78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31483)

Pepane udělej něco pro svůj rozhled a nech se poučit právníkem na sekretariáltu ČSV p. Machovou. (jestli tam ještě sedí) Jestli tedy jseš členem v ČSV, využij jejích služeb a pošli jí dotaz okolo tohoto a ona Ti pokud bude moci odpoví. Ale i ona se může mýlit nebo mít nepřesný pohled. ;-) Hlavní je pohled FÚ nebo MF.


........
Pepan:>Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31464) (31466) (31484)

No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
úlů na nějakém levném podvozku padá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31473) (31477)

No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
neznám to tak dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
>
> Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
potirani
> roztoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31366) (31369) (31449) (31471) (31475)

Podle statistik pokud si to dobře pamatuji, je zavčelení Německa asi 5 -
10x menší než zavčelení ČR. Komerčních včelařů je tam dost, ale zájmoví
vesměs se včelami skončili. V Nizozemí to bude podobně. U nás to bude do
takových 20 - 30 let. Rozdíl mezi zájmovým a komerčním včelařem je ten, že
zatímco zájmový dává včely tam, kde on chce, na zahradu a tak, komerční
dává včely tam, kde vydělá. Proto v zemích, kde chybí zájmoví včelaři,
zavčelení v intenzívně využívaných zemědělských oblastech je minimální,
protože komerčním se tam včely chovat nevyplatí. Proto musí zemědělci v
těchto oblastech včely objednávat a platit za ně.
Na druhé straně o kolik bude mít zemědělec menší výnos, když neopylí
kulturu včelami, záleží na hodně věcech. Pokusy na záhoncích v uzavřených
sklenících vycházejí dost špatně, venku na polích a sadech ale místo včel
nastupují záložní způsoby opylování. Čmeláci, jiní opylovači, mouchy a jiný
hmyz, které na květech láká nektar nebo pyl nebo prostě vítr. Zrovna u
řepky, pokud nejsou včely, se má hodně prosazovat vítr. Ovocné stromy,
jablka, hrušky třeba mají při normálním opylení včelami obrovský nadbytek
nasazených plodů, na jedno uzrálé jablko bývá až 10 - 20 opylených květů, od
května po září 9 - 19 nezralých plůdků jablek opadne a zůstane jen ten
nejlepší. Proto stačí opylit jen malou část květů na víceméně stejnou úrodu.
Bez opylení včelami je snížení výnosů na reálném poli nebo sadu poměrně
malé, v žádném případě to není 50 - 70 %, spíše tak 5x méně. Pro zemědělce
to možná výhodné je i u nás dovážet včelstva na opylení, ale řekl bych, že
za prvé ta výhodnost je tak malá, že v praxi obvykle nejde dokázat, když
jakési opylení vždy zajistí zájmoví včelaři v zahradách. Za druhé ještě
nevznikl trh s opylením, na jedné straně nenabízí běžně včelaři přisunutí
včelstev podle přání zemědělce a na druhé straně zemědělci nepoptávají
včelstva na přisunutí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční
> včelaře,
> co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
> opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště
> zájmových
> včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
> jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
> musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
> jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
> zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
> je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
> kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
> zemědělci nechtějí.
>
> Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
> Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
> Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.
>
> Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos.
> Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd.,
> ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I
> takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde
> dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.
>
> Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda
> merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a
> plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede
> byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny
> psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek
vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re:Lie?enie (31488)

Za 1) je čas do poloviny října
2) počkat do pozního večera nebo brzy ráno a pak pustit ven

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <jozef.kurcina/=/ppg.com>
> Předmět: Lie?enie
> Datum: 08.9.2008 13:28:48
> ----------------------------------------
> Kedy je dobrý čas na preliečenie? Včielky lietajú no a nedajú sa prefúknuť.
> Ako ich prinútiť aby ostali v úli?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 8. 9. 2008
Liečenie

Kedy je dobrý čas na preliečenie? Včielky lietajú no a nedajú sa prefúknuť. Ako ich prinútiť aby ostali v úli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456) (31469) (31478)

a proč by měl zemědělec přiznávat med z dědova včelína . jsou to dvě osoby. pozoruji , že jsi se zasekl a neuznáváš svůj omyl a hledáš důvody

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 11:37:32
> ----------------------------------------
> >V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli
> osevář nebo sadař má pár včelstev
>
> Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava
> stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet
> jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela? (31339) (31340) (31441) (31468)

VZAL SMĚ TO Z HUBY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Je to v?ela?
> Datum: 08.9.2008 10:28:00
> ----------------------------------------
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
>
> Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
> Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
> zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
> prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
> dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
> řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
> ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
> kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
> proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
> mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
> Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
> nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
> nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
> začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
> krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
> lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
> dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
> snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
> otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
> sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
> Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
> přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
> zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
> nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
> plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
> lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
> žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
> extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
> prakticky nic.
> Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
> slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
> využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
> období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
> smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
> podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
> medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
> nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
> červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
> strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
> napasovala medovicová snůška.
> Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
> Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
> to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
> svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
> souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
> kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
> hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
> převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
> různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
> dlouhodobých rostlinných stanovištích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
> Subject: Re: Je to v?ela?
>
>
> > >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
> >
> > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> > radost a ne pro nejaky privydelek.
> >
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
> > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456) (31461) (31467) (31470) (31472)

Jestli to je nebo není špatně, to je věc názoru a stejně s odpuštěním houby
platná :-). Předpisy jsou takové, jaké jsou, a Vy i já s tím těžko něco
naděláme - a už vůbec ne prostřednictvím této konference :-).
S pozdravem a úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:42 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba,
protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak
siroky jako podnikani samotne.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3425 (20080908)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31464) (31466)

>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 10:11:15
> ----------------------------------------
> >A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články
> na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby
> se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??
>
> >Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou
> schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu
> vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat
> opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
> MartinS
>
> Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.
>
> Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj.
> pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada
> tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj.
> ti co pouze vytaceji med.
>
> Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458)

Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:34:22
> ----------------------------------------
> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456)

soukromý zemědělec musí do svého účetnictví započítat všechny zemědělské produkty které uvede na trh jak prodejem ze dvora tak i přes výkupní organizace a to platí pro veškerou živočišnou a rostlinnou výrobu a také záleží na tom jakým spůsobem je registrován a jk zní registrace Nejméně omezující je registrace u OÚ a více vymezující se dá zařídit u ŽÚ
TAKÉ JE ROZDÍL V POPLATKU ZA REGISTRACI

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:25:46
> ----------------------------------------
> >Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu
>
> Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
> aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
> Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.
>
> Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
> musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
> svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
> byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31361) (31419) (31420) (31425) (31427)

>osobně si myslím, že pro včelaře s vyššími stavy včelstev nemá ČSV význam až na lobbing

Co ale ti velkovcelari delaji ve vysokych funkcich CSV to nechapu? Pokud CSV prerozdeluje dotace a rozhoduje v otazkach vcelareni vicemene jako statni organ (kterym NENI), tak je to jasny stret zajmu. Je to stejne ci podobne jako kdyby sef financniho uradu byl zaroven sefem velke firmy. To je pro vlastni podnikani nesmirne vyhodne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31361) (31419) (31420)

>Četl jsem v článku také o divných praktikách nějakého profesionálního včelaře. Proč ho tedy nejmenoval, protože se jedná jednoznačně o zneužití dotačního titulu.

Je vice nez pravdepodobne, ze velkovcelari si na uhynech a s nimi spojenych dotacich vylepsuji vlastni kapsu, protoze je tak snadne mit uhynule vcelsto. Kdyz stat dava, tak proc si myslet ze velkovcelar nebere? Bere jako kazdy v tomto systemu, ale bere ve velkem.

Neni ta dotace nahodou jen jakousi naplasti, aby vcelari v cesku drzeli hubu, ze jsou i uhyny z otravenych vcel? Viz treba nikotinoidy.
Kdyz ke mne prisel na jare duvernik a ja mu rekl, ze na varroazu mi nic v zime neuhynulo, odchazel ponekud smutny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M@rsch (80.188.29.162) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31473) (31477)

Podle mě má pan Zdenek s otištěním této tématiky v časopisech dobrý nápad. Možná i některý z deníků by to mohlo zajímat. Ale podle mě je to téma na "seriál" a to už zabere spoustu času. A na druhé straně - tady (nebo ve VN) se pak k článku dá diskutovat, v tištětné verzi se někteří pousmějí, někteří rozčílí, ale žádná další reakce. Trochu moc statické. Ale určitě ne nezajímavé.
MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456) (31469)

>V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli osevář nebo sadař má pár včelstev

Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31473)

> v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany

Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o potirani roztoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31464) (31466) (31474)

>Můžete rozvinout ? Když si toto tvrzení mladý včelař přečte, už možná dále číst nebude. Když bude znát konkrétní důvody, třeba o tom ještě bude uvžovat, protože mu ty důvody nepřijdou v tu chvíli až tak nepřekonatelné a prubne to. S touto holou větou to moc na přemýšlení není :) Díky za ochotu.

1. Kolik je tu nektarodarnych lesu, kolik je tu medonosnych porostu v zemedelstvi?
Zdejsi lesy jsou (obecne vzato) vesmes bez porostu, cili malo nektaru.
Jedina masova snuska je v podstate jen repka a jeji pestovani je ted jakasi moda v dusledku tech ekologickych paliv, drive nebyla skoro vubec a nikdo nevi jak dlouho ten boom bude trvat.
Takze za prve je tu maly snuskovy potencial pro mlade velkovcelare. To co tu je, je uz myslim dost vyuzivane.
Ale moznosti stale jsou, treba kocovat do tater za horskou florou, nebo narodni parky ...
Jenom ta cena za naftu.
K tomu zalidnenost krajiny, vandalstvi, kradeze vsude mozne ...

2. Za druhe je to cena medu, ktera bude i nadale nizka nebot med se dovazi levne z jinych zemi a tak to nejspise zustane.

3. vcelareni je narocna cinnost a ma spousty rizik, myslim ze malokdo z mladych lidi bude chtit toto podstupovat, kdyz firma vedle plati 30 tisic a ma je jiste.

A hlavne proc by meli byt mladi lide lakani na penize? Maji snad zamestnani a vcelareni je konicek. Proste prijedu, pristavim 100-200 vcelstev a jsem rad, ze se mi ten konicek jakz takz zaplati. Ale obziva? Nebo to ma byt lek na nezamestnanost?
Zeptejte se velkovcelaru jake to je "podnikat v oboru". Ja nemam tisice vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31366) (31369) (31449) (31471)

>V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční včelaře,
co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště zájmových
včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
zemědělci nechtějí.

Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.

Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos. Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd., ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.

Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M@rsch (80.188.29.162) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31464) (31466)

>Zdenek: Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.

Můžete rozvinout ? Když si toto tvrzení mladý včelař přečte, už možná dále číst nebude. Když bude znát konkrétní důvody, třeba o tom ještě bude uvžovat, protože mu ty důvody nepřijdou v tu chvíli až tak nepřekonatelné a prubne to. S touto holou větou to moc na přemýšlení není :) Díky za ochotu.

>Zdenek: Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).

Dobrá, měním na úly na přechodném, placeném, stanovišti. Ale proč se u nás neplatí bylo před chvílí v příspěvku pana Poláška podle mě rozumně vysvětleno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458)

> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.

To je silně zjednodušené. Normální případ je, že je člověk zaměstnaný nebo
podniká nebo bere důchod a při tom včelaří. Takový člověk, pokud si vydělá
včelařením nad určitou hranici, je povinen část z vydělaných peněz dát státu
jako daň z příjmu a na zdravotní a sociální. Tam je to jasné, včelaření je
takzvaná vedlejší výdělečná činnost. Není to jasné u lidí nezaměstnaných,
případně u těch, co nedělají a sami si platí minimální zdravotní pojištění.
Tady u těchto lidí je jakákoliv výdělečná činnost, pokud je soustavná,
považována za takzvaně hlavní výdělečnou činnost. A včelaření je z logiky
věci činnost soustavná, nelze včelařit jeden, dva měsíce v roce a jindy se o
včely nestarat. A z hlavní výdělečné činnosti se platí povinně odvody,
zdravotní, sociální a minimální daň z příjmu a to bez ohledu na to, jestliže
ta výdělečná činnost aspoň na ty odvody vydělá nebo vůbec nevydělá. Stát
tlačí na to, aby takový člověk buď s výdělečnou činností přestal nebo aby
dělal tak, aby pořádně vydělal. V praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnaný, musí včelaření
ukončit. To vyplývá z logiky tady těchto předpisů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 9:34 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital
bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456) (31461) (31467) (31470)

>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba, protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak siroky jako podnikani samotne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31366) (31369) (31449)

V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční včelaře,
co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště zájmových
včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
zemědělci nechtějí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 8:44 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >Podpora opylovací činnosti v podmínkách Česka je možná ve výsledku
> nejlepší na světě. Ještě jsem nenašel, krom Itálie, kde podle Eurlexu něco
> jako 1D také existuje(valo), aby ročně každý včelař mohl čerpat přímé
> dotace do 180,-/včelstvo na čestné prohlášení bez dalších prokazujících
> investic. Druhou stránkou je velmi diskutovaný způsob poskytnutí dotace a
> tím velká, mnozí prominou, diskriminace včelařů co nechcou mít nic
> společného s ČSV, ale musí, protože ČSV je právě tím úřadem pro zpracování
> požadavků na D1. (252/1997 Sb.)
>
> Jenom jestli nemluvime jeden o voze, druhy o koze.
> V sousednich zemich se plati za opylovani treba letos v nemecku je to 45
> Euro za pristaveni jednoho vcelstva na maximalne 3 tydny do volneho
> prostoru (za uzavrene prostory se plati mnohem vic), plus priplatky za
> ujete kilometry.
> Uplne nejlepsi je pry ale Nizozemi, kde maji s opylovanim letite
> zkusenosti. Cili zalezi jak kde a kdo vam zaplati.
> Pokud jde o dotace z verejne kasy, ty jsou take, ale ja nevim, kde to
> hledate, myslite ze to bude nekde jen tak viset?
>
> Rozdelovani dotaci ze strany CSV je leckdy problem, to ano, jen CSV neni
> urad a nema vuci neclenum zadne pravomoce ac se tak rad chova.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456) (31461) (31467)

Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:19 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává
-
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

Predne diskuze o podnikani s jednim vcelstvem je dost pritazena za hlavu.
Ale obecne, kdyz jste podnikatel, podnikate treba v truhlarstvi a vyrabite
okna. Pokud si nahodou nekde prilepsite tim, ze sousedovi spravite zachod,
nebo prodate nejake ojete auto, urcite to nepricitate k vasim
podnikatelskym ziskum a podle vyse toho prilepseni ani dane neplatite.
Proc by to melo byt v zemedelstvi jinak?
Pokud nekdo podnika treba v produkci psenice, tak proc by mel platit dane z
prodeje peti sklenic medu, kdyz ostatni je neplati?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3424 (20080907)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456)

Snažím se tu sdělit, že komplikace v legislativě přidělával fakt, že včelaři zájmový (nezemědělci) byli odděleni od zemědělců, kteří jestli mají na zemědělskou výrobu licenci, musí platit daně z příjmu v souhrnu.

V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli osevář nebo sadař má pár včelstev nebo stovky, ale nemá z chovu včel žádný příjem, je to pro něj výhodnější než se trápit s nějakými 500,-Kč a nějakými zázraky podle nějakého § zákona, který se naněj navíc vůbec nevztahuje.


............
Zdenek:>Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela? (31339) (31340) (31441)

> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.

Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
prakticky nic.
Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
napasovala medovicová snůška.
Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
dlouhodobých rostlinných stanovištích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
Subject: Re: Je to v?ela?


> >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
>
> Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> radost a ne pro nejaky privydelek.
>
> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.
> Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456) (31461)

>Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává -
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

Predne diskuze o podnikani s jednim vcelstvem je dost pritazena za hlavu.
Ale obecne, kdyz jste podnikatel, podnikate treba v truhlarstvi a vyrabite okna. Pokud si nahodou nekde prilepsite tim, ze sousedovi spravite zachod, nebo prodate nejake ojete auto, urcite to nepricitate k vasim podnikatelskym ziskum a podle vyse toho prilepseni ani dane neplatite.
Proc by to melo byt v zemedelstvi jinak?
Pokud nekdo podnika treba v produkci psenice, tak proc by mel platit dane z prodeje peti sklenic medu, kdyz ostatni je neplati?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458) (31464)

>A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??

>Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
MartinS

Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.

Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj. pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj. ti co pouze vytaceji med.

Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela? (31339) (31340) (31441) (31451)

>Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč

Kazdy at prodava za kolik chce.
Nicmene po sklenicich za 50 kc? Neprodava treba vsechno naraz nekomu 50/kg?
Pokud ne, tak ten clovek musi byt nejaky zajimavy chlapik nebo ten med byl jen na peceni. Kdyby to dal do vykupu, proda to naraz za skoro stejnou cenu a muze jet na dovolenou. Tak musi prodavat sklenici po sklenici. Neskodilo by i prodejce ze dvora obcas prekontrolovat at uz prodavaji za 50 nebo za 100. Mozna by mel kazdy vcelar mit povinnost svuj med nechat vysetrit. Vzdyt kdo vi, co vsechno se prodava ze dvora pod pojmem med? Doporucit lze jen nakupovat u vcelare ktereho dobre znam a kteremu verim. Ruzni stankovi prodejce, to je to nejhorsi co muze byt.
Kdyz se prodava cukr za 12 korun, tak nelze kazdemu verit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M@rsch (80.188.29.162) --- 8. 9. 2008
Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31458)

Zdenek: ... protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi temer nikdo
----
A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??

Z jiného soudku.
Jak se tady níže v příspěvcích píše o závisti sousedů, o likvidaci včelstev těm, co jich mají hodně a mají to jako podnikání a problém, že se u nás stále neplatí za oplylovací činnost. Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
MartinS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
RE: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31455)

To je nase ceska mentalita. Vystihuje ji jeden krasny vtip:
Sedi cech na zaprazi pred svojim domkem a horce place. Zzeli se ho bohu a pta se? Co se ti prihodilo, ze jsi tak plactivy? Ale soused si dnes na tru koupil kozu. No a ty by jsi chtel take, pta se buh? Ne ja bych chtel, aby mu chcipla!
Hezky vcelickovy den vsem pratelum preje.
Frantisek



>Přátele jak tak čtu, vypadá to že zde pláčou Ti na které se nedostalo nebo
>nebyly ve střehu v pravou chvíli = srávný „čecháčci“. Pokud někdo dává je
>hloupé nebrat, ať je to státní kasa nebo kasa EU. Zkuste to pochopit a
>nezáviďme si. Poslední dobou je tato konference plná závisti. Chlubme se
>svými dosaženými výsledky a ne tím co si myslíme že ten druhý udělal
>špatně.
>Všem přeji krásný podzim Vlasta



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 8. 9. 2008
RE: vceli zihadla (31422)

Ten porad v televizi mne taky celkem zaujal,
lecbu delali nekde v Polsku. V Cechach jsem o teto terapii neslysel.

Martin


> Zdravím všechny včelaře!
> Obracím se na Vás ohledně jednoho dotazu.
> Kdysi jsem v televizi zaslechla o léčbě pomocí včelích žihadel. Minul
> nějaký čas a já potkala starou známou,která trpí docela
> vzácným typem revma
> a léky jí nezabírají. Vzpomněla jsem si na tuto léčbu, ale
> nevím kdo jí
> provádí.
> Píšu Vám tedy s dotazem, zda nevíte na koho bych se mohla
> obrátit? Dekuji
> moc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418) (31456)

Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává -
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 9:25 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu

Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.

Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3424 (20080907)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31410)

>zkušenost
měl jsem zahradnictví. Pepan
> Pepan:>§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři,
> filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
> Nad 40 jeto již výdělečná činnost.

Vydelecna cinnost je vse, co prinasi nejaky vydelek, treba i marias v hospode.
Tim jsem toto tema probral az do konce a preji vsem hezky novy tyden. Zda se, ze nas jeste ceka nekolik krasnych letnich dnu.
Pokud jsem tu neco postradal, byl to nazor opravdu nejakeho velkovcelare (tak nad 500 vcelstev).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31414) (31417) (31423)

>Příjem 500 Kč na včelstvo se mi zdá poněkud malý

Myslim, ze ten paragraf casem zanikne jak se budou zakony sladovat s ostatni Evropou.
Predpokladam, ze o tento odstavec v zakone se zasadil lobovanim CSV, za coz mu budiz dik, pokud ovsem se tim financni urady vsude ridi tak, jak by mely. Leckdy se ptaji po skutecnych prijmech a ne po poctech vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418)

>jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
nemá pravdu.

Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate, nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.

Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti. Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital bych jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi temer nikdo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: vceli zihadla (31422) (31424)

Dobrý den,

navíc bych doporučoval test na alergii u alergologa, aby nedošlo k
neočekávané reakci a třeba i ve vztahu s léky, které dnes paní
užívá. Ideální je konzultace s lékařem paní a posléze aby komunikoval
lékař s dalšími odborníky ¨. Je možné je aplikovat, ale je třeba
pod dohledem lékaře.
Tolik snad pro doplnění.

M. Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: vceli zihadla
Datum: 7.9.2008 - 9:51:00

> Odbornou a velíce fundovanou odpověď obdržite od
> MUDr. Jany Hajduškové,
> email: jana.hajduškova/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: V?ela?en? jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393) (31396) (31404) (31406) (31409) (31413) (31415) (31416) (31418)

>Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu

Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev, aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.

Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 8. 9. 2008
Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.

Přátele jak tak čtu, vypadá to že zde pláčou Ti na které se nedostalo nebo nebyly ve střehu v pravou chvíli = srávný „čecháčci“. Pokud někdo dává je hloupé nebrat, ať je to státní kasa nebo kasa EU. Zkuste to pochopit a nezáviďme si. Poslední dobou je tato konference plná závisti. Chlubme se svými dosaženými výsledky a ne tím co si myslíme že ten druhý udělal špatně.
Všem přeji krásný podzim Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obiva (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31383) (31393)

>infikované klíště z boreliozou

Myslim, ze jste vystihl dalsi vyznamne riziko vcelareni. Velkovcelar se musi chte nechte pohybovat v lesich (predpokladam, ze tzv. repkaru se moc neuzivi) a klistat je tam cim dal vic. Doktori varuji pred nakazou kazdou chvili. A ona ta borelioza, to je jako kdyz ochrnete, samy zdravotni problem na leta dopredu. A ochrana proti borelioze neni takrka zadna ucinna.
Neni nad to mit svych par vcelstev na zahrade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31446) (31450)

>Oni se ze včelaření platí nějaké daně?
Viz zakon o dani z prijmu (nebo web CSV).
Pokud neplatite budte rad.
Jak se zda, dane se plati u kazdeho financniho uradu v teto zemi jinak. Alespon jsem nekde cetl, ze pry to funguje i tak, ze v male obci se vsichni znaji a ledacos si odpusti. A vcera psali v novinach, ze cesko ma nejslozitejsi danovy system na svete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31367)

>Upozorňuji, že včelařina je těžký chleba a uvnitř druhých lidí z oboru je často velká neznalost, a stím navazujíc závist a zloba.

Ano taky jsem videl uz nejake velkoprovozy v cesku a nadseny z toho nejsem. Mocuvka tam sice nesmrdi, ale jinak to vypada, ze majitel investuje co vydela do provozu (a splaceni uveru!), cili ze mu na zivobyti nic moc nezustane. Suma sumarum, velkoprovoz, spousta prace kolem, ale majitel zije soukrome dost nuzne.
A z vlastni zkusenosti mohu potvrdit, ze pokud postavite na zahradu jenom par ulu, sousedi zacnou zavidet kolik, ze on musi mit medu a penez ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela? (31339) (31340) (31441)

Řekl bych, že toto je základní ekonomická neznalost. Pokud chci něco prodávat musím udělat průzkum trhu. A moje cena se odvíjí od mého největšího konkurenta a tím jsou v dnešní době prodejní řetězce. Pokud je tam cena obvyklá 100- 120,- Kč za směsi medů kdoví odkud, pak máte jasnou informaci za kolik prodávat. Samozřejmě, že velkou roli hrají i místní podmínky, ale ani na vsi v jednotě med nebo v soukromém obhcodě med levněji nekoupíte. Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč. Jedině zrušení jakýchkoliv dotací by celou situaci i vzhledem k cenové politice při prodeji ze dvora značně zprůhlednilo a zjednodušilo. Protože neznám jiné hobby, které by bylo dotováno státem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31446)

Zdenek:
Proto budes-li moc diskutovat o mnozstvi medu a cenach, prijdou ti nahore logicky k nazoru, ze se vlastne ti vcelari maji sakra dobre a zvysi dane ze vcelareni jeste vic nez dosud (cosi se pry uz chysta).
-----
Oni se ze včelaření platí nějaké daně? Chtěl bych znát počet dobrovolníků.
Z ghlediska daň. přiznání mě nejmíň bolí včely. Tam jsem to byl skoro ochoten přiznat dobrovolně. 80% paušální výdaj a pak pár procent.
Takové soc. a zdrav. pojištění, to je jiné kafe. to leze do peněz.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31366) (31369)

>Podpora opylovací činnosti v podmínkách Česka je možná ve výsledku nejlepší na světě. Ještě jsem nenašel, krom Itálie, kde podle Eurlexu něco jako 1D také existuje(valo), aby ročně každý včelař mohl čerpat přímé dotace do 180,-/včelstvo na čestné prohlášení bez dalších prokazujících investic. Druhou stránkou je velmi diskutovaný způsob poskytnutí dotace a tím velká, mnozí prominou, diskriminace včelařů co nechcou mít nic společného s ČSV, ale musí, protože ČSV je právě tím úřadem pro zpracování požadavků na D1. (252/1997 Sb.)

Jenom jestli nemluvime jeden o voze, druhy o koze.
V sousednich zemich se plati za opylovani treba letos v nemecku je to 45 Euro za pristaveni jednoho vcelstva na maximalne 3 tydny do volneho prostoru (za uzavrene prostory se plati mnohem vic), plus priplatky za ujete kilometry.
Uplne nejlepsi je pry ale Nizozemi, kde maji s opylovanim letite zkusenosti. Cili zalezi jak kde a kdo vam zaplati.
Pokud jde o dotace z verejne kasy, ty jsou take, ale ja nevim, kde to hledate, myslite ze to bude nekde jen tak viset?

Rozdelovani dotaci ze strany CSV je leckdy problem, to ano, jen CSV neni urad a nema vuci neclenum zadne pravomoce ac se tak rad chova.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31366) (31368)

>snaží propagovat včelaření a nalákat na tuto bohulibou činnost mládež. Ale zatím se mi nikde nepodařilo sehnat ucelené ekonomické informace, tedy "co za to". Pokud to někde je, podělte se s web. adresou. Každého zajímá, co za to. Pan Křapka uvádí, že pokud včelaři nebudou honorování za opylovací činnost, je tato diskuze na ... Ale teď honorována není. Pokud se o příjmech (těch současných, případně výhled za onu placenou opylovací činnost) nebude mluvit a psát, nevyjádří se k otázce příjmů ze včelaření lidi, kteří už farmy mají, bude propagace včelaření a lanaření mladých do tohoto oboru podle mě neúplná a nemotivující.

1. chcete-li nalakat mlade lidi na penize, jste tady uplne spatne, vcelareni je konicek, zkuste to nekde s ryzovanim zlata

2. opylovaci cinnost neni honorovana, protoze kdo na to tady ma? Jeden priklad: majitel ovocneho sadu na jizni Morave (radove tisice stromu) vse nechal vykacet a vysazel kukurici, pry to vice vynasi. S opylovanim musite jit bud nekam do ciziny, kde se pestovat plodiny vyplaci (a umi to) nebo si pockat, az zemedelci z jinych zemi u nas budou pestovat, coz casem take prijde. Zemedelstvi je u nas v plenkach at si ministr Gandalovic rika co chce. Tady porad jeste jedou byvala JZD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365) (31366)

>budeme stále jenom ti zneužívaní a tiše okrádaní

Proc tise okradani? Chce-li nekdo vcelarit ve velkem, cili jak nekdo rika pry "podnikat", musi se pripravit na to, ze mu budou vcely krast, poskozovat, travit, palit ...
To takovy majitel kravina si postavi staj a poridi hlidace a pak uz jen doji a doji. Ale vcelar?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Včelaření jako obživa (31339) (31345) (31346) (31358) (31362) (31365)

>Tzn. když bych počítal 80 Kč/kg medu (pokud je to méně, opravte mě), tak skoro tuna medu padne. Kolik asi včelstev je to v přepočtu na med (kdyby to bylo jen z medu; další příjmy mohou být z prodeje oddělků atp. jako "přidaná hodnota") ? Je mi jasné, že to nejde říct přesně, ale odhad vás dlouholetých praktiků.

Moc tady verejne v internetu nepocitej nebot stat se misto nejakeho podekovani (jak tady nekdo naivne psal) stara predevsim o to, jak by lidi vyzdimal. Proto budes-li moc diskutovat o mnozstvi medu a cenach, prijdou ti nahore logicky k nazoru, ze se vlastne ti vcelari maji sakra dobre a zvysi dane ze vcelareni jeste vic nez dosud (cosi se pry uz chysta). A pak jim vykladej, ze si sotva vydelas na slanou vodu, kdyz takovy urednik nikdy vcelstvo ani nevidel. Pamatuj, ze drobny zemedelec vzdy drel od umoru do umoru a nikdy nic nemel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 8. 9. 2008
Re: Můžeme se oslovovat příteli ?! (31339) (31341) (31343) (31443)

Pokud odpovite, ze take moderni vcelar ma sve odbytove problemy, vyplyva z toho, ze o vcelarske casopisy neni zajem.

Odbytové problémy má každé zboží. Proč je Včelařství povinně odbíráno jak OGOŇOK za mých malých let?
I ono mělo své problémy. Ovšem jen ČEZ, ČSV a další mají určité možnosti jak je snadno řešit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 8. 9. 2008
Re: včelaření jako obživa (31388) (31439)

Zvykejte si na to, ze takove neslusnosti ohledne vlastnich prijmu se NEKLADOU. Je to jako kdyz se zeptate sveho sefa, tak co Ludku, kolik dostavas na vyplatni pasce?
-----
Výnos a příjem (osobní) je trochu rozdíl.
V případě podnikání bývá naopak zvyykem obrat i hospodářský výsledek zveřejňovat. Proč ne, když se podnikání daří.
Prezentuje to úspěšnou firmu.
V případě právnických osob je zveřejňování hosp. výsledků v obch. rejstříku povinné. Nebo alespoň bylo. A začínají být přístupné z internetu.
¨
Takže například akcionáři Včely předboj si mohou porovnat ofic. dokumentaci a porovnat se sliby, s jakými jim byly prodávány akcie a jaká byla v té době situace ve firmě.

Těžko mít na jedné straně mladé zájemce o včelaření a na druhé straně jim tvrdit, že jde o zoufale nerentabilní koníček - podnik.

I když, čím míň konkurence a míň kvalifikované, tím líp.
A čím víc budou u konkurence úhyny, tím lépe.

Co myslíte, není náhodou za zmatky kolem distribuce léčiva, léčení atd podvědomý zájem, že čím míň má medu soused, tím lépe prodám?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Můžeme se oslovovat příteli ?! (31339) (31341) (31343)

>co se týká VN, je si nutné nejprve uvědomit, že je to >zájmová iniciativa a nic komerčního. VN jsou vedeny tak jak >jsou vedeny a hlavním předpokladem je právě ten zájem

Z toho mi vyplyva, proc vlastne VN nejsou vedeny za nejaky adekvatni poplatek? Zadarmo se neda delat nic a nikam to nevede, jen komunisti tvrdili opak. Pokud odpovite, ze take moderni vcelar ma sve odbytove problemy, vyplyva z toho, ze o vcelarske casopisy neni zajem. To prilis neodpovida tomu oficialnimu tvrzeni, ze cesko je zemi vcelarsky velmi vyspelou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Můžeme se oslovovat příteli ?! (31339) (31341)

>Pokud se oslovujeme "příteli", chovejmě se jako přátelé. Takže učitelé vůbec se do tento konference nezapojují a je to velká škoda.

Vcelareni neni o konferenci, ale o chovu vcel bezejmenny priteli. Mas uz nakrmeno?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela? (31339) (31340)

>Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.

Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro radost a ne pro nejaky privydelek.

Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic medonosneho neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je snadne na zimu nakrmit.
Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: Bude brzy jaro? (31398) (31407)

>Jaro pochopitelně nebude , ale včelstva se letos i v >minulých létech chovají trošku jinak vlivem změny >klimatu.Nebo je to normální, bývalo to tak i dříve?

Pokud se podivate take na venkovni teplomer, bylo vcera a predevcirem pres 25 stupnu. Myslite, ze v takovem parnem lete budou vcely lenosit v zimnim hroznu? Jak vcely poznaji blizici se zimu tot jiste slozitejsi, ale za takovych teplych dnu budou zajiste pracovat stejne jako uprostred cervna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 8. 9. 2008
Re: včelaření jako obživa (31388)

>Bavil jsem se na tohle téma s panem Gruňou na vyýstavě >Techagro.
>Prodá dle jeho slov cca 10t. Hlavně nebo všechno ze dvora.

Vcelareni nikdy moc nevynaselo, to je obecne znamo, na to se neni treba ptat.

Zvykejte si na to, ze takove neslusnosti ohledne vlastnich prijmu se NEKLADOU. Je to jako kdyz se zeptate sveho sefa, tak co Ludku, kolik dostavas na vyplatni pasce?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 7. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d. (31361) (31379) (31394) (31408) (31411)

Já si pro ně jedu zítra. Jinak doma vždy něco mám, protože léčivo rozděluju. Psal jsem ale o tom, že se někteří přiznávají k tomu, že léčí po celý rok varidolem a píšou, že ostatní zanedbali léčení a proto jim včely padly. Varidol je ale povolen až od října.
Tonda
>Když nic jiného tak formidol je volně k dostání
NEvím jak u vás, alemy máme potřebná léčiva již od konce července doma

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 7. 9. 2008
dotace na refraktometr

Dobrý den.Dneska sem se mrknul na stránky pana Sedláčka z Bučovic a tam je u nabízeného refraktometru napsáno že je na něj možné získat dotaci.Já sem si letos koupil jeden u VP Ještěd a zajímá mě jestli bych o tu dotaci ještě mohl žádat a kde a jak.Děkuji Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31361) (31419) (31420) (31425) (31427) (31429)

Ferda:>Odvádět příspěvky z kg medu ???
To snad ne !!! <
..........

Na tomto principu funguje už povícero docela významných "úřadů" - agentur pro včelaře zajišťující dotace a jiné záležitosti. Je to něco jako včelařský fond. Je to hlavně úsporné a účinné. Stačí to jen jako systém převzít a popř. mírně modifikovat a zapomenout na nějaké spolčování "profesionálů". (ten termín u mne neoznačuje vůbec profesní včelaře!)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 7. 9. 2008
Re: Svazová sklenice (8003) (8016) (8017) (8019) (31433)

Do Dubí to mám cca 100 km. Ve starým Favoritu vyhodím zadní sedačky a polovinu sklenic z palety tam složím bez problémů. Paletu přímo ve sklárně otevřu jenom horní část Zbytek nechám na vozíku a stáhnu to provazem, aby se paleta nějak nepohybovala při brždění /prkna na podlaze/. Odvezl jsem toho hodně a zatím jsem nikdy nic nerozbil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 9. 2008
Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d. (31361) (31419) (31420) (31425) (31427) (31429)

Pro Ferdu. Očekával jsem, že se budete bavit o zjednodušení celé záležistosti, přijatelnosti pro chovatele a to pro případ evidence včelstev v hlavním registru a nato navazujících dalších, např. dotací popř. pro křížové doplnění jiných zákonných podkladů. Oproti tomu navíc vymýšlíte práci pro SVS, která by se tím stala razítkovým úřadem.

Stačí upravit vyhlášku o evidencích včelstev v tom smyslu, že budou termíny dva a to k 1.9 a k 1.4. Pravdou je, že práce naroste v samotné centrální evidenci v Medníku, ale odpadne velká zátěž ČSV a odpadnou také nejasnosti okolo oprávněnosti. Všiml jsem si absenci - v těle vyhlášky udat vysloveně povinnost takového úkonu včelařem provést, protože ta povinnost tam není vysloveně udána.

Jestli s něčím okolo vyplácení 1 D.d. a 1.D.a. nemá něco společného SVS a ČSV, tak je to stvrzené čestné prohlášení včelaře, které nepodepisuje nikdo jiný než chovatel včelstev. Chovatel včelstev zodpovídá za údaje které poskytnul Medníku a na žádosti podle zákona a jestli jsou nějaké nesrovnalosti, vykřikování v tom smyslu, že je to zneužitelné nemá opodstatnění. Každý může podat na zprostředkovatele dotace stížnost nebo podezření na porušení zákona či vyhlášky. Mají nato vlastní systém kontrol.



.........
Oddíl 10
Evidence včelstev

§ 80
Hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť

(1) Chovatelé včel předávají pověřené osobě4) údaje o počtu včelstev a umístění jednotlivých stanovišť včelstev k 1. září kalendářního roku.
(2) Hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť se předávají nejpozději do 15. září kalendářního roku na formuláři, který chovateli včel poskytuje pověřená osoba.4)
(3) Vzor hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť je uveden v příloze č. 15.
(4) V případě přemístění včel z jiných členských států nebo dovozu včel ze třetích zemí zasílá chovatel pověřené osobě4) do 30 dnů ode dne přemístění nebo dovozu údaje o přemístění nebo dovozu včel, a to
a) zemi, odkud byly včely přemístěny nebo dovezeny,
b) plemeno,
c) počet přemístěných nebo dovezených jedinců nebo včelstev.

§ 81
Systém ústřední evidence včel
a podklady pro její vedení

(1) Pověřená osoba4) vede registr chovatelů včel.
(2) Podkladem pro vedení ústřední evidence včel jsou hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť.

§ 82
Registr chovatelů včel
v databázi ústřední evidence

V registru chovatelů včel se u každého chovatele včel eviduje
a) registrační číslo chovatele,
b) jméno, případně jména a příjmení nebo obchodní firma anebo název chovatele,
c) rodné číslo, nemá-li, datum narození u fyzické osoby nebo identifikační číslo u právnické osoby,
d) adresa místa trvalého pobytu nebo sídla chovatele,
e) umístění každého stanoviště včelstev k 1. září kalendářního roku, název a číselný kód katastrálního území, případně adresa, pokud je známá,
f) počet včelstev k 1. září kalendářního roku na jednotlivých stanovištích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiřin (85.70.42.139) --- 7. 9. 2008
Re: Svazová sklenice (8003) (8016) (8017) (8019)

Jednu paletu Ti ČD k přepravě nevezmou. Musíš vzít celý vůz, v případě menších zásilek už jen ČD Kurýr, který pro tohle vůbec není vhodný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78251 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 31433 do č. 31493)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu