- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 9. 2008
Re: Je to v?ela? (31339) (31340) (31441)
> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic medonosneho > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je > snadne na zimu nakrmit.
Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření. Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června, řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu. Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika. Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete prakticky nic. Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa, strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří napasovala medovicová snůška. Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled. Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen, svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny, kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních dlouhodobých rostlinných stanovištích.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM Subject: Re: Je to v?ela?
> >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců. > > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro > radost a ne pro nejaky privydelek. > > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic medonosneho > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je > snadne na zimu nakrmit. > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 31468
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |