Včelařská konference

VZAL SMĚ TO Z HUBY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Je to v?ela?
> Datum: 08.9.2008 10:28:00
> ----------------------------------------
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
>
> Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
> Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
> zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
> prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
> dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
> řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
> ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
> kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
> proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
> mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
> Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
> nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
> nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
> začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
> krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
> lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
> dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
> snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
> otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
> sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
> Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
> přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
> zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
> nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
> plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
> lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
> žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
> extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
> prakticky nic.
> Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
> slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
> využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
> období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
> smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
> podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
> medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
> nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
> červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
> strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
> napasovala medovicová snůška.
> Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
> Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
> to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
> svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
> souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
> kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
> hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
> převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
> různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
> dlouhodobých rostlinných stanovištích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
> Subject: Re: Je to v?ela?
>
>
> > >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
> >
> > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> > radost a ne pro nejaky privydelek.
> >
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
> > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.
>
>
>
>