Včelařská konference

Nejspíš nestačí. Zvláště když už zpracovaly 17 kilo cukru, Jak moc
nestačí, kolik zimních včel stihnou vychovat bude vidět už v září, kdy
začnou hynout letní včely a definitivně to bude vidět až na začátku
prosince, kdy odejdou poslední letní nebo upracované zimní včely od staré
matky. Přidané mladé matky se budou snažit plodovat co nejvíc, dokud to
nebude omezeno nízkými teplotami a přineseným pylem z venku.
Takže včelstva je nutné až do toho prosince kontrolovat, jakou mají sílu a
pokud se ukáže, že jsou slabá, budou se muset spojit, aby se zachránilo
aspoň jedno. Slabá znamená tak, že zimní chumáč se zmenší až tak na 2 - 2,5
uličky. Pokud se nespojí se s jiným nebo se včelstvo nezruší a včely za
teplého počasí nenechají vžebrat do okolních úlů, zimní včely uhynou a
přijdou vniveč.
Jinak se zkušenostmi se nad těmito věcmi uvažuje už v srpnu. Už v době
přidávání náhradní matky v tuto dobu se počítá s tím, že včelstvo půjde do
zimy slabší nebo dokonce podstatně slabší, proto se mu dává méně cukru než
ostatním, aby se včely tolik neupracovaly nebo se počítá dokonce s tím, že
část zásoby se vezme zpracovaných z jiných včelstev. Taky se v rozumné míře
dopředu zmenšuje prostor úlu, i přesto že včelstvo je dosud dost silné. Toto
všechno zpomaluje odchod letních včel a tím umožní vychovat v září o to více
zimních včel.
Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. Jestli to nebylo tak, že matky
tam byla, ale kvůli tomu, že v červenci nebyla snůška, tyto dvě matky
přestaly plodovat. Rozplodovaly se až řekněme pár dnů, týden po začátku
krmení a z toho byl ten zavíčkovaný plod. Přidané matky byly potom logicky
zabity a rozkladly se původní matky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 5:21 PM
Subject: včelstva bez matky


> Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl
> tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho
narazit
> matečníky. Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce
> oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný
> plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného
> roztoku 3:2. Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí
matka
> naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně
> zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou
> nástavcích.
>
> Díky za názor
>
> Jiří

Zkusil bych dvě, lépe tři síťky na sebe a pak průdyšnou tenkou uteplivku, to aby se nepřilepila, propolis se znehodnocuje. Žádné víko, jde to jen ve včelínu. Včely to rychle zalepí propolisem. Musí se také vysledovat správný čas a včelstvo.

surový propolis bez vosku neexistuje

Jiří napsal:

>Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho narazit matečníky.
>Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného roztoku 3:2.
>Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí matka naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou nástavcích.
.................

Osobně bych neměl žádný strach a nechal je ať, se ukážou.
Maximálně až se oteplí, ještě zkontrolovat zásoby, pokud po nakrmení nové matky naplno plodovaly koncem srpna.
Pokud si mám tipnout, myslím si, že to příští rok budou normální včelstva.
Pokud mají dobré matky, i kdyby přezimovaly slabší, doženou to.
Už nejednou jsem zimoval včelstvo s mladou dobrou matkou, které v chumáči obsedalo 3 uličky, a v červnu dalšího roku bylo na 4 nástavcích 39x24.

Radek Krušina

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje

Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

Jenže já jsem viděl, jak včely během minut překonaly mezeru 3 - 4 centimetry
mezi rámky nahoře a dole v zadováku, aby se spojily, a to byl mráz - 10 nebo
víc. Spodní chumáč se prostě vzdul ty 3 - 4 centimetry a spojil se s tím
horním, ten se taky prodloužil dolů. Ani jsem ten úl neměl zavřený a už byly
spojené. Sice je něco jiného, když včely jsou nahoře a dole se přidají rámky
s oddělkem než když včely sedí dole a rámky se zásobami jsou nahoře, ale
pokud včely něco na horních rámcích láká, tak se tam i přes mezeru a i v
mrazech v chumáči dostanou. Možná lépe než po prázdných buňkách, protože v
mezeře jsou všechny včely propojeny v chumáč, zatímco na buňkách jsou
propojeny jen včely v uličce. U těch pásů prázdných buněk i u mezery musí
dojít k souběhu více špatných okolností, aby se včely nepřesunuly za
zásobami. Musí být mráz po celou kritickou dobu, kdy včely ještě žijí, ale
už pociťují nedostatek zásob, 14 dní určitě, 3 týdny, možná měsíc nebo
dokonce víc. Pokud v této době je nějaká obleva a oteplí se, včely překonají
prázdné buňky nebo i mezeru , jdou za zásobami a včelař prakticky nemá šanci
vůbec poznat, že včelstvo bylo blízko úhynu. V teplých oblastech, jižní
Morava, Polabí, okolí Prahy bude asi většina zim "proložena" tolika
otepleními, že tam toto prakticky nevadí, tady na severní Moravě bych to
tipoval tak 1 : 1, někde v horách budou takové zimy prakticky všechny.
Poslední dvě zimy to bylo úplně jedno i tady na severní Moravě, zimy byly
teplé tolik, že včely mohly překonat prakticky kdykoliv jakoukoliv překážku
a přestěhovat se za zásobami. Asi se to projeví vždycky, včelaři si zvyknou
v letech teplých zim všelijak rámky a nastavky se zásobami přehazovat a
nedbat na toto a jak bude potom zima s dlouhým obdobím sněhu a mrazů bez
přestávky, zas budou velké úhyny a včelaři budou před televizními kamerami
naříkat, jak kruté mrazy (varaóza, jiné nemoci...) hubí včely, vytahovat
rámky, na jednom rámku mrtvé včely, na druhém plno zásob a zase se budou
rozdávat dotace na obnovení včelstev.....
Já si toho začal všímat kdysi, když mně včely hynuly v případě, že seděly
dole v zadováku a kromě 2 - 3 kil zásob měly všechny ostatní zásoby nahoře,
tam měly ale překážku i mezeru i pásy prázdných buněk na spodku horních
rámků. Potom se mně stalo, že včely v oddělku neprošly v zimě přes svislý
pruh několik centimetrů silný trubčiny, kde nebyly uložené zásoby a uhynuly.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 12:51 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk
ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až
po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam
kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že
by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale
zanamenal

Pepan

Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v něm určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.

s citem včelaře bych to poznal ,ale na dálku ti s jistotou poradím toto: až se matky omezí v kladení tak zhodnoť sílu,pokud nebudou na sedmi uličkách(plných) v chomáči přes chladnější den ,tak je spoj ,je tu i jistá šance ,že přezimují obě matky,kolik cukru zpracovali není podstatné,stane se(minimalně) že i chudák ve třech uličkách na 20 KG přežije ,stejně jak obr na pál kilech,kterej si ani nevšimnul zásob nad sebou

Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho narazit matečníky. Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného roztoku 3:2. Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí matka naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou nástavcích.

Díky za názor

Jiří

Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

Možná jde trochu o nedorozumnění. Ing. Cimala včelaří v Dadant systému, takže podstavuje pod plodiště polonástavek, který zpravidla obsahuje jen zásoby, protože plodové těleso je ve velkém plodištním nástavku. Podstavení nástavku se zásobami se dle Řeháčkovi metodiky provádí zpravidla na jaře. Pokud jsem to kdysi správně pochopil, tak ing. Cimala provádí podstavení koncem podletí při poslední prohlídce včelstva a vidí v tom mimo jiné výhodu ve snížení pracnosti než v případě samostatného prohazování nástavků na jaře.
V tomto případě si myslím že není podstatné, zda je v plodišti dílo dostavěno až ke spodní loučce, protože dokud je teplo, včely dokud část zásob přenesou do plodiště a zbytek využijí na jaře pro jarní rozvoj. Pokud jsem se mýlím, určitě mne př. Stonjek poopraví či doplní.

Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale zanamenal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 11:16:30
> ----------------------------------------
> Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
> mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
> zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
> spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
> rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
> několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
> včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
> včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
> mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
> pod plásty plnými zásob uhynou hladem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> > chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> > odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> > Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> > obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> > ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
> kteří
> > zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> > výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> > osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
> mohou
> > a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> > Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> > obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
> odpadají
> > všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
> neschopný
> > včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
> včelařině
> > o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> > roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> > melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> > sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> > zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> > tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> > nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Ode dneška do neděle je v Ostravě na Černé louce zahrádkářská výstava, podle inzerátů tam má být i včelaření. Nekouknul by se tam někdo z Ostraváků a neporeferoval, co tam bylo?

Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
pod plásty plnými zásob uhynou hladem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
kteří
> zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
mohou
> a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
odpadají
> všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
neschopný
> včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
včelařině
> o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> Zdraví R. Stonjek

Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone. Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři kteří zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být mohou a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje. Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak odpadají všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež = neschopný včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve včelařině o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem, roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět. Zdraví R. Stonjek

Ako včelám pomôcť? Keď bude denná teplota nad 12˚C, hneď ráno zbytky zásob odviečkujte odviečkovacou vidličkou. Včely v takomto prípade zásoby odoberú a umiestnia do plástov po poslednom vyliahnutom plode.
---------------------------------------------------------
Záleží na okolnostech. Toto bych provedl pokud je ve spodním nástavku světlý med. Pokud je tam ale medovice, nebo melecitózní med, tak je takové opatření na pováženou, zvláště pokud se dá předpokládat tuhá zima. Pokud je nad plodem málo zásob, tak je jistější v tomto případě dokrmit cukerným roztokem.

Tak v takovém případě bych doporučil zavřít česno ve dnu, nechat jen jedno
otevřené očko úplně nahoře a zásoby z plástů dole odvíčkovat. Podle mých
zkušeností z podobných akcí je to ale pro včelstvo trochu nestandartní,
včely vyberou jen tekuté zásoby, krystaly naháží s kousky vosku a jinými
odpady dole na dno, kde budou nasávat vodu, ztekucovat se, lákat cizí včely
a vosy a vůbec dělat paseku. Asi než vyberou větší množství zásob, to taky
bude nějakou dobu trvat, není to jako když za den odeberou x litrů cukerného
roztoku, mohou ty plásty vybírat klidně i měsíc. Tak bych to doporučoval
provést jen na nezbytném množství panenských souší, ostatní bych doporučil
vybrat a uskladnit i se zásobami. Nebo vytočit, co za mix pevných krystalů a
medu z buněk medomet dostane a teprve zbytek dát včelám vybrat. Taková
medovinka z takového medu taky není k zahození.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 8:23 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
> a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením
> zasvinit panenské souše potřebuji aby si
> přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na
> zimování.

Včely přestěhují jen ty zásoby, které jsou otevřené. Zavíčkované ne.
Zavíčkované využíjí vosy dělnice, aby přežily co nejdelší dobu do chladných
dní, kdy zmrznou, případně mravenci a možná i další hmyz nebo v zimě myši.
Zbylé zásoby potom ve vlhku přes zimu nabobtnají, a póry ve víčkách začnou
ronit sladinu Potom, hlavně jestli je pod nimi otevřené česno, tak med bude
po jarním proletu využit ostatními včelstvy na stanovišti, které vyletí
dříve než uváděné včelstvo. To je ale běžný jev na stanovišti v časném jaru,
že včelstva na stanovišti "sdílejí" pomocí loupeže svoje zásoby, které po
zimě neobsazují, venku toho zatím kvete hodně málo, větší snůška není,
včelstva zlodějky v časném jaru tolerují a nezabíjejí je a zlodějky na
zásoby, obsazené včelami včelstva nejdou, vybírají jen neobsazené plásty
vzdálené od včel včelstva. Taky vzhledem k velmi malému doletu včel v časném
jaru, do 100 - 200 metrů se tam včely z cizích úlů obvykle nedostanou a
zásoby zůstanou včelaři na stanovišti, navíc taková loupež funguje jako
simulace snůšky podobně jako později komorování a podnítí plodování matek.
Aby nyní na podzim včelstvo zásoby přeneslo z spodních plástů nahoru nad
plod, musely by se buňky odvíčkovat. To se ale pak stanou volně přístupné i
zlodějkám a na rozdíl od jara si pro ně mohou v teplých pozimních dnech
doletět i zlodějky z cizích včelstev. Navíc takové přenášení zásob je pro
včelstvo totéž jako zpracovávání zásob, takže pokud by bylo těch zásob dole
hodně, opotřebuje to zpracováním už jednou zpracovaných zásob zbytečně zimní
včely.
Nejdůležitější je ale nyní, aby včelstva měly dost zásob kolem plodu, aby
přežily zimu a rozvinuly se v předjaří. Takže radím, až se trochu oteplí,
provést prohlídky, plásty z dolního nastavku plné zásob vybrat, nahradit
jimi plásty bez zásob kolem plodového hnízda v horním nastavku nebo případně
uschovat jako zásobní plásty pro nouzové doplnění zásob v zimě a na jaře
nebo pro komorování nebo pro tvorbu oddělků. Plásty s trochou zásob klidně
nechat dole. odhadnout potom množství zásob v horním oddělku a chybející
doplnit co nejdříve krmením.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 18, 2008 2:57 PM
Subject: Med v dolním nástavku


> Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem
> do horního nástavku nad hnízdem.
>
> Děkuji

nehleď na to jsou to magoři

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rada Radimovi !!!!
> Datum: 19.9.2008 08:27:16
> ----------------------------------------
> Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

I tak by bylo vhodnější aby zásoby měli nad sebou a na jaře začali plodovat na novém díle
včely postupují po zásobách nahoru a pak na jaře plodují směrem dolů a nad sebou ukládají zásoby pro příští zimu tak se to stále opakuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 19.9.2008 08:23:22
> ----------------------------------------
> Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
> a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením
> zasvinit panenské souše potřebuji aby si
> přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na
> zimování.
>
>
>

Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.

R. Polášek
-----------

Jseš prostě osobnost. :-)

Karel

Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením zasvinit panenské souše potřebuji aby si
přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na zimování.
----
Tak to zbývá jediná jistota. Odebrat vytočit a znova zkrmit. :-)

Já bych to nedělal. Panenské plásty s medem ze zdola bych uskladnil na příští rok a dokrmil cukrem. Pokud bych nechtěl plásty vystavit léčení.

A ani to bych nedělal, protože pokud bych pozoroval spad a viděl bych, že je to jako na většině území ČR - tedy skoro NULA, tak to nebude s tím léčením v zimě tak horké. A dvě léčení (víc bych jich nedělal pokud to nebude padat ani po léčení), tedy 4 kapky bych si risknul.
Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?

Karel

Je to trochu zvláštní sledovat, jak se tady diskutuje o mně.

R. Polášek

Trochu to objasním letos jsem nevytáčel slunečnici
a chci zimovat na medu, ale zásoby jsou nerovnoměrné a nechci si léčením zasvinit panenské souše potřebuji aby si
přenosili veškeré zásoby do souší které jsou starší a používám je na zimování.

a nakonec uhynuli s plným velkým nástavkem zásob pod sebou. Chce to tedy na podzim kontrolu, kde se rozhodli zimovat. Karel.
--------------------------------------------------------------
S týmto názorom sa dá plne súhlasiť, posledná kontrola je dôležitá na prevedenie úprav.
Asi dvakrát v januári- ledna, som zachránil včelstvo, ktoré malo dostatok zásob, ale ono ešte pred zimou presunulo svoj chumáč na stranu (nezužujem-10 plástov), kde tých zásob bolo menej a rýchlo "došli" až k hornej latke a presunúť sa na zásoby nedokázali ani horizontálne ani do boku..

Není-li včelstvo v dobré kondici, nebrání česno a vosy chodí do úlu jako na procházku. Takové včelstvo, podle mých zkušeností, nemá cenu zimovat. J.K.
--------------------------------------------------------------
Pán kolega, vráťte sa na prvotný vstup otázky Zdenka, on jesne hovorí o včelstve v tomto reálnom čase, keď teploty klesajú k nule a cez deň vystupujú na 9-11˚C. Včely sú viac menej združené do zimného chumáča a môžu byť seba silnejšie,letáč neobsadajú. K tomu jasne dodáva, včely sedia v strednej debničke a spodná je neobsadená so zbytkami zásob.
V takomto prípade sú zásoby pre osy vystavené ako tácku a ja svojím prvým komentárom reagujem na túto situáciu.

Tady asi záleží i na úlovém systému. V DS většinou mají dostatek zásob i v plodišti, takže i když to nepřenosí, tak vydrží do časného jara a podstavený nástavek pak podpoří jarní rozvoj. Jednou mi také uhynuly tímto způsobem, kdy zimovali v polonástavku a ještě při odběru měli koncem ledna byli OK a nakonec uhynuli s plným velkým nástavkem zásob pod sebou. Chce to tedy na podzim kontrolu, kde se rozhodli zimovat.

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS, První o tom začal mluvit Ing. Cimala, já to také zkouším je to v pohodě, ale kvůli pracnosti zase přestanu. Prostě to funguje. Dá se na tom docela dobře demonstrovat rozdíl mezi tím, že si někdo myslí a tím,že je to odzkoušené.
.... Zdraví R. Stonjek
------
Jako vždy, ne vždy. Párkrát jsem na jaře vymetl včely, které měly horní nástavek prázdný a pod ním byly nabouchané zásoby.

Karel

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 9. 2008
Re: Med v dolním nástavku (31617) (31622)
Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo! Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto prípadoch odnosia osy.
------------------------------------------------------------
Od JK:
podle mých zkušeností včely med přenosí. V tomto období již vosy mají po sezóně a živí v podstatě sami sebe. Jejich spotřeba medu ve včelstvech je zanedbatelná. To za předpokladu, že včelstvo je v dobré kondici. Není-li včelstvo v dobré kondici, nebrání česno a vosy chodí do úlu jako na procházku. Takové včelstvo, podle mých zkušeností, nemá cenu zimovat. Můžeme říci, že vosy jsou takovým indikátorem zdravotního stavu včelstva.
Pepča

Původní dotaz Kamila byl:
Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem
do horního nástavku nad hnízdem.

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných
způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
--------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo!
Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto
prípadoch odnosia osy.
A.Turčáni

[Josef Kala]:
Když jsem si opatřil červenou LED diodu do čelové svítilny, mohl jsem
pozorovat včely i potmě. Tedy: včely červené světlo nevnímaly, ale já viděl
na včely docela dobře. Zejména v podobně chladných podzimních dnech jsem k
svému údivu viděl na neobsednutých plástech se zásobami a dokonce i mezi
včelami až několik desítek vos. Zřejmě tam v bezpečném úkrytu čekaly na raní
oteplení. Včely si jich vůbec nevšímaly. Po sledování, kolik vos oklame
stráže na česně v průběhu dne i opakovaně věřím, že nějakou část zásob
odnesou. Přes den jsou vosy výrazně mrštnější a nebojácnější, než včely.
A dále:
Dokud jsem včelařil v nástavcích 11 rámků 39x24, nebo Tachovácích ( 9 rámků
39x24) zimoval jsem některá včelstva ve třech patrech. Zakrmil jsem 15 až
18kg zásob. Kontrolou jsem zjistil, že některá včelstva zůstala na zimní
sezení v prostředním nástavku a zásoby uskladnila jak kolem plodu, tak do
nejhořejšího nástavku. Budiž-nic jsem neřešil, nebylo proč.
Několikrát jsem se však "dopustil" tzv." vánočního překládání" včelstev.
( Dělal jsem to proto, abych včelstva přeložil z provlhlých úlů do suchých,
protože některá včelstva zřejmě plodovala i v podzimních mrazech a
metabolická vlhkost v uteplených úlech dokázala špatně větratelný úl zcela
promáčet a učinit pro zdárné vyzimování nevhodným)

Tehdy jsem zjistil, že v nejspodnějším nástavku už nejsou žádné zásoby.
Odhadem hmotnosti nejhořejšího a prostředního nástavku jsem dospěl k názoru,
že značnou část zásob z něj přenesly včely jak do nástavku prostředního, kde
zimoval chomáč včel, tak zjevně i do nástavku nejhořejšího, tedy do jakési
přirozené "krmné komory".

Teprve na základě dotazu Kamila a odpovědí R. Stonjek a A. Turčáni se mi obě
pozorování spojila v moji odpověď na Kamilův dotaz:
Přenesou, pokud mají kam, ale část zásob zejména z neobsednutých plástů asi
odnesou vosy, aniž by jim v tom včely bránily.

J.Kala

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem. Kamil

Stačí si pořídit aspoň jeden skleněný úl a tam je všechno viděti.Vytvoříte si svoje zkušenosti a zjistíte, že jsou některé věci jinak, než se včelaři domnívají.Výhodné pro začátečníky.Je levnější než běžný úl.Včely se nemusí chovat ve tmě. Jsou to milovníci časného slunce a světla. Je jasné, že u nás nedosáhneme běžně 120 kg výnos z úlu jako je třeba na Kubě.Rozhoduje počet hodin svítivosti za rok, sleduji to taky kvůli výrobě elektřiny. Klima se různě mění…….
B.V.

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS. Stonjek
--------------------------------------------------------------
Tak prečo ho potom už neprenosili? Bolo dosť včiel, ani teplo nechýbalo! Proste ho neprenosia, čosi z neho spotrebujú, ale väčšinou ho v týchto prípadoch odnosia osy.

Samozřejmě, že ho přenosí, zvl. je li hezky. Je to i jeden z možných způsobů manipulace s nástavky v DS, První o tom začal mluvit Ing. Cimala, já to také zkouším je to v pohodě, ale kvůli pracnosti zase přestanu. Prostě to funguje. Dá se na tom docela dobře demonstrovat rozdíl mezi tím, že si někdo myslí a tím,že je to odzkoušené. Co se týká Radima někdy méně znamená více. Poslední jeho příspěvek o tom, že medařky nosí méně pylu... co k tomu dodat.... Zdraví R. Stonjek

Italska vlada vcera rozhodla a zakazala pouzivani nasledujicich moridel pouzivanych v zemedelstvi: Thiamethoxan, Clothianidin, Imidacloprid a Fipronil.

Tyka se to kultur kukurice, repky a slunecnice.
Italie je tak treti zemi, ktera zakazala pesticidy ze skupiny neonicotinoidu (po Francii a Nemecku).
Vcelari tyto nervove jedy uz delsi dobu obvinuji z uhynu vcelstev.

Zprava italskeho ministerstva zdravotnictvi uverejnena zde: http://www.ministerosalute.it

Kartouzek:
Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.
-----
Příteli,
toto je tvůj první příspěvek (alespoň pod tímto jménem). Tak piš, přispívej. Od toho tato konference je. Třeba Radima zastíníš a budeme se těšit na tvé příspěvky.

Karel

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál?
--------------------------------------------------------------

Ak z tejto stránky vyženiete komentátorov, ostane mŕtva! Ak si myslíte, že z nás niekto píše hlúposti a od veci, skúste mu oponovať a dokážte svojím umom, že píše nezmysly, ale brať mu právo na slobodné vyjadrovanie sa, je pritiahnuté za vlasy.

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem. Kamil
--------------------------------------------------------------

Prečo by to robili? včely napriek tomu, že sa tvrdí, zásoby opustia a zaujmú miesto v zimnom chumáči (záleží to vždy od sily včelstva. Opustené zásoby do zimy odnosia osy, pretože včely sa im už nedokážu brániť. Osy hľadajú potravu pre svoju mlaď aj v chladných dňoch, keď včely už z úľa navyletujú.

Ako včelám pomôcť? Keď bude denná teplota nad 12˚C, hneď ráno zbytky zásob odviečkujte odviečkovacou vidličkou. Včely v takomto prípade zásoby odoberú a umiestnia do plástov po poslednom vyliahnutom plode. Lepšie riešenie je (ak tých zásob je viac), plásty odobrať a uložiť do jari v skrini.

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem.

Děkuji

Radim rád píše. Ne vždy s ním souhlasím, ale často se leccos dozvím- když ne
něco převratného, aspoň názor k tématu.
Ve včelařině je málo věcí černobílých a jednoznačných, často proto považuji
za přínosný i názor, s nímž nemusí být všeobecná shoda. Myslím, že bez toho
by konference brzy doplápolala, jen by doutnala. Je nezpochybnitelné, že
Radima včelařina zajímá v širokých souvislostech (má dobré znalosti z chemie
a pod.). Za těch cca deset roků, co se konference stala nedílnou součástí
mého zájmu o včely patří mezi nejaktivnější.
A nesetrvává na dogmatech. A tom to je. A myslím, že by i v konferenci mělo
být. Koneckonců je na klávesnici klávesa delete.
Nepochybně je však v konferenci otevřena možnost využít příležitost a
blýsknout se vlastními argumenty k širokému spektru témat. Přínosné pro mne
jsou zejména příspěvky bez emotivních výlevů.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Kartouzek
Sent: Wednesday, September 17, 2008 9:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Rada Radimovi !!!!

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti ,
že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože
pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.

Radime,máš sice příhodné jméno,radit a radit za každou cenu.Nezdá se ti , že tvoje příspěvky jsou nadnormál? Už i MV dostal trochu rozum,protože pochopil,že tuto konferenci nemá spachtovanou na rozdíl od tebe.

ony pyl nenosí proto že již v přírodě vhodný pyl není

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 10:58:33
> ----------------------------------------
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
> žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
> výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
> v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
> zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
> přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
> velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
> buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
> rozloze jako bylo předtím plodu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
> výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.
>
> Pepan
>
>
>
>

Pro sběr pylu musejí být podmínky.
1) kvetení pylodárných rostlin který včely sbírají,
2) Jeho zralost
3) Venkovní teplota
Jen za určitých podmínek rostliny pyl uvolňují.V pozdním létě a na podzim je těchto dní velmi málo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 17.9.2008 11:34:42
> ----------------------------------------
> Radim:
> Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
> cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu,
> nenosí
> žádný pyl navíc.
> -------
> Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte
> množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
> Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou.
> Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
> Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob
> nosí víc pylu.
>
> Karel
>
>
>

Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje.
--------------------------------------------------------------
Chlapci, zabudli ste i ďalšie faktory, ktoré hrajú dôležitú rolu pri zbere peľu.
- v dosahu včelstiev musí byť zdroj peľu
- k tomu dostatok vhodných lietaviek
- primerané počasie- slnko a vhodná teplota pre let včiel
- voľné úľové dielo pre uloženie peľu
- ja som nezbadal rozdiel v ukladaní peľu do panenského diela alebo staršieho. Ukladanie je ovplyvnené voľnými buňkami, skôr peľ ukladajú do blízkosti plodu, ale nie raz pri dobrom zdroji aj do plástu bez plodu.

Ani pokus s podnecovaným a nepodnecovaným včelstvom nič nedokazuje, veď npr. v čase výdatnej znášky z agátu, včelstvá skoro neprinášajú plod, venujú sa zhromažďovaniu zásob. Skôr sa dá spozorovať pri donáške peľu plus vody, intenzívnejšie plodovanie matky. Aj posledné dni pred vpádom teplého vzduchu na mojej včelnici bol prínos pomerne dobrý prínos peľu a plodovanie matky a ošetrovanie larvičiek. Počas studených dní plodovanie automaticky ustalo, dokonca som spozoroval odstraňovanie týchto larvičiek. Znova dôkaz o súvislostiach s prínosom peľu.

Ešte sa vrátim k predchádzajúcim tvrdeniam, že matka v zime ploduje len preto, že včelstvo má v dosahu uložené peľové zásoby. Ja skôr si myslím, že v prvom a druhom mesiaci v roku, je rozhodujúca plusová denná teplota, kedy v normálnom včelstve s dobrými zásobami v blízkosti položených vajíčok, nemusí mať k dispozícii peľ.
Zabúdate na jeden fakt a to sú dlhoveké zimné včely, ktoré nemajú vyvinuté tukovobielkovinové teliesko, z ktorého podstaty dokážu včely tvoriť kŕmnu kašičku pre zimný plod. Tu sa stotožňujem s tvrdením, že včelstvo ošetrovanie plodu v zime skracuje život zimných včiel, ale to nemusí včelstvop ohroziť, aj keď dĺžka ich života sa skráti, ale v konečnnom dôsledku včelstvo ako také získa, pretože počet včiel sa nové mladé včely zvýši. Veď dobrý jarný rozvoj po teplých zimách priamo predurčuje jarný rast do neobvyklých rozmerov, končiacim silným rojením.
Tak potom nechápem prečo sa vzrušujeme tým, že nám matky v zime plodujú. Nechajme to na prírodu, veď i tak svojím mudrovaním prírodu nezmeníme. Včely v dávnej minulosti to neraz prežili a i teraz prežívajú, preto sa týmto podmienkam dokonale prispôsobili.

Radim:
Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc.
-------
Udělejte si příští rok pokus. Jeden oddělek krmte a druhý ne. A sledujte množství včel s rousky na česnech. Mě vyšlo, že skutečně to tak funguje. Ale nebyl to žádný vědecký pokus. ALe pozorování bylo v souladu s logikou. Včelstvo bylo schopno uvolnit víc létavek na sběr pylu.
Stejně tak mám subjektivní dojem, že včelstva co mají na jaře více zásob nosí víc pylu.

Karel

Záleží hodně, jak se se včelami zachází. Když se i evropská včela příliš
rozzuří, napadá týdny potom včelaře kdekoliv v 10 - 20 metrech od úlů.
Myslím, že se takhle dají zkazit i klidné vyšlechtěné včely. Když se se
včelami zachází mírně, i nejdivočejší včelstvo útočí samo od sebe jenom když
jim člověk před česny překáží v letu nebo před česny zpocený pracuje.
Jednou - třikrát za dva, tři roky je v létě taková kombinace počasí, sucho,
horko, větrno, před bouřkou, kdy jednotlivé včely samy od sebe napadají
člověka v okruhu 5 - 10 metrů od úlů nebo od včelína. Tím je zároveň zhruba
určeno, jak daleko od cizího pozemku by měl včelín být. Pokud sousedům cca
jednou za rok jedna, dvě divoké včely nevadí, případné žihadlo je zaplácnuto
"sladkou medovou náplastí" může být včelín blíže. Viděl jsem dost takhle
blízko umístěných úlů nebo včelínů. Nebo pokud vadí, může být dále. Stejně
musí být nějak vyřešen problém rojů, které mohou na 2 hodiny sednout klidně
i 50 metrů daleko od úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 8:14 AM
Subject: Re: včelín a obydlí?


> Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
> Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
> --------------------------------------------------------------Pepan,
Pepan,
> Zdeněk to má dobre odpozorované u kraňke a nemusí to byť ani africká
včela.
> Neraz som zažil na včelnici, keď si ma včela vybrala za objekt svojho
> záujmu. Pri nevhodnom zásahu do včelstva npr. pri skladaní debničky a
> náhodnom pritlačení včiel, vyletí niekoľko nazúrených včiel, so zámerom
> votrelca potrestať. A nič im v tom nezabráni, žiadne "ticho stoj, neoháňaj
> sa" a pod., ona musí pichnúť aj keď sa včelár dočasne vzdiali, po návrate
> si ho nájde, aj na ďalší deň. Svojím príslovečným jedovatým zvukom dáva na
> vedomie, že sa obeti nevzdá a žihadlo uštedrí. Ak mám možnosť túto včelu
je
> jednoduchšie zabiť ako ju chrániť. Včela sa nevzdá a istotne pichne a
> zahynie. Ak ju zabijete ušetríte seba.
> Niekoľkokrát som zažil atakovanie včelami aj 80-100 m od včelnice a pritom
> som sedel na bicykli, vtedy som bol rýchlejší. Myslím si, že včela sa v
> týchto prípadoch orientuje na správny objekt, jeho typickou vôňou.
>
> Trochu veľa "kecania" o jednej včele, ktorá vás chce pichnúť. Mne nevadí
> ani 10 pichnutí (málokedy som pri práci so včelami oblečený a ochranu
tváre
> nemávam taktiež), vydráždia ma až jedovaté zvuky útočiacich spravodlivo
> "nahnevaných" včiel. Nakoniec je to ich prirodzený inštinkt- brániť svoje
> teritórium.

Asi taky. Může to být ale i tím, že dokud včely nemají doneseno dostatek
cukerných zásob, nosí jen tolik pylu, co spotřebují na výchovu plodu, nenosí
žádný pyl navíc. Hlavně mladé matky. Možná tato vlastnost i koliduje s
výnosností matek, linie matek, vyšlechtěných na mednou výnosnost mohou nosit
v průměru méně pylu. Když potom včelař v nástavcích stále odebírá
zavíčkované rámky, včely mají pořád nedostetk medných zásob a přinášejí
přednostně je. Takže v intenzívně vedeném včelaření je v úech obecně pylu
velice málo. Stačí nešťasnou náhodou zamáčknutí matky a v úlu, kde pyl v
buňkách prakticky nebyl a bylo plno plodu je za 14 dní pylu téměř na stejné
rozloze jako bylo předtím plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2008 7:54 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po
výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
--------------------------------------------------------------Pepan, Pepan, Zdeněk to má dobre odpozorované u kraňke a nemusí to byť ani africká včela. Neraz som zažil na včelnici, keď si ma včela vybrala za objekt svojho záujmu. Pri nevhodnom zásahu do včelstva npr. pri skladaní debničky a náhodnom pritlačení včiel, vyletí niekoľko nazúrených včiel, so zámerom votrelca potrestať. A nič im v tom nezabráni, žiadne "ticho stoj, neoháňaj sa" a pod., ona musí pichnúť aj keď sa včelár dočasne vzdiali, po návrate si ho nájde, aj na ďalší deň. Svojím príslovečným jedovatým zvukom dáva na vedomie, že sa obeti nevzdá a žihadlo uštedrí. Ak mám možnosť túto včelu je jednoduchšie zabiť ako ju chrániť. Včela sa nevzdá a istotne pichne a zahynie. Ak ju zabijete ušetríte seba.
Niekoľkokrát som zažil atakovanie včelami aj 80-100 m od včelnice a pritom som sedel na bicykli, vtedy som bol rýchlejší. Myslím si, že včela sa v týchto prípadoch orientuje na správny objekt, jeho typickou vôňou.

Trochu veľa "kecania" o jednej včele, ktorá vás chce pichnúť. Mne nevadí ani 10 pichnutí (málokedy som pri práci so včelami oblečený a ochranu tváre nemávam taktiež), vydráždia ma až jedovaté zvuky útočiacich spravodlivo "nahnevaných" včiel. Nakoniec je to ich prirodzený inštinkt- brániť svoje teritórium.

Zřejmě ho nevidí proto, že bývá ,pokud ve včelstvu nějaké zásoby zbyly po výchově zimní generace , zalit sladinou a tudíž na první pohled není vidět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
> Datum: 17.9.2008 00:10:00
> ----------------------------------------
> No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
> plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
> poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
> stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
> zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
> vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
> pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
> rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
> vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
> pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
> Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?
>
>
> > To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> > ...
> > Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> > negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> > zásobách škodí...
> > ------
> > A co se na věc kouknout skepticky.
> > 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
> když
> > proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
> získává
> > dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> > pyl a zásoby.
> > 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> > plodu, ale opotřebování kojiček.
> > Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> > savců.
> >
> > Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> > tedy jeho existenci a množství?
> >
> > Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> > malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> > to jen názor. Pozoroval to někdo?
> >
> >
> > Karel
>
>
>
>

Vy jste úžasní někdo se ptá , (zřejmě vystrašený z včel. nebo co by bylo ještě horší chce tomu včelaři zatopit) a vy tady píšete takové extrémy a horory

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el?n a obydl?
> Datum: 16.9.2008 22:32:45
> ----------------------------------------
> >Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů,
> africké i více, než 200m.
>
> Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu.
> Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.
>
> Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze
> pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely
> houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj
> vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari,
> nejspise protoze nedokazali roji uniknout.
>
> Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne
> zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na
> zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji
> nebylo pomoci.
>
>
>

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

______________________________________________________________

Je to dost diskutabilní, ale více méně na uvedenou otázku odpovídají např. Farrarovy výzkumy, kde srovnával včelstva s malými a velkými zásobami pylu v průběhu zimy. Doslova napsal:
,,Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C.,,

Myslím, že do panského díla včely běžně pyl neukládají, protože na něm až do jara obvykle neplodují ( pyl včely ukládají v blízkosti plodového tělesa a ten je na díle starém ). Avšak i při přesunutí chumáče během zimy na panenské dílo mají v dutině ( tj. při přirozeném uspořádání včelstva ) pylový věnec v dosahu, takže uložený pyl bude alespoň z části po nástupu plodování využit. Možná si uvědomují, že by pyl mohl překážet chumáči.

S pozdravem...M. Václavek...

> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?

Já si myslím, že pokud není v dosahu zimního chumáče vůbec žádný pyl,
začátek plodování se opozdí. Pokud by bylo v sedisku zimního chumáče hodně
pylu, plodování se taky opozdí, protože pyl zabraňuje včelám zalézat do
buněk a tím zimní chumáč vyžaduje pro stejný účinek větší venkovní oteplení.
Ale odpozorované to nijak nemám.
Co mám odpozorované, je to, že pokud je teplý listopad a prosinec, některé
včelstva dost intenzívně plodují. Viděl jsem o jedněch vánočních svátcích,
kdy bylo přes poledne 12 st C zbytky plodu takového rozsahu, které
ukazovaly, že ty včely měly před pár dny 2 dm2 zavíčkovaného plodu. Ale
vajíčka a larvičky nebyly vůbec, za pár dnů se potom ochladilo a za 14 dní
byl potom mráz, sníh a led. Po zimním slunovratu potom stačí týden bez
sněhu, pár slunečných dní a teploty ve dne i v noci nad nulou, aby většina
včelstev začala plodovat, pozná s to potom na larvách na podložkách.
Na to měl kdysi tuším O. Brenner teorii 40 dnů. Ta říkala, že včelstvo i v
zimě potřebuje nějaké včely ne starší než 40 dnů pro výživu matky. Proto bez
ohledu na vnější podmínky, ovšem docela určitě kromě velkých dlouhodobých
mrazů, včelstvo tak jednou za 40 dní nárazově chová desítky až stovky buněk
plodu.

R. Polášek

No já jsem pyl v panenských plástech viděl. U rojů, co nestihly vychovat
plod a v dutině uhynuly, u stavebních rámků postavených ve včelstvu a
poprvé zaplodovaných i u vystavených mezistěn po norském zimování. Ve
stavebním rámku, který se dával za okýnko zadováku, jak ho včely vystavěly a
zaplodovaly, tak bylo úplně normální, že se tam taky objevil pyl. Jak se
vůbec došlo k názoru, že včely do panenských plástů pyl neukládají? Jinak
pyl sice pro přezimování nezbytný není, ale pro zdárné přezimování a rychlý
rozvoj včelstva na jaře je zakonzervovaný a fermentovaný pyl mnohem
vhodnější než pyl donesený na jaře. Jinak je normální, že větší množství
pylu mají starší matky a na jaře včelstva více směřující k rojení.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2008 10:00 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
> ...
> Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše
> negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních
> zásobách škodí...
> ------
> A co se na věc kouknout skepticky.
> 1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co
když
> proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se
získává
> dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam
> pyl a zásoby.
> 2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství
> plodu, ale opotřebování kojiček.
> Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u
> savců.
>
> Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování -
> tedy jeho existenci a množství?
>
> Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš
> malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je
> to jen názor. Pozoroval to někdo?
>
>
> Karel

A kdo neveri at se koukne sem:
http://www.youtube.com/watch?v=ZCoNldaqgVs

>Včely brání své obydlí do určité vzdálenosti, obvykle pár desítek metrů, africké i více, než 200m.

Obcas se najde i evropska vcela, co leti za vcelarem 20 metru od ulu. Uhybam a ona take. Ma vcelare proste ve viziru.

Africke vcely krizene s evropskymi, tzv. zabijacke vcely nejenze pronasleduji na stovky metru, ale dokazi k pronasledovani zalarmovat cely houf. To potom neni zadna legrace, kdyz za vami leti sto metru cely roj vcel. Pry uz na nasledky zemreli nekteri prevazne mladi a stari vcelari, nejspise protoze nedokazali roji uniknout.

Ubodani nasimi vcelami je popisovano v novinach casto. Napriklad nestastne zamilovana devecka vyuzila panovy nepritomnisti k sebevrazde, kdyz na zahrade rozsypala slamene uly a lehla si do nich. Az ji objevili, uz ji nebylo pomoci.

Čo je dôležité, podajte včelám teplý roztok (tak do 40˚C) v pomere cukor:voda 1 kg:0,8 litra. Noci sú chladné a ešte budú, preto pri úprave letáča môžu cukrový roztok odoberať i cez deň, ale to je podmienené aj od typu kŕmidla. Dobré je povalové-stropové kŕmidlo, aj typické balónové kŕmidlo.

Zatím 6 včelařů vlastní nový typ krmítka, které je skleněné. Do krmítka se nasype cukr, a může tam byt celou zimu. I když ztvrdne, tak má vlhkost a včely pokud teplota v krmítku překročí 12°C , venku může být mráz , odebírají i v zimě. Ne každé to potřebují. Slunce se využívá na ohřívání stropního krmítka. Je to jako kolektor na ohřívaní vody pro včely a využití slunečního svitu.Jinak se zakryje. Používám na zakrytí černý pytel na odpad /šířka 50cm/ s trochou vody v něm.
B.V.

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda.
....
Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí...
------
A co se na věc kouknout skepticky.
1/ Včely neukládají do panenskoho díla pyl (a je to vůbec dokázáno, co když proto že panenské dílo je postaveno po hlavním přísunu pylu? Jak se získává dibrá perga?ale panenské považují za nevhodné pro zimování a nedávají tam pyl a zásoby.
2/ pyl v místě jarního/zimního plodování neovlivňuje ani tak množství plodu, ale opotřebování kojiček.
Tedy že látky pro tvorbu krmné kašičky odbourávají ze svého těla. Obdoba u savců.

Prokázal někdo, že množství pylu v dosahu chomáče má vliv na plodování - tedy jeho existenci a množství?

Podle mě je to naprogramované. Síla včelstva, ani ne tak uteplení (spíš malé uteplení podporuje plodování), sluneční svit, teplota a matka. Ale je to jen názor. Pozoroval to někdo?


Karel

Novinky ve výzkumu moru včelího plodu

Tým vědců německé Freie Universität Berlin objasnil záhadu, kterou se zabýval už řecký filozof Aristoteles. Baktérie způsobující závažné onemocnění včelího plodu se množí již ve střevě larvy a ne až v okolní tkáni, jak se dosud věřilo tvrdí berlínská univerzita.

Poněvadž se baktérie do střeva dostávají potravou, existují nyní možnost celosvětově se vyskytující mor včelího plodu léčit změnou výživy larev. Podrobnější informace nechtěla veterinární lékařka Elke Genersch ze zemského institutu pro výzkum včel poskytnout. Jedná se o ochranu patentových práv. Doposud platila praxe, že infikovný plod nebo včelstvo muselo být utraceno.

Tato záhadná choroba způsobovala úhyny včelstev již v době antického Řecka. Aristoteles onemocnění popisuje ve své knize „Historia animalis“.

To že v panenském díle není pyl je obrovská výhoda a nikoli nevýhoda. Také to není náhoda ale úmysl přírody! Kdyby bylo pro zimování výhodné do panenského díla dávat pyl, již dávno by to včely činily!!! Lépe totiž přežívají včelstva bez pylu s dlouhou plodovou přestávkou hubící roztoče. Takové včely spálí méně zásob a nemají v předjaří problém s vodou.Jsou neopotřebované a nosema se jich netýká!!! Pokálení také téměř nehrozí-když není plod je majá spotřeba zásob a výkalové váčky se nepřeplní.

______________________________________________________________

Také považuji zimní plodování jako vedlejší ve svém důsledku spíše negativní projev rozmnožovacího pudu. Zaujalo mě tvrzení, že pyl v zimních zásobách škodí... s tímto názorem se střetávám poprvé, ale ve správných souvislostí. Na brzký nástup plodování mají zásoby pylu vliv určitě ( podobně jako přítomnost panenského díla ve včelím sedisku ). Zajímavé je, jak si včelaři umí protiřečit. Např. Jeden ze synů Otce racionálního včelaření považoval pyl jako nezbytnou součást včelstva pro jeho dobré vyzimování a dokázal to i pokusy. Hold: co včelař, to jiný pohled na věc ( a dodávám: jiné zájmy, podmínky a situace ).

S pozdravem...M. Václavek...

Má-li kaktus bujným životem oplývati, musí v suchém a chladném zimním rouše pobývati.
A co ovoce? Shnije-li, pozdě jest!

Ekonomická hodnota opylovačů je obrovská!

Německým a francouzským vědcům se poprve podařilo vyčíslit ekonomický přínos z činnosti opylujícího hmyzu jako jsou včely: tento má činit vyjádřeno v penězích 150 miliard Euro ročně. Pokud by tato zvířata zmizela, vznikne ještě mnohem větší škoda – nehledě na ohrožení biologické rozmanitosti. Tento údaj vypočítaný německým Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung (UFZ) v Halle odpovídá skoro desetině celkové hodnoty světové produkce potravin.
Pokud by opylující hmyz úplně vymizel, vznikne podle studie škoda 190 až 310 miliard Euro ročně. Obzvláště těžce by byli zasažení producenti zeleniny a ovoce se ztrátou každý 50 miliard Euro, následovali by producenti jedlých olejnatých plodin jako je řepka, slunečnice nebo olivy se škodou 39 miliard Euro.
Celosvětová zemědělská produkce by v tomto úplně nejhorším případě úplně nezkrachovala, došlo by ale k závážným ztrátám. Postiženi by byli obzvláště dovozci jako je Evropská unie. Výzkum přitom bere v úvahu jen rostliny, které jsou přímo využívány v lidské výživě.
Na výzkumu se podíleli vědci národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA), centrum pro vědecký výzkum (CNRS) ve francouzském Avignonu a Helmholtzovo centrum pro výzkum životního prostředí (UFZ). Studie vyšla v odborném časopise „Ecological Economics“.

O víkendu jsem kontroval množství zásob ve včelstvech a zdá se, že dost proplodovaly...
--------------------------------------------------------------
Ak Ste usúdili, že zimných zásob vo včelstvách je málo, je zbytočné filozofovať, či im ešte zásoby doplním alebo nie. Predsa, ak by nedostatok zásob existenciu včelstva ohrozil neprežitím zimy, je vždy výhodnejšie včely zaťažiť odberom a inevertovaním sacharózy a včelstvo ako také prezimovať, aj kešd možno niekoľko včiel sa nedožije jari. Ale to vlastne ani nehrozí, lebo vo včelstvách je ešte stále dostatok starších včiel (tie sa zimy aj tak nedožijú), ktoré podaný roztok spracujú a dlhoveké- zimné sa na odbere nezúčastnia.

Čo je dôležité, podajte včelám teplý roztok (tak do 40˚C) v pomere cukor:voda 1 kg:0,8 litra. Noci sú chladné a ešte budú, preto pri úprave letáča môžu cukrový roztok odoberať i cez deň, ale to je podmienené aj od typu kŕmidla. Dobré je povalové-stropové kŕmidlo, aj typické balónové kŕmidlo. V tejto chvíle je možno najvhodnejším kŕmidlom 1 litr. fľaša- pohár a roztok podať na 4-5 krát. Správne usudzujete, že včely po vyliahnutí plodu uložia zásoby na správne miesto, ktoré im vydržia do prvých jarnýchz preletov.

Aj keď je už po "funuse", predsa len zopakujem technologický postup doplnenia zásob ako to robím roky ja: Začiatkom augusta-srpna zhodnotím množstvo vlastných zásob každého včelstva a zbytok ktorý treba dodať včelstvu podám do 25.8 2/3 a zbytok 1/3 do 10.9, potom zásoby sa vždy dostanú na to správne miesto. Príklad: do nezúženého včelstva B 10 dopĺňam zásoby na 15 kg, pri taxácii zistím 6 kg vlastných zásob, zbytok 6 kg dodám v auguste a 3 kg v septembri, spolu majú 15 kg, t.j. 1,5 kg na každý ponechaný plást.
Udávané kilogramy sú myslené ako čistá váha cukru a nie roztoku.