Včelařská konference

Včely je skutečně nezbytné zaregistrovat, nikoli však u Českého svazu včelařů, ale u Českomoravské společnoti chovatelů - pracoviště ústřední evidence včel. Pokud chcete zaslat formulář, kterým tuto povinnnost splníte napište mi na martin.stark/=/seznam.cz

Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL PROBLÉMY?
Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.

Dobrý, neví někdo o digitální váze která by se dala použít ke včelařským učelům, myslím tím mít na ní úl na stanovišti, a přijít po týdnu, napíchnout pc a přenést data. Díky

V tuto dobu normální, u velmi dobrých včelstev je tato plodová přestávka žádoucí. Buďte rád, rychleji se zbaví kleštíka. Teď je ideální chvíle pro fumigaci

Túto radu je treba upresniť aspoň pre začiatočníkov, v tom smere, rozhodujúcim faktorom aby fumigácia bola úspešná teda 100%-ná, vo fumigovanom včelstve nesmie byť ZAVIEČKOVANÝ PLOD!

V tuto dobu normální, u velmi dobrých včelstev je tato plodová přestávka žádoucí. Buďte rád, rychleji se zbaví kleštíka. Teď je ideální chvíle pro fumigaci. Jestli tam matka není, to musíte poznat podle chování včel.

Dnes před 18:00 hodinou jsem zahlédl na ČT1 asi minutový šot Klasa - propagace medu. Sláva. Vysvětluje to nápadně zvýšený otravný sumář dotazů od zákazníků ohledně toho, jestli jako včelař dělám med z pampelišek a z kuchyňského cukru. Odpověď přesto je jasná, můj med vyrábí mé včely. Navíc mé včely ani nekrmím cukrem, jak běžně činí ostatní.

To je v pořádku matky již přestávají klást po podzimní rovnodenosti jen při pozních výměnách matek se tplodování můž eprotáhnout až do prosince

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 22.9.2008 15:40:02
> ----------------------------------------
> Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani
> stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez
> možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.
>
>
>

Pokud mají už potřebný počet zimních včel na zimování "hotový" tak matka v
tuto dobu klidně kladení vajíček zastaví. Zvláště při takovém prudkém
poklesu teploty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 22, 2008 3:39 PM


> Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani
> stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez
> možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.

Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.

Kolik stojí balík mezistěn za deset let.

balík za deset let příjde v průběhu toho času odhaduji cca v průměru asi na 190kč x 4 kg. Pochybuji, že bude malý včelař s takovým množstvím vařit nebo vracet, a pochybuji, že bude obnovovat tak jak se má, ale zcela hypoteticky. Stálo by ho to ještě více na poštovném.

Takže máme 4kgx190Kčx10let jen za mezistěny. Potom jestli by si je nechal zaslat poštou na dobírku jako balík, máme nejnižší postupně v součtu náklady za 10 let cca 1500 Kč. Vychází mi celkem cena za 10 balíků/10 let tedy někde kolem 9100,-. Beru při této rozvaze již v úvahu zvedající se ceny mezistěn a poštovného a to, že včelař nebude zasílat černé souše ke zpracování.

To je cena za nějaký balík - 4 kg (cca 50-52 ks mezistěn) během 10ti let.






............
Když přidáš lis na mezistěny který po přepočtu přijde, ten levný, tak na 15000 A PŘI SPOTRŘEBĚ MEZISTĚN MALÉHOVČELAŘE ASI 20 - 30 kusů , tak přidesetiletém včelaření kolik vy stála ta jedna mezistěna 200 Kč nebo i mnohem více _? Nejde o to jaká zařízení to mohou nahradit ale kolik to vyjde ve výsledné ceně. Podle mne velkovčelař by se tou myšlenkou vůbec nezabýval a výkendový včelař s 10 včelstvy si to ani neumí představit . Spousta z nich to dělá jen proto aby pro sebe a svoji rodinu zajistil nezávadnou potravinu

Pepan

Když přidáš lis na mezistěny který po přepočtu přijde, ten levný, tak na 15000 A PŘI SPOTRŘEBĚ MEZISTĚN MALÉHOVČELAŘE ASI 20 - 30 kusů , tak přidesetiletém včelaření kolik vy stála ta jedna mezistěna 200 Kč nebo i mnohem více _? Nejde o to jaká zařízení to mohou nahradit ale kolik to vyjde ve výsledné ceně. Podle mne velkovčelař by se tou myšlenkou vůbec nezabýval a výkendový včelař s 10 včelstvy si to ani neumí představit . Spousta z nich to dělá jen proto aby pro sebe a svoji rodinu zajistil nezávadnou potravinu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 23:40:35
> ----------------------------------------
> Pepan:>V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ
> autokláv<
> .......
>
> Pepane v domácích podmínkách je běžné zařízení a cenově dostupné k tomu,
> aby jsi mohl dokonce kontinuálně a bezpečně sterilizovat včelí vosk. Jedná
> se o fritézu, která má bezpečnostní kryt proti páře zpravidla hliníkovou
> vanu a termostat do cca 180 °C. Ideální je navíc výpustný kohout a potřebný
> je teploměr k ověření teploty a minutku do 60 minut. Veterináři mají
> alternativy a to, že se dá sterilizovat již i za 15 minut při vyšších
> teplotách. Autokláv je o promíchávání a stejnoměrné teplotě. A celý proces
> je o snižování původce nákazy a ne o likvidaci. Proto se při výskytu moru
> pálí (likviduje) i vosk, protože i autokláv a vosk s vysokým obsahem spor
> nemusí být 100%. (nemluvě o problematické přepravě sporami kontaminovaného
> vosku)
>
>
>

Problémem by pak mohlobýt zase komulování právě těch zárodků nísto léčiv . Ony ty zárodky se nacázejí i v relativně zdravých včelstvech v podprahovém množství

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 21:51:58
> ----------------------------------------
> . na to potřebuješ autokláv
>
> pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis
> nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy
> pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.
>
>
>

Přátelé šedě zabarvení nevzdávejte to. Podzimní spad či spad po fumigaci je stejně důležitá informace, jako těch x předchozích dohromady. Můžete z ní také usoudit, jak odolný kmen chováte. Pokud máte obavy, že Váš spad je vizitka vaší péče o včely, tak já a jistě mnozí další si to nemyslí, je to stav, který včelař jen málo ovlivní. Jsem růžový a žádné potíže s tím nemám.

Myslím, že o léčebných vlastnostech propolisu oproti jiným včelím produktům není třeba pochybovat, protože funguje rychle a hlavně spolehlivě, což v porovnání např. s tím, že pyl je dobrý na játra a prostatu, nebo ovčelená voda působí příznivě na vnitřní orgány tak ta rychlost je bezkonkurenční. Dva příklady: Kdysi jsem přišel o bříško palce. I když se na plastice na Vinohradech snažili, vypadalo to spíš na zkrácení, navíc zpod obvazů se šířil hnusný smrádek. Tak jsem si vzpoměl na svého učitele, který na vše dával propolis a tak jsem si palec máchal v tinktuře. Smrádek okamžitě ustal a hojení záhy nastalo. Když jsem doktorovi řekl čím jsem si palec zachránil a že mu lahev dám na vyzkoušení, tak se na..... a vyhodil mě. Není to tak dávno, co jsem potřeboval něco zavařit a jelikož jsem byl do půl těla, hodil jsem na sebe nějakou bundu co v dílně visela. Že byla silonová mě došlo když na mě vzplála jasným plamenem. Samozřejmě kůže dole a problém. No a propolis a střídání s medovým nátěrem a nikde ani jizva: Já med na poopáleniny a hojení ran hodnotím jako naprostou špičku a střídání s propolisem nemá chybu. A mí zákazníci, když ho chtějí říkají to samé. Zdraví R. Stonjek

Pepan:>V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv<
........

Pepane v domácích podmínkách je běžné zařízení a cenově dostupné k tomu, aby jsi mohl dokonce kontinuálně a bezpečně sterilizovat včelí vosk. Jedná se o fritézu, která má bezpečnostní kryt proti páře zpravidla hliníkovou vanu a termostat do cca 180 °C. Ideální je navíc výpustný kohout a potřebný je teploměr k ověření teploty a minutku do 60 minut. Veterináři mají alternativy a to, že se dá sterilizovat již i za 15 minut při vyšších teplotách. Autokláv je o promíchávání a stejnoměrné teplotě. A celý proces je o snižování původce nákazy a ne o likvidaci. Proto se při výskytu moru pálí (likviduje) i vosk, protože i autokláv a vosk s vysokým obsahem spor nemusí být 100%. (nemluvě o problematické přepravě sporami kontaminovaného vosku)

Zdenek:>...rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim...

Pokud jde o patenty, nevim, neznam, nectu, nejsem Edison :)<
......

Ale jestli mi někdo při diskuzi tvrdí, že nejde kupříkladu bod A, proč se hájí tím, že bodu A nerozumí, protože není Edison?

Snažím se dojít nato, proč by nešlo za pakatel profylakticky odfitlovat z vosku něco jako léčiva, jestli to činí už včelař "aktivním" filtrem A1, při aplikaci aerosolu. Co to tedy je tak aktivního v tom filtru, že to dokáže eliminovat průnik léčiva do plic léčitele? Nebude zrovna taková "aktivní" vrstva tou vrstvou, která umí odstranit i ty "ďábelské" rezidua z jiného skupenství - z tekutého vosku při určité teplotě? Že něco nejde odseparovat nebo odfitrovat přeci nemůžete v dnešním technologickém mini, mikro, nano světě myslet vážně.

.. na to potřebuješ autokláv

pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.
-------------
Proč by si každý musel dělat všechno sám. To abych si za chvilku mlel sám mouku.

Pokud mám dost vosku a stačí mi, že mi malovýrobce dá tak 2/3 mého vosku v mezistěnách, zbytek namačkaný do "koule" - tedy odpad po ořezu, který nerecykluje do jiných meistěn, ale nechá mi ho na příští rok, tak je to od určitého minimálního množství poměrně schůdná cesta.

Ruční (na kliku) rotační lisy na mezistěny (ale to je jen základ + další ptákoviny) cca 2500USD. To je už pro farmáře, co se v zimě nudí.

Karel

Má to ale jeden háček. V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv

Pepan
---------
Pokud by výrobce dokázal dělat jen z mého vosku, tak je mi to jedno. Protože to bych musel sterilizovat nejen vosk, ale úly atd.
Takže to začne být zajímavé až když si nechám já, nebo někdo z okolí udělat rozbor MVP z měli, medu atd a zjistím, že se to v okolí vyskytuje.
Pokud mám rozbor s nulou, tak je pro mě cenější můj vosk o kterém vím co a jak než z "výměny".

Tady je to otázka trochu propočtů jestli se mi vyplatí řešit zimné ošetření a vosk, nebo to pojmout trochu šířeji.
Kolik stavebních rámků v nástavku, kolik mi vystaví nástavků mezistěn, kolik mám vosku z víšek atd.

Paradoxně tady vypadají zajímavě rámky z plastu. Na jejich povoskování by měl stačit vosk z víček, ostatní si včely dodají:-)

Karel

Tondo,když budu psát na co zabral propolis,tak napíšu knihu,Tak jen jeden případ.Teta pracovala v kuchyni ,kde se vařily jen knedlíky ze 700kg mouky a to celý život.Jak stárla také tloustla v 50 letech měla docela velké prsa,no a v té páře a vlhku ,kde se nenosila podprsenka, se jí kůže rozmokvala.Nemohla se osprchovat,pálilo to soustavně v noci probouzelo ,doktoři nepomohli.Tak s tím žila 10 let než mi to řekla.Říkám jí zkus propolis,nic za to nedáš.Poprvé skučela a pak za 14 dní přišla šťastná že je zahojená a že se může koupat.Obrovská úleva od bolesti i nervů.

.. na to potřebuješ autokláv

pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.

Nic nevarim.Vezmu sklenicku od presnidavky do ni naleju malou francovku a pridam propolis.Sem tam protrepu.Propolis se behem kradke doby rozpusti.Potom se vse sleje do nove sklenicky.Nerozpusteny propolis se muze pouzit jako druhak. To znamena vse od zacatku.Verte,ze slouzi mnoho let na kazdou ranu a hlavne na spaleniny.

Má to ale jeden háček. V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 20:53:48
> ----------------------------------------
> ..Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek
> uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?
> Karel
>
> Tak to je hodne amatersky pristup. Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se
> neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si
> koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate. Resit se to neda nejspis jinak
> nez mit vlastni uzavreny obeh vosku.
>
>
>

Nic nevarim ,vemu sklenicku od presnidavky do ni naleju malou francovku pridam propolis .Sem tam protrepu .Propolis se behem kradke doby rozpusti.Potom se vse sleje do nove sklenicky .Nerozpusteny propolis se muze pouzit jako druhak .To znamena vse od zacatku .Verte ze slouzi uz mnoho let na kazdou ranu a hlavne na spaleniny.

..Máte nějaké přesnější údaje okolo tohoto tvrzení? Copak se nedají léčiva z vosku odfiltrovat? Pokud vím, existuje přesně na takový problém minimálně i jedna patentová přihláška.

Nevim co si predstavujete pojmem filtrace.
Jak odfiltrujete z vody treba sul?
Ale rozpustenou latku jde obecne odstranit chemicky.
Neznam konkretni postup, to je asi ekonomicky neunosne, nic pro vcelare, nic pro vyrobce mezisten.

Pokud jde o patenty, nevim, neznam, nectu, nejsem Edison :)

Zdenek:>Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate.<
..........

Máte nějaké přesnější údaje okolo tohoto tvrzení? Copak se nedají léčiva z vosku odfiltrovat? Pokud vím, existuje přesně na takový problém minimálně i jedna patentová přihláška.

...Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?
Karel

Tak to je hodne amatersky pristup. Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate. Resit se to neda nejspis jinak nez mit vlastni uzavreny obeh vosku.

Existuje mezi kladením matky přestávka kdy matka instaluje nový softfer na kladení vajíček zimní generace někdy bývá až neznatelná nebo taká velmi výrazná. U starších matek bývá dříve .

_____________________________________________________________

Pane Menšík, je toto tvrzení dokázáno výzkumem nebo jde o Váš názor na jev, který jste u svých včelstev pozoroval?

Zimní včely nevznikají ze speciálních vajíček. Jejich tvorba a existence spočívá ve kvalitní výživě a strnulosti ve fázi mladších úlových včel. Jsou to v podstatě rojové včely ( nebo-li anatomické trubčice ). Tyto ,,vypasené líné,, dělnice nevykonávají fyzicky namáhavé činnosti létavek a starších úlových včel, které vyčerpávají organismus a vedou k brzké smrti jedince, což činní záměrně, aby si zachovali svoji vitalitu na dobu potřebnou a dožili se ní. Jelikož se po slunovratu zkracuje délka dne, včely cítí, že se blíží zima, a postupně ztratí rozmnožovací pud a začnou se plně připravovat na na období vegetačního klidu. Vznik dlouhověkých včel přímo souvisí s postupným omezovaním rozsahu plodových plod, proto umělé podporování kladení podněcováním nepřináší efekt zvýšení počtu zimních včel a jedná se jen o zbytečné mrhání časovými i materiálními prostředky.

Toto vše jsou obecně uznávaná fakta. O nějaký plodových přestávkách v podletí se nezmiňují. Proč by měly souviset s tvorbou zimních včel? Vždyť je jedno, zda se na krátko zastaví kladení a pak v omezeném množství obnoví, či se plodování postupně snižuje v průběhu celého podletí. Výsledek ( množství a kvalita zimních včel ) bývá stejný. Proč tuto přestávku Vaše včely dělají a například moje ne, v tom vidím ,,jádro pudla,,.

S pozdravem...M. Václavek...

hmm Ztvrdne to fakt na kámen i s leskem,udělám nějaké pokusy ...mohl bych tím stříkat nové nástavky...

taky nad tím moc nedumám ,jsem antihomeopatik dám tolik co si to vezme,umlet to je dobrý nápad pro lih,v oleji by se to spojilo zpět,vařím vodu a v tom v druhé nádobě olej, určitě ethanol je C2H5OH,druhý v řadě ,jsem to domatlal...a přitom trávím prosincové večery patlála v prádelce....methanol se odpařuje před ethanolem...na tinkturu bych ho nedoporučoval smrdí dost jako kanagon(socialistické lepidlo) a bývá kalný,každé rozpouštědlo rozpouští svoje

co se týče ceny tyto produkty jsou reklamní a drží mi spoustu zákazníků,dřív sem rozdával i propolis než sem zjistil kde všude po ledničkách a komorách apod se zůstal válet nevyužitý....když je to hotové pomůže si už každý...a přijde zas
propolis zahřívám do sta stupnů a účinnost se podle lihového extraktu a zkušeností lidí nesnižuje ....

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde
> něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde
> co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje
>

Když se propolis dá do takového 30 - 40 % roztoku alkoholu, tak se v něm
nerozpustí, ale jen nabobtná, změkne a stane se lepivým. Tadyhle ty zbytky
by šly změkčit lihem nebo možná i jiným organickým rozpouštědlem, vmíchat
potom do něho kaolínový prášek nebo mastek či jiný kamenný prášek a potom by
z toho mohl být docela dobrý prostředek na tmelení a lepení kamene, kameniny
nebo i porcelánu. Viděl jsem recepturu na takový tmel používaný za tepla,
tam byl jako lepicí složka včelí vosk a kalafuna plus ten prášek, tady ty
zbytky z propolisu by mohly být na to lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 10:16 AM
Subject: Re: propolis


> když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do
1ooC,zbyde
> něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde
> co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje
>
>
> vlastně na masti se mi tam ten vosk hodí ,sliju to vroucí a mám základ
> někdy to posilním extraktem ten se odvaří(100c)jinak to stačí vychladnout
a
> v oleji zůstanou úč.l.,zbytek ztvrdne i s voskem,pravděpodobně se to nějak
> rozdělí,tak by bylo možná dobrý ten olej odtáhnout hned jek ztuhne vosk
asi
> 60c
>
> viděl sem ruku i dlaň plnou puchýřů spálenou od hořících plastů,den po
> popálení si den ruku mazal a další den ŠEL DO PRÁCE DÁL SVAŘOVAT !

Samotný propolis má rozdílnou účinnost. Ve "velké" komerční výrobě potom se
připraví velká dávka, nějakou laboratorní metodou se zjistí účinnost a
koncentrace se potom doladí na zhruba stále stejnou stejnou účinnost
nějakého koncentrátu. Teprve potom na základě přípravy koncentrátu se zhruba
stále stejnou účinností mohou dlouhodobě fungovat receptury třeba na výrobu
mastí a podobných věcí. Domácí výroba u propolisu i u množství jiných
přírodních látek, bylinek atd je potom jen odhadování, jestli se do toho
vrazilo zhruba optimální množství, není to záležitost nějakého přesného
odvažování před nebo nezpracovaných zbytků potom, protože to prostě není
směrodatné, kolísání kvality propolisu i bez příměsi vosku je prostě velké.
Jinak rozemletí propolisu na prach určitě účinnost zpracování zvýší, protože
proplis jako látka obsahující pryskyřice při zpracování může účinné látky v
kouscích uzavřít a "nepustit" je ven. Jak moc povaření zhorší účinnost
propolisu, netuším. Odhaduji, že znatelně. Co se týká propolisové tinktury,
tak jestli to někdo dělá doma ve větším množství, šlo by vytvořit předpis,
kdy se dá určené množství kapek tinktury do třeba deci vody a koncentrace se
potom nadstavuje na zhruba stejnou chuť propolisu ve vodě mícháním
koncentrovanější a ředěnější tinktury. Je to ale jen nápad, tinkturu ve
větším množství nedělám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 1:14 PM
Subject: Re: propolis


> Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece
> rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku
20%
> nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a
> pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu
> koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít
> extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření
> vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já
> propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku
jen
> aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám
> sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak
> je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu
> převařováním?Neničím důležité složky?

Nejlepší bývá nepřemýšlet a držet se receptur Jakákoli výroba v lidovém léčitelství je nepřesná a podle toho jsou postaveny i recetury

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: propolis
> Datum: 20.9.2008 13:14:46
> ----------------------------------------
> Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece
> rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku 20%
> nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a
> pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu
> koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít
> extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření
> vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já
> propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku jen
> aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám
> sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak
> je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu
> převařováním?Neničím důležité složky?
>
>
>

Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku 20% nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku jen aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu převařováním?Neničím důležité složky?

STÍM LZE JEN SOUHLASIT

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 20.9.2008 10:29:10
> ----------------------------------------
> Přenášení zásob opravdu není problém, pokud včely mají nahoře dost, aby
> přežily zimu a na jaře začaly plodovat. Není třeba o tom nijak zvlášť
> diskutovat, protože na včely to nemá vliv. Trochu vliv bych viděl během
> zimních přechodných oteplení, kdy vybírání zásob dole může simulovat snůšku
> a tím zvýší plochu plodu, kterou matka během oteplení zaklade, což potom při
> následných mrazech může včelstvo tvrdě zaplatit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 20, 2008 8:33 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou
> teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy
> když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny
> nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO
> ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY .
> DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě
> ser,,,,,,,,,
>
> PEPAN
>
>
>
>

jinak to co je za oknem je myslím pro matky jasnej signál,byl sem na loukách a kvetou poslední poupata a už nic žlutá zmizí za chvilku pak růžová nakonec bílá a pak mrazy utnou cizince

teplo bude v říjnu


jakou typujete zimu?,já sníh prosinec polovina ledna,obleva druhá polovina ledna,v únoru odvšeho trochu ,od konce února suchá inverzní zima do poloviny března

Přenášení zásob opravdu není problém, pokud včely mají nahoře dost, aby
přežily zimu a na jaře začaly plodovat. Není třeba o tom nijak zvlášť
diskutovat, protože na včely to nemá vliv. Trochu vliv bych viděl během
zimních přechodných oteplení, kdy vybírání zásob dole může simulovat snůšku
a tím zvýší plochu plodu, kterou matka během oteplení zaklade, což potom při
následných mrazech může včelstvo tvrdě zaplatit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 8:33 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou
teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy
když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny
nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO
ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY .
DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě
ser,,,,,,,,,

PEPAN

Tady rejpal, etanol je C2H5OH. Záměna s CH3OH bývá v některých případech
osudná, je to metanol. V případě propolisové tinktury, pokud se použije
zevně, je to ovšem jedno.
Jinak s tím propolisem to není tak jednoduché. Propolis je směs velkého
množství látek, některé z nich jsou dokonce omezeně rozpustné i ve vodě. V
různých organických rozpouštědlech budou různé látky z propolisu rozpustné
různě, nedá se přímo říct, že v etanolu se rozpustí jen část propolisu a v
ostatních organických rozpouštědlech zbytek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 9:56 AM
Subject: Re: propolis


> propolis jako výchozí surovina se rozpouští v každém
org.rozpouštědle...pro
> nás lidi účelně v alkoholu(CH3OH-etanol,doufám že to není kravina pro
> rejpaly),účinné látky přecházejí do lihu a zbytek převážně vosk a
> pryskyřice a všechno co najdete v úle zůstane,pokud použijete jiné
> rozpouštědlo rozpustíte i ty pryskyřice(impregnace)

matky to byli třetím rokem ...

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje


vlastně na masti se mi tam ten vosk hodí ,sliju to vroucí a mám základ někdy to posilním extraktem ten se odvaří(100c)jinak to stačí vychladnout a v oleji zůstanou úč.l.,zbytek ztvrdne i s voskem,pravděpodobně se to nějak rozdělí,tak by bylo možná dobrý ten olej odtáhnout hned jek ztuhne vosk asi 60c

viděl sem ruku i dlaň plnou puchýřů spálenou od hořících plastů,den po popálení si den ruku mazal a další den ŠEL DO PRÁCE DÁL SVAŘOVAT !

Existuje mezi kladením matky přestávka kdy matka instaluje nový softfer na kladení vajíček zimní generace někdy bývá až neznatelná nebo taká velmi výrazná. U starších matek bývá dříve . Záleží pak na tom jak se do nich trefíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?elstva bez matky
> Datum: 20.9.2008 10:05:21
> ----------------------------------------
> Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
> zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. .....
>
> kdysi sem měl starší tachováky natřený no hnědo-černě ,převezl sem je ,dost
> tam na ně pražilo,pak přišlo to nejvíc horké léto(polovina prázdnin
> tehdá),nenašel sem jediné vajíčko plod prostě nic ,matky tam byly až na
> jednu a jen tak běhaly s doprovodem naprázdno jak dělnice,později zakladly
> nádherné plochy,včelstva byly pasivní jak v rojovce a i v síle,jedno jediné
> bylo pak bez matky .....
>
>
>

Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. .....

kdysi sem měl starší tachováky natřený no hnědo-černě ,převezl sem je ,dost tam na ně pražilo,pak přišlo to nejvíc horké léto(polovina prázdnin tehdá),nenašel sem jediné vajíčko plod prostě nic ,matky tam byly až na jednu a jen tak běhaly s doprovodem naprázdno jak dělnice,později zakladly nádherné plochy,včelstva byly pasivní jak v rojovce a i v síle,jedno jediné bylo pak bez matky .....

propolis jako výchozí surovina se rozpouští v každém org.rozpouštědle...pro nás lidi účelně v alkoholu(CH3OH-etanol,doufám že to není kravina pro rejpaly),účinné látky přecházejí do lihu a zbytek převážně vosk a pryskyřice a všechno co najdete v úle zůstane,pokud použijete jiné rozpouštědlo rozpustíte i ty pryskyřice(impregnace)

Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY . DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě ser,,,,,,,,,

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 21:10:10
> ----------------------------------------
> Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
> hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
> zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
> zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> > přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> > vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> > provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> > diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Tohle vůbec neřeším v lihu se rozpustí jen propolis a zbytek nečistot se odfiltruje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: propolis
> Datum: 19.9.2008 20:55:35
> ----------------------------------------
> Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v něm
> určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší
> propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za
> dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.
>
>
>

Propolis se vykupuje neupravovaný, takže se nevyvařuje a vosk v propolisu
zůstane. Včely nadstavují propolis voskem, pokud tmelí příliš velké mezery
nebo pokud mají propolisu v úlu nedostatek. Pokud se něco z propolisu
vyrábí, nějaký tekutý výluh, je nutné dodržet recepturu. Třeba tinktura v
lihu se dělá za studena, takže do lihu se rozpustí rozpustné složky
propolisu a nerozpustný vosk a nerozpuštěné části propolisu se odstraní. Za
horka se do lihu rozpustí i vosk i další části propolisu. Rozpouštědlo, kde
by se rozpustil vosk a propolis zůstal netknutý, neznám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 8:55 PM
Subject: propolis


> Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v
něm
> určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší
> propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za
> dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.

Nejspíš nestačí. Zvláště když už zpracovaly 17 kilo cukru, Jak moc
nestačí, kolik zimních včel stihnou vychovat bude vidět už v září, kdy
začnou hynout letní včely a definitivně to bude vidět až na začátku
prosince, kdy odejdou poslední letní nebo upracované zimní včely od staré
matky. Přidané mladé matky se budou snažit plodovat co nejvíc, dokud to
nebude omezeno nízkými teplotami a přineseným pylem z venku.
Takže včelstva je nutné až do toho prosince kontrolovat, jakou mají sílu a
pokud se ukáže, že jsou slabá, budou se muset spojit, aby se zachránilo
aspoň jedno. Slabá znamená tak, že zimní chumáč se zmenší až tak na 2 - 2,5
uličky. Pokud se nespojí se s jiným nebo se včelstvo nezruší a včely za
teplého počasí nenechají vžebrat do okolních úlů, zimní včely uhynou a
přijdou vniveč.
Jinak se zkušenostmi se nad těmito věcmi uvažuje už v srpnu. Už v době
přidávání náhradní matky v tuto dobu se počítá s tím, že včelstvo půjde do
zimy slabší nebo dokonce podstatně slabší, proto se mu dává méně cukru než
ostatním, aby se včely tolik neupracovaly nebo se počítá dokonce s tím, že
část zásoby se vezme zpracovaných z jiných včelstev. Taky se v rozumné míře
dopředu zmenšuje prostor úlu, i přesto že včelstvo je dosud dost silné. Toto
všechno zpomaluje odchod letních včel a tím umožní vychovat v září o to více
zimních včel.
Nesedí mi tady ale jedna věc. Byla přidána nová matka a za 10 dnů tam byl
zavíčkovaný plod. To se mně zdá příliš brzo. Jestli to nebylo tak, že matky
tam byla, ale kvůli tomu, že v červenci nebyla snůška, tyto dvě matky
přestaly plodovat. Rozplodovaly se až řekněme pár dnů, týden po začátku
krmení a z toho byl ten zavíčkovaný plod. Přidané matky byly potom logicky
zabity a rozkladly se původní matky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 5:21 PM
Subject: včelstva bez matky


> Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl
> tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho
narazit
> matečníky. Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce
> oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný
> plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného
> roztoku 3:2. Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí
matka
> naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně
> zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou
> nástavcích.
>
> Díky za názor
>
> Jiří

Zkusil bych dvě, lépe tři síťky na sebe a pak průdyšnou tenkou uteplivku, to aby se nepřilepila, propolis se znehodnocuje. Žádné víko, jde to jen ve včelínu. Včely to rychle zalepí propolisem. Musí se také vysledovat správný čas a včelstvo.

surový propolis bez vosku neexistuje

Jiří napsal:

>Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho narazit matečníky.
>Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného roztoku 3:2.
>Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí matka naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou nástavcích.
.................

Osobně bych neměl žádný strach a nechal je ať, se ukážou.
Maximálně až se oteplí, ještě zkontrolovat zásoby, pokud po nakrmení nové matky naplno plodovaly koncem srpna.
Pokud si mám tipnout, myslím si, že to příští rok budou normální včelstva.
Pokud mají dobré matky, i kdyby přezimovaly slabší, doženou to.
Už nejednou jsem zimoval včelstvo s mladou dobrou matkou, které v chumáči obsedalo 3 uličky, a v červnu dalšího roku bylo na 4 nástavcích 39x24.

Radek Krušina

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje

Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

Jenže já jsem viděl, jak včely během minut překonaly mezeru 3 - 4 centimetry
mezi rámky nahoře a dole v zadováku, aby se spojily, a to byl mráz - 10 nebo
víc. Spodní chumáč se prostě vzdul ty 3 - 4 centimetry a spojil se s tím
horním, ten se taky prodloužil dolů. Ani jsem ten úl neměl zavřený a už byly
spojené. Sice je něco jiného, když včely jsou nahoře a dole se přidají rámky
s oddělkem než když včely sedí dole a rámky se zásobami jsou nahoře, ale
pokud včely něco na horních rámcích láká, tak se tam i přes mezeru a i v
mrazech v chumáči dostanou. Možná lépe než po prázdných buňkách, protože v
mezeře jsou všechny včely propojeny v chumáč, zatímco na buňkách jsou
propojeny jen včely v uličce. U těch pásů prázdných buněk i u mezery musí
dojít k souběhu více špatných okolností, aby se včely nepřesunuly za
zásobami. Musí být mráz po celou kritickou dobu, kdy včely ještě žijí, ale
už pociťují nedostatek zásob, 14 dní určitě, 3 týdny, možná měsíc nebo
dokonce víc. Pokud v této době je nějaká obleva a oteplí se, včely překonají
prázdné buňky nebo i mezeru , jdou za zásobami a včelař prakticky nemá šanci
vůbec poznat, že včelstvo bylo blízko úhynu. V teplých oblastech, jižní
Morava, Polabí, okolí Prahy bude asi většina zim "proložena" tolika
otepleními, že tam toto prakticky nevadí, tady na severní Moravě bych to
tipoval tak 1 : 1, někde v horách budou takové zimy prakticky všechny.
Poslední dvě zimy to bylo úplně jedno i tady na severní Moravě, zimy byly
teplé tolik, že včely mohly překonat prakticky kdykoliv jakoukoliv překážku
a přestěhovat se za zásobami. Asi se to projeví vždycky, včelaři si zvyknou
v letech teplých zim všelijak rámky a nastavky se zásobami přehazovat a
nedbat na toto a jak bude potom zima s dlouhým obdobím sněhu a mrazů bez
přestávky, zas budou velké úhyny a včelaři budou před televizními kamerami
naříkat, jak kruté mrazy (varaóza, jiné nemoci...) hubí včely, vytahovat
rámky, na jednom rámku mrtvé včely, na druhém plno zásob a zase se budou
rozdávat dotace na obnovení včelstev.....
Já si toho začal všímat kdysi, když mně včely hynuly v případě, že seděly
dole v zadováku a kromě 2 - 3 kil zásob měly všechny ostatní zásoby nahoře,
tam měly ale překážku i mezeru i pásy prázdných buněk na spodku horních
rámků. Potom se mně stalo, že včely v oddělku neprošly v zimě přes svislý
pruh několik centimetrů silný trubčiny, kde nebyly uložené zásoby a uhynuly.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 12:51 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk
ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až
po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam
kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že
by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale
zanamenal

Pepan

Pokud sbíráte propolis ač seškrabáním,nebo vylamováním ze sít vždy je v něm určité procento vosku.Jak docílíte minimum procent.Nakolik se poruší propolis teplem při vyváření zbytku vosku?Nejsem chemik.A dík Pepanovi za dobré a krátké rady jak začátečníkům tak i druhým.

s citem včelaře bych to poznal ,ale na dálku ti s jistotou poradím toto: až se matky omezí v kladení tak zhodnoť sílu,pokud nebudou na sedmi uličkách(plných) v chomáči přes chladnější den ,tak je spoj ,je tu i jistá šance ,že přezimují obě matky,kolik cukru zpracovali není podstatné,stane se(minimalně) že i chudák ve třech uličkách na 20 KG přežije ,stejně jak obr na pál kilech,kterej si ani nevšimnul zásob nad sebou

Do 15.08. jsem měl dvě včelstva bez matky, jak dlouho to bylo nevím, nebyl tam žádný plod, žádné larvičky, prostě nic. Včelky si neměly z čeho narazit matečníky. Nebyly tam trubčice. Když jsem to zjistil, přidal jsem v klícce oplozené matky, které včelstva přijaly a asi za 10 dnů tam byl zavíčkovaný plod. Od 03.08. jsem oběma včelstvům dal během tří dnů 9 kg cukerného roztoku 3:2. Do konce srpna jsem dokrmil na celkem 17 kg cukru. Stačí matka naklást a včelky vychovat dostatek zimních včel ? Úly jsou částečně zateplené (palubky, 3 cm polystyren), včel bylo poměrně dost, byly v obou nástavcích.

Díky za názor

Jiří

Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

Možná jde trochu o nedorozumnění. Ing. Cimala včelaří v Dadant systému, takže podstavuje pod plodiště polonástavek, který zpravidla obsahuje jen zásoby, protože plodové těleso je ve velkém plodištním nástavku. Podstavení nástavku se zásobami se dle Řeháčkovi metodiky provádí zpravidla na jaře. Pokud jsem to kdysi správně pochopil, tak ing. Cimala provádí podstavení koncem podletí při poslední prohlídce včelstva a vidí v tom mimo jiné výhodu ve snížení pracnosti než v případě samostatného prohazování nástavků na jaře.
V tomto případě si myslím že není podstatné, zda je v plodišti dílo dostavěno až ke spodní loučce, protože dokud je teplo, včely dokud část zásob přenesou do plodiště a zbytek využijí na jaře pro jarní rozvoj. Pokud jsem se mýlím, určitě mne př. Stonjek poopraví či doplní.

Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale zanamenal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 11:16:30
> ----------------------------------------
> Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
> mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
> zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
> spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
> rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
> několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
> včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
> včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
> mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
> pod plásty plnými zásob uhynou hladem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> > chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> > odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> > Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> > obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> > ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
> kteří
> > zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> > výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> > osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
> mohou
> > a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> > Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> > obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
> odpadají
> > všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
> neschopný
> > včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
> včelařině
> > o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> > roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> > melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> > sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> > zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> > tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> > nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Ode dneška do neděle je v Ostravě na Černé louce zahrádkářská výstava, podle inzerátů tam má být i včelaření. Nekouknul by se tam někdo z Ostraváků a neporeferoval, co tam bylo?

Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
pod plásty plnými zásob uhynou hladem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
kteří
> zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
mohou
> a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
odpadají
> všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
neschopný
> včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
včelařině
> o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> Zdraví R. Stonjek

Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone. Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři kteří zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být mohou a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje. Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak odpadají všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež = neschopný včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve včelařině o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem, roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět. Zdraví R. Stonjek