Včelařská konference

To si jen spletl se zedníky a ti k tomu potřebují lešení . ale když tak otom uvažuji, včely je mají v podstatě také, na místě stavby plástu zavěšují řetízek ale ten visí od shora dolů ,Že by začínali uprostřed???? :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
> ?
> Datum: 24.9.2008 21:14:45
> ----------------------------------------
> Přiznám se, že nejsem odborník na včelstva v dutinách ale viděl jste někdo
> stavět včely plásty směrem nahoru???? Skutečně toto téma to je "studnice
> moudrosti" pro začátečníky. R.S
>
>
>

Pod VN nevím, ale pod VVN bych včelstva nedával. Mám v blízkosti (400m) takové vedení u dvou stanovišť (trasa Bisamberg) a jen při chůzi pod ním mi vstávají vlasy na hlavě a mám špatný pocit z toho vrnění. ;-) Naštěstí rakušané moc naši elektřinu prý nechcou a řeší si vlastní problémy s atomem.
Mapa VVN
http://www.tzb-info.cz/docu/clanky/0041/004142o1.gif

http://www.novinky.cz/clanek/146422-z-laboratore-v-rakousku-uniklo-radioaktivni-plutonium.html

Když jsem četl Antonův příspěvek, tak pokud mě paměť slouží hajný také mluvil o 22 KV, ale berte mě s rezervou. R.S

Včely nejsou přímo pod dráty ale asi 15 m mimo. Navíc to není nejvyšší vysoké napětí, ale asi tak střední. Celá včelnice je osluněná bez stínu. Bodavost normální, projevy včel taky, výnosy výborné. Je tam i včelstvo, které dalo zatím, můj nejvyšší výnos. Takže bych řekl, že tam ty dráty nevadí. Ostatně i literatura si v tomto směru silně protiřečí. Ovšem o kus dál je VN výrazně vyššího výkonu a tam prý je mizerně i lesním dělníkům, když tam pracují. Jednou jsem balil pod takovým VN mokré rogalo a normálně mě ruce brněly a musel jsem ho odtahnout o kus dál. Tam by se asi včelkám moc nedařilo. Takže jsem ti moc nepomohl. Pokud to jde, tak včely alespoň trochu stranou a raději na pár úlech vyzkoušet. Zdraví R. Stonjek

...že máš jedno stanoviště pod vedením vysokého napětí, zatím tehdy jen dva roky,takže definitivní zhodnocení ještě tehdy nebylo. Jak hodnotíš to stanoviště teď? R.P.

Domnievam sa na diaľku, že stanovište funguje, inak by pr.Stonjek bol dávno napísal správu o zániku včelstiev.

Ja som pred piatimi rokmi presťahoval včelnicu, ktorú nad okrajom včelnici pretína linka VN 22 tisíc KV (neviem či je to veľa alebo málo). Uvedomil som si to až keď som osadil tam 75 úľov, ale čo už, vedel som o umele živenej fáme medzi včelármi o negatívnom pôsobení elektromagnetického vlnenia pre živé organizmy.

Doteraz som na včelstvách pod vysokým napätím nespozoroval žiadne zmeny chovania včiel, výnosy sú rovnaké, chovanie včiel úplne mierne, teda nič čoby sa vymykalo s porovnaním inými včelstvami (niektoré včelstvá sú od osi VN až 30 m).

Možno sú aj iné názory ako je môj.

Měl bych dotaz na př Stonjeka, asi před 4 roky jsi napsal do konference, že
máš jedno stanoviště pod vedením vysokého napětí, zatím tehdy jen dva roky,
takže definitivní zhodnocení ještě tehdy nebylo. Jak hodnotíš to stanoviště
teď? Upravoval jsem databázi přijatých mailů, tak mi to přišlo pod ruku, ne
že bych si to pamatoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2008 9:14 PM
Subject: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho
nadhnizdo ?


> Přiznám se, že nejsem odborník na včelstva v dutinách ale viděl jste někdo
> stavět včely plásty směrem nahoru???? Skutečně toto téma to je "studnice
> moudrosti" pro začátečníky. R.S

Včely v první fázi obsednou prostor kolem vstupního otvoru a ten zastaví
plásty. Když plásty nestačí, dolů se zavěsí chumel stavitelek a prodlužuje
plást, nahoru zřejmě taky je nejdřív chumel včel, který v tom chumlu
protahuje plást. Viděl jsem takové dílo uhynulého roje v dutině vyvráceného
stromu, dutina byla zhruba uprostřed a dílo bylo kolem ní, nad a pod plásty
byl volný prostor. Předpokládat, že roj, pokud by neuhynul, by volný prostor
směrem nahoru nezastavil, by asi bylo silně nelogické. Zkušenosti z úlů
nejsou použitelné, roj je do úlu dáván do nejhořejšího nastavku a proto v
úlu vždy staví odzhora dolů, tedy pokud se umístění roje do úlu povede.
Vlastně jsem viděl včely stavět nahoru. Když jsem dělal norské zimování v
srpnu, k asi třílitrové misce pod květináč, kterou jsem v prázdném nastavku
nahoře včely krmil, si včely nejdřív udělaly můstek jen z vlastních těl, ale
během krmení, asi za tři týdny, postavily na tom místě kus voští ve tvaru
zhruba trojúhelníka asi 10 cm vysokého.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2008 9:14 PM
Subject: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho
nadhnizdo ?


> Přiznám se, že nejsem odborník na včelstva v dutinách ale viděl jste někdo
> stavět včely plásty směrem nahoru???? Skutečně toto téma to je "studnice
> moudrosti" pro začátečníky. R.S

Většinou mnozí káží jen svou pravdu, jiné možnosti se nepřipouští.
1.Včely staví i směrem nahoru. Důkaz" mezistěnu do rámku 39x24 zatavte ke spodní loučce a včely krásně vystaví dělničinu ne trubčinu, až k horní loučce v rámku o výšce 30 cm.A bude krásná, možná lepší, než když se dá mezistěna k horní loučce, tam téměř vždy zůstane dole mezera.
2.Přenášení zásob do horního nástavku je problém. Vím o čem píšete. V horním nástavku bylo hodně plodu, zásoby jsou v obou nástavcích.Nyní po vyběhnutí plodu zůstává prostor po plodu prázdný, protože se již nekrmí.A nezáleží v jakém je to úlu. Včely dokáží zásoby přenést, ale většinou to neudělají. Přezimování bude problematické ,záleží na délce a tuhosti zimy. Tuto práci by měl udělat za včely včelař, ale jen ten, který se ve včelách rád přehrabuje a má jich jen tolik, kolik má prstů na ruce. Možná, že bude stačit přehodit nástavky, ale většibou se jedná o jeden či dva rámky. Obyčejně to dobře dopadne , někdy lépe, než když je překrmeno.
Zdravím a přeji úspěch. Tento problém jsem nanesl před několika týdny, byl jsem poučen o nesprávném chovu včel.

Přiznám se, že nejsem odborník na včelstva v dutinách ale viděl jste někdo stavět včely plásty směrem nahoru???? Skutečně toto téma to je "studnice moudrosti" pro začátečníky. R.S

To přirovnání k těm dutinám je tam proto aby právě začátečník věděl jak to má vypadat před zimou a musí tak myslet potom nebude mít problémy
a bude úplně jedno jaký bude mít úl. VÝSLEDEK PŘED ZIMOU MUSÍ PROSTĚ TAK VYPADAT

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
> ?
> Datum: 24.9.2008 14:02:17
> ----------------------------------------
> Pokud se bavíme o divoké stavbě v dutině,tak podle mého názoru to nemá nic
> společného se spodkem nebo vrchem dutiny, ale s vstupním otvorem. Včely
> budou vždy začínat kolem vstupního otvoru a spíše stavět nahoru, protože
> půjdou ve směru tepla, které jde z plástů s plodem. Pokud ale bude vstupní
> otvor až úplně nahoře, budou stavět směrem dolů. Úvahy o přenášení zásob
> nejsou v případě divoké stavby vůbec k ničemu, protože pokud si včely mají
> rozhodovat samy v dutině, kde postaví plásty, kde budou plodovat a kde
> umístí zásoby a není tam žádná umělá přepážka ve stylu mateří mřížky,
> udělají to tak, že v zimě nic přenášet nemusí. Včelstvo buď v květnu až
> srpnu donese dost zásob, potom v běžné úzkovysoké dutině kmene stromu
> přežije zimu nebo nedonese dost zásob a hyne. Teprve včelař, který v
> červenci, srpnu a září vybírá med a přehazuje rámky a nástavky a krmí,
> nastoluje tuto otázku, protože nechává včelstvo jít do zimy na velké ploše
> prázdných nezavíčkovaných plástů, kde některé zásoby mohou zůstat dost
> daleko od centra - plodu včelstva. U divokých včelstev toto obvykle
> nenastává, pokud by přece jen divoké včelstvo postavilo přes léto tolik
> plástů jako je v normálním úlu a zbyly v nich nějaké roztroušené zásoby,
> které by byly v září neovládané včelami, objevili by se zavíječi, kteří jsou
> u divokého včelstva zřejmě pořád a živí se na dně dutiny odpady vosku a ti
> by v září a říjnu plásty neovládané včelami zničili.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 24, 2008 12:26 PM
> Subject: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad
> hnizdo ?
>
>
> Ve své podstatě je to takto včelo budující divokou stavbu ve vysokých
> dutinách postupují od spodku nahoru a ve vodorovných ji budují podélně a
> postupují po ní ve stavbě která má plásty napříč vodorovnou dutinou
> (ležany) tam přenášení zásob nečiní potíže ani během zimy Horší je to však
> u dnešních komínů kdy zásoby zůstanou dole.
>
> PEPAN
>
>
>
>

Já si myslím, že začínajícím může být úplně jedno jestli přenášejí nebo ne, protože je to pro ně zcela zcestná informace. Nejdůležitější pro ně je opatřit si nějaký nový nebo novější úl, samozřejmě nástavkový a nenechat si vnutit nějaké staré sr....Pak mají už velmi blízko k jednoduchému způsobu zimování což znamená, že touto dobou jim včely nic nepřenáší, protože mají min. měsíc hotovo a jsou vysmátí. Ale proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, že. A proč místo několika vět nepoužívat slohové útvary, rozsahem připomínající spisy A. Jiráska. Prostě vše jde dělat velmi jednoduše, jen chtít. Zdraví R. Stonjek

Jak zavést plynové potrubí?

Pokud se bavíme o divoké stavbě v dutině,tak podle mého názoru to nemá nic
společného se spodkem nebo vrchem dutiny, ale s vstupním otvorem. Včely
budou vždy začínat kolem vstupního otvoru a spíše stavět nahoru, protože
půjdou ve směru tepla, které jde z plástů s plodem. Pokud ale bude vstupní
otvor až úplně nahoře, budou stavět směrem dolů. Úvahy o přenášení zásob
nejsou v případě divoké stavby vůbec k ničemu, protože pokud si včely mají
rozhodovat samy v dutině, kde postaví plásty, kde budou plodovat a kde
umístí zásoby a není tam žádná umělá přepážka ve stylu mateří mřížky,
udělají to tak, že v zimě nic přenášet nemusí. Včelstvo buď v květnu až
srpnu donese dost zásob, potom v běžné úzkovysoké dutině kmene stromu
přežije zimu nebo nedonese dost zásob a hyne. Teprve včelař, který v
červenci, srpnu a září vybírá med a přehazuje rámky a nástavky a krmí,
nastoluje tuto otázku, protože nechává včelstvo jít do zimy na velké ploše
prázdných nezavíčkovaných plástů, kde některé zásoby mohou zůstat dost
daleko od centra - plodu včelstva. U divokých včelstev toto obvykle
nenastává, pokud by přece jen divoké včelstvo postavilo přes léto tolik
plástů jako je v normálním úlu a zbyly v nich nějaké roztroušené zásoby,
které by byly v září neovládané včelami, objevili by se zavíječi, kteří jsou
u divokého včelstva zřejmě pořád a živí se na dně dutiny odpady vosku a ti
by v září a říjnu plásty neovládané včelami zničili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2008 12:26 PM
Subject: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad
hnizdo ?


Ve své podstatě je to takto včelo budující divokou stavbu ve vysokých
dutinách postupují od spodku nahoru a ve vodorovných ji budují podélně a
postupují po ní ve stavbě která má plásty napříč vodorovnou dutinou
(ležany) tam přenášení zásob nečiní potíže ani během zimy Horší je to však
u dnešních komínů kdy zásoby zůstanou dole.

PEPAN

Ve své podstatě je to takto včelo budující divokou stavbu ve vysokých dutinách postupují od spodku nahoru a ve vodorovných ji budují podélně a postupují po ní ve stavbě která má plásty napříč vodorovnou dutinou (ležany) tam přenášení zásob nečiní potíže ani během zimy Horší je to však u dnešních komínů kdy zásoby zůstanou dole.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
> ?
> Datum: 24.9.2008 11:58:17
> ----------------------------------------
> To je vytažený v kostce názorný příklad problému takové diskuze tady. Na
> stejný problém má každý třetí diskutující v podstatě opačný názor. Je ale
> docela možné, že každý má pravdu a to v souvislosti s tím, jaké úly má, kde
> je má a jak včelstva ošetřuje. Jenže kdo v tom má malé zkušenosti, jak má
> poznat, který z těch vzájemně odlišných názorů je ten správný pro jeho úly,
> stanoviště a jeho včelaření?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 24, 2008 10:42 AM
> Subject: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
> ?
>
>
> > Stonjek: je to i jeden zpusob manipulace s nastavky,ja to zkousim,je to v
> > pohode,ale k vuli pracnosti prestanu.
> > Kala: prenesou pokud maji kam,ale cast zasob z neobsednutych plastu
> > vosy,aniz by jim v tom vcely branily.Zkusenost z tzv.vanocniho prekladani
> > vcelstev.Vcelstva zrejme plodovala i v v podzimnich mrazech a metabolicka
> > vlhkost v uteplenych ulech dokaze spatne vetrany ul zcela promacet a
> ucinit
> > pro zdarne vyzimovani nevhodnym.
> > Mensik: Mor.Universal je dobre aby v zime bocni(cesnova ulicka)mela
> vetrani
> > i zezadu a krmitkovy kanal na opacne strane(taky vetral)nevyplnovala
> > uteplivka.
> > Krapka: Vosy toto obdobi...za predpokladu ze vcelstvo je v dobre
> > kondici.Nenili nebrani,vcelstvo nema cenu je zimovat.Vosy jsou takovym
> > indikatorem zdravotniho stavu vcelstev.
> > Turcani: i kdyz je dost vciel,cosi z neho spotrebuju,ale vacsinou ho
> > odnosia osy.Vcely sdruzene do zimniho chumaca mozu byt seba silnejsie
> letac
> > neobsedaju.
> > Kaji: jsem zazil,ze vcely jsem vymetal z horniho nastavku a mnoho zasob
> > bylo pod nimi-to u Brenneru.U Langstrotthu nepresly do horniho
> > nastavku...bylo popsano nejedno vazeni uhynulych vcelstev.Na dlouhem ramku
> > s dostatkem zasob,silne vcelstvo nemelo mit problemy.
> > Susicky: zimovali v polonastavku a nakonec uhynuly s plnym nastavkem zasob
> > pod sebou.
> > Radim : az se trochu otepli,plasty z dolniho nastavku plne zasob
> > vybrat.Doporucuji zavrit cesno ve dnu,nechat jen jedno ocko uplne
> nahore.Je
> > to ale nestandartni.
> >
> > Co je standartní v soucasne vcelarske praxi ?
> > Cesnova ulicka u M.U. ma vetrani a na opacne strane ma mit take.Jedna se o
> > vyvazenost izolace protilehlych ulovych sten? Nekdo vyzaduje vyvazenost v
> > izolaci u vsech 4 sten ulu
> > Vcely sdruzene do zimniho chumace seba silnejsie letac neobsedaju.Co
> > vcelarum brani aby polohu cesna posunuly -standartnost-?
> > Prestehuji vcely med z horniho nastavku(neobsaditelneho pro vhodne
> > zimovani)do spodnejsiho ku hnizdu ?
> > franta
>
>
>
>

To je vytažený v kostce názorný příklad problému takové diskuze tady. Na
stejný problém má každý třetí diskutující v podstatě opačný názor. Je ale
docela možné, že každý má pravdu a to v souvislosti s tím, jaké úly má, kde
je má a jak včelstva ošetřuje. Jenže kdo v tom má malé zkušenosti, jak má
poznat, který z těch vzájemně odlišných názorů je ten správný pro jeho úly,
stanoviště a jeho včelaření?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2008 10:42 AM
Subject: Re:prestehuji si vcely med z dolniho nastavku do horniho nad hnizdo
?


> Stonjek: je to i jeden zpusob manipulace s nastavky,ja to zkousim,je to v
> pohode,ale k vuli pracnosti prestanu.
> Kala: prenesou pokud maji kam,ale cast zasob z neobsednutych plastu
> vosy,aniz by jim v tom vcely branily.Zkusenost z tzv.vanocniho prekladani
> vcelstev.Vcelstva zrejme plodovala i v v podzimnich mrazech a metabolicka
> vlhkost v uteplenych ulech dokaze spatne vetrany ul zcela promacet a
ucinit
> pro zdarne vyzimovani nevhodnym.
> Mensik: Mor.Universal je dobre aby v zime bocni(cesnova ulicka)mela
vetrani
> i zezadu a krmitkovy kanal na opacne strane(taky vetral)nevyplnovala
> uteplivka.
> Krapka: Vosy toto obdobi...za predpokladu ze vcelstvo je v dobre
> kondici.Nenili nebrani,vcelstvo nema cenu je zimovat.Vosy jsou takovym
> indikatorem zdravotniho stavu vcelstev.
> Turcani: i kdyz je dost vciel,cosi z neho spotrebuju,ale vacsinou ho
> odnosia osy.Vcely sdruzene do zimniho chumaca mozu byt seba silnejsie
letac
> neobsedaju.
> Kaji: jsem zazil,ze vcely jsem vymetal z horniho nastavku a mnoho zasob
> bylo pod nimi-to u Brenneru.U Langstrotthu nepresly do horniho
> nastavku...bylo popsano nejedno vazeni uhynulych vcelstev.Na dlouhem ramku
> s dostatkem zasob,silne vcelstvo nemelo mit problemy.
> Susicky: zimovali v polonastavku a nakonec uhynuly s plnym nastavkem zasob
> pod sebou.
> Radim : az se trochu otepli,plasty z dolniho nastavku plne zasob
> vybrat.Doporucuji zavrit cesno ve dnu,nechat jen jedno ocko uplne
nahore.Je
> to ale nestandartni.
>
> Co je standartní v soucasne vcelarske praxi ?
> Cesnova ulicka u M.U. ma vetrani a na opacne strane ma mit take.Jedna se o
> vyvazenost izolace protilehlych ulovych sten? Nekdo vyzaduje vyvazenost v
> izolaci u vsech 4 sten ulu
> Vcely sdruzene do zimniho chumace seba silnejsie letac neobsedaju.Co
> vcelarum brani aby polohu cesna posunuly -standartnost-?
> Prestehuji vcely med z horniho nastavku(neobsaditelneho pro vhodne
> zimovani)do spodnejsiho ku hnizdu ?
> franta

med

Ulova vaha ma vyznam, pokud je vybavena zapisovacim zarizenim. Kazdodenni zapisovani udaju do nejakeho sesitku ve stejnou hodinu se brzy znechuti a z vahy se stane nepotrebny podstavec. To je obvykly vysledek dobreho umyslu. Mam vahu zhotovenou ze stare vyrazene osobni vahy pouzivane v nemocnicich, zabradli se odrezalo, stojan s decimalnim prevodem a zavazimi je premisten na uroven zakladny, aby neprekazel. Do vahy byla pridana pruzina pro vytvareni direktivniho momentu. Dale byl na burze koupen stary termo-hydrograf, urceny pro meteorologicke budky. V nem je valec s hodinovym mechanizmem, jedna otacka trva presne tyden (Swiss made). Cidlo vlhkosti bylo odstraneno (nejake vlasy) a rucka propojena dratennym tahlem do te vahy.
A samozapisovaci vaha byla na svete. Na pocitaci byly specialnim programem zhotoveny nove formulare, ktere staci vymenovat 1 x tydne spolu s natazenim hodinoveho strojku. Na vahu je nejlepe davat jen stredne silne vcelstvo, spickove nebo slaboch neposkytne objektivni vysledky. Pokud tedy nemame takove vahy pod uplne vsemi vcelstvy.
Udaje ze samozapisovaci vahy prinesou velmi mnoho zajimavych poznatku, prvni nasazeni mam od r. 1988 a dodnes mne to neomrzelo.
Elektronickou samozapisovaci vahu nabizel sveho casu pr. Svoboda, vyroba byv. Transporta Upice. mechanickou samozapisovaci vahu urcenou pro uly po valce byla vyrabena pod nazvem Vitez.
Par oskenovanych papiru z me homo-domo vahy je na
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Pribehy okolo provozu tohoto zarizeni by ale daly na roman.

Pepa

P.S. copy from "Ivan"
Úlovou váhu se záznamovým zařízením a případně vestavěným mobilem vyrábí Tonava (www.tonava.cz nebo www.calibracz.cz) hlavně pro Německo. Je to typ TBZ120. Cena tomu bohužel odpovídá, v roce 2005 to bylo někde kolem 13 tisíc.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Wednesday, September 24, 2008 10:09 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: digit%-1ln%-1 v%-1ha

Takova vaha se vyrabela v CR a snad jeste vyrabi, pred dvema lety a stala cca. 14000,-Kc. Dale jsem narazil na nejaky americky system, ktery toho monitoruje vice a posila sms. Mely by existovat i levne digitalni vcelarske vahy - byly zmineny v nekolik let starem clanku ve Vcelarstvi (reportaz ze zahranicni vystavy). Ani zprostredkovanym kontaktem na autora clanku se mi nepodarilo zjistit nic blizsiho. Pokud nekdo vite vice, prosim o informaci.

Stonjek: je to i jeden zpusob manipulace s nastavky,ja to zkousim,je to v pohode,ale k vuli pracnosti prestanu.
Kala: prenesou pokud maji kam,ale cast zasob z neobsednutych plastu vosy,aniz by jim v tom vcely branily.Zkusenost z tzv.vanocniho prekladani vcelstev.Vcelstva zrejme plodovala i v v podzimnich mrazech a metabolicka vlhkost v uteplenych ulech dokaze spatne vetrany ul zcela promacet a ucinit pro zdarne vyzimovani nevhodnym.
Mensik: Mor.Universal je dobre aby v zime bocni(cesnova ulicka)mela vetrani i zezadu a krmitkovy kanal na opacne strane(taky vetral)nevyplnovala uteplivka.
Krapka: Vosy toto obdobi...za predpokladu ze vcelstvo je v dobre kondici.Nenili nebrani,vcelstvo nema cenu je zimovat.Vosy jsou takovym indikatorem zdravotniho stavu vcelstev.
Turcani: i kdyz je dost vciel,cosi z neho spotrebuju,ale vacsinou ho odnosia osy.Vcely sdruzene do zimniho chumaca mozu byt seba silnejsie letac neobsedaju.
Kaji: jsem zazil,ze vcely jsem vymetal z horniho nastavku a mnoho zasob bylo pod nimi-to u Brenneru.U Langstrotthu nepresly do horniho nastavku...bylo popsano nejedno vazeni uhynulych vcelstev.Na dlouhem ramku s dostatkem zasob,silne vcelstvo nemelo mit problemy.
Susicky: zimovali v polonastavku a nakonec uhynuly s plnym nastavkem zasob pod sebou.
Radim : az se trochu otepli,plasty z dolniho nastavku plne zasob vybrat.Doporucuji zavrit cesno ve dnu,nechat jen jedno ocko uplne nahore.Je to ale nestandartni.

Co je standartní v soucasne vcelarske praxi ?
Cesnova ulicka u M.U. ma vetrani a na opacne strane ma mit take.Jedna se o vyvazenost izolace protilehlych ulovych sten? Nekdo vyzaduje vyvazenost v izolaci u vsech 4 sten ulu
Vcely sdruzene do zimniho chumace seba silnejsie letac neobsedaju.Co vcelarum brani aby polohu cesna posunuly -standartnost-?
Prestehuji vcely med z horniho nastavku(neobsaditelneho pro vhodne zimovani)do spodnejsiho ku hnizdu ?
franta

Takova vaha se vyrabela v CR a snad jeste vyrabi, pred dvema lety a stala cca. 14000,-Kc. Dale jsem narazil na nejaky americky system, ktery toho monitoruje vice a posila sms. Mely by existovat i levne digitalni vcelarske vahy - byly zmineny v nekolik let starem clanku ve Vcelarstvi (reportaz ze zahranicni vystavy). Ani zprostredkovanym kontaktem na autora clanku se mi nepodarilo zjistit nic blizsiho. Pokud nekdo vite vice, prosim o informaci.

Dekuji všem za rady pokusím se to řešit.Mějte se.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0809/dalsi-zarucena-metoda-proti-rojeni-vcel

Je vidět, že se nejenom Češi se snaží poroučet větru a včelám.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

ještě má jednu povinnost do konce února každého roku nahlásit stanoviště na příslušný OÚ V JEHO KATASTRU MÁ VČELSTVA UMÍSTĚNA
-----
Samozřejmě není od věci aby OU věděl že mám včely a kde. Podle mého výkladu je to ale podmínkou pro ochranu včelstev před postřiky a podmínkou pro úspěšné (a hypotetické) vymáhání škody v případě otravy včelstev. Protože to snad stanovuje "zákon o postřicích":-)

Podle mých zkušeností jsou na OÚ poněkud narozpacích, když jim tam každý rok přijde pár hlášení od včelařů, někdy něco od důvěrníka a o některých nikdy neslyšeli.
A do toho přijde snaživý agronom a chce vědět, kdo má kde včely, že musí stříkat a jde to oznámit.

Karel

Antoši k registracím. (a nejen k nim)

1) Stáhni si formulář a vytiskni:

http://www.cmsch.cz/docs/evid_vcelstev.doc

2)Pokud není stanoviště včelstev v zahradě: Výřezem ukazováčkem na myši zaostři na odkazu níže polohu svých včelstev, kolem 1:20 000 jsou vidět už názvy tratí a to stačí pro určení adresy na formulář. Mapa má i podrobná čísla pozemků a zastavěných částí.

http://nahlizenidokn.cuzk.cz/pda/Mapa.aspx?typ=CR&id=0

3) Pokud je známá obec a adresa, je potřeba zjistit číslo - kód katastrálního území. K tomu poslouží odkaz a vložte název obce do "Název/kód katastrálního území:" (*) a tlačítko vyhledat, číslo(a) se objeví ve výsledku
na:

http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

4) Výše uvedený správně vyplněný a úplný formulář, nejlépe písemně a doporučeně zašlete ihned na adresu:

Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Hradištko 123
252 09 Hradištko

5) Evidence včelstev Vám bude zasílat hlášení k vyplnění po tomto samo. Jakmile se přestane během let včelařit, hlášenka co bude pravidelně chodit se neignoruje, ale odešle s poznámkou nevčelařím. Potomto přestane chodit.


6) Druhý formulář je pro obec, pod kterou poloha stanoviště patří. Je to hlášení kvůli plnění rostlinolékařského zákona - postřiky. Jakmile by byla otrava a nebudete ji mít každoročně odeslanou na podatelnu OÚ, není nárok případně na plnění pojistné události, kdyby byl zemědělec pojištěn. Také jde o přehled včelstev úřadu na vlastním území atp.

7) Stáhněte si ho, vyplňte a odevzdejte do konce února na OÚ. Odkaz:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/hlaseniformular.pdf

8) Jako nečlen nevylučuje léčit včelstva proti varroáze a respektovat vyhlášky SVS. Vybrat pole "Krajské veterinární správy" a sledovat a číst pravidelně úřední desku. Je potřeba - jste povinnen odevzdávat vzorky, pokud to nákazová situace vyžaduje k rukám inspektora SVS pod kterého spadáte. Kontaktujte ho, termín sběrů vzorků a Vám sdělí. Pohlídejte si kvalitu vzorku, protože velmi lehko splesniví. Také respektujte doporučené vzorkovnice.


Odkaz na SVS: http://www.svscr.cz

Těchto osm bodů by mělo stačit proto, aby jste nahradil vlastním přičiněním úřední práci funkcionářů na ZO ČSV.



Ať se daří.

Díky za upřesnění, já jsem to jen tak nahodil a neuvědomil si to. Ale
registrace u ZO je taky povinná, ne? Musí si přece kordinovat termíny a
způsob léčení s ostaními včelstvy v katastru, která patří členům místní ZO.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2008 6:17 PM
Subject: Re: Langstroth


Radime jsou dvě různé registrace ale jen ta v registru chovatelů je povinná
a jedna druhou nezastupuje a ani to z nich nevyplývá a ještě má jednu
povinnost do konce února každého roku nahlásit stanoviště na příslušný OÚ V
JEHO KATASTRU MÁ VČELSTVA UMÍSTĚNA a registraci u ústřední evidence se musí
každý rok aktualizovat odesláním zaslaného formuláře zpět.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Langstroth
> Datum: 23.9.2008 16:45:26
> ----------------------------------------
> Já bych řekl, že na to se objeví hodně ohlasů.
> V žádném případě vstoupit do Svazu nemusí. Včely má evidované v základní
> organizaci Svazu jako včely nečlena, tím má splněnou povinnost evidence
pro
> léčení a další zákroky, takže všechno je v pořádku. Funkcionáři základní
> organizace si jen chtějí ulehčit práci, protože nečleny musejí vykazovat
> zvlášť a zvlášť pro ně počítat příspěvek na včely, evidovat jejich platby
za
> léčení, které členům rovnou strhnou na schůzi a další věci dělat navíc
> odlišně od členů. A taky je docela možné, že na funkcionáře tlačí okresní
> funkcionáři, kteří si chtějí "vylepšit skóre" a přiblížit se ve svém
obvodu
> ke stoprocentní organizovanosti. Jinak přirozeně v organizaci je to vždy
o
> něco veselejší, pokud se do vedení ZO dostanou ti správní lidi a ne nějací
> truhlíci, ale v žádném případě to není pro včelaření povinnost být
> organizován ve Svazu Včelařů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "ANTO" <AntosaciZ28/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 23, 2008 2:51 PM
> Subject: Re: Langstroth
>
>
> > Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
> > jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
> > ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
> > Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
> > evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i
> > zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL
> > PROBLÉMY?
> > Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.
>
>
>
>

Radime jsou dvě různé registrace ale jen ta v registru chovatelů je povinná a jedna druhou nezastupuje a ani to z nich nevyplývá a ještě má jednu povinnost do konce února každého roku nahlásit stanoviště na příslušný OÚ V JEHO KATASTRU MÁ VČELSTVA UMÍSTĚNA a registraci u ústřední evidence se musí každý rok aktualizovat odesláním zaslaného formuláře zpět.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Langstroth
> Datum: 23.9.2008 16:45:26
> ----------------------------------------
> Já bych řekl, že na to se objeví hodně ohlasů.
> V žádném případě vstoupit do Svazu nemusí. Včely má evidované v základní
> organizaci Svazu jako včely nečlena, tím má splněnou povinnost evidence pro
> léčení a další zákroky, takže všechno je v pořádku. Funkcionáři základní
> organizace si jen chtějí ulehčit práci, protože nečleny musejí vykazovat
> zvlášť a zvlášť pro ně počítat příspěvek na včely, evidovat jejich platby za
> léčení, které členům rovnou strhnou na schůzi a další věci dělat navíc
> odlišně od členů. A taky je docela možné, že na funkcionáře tlačí okresní
> funkcionáři, kteří si chtějí "vylepšit skóre" a přiblížit se ve svém obvodu
> ke stoprocentní organizovanosti. Jinak přirozeně v organizaci je to vždy o
> něco veselejší, pokud se do vedení ZO dostanou ti správní lidi a ne nějací
> truhlíci, ale v žádném případě to není pro včelaření povinnost být
> organizován ve Svazu Včelařů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "ANTO" <AntosaciZ28/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 23, 2008 2:51 PM
> Subject: Re: Langstroth
>
>
> > Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
> > jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
> > ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
> > Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
> > evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i
> > zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL
> > PROBLÉMY?
> > Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.
>
>
>
>

Včely musí být registrované v registru chovatelů ,
Dále má nárok na dotace členství ve svazu není podmínkou a má povinost léčit jako ostatní chovatelé Spojovacím orgánem na všechny možné dotace je ,ale jen svaz včelařů Ten vše zařizuje i pro nečleny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ANTO <AntosaciZ28/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Langstroth
> Datum: 23.9.2008 14:52:01
> ----------------------------------------
> Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
> jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
> ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
> Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
> evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i
> zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL
> PROBLÉMY?
> Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.
>
>
>

Psal jsem v srpnu na Českomoravskou společnost chovatelů, mailová adresa
přímo na ně je níž.
E-mailová adresa:
uevcely/=/cmsch.cz

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2008 4:41 PM
Subject: Re: Langstroth


> Včely je skutečně nezbytné zaregistrovat, nikoli však u Českého svazu
> včelařů, ale u Českomoravské společnoti chovatelů - pracoviště ústřední
> evidence včel. Pokud chcete zaslat formulář, kterým tuto povinnnost
splníte
> napište mi na martin.stark/=/seznam.cz

Já bych řekl, že na to se objeví hodně ohlasů.
V žádném případě vstoupit do Svazu nemusí. Včely má evidované v základní
organizaci Svazu jako včely nečlena, tím má splněnou povinnost evidence pro
léčení a další zákroky, takže všechno je v pořádku. Funkcionáři základní
organizace si jen chtějí ulehčit práci, protože nečleny musejí vykazovat
zvlášť a zvlášť pro ně počítat příspěvek na včely, evidovat jejich platby za
léčení, které členům rovnou strhnou na schůzi a další věci dělat navíc
odlišně od členů. A taky je docela možné, že na funkcionáře tlačí okresní
funkcionáři, kteří si chtějí "vylepšit skóre" a přiblížit se ve svém obvodu
ke stoprocentní organizovanosti. Jinak přirozeně v organizaci je to vždy o
něco veselejší, pokud se do vedení ZO dostanou ti správní lidi a ne nějací
truhlíci, ale v žádném případě to není pro včelaření povinnost být
organizován ve Svazu Včelařů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ANTO" <AntosaciZ28/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2008 2:51 PM
Subject: Re: Langstroth


> Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
> jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
> ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
> Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
> evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i
> zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL
> PROBLÉMY?
> Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.

Včely je skutečně nezbytné zaregistrovat, nikoli však u Českého svazu včelařů, ale u Českomoravské společnoti chovatelů - pracoviště ústřední evidence včel. Pokud chcete zaslat formulář, kterým tuto povinnnost splníte napište mi na martin.stark/=/seznam.cz

Mám dotaz otec má spoustu let 12 včelstva které má
jaoko koníček nemá je nemocné lečí je a kamarádí i s lidmi
ze spolku.Bohužel nechce do spolku vstoupit.
Předseda spolku na něho dorážejí že musí mít včelstva
evidované.Včely zachránilo jen to že už jsou nakrmené jinak by je snad i zničil.Je mu 69 let a už sním nikdo nehne.JAKÁ JE POVINOST ABY NEMĚL PROBLÉMY?
Medu má dost narozdíl od jiných není v tom ZÁVIST.

Dobrý, neví někdo o digitální váze která by se dala použít ke včelařským učelům, myslím tím mít na ní úl na stanovišti, a přijít po týdnu, napíchnout pc a přenést data. Díky

V tuto dobu normální, u velmi dobrých včelstev je tato plodová přestávka žádoucí. Buďte rád, rychleji se zbaví kleštíka. Teď je ideální chvíle pro fumigaci

Túto radu je treba upresniť aspoň pre začiatočníkov, v tom smere, rozhodujúcim faktorom aby fumigácia bola úspešná teda 100%-ná, vo fumigovanom včelstve nesmie byť ZAVIEČKOVANÝ PLOD!

V tuto dobu normální, u velmi dobrých včelstev je tato plodová přestávka žádoucí. Buďte rád, rychleji se zbaví kleštíka. Teď je ideální chvíle pro fumigaci. Jestli tam matka není, to musíte poznat podle chování včel.

Dnes před 18:00 hodinou jsem zahlédl na ČT1 asi minutový šot Klasa - propagace medu. Sláva. Vysvětluje to nápadně zvýšený otravný sumář dotazů od zákazníků ohledně toho, jestli jako včelař dělám med z pampelišek a z kuchyňského cukru. Odpověď přesto je jasná, můj med vyrábí mé včely. Navíc mé včely ani nekrmím cukrem, jak běžně činí ostatní.

To je v pořádku matky již přestávají klást po podzimní rovnodenosti jen při pozních výměnách matek se tplodování můž eprotáhnout až do prosince

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 22.9.2008 15:40:02
> ----------------------------------------
> Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani
> stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez
> možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.
>
>
>

Pokud mají už potřebný počet zimních včel na zimování "hotový" tak matka v
tuto dobu klidně kladení vajíček zastaví. Zvláště při takovém prudkém
poklesu teploty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 22, 2008 3:39 PM


> Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani
> stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez
> možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.

Včera při kontrole včelstva mě u jednech včel matka neklade, nebylo ani stopy po vajíčku atd.., je to v tuto dobu normální nebo je matka už bez možnosti klást vajíčka.Díky za oidpověď.

Kolik stojí balík mezistěn za deset let.

balík za deset let příjde v průběhu toho času odhaduji cca v průměru asi na 190kč x 4 kg. Pochybuji, že bude malý včelař s takovým množstvím vařit nebo vracet, a pochybuji, že bude obnovovat tak jak se má, ale zcela hypoteticky. Stálo by ho to ještě více na poštovném.

Takže máme 4kgx190Kčx10let jen za mezistěny. Potom jestli by si je nechal zaslat poštou na dobírku jako balík, máme nejnižší postupně v součtu náklady za 10 let cca 1500 Kč. Vychází mi celkem cena za 10 balíků/10 let tedy někde kolem 9100,-. Beru při této rozvaze již v úvahu zvedající se ceny mezistěn a poštovného a to, že včelař nebude zasílat černé souše ke zpracování.

To je cena za nějaký balík - 4 kg (cca 50-52 ks mezistěn) během 10ti let.






............
Když přidáš lis na mezistěny který po přepočtu přijde, ten levný, tak na 15000 A PŘI SPOTRŘEBĚ MEZISTĚN MALÉHOVČELAŘE ASI 20 - 30 kusů , tak přidesetiletém včelaření kolik vy stála ta jedna mezistěna 200 Kč nebo i mnohem více _? Nejde o to jaká zařízení to mohou nahradit ale kolik to vyjde ve výsledné ceně. Podle mne velkovčelař by se tou myšlenkou vůbec nezabýval a výkendový včelař s 10 včelstvy si to ani neumí představit . Spousta z nich to dělá jen proto aby pro sebe a svoji rodinu zajistil nezávadnou potravinu

Pepan

Když přidáš lis na mezistěny který po přepočtu přijde, ten levný, tak na 15000 A PŘI SPOTRŘEBĚ MEZISTĚN MALÉHOVČELAŘE ASI 20 - 30 kusů , tak přidesetiletém včelaření kolik vy stála ta jedna mezistěna 200 Kč nebo i mnohem více _? Nejde o to jaká zařízení to mohou nahradit ale kolik to vyjde ve výsledné ceně. Podle mne velkovčelař by se tou myšlenkou vůbec nezabýval a výkendový včelař s 10 včelstvy si to ani neumí představit . Spousta z nich to dělá jen proto aby pro sebe a svoji rodinu zajistil nezávadnou potravinu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 23:40:35
> ----------------------------------------
> Pepan:>V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ
> autokláv<
> .......
>
> Pepane v domácích podmínkách je běžné zařízení a cenově dostupné k tomu,
> aby jsi mohl dokonce kontinuálně a bezpečně sterilizovat včelí vosk. Jedná
> se o fritézu, která má bezpečnostní kryt proti páře zpravidla hliníkovou
> vanu a termostat do cca 180 °C. Ideální je navíc výpustný kohout a potřebný
> je teploměr k ověření teploty a minutku do 60 minut. Veterináři mají
> alternativy a to, že se dá sterilizovat již i za 15 minut při vyšších
> teplotách. Autokláv je o promíchávání a stejnoměrné teplotě. A celý proces
> je o snižování původce nákazy a ne o likvidaci. Proto se při výskytu moru
> pálí (likviduje) i vosk, protože i autokláv a vosk s vysokým obsahem spor
> nemusí být 100%. (nemluvě o problematické přepravě sporami kontaminovaného
> vosku)
>
>
>

Problémem by pak mohlobýt zase komulování právě těch zárodků nísto léčiv . Ony ty zárodky se nacázejí i v relativně zdravých včelstvech v podprahovém množství

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 21:51:58
> ----------------------------------------
> . na to potřebuješ autokláv
>
> pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis
> nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy
> pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.
>
>
>

Přátelé šedě zabarvení nevzdávejte to. Podzimní spad či spad po fumigaci je stejně důležitá informace, jako těch x předchozích dohromady. Můžete z ní také usoudit, jak odolný kmen chováte. Pokud máte obavy, že Váš spad je vizitka vaší péče o včely, tak já a jistě mnozí další si to nemyslí, je to stav, který včelař jen málo ovlivní. Jsem růžový a žádné potíže s tím nemám.

Myslím, že o léčebných vlastnostech propolisu oproti jiným včelím produktům není třeba pochybovat, protože funguje rychle a hlavně spolehlivě, což v porovnání např. s tím, že pyl je dobrý na játra a prostatu, nebo ovčelená voda působí příznivě na vnitřní orgány tak ta rychlost je bezkonkurenční. Dva příklady: Kdysi jsem přišel o bříško palce. I když se na plastice na Vinohradech snažili, vypadalo to spíš na zkrácení, navíc zpod obvazů se šířil hnusný smrádek. Tak jsem si vzpoměl na svého učitele, který na vše dával propolis a tak jsem si palec máchal v tinktuře. Smrádek okamžitě ustal a hojení záhy nastalo. Když jsem doktorovi řekl čím jsem si palec zachránil a že mu lahev dám na vyzkoušení, tak se na..... a vyhodil mě. Není to tak dávno, co jsem potřeboval něco zavařit a jelikož jsem byl do půl těla, hodil jsem na sebe nějakou bundu co v dílně visela. Že byla silonová mě došlo když na mě vzplála jasným plamenem. Samozřejmě kůže dole a problém. No a propolis a střídání s medovým nátěrem a nikde ani jizva: Já med na poopáleniny a hojení ran hodnotím jako naprostou špičku a střídání s propolisem nemá chybu. A mí zákazníci, když ho chtějí říkají to samé. Zdraví R. Stonjek

Pepan:>V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv<
........

Pepane v domácích podmínkách je běžné zařízení a cenově dostupné k tomu, aby jsi mohl dokonce kontinuálně a bezpečně sterilizovat včelí vosk. Jedná se o fritézu, která má bezpečnostní kryt proti páře zpravidla hliníkovou vanu a termostat do cca 180 °C. Ideální je navíc výpustný kohout a potřebný je teploměr k ověření teploty a minutku do 60 minut. Veterináři mají alternativy a to, že se dá sterilizovat již i za 15 minut při vyšších teplotách. Autokláv je o promíchávání a stejnoměrné teplotě. A celý proces je o snižování původce nákazy a ne o likvidaci. Proto se při výskytu moru pálí (likviduje) i vosk, protože i autokláv a vosk s vysokým obsahem spor nemusí být 100%. (nemluvě o problematické přepravě sporami kontaminovaného vosku)

Zdenek:>...rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim...

Pokud jde o patenty, nevim, neznam, nectu, nejsem Edison :)<
......

Ale jestli mi někdo při diskuzi tvrdí, že nejde kupříkladu bod A, proč se hájí tím, že bodu A nerozumí, protože není Edison?

Snažím se dojít nato, proč by nešlo za pakatel profylakticky odfitlovat z vosku něco jako léčiva, jestli to činí už včelař "aktivním" filtrem A1, při aplikaci aerosolu. Co to tedy je tak aktivního v tom filtru, že to dokáže eliminovat průnik léčiva do plic léčitele? Nebude zrovna taková "aktivní" vrstva tou vrstvou, která umí odstranit i ty "ďábelské" rezidua z jiného skupenství - z tekutého vosku při určité teplotě? Že něco nejde odseparovat nebo odfitrovat přeci nemůžete v dnešním technologickém mini, mikro, nano světě myslet vážně.

.. na to potřebuješ autokláv

pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.
-------------
Proč by si každý musel dělat všechno sám. To abych si za chvilku mlel sám mouku.

Pokud mám dost vosku a stačí mi, že mi malovýrobce dá tak 2/3 mého vosku v mezistěnách, zbytek namačkaný do "koule" - tedy odpad po ořezu, který nerecykluje do jiných meistěn, ale nechá mi ho na příští rok, tak je to od určitého minimálního množství poměrně schůdná cesta.

Ruční (na kliku) rotační lisy na mezistěny (ale to je jen základ + další ptákoviny) cca 2500USD. To je už pro farmáře, co se v zimě nudí.

Karel

Má to ale jeden háček. V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv

Pepan
---------
Pokud by výrobce dokázal dělat jen z mého vosku, tak je mi to jedno. Protože to bych musel sterilizovat nejen vosk, ale úly atd.
Takže to začne být zajímavé až když si nechám já, nebo někdo z okolí udělat rozbor MVP z měli, medu atd a zjistím, že se to v okolí vyskytuje.
Pokud mám rozbor s nulou, tak je pro mě cenější můj vosk o kterém vím co a jak než z "výměny".

Tady je to otázka trochu propočtů jestli se mi vyplatí řešit zimné ošetření a vosk, nebo to pojmout trochu šířeji.
Kolik stavebních rámků v nástavku, kolik mi vystaví nástavků mezistěn, kolik mám vosku z víšek atd.

Paradoxně tady vypadají zajímavě rámky z plastu. Na jejich povoskování by měl stačit vosk z víček, ostatní si včely dodají:-)

Karel

Tondo,když budu psát na co zabral propolis,tak napíšu knihu,Tak jen jeden případ.Teta pracovala v kuchyni ,kde se vařily jen knedlíky ze 700kg mouky a to celý život.Jak stárla také tloustla v 50 letech měla docela velké prsa,no a v té páře a vlhku ,kde se nenosila podprsenka, se jí kůže rozmokvala.Nemohla se osprchovat,pálilo to soustavně v noci probouzelo ,doktoři nepomohli.Tak s tím žila 10 let než mi to řekla.Říkám jí zkus propolis,nic za to nedáš.Poprvé skučela a pak za 14 dní přišla šťastná že je zahojená a že se může koupat.Obrovská úleva od bolesti i nervů.

.. na to potřebuješ autokláv

pokud myslite toho co nema na profi lis mezisten, tak ten se nejspis nestara o zarodky, protoze dava vosk jen do svych vcel. Jsou i levne lisy pro malovyrobu, u nas jsem to nikde v prodeji nevidel.

Nic nevarim.Vezmu sklenicku od presnidavky do ni naleju malou francovku a pridam propolis.Sem tam protrepu.Propolis se behem kradke doby rozpusti.Potom se vse sleje do nove sklenicky.Nerozpusteny propolis se muze pouzit jako druhak. To znamena vse od zacatku.Verte,ze slouzi mnoho let na kazdou ranu a hlavne na spaleniny.

Má to ale jeden háček. V domácích podmínkách nezničíž ale zárodky moru, na to potřebuješ autokláv

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med v doln?m n?stavku
> Datum: 20.9.2008 20:53:48
> ----------------------------------------
> ..Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek
> uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?
> Karel
>
> Tak to je hodne amatersky pristup. Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se
> neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si
> koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate. Resit se to neda nejspis jinak
> nez mit vlastni uzavreny obeh vosku.
>
>
>

Nic nevarim ,vemu sklenicku od presnidavky do ni naleju malou francovku pridam propolis .Sem tam protrepu .Propolis se behem kradke doby rozpusti.Potom se vse sleje do nove sklenicky .Nerozpusteny propolis se muze pouzit jako druhak .To znamena vse od zacatku .Verte ze slouzi uz mnoho let na kazdou ranu a hlavne na spaleniny.

..Máte nějaké přesnější údaje okolo tohoto tvrzení? Copak se nedají léčiva z vosku odfiltrovat? Pokud vím, existuje přesně na takový problém minimálně i jedna patentová přihláška.

Nevim co si predstavujete pojmem filtrace.
Jak odfiltrujete z vody treba sul?
Ale rozpustenou latku jde obecne odstranit chemicky.
Neznam konkretni postup, to je asi ekonomicky neunosne, nic pro vcelare, nic pro vyrobce mezisten.

Pokud jde o patenty, nevim, neznam, nectu, nejsem Edison :)

Zdenek:>Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate.<
..........

Máte nějaké přesnější údaje okolo tohoto tvrzení? Copak se nedají léčiva z vosku odfiltrovat? Pokud vím, existuje přesně na takový problém minimálně i jedna patentová přihláška.

...Za jednu cestu do práce nadýchám asi víc svinstva než se z těch 4 kapek uvolní. A kolik z toho přejde do zásob a vosku?
Karel

Tak to je hodne amatersky pristup. Chemicka rezidua rozpustna ve vosku se neodstrani ani jeho roztavenim a dochazi proto ke kolobehu, protoze si koupite mezisteny a rezidua tam jiz mate. Resit se to neda nejspis jinak nez mit vlastni uzavreny obeh vosku.

Existuje mezi kladením matky přestávka kdy matka instaluje nový softfer na kladení vajíček zimní generace někdy bývá až neznatelná nebo taká velmi výrazná. U starších matek bývá dříve .

_____________________________________________________________

Pane Menšík, je toto tvrzení dokázáno výzkumem nebo jde o Váš názor na jev, který jste u svých včelstev pozoroval?

Zimní včely nevznikají ze speciálních vajíček. Jejich tvorba a existence spočívá ve kvalitní výživě a strnulosti ve fázi mladších úlových včel. Jsou to v podstatě rojové včely ( nebo-li anatomické trubčice ). Tyto ,,vypasené líné,, dělnice nevykonávají fyzicky namáhavé činnosti létavek a starších úlových včel, které vyčerpávají organismus a vedou k brzké smrti jedince, což činní záměrně, aby si zachovali svoji vitalitu na dobu potřebnou a dožili se ní. Jelikož se po slunovratu zkracuje délka dne, včely cítí, že se blíží zima, a postupně ztratí rozmnožovací pud a začnou se plně připravovat na na období vegetačního klidu. Vznik dlouhověkých včel přímo souvisí s postupným omezovaním rozsahu plodových plod, proto umělé podporování kladení podněcováním nepřináší efekt zvýšení počtu zimních včel a jedná se jen o zbytečné mrhání časovými i materiálními prostředky.

Toto vše jsou obecně uznávaná fakta. O nějaký plodových přestávkách v podletí se nezmiňují. Proč by měly souviset s tvorbou zimních včel? Vždyť je jedno, zda se na krátko zastaví kladení a pak v omezeném množství obnoví, či se plodování postupně snižuje v průběhu celého podletí. Výsledek ( množství a kvalita zimních včel ) bývá stejný. Proč tuto přestávku Vaše včely dělají a například moje ne, v tom vidím ,,jádro pudla,,.

S pozdravem...M. Václavek...

hmm Ztvrdne to fakt na kámen i s leskem,udělám nějaké pokusy ...mohl bych tím stříkat nové nástavky...

taky nad tím moc nedumám ,jsem antihomeopatik dám tolik co si to vezme,umlet to je dobrý nápad pro lih,v oleji by se to spojilo zpět,vařím vodu a v tom v druhé nádobě olej, určitě ethanol je C2H5OH,druhý v řadě ,jsem to domatlal...a přitom trávím prosincové večery patlála v prádelce....methanol se odpařuje před ethanolem...na tinkturu bych ho nedoporučoval smrdí dost jako kanagon(socialistické lepidlo) a bývá kalný,každé rozpouštědlo rozpouští svoje

co se týče ceny tyto produkty jsou reklamní a drží mi spoustu zákazníků,dřív sem rozdával i propolis než sem zjistil kde všude po ledničkách a komorách apod se zůstal válet nevyužitý....když je to hotové pomůže si už každý...a přijde zas
propolis zahřívám do sta stupnů a účinnost se podle lihového extraktu a zkušeností lidí nesnižuje ....

když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do 1ooC,zbyde
> něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde
> co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje
>

Když se propolis dá do takového 30 - 40 % roztoku alkoholu, tak se v něm
nerozpustí, ale jen nabobtná, změkne a stane se lepivým. Tadyhle ty zbytky
by šly změkčit lihem nebo možná i jiným organickým rozpouštědlem, vmíchat
potom do něho kaolínový prášek nebo mastek či jiný kamenný prášek a potom by
z toho mohl být docela dobrý prostředek na tmelení a lepení kamene, kameniny
nebo i porcelánu. Viděl jsem recepturu na takový tmel používaný za tepla,
tam byl jako lepicí složka včelí vosk a kalafuna plus ten prášek, tady ty
zbytky z propolisu by mohly být na to lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 10:16 AM
Subject: Re: propolis


> když dělám mast,tak mimo jiné vařím propolis v olivovým oleji do
1ooC,zbyde
> něco jako pryskyřice tvrdá jak kámen tu vyhodím ale dá se tím zalepit kde
> co než to ztvrdne,vosk i účinné látky přejdou do oleje
>
>
> vlastně na masti se mi tam ten vosk hodí ,sliju to vroucí a mám základ
> někdy to posilním extraktem ten se odvaří(100c)jinak to stačí vychladnout
a
> v oleji zůstanou úč.l.,zbytek ztvrdne i s voskem,pravděpodobně se to nějak
> rozdělí,tak by bylo možná dobrý ten olej odtáhnout hned jek ztuhne vosk
asi
> 60c
>
> viděl sem ruku i dlaň plnou puchýřů spálenou od hořících plastů,den po
> popálení si den ruku mazal a další den ŠEL DO PRÁCE DÁL SVAŘOVAT !

Samotný propolis má rozdílnou účinnost. Ve "velké" komerční výrobě potom se
připraví velká dávka, nějakou laboratorní metodou se zjistí účinnost a
koncentrace se potom doladí na zhruba stále stejnou stejnou účinnost
nějakého koncentrátu. Teprve potom na základě přípravy koncentrátu se zhruba
stále stejnou účinností mohou dlouhodobě fungovat receptury třeba na výrobu
mastí a podobných věcí. Domácí výroba u propolisu i u množství jiných
přírodních látek, bylinek atd je potom jen odhadování, jestli se do toho
vrazilo zhruba optimální množství, není to záležitost nějakého přesného
odvažování před nebo nezpracovaných zbytků potom, protože to prostě není
směrodatné, kolísání kvality propolisu i bez příměsi vosku je prostě velké.
Jinak rozemletí propolisu na prach určitě účinnost zpracování zvýší, protože
proplis jako látka obsahující pryskyřice při zpracování může účinné látky v
kouscích uzavřít a "nepustit" je ven. Jak moc povaření zhorší účinnost
propolisu, netuším. Odhaduji, že znatelně. Co se týká propolisové tinktury,
tak jestli to někdo dělá doma ve větším množství, šlo by vytvořit předpis,
kdy se dá určené množství kapek tinktury do třeba deci vody a koncentrace se
potom nadstavuje na zhruba stejnou chuť propolisu ve vodě mícháním
koncentrovanější a ředěnější tinktury. Je to ale jen nápad, tinkturu ve
větším množství nedělám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 1:14 PM
Subject: Re: propolis


> Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece
> rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku
20%
> nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a
> pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu
> koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít
> extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření
> vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já
> propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku
jen
> aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám
> sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak
> je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu
> převařováním?Neničím důležité složky?

Nejlepší bývá nepřemýšlet a držet se receptur Jakákoli výroba v lidovém léčitelství je nepřesná a podle toho jsou postaveny i recetury

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: propolis
> Datum: 20.9.2008 13:14:46
> ----------------------------------------
> Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece
> rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku 20%
> nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a
> pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu
> koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít
> extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření
> vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já
> propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku jen
> aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám
> sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak
> je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu
> převařováním?Neničím důležité složky?
>
>
>

Podstatnou věc jsem se nedozvěděl.Poruší se vyvářením propolis?Je přece rozdíl pokud se doporučuje 2dkg na 1/4 l. lihu propolis s obsahem vosku 20% nebo 50%.Jak tyto procenta zjistíte?Jedině vyvařením ve vodě ,usušením a pak poměr mezi voskem a propolisem.Při použití 50% propolisu dostanu koncentrát opět jen 50%,pokud propolis vyčistím o 40%,zákonitě musím mít extrakt silnější,tím také dražší.Nebo se pletu? Abych otázku vyváření vysvětlil.Podle mého názoru je i důležité jemnost drtě při vylouhování.Já propolis vyvářím,tím oddělím nečistoty,vosk,propolis.Dám jej do mrazáku jen aby zatvrdl.Pak jej rozmlátím,přes hrubší síto proseju a nechám sušit.Nakonec jej v kafemlejnku semelu a mám z něj skoro prach.Z toho pak je ze 2 dkg určitě koncentrát silnější,ale nedělám chybu převařováním?Neničím důležité složky?