Včelařská konference

Proč probíhá tato již zbytečná diskuze okolo krmení? Již je dávno nakrmeno ať již jakýmkoliv způsobem.Bohužel se jí zůčastňují i někteří,určitě zdatní včelaři.Podle mne je zapotřebí dočkat jara,kdy teprve se to naše krmení projeví.
Každý má svoje přesvědčení,že jeho způsob krmení je pro něj nejlepší.Netřeba rozebírat způsoby čím krmit,zda medem či cukrem.Každý podle svého.Velkovčelař který nemá optimální odbyt na med,nakrmí řepkovým medem s trochou cukru aby zabránil krystalizaci.Malovčelař,který těch několik konví sám prodá ze dvora a mnohdy se mu ještě nedostane , tak ten zásadně krmí cukrem ze supermarketu a počká si až je levnější. Výsledky mají oba stejní,pokud dostatečně nakrmí a dobře na podzim ošetří,jejich včely přežijí. Takže si myslím,že v dnešní době není důležité čím nakrmit včely na zimu,důležitější je však pro přežití včelstev správné provedení podzimního ošetření včelstev.
Fandím příteli F.Skalskému,který má tu schopnost odlehčit tuto diskuzi která nikam nevede ohlédnutím do minula.Kdo se
nepoučí z minulosti,dočká se nelibé přítomnosti.A co nato říkají na př. přítel Šaněk,Havel,Bártl,Rýdl,ostatní kteří sice tuto rubriku čtou ale diskuze se nezůčastňují a je to škoda,určitě by ji obohatili a přinesli nový elán do této konference což je víc než zapotřebí.

nejlepší forma cukru k této diskusi je panák slivovice
Pepan
Jdu na to


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 07.10.2008 10:10:27
> ----------------------------------------
> Materiály o podvodech v oblasti medu
> (O neúčinnosti Směrnic 74/409 a o úskalích návrhu nové směrnice v)pracované
> Komisí
> COM 96 /596 dej)
> Proč nařlzení neumožňuje účinnou ochranu
> medu?
> NOll11a není dostatečně precizní, takže neumož-
> ňuje, aby med byl chráněn.
> Limity obsahu doporučené směrnicí EU, která
> má za úkol přesně rozlišit čisté přírodní produkty,
> nejsou už v současné době aktuální. Analytická
> chemie učinila za posledních třicet let velký krok
> vpřed, avšak metody analýzy, uznávané v jednotli-
> vých zemích Unie, jsou přesto neúčinné. Na jedné
> straně máme nové podmínky produkce, díky nimž
> je med opravdu zcela přírodní, ale neodpovídá pře-
> depsaným limitům (jednodruhový květový med,
> med ze zemí mimo EU, nové zdroje medovice z
> metcalfy), na straně druhé přírodní látky, které se
> dnes používají k falšování medu, nemohou být
> úředně stanovenými metodami analýzy vÍ1bec od-
> haleny. Limity složení upřesněné dodatkem směrni-
> ce dovolují odhalit falšování pomocí sacharózy,
> výrobků bohatých na redukovatelné cukry, inverto-
> vaného cukru, melasy. Tyto podvody se však už
> dnes nevyskytují, poněvadž jsou snadno identifiko-
> vatelné. V některých zemích mimo Evropskou unii,
> v nichž ani minimální kontrola není zajištěna, jsou
> tyto podvody veelku běžné.
>
> Rozdtly u cukru (Blene č. 1/81). Při zimn(m zakrmen(
> jsou lednak rozdny v rozpustnosti rQzn1ch druhQ cukru,
> jednak včely odeblraj( alespoň cukr třtlnovf a cukr fep-
> nf rQzně rychle, nebo se tak alespoň zdá. Přes rQznou
> konzistenci cukernfch molekul se na oba tyto druhy
> cukru pohUž( jako na rovnocenně. Nemusej( však včely
> přece jen při odeb(rlinl a Invertovánl vynakladat rQz-
> nou námahu? Odpověď: Cukr řepnf a cukr třtlnovf jsou
> chemicky stejně, Je to dvoucukr "sachar6za". ZpQsoby
> vfroby jsou ale rozdnně. Proto oba tyto cukry, jsou-U
> špatně raflnovány, obsahuji rl1zně doprovodně látky, na
> kterě včely mohou reagovat rQzně. Dnes se však na čls-
> totu cukru kladou tak vysokě nároky, že prQmyslov1
> cukr, vyroben1 ze třtiny a z cukrovky, Je prakticky
> tentfž. Naproto tomu JSou rozdny v zrněni. Normlilně
> nebo jemně zrnltf cukr se rozpoušU rychleji než cukr
> hrubozrnnf. Pak je rychlost rozpouštěni závislá na tep-
> lotě vody a koncentraci roztoku (množstvl cukru na
> litr vody). Vliv jakosti vody nen( znAm. Pro včely závlsl
> rychlost odběru a zpracováni (zahušťováni a Inverto-
> vAn() na koncentraci a teplotě cukerněho roztoktL S
> nejvyššr možnou koncentraci 2:1 mal( včely určitě těž-
> kosti. Dávaj( přednost koncentrac(m kolem 3:1 až dolQ
> ke koncentraci 1:1.
>
>
> REFERA TY Z XXVII. MEZINÁRODNIHO KONGRESU
> APIMONDIE
> G. D. Bila, Výzkumný v15elarský ústav, Rybn. SSSR
> P15elovodstvo, r. 1980, 15. 6, str. 28-30
> J. Bacílek aj. (ČSSR) sledovali kvalitativní i kvan-
> titativní r,ozdíly mezi "medy", vywbenými včela-
> mi z různých cukerných roztoků f11zného složení
> ,a koncentrace. Došli k závěru, že čím je z'krmo-
> vaný wztok hustší, tím vyšší j,e pak obsah sacha-
> rózy ve včelami vyrobeném "medu"; se stoup,ající
> koncentrací cukerných 110ztoků stoupají ztráty su-
> šiny při př,epr,acovávání těchto r.oztoků. Včely do-
> dávají ke zkrmovanému cukernému roztoku inver-
> tázu nezávisle na tom, jakého je roztok chemic-
> .kéh.o sl.ožení, ale v cU1kerném "medu" je její akti-
> vita nižší než v přírodním, a rychle klesá během
> uložení zásob. Zkrmování částečně invertovanéh.o
> roztoku snižuje ztráty potravy vznikající ,při pře-
> pracovávání rozt.oku včelami.
>
> DR, WAL TER BRŮKER, NSR
> DER IMKERFREUND, R. 1961, c::. 2, STR. 42 - Včela potřebuje lehce
> stravitelný hroznový a ovocný cukr, jež mohou být bez-
> prostředně zažity. Tyto cukry najde v nektaru nebo je
> získá rozštěpením vyšších cukrů, např. třtinového inver-
> tázou. (:ím složitější vazbu cukr má, tím více fermentů
> musí být k jeho rozštěpení na jednoduché cukry vytvo-
> řeno a spotřebováno. K tomu musí být po ruce potřebné
> množství bílkovin a vitamínů.
>
> Dr. RICHARD BUCHNER, ZVROL1;KAn.SKÝ ÚSTAV FRElBURG, NSR
> SŮDWESTDEUTSCHER lMKER, 1960, C. 8, S. 239 Štěpení
> řepného cukru na cukr invertní je, jako chemický roz-
> klad každé látky, reakce, která je závislá na teplotě a
> probíhá podle určitých chemických zákonů. Tak zvýšení
> teploty o 10 stupňů rychlost reakce zdvojnásobuje. Štěpe-
> ní cukru probíhá při 35 st. dvakrát tak rychle jako při
> 25 st.
>
>
>

to opravdu seš příkladně vyráběný pampeliškový med z květů který se vyrábí jako lék proti nachlazení je vlastně sirup z cukru ve kterém se vaří květy pampelišek 2l vody 1 kg cukru a 400 květů pampelišky tak tento sirup neztvrdne ale zrosolovatí a svojí konzistencí pak připomíná tekutý med

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.10.2008 10:08:01
> ----------------------------------------
> podle mě to navíc s cukrem ztuhne na kámen nebo sem s jiné planety...
>
>
>

To bych taky netvrdil letos poprvé jsem vytočil při shazování medníků pár kilo medu jasně červené barvy dodnes nezkrystalizoval a je velmi lahodné chuti a podle té barvy asi z cukru nebude

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cukr za 11,50
> Datum: 07.10.2008 09:20:40
> ----------------------------------------
> p.k.-když ti to nekrystalizuje,včely ti tam přidaly cukr.Pak med špatně
> krystalizuje,stím bych se nechlubil.Mimo akát a pod.
>
>
>

-Lipa-okresnivcelarsky spolek ve Vel.Bitesi schuze ve Zbraslavi,Cizkove predseda K.Bartunek.
Bucovice nove utvoreny vcelarsky spolek 51 clenu.Za predsedu zvolen Jaros,1)Peska,jednatel Vavrouch.
Vyskovsky vcelarsky spolek,predseda dp.Placher,jednatel Fiala,clenu 60.

ZUCechy vybor usneseno aby navrhy od jednotlivcu a spolku o kterych se ve vyboru jednati ma,drive oznameny byly.Z podanych techto navrhu daji se na program pristi schuze ty,ktere vybor za nutne a vhodne uzna.
ZU Cechy valna hromada za pritomnosti clenu a zastupcu krajinskych jednot,v ZU zastoupeno 47 jednot,10 clenu cestnych,235 primych clenu.
Skvely rozkvet vcelarskych ustrednich spolku v Kralovstvi Ceskem: ceskych jednot 60,nemeckych odboru 128,na Morave spolku okresnich 10.

15.Sjezd vcelaru v Sobeslavi.Velke pozornosti se tesil medomet Leguv,jimz mozno vytaceti med z plastu soucasne z obou stran.
43.Sjezd nem-rak-uherskych vcelaru v Solnohrade
Zdvihal:Nemile se cechu dotklo pri uvitani nevsimavost predsednictva sjezdu,ktere je zcela ignorovalo a pouze nemecke bratry nadsenym proslovem vitalo.

19.11. ZS Brno valna hromada
Vyznamny den jmenin cisarovny Alzbety,se pripomina kruteho osudu,kterym postizen byl nas panujici rod,tragickym umrtim Jejiho Velicenstva cisarovny a kralovny Alzbety.
Na zaklade novych stanov ustanovil se Ustredni spolek.podana zadost o zvyseni subvenci.
Ustavujici valna schuze ZUSV. Predsedou opetne zvolen opat Korcian,1)Konsel,2)Kretschmer,taj.Svoboda.Do vyboru pribylo 6 zastupcu spolku krajinskych.Deputace vyboru blahoprala nejdustojnejsimu predsedovi Korcianovi k jubilejnimu vyznamenani.Dp.prelat ujistil svou neztencenou vzacnou prizni(ale vykonavani funkce predsedy neprijal).
Spolkovemu stolari Ludwigovi dana vypoved,zavedeny kroky opatrovani lacinejsich ulu.

Materiály o podvodech v oblasti medu
(O neúčinnosti Směrnic 74/409 a o úskalích návrhu nové směrnice v)pracované Komisí
COM 96 /596 dej)
Proč nařlzení neumožňuje účinnou ochranu
medu?
NOll11a není dostatečně precizní, takže neumož-
ňuje, aby med byl chráněn.
Limity obsahu doporučené směrnicí EU, která
má za úkol přesně rozlišit čisté přírodní produkty,
nejsou už v současné době aktuální. Analytická
chemie učinila za posledních třicet let velký krok
vpřed, avšak metody analýzy, uznávané v jednotli-
vých zemích Unie, jsou přesto neúčinné. Na jedné
straně máme nové podmínky produkce, díky nimž
je med opravdu zcela přírodní, ale neodpovídá pře-
depsaným limitům (jednodruhový květový med,
med ze zemí mimo EU, nové zdroje medovice z
metcalfy), na straně druhé přírodní látky, které se
dnes používají k falšování medu, nemohou být
úředně stanovenými metodami analýzy vÍ1bec od-
haleny. Limity složení upřesněné dodatkem směrni-
ce dovolují odhalit falšování pomocí sacharózy,
výrobků bohatých na redukovatelné cukry, inverto-
vaného cukru, melasy. Tyto podvody se však už
dnes nevyskytují, poněvadž jsou snadno identifiko-
vatelné. V některých zemích mimo Evropskou unii,
v nichž ani minimální kontrola není zajištěna, jsou
tyto podvody veelku běžné.

Rozdtly u cukru (Blene č. 1/81). Při zimn(m zakrmen(
jsou lednak rozdny v rozpustnosti rQzn1ch druhQ cukru,
jednak včely odeblraj( alespoň cukr třtlnovf a cukr fep-
nf rQzně rychle, nebo se tak alespoň zdá. Přes rQznou
konzistenci cukernfch molekul se na oba tyto druhy
cukru pohUž( jako na rovnocenně. Nemusej( však včely
přece jen při odeb(rlinl a Invertovánl vynakladat rQz-
nou námahu? Odpověď: Cukr řepnf a cukr třtlnovf jsou
chemicky stejně, Je to dvoucukr "sachar6za". ZpQsoby
vfroby jsou ale rozdnně. Proto oba tyto cukry, jsou-U
špatně raflnovány, obsahuji rl1zně doprovodně látky, na
kterě včely mohou reagovat rQzně. Dnes se však na čls-
totu cukru kladou tak vysokě nároky, že prQmyslov1
cukr, vyroben1 ze třtiny a z cukrovky, Je prakticky
tentfž. Naproto tomu JSou rozdny v zrněni. Normlilně
nebo jemně zrnltf cukr se rozpoušU rychleji než cukr
hrubozrnnf. Pak je rychlost rozpouštěni závislá na tep-
lotě vody a koncentraci roztoku (množstvl cukru na
litr vody). Vliv jakosti vody nen( znAm. Pro včely závlsl
rychlost odběru a zpracováni (zahušťováni a Inverto-
vAn() na koncentraci a teplotě cukerněho roztoktL S
nejvyššr možnou koncentraci 2:1 mal( včely určitě těž-
kosti. Dávaj( přednost koncentrac(m kolem 3:1 až dolQ
ke koncentraci 1:1.


REFERA TY Z XXVII. MEZINÁRODNIHO KONGRESU
APIMONDIE
G. D. Bila, Výzkumný v15elarský ústav, Rybn. SSSR
P15elovodstvo, r. 1980, 15. 6, str. 28-30
J. Bacílek aj. (ČSSR) sledovali kvalitativní i kvan-
titativní r,ozdíly mezi "medy", vywbenými včela-
mi z různých cukerných roztoků f11zného složení
,a koncentrace. Došli k závěru, že čím je z'krmo-
vaný wztok hustší, tím vyšší j,e pak obsah sacha-
rózy ve včelami vyrobeném "medu"; se stoup,ající
koncentrací cukerných 110ztoků stoupají ztráty su-
šiny při př,epr,acovávání těchto r.oztoků. Včely do-
dávají ke zkrmovanému cukernému roztoku inver-
tázu nezávisle na tom, jakého je roztok chemic-
.kéh.o sl.ožení, ale v cU1kerném "medu" je její akti-
vita nižší než v přírodním, a rychle klesá během
uložení zásob. Zkrmování částečně invertovanéh.o
roztoku snižuje ztráty potravy vznikající ,při pře-
pracovávání rozt.oku včelami.

DR, WAL TER BRŮKER, NSR
DER IMKERFREUND, R. 1961, c::. 2, STR. 42 - Včela potřebuje lehce
stravitelný hroznový a ovocný cukr, jež mohou být bez-
prostředně zažity. Tyto cukry najde v nektaru nebo je
získá rozštěpením vyšších cukrů, např. třtinového inver-
tázou. (:ím složitější vazbu cukr má, tím více fermentů
musí být k jeho rozštěpení na jednoduché cukry vytvo-
řeno a spotřebováno. K tomu musí být po ruce potřebné
množství bílkovin a vitamínů.

Dr. RICHARD BUCHNER, ZVROL1;KAn.SKÝ ÚSTAV FRElBURG, NSR
SŮDWESTDEUTSCHER lMKER, 1960, C. 8, S. 239 Štěpení
řepného cukru na cukr invertní je, jako chemický roz-
klad každé látky, reakce, která je závislá na teplotě a
probíhá podle určitých chemických zákonů. Tak zvýšení
teploty o 10 stupňů rychlost reakce zdvojnásobuje. Štěpe-
ní cukru probíhá při 35 st. dvakrát tak rychle jako při
25 st.

včely určitě nesbírají pyl kvůli lednové oblevě ,ale na předjarní rozvoj aspoň na mé planetě....

podle mě to navíc s cukrem ztuhne na kámen nebo sem s jiné planety...

akát byl ,včely měly možnost měnit stromy ,kolísalo počasí tak u potoka byly dřív než ve vsi a ty zastíněné v lesním zápoji je následovaly,200 m n.m. - u moravy,pak sem odjel do švédska tak jestli někde nasbíraly cukr,asi na poli z řepou a ještě mi nic neřekly mrchy.....

Včely v zimě a předjaří v první řadě krmí plod ze svých vlastních
bílkovinných rezerv. Jedna zimní včela by tak za optimálních podmínek měla
vychovat tři jarní včely, i když pyl není ani v plástech ani venku. Pyl v
plástech podle mně slouží k překonávání nepříznivých podmínek, třeba když
včelstvo zaploduje v oblevě v lednu, včely plod krmí ze svých bílkovinných
rezerv, dodatečně ale zkonzumují pyl v plástech, aby ty bílkovinné rezervy
doplnily.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 8:30 AM
Subject: kolik cukru?


> nejdřív sem netušil,radši víc,pak mi jeden pán poradil,že pokud sou v
kouli
> na 8 rámcích potřebují 8 rámků zásob,že si to mám přepočítat na svou
> míru(počítám 1,5kg v rámku) ,no zkusil sem to a praxe mi dokázala ,že to
> opravdu z malou rezervou do třešně stačí jednou jedinkrát sem na jaře
> doplňoval jarním medem,nebo dáváte míň ?
> ono pokud budete mít málo pylu v úle tak můžete dát cukru kolik chcete
> ,včely hu nepotřebují když není bílkovina tak na co energii!!!!,poměr mezi
> upotřebytelnými zásobami a množství pylu jsem zatím neobjevil kromě toho
že
> je to přímá úměra,netušíte z praxe někdo?

p.k.-když ti to nekrystalizuje,včely ti tam přidaly cukr.Pak med špatně krystalizuje,stím bych se nechlubil.Mimo akát a pod.

>Příteli Pazderko s tím souhlasím. Přečtěte si prosím ještě jednou příspěvek č. 31877. Tam uvádím úplně jiné množství zkrmeného cukru. 25 kg je celkové množství zásob i s ponechaným medem. Nevytrhujte prosím co se Vám hodí z kontextu. Není to seriózní. <
.........
O dodávání cukru do včelstev z mé praxe před nějakou dobou vím, že se jednomu včelstvu dodá třeba 5 kg jinému 10. Pokud jste uvedl údaj půjde zcela určitě o údaj o průměru. Kolik dodáte cukru do včelstva, které má např 1 kg zásob stávajících?(po vybírání medu to není často u včelařů vzácností) Dodáte včelstvu jiný med nebo jim dáte více do krmítka. Údaj v průměru mi neřekne kolik skutečně tomu kterému včelstvu dáváte a nevylučuje zkrmení u některého včelstva až 25kg.

nejdřív sem netušil,radši víc,pak mi jeden pán poradil,že pokud sou v kouli na 8 rámcích potřebují 8 rámků zásob,že si to mám přepočítat na svou míru(počítám 1,5kg v rámku) ,no zkusil sem to a praxe mi dokázala ,že to opravdu z malou rezervou do třešně stačí jednou jedinkrát sem na jaře doplňoval jarním medem,nebo dáváte míň ?
ono pokud budete mít málo pylu v úle tak můžete dát cukru kolik chcete ,včely hu nepotřebují když není bílkovina tak na co energii!!!!,poměr mezi upotřebytelnými zásobami a množství pylu jsem zatím neobjevil kromě toho že je to přímá úměra,netušíte z praxe někdo?

Mohl by někdo uvést, kolik je ve zpracovaném cukru na zimu procent sacharózy
a kolik glukózy a fruktózy, čili kolik sacharózy při zpracování zásob na
zimu včely rozštěpí?

R. Polášek

všude v zahraničí ,tam kde sem byl ,dokrmovali cukrem i v bohatém švédsku,holandsku,nebo chudé ukrajině apod.protože včelař ví kdy se to pomíchá a kdy ne ,každopádně si vzpomeňme kdy to v úle začíná přibívat,to co náhodou přebyde se zimy,stalo se mi to předloni,odstraním a dám to oddělkům v květnu,atd .ale přece vás nebudu učit

včelařit,a vy zas nás....

letos sem ze dvou slabochů vytočil konev ,na jaře měly cukru na další zimu,rozvíjel sem je zvlášť skrz matky,rozšiřoval sem je rámky plné zásob,plod nahoru,zásoby doprostřed plodiště,takto až do lípy kdy chytly dech,něco nanosily s řepky nechal sem jim to,lípy bylo 2/3 medníků,nechal sem jim to do bodláků,a pak sem to vytočil a rozdělil v. do oddělků s novou krví(havlín -extra mírné ,otvírám je občas i bez kuřáku),takže cukr do května,řepka,lípa bodlák ALE TEN MED JESTE TED NEMA KRYSTALKU

je nám vše jasné jakej ses machr že mas komoru a tolik tě netlačí výnos a z te pozice můžeš vyhazovat hovno do výšky
ale taky je nad slunce jasné že cukr je zimní energie a ne jarní med,ale na druhou stranu když si někdo koupí med od okurek a krystalky mu křoupou v hu..ústech tak bych mu ty normy omlátil o hlavu a zabavil včely,zákázal produkci,ukamenoval....za všechny včelaře

> Jasné je, že pravidla se porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo se nezlobte, je i někde nad 600 n.m. příliš.
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko s tím souhlasím. Přečtěte si prosím ještě jednou příspěvek č. 31877. Tam uvádím úplně jiné množství zkrmeného cukru. 25 kg je celkové množství zásob i s ponechaným medem. Nevytrhujte prosím co se Vám hodí z kontextu. Není to seriózní.
Pepča

Doplnění: "Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném
pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a
nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo
anorganické látky, které nepatří do jeho
složení."
" A také se z něj nemí odstaňovat " viz. filtrace pylu .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 06.10.2008 22:08:23
> ----------------------------------------
> Sršeň:>Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je
> psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani
> anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji
> obsahuje) i víc dle druhu medu.<
> ........
>
> Já sršni opravím tvůj omyl v přepisu. Ne že se může přidávat, ale
> obsahovat. První a druhá věta tedy zní:
>
> "Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném
> pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
> žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a
> nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
> jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo
> anorganické látky, které nepatří do jeho
> složení."
>
> Takže jestli med může obsahovat sacharózu v nějakém limitním množství,
> nevztahuje mísení s nějakou sacharozou na druhou větu, protože sacharoza
> patří ke složení medu. Druhá věta je tedy pasé co se týká přidávání něčeho
> jiného než je med do medu.
>
>
>

Proč ponechat včelám čistý vhodný med? Je to zpravidla pestrá potravinová základna, která je základem pro dobrý a hlavně soběstačný chov.(to prokazuje leckterý výzkum o vhodnosti medu v potravinovém řetezci včelstev) Soběstačnost, je navíc princip přežití včelaře.

Pred desiatkami rokov so čítal štúdiu o inverte sacharózy ako rovnocennej potravy v porovnaním s medom.Autor tvrdil, že pre dospelú včelu je základom ovocný a hroznový cukor, ktorý je pohonnou látkou aby mohla včela pracovať. Viem, je to len chabé zdôvodnenie, ale v podstate by tak mohlo byť.
Istotne med ako taký včelám neškodí (o medovicovom mede sa tvrdí, že včelám v zime neprospieva) a bolo by ideálne aj pre včelára, keby jeho včely zimovali na samo mede. Snažím sa o to i ja, ale z ohľadom na zimujúce včely isté korekcie včelár musí urobiť, aby zásoby boli aj v miestach kde včely v zime "sedia". Tohoto roku som na to potreboval v priemere až 10, vlani len 4 kg, z celkových (skutočných) zásob.

Antoni děkuji za příspěvek. Pokud ale chci nějak reagovat, měl bych stručně kvůli velké četnosti mých příspěvků zde za poslední hodiny. (vypadá to asi blbě :-) )

Během posledních třech let se stav mých včelstev v průběhu dvou sice zastavil, ale letos i přes nepříznivé snůškové podmínky opět vzrostl o skutečných cca 15%. Bez cukru a bez krmení i v ne moc dobrém snůškovém roce letos a loni na J.Moravě. Zatím jsem ale nebyl v situaci, kdybych měl průměrný výnos 1 kg/včelstvo.

Proč ponechat včelám čistý vhodný med? Je to zpravidla pestrá potravinová základna, která je základem pro dobrý a hlavně soběstačný chov.(to prokazuje leckterý výzkum o vhodnosti medu v potravinovém řetezci včelstev) Soběstačnost, je navíc princip přežití včelaře. Nic si nenamlouvám, mohu říci, že to je možné člověk to dokáže - chovat včely i bez průmyslových sladidel v našich podmínkách a přitom být (dlouhodobě) rentabilní.

...........
Posledných 25-28 rokov boli pre nás ako Adamovi a Eve v biblickom raji, len brali a nemuseli nič investovať. 25 ročná znášková perióda pre rokom 1982, nebola prajná a veru stalo sa to aj mne, keď som raz mal medný výnos v priemere 1 kg a raz veľké h.... -nulu. Pri väčšom počte včelstiev by si porozmýšľal, či budeš alebo nebudeš včelstvá na zimu, ale i v sezóne kŕmiť repným cukrom a budeš kašlať na smernice EU. Včelár si mzusí nájsť spôsob, ako získať med bez prímesí invertovaného cukru. Napchať do včletsva 20 až 25 kg sacharózy do včiel, hlavne pri NN, keď včelár ustavične prehadzuje debničky, sa nespotrebovaný invert dostane ľahko do odoberaného medu. Nakoniec, prečo nie, keď si tým zvýši priemer na včelnice, ale nerozumiem, prečo by včelár mal nechávať v úľoch čistý med?

Neberte to jako urážku, ale zkušený včelař (pokud se za něj považuje) dle svých schopností dokáže velmi eliminovat vkládání průmyslových cukrů do svých včelstev a tím dodržovat Evropská pravidla. Jasné je, že pravidla se porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo, nezlobte se, je i někde nad 600 n.m. příliš.

Gusto, návrat k prírode je pekná vec, možno sa dá aj uskutočniť, ale chov včiel vo väčšom merítku je nemysliteľný v každej dobe. neviem kedy si začal včeláriť, ale takéto požehnané roky na množstvo medu, nemusí v našich podmienkach pokračovať do nekonečna. Posledných 25-28 rokov boli pre nás ako Adamovi a Eve v biblickom raji, len brali a nemuseli nič investovať. 25 ročná znášková perióda pre rokom 1982, nebola prajná a veru stalo sa to aj mne, keď som raz mal medný výnos v priemere 1 kg a raz veľké h.... -nulu. Pri väčšom počte včelstiev by si porozmýšľal, či budeš alebo nebudeš včelstvá na zimu, ale i v sezóne kŕmiť repným cukrom a budeš kašlať na smernice EU. Včelár si mzusí nájsť spôsob, ako získať med bez prímesí invertovaného cukru. Napchať do včletsva 20 až 25 kg sacharózy do včiel, hlavne pri NN, keď včelár ustavične prehadzuje debničky, sa nespotrebovaný invert dostane ľahko do odoberaného medu. Nakoniec, prečo nie, keď si tým zvýši priemer na včelnice, ale nerozumiem, prečo by včelár mal nechávať v úľoch čistý med? Možno máš pravdu (uplatňuje to aj ing. Dvorský), len prvý raz nevytočíš a ďalšie dopĺňanie zásob nerobíš.
Nuž, každý máme nejakú prioritu v chove včiel, jednému stačí prebytok od včiel, iný si pomôže aj cukrom. Pri rozhodovaní ako získa a predá čistý med, záleží od svedomia každého z nás.

Mslím si, že

Přátelé,
starší včelař soused skončil se včelařením a prodává konve na med - mlékárenské, hliníkové 25 litrů. Pokud by měl někdo v okolí Brna (Střelice) zájem, ozvěte se prosím na mou e-mailovou adresu.
Vše dobré
Vladimír Ptáček
ptacek.home/=/cmail.cz

Sršeň:>Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji obsahuje) i víc dle druhu medu.<
.........

Já sršni opravím tvůj omyl v přepisu. Ne že se může přidávat, ale obsahovat. První a druhá věta tedy zní:

"Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho
složení."

Takže jestli med může obsahovat sacharózu v nějakém limitním množství, nevztahuje mísení s nějakou sacharozou na druhou větu, protože sacharoza patří ke složení medu. Druhá věta je tedy pasé co se týká přidávání něčeho jiného než je med do medu.

Pepan:>Kdybys věděl, kolik blbin, bludů a lisenkovských nápadů jsem již na těch přednáškách slyšel.,
.......
No já se vetřel na pár odborných přednášek a pár přednášek v rámci oboru včelařství jsem měl i pro splnění mé profení výše povinných. Neříkám že jsem King, ale rád diskutuji o tabu. Takových jako Předboj, stanovy ČSV, finance a jejich tok (to za času členství, už mne taková témata zajímají jen namátkově) Jinak práva, orientace včelaře "Mezi proudy". :-) Nakonec cukr přidávaný včelstvům je také pořádně zajímavé tabu.

Zatím jsem potkal při diskuzích více "očkovanců" než samorostů, co by dokázali bez problémů chovat včelstva. Potkal jsem osobně i hodně nešťastných včelařů a příznivců včelařství, co nacpali do včel peněz, protože jim někdo poradil a nakonec počítají ztráty a vyhozené peníze oknem. A nejvíce bylo zatím těch, co ví, znají ale neradi sdílí z jistých důvodů svou vysokou odbornost a nechcou se s cizími ani podílet na názorech. ... Chápu je.

Sršeň:>Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji obsahuje) i víc dle druhu medu.<

.....
No sláva příteli Sršeň. Kde to je přesně napsáno. Děkuji za odpověď.

FRANTIŠEK ČIHÁK
Jste mimo mísu, nemáte asi nic jiného na práci, že .
.........

Mám za poslení dva dny vylouhovaných 2 000, slovy dva tisíce rámků, které se právě vysušují aby uvolnily místo dalším 3 tisícům co mne ještě čekají a nevím proč zasahujete do diskuze o cukrech, jestli nic krom osobní narážky nevkládáte.

Přispějte laskavě svými vědomostmi ať se diskuze rozvine. Děkuji.

Kdybys věděl, kolik blbin, bludů a lisenkovských nápadů jsem již na těch přednáškách slyšel

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukr za 11,50
> Datum: 06.10.2008 20:59:26
> ----------------------------------------
> Pepan:>Ještě vám zbývá vysvětlit vyšší podíl sacharózy v akátovém medu a
> její pozdější nižší hodnoty<
> ........
>
> Top přeci víme a pokud to nevíme, zajdeme si přednášku, kde se to dozvíme.
> A když se to nedozvíme, tak se nato zeptáme a pokud se to přesto nedovíme,
> zavoláme doktorům z oboru včelařství co to ví a ti to na tuti budou vědět.
> :-)
>
>
>

Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji obsahuje) i víc dle druhu medu.

Pepan:>Také záleží jak kvalitní překlady čteš<
.........
Směrnice čtu v Eurlexu - evropském právu (mimo jiné české právo je při změnách a při harmonizaci podřazeno evropskému)

Jinak čtu jen ty garantované, certifikované, odborně přeložené a hlavně zajímavější a hodnotnější abych nebyl až tak velký najivka, když se do mne někdo snaží místo diskuze něco nalít trychtýřem. Potom samozřejmě i jiné, ale tam hodnotím i důvěryhodnost zdroje a ostatní aspekty.

Pane Pazderko dejte už pokoj s tím cukrem. Neumíte se bavit o něčem jiném!!!!! Jste mimo mísu, nemáte asi nic jiného na práci, že .


> Stejně si myslím, že je tato diskuse místy poněkud ujetá :-). Protože
> nerozlišuje cukr nějak "přidávaný do medu" a cukr podávaný včelám.
> .........
> Tak to také nemohu sloužit. Ujetá v tomto případě je potom asi EU a jejich
> směrnice, protože ona to nerozlišuje. :-)
>
>
>

Pepan:>Ještě vám zbývá vysvětlit vyšší podíl sacharózy v akátovém medu a její pozdější nižší hodnoty<
.........

Top přeci víme a pokud to nevíme, zajdeme si přednášku, kde se to dozvíme. A když se to nedozvíme, tak se nato zeptáme a pokud se to přesto nedovíme, zavoláme doktorům z oboru včelařství co to ví a ti to na tuti budou vědět. :-)

Také záleží jak kvalitní překlady čteš nebo jak dobře ovládáš jazyky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 06.10.2008 13:18:38
> ----------------------------------------
> Stejně si myslím, že je tato diskuse místy poněkud ujetá :-). Protože
> nerozlišuje cukr nějak "přidávaný do medu" a cukr podávaný včelám.
> .........
> Tak to také nemohu sloužit. Ujetá v tomto případě je potom asi EU a jejich
> směrnice, protože ona to nerozlišuje. :-)
>
>
>

Ještě vám zbývá vysvětlit vyšší podíl sacharózy v akátovém medu a její pozdější nižší hodnoty

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukr za 11,50
> Datum: 06.10.2008 20:44:02
> ----------------------------------------
> Proč by tam měla být zjištěna sacharóza. Nevíte že ji včela svými výměšky
> dokáže při zpracování rozštěpit?
> -----------------------------------------------------------
> Příteli Pazderko, skutečně sacharózu včela rozštěpí beze zbytku tak, aby
> nebyla v medu zjistitelná?? To je pro mne novinka. Tím končím diskusi na
> toto téma.
> Zdravím Pepča
> .............
>
> Diskuze je možná pro Vás pane Křapka uzavřená, ale otazníky stále vidí nad
> včelařem, coby dodavatelem průmyslového cukru do medu a jeho obhajobou před
> zákazníkem, co si kupuje med.
>
> Samozřejmě že ve svých včelstvech nenaleznete sacharózu. Když pominu kdo
> odebírá vzorek pro taková zjištění a tím ho může velice při výběru coby Vy,
> znalý producent medu ovlivnit, dále je tu matematika a fyzika, která dokáže
> spočítat vložené množství sirupu, množství včel - enzymu k rozštepení,
> množství nového medu (do konce května) podíl štepení nejen včelou ale také
> stávající nový med a i pyl svým chrakterem přispívá k štěpení a doštěpení
> Vašich zásob cukru a nakonec dojdete coby včelař co umí přeskládat najaře
> vložené zásoby tak, aby se dostaly do aktivního oběhu a k enzymům, co jsou
> i v obalu stále minimálně 3 měsíce velmi aktivní a nazvete ji medem a
> odešlete ho do VÚ Dol, aby jste měl nějaký papír o Vaší produkční kvalitě
> před zákazníkem.
>
> Neberte to jako urážku, ale zkušený včelař (pokud se za něj považuje) dle
> svých schopností dokáže velmi eliminovat vkládání průmyslových cukrů do
> svých včelstev a tím dodržovat Evropská pravidla. Jasné je, že pravidla se
> porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo se nezlobte, je i někde nad
> 600 n.m. příliš.
>
> Zdravím a děkuji za Vaše sdílené názory. PS: Včela opravdu za přispění
> svých enzymů a jiných příčin dokáže rozštěpit sacharózu na hodnoty,
> splňující normu. (třebas i Český med)       
>
>
>

Proč by tam měla být zjištěna sacharóza. Nevíte že ji včela svými výměšky dokáže při zpracování rozštěpit?
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko, skutečně sacharózu včela rozštěpí beze zbytku tak, aby nebyla v medu zjistitelná?? To je pro mne novinka. Tím končím diskusi na toto téma.
Zdravím Pepča
..............

Diskuze je možná pro Vás pane Křapka uzavřená, ale otazníky stále vidí nad včelařem, coby dodavatelem průmyslového cukru do medu a jeho obhajobou před zákazníkem, co si kupuje med.

Samozřejmě že ve svých včelstvech nenaleznete sacharózu. Když pominu kdo odebírá vzorek pro taková zjištění a tím ho může velice při výběru coby Vy, znalý producent medu ovlivnit, dále je tu matematika a fyzika, která dokáže spočítat vložené množství sirupu, množství včel - enzymu k rozštepení, množství nového medu (do konce května) podíl štepení nejen včelou ale také stávající nový med a i pyl svým chrakterem přispívá k štěpení a doštěpení Vašich zásob cukru a nakonec dojdete coby včelař co umí přeskládat najaře vložené zásoby tak, aby se dostaly do aktivního oběhu a k enzymům, co jsou i v obalu stále minimálně 3 měsíce velmi aktivní a nazvete ji medem a odešlete ho do VÚ Dol, aby jste měl nějaký papír o Vaší produkční kvalitě před zákazníkem.

Neberte to jako urážku, ale zkušený včelař (pokud se za něj považuje) dle svých schopností dokáže velmi eliminovat vkládání průmyslových cukrů do svých včelstev a tím dodržovat Evropská pravidla. Jasné je, že pravidla se porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo se nezlobte, je i někde nad 600 n.m. příliš.

Zdravím a děkuji za Vaše sdílené názory. PS: Včela opravdu za přispění svých enzymů a jiných příčin dokáže rozštěpit sacharózu na hodnoty, splňující normu. (třebas i Český med)

Proč by tam měla být zjištěna sacharóza. Nevíte že ji včela svými výměšky dokáže při zpracování rozštěpit?
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko, skutečně sacharózu včela rozštěpí beze zbytku tak, aby nebyla v medu zjistitelná?? To je pro mne novinka. Tím končím diskusi na toto téma.
Zdravím Pepča

Pečlivě jsem je zkoumal a zase jsem toho po pár letech nechal. Nic moc, výnosy také. Manipulace s plásty vysokými 35 cm mizerná a pouze ve vertikální poloze. V medníku musí být plásty černé jak bota a i tak plné medu často nevydrží transport. A když pár hodin 5kg těžké plásty zbavujete včel tak z toho hodně bolí ruce. Hlavně výnosy nic moc. A včely permanentně připravené na rojení! Na druhou stranu včelám se v nich fantasticky daří a nic lepšího na chov a MK jsem nepoznal a tak v nich mám plemené matky. Podle zkušeností úspěšnějších včelařů v nich musí být plásty vyšší 30 cm, jinak to nefunguje. Zdraví R. Stonjek

Pepa:>Gusto v celé EU se krmí na podzím včely převážně cukrem. Cena 1 kg cukru a cena 1 kg květového medu je trochu rozdílná.<
.......

Ale to, že se lije do včel cukr je mi známo a klidně tak dělejte. Já jen našel jednu směrnici, která zakazuje cokoli jiného přidávat do medu. A abych byl přesnější, docela jasná analýza by takové porušení medu prokázala, kdyby cukr obsahoval nějaké množství nějakého koloidního prvku na kg v suchém stavu, který se v medu vůbec nevyskytuje. Co by včelaři dělali, kdyby jejich med obsahoval nějaké množství takové značky? Byly by označeni za padělatele medu.

Josef Křapka:>Můžeme tedy předpokládat, že zde bude určitý podíl sacharózy z podzimního krmení.<
........

Proč by tam měla být zjištěna sacharóza. Nevíte že ji včela svými výměšky dokáže při zpracování rozštěpit? Je psáno nic krom medu. Dáváte jim cukr a hájíte se neprůkaznou hodnotou. Dávno obsah sacharózy neukazuje na falšování medu cukernými sirupy.

Pepčo. Každý včelař, který byť jen rozdá med, uvádí ho na trh. A každý kdo uvádí med na trh, musí respektovat to, že nemůže do medu cokoli jiného než med dávat. Včely vyrábí med a včela žije v úlu. Jestli krmíte včelstvo, pridáváte tím do stávajícího medu jejím prostřednictvím sirup. Můžete tak činit? Podle EU a co říká směrnicí, podle mého názoru ne!
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko. Na zimu doplňuji každoročně zásoby cukerným roztokem 3 : 2 tak, aby hmotnost zásob na jeden úl činila 20 - 25 kg. V praxi tedy dodávám do jednoho včelstva do 15-tého září cca 12 - 15 kg cukru dle potřeby toho kterého včelstva. V letošním roce jsem zaslal na rozbor med který jsem vytočil ve třetí dekádě května. Tedy med z jarní snůšky. Můžeme tedy předpokládat, že zde bude určitý podíl sacharózy z podzimního krmení. Pro ilustraci opisuji z Certifikátu výsledky rozboru: - Obsah vody 16,2 %, - Sacharóza 1,0 %, - HMF 14,8 mg/kg, - Elektrická vodivost 15,1 mS.m -1. Rozbor byl proveden v Dole dne 4.9.2008. Všiměte si prosím obsahu sacharózy. Mohu tedy takový med uvést na trh ?? Určitě mohu. Musím říci, možná z neznalosti, že žádnou směrnici, ani Evropskou ani jinou, která by zakazovala doplnění zimních zásob včelstev cukrem neznám. Prosím poučte mne tedy. Z praxe však vím, že pokud jsme v úzkých, velmi rádi se odvoláváme tu na "nejnovější sovětské zkušenosti", nyní vše zase svádíme na Evropskou unii. Zkrátka, vždy musíme být papežštější než Papež. To je snad prokletí tohoto národa. V tomto kontextu se mi líbí jedno staré Francouzské příloví. Říká: My jsme tady, Paříž a král jsou daleko.
Zdravím Pepča

Fumigace se provádí když neklesnou teploty pod +10 st. C., lépe řečeno, že včely nejsou v chumáči. Pokud se dostanou do chumáče, fumigace je málo účinná.

Jozef, u mňa to neplatí. Stále som presvedčený o plnej účinnosti a preto to v boji proti Vd aj využívam. Ak prenikne do zimného chumáča aerosol, musí i fumigátor, predsa amitraz teplom splyňuje a plyn sa dostane ku kliešikovi. Prvé dve odľahčujúce fumigácie (20.8 a 28.9) to potvrdzujú, priemerný odpad samičiek Vd je 74,8 ks/včelstvo. Tretia fumigácia, záverečná totálna (od 1. do 10.10) je výhodná, pretože na mojej lokalite (270 m.n,m.), sú včelstvá v tomto čase absolútne bez akéhokoľvek plodu.

Gusto v celé EU se krmí na podzím včely převážně cukrem. Cena 1 kg cukru a cena 1 kg květového medu je trochu rozdílná. Rozdíl je pouze v tom, kolik budeme na podzím krmit. Krmit více než 20 kg cukru na dva nástavky 39x24 tj. celkem 22 rámků je zcelá zbytečné a pak je opravdu velké nebezpečí, že při převěšování překročíme povolenou hranici. Včeníci mám v 680 m n.v. a zatím nikdy jsem nekrmil více než 15 kg cukru na včelstvo tj. na dva nástavky 39x24. Počítám s tím, že před krmením bylo ještě cca 5 kg vlastních zásob. Nechávat tam med je neekonomické a navíc mohou tam být alespoň z části medovicové zásoby - medy, které jsou pro včely takřka smrtelné.

Stejně si myslím, že je tato diskuse místy poněkud ujetá :-). Protože
nerozlišuje cukr nějak "přidávaný do medu" a cukr podávaný včelám.
..........
Tak to také nemohu sloužit. Ujetá v tomto případě je potom asi EU a jejich směrnice, protože ona to nerozlišuje. :-)

No, já to beru spíše jako kuriozitu. Na druhé straně to je důkaz, že zkušený
včelař s 20 včelstvy mohl tehdy "sáhnout" mezi tolik rozmanitá včelstva a
vybrat z nich včely přesně přizpůsobené tomu úlu, který používal. Dneska by
musel vybírat ze stovek včelstev a možná ani to by nestačilo, aby vybral
včely trochu odlišné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 06, 2008 10:21 AM
Subject: Re: lean


> pokud by byl problém s genem jak naznačuje Radim Polášek,tak už dnes není
> problém si ho legálně pořídit i v zahraničí,navíc moje včely mají plod na
> každém rámku tak na dvoutřetinách a víc ,vyselektovat ty co se víc
> roztahujou snad by taky šlo,ale mě jde o to si ležan zkusit ,případně s
> ním doplnit nástavkovou metodu,začínal sem na tachovákách,po všech
> stránkách dotaženej ůl pro míru 39x24,časem asi s novou krví sem pořídil
> patý nástavek,pak tenkostěnné úly ale na deset těchto rámků,v nich sem měl
> nejlepší výnosy ale v průměru to samé co v tachovákách na 9 r.,co včelám
> chybí na rámku do těch biolog. min.42 cm dožene izolace,tachov je právě v
> nad.moř.výšce plácnu 500-6OO metrů a právě pro tuto se tachováky hodí a
> byly navrženy,v rovinách (do 3OO m.n.) je lepší delší langstroth v
> prkýnkách do 2 Cm,v kopcíh do 5oo zander(do 3 cm),v podhorských oblastech
> tachov(izolace 2cm)
> s tím souvisí že,čím jdete víš tím víc potřebujete pro stejný výsledek
> manipulačních včelstev,v rovinách jdou silné snůšky v kratších intervalech
> rychle za sebou a většinou to stihhnou do slunovratu,v podhorských
> oblastech jsou jednotlivé snůšky slabší ale delší výrazněji se překrývají
a
> to až do září kde tu včely můžou mět jěště plné ruce práce,a tak se velice
> často stane že se tyto rozdílné oblasti v průměru výnosy vyrovnají nebo
> jednou je dole víc pak zas nahoře-záleží jakej je rok a kam ste dali oči

Stejně si myslím, že je tato diskuse místy poněkud ujetá :-). Protože
nerozlišuje cukr nějak "přidávaný do medu" a cukr podávaný včelám. Není to
sice úplně přesně to samé, ale když vyženu krávu na pastvu, také neočekávám
v jejím mléce trávu. A na podzim podávaný cukr přece nakonec není nic
jiného, než krmivo, nutné pro překonání zimního období, a ne surovina pro
med.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 06, 2008 10:51 AM
Subject: Re:


p.k.>poctivej včelař nepřemýšlí nad tím jak udělat s cukru med v limitu
nějakejch norem,ale kvalitní živočišný-hmyzí produkt k další potřebě a
výrobě.... <
.......

Poctivej kuchař se také pozná podle kvalitně připraveného jídla. A nic mu
nenůže zabránit v tom, že ví jak dokázat připravit náhražku. A to je hodně
o profesionální deformaci.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3495 (20081004)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Jaroslave. Fumigace se provádí když neklesnou teploty pod +10 st. C., lépe řečeno, že včely nejsou v chumáči. Pokud se dostanou do chumáče, fumigace je málo účinná. Doba mezi první a druhou fumigaci by měla být cca 14 dnů, tj. doba kdy možný plod ve včelstvu se vylíhně. Aerosol se provádí cca jeden měsíc před odběrem měli a také by teplota neměla poklesnout pod - 5 st. C. Každá kolise, která provádí fumigaci a aerosol, by mělo to vědět.

p.k.>poctivej včelař nepřemýšlí nad tím jak udělat s cukru med v limitu nějakejch norem,ale kvalitní živočišný-hmyzí produkt k další potřebě a výrobě.... <
........

Poctivej kuchař se také pozná podle kvalitně připraveného jídla. A nic mu nenůže zabránit v tom, že ví jak dokázat připravit náhražku. A to je hodně o profesionální deformaci.

poctivej včelař nepřemýšlí nad tím jak udělat s cukru med v limitu nějakejch norem,ale kvalitní živočišný-hmyzí produkt k další potřebě a výrobě....

jedna věc je SVS,druhá papírování a úřadování s nejistým koncem,třetí vlastník,pak další věc včely co si dělaj co chcou a klidně si chytnou mor,další blížící se jaro první snůšky a smrad moru za humny,další odvážnej člověk co umí držet hubu a další když už jsme u těch restrikcí tak se má změnit zákoník kde včela,kůň pes atd.už nebude pouhá věc....další třeba by nám pomohla úprava ,kdeby včely,včelín,pomůcky po uplynutí lhůty bez řádných léčení registrací apod propadly ZO která by je vydražila nebo zlikvidovala...a další

Nekrmím prakticky od vstupu do EU. Vím. Je to málo času, ale činím tak nepřímo v souvislosti s náklady. Jde o náklady, které jednoduše nemám a o práci, kterou navíc nemusím činit. Hodně mne to přiblížolo ke včele jako k živému tvoru který chovám. Při posledním vybírání medu prostě med jen přeskládávám a odstraňuji nadbytečný. Tím učiním hodně úkonů součastně kdybych krmil a doplňovat sirupem. Také jde o podprahovou slídivost a tím nemoci.¨Mám rád včely a třebas pejskař je také citlivý na nějaké nepřiměřené reakce u druhého na psa. Krmení vidím jako dost velký zásah do včelstev a jsou k tomu jasné inicie, které mohou hlavně za nemoci a ztráty. Včelstev mám hodně, ale nemám je jako fabriku, ale jako zábavu z které se dá žít.

O USA. Tam je cukr asi také zakázán. Asi z toho důvodu jako v EU. Nejde o přírodní sladidlo. Sacharóza není přírodní sladidlo, tím je glukóza a fruktóza. Takže jestli jsem mohl něco o krmítkách hodnotit, tak jsem byl vždy informován z překladů otom, že se hlavně používají do něj jiné než cukerné (sacharózové) sirupy na území USA. Nevím, to jistě, ale podle všeho je tam také zákaz krmení sacharózou.

Pokud včelstvu nebo i do čestvého medu s vysokým podílem aktivity přidám sacharózový roztok, bude podle množství takových enzymů i rozštěpen a dokonce může být zbytek takové sacharózy v normě. Proto je asi zákaz EU cokoli do medu přidávat, protože se tímto postupem jasně falšuje med.

Jinak navedli mne k tomuto mí zákazníci, protože je velmi zajímá proč ten druhý včelař a jakým právem může do včelstev přidávat cukr a potom z toho samého úlu jim prodává med. Asi bych byl špatný obchodník, kdybych odmítal vidět očima zákazníka a nedělal vše proto, aby dostával jen kvalitní produkt.


....
Karel:>Gusto, kolik let nazpátek nekrmíš včely cukrem?
Mám takový dojem z tvých příspěvků, že jen pár let.

To znamená, že před tím jsi přidával cukr do medu?
A už žádný cukr včelám nedáváš?


Když tak listuji včelařsými katalogy z EU i USA, tak nevím proč tam je spousta krmítek (i velkoobjemových na zimní krmení) a dokonce i spec. cukr na zimní krmení.


Podle mě je sacharoza jako sacharoza a jestli se tam ze zimních zásob kde už je to u mě namíchané v podletí 1:1 a víc, něco přejde, tak se to změní po vytáčení na celkem nevýznamný zlomek. <

pokud by byl problém s genem jak naznačuje Radim Polášek,tak už dnes není problém si ho legálně pořídit i v zahraničí,navíc moje včely mají plod na každém rámku tak na dvoutřetinách a víc ,vyselektovat ty co se víc roztahujou snad by taky šlo,ale mě jde o to si ležan zkusit ,případně s ním doplnit nástavkovou metodu,začínal sem na tachovákách,po všech stránkách dotaženej ůl pro míru 39x24,časem asi s novou krví sem pořídil patý nástavek,pak tenkostěnné úly ale na deset těchto rámků,v nich sem měl nejlepší výnosy ale v průměru to samé co v tachovákách na 9 r.,co včelám chybí na rámku do těch biolog. min.42 cm dožene izolace,tachov je právě v nad.moř.výšce plácnu 500-6OO metrů a právě pro tuto se tachováky hodí a byly navrženy,v rovinách (do 3OO m.n.) je lepší delší langstroth v prkýnkách do 2 Cm,v kopcíh do 5oo zander(do 3 cm),v podhorských oblastech tachov(izolace 2cm)
s tím souvisí že,čím jdete víš tím víc potřebujete pro stejný výsledek manipulačních včelstev,v rovinách jdou silné snůšky v kratších intervalech rychle za sebou a většinou to stihhnou do slunovratu,v podhorských oblastech jsou jednotlivé snůšky slabší ale delší výrazněji se překrývají a to až do září kde tu včely můžou mět jěště plné ruce práce,a tak se velice často stane že se tyto rozdílné oblasti v průměru výnosy vyrovnají nebo jednou je dole víc pak zas nahoře-záleží jakej je rok a kam ste dali oči

Josef Křapka:>Včelař tedy nemá zakázáno cukr ke krmaní včel používat, ani "Bruselem", musí ale zajistit aby se tento cukr nedostal do medu. To znamená, aby v medu nebylo více sacharózy než je povoleno. A to je vše přátelé. <
PS
Pro provokatéry.
Neměli byste zapomínat, že tuto konferenci navštěvují i včelaři dosud bez větších zkušeností. Neměli byste je tedy mást. Tito nemusí rozlišit nadsázku od seriózní informace.
.........

Pepčo. Každý včelař, který byť jen rozdá med, uvádí ho na trh. A každý kdo uvádí med na trh, musí respektovat to, že nemůže do medu cokoli jiného než med dávat. Včely vyrábí med a včela žije v úlu. Jestli krmíte včelstvo, pridáváte tím do stávajícího medu jejím prostřednictvím sirup. Můžete tak činit? Podle EU a co říká směrnicí, podle mého názoru ne!

Neprovokuji, jen zkrátka chci číst a diskutovat o podmínkách produkce medu. Nebo mám raději držet hubu? Já číst a přemýšlet umím. Já jen kam jsme se to doslali a co můžeme možná jako restrikce při chovu včelstev očekávat.

Díky za odpověď.Tuto vyhlášku mám,ale zajímalo by mně jak je to ve skutečnosti jelikož názory se různí.Jeden jsem zrovna vyslech a je,že mezi 1. a 2. léčením je 9 dní a mezi 2. a 3.cca měsíc.To samé je u Gabonu po vyjmutí destiček asi 14 dní pauza a pak provéstFumigaci a opět cca měsíc a udělat3.Samozřejmně s ohledem na počasí To je jeden z názorú

všem co ted mají zmatky,autor opravdu vypustil hovno mimo mísu,cukr je legální ke krmení včelstev,nelegální vytáčet,a jak už tu kdosi trefně napsal: med od poctivého včelaře je sám o sobě dost bioprodukt....,ať už krmíte nebo nekrmíte,poctivej včelař nebude nikdy mít nadlimitní hodnoty sacharozy.....
..........

Ono to není tak složité aby udělal včela z průmyslového cukru med, kde je podíl sacharózy v limitu. Problém vidím v tom, že vůbec cukr do včelstev nepatří a to říkají podle mého názoru jasně směrnice, zákony. A potom se můžeme bavit o nějakém řešení moru legálně a nelegálně, jestli mistní SVSka nic nedělá. SVSka má hodně pravomocí, ale ne často je při problémů se zdravím včel využívá.

sršeň:>Pane Pazderka vy prodáváte švestky půlené?Pokud ne kde máte zaručeno že v nich nejsou červy a prodáváte je s masem?!A určitě nejsou špinavé?Takže tato diskuse je o cukru zbytečné natahování "já mám pravdu".Pepane neodpovídej. Hauk<
........

Rozčiluješ se na nesprávném hrobě. Já podmínky netvořím, já je jen musím stejně jako ostatní dodržovat.

Před 25 lety, kdy dozníval mix černé včely a kraňky a začala převládat
kraňka jsem měl ve včelíně dvě rozdílné linie včel. Jedny na jaře na 12 - 14
plástech 39x24 kromě prvního a posledního plástu na všechny ostatní plásty
hodily tak 1 - 2 dm plodu a rozvíjely se tím, že podíl plodu na všech
plástech postupně zvětšovaly. Druhé zaplodovaly jeden plást od loučky k
loučce a teprve potom začaly plodovat na vedlejším plástu. Takže když ty
první měly na 10 plástech po 1 - 2 dm na každém plástu, ty druhé měly tak 3
plásty 39x24 kompletně zaplodované od loučky k loučce a jinde nic. Tyto
vlastnosti byly dědičné, dědily se nejméně po 3 generace matek od doby, kdy
jsem si toho všiml, než se rozplynuly, protože jsem je neselektoval.
Předpokládám, že ty druhé by byly vhodné pro ležany, ty první chovat v
ležanech by bylo silně proti jejich přirozenosti a moc by to nešlo ani se
svislou mřížkou. Dneska, kdy je všude poměrně jednotná kraňka, by se asi
včely pro ležany musely léta postupně znova selektovat, případně hledat u
někoho, kdo spíše chová matky z vlastních zdrojů z kříženců než rozchovává
kupované linie, což by zase znamenalo propad ve výnosech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 06, 2008 12:28 AM
Subject: RE: lean


Pokud tazatel (P.K.) včelaří v obdobných podmínkách jako já ( cca 520 m nad
mořem s nárazovou a asi i slabší snůškou), pravděpodobně s ležany dojde za
pár roků zkoumání k podobným výsledkům a závěrům, jako já. Věnoval jsem tomu
dost úsilí.
Před několika roky jsem měl možnost porovnávat na stejném stanovišti výnos
mezi geneticky úzce příbuznými včelstvy v ležanech, se včelstvy v Optimalech
( když jsem na Optimaly přecházel). Výsledek byl 12: 42 kg. Ve prospěch
Optimalů. Před cca 22 roky jsem měl výnos z ležanů a z budečáků v poměru cca
30:35kg. To jsem měl včelstva po tchánovi, který je v padesátých letech
přivezl z tachovského pohraničí a nepochybně to byla včela černá.
Co dodat? Ať přítel p.k. za pár let sdělí, jak se včelařením v ležanech
dopadl. Nepochybuji, že kraňka v Maďarsku bude pravděpodobně mít stejný
základ (např. 47 od Sklenara) jako ta naše dolská. Já mám osobní zkušenost
takovou, jakou jsem se ji snažil stručně popsat. Na jižní Moravě,
Slovensku, či v Maďarsku nemám osobní zkušenost.
Josef Kala



A. Turčáni:
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak
je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že
každý úľ je jeden od druhého oddelený.

všem co ted mají zmatky,autor opravdu vypustil hovno mimo mísu,cukr je legální ke krmení včelstev,nelegální vytáčet,a jak už tu kdosi trefně napsal: med od poctivého včelaře je sám o sobě dost bioprodukt....,ať už krmíte nebo nekrmíte,poctivej včelař nebude nikdy mít nadlimitní hodnoty sacharozy.....

ALE JSOU I FRAJEŘI,kteří ví kde prodají med bez rozboru a ze dvě-tři flašky hodí ve snůšce aby z toho něco bylo....
a na tyto pamatuje ono gustovo nařízení apod.pak je tu účinnej samozvanej zákon,kde se přeleze plot


a protože je možný ,že divokej včelín obsadí roj ,ten má mor a včelaři se na něj můžou jen koukat přes rigol cesty ,majitele nezajma nemovitost natož tak nějaká bouda v kopřivách zarostlá do chraští,pak se to teda nějak udělá napul legalně napul nelegálně,ale včelín stojí dál ,rok,pak tam nějakej dobrák dá dvě včelstva,a zapomene na svoje nadšení i včely, a tak to tam je zapomenuty než přijde samozvanej zákon a včelín zapálili děcka nebo bezdomovci co se tam potloukali.....100 včelařů jedné ZO si oddychne že se zbavili morové špíny,ve středověku kdy byl mor lidí tak zatloukali lidi do baráků aby nemohli šířít nákazu,s morem se musí bojovat efektivne,ne papírově a po úřadech,cikánovi stačí 500 ...

počítám s ležany jako s manipulačními v.,produkční v.jsou a budou na nástavku,dám za pravdu spíš názoru A.Turčáni ,v maďarsku i rumunsku jsem viděl kraňku v ležanech s výnosem o kterým se nám v čechách a na moravě může většině jen zdát,ale třeba na ukrajině jsem viděl víc langstrothů jak u nás ,ale malovčelaři jsou tam jestě v socialistickým muzeu a mnohde ještě starším taky jako u nás....ten madarskej ležan je velkej jak psí bouda a když jich je šedesát ...rumuni dávali mezistěny mezi plod a med,"čaučesko" je proškolil jak plíst z hovna bič,ale tam v horách bzučí místy kláty zasypány kamením proti medvědům a včely zabíjáci vás určitě nepustí na exkurzi....ale to sem odbočil.....s ležanem počítám jako s multifunkčním úlem,pochopitelně že si vše urobím sám,odchovám v něm oddělky jak pro dadant tak i pro nástavek+zdroj souší+odchov matek nebo do jednoho schovám 40 souší do nástavků,protože to budou dva nástavky na půdorys ležanu oddělitelné mezidnem,všem bych doporučil ,aby s každým n.ůlem měli v zásobě mezidno,praxe vám dokáže proč je to super,do vnitřních stěn vyfrézuju drážky pro přepážku-y za každej r.,oddělitelné dno s česny po stranách a sítí pod plod,nabízí se nepřeberné MNOZSTVÍ KOMBINACÍ MOZNOSTI jak v chovu využít,do medu s nima moc nepočítám,jenom nástavky nebo jenom dadant nebo jenom ležany,to je trochu svazující,kombinace nám uvolnují ruce.....zatím mám jasno v tom že medník na dadantu bude určitě tak vysoký jak nástavek (17,22 nebo...)kombinujete někdo technologie?

Přátelé, nějak mi uniká smysl této diskuse o cukru. Původně upozornění na zajímavou cenu, poté zda cukr používat nebo ne. Cukr je sacharóza. Ta je obsažena i ve sladině donesené včelami. Pokud mne paměť nemate v literatuře se uvádí obsah sacharózy u některých medů až 11%. Vyhláška č. 76/2003 i Norma Český med uvádí shodně obsah sacharózy v medu maximálně 5% - u všech druhů medu. Včelař tedy nemá zakázáno cukr ke krmaní včel používat, ani "Bruselem", musí ale zajistit aby se tento cukr nedostal do medu. To znamená, aby v medu nebylo více sacharózy než je povoleno. A to je vše přátelé.
Pepča

PS
Pro provokatéry.
Neměli byste zapomínat, že tuto konferenci navštěvují i včelaři dosud bez větších zkušeností. Neměli byste je tedy mást. Tito nemusí rozlišit nadsázku od seriózní informace.

Karel:>Tak to ať si Brusel vyřídí s mými včelami. To oni to dávají do medu, já ne. Já to dávám včelám<
........
Není řečeno kdo, ale co nesmí být přidáváno do medu.
----------------

Gusto, kolik let nazpátek nekrmíš včely cukrem?
Mám takový dojem z tvých příspěvků, že jen pár let.

To znamená, že před tím jsi přidával cukr do medu?
A už žádný cukr včelám nedáváš?


Když tak listuji včelařsými katalogy z EU i USA, tak nevím proč tam je spousta krmítek (i velkoobjemových na zimní krmení) a dokonce i spec. cukr na zimní krmení.


Podle mě je sacharoza jako sacharoza a jestli se tam ze zimních zásob kde už je to u mě namíchané v podletí 1:1 a víc, něco přejde, tak se to změní po vytáčení na celkem nevýznamný zlomek.

Karel

JEŠTĚ JEDNA MALIČKOST V MEDU SE BĚŽNĚ VYSKYTUJÍ TYTO CUKRY fruktóza , glukóza, sacharóza, melicitóza. Proto je tam stanovena hranide sacharózy která nesmí být překročena. Med prodávaný včelařem ze dvora je považován za zemědělský produkt a prodávaný z regálu v obchodě je výrobkem . Zrovna tak je to s těmi švestkami když je nacpeš do sklenic Zpracovatelé medu skupují med od desítek včelařů pak jej důkladně promíchají, vyčistí přidají různé medy z tropů , různé škroby proti krystalizaci, zahřejí ho, atd. To pak v žádném případě nelze považovat za zemědělský produkt, ale je to jen výrobek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukr za 11,50
> Datum: 05.10.2008 22:14:13
> ----------------------------------------
> Med mohu prodat přeci jako švestky na stromě. Ukážu na úly a zákazník si ho
> vybere a odstředí. Uvedu ho na trh? Ano. třebas i takto... Mohu do takového
> úlu cpát sirup? Myslím si že nemohu ho nikdy použít, protože je uvniř vždy
> nějaký med. A pokud ho použiji, mohu si být jistý, že vždy tam budou zbytky
> po takovém krmení nebo doplňování zásob když ho prodávám jako ty švestky na
> stromě. ;-)
>
> Slovo výrobek v medové směrnici myslím si že vůbec ale není.
> ........
> Pepan:>I v evropské legislativě se rozlišuje med jako zemědělský produkt
> získaný od včel který se po zabalení do spotřebitelského balení stává
> výrobkem a tam se opravdu nesmí nic jiného než med míchat<
>
>
>

Pokud tazatel (P.K.) včelaří v obdobných podmínkách jako já ( cca 520 m nad
mořem s nárazovou a asi i slabší snůškou), pravděpodobně s ležany dojde za
pár roků zkoumání k podobným výsledkům a závěrům, jako já. Věnoval jsem tomu
dost úsilí.
Před několika roky jsem měl možnost porovnávat na stejném stanovišti výnos
mezi geneticky úzce příbuznými včelstvy v ležanech, se včelstvy v Optimalech
( když jsem na Optimaly přecházel). Výsledek byl 12: 42 kg. Ve prospěch
Optimalů. Před cca 22 roky jsem měl výnos z ležanů a z budečáků v poměru cca
30:35kg. To jsem měl včelstva po tchánovi, který je v padesátých letech
přivezl z tachovského pohraničí a nepochybně to byla včela černá.
Co dodat? Ať přítel p.k. za pár let sdělí, jak se včelařením v ležanech
dopadl. Nepochybuji, že kraňka v Maďarsku bude pravděpodobně mít stejný
základ (např. 47 od Sklenara) jako ta naše dolská. Já mám osobní zkušenost
takovou, jakou jsem se ji snažil stručně popsat. Na jižní Moravě,
Slovensku, či v Maďarsku nemám osobní zkušenost.
Josef Kala



A. Turčáni:
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak
je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že
každý úľ je jeden od druhého oddelený.

kolik používáte r. do plodiště ?

Pokiaľ som tieto úle prevádzkoval, tak 10 rámikov miery B. Tri ležany som upravil každý na 14 komôrok (7+7) a 2 lež. používam na ako chovné včelstvá.
Pi úprave ležana s plodiskom v strede, som dva krajné letáče cez znášku uzatváral. Pri návšteve maďarského včelára som videl ležany na 20 rámikov s dvomi letáčmi, ale s rozmermi 420x360mm, pri znáške matku umiestnil na 6 plástov oddelil ku bočnej stene, letáč uzavrel, a včely vylietali a vracali sa cez medník do 14 plástov. V tom čase mal na včelnici 60 ležanov a priemerný výnos 80 kg. Ležany mali samostatné tri nohy, dve vpredu a jednu v strede vzadu. Včely kŕmil zhora, v obyčajných 5 litr. plytkých miskách používaných pod kvetináčmi, bez plavákov, zhora prikryté sieťou. Ďalši chovateľ dosahoval dobé výsledky v ležanoch na teplú stavbu letáčom na kratšej strane s plodiskom pri letáči, ale pri agátovej znáške používal tú istú fintu ako Maďar, len v jeho prípade plodisko preložil 5-7 plástami do zadu a pred ne Mmr. Výnosy mal dobré.
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že každý úľ je jeden od druhého oddelený.

Pane Pazderka vy prodáváte švestky půlené?Pokud ne kde máte zaručeno že v nich nejsou červy a prodáváte je s masem?!A určitě nejsou špinavé?Takže tato diskuse je o cukru zbytečné natahování "já mám pravdu".Pepane neodpovídej. Hauk