78499

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.60) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (21841) (21845) (21854) (32095)

>Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.
----------------------------------------------------------
Zkuste zalistovat v minulých ročnících časopisu včelařství, tuším tak 2001 - 2004, pokud se nemýlým. Dvoumatečný chov zde popisoval jeho velký propagátor u nás, bohužel již zesnulý př. Boháč.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108) (32110) (32111) (32113)

Řekl bych, že je třeba zakoupit ten správný pozemek, kde ty včelařské stromy
mohou růst a přitom nevadit žádnému úřadu. Potom je třeba s ohledem na půdu
a klima vybrat ty správné stromy, třeba akát se uplatní výhradně jen na
jižní Moravě nebo v teplém Polabí, jinde sice roste, ale pro včely má význam
malý, javor klen je doma na drsnějších horských svazích, ale uplatní se i
leckde jinde, kde je dost vláhy, javor mléč je doma ve vlhčejších lužních
lesích, třešeň ptačí nebo lípa je doma kolem potoků a pramenů, olše je doma
spíše v trochu podmáčené půdě....V dnešní době mohou mít i docela velký
včelařský význam ovocné stromy, takže pokud by se povedlo vysadit nějaký
hektárek lesa dobře vzrostnými jabloněmi a hrušněmi, nejlépe pravokořennými
semenáči, byla by z toho každoroční spolehlivá snůška s velmi kvalitním
květovým medem a k tomu potom velice žádané jabloňové a hrušňové dřevo....
Mohli by se taky zkusit vysadit i nějací včelařští exoti, běžní třeba v
parcích.... Pokud by to lidi nerozkradli dříve, než by to vyrostlo nebo
pokud by se z toho nestaly invazivní rostliny.

R. Polášek
13.20

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 12:21 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> zdravim,
> ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu
> co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho
> martyria mam trosku strach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108) (32110) (32111)

U nás to je právě opačně. Za socialismu se to takhle rozrostlo, ale nyní za
posledních 10 let si lesíky tady kolem nás zpátky rozebrali soukromí
majitelé a ti tam nyní dělají pořádek. Vrby, lípy, olše, javory kleny, které
se za socialismu samovolně rozrostly jsou posledních 10 lety vyřezávány
majiteli na dřevo na topení a místo nich se sadí druhy pěstované na dřevo a
mezi nimi včelařské stromy v podstatě nejsou. Největší naději jako strom s
tvrdým dřevem má javor klen, ten se ale tady nesadí. Hodně smíšených lesíků
bylo takhle vykáceno a znova osázeno smrkovými monokulturami a když jsou
sázeny listnáče, je to vesměs tvrdý luh, jasany a duby. Les se tedy postupně
stává včelařsky čím dále méně výhodný. Soukromí majitelé taky důsledně čistí
nově zasázené porosty. Za socialismu na paseky zasadili smrčky a potom to
nechali tak, ty zarostly hodně malinami a kvetoucím buřením, takž i z pasek
byla dobrá snůška. Dneska se o to soukromí majitelé vesměs starají, snůška
je taky proto mnohem menší. A to ještě pomíjím to, že hned po revoluci, kdy
pár let bylo vlastnictví půdy nejisté, se tady objevili zlatokopové, kteří
pravděpodobně načerno vybrali z lesů nejkvalitnější stromy. Tady v okolí
takhle zmizelo docela dost mohutných zdravých javorů klenů, nějaké třešně
ptačí, třeba z okraje lesa zmizely staré švestky s kvalitním kmenem, které
tam byly jako pozůstatek po záhumencích... Trochu nadějné teď vidím to, že
díky suchu v posledních letech u nás byla v podstatě každá smrková
monokultura o více než 50 smrcích starší než 15 let a na suchších
stanovištích napadena kůrovcem, takže v posledních dvou letech u nás takhle
vzniklo dost holin, které se asi budou majitelé dost zdráhat osízet znova
čistě smrky, asi tam budou sázet nějaké smíšené porosty. Jaké, to se teprve
uvidí.
Právě kvůli soukromým majitelům, kteří tady v okolí většinou bydlí a
skutečně se o ty lesy starají, nějaké potajné rozsazování včelařských dřevin
nebo rostlin po okrajích lesa nebo do pasek po skácených stromech tady je
tak maximálně jako podněcování, ne na snůšku. Na vysázení takového množství
stromů, aby z toho byla nějaká významná snůška je u nás jediná rozumná cesta
ten les vlastnit.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 23, 2008 11:49 AM
Subject: Re: Zemedelska puda


Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě.
1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a
zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.)
zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td.
jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor
mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady ,
řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně
pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých
dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i
pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách
dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o
vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků
než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po
okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně
nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne
mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108) (32110) (32111)

zdravim,
ja nevim, ale asi mam na stanoviste a okoli smulu :], jelikoz dost porostu co jste popsal zde nemame, respektive mame, ale ne v doletu. Jinak z toho martyria mam trosku strach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumate?n? v?ela?en? (32097) (32106)

A proč myslíš , že se tato metoda příliš neujala je však velmi výhodná pro spojení dvou slabochů ale matky musí být odděleny mřížkou jinak to veskrze dopadne tak jak to popisuješ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dvoumate?n? v?ela?en?
> Datum: 23.10.2008 08:28:29
> ----------------------------------------
> O tomto způsobu včelaření jsem přečetl vše dostupné a již 3 roky s tím
> laboruji. Předem musím konstatovat, že se mi moc nedaří.
> Postup se ustálil na tomto - hned, jak to jde (konec března, začátek dubna)
> položím na 2 nástavkový oddělek přes mřížku a noviny jednonástavkový
> oddělek (matky mají být stejně staré), po týdnu přidám nahoru další
> nástavek s mezistěnami, pro stavbu.
> Podle počasí druhou mřížku a postupně následují 2 medníky (je to pak ale
> děsná výška 6 tachováku na sobě - dal bych i 7, ale to je již na štafle).
> Do prvního medobraní mi však vždy zůstaly 2 matky z cca 6 včelstev pouze v
> 1 -2 dvojácích (zajimavé, vždy zůstanou dolní). Tak ty jsem nechal do
> druhého medobraní a zbytek jsem přerovnal na 3 plodiště a 2 medníky (loni v
> červenci jsem poprvá ještě nalezl jedno dvoumatečné, jinak vždy už jen
> jedna matka).
> Kromě zvýšené pracnosti však příliš výrazně vyšších výkonů zde nedosahuji.
> Skutečmě jsou včelstva v půlce května výrazně mohutnější - při první
> medobraní je zde medu více než v jednomatečných, ale poslední roky u nás
> (Liberecko) nebyla druhá snůška příliš výrazna a tady byl problém.
> Jednomatečná se při ní uživila a dokonce i něco dala, ale tyto velká
> včelstva (ať ještě 2 matečná, nebo již jen jednomat.)nic nedala a při
> druhém medobraní měla suchá i plodiště a narychlo jsem je zachraňoval před
> smrtí hladem (vše proplodovala)a byla značně zesláblá, takže do zimi šla
> jako průměrná.
> Také pozoruji mnohem větší náchylnost k loupeži, než v dobách, kdy jsem
> takto neexperimentoval (loni i letos jsem tak přišel o cca 1/3 nových
> oddělků).
> Příští rok už toho asi nechám - jen na jaře na silná včelstva nahoru přes
> mřížku naházím slabochy k posílení , ale hnad jak začně snůška je opět
> sundám.
> Pokud máte někdo odlišné zkušenosti napište. Rád se poučím kde dělám chybu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108) (32110)

Mne spíše udivuje, že by měl být nedostatek včelí pastvy ve volné přírodě. 1).Když se rozhlédnu kolem sebe tak potoky které jsou veskrze neudržované a zarostlé hustými porosty olší a vrb by měly poskytovat jarní pastvy dost.) zrovna tak jsou různé meze a okraje lesů zarostlé mirabolánen trnkami a td. jsou pak také vydatným zdrojem pastvy hned pak po nich začíná kvést javor mléč ktrý se v dnešních lesích nebývale rozmohl pak následují ovocné sady , řepka , akát , kterým jsou lesy taktéš nebývale zamořeny ,spolu dnes hojně pěstovaným kmínem. po něm pak následuje javor klen který se v minulých dvaceti letech vysazoval v lesích a dnes přichází do plodnosti To platí i pro lípy kterých bylo vysázeno také dost. vrby v různých zahradních formách dnes najdeš téměř v každé zahradě Proč pak k tomu absolvovat martyrium o vynětí nebo převedení půdy z orné na lesní K tomu si pak připočti 15 roků než tento porost začne náležitě kvést Nebylo by lepší se rozhlédnout po okolí a vysadit sem tam u cest , božích muk v poli ,remízcích a podobně nějaký ten stromek?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zemedelska puda
> Datum: 23.10.2008 10:58:37
> ----------------------------------------
> Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam
> v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude
> ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (88.101.87.87) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104) (32108)

Mam jeste otazku k ziskani pudy, respektive k jejimu odkupu. Momentalne mam v planu odkoupit pudu od soukrome osoby, ale co kdyz tato osoba ji nebude ochotna prodat? Mam jeste nejake jine moznosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dlouhý (88.100.95.205) --- 23. 10. 2008
koupě půdy

Radek (88.100.133.122) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104)
Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

---------------------------------------------------------
K tomu bych podotkl asi toto : Cenu za zakoupený pozemek budete platit FÚ dle stanovené ceny stávajícího katastru a parcely,tedy úřední,i když v kupní smlouvě bude uvedena nižší cena kterou jste zaplatil prodejci.Jenže pozor na to,většinou kupní cena pozemku je vyšší a pokud ji uvedete v kupní smlouvě,budete i adekvátně z ní platit FÚ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104)

Vítám snahu rozšířit včelám snůžku. Sám to taky dělám, ale proč na to hned kupovat pozemek :-)

Úřední cena půdy se určuje opravdu dle bonity půdy a v ČR je daná tabulkově - přibližně ty ceny kolísají od 3 do 12 Kč/m2.

Na katastru Vám řeknou více i to, zda-li na první pohled orná půda (pole) není na katasrtu vedena jako ovocný sad (jiné daně). Kolem vesnic to tak často bývá. Katastr je k náhledu i on-line a zadarmo. Jenže kupní cena nemusí být zrovna úřední, pokud majitel chce vydělat. nebo se spekuluje s výstavbou domků, silnic aj.

Pokud Vám ale jde o rozšíření včel. pastvy (doporučuji si pročíst starší ale stále aktuální knížku Vrby pro včelí pastvu), nemusíte kupovat hned pole.

Osobně sázím "načerno" kolem potoků a cest stromky (vrby, lípy, jírovce), po dohodě s agronomy, kteří daná pole ošetřují a je to O.K. (nejhorší je okus od zajíců a otírání paroží srnčího - je třeba důkladně chránit). Vždy koukám, aby stromky/keře nezavazeli technice, vodě a ani lidem.

Kdybych měl více času, tak oživím i svůj plán cíleně spolupracovat s obcí a odborem životního prostředí. Existují totiž nákresy a plány územního plánování ekologické stability, kde jsou zakresleny ideální remízky a lesíky a mnohde zůstávají jen na papíře. Je to ale dobrý podklad pro zpracování žádostí o grant na výsadbu.

Pokud jde o výsadu malého rozsahu, tak cca 20 000 Kč podporu od Nadace Partnertví (www.nadacepartnerstvi.cz) lze jednoduše získat i pro skupinu lidí, o.s., ZO ČSV, myslivce či obec.

Radek K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 23. 10. 2008
Re: Opětovná fumigace. (32099)

Druhá fumigace by se měla dělat nejspíš za 10 dnů, ale lépe až za 14 dnů. Pokud jste použil Gabon, při druhé fumigaci už neboudou roztoče a nebo jenom nějaký

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 23. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (32097)

O tomto způsobu včelaření jsem přečetl vše dostupné a již 3 roky s tím laboruji. Předem musím konstatovat, že se mi moc nedaří.
Postup se ustálil na tomto - hned, jak to jde (konec března, začátek dubna) položím na 2 nástavkový oddělek přes mřížku a noviny jednonástavkový oddělek (matky mají být stejně staré), po týdnu přidám nahoru další nástavek s mezistěnami, pro stavbu.
Podle počasí druhou mřížku a postupně následují 2 medníky (je to pak ale děsná výška 6 tachováku na sobě - dal bych i 7, ale to je již na štafle).
Do prvního medobraní mi však vždy zůstaly 2 matky z cca 6 včelstev pouze v 1 -2 dvojácích (zajimavé, vždy zůstanou dolní). Tak ty jsem nechal do druhého medobraní a zbytek jsem přerovnal na 3 plodiště a 2 medníky (loni v červenci jsem poprvá ještě nalezl jedno dvoumatečné, jinak vždy už jen jedna matka).
Kromě zvýšené pracnosti však příliš výrazně vyšších výkonů zde nedosahuji. Skutečmě jsou včelstva v půlce května výrazně mohutnější - při první medobraní je zde medu více než v jednomatečných, ale poslední roky u nás (Liberecko) nebyla druhá snůška příliš výrazna a tady byl problém.
Jednomatečná se při ní uživila a dokonce i něco dala, ale tyto velká včelstva (ať ještě 2 matečná, nebo již jen jednomat.)nic nedala a při druhém medobraní měla suchá i plodiště a narychlo jsem je zachraňoval před smrtí hladem (vše proplodovala)a byla značně zesláblá, takže do zimi šla jako průměrná.
Také pozoruji mnohem větší náchylnost k loupeži, než v dobách, kdy jsem takto neexperimentoval (loni i letos jsem tak přišel o cca 1/3 nových oddělků).
Příští rok už toho asi nechám - jen na jaře na silná včelstva nahoru přes mřížku naházím slabochy k posílení , ale hnad jak začně snůška je opět sundám.
Pokud máte někdo odlišné zkušenosti napište. Rád se poučím kde dělám chybu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103) (32104)

Na vrby a jiné dřeviny by se spíše hodila lesní půda, případně takzvaná
"ostatní" plocha či jak se ta kategorie jmenuje. Na zemědělské půdě by
možná někomu na úřadech vadilo, že se neobdělává a nechává zarůstat těmi
vrbami, pokud by ta kultura nebyla díky ovocným dřevinám zatříděná přímo
jako ovocný sad. Jenže ovocný sad bude mít zase vysoké daně z nemovitostí.
Takže v první řadě bych radil se informovat na toto, asi na katastrálním
úřadě nebo na odboru životního prostředí..
Jinak mít nějakou větší plochu, pár hektarů k dispozici, tak to je na
osázení takového spektra dřevin, aby z nich byla snůška od časného jara po
červenec, nejenom ty vrby. Aby se tam mohlo umístit trvalé stanoviště s
průběžnou snůškou. Přirozeně stromy se musí vysazovat s ohledem na místní
půdní a klimatické podmínky.

R. Polášek
čas 0,07
----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 22, 2008 11:26 PM
Subject: Re: Zemedelska puda


> Mno, spis nez o energeticke ucely jde o vec pro vcely a nejen pro vcely
> samozrejme. Rad bych podporil jarni snusku hlavne pylu plus bych rad
> zasadil nejake mistni druhy, treba oskerusi. Uz se nekolik let na toto
> chystam, ale bohuzel nebyly finance a ani puda, ale jelikoz zde tady
takove
> to domaci hospodareni upada tak mam sanci. Diky za rady :]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (88.101.87.87) --- 22. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32103)

Mno, spis nez o energeticke ucely jde o vec pro vcely a nejen pro vcely samozrejme. Rad bych podporil jarni snusku hlavne pylu plus bych rad zasadil nejake mistni druhy, treba oskerusi. Uz se nekolik let na toto chystam, ale bohuzel nebyly finance a ani puda, ale jelikoz zde tady takove to domaci hospodareni upada tak mam sanci. Diky za rady :]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100)

V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky
-------------
Orná půda - 6Kč/m2 v oblasti s původním českým osídlením, 4Kč/m2 v oblasti s původně německým osídlením. Orientační odhad.

O pěstování rychlerostoucích energetických dřevin se dá dost vygooglovat, mimo jiné je dobré zadat "Japonský topol".

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Hauptmann (e-mailem) --- 22. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100) (32101)

A je nutne pocitat s tou bonitou i pri odkupu od soukrome osoby?

2008/10/22 sreň <jiri.marik/=/gmail.com>

> Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky
> Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také
> podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na
> Zemědělském odboru.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 22. 10. 2008
Re: Zemedelska puda (32100)

Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na Zemědělském odboru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (88.101.87.87) --- 22. 10. 2008
Zemedelska puda

Zdravim,
mam v planu koupit zemedelskou pudu a osadit ji smeskou vrb a ovocnych stromu. Muzu si to dovolit? Neni na to treba nejakea vyhlaska na udrzovani zemedelske pudy? V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 22. 10. 2008
Opětovná fumigace.

15.10.2008 jsem poprvé fumigoval a zítra se chystám na 2 fumigaci je to časově v pořádku?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 22. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (32097)

A co nejdřív juknout do pravidel českého pravopisu??__ R.S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (88.102.43.23) --- 22. 10. 2008
Dvoumatečné včelaření

Moc Vám děkuji pane Turčáni za vaši radu.A přeji Vám moc Zdravích a silných včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 10. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (21841) (21845) (21854) (32095)

Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.
--------------------------------------------------------------
Dvojmatečný systém si vyžaduje schopného a vzdelaného (v chove včiel) včelára, ktorý ovláda aj chov matiek, má dobre vybavený úľový "park", s dostatočným počtom debničiek, oddeliteľné úľové dno, dobré stabilné miesto na znáškové zdroje, prípadne kočovné vozy.

V roku 2005 som uvádzal každý mesiac podrobné články "Systém dvoch včelstiev", možno sa po ich prečítaní dozviete niečo čo vám pomôže sa zorientovať. Systém je náročný aj na fyzickú námahu, na väčšie náklady a pod., systém na druhej strane naozaj dovoľuje chovať silné včelstvá, ktoré ak je dobrá znášková báza nektárových zdrojov, sa vedia včely odmeniť bohatou znáškou. Pre fyzickú náročnosť a pribúdajúce roky, prešiel som znovu na tradičné včelárenie a to ešte zvládam.

Kliknite na www.vcely.sk, prejdite kurzorom na "Hlavné menu", kliknite na "2.Témy" a vyhľadajte tému "Technológia", kde nájdete články: Systém dvoch včelstiev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (88.102.43.23) --- 22. 10. 2008
Dvoumatečné včelaření (21841) (21845) (21854)

Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083) (32093)

No, podle dostupných programů se zdá všechno v pořádku.

R. Polášek
čas 8,53
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 21, 2008 6:20 PM
Subject: Re: Ztrácené příspěvky.


> Prověřte si počítač, zda v něm nejsou viry či spyware. Váš příspěvek, aniž
> to víte, může obsahovat přílohu závadného obsahu a server Vaši zprávu
> odmítne, po vyléčení to nemusí pomoci neboť Vás vyhodnotil jako nežádoucí
> IP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 21. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083)

Prověřte si počítač, zda v něm nejsou viry či spyware. Váš příspěvek, aniž to víte, může obsahovat přílohu závadného obsahu a server Vaši zprávu odmítne, po vyléčení to nemusí pomoci neboť Vás vyhodnotil jako nežádoucí IP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 21. 10. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1900

ZU Praha valna hromada po volbe noveho vyboru a ve schuzi vyborove ktera nasledovala zvolen predseda Kebrle, 1)nam.Reinwart,2)Hajek,jednatel Machacek,pokladnik Novotny.
Osnova noveho zakona vcelarskeho predlozena Snemu kralovstvi Ceskeho se zamitla.

Druzstvo zuzitkovani medu v Nov.Meste n/Metuji ucinilo pujcku 800 K.Delnicke prace konaji 2clenove reditelstva a 1 z dozorci rady.Na noseni vody a uhli zjednan delnik.Subvence neprichazi,statni podminena zemskou a zemska statni.Varne 20-30 hl. rocne nestaci na kryti.

17.Sjezd ceskoslovanskych vcelaru v Blatne. Kazdy 100navstevnik obdrzel lahev medu nebo medoviny. 1000navstevnik p.Machacek red.ucitel obdrzel zvon skleneny zaneseny medem.Pri pochodu kolem zameckeho jezera ucinena odbocka na vcelin Jar.Martinovskeho.40 vcelstev,v nejruznejsich ulech.v pohyblivem dile a vse na stejnou miru.

Ustavujici schuze nemeckeho spolku pro Moravu. Tagesbote.napada ustredni spolek spusobem urazlivym,jako by ceska vetsina mensinu nemecuv utiskovala.

Pohoran valna schuze. Ucastenstvi bylo jak obycejne velice slabe.Zda se,ze jiz ty nase valne hromady jine ani nebudou(L.Dolezal).Pan predseda oznamuje ze v Blatne usneseno aby pristi sjezd ceskoslovanskych vcelaru byl v Trebici.Nas spolek se postara o vse.,ceho k dustojnemu zahajeni treba.Veliky,ale zaroven cestny ukol vznesen na nase bedra.Clenove spolku se zvou a zadaji,aby sve clenske pripevky co nejdrive vyrovnali,nebot p.pokladnik velike duvody ma k tomu,aby mel prispevky sebrany.
-Slavny vcelarskym spolkum a vcelarum ceskoslovanskym!!
Davnemu prani vcelaru moravskych a zajiste i ceskych vyhovely slavne zemske spolky v Cechach i na Morave dohodnuvse se a stanovivse se poradati 18.Sjezd v staroslavne Trebici.

ZU Brno vybor predseda Konsel. Pokladnik sdeluje vysledek financni: stav dluhu cini 4709 K, pohledavky za cleny 2184 K ,je schodek 2184 K. Pan Hajek dokazuje,ze vznik nemeckeho spolku jest nejcirejsi zbytecnosti,pravou provokaci nynejsimu spolku ustredniho,v nemz ceska vetsina nezatocila s mensinou nemeckou dle teze miry,jako se v opacnem pripade bylo s cechy zatocilo.Prijat navrh,aby nemeckemu spolku pomologickemu vypoveden najem zahrady pri spolkovem dome.
Cela agitace vysla z Vidne,a jiz delsi dobu se na tomto potaji pracovalo.Nemci sami uznavaji,ze se jim krivda necini a ze neni treba truc-spolku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 10. 2008
Re: Ztr?cen? p??sp?vky. (32083) (32084) (32086) (32087) (32090)

opravdu jemné upozornění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztr?cen? p??sp?vky.
> Datum: 20.10.2008 21:58:02
> ----------------------------------------
> >Problém je někde mezi odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače
> a jeho zveřejněním na...
> ------------------------------------------------------------
> To znám. Problém bývá zhusta mezi klávesnicí a židlí. To se mi také stává.
> Zdravím a přeji pevné nervy Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 20. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083) (32084) (32086) (32087)

>Problém je někde mezi odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na...
------------------------------------------------------------
To znám. Problém bývá zhusta mezi klávesnicí a židlí. To se mi také stává.
Zdravím a přeji pevné nervy Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 20. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083) (32084) (32086) (32087)

Př. Polášku, zkoušel jste změnit emailovou adresu?

Zdraví M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.123.54.92) --- 20. 10. 2008

fungujeme?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083) (32084) (32086)

To by nepřicházely z diskuze vůbec žádné příspěvky. Maily jinde na jiné
adresy taky chodí bez problémů, pokud můžu posoudit. Problém je někde mezi
odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na
webu konference a rozesláním účastníkům.

R. Polášek

čas asi 13,55

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 11:22 AM
Subject: Re: Ztrácené příspěvky.


zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 10:56:41
> ----------------------------------------
> Nemám.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> Subject: Ztrácené příspěvky.
>
>
> Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí.
Máte
> taky takové zkušenosti?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536
(20081019)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083) (32084)

zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 10:56:41
> ----------------------------------------
> Nemám.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> Subject: Ztrácené příspěvky.
>
>
> Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
> taky takové zkušenosti?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 20. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083)

Ne
Tonda

>Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 20. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083)

Nemám.
Petr
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
Subject: Ztrácené příspěvky.


Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
taky takové zkušenosti?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 20. 10. 2008
Ztrácené příspěvky.

Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 20. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32070) (32071) (32080)

Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1
> AER. Nedalo se to ale dýchat.
> Možná pomohla změna léčiva.

Na skoleni Dr. Kamler rikal, ze aplikace M-1 AER bez respiratoru je zaruka tridenni neschopenky. Nevolnost atd.

Takze myslet na to a chranit se

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emca emca (e-mailem) --- 20. 10. 2008
linie včely kraňské

--------------------------------------------------------------------------------
konales (84.21.118.135) --- 19. 10. 2008

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Kdo to jakživ viděl a nebo slyšel,že včelstva uhynula přes zimu zásluhou matky a její linie. Je třeba podotknout,že přes 50 let je u nás zaváděna Kraňská rasa včel.Byly to 3 hlavní linie : Troisek,Sklenar, Singer. Vesměs dováženy matky pro rozchov aby nahradily naši včelu původní tmavou a nebo Italskou,které tady dominovaly.To se za asi 50 let podařilo a nyní je zde včela krańská a můžete jí říkat jak chcete,je to pořád včela KRAŇKA . Tyto 3 kmeny kraňky byly velmi pečlivě rozchovávány v oblastech kam nemohli dolétat trubci tamější domácí.To se díky těmto rakušanům a němcům povedlo a taky díky jim máme dnes u nás tuto včelu na celém území Čech a Moravy. Tato včela je tedy kraňského plemene ať už ji kdokoliv jakkoliv nazývá a dává ji jména,která by napomohla k většímu odbytu pro ty,co hledají včelu zázračnou,která samozřejmě neexistuje. Jak dlouho myslíte,že v čisté linii zde setrvá na př.Kavkazanka a jiné dovezené matky ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 20. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32070) (32071)

Mně zbylo z 54 včelstev 10 a z toho jich tak 5 bylo schopných. Padly i včelstva s 3 inseminovanými matkami VIGOR. Ostatní matky byly odchované od inseminovaných - F1. Léčím podle VS. Jarní léčení, gabony a pak až v říjnu 2x a aerosol. Ne jak tady čtu, že někteří léčí už v srpnu a asi 6x.
Letos je to pěkné. Včera jsem fumigoval a po fumigaci jsem na podložce nenašel roztoče. Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1 AER. Nedalo se to ale dýchat.
Možná pomohla změna léčiva.

Jinak bych řekl, že jsou možná o malinko ostřejší, ale hodí se do oblastí, kde je malá snůška. Seženou i nemožné. Když jsem je kupoval ve Filipově, byly docela ostré. Nyní od př. Čermáka jsou daleko mírnější. Jarní rozvoj mají dobrý a vytáčím 2x jarní med.
Tonda

>Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 20. 10. 2008

Pro Kaji,bohužel tento pán umřel,tak už tam nemuže být.Pokud je někde starší seznam,najdeš ho tam.Možná jsem aji přispíval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 20. 10. 2008
Vigorky

Pokud nemáš za humny svazénku a nebo větší les,nemají význam.Ale v lese je to úplně něco jiného a lesní med se dobře prodává.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 20. 10. 2008
re

Kájo za posledních 8 let jsem měl jen jednoho roztoče a léčím stejně jak ostatní,ale nelíbí se mi způsob léčení.Hodně k tomu ,abys neměl roztoče stačí dávat přes sezonu trubčinu,jednu vystavěnou a druhou staví.A při každém zavíčkování trubčiny ji okamžitě vyřezat.Máš o něco míň místa na med,ale vyplatí se ti to.Ty 3 Vigorky jsem zimoval na medných zásobách,kde převládala řepka.Špatně se ten med prodává.A ty 1 na cukru.Myslím si,že někdo možná udělal něco s léčivem,včely loni reagovaly na léčivo divně,nehučely,rozlízaly se do koutu ůlú a bylo jich po léčení dole hodně mrtvých.Ten to rok opět reagují normálně,hučí a vylézají na česno a větrají.Celé roky dávám 3 kapky.Tak se nediv,že mám takové názory,možná někdo chtěl vyvolat takové stráty.Toto léčení je začarovaný kruh a nemá smysl,pokud nechceš zisk za každou cenu.A třeba ať je med otrávený,já ho nejím a jiní mě nezajímají.Jsou takový včelaři a ti právě křičí zamořte včely pesticidy ať máme zisk za každou cenu.To jsou ti co mě nejvíce odsuzují.Nechtějí zálibu,chtějí jen zisk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.100) --- 20. 10. 2008
Re: (32072)

konales:
Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.
----
Není jasné o jaké matky jde. Vigor?
Pokud ano, tak na vigorbee.cz není mezi autorizovanými chovateli nikdo toho jména.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kaja (90.176.2.8) --- 19. 10. 2008
Re: (32072)

konales - nedívím se, že ti 3 ze 4 odešly pokud jsem alespoň trochu sledoval tvé názory na tlumení roztoče VD v posledních příspěvcích, které si publikoval !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 10. 2008
Re: Vigor

Posílám potřebí za poslední dva dny, asi někde na internetu číhá chobotnice a požírá maily.
Včera odeslaný příspěvek zase nedošel, posílám ho tedy znova:

Tady zas nijak zvlášť moc nejde o názor. Skutečnost je zase dána
matematikou, statistikou a přírodními zákony. Kdyby byla účinnost léčení na
varaózu slabší, řekněme taková, aby na varaózu hynulo každý rok 20 - 30 %
včelstev, tak by hynula přednostně včelstva, která za prvé měla v sobě
roztoče odolnějšího k léčivům. Což znamená, že společně se včelstvem by
uhynuli všichni nebo aspoň většina takových roztočů. Takže by se zpomalil
nebo úplně zastavil proces přivykání roztočů k léčivu. Za druhé by hynula
včelstva, která by byla umístěna v úlech ve špatném technickém stavu,
různých netěsných starých úlech a včelstva včelařů, kteří při léčení
nedodržují pokyny nebo na to kašlou. Tito včelaři by buď zlepšili léčení a
opravili úly nebo by se včelařením přestali a zůstali by jen ti důslední
včelaři.
Protože je účinnost léčení na varaózu taková, jaká je, neboli z hlediska
tlumení varaózy příliš velká, přežívají až na výjimečné roky všechna
včelstva, i ta, ve kterých jsou roztoči odolnější k léčivům i ta, kde
včelaři používají různé svoje "zlepšováky" nebo na to napůl kašlou. V
takových včelstvech přežije z roztočů citlivých na léčivo z tisíce třeba 2 -
3, z roztočů částečně odolných na léčivo z tisíce přežije třeba 20 - 30.
Takže v populaci roztočů přibývá těch odolných. Stejně tak je jedno, jestli
včelstvo umí vlastními silami zabít třeba 5 % populace roztočů nebo se včely
včelstva nedotknou ani jednoho roztoče. Když jsou léčením zachráněna všechny
včelstva, nikdo to nepozná. Kdyby to léčení mělo tu 20 - 30 % neúčinnost,
rozdíl by byl poznatelný v tom, že včelstvo, co ničí 5 % populace roztočů by
mohlo přežít, včelstvo, co neníčí by uhynulo.
Problém je v tom, že takhle snížit účinnost léčení je neuskutečnitelné,
takže tyto řeči jsou jen teoretické. Při 20 - 30 % ročním úhynu včelstev by
se spustil obrovský pokřik, funkcionáři Svazu by zalobovali a stát by sáhl
do své kapsy a začal všem štědře přispívat na obnovení počtu včelstev a
výzkumníci a veterináři by byli tlačeni k zavádění dalších metod a léčiv,
aby honemtu účinnost zase zvýšili. Přitom má li se nějaká populace, jako
jsou včelstva u nás, ozdravit od nějaké odjinud přinesené nemoci nebo
parazita, jako je Varoa, je takové vyřazování vnímavějších jedinců z
populace nezbytné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 5:25 PM
Subject: Re: Vigor

> Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu
oživilo
> a to je z hlediska výměny názorů dobře.
> Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce
> jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s
> následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci.
Zbývá
> mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
> Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého
> názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem
> na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme
> 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM - 60%, gabonu 80%, fumigace
> bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak
> při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik
přežije
> bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál.
> Cyklus se opakuje.
> Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza
> není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to
> stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti
> vším.
> U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při
> rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli
> (přírodní termoterapie).
> V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např.
> bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením,
> které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace
> roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování
fumigačních
> pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy
> ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové
> účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů,
> nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
> Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva,
> vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota
> uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách
v
> souvislosti s rosným bodem, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 19. 10. 2008
XVI.Mez. konference a vystava 2008 Bratislava - odkaz na foto z vystavy

Snažil jsem se mít fotky ko nejostřejší, ale i nějaké přes nedostatky, jdou rozluštit vystavovatelé.


http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 19. 10. 2008

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 19. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32070)

Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 10. 2008
Re: Vigor (32045)

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?
--------------------------------------------------------------
Položená jedna otázka a doteraz padlo 11 odpovedí a hodnotení matky línii Vigor. Každá odpoveď je iná kladných vyjadrení je menej ako by sa o tejto M čakalo. Každý kto odpovedal nachádza na nej nejakú horšiu vlastnosť, je dobrá do "jarnej" znášky, iný ju odporúča do horských oblastí, pre niekoho je "ostrá", pre ďalšieho, málopočetná a ešte ďalšieho je rojivá, viacmenej neostala na nej "nitka suchá:

Ak by to bola pravda, čo komentátori napísali mohlo by to značiť, že pri jej rozchove došlo k bastardizácii tejto osvedčenej línii matky karpatskej kraňky línii Vučko a slovenskej kraňky línii Tatranka.

Jednoducho sa tak chová, v akých v podmienkach žije, teda sa chová ako každá šedá matka kranského plemena, vychovaná na včelniciach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 18. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32048) (32051)

> Martin Re: Vigor
> Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
> - nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
> - mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
> snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
> - je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
> - výborně staví dílo,
> - má nižší spotřebu zimních zásob
> - je znatelně méně náchylná k rojení

Zdravím, nevím v které nadmořské výšce příteli včelaříte, ale u nás v Polabí od vigorek pravidelně vytáčím cca 10kg medu z ovocných stromů a cca 20kg medu z řepky. Ta, přestože do nížiny nepatří a trpí zde nedostatkem vláhy, dává pravidelný výnos. Takže nesouhlasím s jejím hodnocení o jarním rozvoji a využití jarní snůšky. Při zimování na medu velmi rychle a brzy ukončuje plodování, - pod ostatní se podepíši také.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 10. 2008
Re: Propolisova mast (32056) (32057) (32066)

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to
----
mast mi do zásoby dělá kamrád, kterému dám surový propolis a o tinkturu se dělíme fifty-fifty. Na mast si dokoupím masťový základ v lékárně.
Ale u tohoto receptu mě už kdysi napadlo, že by to bylo perfektní užítí pro směs víček s medem.

Obecně by ta víčka s medem mohla být zajímavá surovina pro kosmetický průmysl.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 10. 2008
Re: Vigor (32052) (32065)

V supermarketu lidi vůbec nezajímá, jestli je nějaký med tady z jejich kraje
nebo kdesi z Argentiny. Pokud bude med za 80 z Argentiny vzhledově a chuťově
prakticky shodný jako náš za 100 nebo 120, tak proč by kupovali ten náš?
Nebo jinak, jestli ten náš za 100 nebo 120 nebude takový, aby byl důvod za
něho si připlatit těch 20 - 40 Kč, kupovat se nebude. Zvláště když obchodní
inspekce či který orgán se o to stará, už poměrně spolehlivě nepouští do
oběhu dovozové medy s rezidui antibiotik a jiných nežádoucích látek, takže z
tohoto pohledu jsou dovozové medy úplně stejné jako domácí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 7:21 PM
Subject: Re: Vigor


> Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to
> pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
> ------
> Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu,
> zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam
byly
> dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden
> dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
> Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
> Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila
sklenice,
> tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z
> a mimo EU.
> A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu,
> nahoře pěkné medy a police plné.
>
> No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý
> přečte u cesty.
> Takže je to takový začarovaný kruh.
> :-)
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 17. 10. 2008
Re: Propolisova mast (32056) (32057)

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to, aby se rozpustil vosk, a pak se to hodí do mixeru se srpovými noži, který to fantasticky zhomogenizuije.Původně se to mělo pasírovat několikrát přes sítko, ale tohle vymyslela moje žena, když jsem jí beznadějně za.... kuchyň. No a když se to točí tak do toho hodím surový propolis, přiměřeně a myslím si, ž to podstatě masti nijak neublíží, spíš naopak. Schovat do ledničky pak je to na několik let. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32052)

Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
------
Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu, zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam byly dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila sklenice, tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z a mimo EU.
A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu, nahoře pěkné medy a police plné.

No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý přečte u cesty.
Takže je to takový začarovaný kruh.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 17. 10. 2008
Re:Fumigace (32038)

Historie dole.

""Tieto uvedené výsledky nemajú výpovednú hodnotu a ani nemôžu mať ... A.Turčáni 15. 10. 2008

Re: Ano chtěl jsem podotkout, že fumigace nemůsí být z určitých důvodů účinná. Ale plodováním to nebude. Za 21 dní nemohou naplodovat 10x více tolik roztočů. Spíše předpokládám rychlé odvětrání léčiva větrem nebo samotnými včelami, které v té době byly mnohem aktivnější než nyní.


""nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.
Re: Mě nikdo nic nenařídil, asi někde padají info na zem.

""To jste takto ošetřoval v periodách jedno včelstvo nebo vždy jiné?
Re: Všech sedm. Ale pozoroval jsem jen ve dvou, kde mám sítové dno.

Zdroj:
Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100/spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a padlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem,neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32052) (32054)

Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.
-----------------------------------------------------------------------------
Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu oživilo a to je z hlediska výměny názorů dobře.
Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci. Zbývá mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM – 60%, gabonu 80%, fumigace bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik přežije bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál. Cyklus se opakuje.
Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti vším.
U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli (přírodní termoterapie).
V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např. bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením, které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování fumigačních pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů, nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva, vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách v souvislosti s rosným bodem, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ikvic (84.21.118.135) --- 17. 10. 2008
Vigor

Pane Radim něco na té dravosti bude.Přečetl jsem si zahraniční články na téma včela zabiják a na tyto včely nemá ani varroa ani blískáček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 17. 10. 2008
Článek na

http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/602-v-cr-od-lonska-ubylo-vcel-cena-medu-dosahuje-az-140-kc-kg.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32059)

Já si pamatuji z doby, kdy tady mixka černé včely ještě byla, že právě ta
směska černé včely v zimě při otepleních plodovala spíše více než tehdy u
nás začínající kraňka, tehdy to byly rakouské linie kraňky Troiseck a
Sklenar. Bylo právě typické, že černá včela šla do zimy silnější než
kraňka, ale při otepleních se rozplodovala více a potom při ochlazení
dostávaly tyto včely více zabrat, takže v předjaří byly často v průměru
slabší než kraňky. Kraňka byla na zimní oteplení asi více adaptovaná, v té
době plodovalal méně nebo vůbec než tehdejší zimní včela a rozjela se naplno
až při větším oteplení a delším dnu v předjaří. U černé včely bylo typické,
že začínala ve větším až sebevražedném rozsahu plodovat už dříve za nižších
teplot a jak se v pozdějším předjaří oteplilo, vykazovala stagnaci nebo
dokonce mírný propad v síle včelstva, dech potom chytla tak až v době druhé
poloviny květu řepky. Já myslím, že omezení varaózy kvůli menšímu
neplodování v zimě je na hranici pozorovací chyby. Připadá mi ale, že
některé linie tehdejší černé včely by mohly být úspěšnější v přirozené
likvidaci roztočů než současné vyšlechtěné linie kraňky díky vyšší živosti -
divokosti. Taky by bylo zajímavé, jak by se tyto dnes už ztracené linie
projevily v dnešních velkoprostorových úlech.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 12:51 PM
Subject: Vigor


> Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má
při
> oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na
> zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a
> to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá
> má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout
> max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše
> zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ikvic (84.21.118.135) --- 17. 10. 2008
Vigor

Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má při oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 10. 2008
RE: Propolisova mast (32056) (32057)


> Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z
lékárny - litřík za
> pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve
vyrábí mast -
> např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou
vazelínou (z
> lékárny).
> Pepa
>

Tento postup jsem taky zahledl, asi priste vyzkousim, ale nekde na
netu jsem nasel:


Návod na přípravu propolisové masti
Připravuje se ve smaltované nebo porcelánové misce, v níž rozpustíme
100 g bílé (lékárenské) vazelíny (je vhodné i nesolené sádlo).
Přidáme 10 g propolisu. Směs opět zahřejeme, ale neuvádíme do varu.
Potom mast přefiltrujeme přes gázu do čisté a pro mast přípustné
nádoby. Pevně zavřeme. Vychladnutá mast se používá na hnisavé rány,
hojení řezných a bodných ran, ovšem nedáváme na čerstvou ránu. Svým
způsobem působí kosmeticky, neboť hojí čerstvé jizvy. Je vhodná na
ekzémy, hnisavé vředy, plísně, omrzliny a různé kožní onemocnění.




Je to na muj vkus trochu strohe, a kdovi zda si pisatel
nevymyslel...



Ale pravda je, ze ta mast timto zpusobem vyrobena u me funguje (
mozna jen psychicky :-)) )



T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 17. 10. 2008
RE: Propolisova mast (32056)

Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z lékárny - litřík za pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve vyrábí mast - např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou vazelínou (z lékárny).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of tomas
Sent: Friday, October 17, 2008 12:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 17. 10. 2008
Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78499 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 32056 do č. 32116)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu