Včelařská konference

>
> Já už si to nemyslím, a kdyby měl jistotu, že mi na základě nálezu nepřijde
> někdo pálit včely, tak si rozbor měli standardně objednávám. Možná i každý
> rok. Právě proto, že by mě to pomohlo včas zvýšit pozornost.

Tohle je presny,

Ty mozne dusledky rozboru cloveka, ktery ho nutne nepotrebuje odradi natolik, ze se na nej vykasle a doufa.

Nyni uz se tusim kontroluje zimni mel na mor - je to plosne nebo jen v oblastech vyskytu??

T.H.

No, ono to zas tak hrozné nebude. Pokud se projeví ukládání něčeho v
organismu jako zvlášť toxické, pozná se to přes statistiku, příslušná
skupina obyvatelstva bude trpět nějakou nemocí statisticky více než je
průměr a potom se budou dělat nějaká opatření. Mně jen nadzvedává to, jak
někteří lidí tvrdí, že to léčivo je neškodné. Pokud je mi známo, tak svého
času se toto tvrdilo třeba o DDT, o Agentu Orange nebo třeba o
polychlórovaných bifenylech. Lidi, co tomu uvěřili, to potom používali na
kdejakou blbost, nebo si v tom třeba myli ruce, protože to mylo lépe než
mýdlem a vodou a později to odnesli poškozeným zdravím. V nebezpečí ohrožení
těmito léčivy jsou hlavně lidi, co je používají na ochranu rostlin nebo
zvířat, protože ti pracují s gramovými až kilogramovými množstvími. Včelaři
léčitelé jsou jen takoví "příštipkáři", pracují s množstvím léčiva o řády
menším. Přesto není důvod přidávat do těla další cizorodou látku k těm, co
už tam jsou, tím, že se při léčení vykašlu na ochranné pomůcky nebo zásady
hygieny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří Danihlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 05, 2008 9:31 PM
Subject: Re: Aerosolovani-praxe


> Ještě bych dodal k příspěvku pana Poláška. Tím, že některé chemické látky
> neškodí "hned", jsou vlastně škodlivější, něž ty, které "udělají škodu
> okamžitě". Příklad: léčíte kyselinou mravenčí, poleptáte se, za chvíli vás
> to místo bolí a pálí, situaci začnete ihned řešit. Když léčíte aerosolem,
> tak vám maximálně bude pár dní špatně, někomu nebude vůbec nic. Celkově si
> ale pořádně zaděláváte.
> Aceton se do organismu velice rychle dostává, naleptává sliznice (pozdější
> rýma, kašel), navíc však s sebou nese molekuly účinné látky proti V.d..
> Tato látka se díky acetonu snadno dostane do organismu, ukládá se do
> tukových tkání (je rozpustná v nepolárních látkách = tuk, vosk,
benzen...).
> Toto ukádání nemusí nic způsobit, ale po čase by se to mohlo nějak
> projevit...kdo dnes ví, co to udělá?
> Mimochodem, od lidí, kteří se takto cpou fluvanlátem, je naprosto
> bezpředmětná diskuse na téma ukládání residuí v medu a ve vosku, sami si
> dělají sklad ve vlastním těle.
> Bezpečnosti práce a ochraně vlastního zdraví zdar!

Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se
včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)
--------
Karle, dnes ale není Apríla ... :-)
S pozdravem Petr
...

To není sranda, až ti přijde veterinář pálit včely je na základě malého množství spor MVP v měli.

A studii o tom jak se šíří mor a největší vliv neměly včely (kromě loupeže) ale manipulace s plásty, spojování atd. jsem četl někde nedávno.


O schopnostech včel odolávat nákaze v různé míře v závislosti na genetické výbavě jsou studie. Takže bezhlavé pálení všeho okolo pozitivního včelstva je ta nebezpečná kombinace Včelaře a veterináře.


Takže fakta, máme dost studijního materiálu u nás na okrese. Kolik nákaz v těch pozitivních spálených včelstev našli sami včelaři? Naprosté minumum. Takže většinou oni si nakazili celé stanoviště protože nepoznali mor. A všichni žijeme přesvědčení, že ve svých včelách přece mor nemáme protože by jsme ho přeci poznali.

Já už si to nemyslím, a kdyby měl jistotu, že mi na základě nálezu nepřijde někdo pálit včely, tak si rozbor měli standardně objednávám. Možná i každý rok. Právě proto, že by mě to pomohlo včas zvýšit pozornost.

Karel

nejednodušší je ho rovnou vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <jozef.kurcina/=/primalex.sk>
> Předmět:
> Datum: 06.11.2008 09:09:48
> ----------------------------------------
> Kto mi poradí ako najlepšie roztápať plásty, vosk?
> Treba nejako vosk špecialne ošetriť?
>
> Dik
>
>
>

Je to tak.
Vezměme jako příklad VD. Používané metody byly tak jak přicházely. 1). pálení, 2). vyřezávání plodu trubců, 3). Komisionální léčení nátěrem v XI -XII měsíci jemuž předcházelo vyřezání zbytku plodu , .4). 2 fumigace varidolem , 5) loni 3 fumigace, 6) od letošního roku povinný gabon + 2 fumigace. + aerosol případně třetí fumigace. Jinde se zase používá kyselina mravenčí nebo tymolin a vychází to nastejno. Včelstva také hynou.
Jak jistě víme tak první 4 metody se ukázaly jako neúčinné, ale se stále v metodice uvádějí. Proto si také myslím, že ta inventura by měla přijít. Avšak stále budou páni opatrní, kteří je budou dále uvádět, aby jim to někdo nepředhazoval.
Nakonec nám zbývá jen používat rozum a soudnost. Jsou jen 2 cesty jak z toho ven léčení nebo šlechtění Léčení má účinek okamžitý, avšak nepoznáme včelstvo která má lepší schopnost odolávat a to pak použít ve šlechtění. Šlechtění je zase běh na dlouhé trati který právě zpomaluje to léčení. Cestou by pak mohlo být vyhledávání včelstev žijících divoce, jejich sledování, a případné použití ve šlechtění. Jejich likvidace se mi jeví jako ta nejhloupější, protože svá včelstva ochráníme správným léčením
před léty se všechna šlechtění zaměřoval jen na výkony a s odolností si nikdo hlavu nelámal . Měli jsme vždyť´ všemocnou chemii. Tak nám ve šlechtění zůstávají zase dvě cesty. 1) použít jako materiál to co přežívá déle bez naší pomoci ,nebo 2) genetická manipulace. A TEĎ SI VYBERTE

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu.
> Datum: 06.11.2008 08:39:28
> ----------------------------------------
> Přednášku jsem neslyšel, ale jen tak na okraj jedna poznámka.¨
>
> Kdo může v tomto co posoudit co je smysl a co nesmysl.
>
> Myslím, že to co jsem v posledních letech četl o výsledcích pokusů a
> výzkumů ve světě, tak by to stálo za to, aby se udělala inventura
> faktických poznatků a zkušeností. A kriticky se to zhodnotilo a usoudilo,
> jestli je všechno tak jak věříme.
>
> Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se
> včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)
>
> Karel
>
>
>

Karle, dnes ale není Apríla ... :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 06, 2008 8:39 AM
Subject: Re: Mor včelího plodu.


...
Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se
včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)

Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3589 (20081106)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Kto mi poradí ako najlepšie roztápať plásty, vosk?
Treba nejako vosk špecialne ošetriť?

Dik

Přednášku jsem neslyšel, ale jen tak na okraj jedna poznámka.¨

Kdo může v tomto co posoudit co je smysl a co nesmysl.

Myslím, že to co jsem v posledních letech četl o výsledcích pokusů a výzkumů ve světě, tak by to stálo za to, aby se udělala inventura faktických poznatků a zkušeností. A kriticky se to zhodnotilo a usoudilo, jestli je všechno tak jak věříme.

Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)

Karel

Této přednášky jsem se zúčastnil také. Nešlo o mor včelího plodu, ale o "ozdravění" včelstev. Rozuměj ozdravění od varroázy. Moru včelího plodu lze včely bavit, dle ing. Titěry, pokud máte laboratorně potvrzeno 10 na druhou spor. Tedy laboratorně prokázano, klinicky nikoliv. Včely se přesypou na čisté dílo, do nových úlů, nebo vyvařených v parafinu, a původní dílo a rámky se likvidují. To, co zde onen včelař vykládal byla snůška nesmyslů. Také jsem byl z toho v šoku, doufaje, že si z této přednášky včelaři nic neodnesou. Tyto přednášky jsou v dnešní době bohužel zdrojem nemalých dotací, takže každý, kdo je seznamu učitelů, plácá, co umí. Koho se to netýký, nechť s toho laskavě nechytá. Tyto informace by měly směřovat na ÚV ČSV. Tam tyto lidi schvalují.

Lidi, přečtěte si návody na požití léčiv. Na druhou stranu tu sice bude o polovinu méně příspěvků.

Kde ??? Ve VUVč ho snad mají dost. A navíc Varidol Fum a Varidol AER jedno jsou. Tedy buď nakapu na pásky, nebo naliji sklenice s vodou nebo acetonem. Jinak, le nechápu dotaz.

př. Stonjek Dnes jsem dodělal fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak se to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky

Stálo by asi za to trochu to rozvést - taky nerad dělám zbytečnou práci (uvést odkaz na obrázky, návody atd + praktickou zkušenost cena atd.) Dík

Ještě bych dodal k příspěvku pana Poláška. Tím, že některé chemické látky neškodí "hned", jsou vlastně škodlivější, něž ty, které "udělají škodu okamžitě". Příklad: léčíte kyselinou mravenčí, poleptáte se, za chvíli vás to místo bolí a pálí, situaci začnete ihned řešit. Když léčíte aerosolem, tak vám maximálně bude pár dní špatně, někomu nebude vůbec nic. Celkově si ale pořádně zaděláváte.
Aceton se do organismu velice rychle dostává, naleptává sliznice (pozdější rýma, kašel), navíc však s sebou nese molekuly účinné látky proti V.d.. Tato látka se díky acetonu snadno dostane do organismu, ukládá se do tukových tkání (je rozpustná v nepolárních látkách = tuk, vosk, benzen...). Toto ukádání nemusí nic způsobit, ale po čase by se to mohlo nějak projevit...kdo dnes ví, co to udělá?
Mimochodem, od lidí, kteří se takto cpou fluvanlátem, je naprosto bezpředmětná diskuse na téma ukládání residuí v medu a ve vosku, sami si dělají sklad ve vlastním těle.
Bezpečnosti práce a ochraně vlastního zdraví zdar!

Tak 250 za den od 7 do 18, nesmí se to nikde zaseknout. Asi 7 vesnic, bez oběda svačin a panáků. Aerosolujeme M1 AER a tam to bez respirátoru nejde, jinak Fluvalinát dá pořádně zabrat. Respirátor musí mít ten co je u česna přitažený za zátylek, aby seděl na puse, jinak si užije. Dnes jsem dodělal fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak se to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky. Zdraví R. Stonjek

http://www.beedol.cz/wp/2008/aplikace-leciv/

Zavolejte na telefon 585000320.

No, co se týká drážek v zadovácích, ty jsem spíše, když byly zanešené propolisem, tak je radši čistil než abych zkracoval ouška. Co se týká těch rámků, tak postupuji spíše metodou revitalizace, rámky vybírám, extrémní rozměry upravuji a rámky zpevňuji. Připadá mně to rychlejší než rámky zrušit a udělat nové. Včelařit pořád ještě převážně v zadovácích, asi bych ty staré rámky rušil rychleji, protože tam sice větší tolerance v rozměrech nevadí, ale rámky jsou při vytahování kleštěmi namáhány mnohonásobně více. Ale v nastavcích se rámky prakticky neopotřebovávají, takže jejich pevnost může být dost nižší, i když tam musí být přesnější. Rámky 39 mi ještě vydrží pěkně dlouho.

Roztřídění je na nic. Z takového řešení vznikají jen komplikace. Nakonec stejně začneš nevyhovující rámky vyhazovat . Tak proč stím nezačít hned. Teď se stejně vyřezávají staré plásty tak vyhoď´ i ten špatný rámek a nahraď´ ho novým za 3 roky to máš v pohodě roztříděno. Také jsem to tak dělal když jsem po otci rušil budečáky
PROBLÉM VZNIKAL TEHDY POSTUPNĚ stačila špatně vyčištěná drážka a rámek nešel vsunout tok se jednoduše ouško ořízlo tam to vůbec nevadilo ale při přechodu na nástavky začali některé propadávat
Za to zlobení to nestojí Na výrobu stačí úplně pila se stavitelnou hloubkou řezu není třeba kvůli tomu pořizovat nic jiného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 14:08:57
> ----------------------------------------
> Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla
> potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat
> různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen
> cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální
> frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do
> cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat
> ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky
> nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky
> s extrémními rozměry a něco s tím udělám.
>
>
>

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

skúste tento odkaz na www.vcely.sk

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254

Peľochyt - najžiadanejší doplnok úľa


poprípade včelárske fórum - sekcia - Peľ

http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewforum&f=3


s pozdravom

L.Šebošik

www.vcely.sk




Tomáš Heřman wrote / napísal(a):

> Jo to je problem, taky sem to honil a nedohnal.
>
> Vim ze neco je na strankach pana Brinka- foto, nejvice je na vcely.sk - cely clanek na toto tema - jo na slovenku, tam znaj :-))
>
> ja to vyresil tak ze do vysokeho dna vsouvam pylochyt, ktery je pripevnen v ramu (neco jako se dela materi mrizka v ramu). To ale musi mit dno sito pres ktere pyl propadne - Varroa dno. Nejlepe je asi pylochyt po celem, tj zhruba ze 3 desek, ktere se koupi. Ja udelal jen z jedne a okoli jsem zasitoval musim sitem. Funguje to ale jsem mekej a moc sem to nepouzil. Je to rachot nez si holky zvyknou, tak jsem je moc netrapil :-)) Ale musi se pocitat ze je to i s necistotami, proto se pouziva pylochyt cesnovy - tipuju :-))
>
> To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turciany da urcite vedet jak to je presne.
>
>
> T.H.
>
>
>
>> Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých
>> detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám
>> odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra
>>
>>
>>
>>
>
>

Ty léčiva jsou neškodná z hlediska akutní toxicity a z hlediska dávkování při léčení. To znamená, že nikdo hned po léčení ani při manipulaci bez ochranných pomůcek nepocítí nějaké následky, v tom smyslu jsou skutečně nejedovaté. Problém je v tom, že ty léčiva nebo jejich rezidua jsou obvykle látky, které se z organismu velmi obtížně vylučují, nevyloučí se beze zbytku a ukládají se v něm a dlouhodobě v něm kolují. Různé tyto kontakty s těmito látkami se potom v organismu během let sčítají, až při nějakém překročení nějaké mezní hranice dojde k onemocnění, rakovina nebo i něco jiného. Takže i když to léčení bez pomůcek nic nedělá, je lepší ty pomůcky používat.

Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky s extrémními rozměry a něco s tím udělám.

tady se pracuje s přesností + - 1 cm (zemědělská míra)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 05:22:22
> ----------------------------------------
> Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se
> pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po
> 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní
> loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance,
> která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy,
> v nástavcích problémy dělá.
>
>
>

> Koukal jsem do záznamů. Sobota: celkem 194 včelstev, 4 vesnice, tedy 4
> důvěrníci. Je to i s obědem. Když končím ve vesnici, zavolám dalšímu
> důvěrníkovi že jedu, aby čekal.
> Respirátor se mi nechce nasazovat. Třeba ho začnu používat. Když jsem
> mluvil s VÚ DOL, asi s Kamlerem, říkal, že to moc jedovaté není. Že je to
> stejné, jako ampulka pro psy proti blechám.
> Tonda
>

Diky moc za uzitecne informace, to pomuze.

No Dr. Kamler rikal, ze je alergicky na zbytky v nevycistenem aerosolu, ktere se k nemu dostavaji prostrednictvim oprav. Rikal, ze uz to ani neotvira a posila automaticky zpet, v pripade ze neni aerosol radne vycisteny. A ze kdyz to nahodou otevre tak si jde na par dni lehnout do nemocnice, protoze otece v obliceji, ze ani nevidi. Takto to prezentoval na nedavnem skoleni. Takze bych byl opatrny a moje duvera v udajne pro nas neskodne lecivo neni bezmezna, navic kdyz je to pro ne jeden z hlavnich zdroju obzivy.

To druhe lecivo (alternativa Varidolu pro aerosol - M1 ??? ) je prej zarucene pro tridenni nevolnost v pripade nepouziti respiratoru.

Byl bych opatrny, ty zpravy o zdravotnich problemech po aerosolovani jsem uz slysel i cetl z vice stran.

T.H.

Koukal jsem do záznamů. Sobota: celkem 194 včelstev, 4 vesnice, tedy 4 důvěrníci. Je to i s obědem. Když končím ve vesnici, zavolám dalšímu důvěrníkovi že jedu, aby čekal.
Respirátor se mi nechce nasazovat. Třeba ho začnu používat. Když jsem mluvil s VÚ DOL, asi s Kamlerem, říkal, že to moc jedovaté není. Že je to stejné, jako ampulka pro psy proti blechám.
Tonda

>Takze i s prejezdama? Tak nejak si to predstavuju. Ale bez respiratoru do toho nejdu. Je s respiratorem nejaka potiz nebo jde jen o pocitovy odpor?

Jo to je problem, taky sem to honil a nedohnal.

Vim ze neco je na strankach pana Brinka- foto, nejvice je na vcely.sk - cely clanek na toto tema - jo na slovenku, tam znaj :-))

ja to vyresil tak ze do vysokeho dna vsouvam pylochyt, ktery je pripevnen v ramu (neco jako se dela materi mrizka v ramu). To ale musi mit dno sito pres ktere pyl propadne - Varroa dno. Nejlepe je asi pylochyt po celem, tj zhruba ze 3 desek, ktere se koupi. Ja udelal jen z jedne a okoli jsem zasitoval musim sitem. Funguje to ale jsem mekej a moc sem to nepouzil. Je to rachot nez si holky zvyknou, tak jsem je moc netrapil :-)) Ale musi se pocitat ze je to i s necistotami, proto se pouziva pylochyt cesnovy - tipuju :-))

To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turciany da urcite vedet jak to je presne.


T.H.


> Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých
> detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám
> odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra
>
>
>

Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra

Na to bych skutečně sám nepřišel rámky spálit.

> Za den udělám 150 - 200 včelstev. Jezdím vždy s důvěrníkem, který pomáhá.
> Ve vesnici má včelače oběhnuté, každý má připravené ucpávky. Mám několik
> koncovek, abych se přizpůsobil úlům. Přeléčíme a včelař si už rozdělá česna
> sám. Nejhorší je dýchat ten jed. Respirátor se nám nechce brát.
> Tonda

Takze i s prejezdama? Tak nejak si to predstavuju. Ale bez respiratoru do toho nejdu. Je s respiratorem nejaka potiz nebo jde jen o pocitovy odpor?

Diky

T.H.

Za den udělám 150 - 200 včelstev. Jezdím vždy s důvěrníkem, který pomáhá. Ve vesnici má včelače oběhnuté, každý má připravené ucpávky. Mám několik koncovek, abych se přizpůsobil úlům. Přeléčíme a včelař si už rozdělá česna sám. Nejhorší je dýchat ten jed. Respirátor se nám nechce brát.
Tonda

>Mam dotaz na aerosolovace. Kolik se da udelat vcelstev za den, tj cca za 6hodin? Lze orientacne pocitat min/vcelstvo pri acetonu bez prejezdu, aby si to mohl clovek nejak naplanovat. Prosim o zkusenosti, co je treba mit pripravene, na co predem myslet. Rad bych vedel predem, kde se urcite stane chyba (treba zamceny vcelin i cesna :-) )

Přesně tak. Je to stejná náplň, ale jiný štítek.
Tonda
>je to jedno a to same. Do obou lahvicek se leje stejne lecivo, ale aby se vyhovelo zakonu bylo nutne odlisit dle zpusobu aplikace obe leciva (FUM, AER). Dr. Kamler rikal, ze se zakon ted nekdy meni ( zmenil), takze uz by se to priste nemelo v nazvu lisit.

> No právě mě jde o to zda se může Varidol Fum dát ve stejné koncentraci do
> vyvíječe aerosolu v kombinaci s acetonem.

Urcite, neni v tom rozdil

T.H.

Sháněl jsem Varidol AER , ale nebyl k dostání , takže to je možná důsledek této změny.

No právě mě jde o to zda se může Varidol Fum dát ve stejné koncentraci do vyvíječe aerosolu v kombinaci s acetonem.

Takto to neni, je to jedno a to same. Do obou lahvicek se leje stejne lecivo, ale aby se vyhovelo zakonu bylo nutne odlisit dle zpusobu aplikace obe leciva (FUM, AER). Dr. Kamler rikal, ze se zakon ted nekdy meni ( zmenil), takze uz by se to priste nemelo v nazvu lisit.

T.H.

>
> Áno, v obidvoch prípadoch sa jedná o spoločný obsah , je to chemická látka
> AMITRAZ.
>
> Varidol Fum sol a.u.v. sa používa v dobe od 1.10 do 1.4., v spojení
> horiaceho procesu papierového nosiča s dvomi alebo 3,4 kvapkami roztoku
> podľa počtu nadstavkov.
>
> Varidol AER sol a.u.v. sa používa v dobe 12. mesiaca keď sú teploty pod
> nulou, v spojení 300 ml potravinárskeho acetónu alebo demineralizovanej
> vody +5 ml Varidolu. Ostatné ako je napísanej vyššie.
>
> Je rozdiel v aplikácii amitrazu AER pomocou rozprašovača VAT 1 a FUM
> pomocou horiaceho papierika.
>
>
>

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž. Kozlík

Áno, v obidvoch prípadoch sa jedná o spoločný obsah , je to chemická látka AMITRAZ.

Varidol Fum sol a.u.v. sa používa v dobe od 1.10 do 1.4., v spojení horiaceho procesu papierového nosiča s dvomi alebo 3,4 kvapkami roztoku podľa počtu nadstavkov.

Varidol AER sol a.u.v. sa používa v dobe 12. mesiaca keď sú teploty pod nulou, v spojení 300 ml potravinárskeho acetónu alebo demineralizovanej vody +5 ml Varidolu. Ostatné ako je napísanej vyššie.

Je rozdiel v aplikácii amitrazu AER pomocou rozprašovača VAT 1 a FUM pomocou horiaceho papierika.

Pokud budeš jezdit z jedného na další stanoviště a různé úly, tak toho uděláš mnohem méně. To nelze odhadnout počet včelstev. POZOR!!! Moravský univerzal nelze fumigovat česnovým prostorem ! Také nelze fumigovat kde je lomené česno. Aerosol m u s í proudit přímo do úlového prostoru a nejlépe pod rámky.

Pokud to budeš mít přípravené, tj. snadné vložení hubice do česnového prostoru, není problém podle mého názoru za těch 6 hodin udělat cca 150 včelstev. Také na tom záleží, kolik je nástavků. Musí tam být nejméně dvě osoby. Jedná fumiguje a druhá uzavírá česna.

Mam dotaz na aerosolovace. Kolik se da udelat vcelstev za den, tj cca za 6hodin? Lze orientacne pocitat min/vcelstvo pri acetonu bez prejezdu, aby si to mohl clovek nejak naplanovat. Prosim o zkusenosti, co je treba mit pripravene, na co predem myslet. Rad bych vedel predem, kde se urcite stane chyba (treba zamceny vcelin i cesna :-) )

Diky

T.H.

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž.

Bežne to tak robíme a nič sa včielkam nestalo a klieštik padá. Čiže podľa mňa je to jedno a to isté.

Ano

T.H.

> Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM
> jsou jedno a totéž.
>
>
>

Na to je jedno výborné řešení takový rámek který dělá problémy použít na opékání klobásy nebo pod kotel při tavení voští včelky ti na občas nový rámek vydělají Já při 30 včelstvech likviduji přibližně tak jeden rámek na včelstvo Nevidím jediný důvod proč si takovými rámky komplikovat život. Vždyť ve včelařských potřebách přířezy na jeden rámek stojí 7 Kč a již vydrátkovaný 15. Při jmenované roční spotřebě nestojí zato ani chystat pilu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 05:22:22
> ----------------------------------------
> Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se
> pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po
> 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní
> loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance,
> která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy,
> v nástavcích problémy dělá.
>
>
>

Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance, která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy, v nástavcích problémy dělá.

klidně ho dělejte až 28 mm široký ....
______________________________________________________________

Do této šířky bych osobně nešel, i když používám rámky s osovou roztečí 38 mm ( ,,Optimalovský standart,, ), kde se využití louček rámků 28 mm širokých samo nabízí. Nicméně tímto rozšířením bych si jako nízkonástavkový včelař ,,ublížil,,. Vysvětlím:

Vůbec tím nenarážím na údajný negativní vliv meziplástových mezer. Tím, že píši: ,,údajný,, však ale nepopírám to, jedná-li se o kategorii slabých až středních včelstev, jde v mnoha případech o neoddiskutovatelnou skutečnost. Pro mé včelstva je však slovo ,,údajný,, namístě. Máte-li v úlech 2x více včel nebo i 4x více, než-li je klasický stav, nastávají jiné situace.

A teď přímo k onomu ,,ublížení,,. Nízkonástavkové včelaření je o práci s celými nástavky. Kdo se tak včelařit nenaučí, těžko bude s nízkonástavkovými úly spokojen. Při ošetřování včelstev každý ocení přehled o obsahu jednotlivých nástavků. Jelikož mám nízké rámky s roztečí 38 mm a loučky 25 mm široké, letmým pohledem poměrně dobře vidím ( nejlépe ze spoda nástavku... naklápěcí prohlídka ), co se v daném patře nachází, aniž bych musel vyhánět včely či vytahovat rámky, což velmi zvyšuje efektivitu a pohodlnost včelaření. Loučky 28 mm by zhoršili vnitronástavkovou průhlednost.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

jde o to co chceš trnokvice je buď pálenka ze švestek označená tk v jedno moravském nářečí nebo také můževýt tak označen likér vyrobený ze slivovice a plané trnky trnka v a valašsku nebo jinde na moravě jsou dvě různé dřeviny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <vanila11/=/seznam.cz>
> Předmět: trnkovice
> Datum: 04.11.2008 20:58:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych vás požádat jestli by byl někdo tak hodný a napsal by
> mi na můj e-mail (vanila11/=/seznam.cz) recept na trnkovici. Už ji schánim
> dlouzho a nikde nic.
>
>
>

Lze to zaměnit. Je to jedno a totéž, ale komise, která bude u Vás toto ošetření provádět, to určitě ví a nebo by alespoň měla vědět .

Možná by bylo vhodné popsat to co vy jste nazval nákazou - napadeným včelstvem tedy to o čem byla přednáška. Protože je třeba nezaměňovat výskyt spor a propuknutou nákazu.

Dobrý den, chtěl bych vás požádat jestli by byl někdo tak hodný a napsal by mi na můj e-mail (vanila11/=/seznam.cz) recept na trnkovici. Už ji schánim dlouzho a nikde nic.

Jáchym M.:>Pokud se takto odborně vzděláváme,pak
se nedivme,že to na moravě vypadá ta jak to vypadá.<
........
Byla by nahrávka? Viděl jsem docela dost hojnou účast v přednáškovém sále. A to není podle mého gusta pro mne. Nemám přecpané prostory rád a rychle je opouštím. Žeby jste Jáchyme byl jediný, který si toho všiml?

No a na Moravě to vypadá podobně jako všude jinde, jen bohužel je to v pojení nějakého rozumu jen asi "morava" a stojí ji zato stále zmiňovat jako nějaký odstrašující případ. :-(

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž.

Nedavno jsem se zůčastnil včelařské vystavy v Bratislavě,a
vyslechl značnou část přednášky jistého,,učitele včelařství" z jižní moravy.Po pravdě jsem byl,a nejen já
soudě podle reakce ostatnich návštěvníků zděšen.Včelstvo
napadené morem stači přemest na mezistěny,jeho plásty rozdělíme mezi ostatní a máme vyléčeno,a my to jak cipi celé roky pálíme.Pokud se takto odborně vzděláváme,pak
se nedivme,že to na moravě vypadá ta jak to vypadá.Nestálo
by za to občas kontrolovat obsah přednášek našich učitelů?

klidně ho dělejte až 28 mm široký ....

Jak o tom premyslim tak mi 39x24 temer neprostavuji (mam obe loucky stejne siroke), rozhodne si napamatuju na jediny problem, ale mam jedny v Lang. 159 (dolni loucka je uzsi) a ty se muzou pretrhnout, nastavky jdou stezi odlepit :-) a fakt si myslim, ze je to matkou protoze to je vyjimka.
______________________________________________________________

Mimo jiné záleží také na profilu spodní a horní loučky. Zužování horních louček ( široké 20 mm a podob. ) je ideální praktikum, jak podpořit prostavování nástavků. Úzké spodní loučky rovněž přispívají k zastavování prostoru mezi nástavky, ale ne tolik jako loučky horní.

Od příštího roku budu vyrábět rámky pouze z louček 25 mm širokých. Zúžení spodních louček na 14 mm, které doposud používám u některých rámků, se mi neprojevilo výhodné a přínosné. Proto jsem se letos definitivně rozhodl pro cestu zjednodušení a eliminace prostavování. Úly s rámky tvořenými latěmi širokými 25 mm u mě zpravidla vykazují nejmenší tvorbu mezinástavkových můstků.

S pozdravem M.Václavek
//\/\\//

Ve své podstatě můžete být v omylu oba, problémy v zimě také spůsobuje mezera mezi spodní loučkou a plástem . při zimování by ta mezera mezi jednotlivými plásty neměla být víc jak ty 3 cm Je tam nutné započítat i obě loučky tuto mezeru tvoří tedy hor loučka + včelí mezera mezi rámky + spodní loučka + mezera mezi spodní loučkou a pláství. té poslední mezeře se vyhneme zatovovaním mezistěn ke spodní loučce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 04.11.2008 10:58:06
> ----------------------------------------
> 8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků
> pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky
> nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou
> jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do
> nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání
> nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale
> hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím
> potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky
> nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o
> nějaký milimetr potom ještě zmenšuje
>
> Tak tímto názorem jsi mě velice překvapil. (-ty, který vždycky všechno víš)
> Vůbec to není tak jak říkáš. Včely začínají prostavovat volný prostor
> jakmile je větší než 8mm. Tuto skutečnost zjistil už nějaký pan Langstroth
> v roce 1851. Zajímavé pojednání je na
> www.magazinimker.de/kompatiblebeuten/beespace/beespace.html
> zdenek
>
>
>

8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o nějaký milimetr potom ještě zmenšuje

Tak tímto názorem jsi mě velice překvapil. (-ty, který vždycky všechno víš)
Vůbec to není tak jak říkáš. Včely začínají prostavovat volný prostor jakmile je větší než 8mm. Tuto skutečnost zjistil už nějaký pan Langstroth v roce 1851. Zajímavé pojednání je na www.magazinimker.de/kompatiblebeuten/beespace/beespace.html
zdenek

-Nastavkove meziplodiste-exponat na celostatni vystave v Olomouci 1998
Odstranene dno Moravskeho Universalu prizpusobuje toto plodiste v pouziti v jakekoliv casti vicevcelstevni nastavkove sestave.
Ponechana vyska (40cm),pristup pres zadni stenu do vnitrniho prostoru,umoznujicim vcelari manipulaci jak v jednotlivem vcelstvu,tak mezi vzajemnymi vcelstvy.
Exponat v Olomouci byl v tomto pripade ulozeni ramku zpusobem nemodernim-listovacim-
Dobrou chut franta

Já používám pro rámek 39x24 nástavek vysoký 25 cm. Mezera je 5 mm nahoře a 5 mm dole, to je celkem mezi rámky 10 mm. Ma to svou výhodu. Používám pro nástavky polotovar široký 25 cm, tloušťky 18 mm. Nástavek se včelami se dá odložit i na rovnou plochu s minimem rozmačkání včel. Rovněž nástavek se dá rychle přikrýt rovnou deskou bez zamáčknutí včel. Na nástavek položím zezistěnu a na ní další nástavek.
Nyní mi dělá starosti mezera mezi rámky s strůpkem. 5 mm se mi zdá málo, aby při fumigaci nedošlo ke zhoršení proudění léčiva. Podle mého názoru by tato mezera měla mít alespoň 10 - 15 mm a strůpek dobře izolovaný. Vyzkouším sololit s 10 mm silným olemováním s 3 cm polystyrénem.
Už je znám rosný bod fumigačního dýmu?

> Vždycky se najde nějaký prohnutý rámek nebo rámek 0 2-3 milimetry nižší
> nebo třeba jen propolis na drážce, kde je potom mezera vyšší a ony staví.
> Stačí potom pozpřehazovat nástavky nebo rámky a už může neseřezaný voskový
> můstek horní rámek zdvihnout.
>

to je pravda ale to pak teda delat ze zeleza a nebo to chce 200 vcelstev a nebude na k.... cas :-) ani na prehazovani ramku :-))

A prohnuty ramek (dolni loucka) je otazka svisleho dratkovani, kdo dratkuje vodorovne tak jich ma minimum (pripad NN)

Jak o tom premyslim tak mi 39x24 temer neprostavuji (mam obe loucky stejne siroke), rozhodne si napamatuju na jediny problem, ale mam jedny v Lang. 159 (dolni loucka je uzsi) a ty se muzou pretrhnout, nastavky jdou stezi odlepit :-) a fakt si myslim, ze je to matkou protoze to je vyjimka.

T.H.

Vždycky se najde nějaký prohnutý rámek nebo rámek 0 2-3 milimetry nižší nebo třeba jen propolis na drážce, kde je potom mezera vyšší a ony staví. Stačí potom pozpřehazovat nástavky nebo rámky a už může neseřezaný voskový můstek horní rámek zdvihnout.