78674
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- kozlik (90.177.14.87) --- 11. 12. 2008
Re: myši (32777)
Myšky v zimě nespí. Mě samotnému se nastěhovaly do úlů na včelnici až po aerosolu, takže někdy koncem ledna. Zimuji ve dvou nástavcích, část plástů v dolním zničily. Včelstvo přižilo v obou napadených úlech. V jednom byla jen jedna a po uzavření česna drátěnkou již nemohla ven. Horní nástavek jsem nadzvedl a hlukem se ji snažil vyplašit , marně. Za čtrnáct dní jsem našel mrtvou myšku v podmetu na hromadě drtě. Mezitím se totiž trochu oteplilo. U druhého byly uvnitř dokonce dvě myšky. Nejdříve jsem našel jednu úplně sežranou a cca za týden i tu druhou, neporušenou. Používám teď drátěnou uzávěru ze sítě cca 8 krát 8 mm. Přes česno. Jestli již musíš nechat očka otevřená a myšky hrozí, překrej očko drátěnkou, stačí ho přichytit 2 připínáčky. Teď sháním lepící pasti, protože do klasiky se myška v boudě ne a ne chytit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32803
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (83.208.198.12) --- 11. 12. 2008
vystrojení úlů + stěhování včel
jsem začátečník.
vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené nadrátkované rámky.
včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu. z jara chci změnit stanoviště i úly.
jak připravit nové úly (dát mezistěny atd.) a provést "stěhování" + přemístění do nových úlů?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32802
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Krokavec Milan (78.141.102.191) --- 10. 12. 2008
Ekonomika vyroby ulov
Pred časom tu bola diskusia ohľadom výroby úľov, kde to niekto rozoberal z toho pohľadu, keď by sa kúpili drahé stroje atď.
Nakoniec vyšla priaznivejšia cena nadstavkov, ale veľmi veľké množstvo nadstavkov mesačne.
Nepamätáte sa na to niekto? Resp. ak by sa mi mohol ozvať ten pán, čo to písal na : milan/=/krokavec.sk
Ďakujem
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32801
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (213.192.58.253) --- 10. 12. 2008
centrála
Zdravím.Tak se tu dočítám o centrále a začínám o ní také do budoucna uvažovat.Nemáte někdo odkaz na dobrou a levnou se kterou třeba máte vy zkušenost? Aby to utáhlo vrtačku a ještě něco k tomu.Nějakou s malou spotřebou a hlavně tichou.
Dneska jsem zveřejnil plánky s rozměry styrodurových nástavků a plemenáčů co si stavím tak pokud se chcete podívat tak na téhle adrese.
http://pupek73.blog.cz/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32798
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 12. 2008
Re: Parní tavidlo vosku (32790) (32796)
Natočím centrálu a dělám přímo v lese. ....
------
V loni jsem inspirován tímto vyvíječem, Radimovým odšťavňovacím hrncem a něčím podobným od J.Jindry taky vytavoval v páře.
A vede tudy cesta. ALe proč vyvíjet páru tak málo účině?
Po loňských pokusech s vypařováním ve vaně připravené na parafinování si z bedny, kterou zaizoluji udělám tavidlo. Co považuji za to, co mi zrychlí práci je právě maximální využití tepelné energie. Pod bednou bude velký propanbutanový vařič (co mám k té vaně) vařit vodu ve velkém kastrolu - uříznutém sudu. Nadtím budou rámky, pod nima nerez síto a labyrint co bude odvádět vosk a propouštět páru. Takže veškeré (i odpadní) teplo bude vyhřívat prostor.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32797
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.136.108) --- 10. 12. 2008
Re: Parní tavidlo vosku (32790)
Mám vyvíječ 2 roky k maximální spokojenosti.Na dno jsem dal do kulata zaříznutou starou mřížku pod ni 2 kusy lišt 10x20 mm a přez starou pytlovinu nebo něco podobného.Víko mě také zlobí,ale teplé jde nasadit a jako zátěž a zároveň izolaci přez nádobu hodím starou vojenskou deku.Natočím centrálu a dělám přímo v lese.Vyvíječ asi po roce provozu na normální vodu vypnul a dost,je třeba vyčistit ho jako rychlovarnou konvici.Lepší řešení je dest.voda nebo alespoň dešťovka.Do vyvíječe doplním teplou vodu,otevřu nádobu vyhodím rámky ,ihned naskládám nové, zavřu víko a přikryju dekou.Za 30 minut je hotovo a postup opakuji.První dávka trvá,ale déle 45 až 50 minut.Podle stavu díla lze vytavit takto 3x až 5x za sebou a pak se musí vysypat košilky.(už se nevejdou rámky) Výtěžnost velmi dobrá,vosk čistý rámky desinfikovamé a když se horké hodí na zem jsou téměř čisté k novému použití.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32796
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 10. 12. 2008
Re: Parn? tavidlo vosku (32790) (32793) (32794)
Přesné, mám stejný názor. Problém je pouze v tom víku, že se kroutí. Další výhoda je ta, že během vyvařování můžu dělat další práci. Třeba čistit nástavky a vytavené, očištěné rámky už dávám do čistých nástavků. Při vyvařování v kotli to nestíhám. Pytel tam ani nedávám.
Tonda
>Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32795
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.64) --- 10. 12. 2008
Re: Parn? tavidlo vosku (32790) (32793)
Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32794
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 12. 2008
Re:Parn? tavidlo vosku (32790)
jsou na to sáčky na tavení vosku
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Parn? tavidlo vosku > Datum: 10.12.2008 09:37:03 > ---------------------------------------- > Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou > nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno > nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se > výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak > vysoko ode dna tento rošt umístit? > > Díky za rady. > > Jiří > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32793
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 12. 2008
Re: myi (32777) (32778) (32779) (32791)
Nejlepší je použít na očka uzávěry. Ty nejnovější mají 5 variant uzavření oček od úplného uzavření až po 20 mm otvor Řeší to uzavření i při fumigaci
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: myi > Datum: 10.12.2008 09:54:58 > ---------------------------------------- > Očka mám u otevřená celou zimu a myši tam očky nelezou. > Tonda > > >Chodí myši do úlu i přes očka v nástavcích? Jak to řešíte když mají být > očka otevřena i v zimě? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32792
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 10. 12. 2008
Parní tavidlo vosku
Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak vysoko ode dna tento rošt umístit?
Díky za rady.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32790
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 12. 2008
Re: Myi v úžoch (32788)
Na čistě polním stanovišti, pokud se hraboš přemnoží a pokud je česno nízko nad zemí, nic bych za to nedal, že navštíví i úl a požere minimálně voští a pyl... Jinak ve včelíně v lese a na stanovišti na kraji lesa se samostatnými úly to byly dle zastižených jedinců a občas získaných mrtvolek výhradně myšice, velice zřídka rejsek. Na zahradě u baráku, s poměrně dost keři a stromy to byly podle mrtvolek ulovených kočkami a nalezených jedinců v úlech myšice, myši i rejsci. Vedle myšic dokáže po svislých stěnách a asi taky po větvích a kmenech za škodlivým hmyzem šplhat i rejsek. Jinak moje zkušenosti s hlodavci jsou takové, že v zimě, když mají hlad, dokáží se pustit prakticky do čehokoliv, co trochu připomíná jakoukoliv potravu. Ve včelíně v lese téměř každoročně ožraná mýdla, ožrané staré rukavice, ožrané parafínové svíčky....
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, December 10, 2008 7:43 AM Subject: Myi v úľoch
> Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení > větší sněhové pokrývky, potom už ne > > > Hraboš poľný (Microtus arvalis) i keď som o ňom čítal ako o škodcovi včiel, > ale túto možnosť vylučujem, nedokáže liezť po zvislých plochách! K tomuto > sa dodávam, hraboš poľný je prísne vegetariánsky typ a žije skôr pod zemou, > ako na povrchu i keď rastlinnú potravu (trávy) si zbiera na povrchu. Má > vytvorenú sieť podsnečných chodbičiek, v ktorých sa dobre cíti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32789
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 12. 2008
Myši v úľoch
Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení
větší sněhové pokrývky, potom už ne
Hraboš poľný (Microtus arvalis) i keď som o ňom čítal ako o škodcovi včiel, ale túto možnosť vylučujem, nedokáže liezť po zvislých plochách! K tomuto sa dodávam, hraboš poľný je prísne vegetariánsky typ a žije skôr pod zemou, ako na povrchu i keď rastlinnú potravu (trávy) si zbiera na povrchu. Má vytvorenú sieť podsnečných chodbičiek, v ktorých sa dobre cíti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32788
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 12. 2008
Re: myi (32777)
Podle mých zkušeností jsou ve včelíně nebo těsně vedle včelína myši aktivní celou zimu. Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení větší sněhové pokrývky, potom už ne, pravděpodobně nadbytek myší v nevhodných norách a úkrytech pochcípe a zbylé se drží ve svých norách a na nashromážděných zásobách. Aktivita myší velice moc záleží na množství, pokud jsou myší roky, hledají všemožné úkryty třeba pod strůpky ulů klidně i v létě. Záleží asi i na druhu, v lese žijí myšice a ty umí docela dobře šplhat třeba i pod strůpky úlů, na polích hraboši, ti by se dostali snad jen maximálně k spodnímu česnu, vlastní myši budou si něco mezi tím.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 09, 2008 3:55 PM Subject: myi
> Po poslednim lečeni jsem vytahnyl česnove vložky proti myšim aby včely mely > dost vzduchu protože nemam očka a muj dotaz zni jsou myši ješte aktivni > nebo daji včelam pokoj předpokladam že hnizda maji vytvořene a kdesik spi > jak to snima vlastne je škodi i přes zimu.D
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32787
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Dalibor (78.102.151.207) --- 9. 12. 2008
Díky za veše rady, včelařím třetím rokem, předchozí zimy mi vždy s otevřenými zasítovanými a vše v pohodě. Tento rok po prvním léčením jsem vložil podložky aby neucházel dým a už jsem byl líný vyndat tak jsem si řekl, že vyzkouším zimovánís otevřenými česny, ale asi sevrátím k předchozí metodě, poněvadž je už prověřená. A ještě jedna věc která se mi zdá velkou výhodou u zasítovaným den, když jsem začátkem srpna začínal krmit, zůžil jsem česna proti loupeži a přesto včely měly dost vzduchu. D.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32785
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 12. 2008
Re: Větrání v zimě (32781)
Zavřená drátěná dna v zimě mají odůvodnění snad jenom u velmi slabých včelstev ( pod cca 5000 včel ) záměrně zúžených a uteplených kvůli snížení ztrát tepla, které jsou v jejich případě značné ( narozdíl od vyvinutých silných včelstev ), a proto existuje u nich vysoké riziko přeplnění výkalových vaků a následné úplavice či vyčerpání zásob ( pokud jich je v dosahu chumáče málo, což představuje při jednonástavkovém zimování typické včelařské dilema ).
Proto si myslím, že otevřené drátěná dna u silnějších včelstev nemůžou uškodit. Kdo používá varroadna, s odběrem spadu nemá starosti ( měl padá na podložku pod dnem ... tedy přístup vzduchu dnem není nijak moc omezován ). Ti, kteří varroadna nemají, mohou místo pevné podložky použít noviny ( pokud ve dně nevzniká přílišná vlhkost, která by noviny rozmočila ).
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32784
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 9. 12. 2008
Re: (32781)
Dalibor: .... kdyý jim teda otevru nebo naopak zavru sita tak včelstva zatežuji a tak nechapu jak to delaji z odberem zimni mely proto jsem otevrel česna--
----
On si to každý musí asi vyzkoušet sám. Je spousta zastánců i nepřátel větrání, že si jeden nevybere.
Já dělal první zasítovaná dna když ještě nebylo bežně k mání pozinkované varroa síto 3*3 mm.
A nebyly tedy ani určeny k odběru měli.
Měl jsem jen uprostřed dna otvor - cca 20x20cm. Síto proti mouchám a pod ním síto pozink proti myším. Pak jsem dával nad to síto fasádní perlinku místo toho proti mouchám. Proti myším to bylo síto 10x10mm a myši přes to snad nikdy neprošly, i když hryzec by se tam teoreticky protáhl.
Podložku jsem měl z tiskařské folie a dával dovnitř a v předu pod česnový klín. Byla zohýbaná tak aby nepřilehla ke dnu. A vetralo to malou šterbinou cca 5mm po celém obvodu. Dostatečně.
Z hlediska léčení se ukázalo, že to nevadí. Kouř šel nahoru.
Poslední verze den pod langstrothy měly větrání jen v pruhu 10 cm pod zadní stranou. Z hlediska větrání to stačilo. Podložka nešla až ke stěnám, byl tam cca 3cm pruh a stačilo tedy asi 40*3cm tedy něco přes 100cm2.
U varroaden, kde mi podložka netěsnila jsem začal v zimě dávat podložku dovnitř, protože mám úly na zemi na paletách a býval problém vydolovat ji ze sněhu. Navic na ní kondenzovala vzdušná vlhkost z úlu. Takže i tam jsem ji dával dovnitř. A včely větraly okolo celého obvodu tafy cca 3cm.
Vpředu jsem tu tenkou hliníkovou folii dával pd klín, aby česno zůstalo volné.
Tiskažská folie se dá kouit v tiskárnách, většinou je to za cenu hliníku ve výkupu. Ten šel teď dolů.
Pěkně se na tom počítají roztoči, je výborná i na střechy úlů.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32782
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Dalibor (78.102.151.207) --- 9. 12. 2008
Diky za odpoved jsou tedy aktivni pořad . A ohledne zasitovanych den ktere mam zavřene z duvodu tohu že jsem četl članek o vetrani ulu v zimnim obdobi kde psali že vcely utvoři zimni chumač podle proudeni vzduchu jiš nekdy na podzim a kdiš jim teda otevru nebo naopak zavru sita tak včelstvu zatežuji atk nechapu jak to delaji z odberem zimni mely proto jsem otevrel česna nechtelo semi manipulovat při každem lečeni ze sity pak jim opjed vetrat a při odberu mely zas přidušovat ikdiš tu nebude zas asi stim pridušenim takove akšni D
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32781
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.100) --- 9. 12. 2008
Re: myši (32777) (32778) (32779)
Mně si dělají hnízda i v polystyrénu pod víky. Z tohoto důvodu od něj taky odstupuji. :-)
Myž když chce tak vyleze všude.
Je to pracné, ale mám nastříhané pletivo a připínáčky připevněné před očka.
U starých nástavků jsem neměl klasická očka, ale drážku na spodní hraně nástavku vysokou cca 6-8mm. Kdybych je nerušil, tak bych to ještě jistil hřebíky zatlučenými v rozteči cca 8mm. Jako česle.
Odstoupil jsem od toho, protože jsem chtěl kočovat, na stab. stanoviště je to výborné. A na jaře je vidět s baterkou mezi nástavky a člověk vidí jak se včely roztahují dolů. Ani to nemusí rozebírat.
Ucpával jsem to normálně molitanem.
Ne všechan očka musí být na zimu otevřená.
Zajímavé je, že když zacpu úplně klasické očko molitanem, tak si jej myši nevšímají. Prostě neví, že tudy vede cesta:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32780
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ježek.obecný (e-mailem) --- 9. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751) (32762) (32766) (32772) (32774)
:) něco na tom asi bude, už sklenařinu nedělá :)
petr j.
Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > To je hodně špatný sklenář když neumí řezat staré sklo, nebo ti chce > prodat to svoje . > > Pepan > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> >> Předmět: Re: Sluneční tavidlo >> Datum: 09.12.2008 00:42:14 >> ---------------------------------------- >> >> >> ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla >> (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a >> neprasklo..... >> >> ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po >> babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář >> nenařeže, jak je křehké.... >> >> >> >> petr j. >> >> >> >> >> >> kozlík napsal(a): >> > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého >> tavidla >> > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , >> rozměry cca >> > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti >> prohne a >> > sklo "zlomí". >> > >> > >> >> >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32775
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751) (32762) (32766) (32772)
To je hodně špatný sklenář když neumí řezat staré sklo, nebo ti chce prodat to svoje .
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> > Předmět: Re: Sluneční tavidlo > Datum: 09.12.2008 00:42:14 > ---------------------------------------- > > > ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla > (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a neprasklo..... > > ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po > babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář > nenařeže, jak je křehké.... > > > > petr j. > > > > > > kozlík napsal(a): > > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla > > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca > > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a > > sklo "zlomí". > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32774
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.139.243) --- 9. 12. 2008
Re: stolařství přítel Trunda (32767)
Ano mám 2 kusy asi 6 roků.Kvalita je troch horší než od Kolomého.Jinak jsem spokojen a v porovnání ceny a kvality za 690 Kč kompletní úl,paráda.Mám také 2 úly od Kolomého,kvalita je o třídu jinde.Všechny 4 úly jsem postupně předělal(falce),protože do úlů zatékala voda tekoucí po nástavcích.Nástavky jsem otočíl ofrézoval falce a udělal nové je podle úlu TU 85.Od té doby jsem vcelku spokojen s úly od obou výrobců,ale v porovnání konstrukcí pro mé použití na včelnici jsou nejlepší stále TU 85.(hlavně pro sesazení v rozích)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32773
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- je?ek.obecný (e-mailem) --- 9. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751) (32762) (32766)
ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a neprasklo.....
ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář nenařeže, jak je křehké....
petr j.
kozlík napsal(a): > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a > sklo "zlomí". > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32772
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 12. 2008
Re: stolařství přítel Trunda (32767)
To je těžko, před dvěma roky tady proběhlo v diskuzi, že vyráběl nastavky z nevyzrálého dřeva, co se potom kroutily, ale od té doby se mohl poučit...Já myslím, že v případě úlů kromě pár skutečně renovovaných výrobců hlavně včelařů velkochovatelů je přímá návštěva truhlářství a rozhovor s tím člověkem, případně zhlédnutí dílny, jak to tam vypadá a materiálu nad jakékoliv dálkové anonymní internetové objednávky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, December 08, 2008 8:43 PM Subject: stolařství přítel Trunda
> Chci se zeptat máte někdo úly od pana Trundy ? A jaké máte s tímto panem > zkušenosti ? Inzeruje v časopise včelařství.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32771
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751) (32762) (32766)
Nebo bylo sklo úplně natěsno pod tlakem nacpáno do rámu a teplem nebo navlhnutím dřeva se ty rozměry pro sklo ještě zmenšily...
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, December 08, 2008 6:54 PM Subject: Re: Sluneční tavidlo
> Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a > sklo "zlomí".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32770
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 12. 2008
Re: BeeVital - varidol, gabon, formidol (32623) (32637) (32640) (32641) (32642) (32643)
Účinnost k.š. bude vyšší. Záleží na více okolnostech a vydávat takto nízkou hodnotu u k.š. by bylo opovrhování časem lidí, kteří to skutečně zkoumají a myslí to s varroázou vážně.
To, za jakých okolností má těch 50 - 60% se ví i v Dole. Množství plodu, typ úlu, typ aplikace (jsou co vím minimálně tři - vaporizace, čůrkem do uliček a postřikem), kdy se k.š. aplikuje, jak se doplňuje s jiným léčivem např. k.m.
Také je jasné, že i varidol má účinnost 50 - 60%, pokud se aplikuje nevhodně.
Beevital je zajímavá receptura, kterou určitě na zkoušku otestuji na pár včelstvech.
..........
>Josef 27. 11. 2008
Re: BeeVital - varidol, gabon, formidol (32623) (32637) (32640) (32641) (32642)
Kyselina šťavelová není povolenou látkou k tlumení VD na území ČR. Výsledky s tím preparátem jsou stejné jako s formidolem, tedy asi kolem 50 až 60 %. <
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32765
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 8. 12. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1905
Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.
25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.
Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.
Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.
ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.
Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32764
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 8. 12. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1905
Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.
25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.
Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.
Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.
ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.
Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32763
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (88.100.95.95) --- 7. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751)
Zkušenost mám se slunečním tavidlem o rozměru cca 100x60cm a polykarbonátem síly 6mm. Řezat se to nechá stejně jak dřevo. Nejlépe kotoučem s SK plátky. Horkem to netrpí, jen hodně pracuje. Roztažnost je tak velká, že jsem to ani nedával do rámu. Musel by mít tak velké vůle, že by to vypadalo divně. Na hranách mám z vnějšku přišroubované závaží, tak aby polykarbonát doléhal na hrany bedny. Závažím myslím dřevěnou lištu a i ta musí být přidělána tak aby to mohlo pracovat. Větší otvor v desce a velkoplošnou podložku.
Tomáš Jaša
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32760
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751)
Asi bych polykarbonát dal normálně do zahloubeného rámu, připevnil šroubovanými lištami a dotěsnil obyčejným levným univerzálním silikonem. Ten jako kyselý silikon by neměl držet minimálně na materiálu rámu a zřejmě taky nemá přilnavost k Makrolonu na rozdíl od neutrálního silikonu, takže tím by se vyřešila velká tepelná roztažnost polykarbonátu a zároveň by bylo tavidlo utěsněné. Komůrky by měly být aspoň z jedné strany přístupné, jednou za čas asi bude nutné vatou namotanou na drátu atd vyčistit vnitřek komůrek. Horko se projeví tak, že polykarbonát se bude prověšovat, jak moc, se uvidí
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, December 06, 2008 4:46 PM Subject: Sluneční tavidlo
> Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a > také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám > vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak > to řežete na míru?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32759
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 12. 2008
Re: Sluneční tavidlo (32751)
Řeže se obyčejnou ruční pilkou nebo cirkulárkou, přímočarou pilou atd. Musí být ostrý nástroj, jinak se u elektrického nářadí natavuje a u ručního žmoulá a mačká a řez není kvalitní. V lepších obchodech se dají získat jakési popisy a pokyny k zpracování, třeba http://polykarbonat.rempo.net/komurkove-polykarbonatove-pc-desky-makrolon/navody-k-montazi/ a http://www.rempo.net/picture/shop/file/Makrolon.pdf , papírový leták na podobné téma jsem viděl taky volně k použití v Bauhausu.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, December 06, 2008 4:46 PM Subject: Sluneční tavidlo
> Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a > také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám > vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak > to řežete na míru?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32758
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (88.100.116.110) --- 6. 12. 2008
Re: dotace na vyvíječ (32750)
Dotace ma vyvíječ by měla doputovat na účet místně příslušné ZO ČSV přes okresní výbor ve stejném mermínu jako dotace na léčivo. U nás jednatel dostal oběžník, kde jednotlivé sumy dotací byly vyčísleny tak, jak je okres posílal na účty ZO. Ptal bych se na místně příslušné ZO ČSV. MYslím, že to všude dorazilo v průběhu listopadu.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32757
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 12. 2008
Re: Aerosolový vyvijec (32734) (32742) (32754)
Řekl bych, že samičky VD jsou v plném reprodukčním cyklu a na konci reprodukčního cyklu. Ty nakonci prostě odchovali svých pár dávek potomků a navíc už nemají. Tak umírají.
Potravy mají dostatek a i když zalezou tři samičky do buňky mají dohromady hody velké. Akoráte vyběhne při dvou nebo třech samičkách méně potomků. Asi kvůli konkurenci samiček rodičů.
.....
Vorja:>Jsou také samičky VD krátkověké a dlouhověké jako včely?<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32756
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (90.177.14.87) --- 6. 12. 2008
Re: Nosič lahví (32736) (32752)
Na přepravu jsou nejlepší nové přepravky na zeleninu. Podle typu se tam vejde 10 "kilovek" a ani to o sebe necinká. Taky cena není zanedbatelná, za 10 Kč , nebo dokonce zadara. Přepravky je možné plné také skládat na sebe. Jen po vyprázdnění jich pět čistých dám na sebe a do velkého igelitového pytle , aby se do příštího roku nezaprášily.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32753
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 5. 12. 2008
Byrokratická absurdita skončí
http://kralovehradecko.regiony24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=43431
Jedna z nejabsurdnějších povinností zemědělců - sledovat v okruhu pěti kilometrů od polí směr letů včel, od jara příštího roku padne.
„V novele zákona o rostlinolékařské péči bude povinnost zemědělců informovat všechny chovatele včel v okolí do pěti kilometrů od svých polí a sledovat dráhy včel zrušena,“ potvrdil tajemník antibyrokratické komise ministerstva zemědělství (ABK) Jaroslav Šebek.
Naopak včelaři s kočujícími včelstvy budou muset o jejich pohybu informovat zemědělce. „Není to nic proti včelám, ty je samozřejmě nutné chránit. Zemědělci samozřejmě musí nadále dodržovat obecné podmínky týkající se ochrany včel,“ informoval tajemník ABK.
--------------
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32749
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (90.176.186.153) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742) (32744) (32745) (32747)
GP:
10x10cm 10x = 10dm2 plodu pod víčky. V tom včelstvu na videu byly takové zsvíčkované maximálně 3 rámky. A plodu na tom prvním byla slabší jeho třetina plochy. Podle rozměru 3,7x2dm x dvě strany je 7,4 dm2 děleno třemi. Výšku díla(2dm) vidím menší protože jde viditelně o spodní okousaný dílo.
----
Máš pravdu, když si to člověk začne počítat, tak pak to vyjde jinak.
31.cm x 32 cm. To poskládat ze středů plástů.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32748
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742) (32744) (32745)
10x10cm 10x = 10dm2 plodu pod víčky. V tom včelstvu na videu byly takové zsvíčkované maximálně 3 rámky. A plodu na tom prvním byla slabší jeho třetina plochy. Podle rozměru 3,7x2dm x dvě strany je 7,4 dm2 děleno třemi. Výšku díla(2dm) vidím menší protože jde viditelně o spodní okousaný dílo.
Ten bílý úl jsem už měl v rukách, jde o nějaký typ. Viděl jsem tam Moravský univerzály II. a ten na teplo si nejsem jistý, ale půjde asi o nějakou 11 z obkladu.
..........
Karel>
A zajímavé bylo, že i ona si všimla, že úly na prvních a druhých videích vypadají trochu odlišně.
m.j.
Společně se mnou nabyla dojmu, že těch deset dcm2 plodu měl už ten první plást <
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32747
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742) (32744) (32745)
> Jeden rok jsem sledoval spad na zde demonstrovaných podložkách, a hned v > zimě jsme bouchal varoa dna. Docela by mě zajímalo, kolik tam propagovaný > varroamonitoring na těch podložkách zabere času. A nechápu ten odpor pro > zahrnutí diagnostických varraden do prostředků proti VD a do dotací. >
Presne tak, kdo chce kontrolovat spad celorocne tak je varroadno znacne ulehceni. Mam jeste i zdedene uly a tam to kontroluju az ted, protoze v lete by to stalo mimo hodne casu s oblekanim i hodne zihadel. Ono machrovat bez kukly s podlozkou v cesnu v plne sile vcelstev neni snadny - aspon u mych vcelstev. Pak je mi jasny, ze se kazdej na to radsi vyprdne, navic kdyz vcely viditelne rusi. Pri vytahovani podlozky zazadu pod sitem si vcelky maximalne trochu zahuci ale to je vse, casto si toho ani nevsimnou. U varoadna opravdu staci v lete prijit v trenkach, zezadu vyndat podlozku, spocitat ci odhadnout spad, ocistit, a vratit podlozku. A nejvetsi investice pro toho kdo je trochu zrucnej, ma zakladni naradi, pilku, vrtacku a ma trochu pristup ke drevu (staci odpad po truhlarine) je to sito do dna - tak je to alespon v mym pripade. Planku uz v MV vyslo vicero.
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32746
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.104) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742) (32744)
Jako hlavní
> ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní
> měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu
> brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné
> pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním
> období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří
> pochopit, že to jde. Zdraví Felix
To snad nemuzete myslet vazne.
Co treba tento rok kdyz tam roztoci nejsou, tak to stejne na jare natrem i pres 3 narizena osetreni na podzim, at maj vcely jeste lepsi prostredi a podminky pro zivot a my lepsi produkty??? Nebo tim naznacujete neucinost nasi podzimni chemie?
T.H.
------------------
Včera se na Fascinovaném včelaři objevila zajímavá videa, mimo jiné Celý rok proti varroaáze.
Když to se mnou shlédla manželka, hlavně nátěr plodu, tak to komentovala:" Doufej že to video neuvídí tvoji zákazníci. To by už med nejedli.
m.j.
Společně se mnou nabyla dojmu, že těch deset dcm2 plodu měl už ten první plást
A zajímavé bylo, že i ona si všimla, že úly na prvních a druhých videích vypadají trochu odlišně.
Jeden rok jsem sledoval spad na zde demonstrovaných podložkách, a hned v zimě jsme bouchal varoa dna. Docela by mě zajímalo, kolik tam propagovaný varroamonitoring na těch podložkách zabere času. A nechápu ten odpor pro zahrnutí diagnostických varraden do prostředků proti VD a do dotací.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32745
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 12. 2008
Re: Aerosolov? vyvijec (32734) (32742)
Jako hlavní > ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní > měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu > brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné > pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním > období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří > pochopit, že to jde. Zdraví Felix
To snad nemuzete myslet vazne. Co treba tento rok kdyz tam roztoci nejsou, tak to stejne na jare natrem i pres 3 narizena osetreni na podzim, at maj vcely jeste lepsi prostredi a podminky pro zivot a my lepsi produkty??? Nebo tim naznacujete neucinost nasi podzimni chemie?
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32744
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78674 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 32743 do č. 32803)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu