Archiv Včelařské konference

Je pravda, že jsi rozpoutal diskusi a ještě k tomu na trochu jiné téma.
Poradím z vlastní zkušenosti. Před pěti lety jsem byl na letní škole nástavkového včelaření a tam jsem se dozvěděl v podstatě všechno užitečné pro začátek a hlavně s tou výhodou, že jsem si všechno mohl sám vyzkoušet - od přelarvování až po odvíčkování plástů při vytáčení.
Nevím jestli pořádají to školení každý rok, to si musíš najít na jejich stránkách: http://www.n-vcelari.cz/
zdenek

Já bych zdůraznil to, že pro začátečníka je absolutně nevhodné kombinovat
pro včelaření jednotlivé rady na jednotlivé věci mnoha včelařů. Jako je
třeba tady v této diskuzi. Jednotliví včelaři mají různé zavedené způsoby
včelaření a těm způsobům vždy odpovídají jejich jednorázové rady. Když nic
jiného, pasují hlavně na výchozí podmínky dané delší dobou - řádu měsíců,
včelaření podle toho včelaře. V nejhorším případě potom začátečník
"naroubuje" něco podle přijaté rady na nějaký stav včelstev, který té radě
neodpovídá a včelstva skončí špatně, v lepším případě s každou novou radou
mění nějaké věci, které měnit nemusí. Neustále potom do včelstev vrtá,
"jednou hot, podruhé čehý" včelstva tím trpí a začátečník se stejně z toho
včelařit nenaučí. Na rozdíl od včelaře, který už nějaké zkušenosti má a
proto dokáže vybrat ty rady, které zhruba odpovídají jeho způsobu včelaření,
dokáže po vyzkoušení rozeznat ty rady, které se v jeho podmínkách neosvědčí
a ty rady, které mu v jeho podmínkách přinášejí prospěch.
Začátečník se proto musí učit včelařit nejdřív podle nějakého uceleného
komplexního návodu, 50 - 150 stránek textu atd, jak včelařit po celý rok a
na to jsou myslím zatím jediné vhodné knihy, na internetových stránkách jsou
všude myslím zatím vytržené rady a popisy jednotlivých věcí, ale komplexní
návod není. Dobrá asi budou ty školení, spíše vícedenní, kde se klíčové věci
budou probírat a v praxi zkoušet a kde je možné se na ostatní přímo zeptat.
A kde spousta věcí automaticky vyplývá třeba z toho, jaké tam jsou úly, na
jakém stanovišti atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 02, 2009 9:18 PM
Subject: Re: zacatecnici


> >Dobrý den,
> prosím o radu jak vytvořit oddělky.V loni jsem zakoupil 2 včelstva a v
> letošním roce...........
> ------------------------------------------------------------
> Zde je každá rada drahá. Člověk si opatří včely a tím si zadělá na to aby
> se již nikdy nenudil. Samozřejmě pokud vytrvá, pokud ho to chytne a bude
> držet a držet až se po mnoha letech úspěšných i neúspěšných z člověka
> stane včelař. Včelaření je náročný koníček který si včelaře osedlá a
> rajtuje, rajtuje... Včelař není nikdy moudrý. Včelař nikdy neví jak na
> otázku kterou příroda položí, včely odpoví. Proto musí včelař neustále
> přemýšlet, zkoumat a "študovat". Nejlepší pro začátka včelaření je přítel,
> zkušený včelař (učitel) který je vždy po ruce a který je ochoten pomoci
> radou i rukou. Není-li takového v okolí nezbývá než pomocnou ruku hledat
na
> konci svého ramene. To znamená ptát-se a studovat. U otázek, které
> začátečník položí je nebezpečí, že bude-li odpovídat více zkušených
> včelařů, tím více odpovědí v podstatě správných se objeví a začátečník se
v
> přemíře názorů zdánlivě i protichůdných ztratí. Nejvhodnějším rádcem pokud
> nemáme učitele, nemusí to být akreditovaný učitel včelařství, je dobrá a
> názorná kniha. Samozřejmě, že včelařské prodejny nabízí celou řadu knih i
> pro začátečníky. Včelařská knihovna v Křemencové ulici v Praze má celou
> přehršli takových titulů. Zde se ale začátečník snadno ztratí. Snad pro
> začátek by nebylo od věci si zakoupit dva tituly a z těchto studovat. Jsou
> to knihy německých autorů (tedy podání pro naprosté laiky) a mohu říci, že
> tematika včelaření je z jejich pera k začátečníkům velmi vstřícná. Alespoň
> tak se mi to jeví. Naši autoři mi zajisté prominou. Ale i na ně dojde
pokud
> si začínající včelař osvojí základní znalosti moderního chovu včel a
nebude
> tápat tak, jako jsme tápali my poněkud dřívější začátečníci. Zkrátka,
zcela
> ucelený obraz o chovu včel a o problémech s tím spojených Vám podá Dr.
> Gerhard Liebig v titulu "Včelaříme jednoduše" a Irmgard Diemerová v titulu
> "Včelaření jako hoby". Jsou to celkem zdařilé překlady do češtiny a nabízí
> je téměř každá včelařská prodejna i na internetu. Náročnější literaturu od
> našich autorů si nechte na příští zimu. Přeji mnoho úspěchů.
> JK

Mám ji také a řek bych >>skvělá<<skvěle shrnuje poznatky a je výborná pro praktické využití hlavně u začátečníků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?eklad
> Datum: 03.1.2009 09:55:28
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?eklad
> > Datum: 03.1.2009 06:56:46
> > ----------------------------------------
> > Překlad knihy "Včelaříme jednoduše" je příšerný i když se odborně podílel
> > p.Kolomý.Obrázek si udělá každý sám!
> >
> >
> > Tuto knihu mám a zdá se mi dobrá, je to jen věc názoru.
>
>
>

Dobrý den přátelé včelaři.Chtěl bych se podělit s mou zkušeností s krmením(na zimu).mám 25 včelstev a dosud jsem krmil prosakovacím víčkem 3,5l sklenicí.při menším počtu včelstev to nebyl problém.Ale s narůstajícím počtem včel.nastal problém s uskladněním sklenic,umýváním,nalíváním krmného röztoku,atd.vyzkoušel jsem teda krmení plast. kyblíkem s hrstí slámy,tak jak to popisoval jeden včelař v časopise včelařstvi(tuším v č. 8) a povím vám nic jednodušího a rychlejšího asi není!nebo snad jo?videl jsem ten způsob už dřív vknize Včelaříme jednoduše,ale zdál se mi primitivní.teď už vím není primit.,ale jednoduchý.jak praví jedna reklama na nářadí"geniálně jednoduché,jednoduše geniální".použil jsem kyblíky od primalexu které svou výškou pasují do prázdného nástavku. možná pro někoho tento způsob není nic nového, ale já jsem byl mile překvapen tak se chci podělit s touto zkušeností.včelaření Zdar. Petr

fčelám je zima, na příští sezonu se vyprdnou.

Souhlas.
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/jak-jsem-krmil-vcely

A když to tak půjde dál, tak letos budu mít konečně nástavků dost. :-)) Právě jsem dokončil a odzkoušel formu, materiál jsem stihl nařezat jentaktak než udeřily mrazy.
Takže ať se nic nesemele a jde to podle plánu.

Karel

Dnes v 16,30 hod. při návštěvě včelína jsem zjistil velký rozdíl teplot mezi venkovní a teplotou ve včelíně. Na venkovní severní straně včelína teploměr ukazoval -10°C, uvnitř bylo -5°C. Výrazný rozdíl teplot mohl být způsoben krásným slunečním dnem.
Zdraví HaF

V knize Ekologický chov včel používá autorka jako plováky do kbelíku použité korkové špunty,které předem umyje v myčce bez mycího prostředku.
Zdeněk
>
>
>

jen pozor, kyblikem nejde krmit když poklesnou teploty, to už se včelám
do kýble nechce, pokud potřebujete dokrmit ještě po polovině žáří, tak
se budete muset vrátit ke sklenicím ....



petr j.



Petr napsal(a):
> Dobrý den přátelé včelaři.Chtěl bych se podělit s mou zkušeností s
> krmením(na zimu).mám 25 včelstev a dosud jsem krmil prosakovacím víčkem
> 3,5l sklenicí.při menším počtu včelstev to nebyl problém.Ale s narůstajícím
> počtem včel.nastal problém s uskladněním sklenic,umýváním,nalíváním krmného
> röztoku,atd.vyzkoušel jsem teda krmení plast. kyblíkem s hrstí slámy,tak
> jak to popisoval jeden včelař v časopise včelařstvi(tuším v č. 8) a povím
> vám nic jednodušího a rychlejšího asi není!nebo snad jo?videl jsem ten
> způsob už dřív vknize Včelaříme jednoduše,ale zdál se mi primitivní.teď už
> vím není primit.,ale jednoduchý.jak praví jedna reklama na nářadí"geniálně
> jednoduché,jednoduše geniální".použil jsem kyblíky od primalexu které svou
> výškou pasují do prázdného nástavku. možná pro někoho tento způsob není nic
> nového, ale já jsem byl mile překvapen tak se chci podělit s touto
> zkušeností.včelaření Zdar. Petr
>
>

Tak se tím dnem pokochej a buď v klidu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: teplota ve včelíně
> Datum: 03.1.2009 18:12:58
> ----------------------------------------
> Dnes v 16,30 hod. při návštěvě včelína jsem zjistil velký rozdíl teplot mezi
> venkovní a teplotou ve včelíně. Na venkovní severní straně včelína teploměr
> ukazoval -10°C, uvnitř bylo -5°C. Výrazný rozdíl teplot mohl být způsoben
> krásným slunečním dnem.
> Zdraví HaF
>
>
>

Oddělky budou zpočátku slabé a podle jejich snažení stavět, přidávejte další mezistěny, vždy na okraj plodového tělesa - vedle posledního rámku s plodem. Pokud budou silnější, mohou se přidávat z obou stran. Včely musí mít prostor, zvětšovat ho tak, aby nestavěly do podmetu. V létě pak dávejte doprostřed stavební rámky. Je třeba se dobře dívat a pak študovat knížky. Obráceně to nefunguje. Nadupaný teoretik u otevřeného úlu ztratí hlavu a dělá věci mimo vlastní úsudek. Včely vám vaše chyby prominou a pokud nepřijde nemoc, tak si jistě poradí.

Pokud autor stavebním rámkem rozumí na stavbu trubčiny tak oddělek ji stavět nebude jinak stavebním rámkem v našem případě je každá mezistěna
V nástavkových úlech se vystrojuje celý nástavek na okraj se dává pokud je starší dílo V květnu je již dostatečně teplo a proto není třeba mít obavy z většího prostoru. jestli nemáte starší dílo pak je dobré okrajové mezistěny později přeložit do středu Oddělek vytvořený v květnu by měl do léta postavit i 1a1/2 nástavku a v dobré sezóně i nějaký ten rámek medu

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: zacatecnici
> Datum: 03.1.2009 21:27:19
> ----------------------------------------
> Oddělky budou zpočátku slabé a podle jejich snažení stavět, přidávejte
> další mezistěny, vždy na okraj plodového tělesa - vedle posledního rámku s
> plodem. Pokud budou silnější, mohou se přidávat z obou stran. Včely musí
> mít prostor, zvětšovat ho tak, aby nestavěly do podmetu. V létě pak dávejte
> doprostřed stavební rámky. Je třeba se dobře dívat a pak študovat knížky.
> Obráceně to nefunguje. Nadupaný teoretik u otevřeného úlu ztratí hlavu a
> dělá věci mimo vlastní úsudek. Včely vám vaše chyby prominou a pokud
> nepřijde nemoc, tak si jistě poradí.
>
>
>

K tomu krmení kbelíkem by jsem se chtěl zeptat, kolik litrů má kbelík objem, jaký dáváš poměr cukr x voda a vrstva alámy. Za jak dlouho to včely zpracují ? Chtěl jsem to také vyzkoušet, ale odrazuje mě ta sláma, mám obavu z přenosu nemocí.

Pepan:
Pokud autor stavebním rámkem rozumí na stavbu trubčiny tak oddělek ji stavět nebude jinak stavebním rámkem v našem případě je každá mezistěna
----
To mě právě v Liebigovi zaujalo a vyzkoušel jsem to a funguje to.
Vystrojuje nástavek dvěma plásty a st. rámky. Dokud včelstvo staví dělničino, je hodnoceno jako slabé. Jak pak začne stavět trubčinu, mají se mu nevystavěné rámky nahradit mezistěnami.
Vyzkoušel jsem to a funguje to.

Karel

Chtěl jsem to také vyzkoušet, ale odrazuje mě ta sláma, mám obavu z přenosu nemocí
----
Jakých nemocí? Žloutenky?:-)

Sláma atd se musí zmačkat tak, aby vyplňovala vzdušně prostor kbelíku a nejlépe dosahovala ke stropu, nebo ke stěnám. Vlastně žebřík, lešení pro včely.
Roztok standardní.

Karel

Jako v každé věci i toto se nesmí ani zanedbat ani přehnat. Ideální pro
oddělek byly zadováky, kde se bez otevření včelstva kouklo přes zadní sklo
třeba každý den a podle množství včel přidával rámek nebo mezistěna. U
nástavků a u různých oddělkových bedniček pro pár rámků je to dané jejich
objemem, ty se jednoduchým způsobem zužovat nebo rozšiřovat po rámcích
nedají, i když počet včel se dá zhruba zjistit přes průhledný strůpek.
Platí, že oddělek staví mezistěny nebo v pozdější fázi stavební rámek tehdy,
když dá dohromady aspoň 10 - 15 dkg mlaďušek na mezistěnu a tehdy, když ty
včely jsou dostatečně v teple. Plus dostatek zásob. Oddělek, který byl
udělaný ze dvou rámků s plodem 39 x 24 plus s jednou mezistěnou vložený do
"oddělkové bedničky" pro 3 rámky stlučené z poctivého dřeva 2 cm silného a
uteplený vystaví tu mezistěnu klidně v první polovině května během líhnutí
matky a ještě s mlaďuškami od staré matky, i když v noci je kolem nuly a ve
dne kolem 20 st C. Stejný oddělek vložený do celého nastavku 39x24 s
vystavenými rámky bude po většinu května živořit, stavět nebude nic a
rozjede se teprve až ke konci května, kdy už bude tepleji a kdy už nová
matka intenzívně klade. Stejný oddělek vložený do nastavku s nevystavenými
mezistěnami v květnu bude živořit ještě mnohem více. U nástavkových úlů tedy
platí, že pokud se místo speciálních bedniček na oddělky mají používat
standartní nastavky, musí se oddělky dělat později, kdy už je tepleji. Pokud
mají oddělky ještě navíc už od začátku stavět, musí se dělat ještě později.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 03, 2009 10:03 PM
Subject: Re: zacatecnici


Pokud autor stavebním rámkem rozumí na stavbu trubčiny tak oddělek ji stavět
nebude jinak stavebním rámkem v našem případě je každá mezistěna
V nástavkových úlech se vystrojuje celý nástavek na okraj se dává pokud je
starší dílo V květnu je již dostatečně teplo a proto není třeba mít obavy z
většího prostoru. jestli nemáte starší dílo pak je dobré okrajové mezistěny
později přeložit do středu Oddělek vytvořený v květnu by měl do léta
postavit i 1a1/2 nástavku a v dobré sezóně i nějaký ten rámek medu

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: zacatecnici
> Datum: 03.1.2009 21:27:19
> ----------------------------------------
> Oddělky budou zpočátku slabé a podle jejich snažení stavět, přidávejte
> další mezistěny, vždy na okraj plodového tělesa - vedle posledního rámku s
> plodem. Pokud budou silnější, mohou se přidávat z obou stran. Včely musí
> mít prostor, zvětšovat ho tak, aby nestavěly do podmetu. V létě pak
dávejte
> doprostřed stavební rámky. Je třeba se dobře dívat a pak študovat knížky.
> Obráceně to nefunguje. Nadupaný teoretik u otevřeného úlu ztratí hlavu a
> dělá věci mimo vlastní úsudek. Včely vám vaše chyby prominou a pokud
> nepřijde nemoc, tak si jistě poradí.
>
>
>

Záleži hodně na konstrukci včelína, jak je odolný proti profouknutí větrem a
jak za mrazů "natahuje" teplo od země případně za slunečného dne natahuje
teplo od prohřáté jižní strany nebo okna. Rozdíl za mrazů 5 st C je úplně
běžný. Teplota 20 - 25 st C po poledni za slunečného dne v březnu, zatímco
ve stínu venku je mezi 0 a 10 st C taky není žádná výjimka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Hazdra" <f.hazdra/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 03, 2009 6:12 PM
Subject: teplota ve včelíně


Dnes v 16,30 hod. při návštěvě včelína jsem zjistil velký rozdíl teplot mezi
venkovní a teplotou ve včelíně. Na venkovní severní straně včelína teploměr
ukazoval -10°C, uvnitř bylo -5°C. Výrazný rozdíl teplot mohl být způsoben
krásným slunečním dnem.
Zdraví HaF

V sezóně krmení v srpnu se to každý rok rozsáhle diskutuje, nejlepší bude si
to aspoň za letošní a loňský rok nejdřív přečíst. Co se týká teploty při
krmení, cukerný roztok včely přestávají odebírat, jak jeho teplota klesne
pod zhruba 20 - 15 st C, to bývá pro většinu krmítek tak mezi začátkem a
polovinou září. Později už jsou spolehlivá jedině ta krmítka, u kterých se
zmenší jejich objem a uteplí se, takže včely svým teplem roztok ohřívají
nebo krmítka, která fungují takovým systémem, že roztok dodávají v malém
množství co nejblíž k plodu nebo sezení zimního chumáče včel. Velké
třílitrové sklenice od okurek po polovině září taky nefungují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 03, 2009 8:29 PM
Subject: Re: krmeni vcelstev


>
> jen pozor, kyblikem nejde krmit když poklesnou teploty, to už se včelám
> do kýble nechce, pokud potřebujete dokrmit ještě po polovině žáří, tak
> se budete muset vrátit ke sklenicím ....
>
>
>
> petr j.

Jakou společnou nemocí můžou trpět včely a sláma? :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmeni vcelstev
> Datum: 03.1.2009 22:36:56
> ----------------------------------------
> K tomu krmení kbelíkem by jsem se chtěl zeptat, kolik litrů má kbelík
> objem, jaký dáváš poměr cukr x voda a vrstva alámy. Za jak dlouho to včely
> zpracují ? Chtěl jsem to také vyzkoušet, ale odrazuje mě ta sláma, mám
> obavu z přenosu nemocí.
>
>
>

Technologicky jde o dva různé pojmy Oddělek zůstává oddělkem až do konce včelařského roku Pak teprve po zazimování v úlu se stává včelstvem .A oddělky zazimované v chovných úlcích i na jaře jsou stále oddělky
Ovšem z biologického hlediska se roje a oddělky stávají včelstvy od začátku kladení matky.
Takovéto zmatky jsou však v celé zemědělské výrobě, ať jde o rostliny či zvířata.
A slabé včelstvo na jaře opravdu staví jen dělničinu
TADY SE STŘETÁVAJÍ BIOLOGICKÉ A TECHNOLOGICKÉ POJMY které se také nekryjí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zacatecnici
> Datum: 03.1.2009 23:41:02
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Pokud autor stavebním rámkem rozumí na stavbu trubčiny tak oddělek ji
> stavět nebude jinak stavebním rámkem v našem případě je každá mezistěna
> ----
> To mě právě v Liebigovi zaujalo a vyzkoušel jsem to a funguje to.
> Vystrojuje nástavek dvěma plásty a st. rámky. Dokud včelstvo staví
> dělničino, je hodnoceno jako slabé. Jak pak začne stavět trubčinu, mají se
> mu nevystavěné rámky nahradit mezistěnami.
> Vyzkoušel jsem to a funguje to.
>
> Karel
>
>
>

Měl jsem možnost sledovat rozvoj odělků jak v zadovácích tak v nástavcích když jsem postupně rušil budečáky v obou technologijích nebyl rozdí v rozvoji oddělků u nástavků jde vlasně jen o optický klam v obou typech úlů se oddělky rozvíjely stejně jen u těch budečáků to dalo více práce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zacatecnici
> Datum: 04.1.2009 06:53:14
> ----------------------------------------
> Jako v každé věci i toto se nesmí ani zanedbat ani přehnat. Ideální pro
> oddělek byly zadováky, kde se bez otevření včelstva kouklo přes zadní sklo
> třeba každý den a podle množství včel přidával rámek nebo mezistěna. U
> nástavků a u různých oddělkových bedniček pro pár rámků je to dané jejich
> objemem, ty se jednoduchým způsobem zužovat nebo rozšiřovat po rámcích
> nedají, i když počet včel se dá zhruba zjistit přes průhledný strůpek.
> Platí, že oddělek staví mezistěny nebo v pozdější fázi stavební rámek tehdy,
> když dá dohromady aspoň 10 - 15 dkg mlaďušek na mezistěnu a tehdy, když ty
> včely jsou dostatečně v teple. Plus dostatek zásob. Oddělek, který byl
> udělaný ze dvou rámků s plodem 39 x 24 plus s jednou mezistěnou vložený do
> "oddělkové bedničky" pro 3 rámky stlučené z poctivého dřeva 2 cm silného a
> uteplený vystaví tu mezistěnu klidně v první polovině května během líhnutí
> matky a ještě s mlaďuškami od staré matky, i když v noci je kolem nuly a ve
> dne kolem 20 st C. Stejný oddělek vložený do celého nastavku 39x24 s
> vystavenými rámky bude po většinu května živořit, stavět nebude nic a
> rozjede se teprve až ke konci května, kdy už bude tepleji a kdy už nová
> matka intenzívně klade. Stejný oddělek vložený do nastavku s nevystavenými
> mezistěnami v květnu bude živořit ještě mnohem více. U nástavkových úlů tedy
> platí, že pokud se místo speciálních bedniček na oddělky mají používat
> standartní nastavky, musí se oddělky dělat později, kdy už je tepleji. Pokud
> mají oddělky ještě navíc už od začátku stavět, musí se dělat ještě později.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, January 03, 2009 10:03 PM
> Subject: Re: zacatecnici
>
>
> Pokud autor stavebním rámkem rozumí na stavbu trubčiny tak oddělek ji stavět
> nebude jinak stavebním rámkem v našem případě je každá mezistěna
> V nástavkových úlech se vystrojuje celý nástavek na okraj se dává pokud je
> starší dílo V květnu je již dostatečně teplo a proto není třeba mít obavy z
> většího prostoru. jestli nemáte starší dílo pak je dobré okrajové mezistěny
> později přeložit do středu Oddělek vytvořený v květnu by měl do léta
> postavit i 1a1/2 nástavku a v dobré sezóně i nějaký ten rámek medu
>
> PEPAN
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> > Předmět: Re: zacatecnici
> > Datum: 03.1.2009 21:27:19
> > ----------------------------------------
> > Oddělky budou zpočátku slabé a podle jejich snažení stavět, přidávejte
> > další mezistěny, vždy na okraj plodového tělesa - vedle posledního rámku s
> > plodem. Pokud budou silnější, mohou se přidávat z obou stran. Včely musí
> > mít prostor, zvětšovat ho tak, aby nestavěly do podmetu. V létě pak
> dávejte
> > doprostřed stavební rámky. Je třeba se dobře dívat a pak študovat knížky.
> > Obráceně to nefunguje. Nadupaný teoretik u otevřeného úlu ztratí hlavu a
> > dělá věci mimo vlastní úsudek. Včely vám vaše chyby prominou a pokud
> > nepřijde nemoc, tak si jistě poradí.
> >
> >
> >
>
>
>
>

Letos chci poprvé od včel odebírat rouskový pyl. Můžete mi někdo popsat své zkušenosti, jak dlouho pyl od včel odebírat, jak často v jedné sezoně, zda odebírat na stanovišti ze všech úlů (zalétávání včel s pylem tam, kde se nemusí protláčet přes pylochyt) jakým způsobem po odebrání pylu tento upravujete (čištění, sušení, skladování ...) a jakým způsobem jej připravujete pro konzumaci (fermentování - jak)? Co se dá za "mňamku" z pylu připravit? Jak často a jak dlouho pyl konzumovat, jaké účinky na organizmus má ?

Díky za zkušenosti.

Jiří

Já jsem měl taky možnost sledovat oddělky založené v zadovácích i v klasickém nastavku. Zatímco oddělky založené v zadovácích okolo 1 - 5 května se spolehlivě rozvíjely, v nástavcích kolabovaly, pokud byly založeny dříve než asi 15 - 20 května.

díky všem za rady jak s oddělky,vidím že každý má tu svou osvědčenou metodu-jenom si vybrat :-)Takže v květnu hr na to a uvidím.Jak tady už Pepan psal VČELY NÁM CHYBY PROMINOU.

>Zatímco oddělky založené v zadovácích okolo 1 - 5 května se spolehlivě rozvíjely, v nástavcích kolabovaly, pokud byly založeny dříve než asi 15 - 20 května.<
-----------------------------------------------------------
To je odvislé od velikosti prostoru, který může oddělek svým počtem včel tepelně zvládat. Proto je třeba snížit úlové dno pod nástavkem na světlost cca 1 cm mezi spodní loučkou rámků a podlahou. Dále je třeba použít těsnou přepážku, kterou zůžíme prostor nástavku na potřebnou velikost obsednutých plástů. Až včely zvládnou daný prostor budeme rozšiřovat postupně mezistěnami (nebo stavebními rámky) a přepážku posunujeme dle potřeby až do té doby, kdy včely ovládnou celý prostor nástavku. Tím dosáhneme stejného efektu jako u oddělku založeného v zadováku, kde velikost obsednutého prostoru regulujeme posuvným "okénkem". Poté, co včely již ovládají celý nástavek upravíme úlové dno na původní velikost a mladé včelstvo rozšiřujeme podstavením celého nástavku s mezistěnami. Nesmíme zapomenout krmit,krmit a krmit.... po celou dobu, než mladé včelstvo vystaví a ovládne alespoň dva (nízké) nástavky.
JK

Takže v květnu hr na to a uvidím
-----
To je nejlepší metoda.
Ale taky je dobře být připraven.
Jak jsi se ptal na ten polystyren atd. Pokud včelaříš v nástavkách, tak stejně nějaké budeš potřebovat na oddělky.
Udělej si do jednoho vyndavací příčku. V tom Liebigovi mluví o čtyřdně, mě se spíše osvědčilo třídno, to je dvě příčky na tři rámky klasické výšky. Matku tam můžeš nechat o něco déle klást. Když to jen rozpůlíš, máš dva pětirámkové plemenáče a moc krámů na včelnici nepřibyde.
Stačí dobrý nástavek, latičky tlusté asi tak 6mm a ze dvou vedle sebe přibytých udělat si na stěně drážku pro příčku ze sololitu atd. Ideálnější je nějaká plast. hmota, plexisklo, možná i sklo, protože nepracuje a nekroutí se.
Dole to musí zapadnout do nějakého mezidna.
Mezeru nahoře v drážce pro ouška utěsňuji kouskem molitanu.
Musí to být včelotěsně oddělené. Má to výhodu, že když se ti jedna matka neoplodní, tak jen vyndáš přepážku. Latičky nevadí. Včely se vyhřívají navzájem a stačí pro začátek i míň rámků.

K množení včel touto metodou byla v jarním MV příloha a pár článků.

Příčka se dá taky udělat z krmítka. Vyrábí to m.j. př.Zelený. A pokud chceš jen půlit, tak to je asi ještě lepší než pevná příčka.

Ať se daří.


Karel

Dobrý den. Chci se jen zeptat, jestli se Vám to nepovedlo sehnat. Také sháním tento dokument a nemohu ho nikde sehnat.Neměl by jste ho prosím?

Já oddělky zakládam vždy při prvním medobraní. mám je jen pro svoji potřebu a tak nevidím důvod s tím začínat dříve

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zacatecnici
> Datum: 04.1.2009 11:19:54
> ----------------------------------------
> Já jsem měl taky možnost sledovat oddělky založené v zadovácích i v
> klasickém nastavku. Zatímco oddělky založené v zadovácích okolo 1 - 5
> května se spolehlivě rozvíjely, v nástavcích kolabovaly, pokud byly
> založeny dříve než asi 15 - 20 května.
>
>
>

Jde o to, že v zadovácích se nic navíc nepoužívá. Prostě jak je prázdný úl a jak se hodí udělat oddělek, hodí se tam třeba dva rámky s plodem a včelami plus se setřepou včely z dalšího rámku, přiloží další prázdný vystavený rámek, úl zavře a uteplí uteplivkami, česno zůží a oddělek je hotov. Nebo se o něco později, když se najde rámek s zavíčkovanými matečníky, vloží jen tento rámek se včelami mezi dva prázdné. Pohled přes sklo odhrnutím uteplivek je tak půl minuty času a rozšíření oddělku o další rámek nebo mezistěnu je v zadováku tak 2 minuty času a u oddělku ani není třeba rukavice a kukla. V nastavku musí být navíc zvlášť nějaká přesná přepážka, nějaké uteplení dna a možná i speciální uteplení strůpku, aby bylo možné oddělky dělat stejně brzo jako v zadováku. To se musí dopředu připravit, vyzkoušet, jestli to pasuje do příslušného nastavku, vzít s sebou na stanoviště. Je to skoro totéž jako mít pro oddělek speciální bedničku na 3 rámky, takže se výhoda toho prostě obsadit oddělkem, když je to vhodné, prázdný sériový úl, ztrácí.

Nazdar Stando.kbelík má objem cca.12l,nemusí být od primalexu vpodstate jde použít cokoliv co vleze do nástavku(nebo prostoru nad plodiskem podle typu úlu).poměr voda/cukr mám standartní.Do al. konve 25l nasypu 20kg cukru, zaleju teplou vodou z bojleru azamíchám vrtačkou míchadlem na maltu(pochopitelně čistým né od malty).Vrstvu slámy dávám tak,aby byla zakrytá celá hladina vkyblíku.Včely to zpracují za 1 den.další kyblíky jdou už pomaleji.Celkem dávám 3 kyblíky aje nakrmeno.A k tomu přenosu nemocí slámou.myslím si,že riziko není onic větší než když včely létají na řepkové pole. To už bychom se museli bát vůbec včely vypustit ven.Ještě zpět ke krmeni.Po vložení kyblíku do nástavku,zakryju nástavek víkem,aby nedošlo k loupeži.Výhody jsou pro mě tyto-snadné a rychlejší nalévání roztoku,menšískladovací prostor než sklenice,méně práce s umýváním,rychlejší zakrmení včelstev,ani jedna utopená včela(zkoušel jsem před tím krmítka vlastní konstrukce-krok zpět,včely semě topily).Nechci dělat učitele,nato jsou tady starší a zkušenější včelaři.Jen jsem řekl svou zkušenost,tak to neberte jako nařizování,nebo poučování.Je jen navás jestli to také vyzkoušíte.Možná existuje ještě lepší a jednoduchý způsob,ználi ho někdo tak sem sním,mile rád ho vyzkouším.Včelám zdar Petr

Při prvním medobraní dám, 1 rámek se zavíčkovaným plodem + rámek s čerstvým plodem + 1 plný rámek z medníku + 1 rámek naplním vodou. Zbytek dosypu mezistěnami a na druhý okraj dám starší dílo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zacatecnici
> Datum: 04.1.2009 15:09:43
> ----------------------------------------
> Jde o to, že v zadovácích se nic navíc nepoužívá. Prostě jak je prázdný úl
> a jak se hodí udělat oddělek, hodí se tam třeba dva rámky s plodem a
> včelami plus se setřepou včely z dalšího rámku, přiloží další prázdný
> vystavený rámek, úl zavře a uteplí uteplivkami, česno zůží a oddělek je
> hotov. Nebo se o něco později, když se najde rámek s zavíčkovanými
> matečníky, vloží jen tento rámek se včelami mezi dva prázdné. Pohled přes
> sklo odhrnutím uteplivek je tak půl minuty času a rozšíření oddělku o další
> rámek nebo mezistěnu je v zadováku tak 2 minuty času a u oddělku ani není
> třeba rukavice a kukla. V nastavku musí být navíc zvlášť nějaká přesná
> přepážka, nějaké uteplení dna a možná i speciální uteplení strůpku, aby
> bylo možné oddělky dělat stejně brzo jako v zadováku. To se musí dopředu
> připravit, vyzkoušet, jestli to pasuje do příslušného nastavku, vzít s
> sebou na stanoviště. Je to skoro totéž jako mít pro oddělek speciální
> bedničku na 3 rámky, takže se výhoda toho prostě obsadit oddělkem, když je
> to vhodné, prázdný sériový úl, ztrácí.
>
>
>

Já právě jsem zvyklý z včelaření v zadovácích dělat první oddělky už po
začátku května, protože to je doba prvních protirojových opatření v
zadovácích, ke kterým jsem přifařil doplnění tak poloviny - 2 / 3 zimních
ztrát oddělky. A právě v těch nástavcích to je problém, zatím to všelijak
utepluji a definitivní postup nemám. Možná udělám nastavky přístupné
zadem -:) .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 04, 2009 3:54 PM
Subject: Re: zacatecnici


Při prvním medobraní dám, 1 rámek se zavíčkovaným plodem + rámek s čerstvým
plodem + 1 plný rámek z medníku + 1 rámek naplním vodou. Zbytek dosypu
mezistěnami a na druhý okraj dám starší dílo

Pepan

Dobrý den,
pročítám si literaturu o výhodách použití vysokých a nízkých nástavků, spolu s články na internetu a čím dál více se v tom ztrácím. Nedávno jsem si pořídil zahradu kousek u Brna a rád bych si splnil sen, začít zde včelařit. Vzhledem k tomu, že mě v naší rodině včelařství minulo o jednu generaci nemám kde čerpat. Asi co včelař to jiný názor, přesto - dá se říct, která velikost nástavku je vhodnější pro úplného začátečníka? (většina článků budí dojem, že nízký nástavek je ideálnější a vysoký nástavek je spíše tradičnější)- chápu to dobře? Děkuji Radim

Vysoké nastavky jsou velmi těžké pro manipulaci rukama.Je jednoduchší přehodit,převést,přenést,naložit,zvednout dva nízké,než jeden vysoký plný medu.Osobně mám NNoptimal 42x17 a i s těnmito plnými nástavky je to při vytáčení na hraně únosnosti. Do vyší míry bych ani nešel, jelikož kdybyjste chtěl nědy vyfukovat včely před medobraním,tak u vyšších mír je to komplikovanější.
Mnoho úspěchu a šťastný výběr úlů přeje Pepa

----------------------------------------------------
Radim (89.176.129.198) --- 4. 1. 2009
zatím jen teoretický začátečník

Dobrý den,
pročítám si literaturu o výhodách použití vysokých a nízkých nástavků, spolu s články na internetu a čím dál více se v tom ztrácím. Nedávno jsem si pořídil zahradu kousek u Brna a rád bych si splnil sen, začít zde včelařit. Vzhledem k tomu, že mě v naší rodině včelařství minulo o jednu generaci nemám kde čerpat. Asi co včelař to jiný názor, přesto - dá se říct, která velikost nástavku je vhodnější pro úplného začátečníka? (většina článků budí dojem, že nízký nástavek je ideálnější a vysoký nástavek je spíše tradičnější)- chápu to dobře? Děkuji Radim

To záleží na zádech a kondičce. :-)
Nástavek 24cm váží plný 30-35kg. Včelám je to víceméně jedno. Čím menší výška, tím víc nástavků a rámků.
Pokud mají být všechny stejné, tak osobně bych dnes volil něco do 17cm.

Karel

Já bych se spíše v první řadě zaměřil na šířku rámků, tady připadají u
začátečníka s čistým stolem podle mně v úvahu šířka 39 a šířka 44,8. Šířka
39, protože jsou u nás nejrozšířenější rámky 39 x24, takže různé nákupy
levné oddělků a včelstev od okolních včelařů nebo levných použitých nástavků
a dalších věcí pro začínajícícho včelaře, který nechce do vyzkoušení
včelaření příliš investovat budou nejčastěji pro tuto rámkovou míru. Není
problém takové věci levně koupit a po vyzkoušení se jich zbavit. Potom šířka
44,8, protože toto je světově nejrozšířenější míra rámků, stále více se
prosazuje i u nás, výrobku pro tuto míru jsou světově dělány v největších
sériích a tudíž ve světě, Evropě, odkud se už dnes dají nakoupit, by měly
být nejlevnější. Úly a pomůcky s touto rámkovou mírou by v případě potřeby
měly být taky dobře prodejné.
Potom v druhé řadě bych se zaměřil na provedení nástavků, konkrétně co se
týká kompatibility různých druhů. Dřív byly běžné takzvané falcované
nastavky, které díky falcům na sobě dobře držely a dosednutí jednotlivých
nastavků dobře těsnilo. Problém je v tom, že se nedaly jednoduše kombinovat
nastavky různých systémů v jednom úlu. Nyní se hodně prosazují nastavky s
rovným "rozhraním" Problémy s posunováním takových nástavků při převážení
úlů se včelstvy se ukázaly jako zvládnutelné. Tyto nastavky pro různé druhy
rámků se snadno kombinují na sobě. Navíc se tady v plné míře uplatní
nepsaný standart při studené stavbě, 10 rámků v jednom nastavku, potom je
vnitřní šířka nastavku vždy 38 cm, ať už je šířka rámků jakákoliv. Úl se tak
dá bez problémů sestavit z nastavků v podstatě s libovolnou rámkovou mírou,
šířka nastavků je stejná, různá je jen délka a pokud je v délce nastavku
příliš velký rozdíl, mezera se dobře dotěsní přibitou latičkou. Je tak možné
v jednom úlu kombinovat nastavky s rámky 39x24 s nastavky s rámky 44,8 nebo
s nastavky s rámky 42 nebo i jiné exotičtější rámky a to nejenom ze účelem
převedení z jedné rámkové míry na druhou, ale i za účelem dlouhodobého
včelaření a vyzkoušení a vyřazení méně vhodných rámkových měr likvidací až
po přirozeném opotřebení.
Jinak nízké nastavky umožňují větší pružnost při ošetřování včelstev, více
se využije manipulace s celými nastavky u včelstev v případě nedostatku
času, snáze se vybírá zralý med, snáze se dělají úlky na odchov oddělků,
rozšiřování a zužování včelstev celými nastavky je jemnější, odvíčkovávání
menších rámků mně připadá jaksi snadnější a medomet taky může být menší. Na
druhé straně je tady spousta malých rámečků, každý z nich vyžaduje pro
vyřezání, čištění, zatavení mezistěny v podstatě stejné množství času jako
velký rámek, ve včelstvech nutnost přecházení přes spousty louček rámků a
mezer zpomaluje nebo dokonce znemožňuje rozvoj slabších včelstev.
Vysoké nastavky znamenají lepší jarní rozvoj, přirozenější zimování a vůbec
život včelstva mimo dobu produkce medu. A jiné uvažování při hlavně
přidávání nastavků. Zatímco u nízkých nastavků se další mohou obvykle
přidávat tak, aby to včely ihned zpozorovaly a rovnou začaly mezistěny v
přidaném nastavku stavět, vysoký nastavek se ve většině případů musí
přidávat tak, aby to včely "nezpozorovaly", jejich tepelný režim nebyl
rozrušen a do nově přidaného nastavku se rozšířily až "samy uznají za
vhodné" a původní nastavky budou pro ně malé.
Potom je ještě kombinace, kdy se včelstvo chová celoročně na velké míře
víceméně ve stále stejném prostoru a v době snůšek se na ukládání medu
přidávají nízké nastavky. Přímo dělaný na toto je nastavek Jumbo Dadant s 10
rámky 44,8 x tuším 29 cm, případně by se daly použít dva nastavky po 10
rámcích 39x24 cm.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 04, 2009 8:27 PM
Subject: zatím jen teoretický začátečník


> Dobrý den,
> pročítám si literaturu o výhodách použití vysokých a nízkých nástavků,
> spolu s články na internetu a čím dál více se v tom ztrácím. Nedávno jsem
> si pořídil zahradu kousek u Brna a rád bych si splnil sen, začít zde
> včelařit. Vzhledem k tomu, že mě v naší rodině včelařství minulo o jednu
> generaci nemám kde čerpat. Asi co včelař to jiný názor, přesto - dá se
> říct, která velikost nástavku je vhodnější pro úplného začátečníka?
> (většina článků budí dojem, že nízký nástavek je ideálnější a vysoký
> nástavek je spíše tradičnější)- chápu to dobře? Děkuji Radim

http://www.hrnek.cz/vaha/index.php


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Friday, January 02, 2009 10:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: úlová váha

Na přestavbě osobní digtální váhy na váhu úlovou právě pracuji. Nejvodnější je váha se 4 senzory, které lze vyjmout a zapustit do rohů úlu a upravit čidlo spínání, které bývá provedeno jako otřesové, zobrazovací díl umístit do samostatné kabičky s baterií a spínačem. Váživost 1 dílek =1 dkg, 0-135 kg Po dokončení dám na web foto. Taková váha se dá pořídit v marketu cca 500 Kč. Prosím o zkušenosti s váhou obecně.

Taky jsem na tom pracoval, ale pak uz zacla sezona a ztratil se cas a chut :-)

Dostal jsem starou klasickou osobni vahu - ne digi. Tam jsem si rikal, ze neni mozne aby na ni ul stal stale, tak jsem si vymyslel zvedak na principu paky, ale zatim jsem to nedotahl do konce. Jednim z duvodu je i ta otrava stale vazit ul. Chtelo by to mit automaticky s zaznamenavanim dat. Loni jsem si poridil teplomer do ulu, mesic jsem si zaznamenaval data a pak jsem to vzdal - zacnu bud s lepsim teplomerem ktery se pripoji pres flasku k pc nebo az budu v duchodu :-)

Ale ta digitalni vaha je mozne reseni - jestli na ni muze ul stat stale (netusim na jakem principu vazi - jdu si to zjistit :-) ) pak to nebude slozite udelat stojan.

T.H.

> Na přestavbě osobní digtální váhy na váhu úlovou právě pracuji. Nejvodnější
> je váha se 4 senzory, které lze vyjmout a zapustit do rohů úlu a upravit
> čidlo spínání, které bývá provedeno jako otřesové, zobrazovací díl umístit
> do samostatné kabičky s baterií a spínačem. Váživost 1 dílek =1 dkg, 0-135
> kg Po dokončení dám na web foto. Taková váha se dá pořídit v marketu cca
> 500 Kč. Prosím o zkušenosti s váhou obecně.
>
>
>

Já používám mechanickou posuvnou plošinovou váhu a dle mého
> názoru je váha výborná věc. Pro zjištění snůšky nenahraditelná. Někdy si
> člověk myslí,že trvá vydatná snůška dle aktivity na letáku, ale váha
> přitom ukazuje nulu nebo i úbytek.

To je prave problem vahy, rika jen + nebo - ale neporovna prinos do ulu a spotrebu vcelstva. Jasny, to asi nevyresime. Budou casti sezony kdy je dobry prinos, ale je obrovska spotreba pro plod....

(viz priloha posledniho MV)

T.H.

Prvý krát som stopil staré voštiny, polámané medzistienky...
Topil som v paráku, no a jedným časom vosk bol krásny žltý a niekedy išla doslova špina.
Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého špinavého medzistienky nevyrobia.

Dakujem za radu

Vosk s se z pařáku nechává vytékat do teplé měkké vody Nečistoty se pak rozpustí do ní a vosk je pak ¨čistý
z pařáků bývá vosk šedý ale to není závada

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <elektromont/=/orava.sk>
> Předmět: Cistenie vosku
> Datum: 05.1.2009 09:25:53
> ----------------------------------------
> Prvý krát som stopil staré voštiny, polámané medzistienky...
> Topil som v paráku, no a jedným časom vosk bol krásny žltý a niekedy išla
> doslova špina.
> Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého
> špinavého medzistienky nevyrobia.
>
> Dakujem za radu
>
>
>

Nejspíš se vosk dlouhodobě s vodou vařil a došlo ke vzniku emulze vosku s
vodou, která když ztuhne, s malou příměsí nečistot připomíná onu špínu.
Poškození vosku stykem s železem nepředpokládám. Mělo by stačit vosk nechat
okapat a vyschnout a opatrně rozpustit bez zbytečného vaření v nádobě s
převařenou nebo destilovanou vodou a nechat co nejpomaleji ztuhnout. Vzniklý
koláč vosku oškrábat od nečistot. Nečistoty nejspíš budou ještě obsahovat
hodně vosku, takže je nechat vyschnout, shromáždit ve větším množství a
potom zase převařit, vosk z toho bude nejspíš o trošku horší, tak na svíčky
nebo spotřebu doma.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <elektromont/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2009 9:25 AM
Subject: Cistenie vosku


> Prvý krát som stopil staré voštiny, polámané medzistienky...
> Topil som v paráku, no a jedným časom vosk bol krásny žltý a niekedy išla
> doslova špina.
> Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého
> špinavého medzistienky nevyrobia.
>
> Dakujem za radu

Jozef:>Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého špinavého medzistienky nevyrobia.<
.........

Nechal bych to na zpracovně. Čím více to budete ohřívat s nějakými nečistotami, tím více to můžete zmrvit. Barva hraje roli jen při výměně jak velké budou srážky % z váhy. Záleží hlavně na barvě při pohledu na zlomenou plochu nebo po rýpnutí. Jestli je barva žlutého odstínu není problém. Ono po lisování totiž dojde k rozbití krystalické struktury a proto je každá čerstvě vyrobená mezistěna krásně žlutá. Jsou-li vidět natom zlomu našedlé vrstvy, nechte to osudu a nevrážejte více času a zaneste to k výměně. Vosk je nesmírně složitý biologický materiál.

Nepremysli nekdo z okoli Prahy o nedelni navsteve Brna? Mam to trochu z ruky :-(


Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, která je iniciátorem projektu VMS, pořádá v neděli 11. ledna 2009 od 10:00 hodin I. celostátní setkání uživatelů a propagátorů VMS s následujícím programem:
10:00 Na cestě k varroatolerantním včelám působením přírody i šlechtitele (Ing. Květoslav Čermák, CSc.)
11:00 Zkušenosti s VMS v Mladé Boleslavi (Ing. Leoš Dvorský)
11:30 IPM - Integrované tlumení škůdců (Ing. Ivan Černý)
12:00 – 13:00 polední přestávka
13:00 Vliv stanoviště a letních zásahů na míru invaze kleštíka včelího (Ing. Antonín Přidal, PhD.)
14:00 Různé metody monitoringu v zahraničí (Ing. Emanuel Veselý)
14:30 VMS – zkušenosti z terénu (Zdeněk Klíma)
15:00 Grant JM kraje – Monitorování varroózy (Mgr. Bronislav Gruna)
15:30 Diskuze, náměty, nové metodiky, alternativy léčení (Ing. Petr Texl)
17:00 Ukončení

místo: Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita,
Zemědělská 1, posluchárna A11 (vchod hlavní vrátnicí se závorou)

Pořadatelé srdečně zvou uživatele, propagátory, příznivce VMS, ale také včelaře, kteří zatím nejsou do projektu zapojeni. Aktuální informace jsou dostupné na http://www.n-vcelari.cz/pripravovane-akce.htm

Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého špinavého medzistienky nevyrobia.


Ak chcete krásny čistý vosk počkajte na slnečné letné dni a vosk vložte do slnečného rozpúšťača.
Ak vosk potrebujete teraz, všetok vosk ešte raz prevarte v čistej vode, pri vrení zberajte z hladiny penu a špinu, npr. a nechajte pomaly sedimentovať, Kotúč vosku vyberte na druhý deň z nádoby vrstvu peľu a nečistoty nožom alebo špachtľou odstráňte až po zdravý vosk. Spracovateľské podniky všetok prijatý vosk ešte raz dokonale prečistia a na margo toho Vám ešte aj tak zrazia 3% z celkovej váhy vosku. Tak to robia všetky výrobne medzistien.

Pomomalé chladnutí lze docílit třeba tak, že nádobu s voskem necháte chladkout v dobře izolovaném úle nebo nástavku.
Také může pomoci při převařování vosku přidání aku kyseliny sírové,ale je nutno po schlazení ještě alespoń jednou "převařit".

Dobry den, mel bych na Vas zkusenejsi par dulezitych otazek.

Za jakych podminek spotrebuje vcelstvo vice cukrenych zasob??
Kdyz je v zime teplejc nebo kdyz je vetsi mraz??

Ma vyznamny vliv na zimujici vcelstvo tloustka ulu?

Kolika kg krmite v zateplenem ule a v nezateplenem ule?? Mam na mysli vcelstva zimujici v jendom nastavku v plodisti (bez medniku, R.M. 39x24).

Ja letos vsem dal po 12kg (jiny roky treba jen 10kg a stacilo to) a jedno vcelstvo me nejak divne bzuci a je dost mrtvolek na dne. Myslite, ze je dobry napad, rozebirat dilo ted v zime?? Resp. ze pobzukujou, ze maji malo zasob?

Dekuji vsem za odpovedi, klidne mi napsite i na mejl..

Stačí nádobu s voskem dát na izolační podložku a omotat hadry o celkové síle
1 - 2 cm. Původně vařící voda plus vosk o celkové hmotnosti u mně asi 3 kila
je teplý ještě po 24 hodinách. U výkupu vosku asi záleží hodně na tom, kdo
vykupuje. Zrovna před pár měsíci jsem viděl v prodejně doslova zlomky vosku,
které vypadaly jako vytuhnutý vosk rovnou vytečený na beton z trochu
rezavějšího vařáku. Ovšem za kolik paní takový vosk vykoupila, jsem
nezjišťoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2009 2:26 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Pomomalé chladnutí lze docílit třeba tak, že nádobu s voskem necháte
> chladkout v dobře izolovaném úle nebo nástavku.
> Také může pomoci při převařování vosku přidání aku kyseliny sírové,ale je
> nutno po schlazení ještě alespoń jednou "převařit".

..."Letos chci poprvé od včel odebírat rouskový pyl. Můžete mi někdo popsat své zkušenosti, jak dlouho pyl od včel odebírat, jak často v jedné sezoně, zda odebírat na stanovišti ze všech úlů (zalétávání včel s pylem tam, kde se nemusí protláčet přes pylochyt) jakým způsobem po odebrání pylu tento upravujete (čištění, sušení, skladování ...) a jakým způsobem jej připravujete pro konzumaci (fermentování - jak)? Co se dá za "mňamku" z pylu připravit? Jak často a jak dlouho pyl konzumovat, jaké účinky na organizmus má ? "

Díky za zkušenosti.

Jiří

S rouskovým pylem nemá asi nikdo z diskutujících zkušenosti.

Jiří

Pozdravujem páni včelári, dakujem veľmi pekne za vaše skúsenosti, idem sa do toho pustiť.

Protože se blíží mrazy, tak je třeba to řešit.
Pokud je to horem přístupný úl, tak je třeba se kouknout.
Kde jsou včely, jestli jsou tam ze shora vidět zavíčkované zásoby. Tedy v uličce co sedí včely.
Není důležité kolik se krmí, ale s kolika kg zásob jdou včel do zimy a kde je mají uloženy. Studená, teplá stavba.

Takže bych se koukl, pokud bych viděl že v uličce co sedí včely nejsou zísoby, je třeba jim tam dát do středu chomáče zásobní plásty. Z toho samého úlu, nebo od vedle.

Teď jde o to přežít mrazy co jdou, až bude nějakých -5 až nula, tak se tam dají zásoby doplnit třeba i zkrystalizovaným medem.

Jinak mrtvolky taky nemusí nic znamenat, hučení taky ne. Záleží na možnosti se kouknout. I z podložky se dá usoudit, kolik zásob a v kolika uličkách spotřebovaly.

Karel

Páni, prečo to preháňate. Horúci ťažky hrniec prenášať do úľov, utepľovať handrami, veď je to úplne zbytočné. Pomalé chladnutie preváraného vosku sa praktizuje preto, pretože dlhodobou sedimentáciou sa dosiahne čistejší vosk. Pri zámene vosku za Ms, výrobca či je vosk čistý alebo mierne znečistený strhne obligátne 3%. Ak včelár chce použiť vosk na špeciálnu výrobu, potom by musel vosk prečistiť kyselinou sírovou, ktorá z vosku odstráni, všetok biologický odpad.
Preto kto pripravuje med na výmenu vosku stačí po skončení varu ponechať na ohnisku nádobu s voskom, kde sedimentácia prebieha dlhšie a presne to je cieľom balenia nádoby do handier. Usporíte si čas a námahu, viem o čom hovorím, v jeseň so odviezol do výrobni Ms 138 kg vosku a žiaden problém som nemal s jeho kvalitou, vo výrobe musia vosk čistiť pri teplote 117˚C v tlakových nádobách, aby zničili prípadné spóry MVP.
Ak má včelár v blízkosti výrobňu Ms, nech radšej odnesie všetky plásty, úlomky a pod., zbaví sa tým zbytočných problémov. V primitívnych domácich varákov získa oveľa menej vosku, ako v špecializovanej výrobni.

Stačí nádobu s voskem dát na izolační podložku a omotat hadry o celkové síle
1 - 2 cm. Původně vařící voda plus vosk o celkové hmotnosti u mně asi 3 kila
je teplý ještě po 24 hodinách. U výkupu vosku asi záleží hodně na tom, kdo
vykupuje. Zrovna před pár měsíci jsem viděl v prodejně doslova zlomky vosku,
které vypadaly jako vytuhnutý vosk rovnou vytečený na beton z trochu
rezavějšího vařáku. Ovšem za kolik paní takový vosk vykoupila, jsem
nezjišťoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Monday, January 05, 2009 2:26 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Pomomalé chladnutí lze docílit třeba tak, že nádobu s voskem necháte
> chladkout v dobře izolovaném úle nebo nástavku.
> Také může pomoci při převařování vosku přidání aku kyseliny sírové,ale je
> nutno po schlazení ještě alespoń jednou "převařit".

"Letos chci poprvé od včel odebírat rouskový pyl. Můžete mi někdo popsat své zkušenosti, jak dlouho pyl od včel odebírat, jak často v jedné sezoně, zda odebírat na stanovišti ze všech úlů (zalétávání včel s pylem tam, kde se nemusí protláčet přes pylochyt) jakým způsobem po odebrání pylu tento upravujete (čištění, sušení, skladování ...) a jakým způsobem jej připravujete pro konzumaci (fermentování - jak)? Co se dá za "mňamku" z pylu připravit? Jak často a jak dlouho pyl konzumovat, jaké účinky na organizmus má ? "

Skúsim vám odpovedať postupne na každú otázku, mám určitú 6 ročnú prax s odberom obnôžkovaného- rouskovaného peľu, s ročnou produkciou 300 až 40O kg, ktorý som dodával priamo do chovateľského závodu čmeľov,1 kg 140,-Sk, v natívnom zmrazenom stave.

- s odberom som začínal už pred alebo na začiatku kvitnutia repky olejky, bez prerušenia do konca 7 mesiaca (podľa potreby odberateľa).

- ZO 74 včelstiev som odberal z 56, zalietavanie včiel s peľom som nezistil. V začiatkoch áno, ale boli špecifické prípady omylom uzavrený prístup na peľovú mriežku. Vždy to záleží od typu peľového dna. Neviem aké je Vaše dno, ale ja mám záchytnú nádobu v dne úľa aj s peľ. mriežkou, čím je chránené proti dažďu.

- odoberaný peľ v tomto prípade nesmie pochádzať od včelstiev ak sa vyskytuje MVP, sa po odobraní (každý večer) juemne pretrasie cez sieť (kovová proti hmyzu, má primerané očká) na spodku odbernej nádobe a z mechanického odstránenia nečistôt, telá mŕtvych včiel, nôh, krídla a pod. Med sa prechodne vkladá do mraziaceho boxu, a egalizuje na 25 kg hmotnosť do PE vriec. Odvážam 100 kg množstvo.

- príprava peľových obnôžok na konzumáciu. Aby peľ bol stráviteľný, musí sa fermetovať napodobnením včiel, ktoré to robia v bunkách plástu. Totiž, aby peľ mal svoju účinnosť musí prirodzeným alebo umelým spôsobom narušiť obal- exina peľového zrna.
Očistený peľ asi O,5 kg sa nasype do sklenenej misy, rozriedi sa med 2 diely medu 1 diel teplej vody a vymieša sa do kaše. Obsah vložíme do O,7 lit. fľaše tak, že ponecháme priestor medzi vrchnákom a peľovej kaše asi 3 cm, aby mala zmes zväčšiť svoj obsah. Po 2-troch týždňoch je ju možné konzumovať. Najvhodnejší je nápoj, mliečny koktail, naložené alebo čerstvé ovocie a to všetko dobre rozmixované v mlieku, môže byť aj kakao.. Kombinácie si môže vymyslieť každý sám. K spotrebe treba pristupovať opatrne, najskôr malé množstvo odskúšať npr. pacient s chorou prostatou a len po kladnom výsledku môže paciet konzumovať 3 xkrát denne.
Pacient s porušeným zrakom si túto peľovú kúru pochvaľoval, takisto pacient s chorou prostatou už roky včelári a choroba sa nezhoršuje, má 78 r.. Inak nie som lekár, preto akékoľvek moje vyjadrenie je len informatívne.

Pro čištění vosku používám podobné metody zde popsané. Uvedu svůj postup : vosk získaný z vařáku očistím a následně ho rozpouštím v dešťové vodě v lavoru na starším kuchyňském sporáku. Když přijde roztok do mírného varu, mechanické nečistoty odstraňuji vybíráním odvíčkovací vidličkou. Vyčištěný vosk přelívám do kyblíku od Primalexu. Po vychladnutí vyklopím vosk světlehnědé barvy a spodní stranu ještě očistím.
Zdravím HaF

KaJi:
Mam tam teplou stavbu.Ani nevim jestli by byla lepsi studena, delam vsechny uly na teplou..
Spis se bojim vcely v zime rozebirat. Nemuzu jim nejak takhle ublizit, kdyz do nich polezu, kdyz mrzne?

Mam tam teplou stavbu.Ani nevim jestli by byla lepsi studena, delam vsechny uly na teplou..
Spis se bojim vcely v zime rozebirat. Nemuzu jim nejak takhle ublizit, kdyz do nich polezu, kdyz mrzne?
-----
U teplé je problém, jak si vytvoří chomáč. Pokud začnou u středu a jedou do jedné strany, tak to mají někdy blbé. Za mrazu nebo s plodem nepřelezou.

Záleží na tom, co se myslí rozebírat. Odklápění vík a nástavků jsem teď kvůli focení dělal (i pár rámků vyndal - z kraje chomáče) za -15 a včelám to vadilo asi míň než jiné věci - třeba průvan, plíseň atd.

Určitě to nepatří k normálním věcem, ale včelstvo padlé hlady protože bylo odříznuté od zásob taky není normální.

V těchto končinách bývaly zimy i ke třicítce a včely normálně vyzimovávaly - pokud měly zásoby na dosah. Na zimu jsou adaptované, na rozdíl od všelijakých včelařských zásahů a kouzel. :-))

Karel

Pokud divně bzučí a mají hodně mrtvolek na dně, nejspíš už na podzim, tak v
říjnu listopadu ztratily matku a nyní jsou bez matky nebo mají možná nějakou
vadnou trubcokladnou matku. A nyní je právě doba, kdy to včelstvu "dochází"
. Včely budou čím dál rozrušeněnjší, budou se rozbíhat a na krajích plástů
hynout až poslední zbytek nejspíš kvůli malému množství včel zmrzne.
Když mají hlad, tak nebzučí, ale jen tak jakoby "šramotí" To je rozdíl. Do
1 - 3 týdnů potom vyčerpají vnitřní zásoby a uhynou. Rozdíl je u rozložení
mrtvých včel na podložce. Pokud hynou hlady, je pod zimním chumáčem množství
včel, které hlad nevydržely a uhynuly, na krajích nejsou skoro žádné. Pokud
hynou kvůli ztrátě matky nebo jinému v zimě nestandartnímu stavu, je sice
pod chumáčem taky hodně včel, ale hodně jich je taky na okrajích podložky.
Pokud trpí hladem, řešení je na místě. Pokud ten důvod je jiný, dneska,
pokud to není poslední nebo vzácné včelstvo, je možná nejlepší je nechat
tak I kdysi před varaózou byly občas nějaké těžko vysvětlitelné zimní
úhyny, stávalo se dost často, že když se takové včelstvo dožilo jara a potom
se piplalo, že se na ně spotřebovalo úsilí a prostředky a stejně by bylo
mnohem lepší prostě včelstvo nechat uhynout nebo v předjaří zrušit a na jeho
místě vychovat z oddělku nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal24Hc" <mothy/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2009 2:41 PM
Subject: spatne_zimovani


> Dobry den, mel bych na Vas zkusenejsi par dulezitych otazek.
>
> Za jakych podminek spotrebuje vcelstvo vice cukrenych zasob??
> Kdyz je v zime teplejc nebo kdyz je vetsi mraz??
>
> Ma vyznamny vliv na zimujici vcelstvo tloustka ulu?
>
> Kolika kg krmite v zateplenem ule a v nezateplenem ule?? Mam na mysli
> vcelstva zimujici v jendom nastavku v plodisti (bez medniku, R.M. 39x24).
>
> Ja letos vsem dal po 12kg (jiny roky treba jen 10kg a stacilo to) a jedno
> vcelstvo me nejak divne bzuci a je dost mrtvolek na dne. Myslite, ze je
> dobry napad, rozebirat dilo ted v zime?? Resp. ze pobzukujou, ze maji malo
> zasob?
>
> Dekuji vsem za odpovedi, klidne mi napsite i na mejl..

Děkuji příteli Turčánimu za jeho zkušenosti s odběrem pylu.
Jiří

Chci se na toto tema zminit o tom, ze je vhodne oriznout necisty jeste za tepla - jde to pak s minimalni namahou. Rozehraty vosk s vodou pres sitovinu vylit do nadoby, uteplit ji - cim to chladne pomaleji tim je to cistejsi a pak jeste za tepla odriznout spodek s necistotama. Jinak kosilky se vyplati vylisovat, alespon treba jen v sacku na vosk jeho stocenim, pomackanim apod. Cim lepsi lisovani tim vetsi vyteznost - tolik moje mala zkusenost.

Ale jak bylo zmineno nema cenu prilis na tom ztracet cas, opakovane roztaveni se mi nikdy moc nevyplatilo, tj. vysledek z druheho kola nebyl o mnoho lepsi a srazka za vymenu bude vzdycky...

T.H.

> Vyjadřuji podporu tomuto stanovisku. Chci se zeptat těch co provádí VMS jestli
> někdo z vás pojede 11.1.09 do Brana na setkání příznivců a propagátorů VMS. Bylo
> by dobré, aby se toto setkání konalo také ve středu Čech pro lepší dostupnost
> pro všechny včelaře.
> Franta


Probiram se maily dost opozdene a je to boj :-)

Ja se chystam ovsem jestli nevymeknu kuli pocasi. Nechce se mi samotnemu, nabizim nejake to misto v aute, (sem praha-vychod)

T.H.

U teplé je problém, jak si vytvoří chomáč. Pokud začnou u středu a jedou do jedné strany, tak to mají někdy blbé. Za mrazu nebo s plodem nepřelezou.

Neviem kedy a kto vyslovil prvýkrát túto nesmrteľnú vetu, ale asi sa tiahne od doby, keď sa začali používať známe Dzierdzonove úle, ktoré boli na teplú stavbu.

Svoje začiatky v r. 1956 som zahájil úľmi na teplú stavbu, postupne som budoval včelnicu úľmi na studenú stavbu a i teraz mám 6 nadstavkových úľov na teplú stavbu. Nikdy sa mi nestalo, aby čo i len jedno včelstvo mi uhynulo len preto, že včelstvo svoj chumáč vytvorilo v strede plástu širokého 42 cm.
Vždy a to aj teraz včelstvo začína od niektorej strane teplej stavby a za zásobami postupuje k druhému okraju, ak je zima krutá a príliš dlhá.
Včely totiž aj v zime medzi sebou komunikujú (ML) a preto sa zhromažďujú pri bočný a spodných latkách -loučkách rámikov, kde prechádzajú pod plástami a medzerami pri bočných latkách rámikov. Pri studenej stavbe sa stáva, že včelstvo svoj zimný chumáč v trede plástov (pri nezúžených včelstvách), ale vždy pri bočných latkách vpredu a neraz i vzadu.

Anton:>Neviem kedy a kto vyslovil prvýkrát túto nesmrteľnú vetu, ale asi sa tiahne od doby, keď sa začali používať známe Dzierdzonove úle, ktoré boli na teplú stavbu.<
..........
To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna. Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku. Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.

G. Pazderka napsal:

>To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.
>Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku.
>Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.
....................

Já jsem dosud používal pouze úly na teplou stabu, jednak budečáky, potom moravské universály, a také nástavkové úly.

Jen jedno menší včelstvo za cca 25 let mi uhynulo proto, že utvořilo zimní chumáč uprostřed, pustilo se na jednu stranu, a uhynulo hladem přesto, že v druhé polovině plástů a i vzadu mělo zásoby.

A bylo to v moravském universálu, kde není česno umístěno symetricky ve středu stěny, ale z boku.
Takže jakási nepřímá studená stavba.

Nikdy se mi to nestalo ani u budečáku při zimování v plodišti. Vždycky tam včelstva utvoří chumáč u některé boční stěny, a pokud potřebují, posunují se do boku ke druhé stěně. A česna jsou krásně symetricky umístěna uprostřed čelní stěny.

Takže můžu potvrdit, že z mých zkušeností nevyplývá jakýkoli problém u teplé stavby s vytvářením zimního chumáče uprostřed, a z toho plynoucí odříznutí od části zásob v plástech.

Radek Krušina

A co třeba plísně?

Jo ale korek je porézní, takže napodruhé je použití horší, aco jich bude potřeba !

Gusto: ...ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.

Nuž, dobre, ale prečo v prírode je do dutiny otvor- vždy v strede z hľadiska okrúhleho príbytku (strom), čo včelstvo nevie ovplyvniť, lebo otvor je daný určitou náhodou. otvor do dutiny môže byť zvislý, npr. trhlina od blesku. Už neraz som rozmýšľal o tom, prečo človek vymyslel letáč vodorovný, keď je to absolútne neprijateľné. Rozum napovedá, že preto, lebo je to pre človeka výhodnejšie z praktického hľadiska, môže vo včelstve manipulovať, npr. čistenie.
Vyrobil som klát, otvor do umelej dutiny vysokej 105 cm som urobil v stred klátu a vo zvislej polohe, včelstvo je v druhej zime a funguje to.
Zhrniem: Človek vo svojej nadradenosti vymýšľa a vnucuje včelstvu to, čo jemu prospieva, np potom vznikajú aj situácie, ktoré musia včely znášať a trpieť. ešte šťastie, že vedia vrtochom človeka prispôsobiť.

Chtěl bych se zůčastnit v neděli setkání uživatelů VMS,ale protože vzhledem k nejistému počasí pojedu možná vlakem,nevím jak se dostat v Brně z hlavního nádraží na zemědělskou univerzitu.Poradí mi někdo z Brna? Díky

Cesta na Mendelovu univerzitu z brněnského hl. nádraží je jednoduchá. U
nádraží nastupte na tramvajovou linku č. 9 (nástupiště buď u obch. domu
Tesco a nebo pod hotelem Grand - ne přímo u hlavní nádražní budovy) směr
Lesná. Výstupní zastávka Zemědělská. Vchod do budovy A přes strážnici, tzn.
vchod se závorami.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Stanislav PXcl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 2:10 PM
Subject: Konference VMS


> Chtěl bych se zůčastnit v neděli setkání uživatelů VMS,ale protože
vzhledem
> k nejistému počasí pojedu možná vlakem,nevím jak se dostat v Brně z
> hlavního nádraží na zemědělskou univerzitu.Poradí mi někdo z Brna? Díky

Já mám zavedené, ze vychladlý blok vosku vytáhnu a pod tekoucí studenou
vodou rýzákem odru nejhorsí necistoty. Vosk teplý být nemuze, protoze by se
na rýzák necistoty lepily. Tyto necistoty jdou do odpadu. Zbytek potom
oskrábu nozem a tam by se skutecne hodilo trochu toho tepla, ale vubec to
není podmínkou. Vosk dávám chladnout prímo z vytavování parou v odstavovacím
hrnci, takze nic nyní neprevaruji, vrstva okartácovaných necistot je asi
milimetr, vrstva dalsích necistot, co je nutno oskrábat nozem je maximálne
dalsí milimetr. Potom uz je úplne cistý vosk. Tloustka voskového bloku bývá
tak 7 centimetru. Dríve z varáku jsem kdysi prevaril vosk a ten mel pod
sílou 10 centimetru vosku 2 centimetry necistot. Ty jsem oskrábal a s cílem
vytavit skutecne cistý vosk jsem zase prevaril. Zase tam byly 2 centimetry
necistot. Potretí zase 2 centimetry a tak jsem pochopil, ze ty "necistoty",
pokud se vosk s vodou varí, nejsou jenom "necistoty" ale tvorí je z velké
cásti emulgovaný vosk. Nozem oskrábané vysusené "necistoty", pokud se mi
zrovna sejde vosk vcelí a výroba vosku na stepování, dávám nyní do vosku na
stepování. Teda pokud se ukáze, ze oprava mého deravého odstavovacího hrnce
silikonovým tmelem bude i pri prevarování na hliníku drzet a hrnec si udrzí
tesnost, budu v tom dále pokracovat...

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "V?ela?ská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 12:02 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Chci se na toto tema zminit o tom, ze je vhodne oriznout necisty jeste za
tepla - jde to pak s minimalni namahou. Rozehraty vosk s vodou pres
sitovinu vylit do nadoby, uteplit ji - cim to chladne pomaleji tim je to
cistejsi a pak jeste za tepla odriznout spodek s necistotama. Jinak kosilky
se vyplati vylisovat, alespon treba jen v sacku na vosk jeho stocenim,
pomackanim apod. Cim lepsi lisovani tim vetsi vyteznost - tolik moje mala
zkusenost.
>
> Ale jak bylo zmineno nema cenu prilis na tom ztracet cas, opakovane
roztaveni se mi nikdy moc nevyplatilo, tj. vysledek z druheho kola nebyl o
mnoho lepsi a srazka za vymenu bude vzdycky...
>
> T.H.

Díky.

Mně se kdysi v zadovácích tak každé zhruba desáté včelstvo usídlilo přesně
uprostřed rámků. A když byla dlouhá zima, tak hodně z nich hynulo. Taky se
mi stalo, že se chumáč v zimě rozdělil a ta slabší půlka uhynula, asi
chladem na zásobách, ta silnější půlka přežila. A to byly úly dvojáky, kde
se dalo čekat, že včely si budou na podzim sedat spíše ke střední steně
dvojáku, která je oteplená od sousedního včelstva. Dokud jsem nezavedl od
podletí nesymetrické zúžení česna, aby je to tlačilo vychovávat poslední
plod u dělicí stěny s sousedním včelstvem. Jak o tom tak dneska uvažuji,
hodně v tom asi udělalo nízké dno úlu v těch zadovácích, bylo vysoké jen asi
1 - 2 centimetry, takže čerstvý vzduch od česna byl hlavně uprostřed rámků,
v krajích už málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 1:20 PM
Subject: Re: spatne_zimovani (33236)


> G. Pazderka napsal:
>
> >To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a
> ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou
> polohy česna.
> >Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské
> představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom
> fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku.
> >Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.
> ...................
>
> Já jsem dosud používal pouze úly na teplou stabu, jednak budečáky, potom
> moravské universály, a také nástavkové úly.
>
> Jen jedno menší včelstvo za cca 25 let mi uhynulo proto, že utvořilo zimní
> chumáč uprostřed, pustilo se na jednu stranu, a uhynulo hladem přesto, že
v
> druhé polovině plástů a i vzadu mělo zásoby.
>
> A bylo to v moravském universálu, kde není česno umístěno symetricky ve
> středu stěny, ale z boku.
> Takže jakási nepřímá studená stavba.
>
> Nikdy se mi to nestalo ani u budečáku při zimování v plodišti. Vždycky tam
> včelstva utvoří chumáč u některé boční stěny, a pokud potřebují, posunují
> se do boku ke druhé stěně. A česna jsou krásně symetricky umístěna
> uprostřed čelní stěny.
>
> Takže můžu potvrdit, že z mých zkušeností nevyplývá jakýkoli problém u
> teplé stavby s vytvářením zimního chumáče uprostřed, a z toho plynoucí
> odříznutí od části zásob v plástech.
>
> Radek Krušina

přirozená orientace díla vůči česnu je 30 - 40° vůči česnu To dříve napodoboval Moravský Univerzál.A u dnešních úlů je to česno k jedné straně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236)
> Datum: 06.1.2009 14:02:56
> ----------------------------------------
> Gusto: ...ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým
> přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.
>
> Nuž, dobre, ale prečo v prírode je do dutiny otvor- vždy v strede z
> hľadiska okrúhleho príbytku (strom), čo včelstvo nevie ovplyvniť, lebo
> otvor je daný určitou náhodou. otvor do dutiny môže byť zvislý, npr.
> trhlina od blesku. Už neraz som rozmýšľal o tom, prečo človek vymyslel
> letáč vodorovný, keď je to absolútne neprijateľné. Rozum napovedá, že
> preto, lebo je to pre človeka výhodnejšie z praktického hľadiska, môže vo
> včelstve manipulovať, npr. čistenie.
> Vyrobil som klát, otvor do umelej dutiny vysokej 105 cm som urobil v stred
> klátu a vo zvislej polohe, včelstvo je v druhej zime a funguje to.
> Zhrniem: Človek vo svojej nadradenosti vymýšľa a vnucuje včelstvu to, čo
> jemu prospieva, np potom vznikajú aj situácie, ktoré musia včely znášať a
> trpieť. ešte šťastie, že vedia vrtochom človeka prispôsobiť.
>
>
>

Nejprve bych rad podekoval vsem vcelarum, co se mi snazili poradit.

Pred chvilkou jsem prijel od vcel. Situace se ma takto:

Odklopil sem strechu, sundal folii a chtel drobek rozebrat dilo(alespon okraj). Aniz bych vindal jediny ramecek, bylo videt, ze zasob maj minimalne cca na 2-3 mesice. Bylo videt nekolik plastu zavickovanych. Takze zasoby maji - hladem nemrou.

Zimovaci teleso je priblizne v pulce pricemz bych rekl, ze se pohybuje od cesna dozadu, protoze predni asi dva ramecky me pripadli prazdne(bez zasob), ale bylo videt ze vcely(chomac) jsou u zasob. Takze nejsou odriznuti od zasob - hlady nemrou.

Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli, byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni taky netrpi.

Vse sem zadelal, ale otevrel cesno a ze spodu vybral mrtvolky. Udal sem si ul se zasitovanym vyssim dnem, takze mrtvolky zustavaji na dne. Docela sem se zdesil, kdyz sem vyhrabal cca 1/3 vcelstva. Uhynule vcely, sem posbiral na papir a v teple je prohlidnul. Matku sem nenasel. Predpokladam ze zije, protoze v mrtvolkach nebyla(mam ji i oznacenou) a po nakrmeni a pred zazimovanim sem vsechny vcelstva kontroloval, jestli maji matku..

Po vyndani uhynulych vcel, me pripadlo ze se vcelstvo drobek utisilo. Ale jinak si hucelo porad stejne, jak pred rozdelanim, tak celou dobu co bylo rodelany i behem vyndavani mrtvolek.. Nakonec sem zuzil cesno asi na 1/3 a ted uz vazne nevim, jak jim jinak pomoci. Asi to necham na prirode..

Jen pro zajímavost. Z které strany vám, kteří máte studenou stavbu, kladou matky v úlech?
Když jsem měl několik tachováků na studenou stavbu, kladly včely vždy z prava do leva (při pohledu ze zadu úlu). Nyní v 3/4 langstroth včely, mimo asi dvou případů zhruba z padesáti, kladly vždy od leva do prava. Je pravda, že jsem měl tachováky otočené na východ. Nové úly langstroth jsou na jih.
Tonda

>Mně se kdysi v zadovácích tak každé zhruba desáté včelstvo usídlilo přesně uprostřed rámků. A když byla dlouhá zima, tak hodně z nich hynulo. Taky se mi stalo, že se chumáč v zimě rozdělil a ta slabší půlka uhynula, asi chladem na zásobách, ta silnější půlka přežila. A to byly úly dvojáky, kde se dalo čekat, že včely si budou na podzim sedat spíše ke střední steně dvojáku, která je oteplená od sousedního včelstva. Dokud jsem nezavedl od podletí nesymetrické zúžení česna, aby je to tlačilo vychovávat poslední plod u dělicí stěny s sousedním včelstvem. Jak o tom tak dneska uvažuji, hodně v tom asi udělalo nízké dno úlu v těch zadovácích, bylo vysoké jen asi 1 - 2 centimetry, takže čerstvý vzduch od česna byl hlavně uprostřed rámků, v krajích už málo.

>Jen pro zajímavost. Z které strany vám, kteří máte studenou stavbu, kladou matky v úlech? Tonda <
-----------------------------------------------------------
NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se postupně rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
JK

JK:....Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
JK
----
Vybíral jsem nové stanoviště a nakonec jsme se rozhodl pro západní svah než pro čistě jižní. Připadal mi teplejší. Sluníčko má asi tři hodiny po obědě větší "sílu" než tři hod. před obědem. V devět hod. se na jaře někdy teprve rozhání mlhy a rosa.

Karel

On Tuesday 06 of January 2009 16:17:59 Michal24Hc wrote:

> Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli,
> byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni
> taky netrpi.

DD,
to by melo znamenat, ze matka ploduje.

Honza

Děkuji všem za rady ohledně velikosti nástavků. Ještě bych rád využil Vašich zkušeností a požádal Vás:

1) o připomínkování plánovaného úlu-pro začátečníka.(který vzešel z Vašich rad, literatury a článků na netu)
Viděl bych to asi na úl Langstroth /2 spodní nástavky pro r.m. 448/232mm + horní pro r.m. 448/159mm/. Vzhledem k tomu, že jsem včelami zcela nedotčen (nepočítám-li nějaké to žihadlo z dětství)doufám, že je tato volba ideální - pokud ne budu rád za jakoukoli radu.

2)dále mě zajímají Vaše zkušenosti s přendáním oddělků do tohoto úlu (budu-li mít z oddělku 6 rámků, je lepší je dát všechny do jednoho nástavku-jak bylo doporučeno na netu nebo by šlo využít i oba nástavky a dát do nich po třech rámcích?)

3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v blízkém okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3 včelstva-platí to i pro začátek?

4)ještě jeden dotaz týkající se oddělků, jsou na webových stránkách nabízeny od června, není jiný způsob, jak začít a nemuset čekat do června (a od června se začít modlit, aby se včely ujaly a přežily zimu)?

Literatura je plná rad a někdy velmi odborných infomrací, ale takové ty úplně základní rady pro začátečníky jsou v tom objemu velmi težko uchopitelné. Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro začínající včelaře?

Díky všem za podporu
R.

Pane Michale, máte podle popisu asi úl upravený na teplou stavbu. Při tomto uspořádání se ve včelstvech lépe pracuje. Vaše včely se nepřesouvají přes rámky dozadu, ale pohybují se podél k jedné straně a tam musí být zásoby. V zadu jim nejsou nic platné dokud se neoteplí a včely se nepřesunou . Pak se tomu říká, že včelstvo uhynulo na zásobách.Bývají to nejčastější úhyny. Proto někteří včelaři psali o špatně otevřených česnech. Někteří včelaři tento problém - umístění zimního chomáče - také řeší otevřeným očkem, které je vytvořeno ne uprostřed, ale asi v jedné třetině od kraje.Někdy se může stát, že uhyne hladem i jen jedna ulička včel.

Vážený priateľ.
Ja by som odporúčal začať s aspoň tromi rodinami (úlmi) a prizvať si k
tomu skúseného včelára. Pri troch úloch sa už dajú porovnávať výsledky.
Vôbec najlepšie by bolo, "ísť za učna" k dákemu skúsenému včelárovi, pri
ktorom sa okrem vedomostí dajú získať aj oddelky, prípadne roje.
Literatúra je skvelá vec, ale nad skúsenosti nieto. Prípadne si vyhľadať
viacej takto "postihnutých" ľudí s rôznymi úlmi a potom si vybrať. Nie
je všetko zlato, čo sa blyští.

Vojto.

P.S. Ak chceš byť sťastný jeden deň, vypi si! Ak chceš byť šťastný jeden
rok, ožeň sa! Ak chceš byť šťastný celý život, staň sa včelárom! :-)
----------
www.inPage.sk – Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Jak jsem psal, alespoň u mne je to obráceně. Česna k jihu, pohled zezadu, kladou z leva do prava, je to od východu k západu. Jde to lehce určit po celý rok, protože první je pylový krycí, pak několik rámků plodu, krycí pylový a minimálně dva se zasobami. Tak je to ve všech nástavcích a ve všech úlech. K zimě se stahují zase u mne k východu. Když usadím roj, nebo udělám oddělek, začnou z 99% stejně a to od východu. Proto by mě zajímalo, jak je to u ostatních s neuteplenými úly na studenou stavbu. Nevím jestli je to dané světovou stranou. Česna nejsou přímo na jih, ale na jihovýchod.
Tonda

>NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se postupně rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???

K jednotlivým bodům se dá podotknou toto
1) Délka 448 je výborná pro zimování v jednom nástavku Při zimování na více nástavcích se ta výhoda stírá protože včelstvo se pak v zimě posouvá směrem nahoru.
2) oddělek dát do jednoho a jak ho obsadí podsunout pod něj teprv další
3) Jeden úl je opravdu hodně málo za ideál pro začátek považuji 3
4) Nabízené oddělky jsou již defakto hotová včelstva s kladoucí matkou tam se nemá co ujímat stačí jen se postarat aby netrpěly hladem a pak v srpnu dát 10 až 20 kg cukru, (raděj to více)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zat?m jen teoretick? za??te?n?k
> Datum: 06.1.2009 21:08:36
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za rady ohledně velikosti nástavků. Ještě bych rád využil
> Vašich zkušeností a požádal Vás:
>
> 1) o připomínkování plánovaného úlu-pro začátečníka.(který vzešel z Vašich
> rad, literatury a článků na netu)
> Viděl bych to asi na úl Langstroth /2 spodní nástavky pro r.m. 448/232mm +
> horní pro r.m. 448/159mm/. Vzhledem k tomu, že jsem včelami zcela nedotčen
> (nepočítám-li nějaké to žihadlo z dětství)doufám, že je tato volba ideální
> - pokud ne budu rád za jakoukoli radu.
>
> 2)dále mě zajímají Vaše zkušenosti s přendáním oddělků do tohoto úlu
> (budu-li mít z oddělku 6 rámků, je lepší je dát všechny do jednoho
> nástavku-jak bylo doporučeno na netu nebo by šlo využít i oba nástavky a
> dát do nich po třech rámcích?)
>
> 3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v blízkém
> okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s
> větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3
> včelstva-platí to i pro začátek?
>
> 4)ještě jeden dotaz týkající se oddělků, jsou na webových stránkách
> nabízeny od června, není jiný způsob, jak začít a nemuset čekat do června
> (a od června se začít modlit, aby se včely ujaly a přežily zimu)?
>
> Literatura je plná rad a někdy velmi odborných infomrací, ale takové ty
> úplně základní rady pro začátečníky jsou v tom objemu velmi težko
> uchopitelné. Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro
> začínající včelaře?
>
> Díky všem za podporu
> R.
>
>
>

Nejspíš jen špatné větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236) (33244) (33245) (33250) (33251) (33252)
> Datum: 06.1.2009 20:49:29
> ----------------------------------------
> On Tuesday 06 of January 2009 16:17:59 Michal24Hc wrote:
>
> > Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli,
> > byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni
> > taky netrpi.
>
> DD,
> to by melo znamenat, ze matka ploduje.
>
> Honza
>
>
>

já nevím, ale právě od tamtud přichází krize, z kremlu zase mráz a z jihu mafie
Teď babo raď:!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236)
> Datum: 06.1.2009 19:37:07
> ----------------------------------------
> JK:....Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
> JK
> ----
> Vybíral jsem nové stanoviště a nakonec jsme se rozhodl pro západní svah než
> pro čistě jižní. Připadal mi teplejší. Sluníčko má asi tři hodiny po obědě
> větší "sílu" než tři hod. před obědem. V devět hod. se na jaře někdy teprve
> rozhání mlhy a rosa.
>
> Karel
>
>
>

Má někdo zkušenosti s vytavováním rámků parou (parní vyvíječ)?Poraďte prosím jak na to,a jaké by byly pořizovací náklady oproti klasickému vařáku.

Ad 1/
celkem na tom nezáleží, ale obě dvě výšky jsou standard, pak se může zůstat třeba jen u jedné z nich :-)

Ad 2/ záleží jestli budou na 232mm nebo 159mm
232 nechat, 159 případně přehodit, ale v každém případě bych je krmil průběžně od začátku.

ad 3/ já si myslím, že optimum je 3 až šest pro první rok.
Chybička se občas vloudí a rychleji se člověk učí.

ad 4/ v květnu bych jel na Školu nástavkových včelařů a případně koukal i jinde a teprve pak bych si něco přivezl domů.
Uspěchat není co, když se koupí hotová včelstva, tak málokdy nová a na míře, kterou člověk chce a pak řeší další problémy.

Karel

B.Tichy:
To je zajimave co pisete. Jne nechapu, jak myslite to presouvani. Resp. co myslite ti, ze se pohybuji podelne? To jako, ze chomac je pres cele plodiste a jde treba z leva do prava celou zimu?? Podelne ramecku?? Ale ja videl ze zasoby jsou tam co jsou vcely.. Tak snad zasoby maj. Mozna jen vazne uhynula jenda ulicka, ten pocet by odpovidal. Do ted meli cele cesno otevreny. Zitra tam zajedu a uvidim, dystak otevru ocko na plodisti a rozsirim zas cesno.. Ale dekuji za postreh..

Neco taky pridam at si poctete :-)

> 1) o připomínkování plánovaného úlu-pro začátečníka.(který vzešel z Vašich
> rad, literatury a článků na netu)
> Viděl bych to asi na úl Langstroth /2 spodní nástavky pro r.m. 448/232mm +
> horní pro r.m. 448/159mm/. Vzhledem k tomu, že jsem včelami zcela nedotčen
> (nepočítám-li nějaké to žihadlo z dětství)doufám, že je tato volba ideální
> - pokud ne budu rád za jakoukoli radu.

Tady je dulezity zvolit pudorys nastavku a ten drzet, vyska uz nehraje tolik roli, da se sni hybat, testovat. Mam krom 39x24 i Lang159 ted sem si udelal jeden 285 na zkousku. Dulezite je aby vse bylo zamenitelne a slo pouzit jako stavebnice na kazdy ul. Tj dno, mezidno, nastavky, viko strecha krmitko atd.

> 2)dále mě zajímají Vaše zkušenosti s přendáním oddělků do tohoto úlu
> (budu-li mít z oddělku 6 rámků, je lepší je dát všechny do jednoho
> nástavku-jak bylo doporučeno na netu nebo by šlo využít i oba nástavky a
> dát do nich po třech rámcích?)

Do jednoho nastavku v poradi ramku jako maji v oddelku, zbytek mezisteny. Nevhodne by bylo roztrhnout polodove hnizdo - tj. prohazet ramky. Zas se ale vse toci okolo toho jak je oddelek silny... Oddelky se musi krmit, krmit a krmit - tim se rozjedou zacnou stavet, pribyvat. Kdyz zacnou stavet mezisteny, lze uz treba pred krajni ramek vlozit mezistenu a tim stavbu trochu urychlit, ale poradi si i bez pomoci - moc do nich po prendani nelezt aby mely klid na praci. Kdyz uz nakouknu tak si vsimat kde ploduji, jak, na kolika ramcich, kam si ukladaji zasoby, jak stavi a rozsiruji si dilo. Nehledat matku, spis otevreny plod, vajicka.

> 3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem

Rozhodne vic, jedna chyba se udela rychle, navic s vice vcelstvi lze porovnavat rozdily rychleji se clovek uci jak manipulaci se vcelstvem tak to co se uvnitr deje, neco se nepovede tak se to spoji. Doporucuju co nejvice se ubranit otevirani ulu ob den apod. :-) U nekoho vcetne me to bylo tezke to vydrzet :-)) Pripadne si vybrat jedno vcelstvo a to pravidelne sledovat a tim se ucit.


> 4)ještě jeden dotaz týkající se oddělků, jsou na webových stránkách
> nabízeny od června, není jiný způsob, jak začít a nemuset čekat do června
> (a od června se začít modlit, aby se včely ujaly a přežily zimu)?

Vcely se take daji koupit uz zjara vetsinou v puvodnich ulech - to ma sva rizika - nemoci, jina ramkova mira (jde to resit).
Nekdo chce skoncit a vse prodat, nekdo nedobrovolne musi :-( Odkuj jste?

Chce se to zeptat v ZO - treba i na kolegu ktery v zacatku pomuze radou, ukazkou - nemel by to byt problem

T.H.

Já jsem psal vždycky o případech, kdy se včelstva usadí uprostřed rámků a
když spotřebují zásoby nad nimi a na krajích rámků pořád zásoby jsou, musí
se v mrazu rozhodnout, ke kterému kraji rámku v úlových uličkách půjdou.
Zásoby na tom druhém konci rámků jsou potom pro ně nepřístupné až do pořádné
oblevy. Včely přitom zůstávají pořád ve stejných rámkových uličkách. To je
automatické, že až do oblevy se včely mezi rámkovými uličkami nepřesouvají
vůbec nebo jen málo.

R. Polášek

Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:15 PM
Subject: patné zimování


> Pane Michale, máte podle popisu asi úl upravený na teplou stavbu. Při
tomto
> uspořádání se ve včelstvech lépe pracuje. Vaše včely se nepřesouvají přes
> rámky dozadu, ale pohybují se podél k jedné straně a tam musí být zásoby.
V
> zadu jim nejsou nic platné dokud se neoteplí a včely se nepřesunou . Pak
se
> tomu říká, že včelstvo uhynulo na zásobách.Bývají to nejčastější úhyny.
> Proto někteří včelaři psali o špatně otevřených česnech. Někteří včelaři
> tento problém - umístění zimního chomáče - také řeší otevřeným očkem,
které
> je vytvořeno ne uprostřed, ale asi v jedné třetině od kraje.Někdy se může
> stát, že uhyne hladem i jen jedna ulička včel.

Tak dvoje včelstva jsou zkušební na zkoušení různých metod a rad a na učení
a tak dvoje včelstva jsou určeny na víceméně ponechání sama sobě a na
produkci medu nebo na rozchov nových včelstev v případě, že zkušební
nepřežijí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vojtechl" <vojtechl/=/inMail.sk>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:35 PM
Subject: Re: zatím jen teoretický začátečník


> Vážený priateľ.
> Ja by som odporúčal začať s aspoň tromi rodinami (úlmi) a prizvať si k
> tomu skúseného včelára. Pri troch úloch sa už dajú porovnávať výsledky.
> Vôbec najlepšie by bolo, "ísť za učna" k dákemu skúsenému včelárovi, pri
> ktorom sa okrem vedomostí dajú získať aj oddelky, prípadne roje.
> Literatúra je skvelá vec, ale nad skúsenosti nieto. Prípadne si vyhľadať
> viacej takto "postihnutých" ľudí s rôznymi úlmi a potom si vybrať. Nie
> je všetko zlato, čo sa blyští.
>
> Vojto.
>
> P.S. Ak chceš byť sťastný jeden deň, vypi si! Ak chceš byť šťastný jeden
> rok, ožeň sa! Ak chceš byť šťastný celý život, staň sa včelárom! :-)
> ----------
> www.inPage.sk – Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Pro mně je podstatné, že na studenou stavbu si na podzim sednou dopředu k
očku nebo česínku a na jaře potom začínají spíše zezadu od pozice, kde v
zimě za zásobami dojely. Jinak plodují spíše na pravé straně a jdou doleva,
protože já spíše dělám očko u většiny nástavků v pravé polovině. Podle mně o
tom vedle česna rozhoduje někdy v srpnu náhoda plus nějaké mikrorozdíly v
atraktivitě jednotlivých rámků, možná převládající směr větru nebo bouřka
nebo déšt s větrem z určitého směru, oslunění z boku v srpnu. Nepodstatná
věc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:33 PM
Subject: Re: spatne_zimovani (33236)


> Jak jsem psal, alespoň u mne je to obráceně. Česna k jihu, pohled zezadu,
> kladou z leva do prava, je to od východu k západu. Jde to lehce určit po
> celý rok, protože první je pylový krycí, pak několik rámků plodu, krycí
> pylový a minimálně dva se zasobami. Tak je to ve všech nástavcích a ve
> všech úlech. K zimě se stahují zase u mne k východu. Když usadím roj, nebo
> udělám oddělek, začnou z 99% stejně a to od východu. Proto by mě zajímalo,
> jak je to u ostatních s neuteplenými úly na studenou stavbu. Nevím jestli
> je to dané světovou stranou. Česna nejsou přímo na jih, ale na jihovýchod.
> Tonda
>
> >NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se
postupně
> rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již
> nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V
> druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k
> východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???

Včely í chomáč se v zimě pomalu přesouvá po zásobách Ty mrtvé včely jsou nejspíše včely které byly poškozeny varoázou a umřely Doby kdy v zimě bylo na dně jen měl a sem tam mrtvolka jsou pryč dnes i po pečlivém léčení je jich na dně mnohem více

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal24Hc <mothy/=/seznam.cz>
> Předmět: patn? zimov?n?
> Datum: 06.1.2009 22:35:00
> ----------------------------------------
> B.Tichy:
> To je zajimave co pisete. Jne nechapu, jak myslite to presouvani. Resp. co
> myslite ti, ze se pohybuji podelne? To jako, ze chomac je pres cele
> plodiste a jde treba z leva do prava celou zimu?? Podelne ramecku?? Ale ja
> videl ze zasoby jsou tam co jsou vcely.. Tak snad zasoby maj. Mozna jen
> vazne uhynula jenda ulicka, ten pocet by odpovidal. Do ted meli cele cesno
> otevreny. Zitra tam zajedu a uvidim, dystak otevru ocko na plodisti a
> rozsirim zas cesno.. Ale dekuji za postreh..
>
>
>

pritel Zigal dela vynikajici kurz - Včelařský rok v devíti praktických
kurzech 2009:
http://www.vcelapromoravskykras.cz/kurzy-a-prednasky/text.html?id=21

Je to u Macochy, absolvoval jsem to v roce 2007, muzu jedine doporucit.
I pro lidi zatim uplne bez vcel (budou nadseni, ze si na vsechno sahnou
vlastnima rukama),
i pro lidi s paru vcelama - zaujme je velike mnozstvi vychytavek, ktere
muzou zaradit
k sobe do provozu.

Martin

-----Original Message-----
... Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro začínající
včelaře?

On Tuesday 06 of January 2009 22:09:10 Petr wrote:
> Má někdo zkušenosti s vytavováním rámků parou (parní vyvíječ)?Poraďte
> prosím jak na to,a jaké by byly pořizovací náklady oproti klasickému
> vařáku.

Zdravim,

jsou 2 cesty (hlavni) :

koupit na elektrinu za cca 5050 Kc + elektrina treba zde :
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/

nebo sehnat plastovy sud, vyvrtat diru, cena sudu cca 200 , jako zdroj pary
pouzit bud (jako ja ted) papinak - nahoru je pripojena teflonova hadicka na
peru misto toho regulatoru, nebo vyrobit vyvyjec pary na pevna paliva - na
parak pridelat nakou poklici a hadici,

nebo pokud jste fakt kutil (v sovetskem stylu) tak :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Jinak zkusenosti mam dobry a pri cene za vosk a me prace - proti klasickemu
varaku VELKA uspora casu a kvalita vosku podstatne lepsi. (konkurovat muze
jen slunecni tavidlo, ale musi prazit slunce ...... )


Honza

Stačí pořídit parní vyvýječ za cca a1700 (VP Ještěd, Liberec), rámky dávat do nástavků a nepořizovat plastovu nádobu. I toto řešení je webu Sedláčka popsáno a připadne mi pragmatičtější. Generátorem se nakonec dá pohánět i klasický pařák na vosk, o víkendu jsem to vyzkoušel a kromě počátečnímu problému s připojení přívodu páry vcelku pohoda.

vsusicky:
Stačí pořídit parní vyvýječ za cca a1700 (VP Ještěd, Liberec
-----
To se mi líbí, co nejmíň krámů.
Zvažoval jsem dřív pro toto řešení nákup polystyrénových nástavků. Ale je to vůbec nutné?
Stačil výkon, za jak dlouho byl nástavek vytavený, dělal jste to po jednom nástavku?
Jaká byla okolní teplota?

Dík za každou informaci.

Karel

Přátelé nic proti čistotě vosku nemám a také k vaším způsobům. Každý včelař se rád chlubí jak má čistý vosk na výměnu, ale ve finále je to stejné. Každý výkupce - zpracovatel vosku na mezistěny vám minimálně 3% z celkové váhy odečte na nečístoty. Takže stačí slunečné tavidlo a nebo klasika pařák na vosk !

Potřebuji opískovat boudu na nářadí.Líbila se mi http://www.uni-max.cz/pisk-pistole-sander-turbosouprava/d/ , ovšem nevím jakou hruost materiálu mám zvolit a také jestli by se na pískování neměly použít "kovové piliny". Máte s tím někdo nějaké zkušenosti ? Jaká je spotřeba?

myslim, ze budes mit problemy hlavne se spotrebou vzduchu a jeho tlakem. je
na to potreba velky kompresor. pro domaci pouziti mi pripada piskovani
neprakticky. mam to vyzkouseny a byla pri nem obrovsla spotreba pisku a nic
moc efekt
honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlik
Sent: Wednesday, January 07, 2009 1:22 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pískování

Potřebuji opískovat boudu na nářadí.Líbila se mi
http://www.uni-max.cz/pisk-pistole-sander-turbosouprava/d/ , ovšem nevím
jakou hruost materiálu mám zvolit a také jestli by se na pískování neměly
použít "kovové piliny". Máte s tím někdo nějaké zkušenosti ? Jaká je
spotřeba?

U téhle pistole by to měl být "uzavřený" okruh? No toho , že kompresor nebude stačit , se také bojím.

Zdravim,
opet mne radi na lesnim stanovisti zluna, nejspis. pPar ulu uz nacala, vcelstva byla dost rozrusena. Mam nejake jine moznosti ochrany ulu, krome obehnani nejakym pletivem? Popripade, na jakou potravu zlunu odlakat? Diky

Zdravím Romane.Hledal jsem něco na netu a ptal jsem se i rodičů ale nikde nic.Živí se zřejmě jenom hmyzem a to i v zimě pod kůrou stromů.Tak mi právě volala matka co našla v knize o ptácích.Ze stanoviště kde najde včely se prý nedá odlákat a včelaři volí pušku jako jedinou totální ochranu.Udělá prý dirku a lepkavým jazykem vytahuje malátné včely.Tolik z knížky.Otec radí dát pár včel na malý háček a zavěsit na úl.Otázkou je jestli vezme mrtvé včely.Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.

Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.

Myslím si, že táto odpoveď je dobrá a dá sa vykonať. Ak sa ďateľ- žlna nedostane k potrave, svoje návštevy ukončí. Žlna dokonale reaguje svojimi zmyslami na šelest včiel vo vnútri úľa a preto neomylne sa snaží k potrave dostať.
Pred štyrmi rokmi mi žlna poškodila 4 úle a v jednom prípade sa preďobala až do úľa, ale chumáč bol mimo. Za vyše 50 ročného včelárenia sa mi to stalo na dvoch rôznych stanovištiach, včelám to neublížilo, ale úľov je škoda.

Kdo by měl zájem o společnou cestu v neděli 11.1. do Brna na setkání VMS a je z Jižních Čech nejlépe (ČB nebo JH příp. TA může se ozvat na 606 768 860.

"Přátelé nic proti čistotě vosku nemám a také k vaším způsobům. Každý včelař se rád chlubí jak má čistý vosk na výměnu, ale ve finále je to stejné. Každý výkupce - zpracovatel vosku na mezistěny vám minimálně 3% z celkové váhy odečte na nečístoty. Takže stačí slunečné tavidlo a nebo klasika pařák na vosk !"

Srážka 3% je minimální, takže určité minimální úrovně čistoty vosku je vhodné nějak přijatelně dosáhnout. Se sluněčním tavidlem a pařákem si nevystačí každý, vždy záleží na konkrétních podmínkách.
Sluneční avidlo je krásná věc, ale produktivita je nízká a navíc jeho použití je zpravidla možné v období, kdy má člověk zapotřebí dělat zcela jiné práce.
S pařákem je to podobné. Znamená to vyřezávat nebo vytavovat voští z rámků, což je časově pomerně náročná záležitost a čas jsou peníze. Času moc nemám, takže musím hledat produktivnější metodu a jako taková se mi elektrické vytavování líbí. Zatím s tím začínám. Zavrhnul jsem zakoupení celého kompletu, tj. generátor+plastová nádoba, protože pokus je cena kompletu kolem 4900,-Kč a samotný genrátor stojí 1640, tak se mi plastová nádoba zdá poněkud předražená. Samotná nová nádoba se dá sehnat do 1000,-Kč, takže vytvoření vypouštěcího otvoru, síta na dno a šroubení k připojení PG za 2000,-mi připadne docela drahé. Popis technologie má Sedláček na tomto odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457, k vlastnímu odzkoušení jsem se zatím nedostal, PG jsem si pořídil na vánoce, přestavu o řešení s využitím nástavků mám vytvořenou.

ěNeco jsem již uvedl, takže doplním o první zkušenost s pohonem pařáku na vosk pomocí elektrivkého PG. Zkoušel jsm to z toho důvodu, že mám doma cca 15 kg vyřezaného voští. Mám sice na stanovišti dřeva na otop přebytek, ape času se nedostává. Takže jsem to odzkoušel v prádelně. Teplota v místnosti tak kolem 12°C. naplnění pařáku standardně, používám sáček, tekže se ve vytaveném vosku neobjevují větší nečistoty. Problém byl připojení přívodní hadice páry. Původní představa že se koncovka vejde do plnícího otvoru byla lichá, koncovka má větší průměr. Nakonec jsem to nakolene sbastlil s využitím trubkového nástrčkového klíče (na 6 šrouby) délky cca 8cm, izolepy a utešněním kouskem hadru. Samotný pařák jsem neuteploval, voští jsem dával suché. Vosk začal téci asi po 30 minutách. Cca každou hodinu jsem doplňoval PG vroucí vodou v množstvé kolem 3 litrů do nádoby PG se vejde odhadem 5-až 6 litrů vody, příkon 1900w a principienně je to na bázi varné konvice(použá běžná topná spirála 2kw). Po dobu té hodiny jsem se věnoval jiné činnosti, před doplněním vody jsem voští vylisoval a lis opět povolil. Od 9:00 do cca 17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku. Za tu dobu v pařáku nakondezoval asi 1=1,5l vody. Zatím stručně vše. Cílový stav je ovšem vytavování přímo z rámků umístěných v nástavcích.

Raději příliš neměňte v současné době větrání /očko/Celé česno otevřené ano, ale aby to nebylo lákadlo pro myši.Zima včelám nevadí - vadí průvan a také málo vzduchu. Ale to již zde bylo několikrát psáno.Pokud je takováto zima a včely jsou staženy, opravdu se pohybují zleva do prava nebo naopak. Na další neobsazené rámky se zásobami se přesunou až se chomáč rozmělní to je až se trvaleji oteplí.
Pane Poláčku - jen jsem chtěl odpovědět panu Michaalovi. S umístěním chomáče tak jak jste psal dříve i nyní, 100% souhlasím
E-mailem - včely se přesouvají po zásobách píšete - to je pro začátečníka nepřesné - nepřecházejí přes rámky a nesmí se odtrhnou od zásob
Vosk se dá vyvařit velmi čistý - vespod jako nahoře. Nerad se dávám při výměně do spolku, protože srážka bývá 3%. Ale je možno vyměnit vosk za 2 i 1% na.př Včelpo Obora, dříve i Strážisko. Nebo si nechat udělat mezistěny z vlastního vosku a jen pro sebe /ale to nepřipadá v úvahu pro troškaře/

Take jsem prvni zjistoval informace, bohuzel asi takove jedine reseni je
zlunu odstranit. Uvidim co se da delat. Diky :]

2009/1/7 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.
>
> Myslím si, že táto odpoveď je dobrá a dá sa vykonať. Ak sa ďateľ- žlna
> nedostane k potrave, svoje návštevy ukončí. Žlna dokonale reaguje svojimi
> zmyslami na šelest včiel vo vnútri úľa a preto neomylne sa snaží k potrave
> dostať.
> Pred štyrmi rokmi mi žlna poškodila 4 úle a v jednom prípade sa preďobala
> až do úľa, ale chumáč bol mimo. Za vyše 50 ročného včelárenia sa mi to
> stalo na dvoch rôznych stanovištiach, včelám to neublížilo, ale úľov je
> škoda.
>

Díky moc za kontakt.
R

Dobrý den,
děkuji moc za Vaši reakci. Na Váš dotaz - jsem z Brna a plánuju včelařit na zahrádce u Rousínova.

S pozdravem

R

Vše jsou peníze. Skuste si spočítat čás při tavení voštín a hlavně elektrickou energií a dospějete k názoru, že tavit tímto způsobem - elektrikou je velíce drahé. Samozřejmě, že pokud budu tavit voští staré, které se nezmačkně ani po šlapnutí, asi do těch 3% se nedostanu. Voštíny po třech létech používání patří do vařáku. Žel to mnoho včelařu neděla a pak se diví, že tam mají nosematozu, zvápenatění atd. Zdravé silné včelstvo dokáže za sezónu vyprodukovat cca 1 kg vosku a to stačí na obměnu vždy jedného nástavku. Pokud by mi nekdo chtěl tvrdit, že produkce vosku má nějaký dopad na výnos medu, tak ať si nejdřív prostuduje literaturu Veselý a kolektiv.s

Kromě pletiva, soused ochránil strom s černými jeřabinami od špačků tím, že
na něho navěsil za středovbý otvor snad 200 vadných CD. Má kontakty v
počítačové firmě, tak neměl problém jich tolik sehnat. CD zavěšená svisle se
ve větru točí a házejí spoustu odlesků, vypadalo to jak vánoční stromeček,
ale špačky, pro které jsou jinak černé jeřabiny velice lákavé, to odradilo.
Potom když se nemá použít pletivo, tak bych zkusil silonový vlasec na
tažený tak 5 centimetrů od úlů, předpokládám, že žluna bude o něho brnkat a
odplaší ji to. Nakonec to vidím přece jen na tenkou plastovou síťovinu, ale
ne přímo na stěnách úlu, ale takových 10 cm od stěn úlů. Pokud nebude přímo
na stěně úlu, ale volně kolem, žluna bude muset nejdřív najít způsob, jak se
na pletivu pohybovat, protože taková věc se v lese normálně nevyskytuje.
Pták se bude do pletiva zamotávat, což pro něho znamená instinktivně
smrtelné nebezpečí stejně tak jako kdyby se pokusil proniknout pod pletivem
do úlu, protože v případě vyrušení nemá volnou cestu ven, zazmatkoval by a
zamotal se do toho pletiva. Ideální by potom bylo, kdyby se pták při
příchodu včelaře zamotal do pletiva a byl by chycen přímo do ruky. S
největší pravděpodobností by to byl pro ptáka tak stresující zážitek, že
kdyby byl potom vypuštěn, ještě případně po prohlídce včelařem a společníky,
na úly by se už neodvážil.
Jinak to vypadá, že v dnešní mrazivé zimě zimuje hodně ptáků, za
předchozích dvou teplých zim jich hodně přežilo a přes léto se ještě
namnožili. Takže letos v mrazivé zimě jsou možná běžné zdroje potravy těchto
hmyzožravců, hmyz na stromech, už hodně vyčerpány a žluna proto se snaží
překonat i poměrně pevné úly a dostat se k potravě. Pokud žluny budou v lese
úly likvidovat často, nezbude asi nic jiného než vytvořit nastavky na
zimování přímo pobité kovovým pletivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 07, 2009 4:12 PM
Subject: Zluna?


> Zdravim,
> opet mne radi na lesnim stanovisti zluna, nejspis. pPar ulu uz nacala,
> vcelstva byla dost rozrusena. Mam nejake jine moznosti ochrany ulu, krome
> obehnani nejakym pletivem? Popripade, na jakou potravu zlunu odlakat? Diky

17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku. Za tu dobu v pařáku
> nakondezoval asi 1=1,5l vody. Zatím stručně vše. Cílový stav je ovšem
> vytavování přímo z rámků umístěných v nástavcích.

Já bych chtěl vidět, jestli někdo už parou v nástavcích vytavuje, jak potom
takový běžný dřevěný nástavek po pár vytavování vypadá. Podle mně to je
slepá ulička, za cenu problematického zjednodušení těžby vosku se horkou
parou a vlhkostí po pár takových vytavování nastavek zničí.

R. Polášek

vsusicky napsal:
> samotný genrátor stojí 1640,
...
> Popis technologie má Sedláček na tomto
> odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457,

Můžu se zeptat, kde je parní generátor k mání za 1640 ? Díval jsem se na pár webech včelařských obchodů a všude je cena kolem 2500.

Díky za informaci,

Jiří Bořík

> 3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v
blízkém
> okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s
> větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3
> včelstva-platí to i pro začátek?


Množství včelstev nelze zvyšovat donekonečna. Vlastní spotřeba jednoho
včelstva je asi 90 kg sladiny ročně rozložená na období zhruba květen až
srpen, teprve to, co včely nasbírají navíc, jde pro včelaře. Úspěšný včelař
má jednu až tři snůšky, kdy včely nosí až několik kilo sladiny denně, tu
potom po skončení snůšky až na nějaké bezpečnostní minimum vybere. Mezi
snůškami potom bývá přestávka, během které ale včelstvo musí v okolí najít
sladinu pro svoji spotřebu plus kvůli shromažďovacímu pudu minimálně každý
den takových půl kila navíc. Pokud tolik nenajdou, včelstvo omezí plodování
a tím obnovu včel i sběrací pud a na další snůšku nebo krmení na zimu jde
včelstvo slabé a se zestárlými včelami. Pokud se tedy na nějakém místě mají
včely chovat úspěšně, musí být v okruhu asi 2 kilometrů od stanoviště v
první řadě zaručeno dostatek sladiny i mezi snůškami, jinak totiž včelař
musí buď velkou část medu ze snůšky včelám nechat na uživení mimo snůšku
nebo musí dokrmovat cukrem a potom se prakticky nedá zaručit, že se cukr
nedostane do vytáčeného medu. Kapacita krajiny může být už stávajícími
včelstvy okolních včelařů zaplněna a potom úspěšné včelaření ve smyslu
rozumných výnosů medu bude při jakémkoliv způsobu chovu včelstva nemožné a
pro začátečníka bude taky velice obtížné se za takových podmínek naučit
včelařit. Takže jestli si okolní včelaři stěžují na častý nedostatek zásob
mezi snůškami v červenci nebo dokonce v červnu nebo automaticky všichni krmí
na zimu už v červenci a vysoké množství cukru, 20 - 30 kilo na úl, jinak by
měli problémy s přežitím včelstev přes zimu, bude už kapacita krajiny pro
včelaření vyčerpána, ať tam v okolí je co tam je.

R. Polášek

Že se do toho pletu, to je takový problém sehnat staré topné těleso kolem
2200 wattů třeba z automatické pračky, pozinkovaný plech a silnou pájku a
zabudovat to těleso do nádoby z toho plechu třeba na 10 litrů vody?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 9:05 AM
Subject: Re: Cistenie vosku


> vsusicky napsal:
> > samotný genrátor stojí 1640,
> ..
> > Popis technologie má Sedláček na tomto
> > odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457,
>
> Můžu se zeptat, kde je parní generátor k mání za 1640 ? Díval jsem se na
> pár webech včelařských obchodů a všude je cena kolem 2500.
>
> Díky za informaci,
>
> Jiří Bořík

Dobrý den,chtěl bych se zeptat zkušených kolegů na přesun včeliček za zásobami.Napadlo mě ,zda bych mohl dát do podmetu nahřátou šamotovou cihlu,přejdou včely ?Dík za radu

Radim Polášek napsal(a):
> Že se do toho pletu, to je takový problém sehnat staré topné těleso kolem
> 2200 wattů třeba z automatické pračky, pozinkovaný plech a silnou pájku a
> zabudovat to těleso do nádoby z toho plechu třeba na 10 litrů vody?

Ale jistě to jde udělat, ale chce to trochu řemeslné zručnosti... Navíc se mi nelíbí kovová nádoba s vodou a elektřina dohromady. Přeci jen se mi ten plast zdá bezpečnější.

Jiří Bořík

To asi nikdo neporadí, protože to ve skutečnosti skoro nikdo nedělal.
Každopádně by se to nemělo dělat za světla, asi by to podnítilo včely k
vyletování a ty by byly na sněhu za mrazu ztraceny . Než šamotovou cihlu,
kde by asi dělala problém příliš velká teplota případně smrad z té cihly
jsou možná vhodnější PET flašky s teplou vodou, to mně připadá čistší.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Fery" <kuryrfery/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 9:22 AM
Subject: Zimní zásoby


> Dobrý den,chtěl bych se zeptat zkušených kolegů na přesun včeliček za
> zásobami.Napadlo mě ,zda bych mohl dát do podmetu nahřátou šamotovou
> cihlu,přejdou včely ?Dík za radu

To sice není problém, ale vyvíječ má špičkovou automatiku a jakmile dojde voda nebo se zvýší teplota okamžitě vypíná a to už sesmolit amatérsky problém je. Navíc letování nádrží není zas tak jednoduché jak Radim popisuje a má to své zákonitosti, které je třeba dodržet, protože 220 V je vedle a mokro pod nohama..... Tak ať vás to nepotká. Zdraví R. Stonjek

On Thursday 08 of January 2009 09:05:24 Jiri Borik wrote:
> vsusicky napsal:
> > samotný genrátor stojí 1640,
>

zdravim,
obavam se, ze to bude pouze internetova informace, vetsina int. obchodu ma
vyvyjec v nabidce, bohuzel ho nikdo nedodava, byl totiz puvodne urcen na
odstranovani tapet a jak jsem se dozvedel (pred rokem), ted leti nejaky
tekuty pripravek, tak uz tapetari ten parni nechteji. takze mimo znackovych
s cenama kolem 5000 je to nedostatkove zbozi.

Honza