Včelařská konference

B.Tichy:
To je zajimave co pisete. Jne nechapu, jak myslite to presouvani. Resp. co myslite ti, ze se pohybuji podelne? To jako, ze chomac je pres cele plodiste a jde treba z leva do prava celou zimu?? Podelne ramecku?? Ale ja videl ze zasoby jsou tam co jsou vcely.. Tak snad zasoby maj. Mozna jen vazne uhynula jenda ulicka, ten pocet by odpovidal. Do ted meli cele cesno otevreny. Zitra tam zajedu a uvidim, dystak otevru ocko na plodisti a rozsirim zas cesno.. Ale dekuji za postreh..

Ad 1/
celkem na tom nezáleží, ale obě dvě výšky jsou standard, pak se může zůstat třeba jen u jedné z nich :-)

Ad 2/ záleží jestli budou na 232mm nebo 159mm
232 nechat, 159 případně přehodit, ale v každém případě bych je krmil průběžně od začátku.

ad 3/ já si myslím, že optimum je 3 až šest pro první rok.
Chybička se občas vloudí a rychleji se člověk učí.

ad 4/ v květnu bych jel na Školu nástavkových včelařů a případně koukal i jinde a teprve pak bych si něco přivezl domů.
Uspěchat není co, když se koupí hotová včelstva, tak málokdy nová a na míře, kterou člověk chce a pak řeší další problémy.

Karel

Má někdo zkušenosti s vytavováním rámků parou (parní vyvíječ)?Poraďte prosím jak na to,a jaké by byly pořizovací náklady oproti klasickému vařáku.

já nevím, ale právě od tamtud přichází krize, z kremlu zase mráz a z jihu mafie
Teď babo raď:!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236)
> Datum: 06.1.2009 19:37:07
> ----------------------------------------
> JK:....Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
> JK
> ----
> Vybíral jsem nové stanoviště a nakonec jsme se rozhodl pro západní svah než
> pro čistě jižní. Připadal mi teplejší. Sluníčko má asi tři hodiny po obědě
> větší "sílu" než tři hod. před obědem. V devět hod. se na jaře někdy teprve
> rozhání mlhy a rosa.
>
> Karel
>
>
>

Nejspíš jen špatné větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236) (33244) (33245) (33250) (33251) (33252)
> Datum: 06.1.2009 20:49:29
> ----------------------------------------
> On Tuesday 06 of January 2009 16:17:59 Michal24Hc wrote:
>
> > Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli,
> > byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni
> > taky netrpi.
>
> DD,
> to by melo znamenat, ze matka ploduje.
>
> Honza
>
>
>

K jednotlivým bodům se dá podotknou toto
1) Délka 448 je výborná pro zimování v jednom nástavku Při zimování na více nástavcích se ta výhoda stírá protože včelstvo se pak v zimě posouvá směrem nahoru.
2) oddělek dát do jednoho a jak ho obsadí podsunout pod něj teprv další
3) Jeden úl je opravdu hodně málo za ideál pro začátek považuji 3
4) Nabízené oddělky jsou již defakto hotová včelstva s kladoucí matkou tam se nemá co ujímat stačí jen se postarat aby netrpěly hladem a pak v srpnu dát 10 až 20 kg cukru, (raděj to více)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zat?m jen teoretick? za??te?n?k
> Datum: 06.1.2009 21:08:36
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za rady ohledně velikosti nástavků. Ještě bych rád využil
> Vašich zkušeností a požádal Vás:
>
> 1) o připomínkování plánovaného úlu-pro začátečníka.(který vzešel z Vašich
> rad, literatury a článků na netu)
> Viděl bych to asi na úl Langstroth /2 spodní nástavky pro r.m. 448/232mm +
> horní pro r.m. 448/159mm/. Vzhledem k tomu, že jsem včelami zcela nedotčen
> (nepočítám-li nějaké to žihadlo z dětství)doufám, že je tato volba ideální
> - pokud ne budu rád za jakoukoli radu.
>
> 2)dále mě zajímají Vaše zkušenosti s přendáním oddělků do tohoto úlu
> (budu-li mít z oddělku 6 rámků, je lepší je dát všechny do jednoho
> nástavku-jak bylo doporučeno na netu nebo by šlo využít i oba nástavky a
> dát do nich po třech rámcích?)
>
> 3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v blízkém
> okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s
> větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3
> včelstva-platí to i pro začátek?
>
> 4)ještě jeden dotaz týkající se oddělků, jsou na webových stránkách
> nabízeny od června, není jiný způsob, jak začít a nemuset čekat do června
> (a od června se začít modlit, aby se včely ujaly a přežily zimu)?
>
> Literatura je plná rad a někdy velmi odborných infomrací, ale takové ty
> úplně základní rady pro začátečníky jsou v tom objemu velmi težko
> uchopitelné. Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro
> začínající včelaře?
>
> Díky všem za podporu
> R.
>
>
>

Jak jsem psal, alespoň u mne je to obráceně. Česna k jihu, pohled zezadu, kladou z leva do prava, je to od východu k západu. Jde to lehce určit po celý rok, protože první je pylový krycí, pak několik rámků plodu, krycí pylový a minimálně dva se zasobami. Tak je to ve všech nástavcích a ve všech úlech. K zimě se stahují zase u mne k východu. Když usadím roj, nebo udělám oddělek, začnou z 99% stejně a to od východu. Proto by mě zajímalo, jak je to u ostatních s neuteplenými úly na studenou stavbu. Nevím jestli je to dané světovou stranou. Česna nejsou přímo na jih, ale na jihovýchod.
Tonda

>NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se postupně rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???

Vážený priateľ.
Ja by som odporúčal začať s aspoň tromi rodinami (úlmi) a prizvať si k
tomu skúseného včelára. Pri troch úloch sa už dajú porovnávať výsledky.
Vôbec najlepšie by bolo, "ísť za učna" k dákemu skúsenému včelárovi, pri
ktorom sa okrem vedomostí dajú získať aj oddelky, prípadne roje.
Literatúra je skvelá vec, ale nad skúsenosti nieto. Prípadne si vyhľadať
viacej takto "postihnutých" ľudí s rôznymi úlmi a potom si vybrať. Nie
je všetko zlato, čo sa blyští.

Vojto.

P.S. Ak chceš byť sťastný jeden deň, vypi si! Ak chceš byť šťastný jeden
rok, ožeň sa! Ak chceš byť šťastný celý život, staň sa včelárom! :-)
----------
www.inPage.sk – Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Pane Michale, máte podle popisu asi úl upravený na teplou stavbu. Při tomto uspořádání se ve včelstvech lépe pracuje. Vaše včely se nepřesouvají přes rámky dozadu, ale pohybují se podél k jedné straně a tam musí být zásoby. V zadu jim nejsou nic platné dokud se neoteplí a včely se nepřesunou . Pak se tomu říká, že včelstvo uhynulo na zásobách.Bývají to nejčastější úhyny. Proto někteří včelaři psali o špatně otevřených česnech. Někteří včelaři tento problém - umístění zimního chomáče - také řeší otevřeným očkem, které je vytvořeno ne uprostřed, ale asi v jedné třetině od kraje.Někdy se může stát, že uhyne hladem i jen jedna ulička včel.

Děkuji všem za rady ohledně velikosti nástavků. Ještě bych rád využil Vašich zkušeností a požádal Vás:

1) o připomínkování plánovaného úlu-pro začátečníka.(který vzešel z Vašich rad, literatury a článků na netu)
Viděl bych to asi na úl Langstroth /2 spodní nástavky pro r.m. 448/232mm + horní pro r.m. 448/159mm/. Vzhledem k tomu, že jsem včelami zcela nedotčen (nepočítám-li nějaké to žihadlo z dětství)doufám, že je tato volba ideální - pokud ne budu rád za jakoukoli radu.

2)dále mě zajímají Vaše zkušenosti s přendáním oddělků do tohoto úlu (budu-li mít z oddělku 6 rámků, je lepší je dát všechny do jednoho nástavku-jak bylo doporučeno na netu nebo by šlo využít i oba nástavky a dát do nich po třech rámcích?)

3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v blízkém okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3 včelstva-platí to i pro začátek?

4)ještě jeden dotaz týkající se oddělků, jsou na webových stránkách nabízeny od června, není jiný způsob, jak začít a nemuset čekat do června (a od června se začít modlit, aby se včely ujaly a přežily zimu)?

Literatura je plná rad a někdy velmi odborných infomrací, ale takové ty úplně základní rady pro začátečníky jsou v tom objemu velmi težko uchopitelné. Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro začínající včelaře?

Díky všem za podporu
R.

On Tuesday 06 of January 2009 16:17:59 Michal24Hc wrote:

> Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli,
> byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni
> taky netrpi.

DD,
to by melo znamenat, ze matka ploduje.

Honza

JK:....Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
JK
----
Vybíral jsem nové stanoviště a nakonec jsme se rozhodl pro západní svah než pro čistě jižní. Připadal mi teplejší. Sluníčko má asi tři hodiny po obědě větší "sílu" než tři hod. před obědem. V devět hod. se na jaře někdy teprve rozhání mlhy a rosa.

Karel

>Jen pro zajímavost. Z které strany vám, kteří máte studenou stavbu, kladou matky v úlech? Tonda <
-----------------------------------------------------------
NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se postupně rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
JK

Jen pro zajímavost. Z které strany vám, kteří máte studenou stavbu, kladou matky v úlech?
Když jsem měl několik tachováků na studenou stavbu, kladly včely vždy z prava do leva (při pohledu ze zadu úlu). Nyní v 3/4 langstroth včely, mimo asi dvou případů zhruba z padesáti, kladly vždy od leva do prava. Je pravda, že jsem měl tachováky otočené na východ. Nové úly langstroth jsou na jih.
Tonda

>Mně se kdysi v zadovácích tak každé zhruba desáté včelstvo usídlilo přesně uprostřed rámků. A když byla dlouhá zima, tak hodně z nich hynulo. Taky se mi stalo, že se chumáč v zimě rozdělil a ta slabší půlka uhynula, asi chladem na zásobách, ta silnější půlka přežila. A to byly úly dvojáky, kde se dalo čekat, že včely si budou na podzim sedat spíše ke střední steně dvojáku, která je oteplená od sousedního včelstva. Dokud jsem nezavedl od podletí nesymetrické zúžení česna, aby je to tlačilo vychovávat poslední plod u dělicí stěny s sousedním včelstvem. Jak o tom tak dneska uvažuji, hodně v tom asi udělalo nízké dno úlu v těch zadovácích, bylo vysoké jen asi 1 - 2 centimetry, takže čerstvý vzduch od česna byl hlavně uprostřed rámků, v krajích už málo.

Nejprve bych rad podekoval vsem vcelarum, co se mi snazili poradit.

Pred chvilkou jsem prijel od vcel. Situace se ma takto:

Odklopil sem strechu, sundal folii a chtel drobek rozebrat dilo(alespon okraj). Aniz bych vindal jediny ramecek, bylo videt, ze zasob maj minimalne cca na 2-3 mesice. Bylo videt nekolik plastu zavickovanych. Takze zasoby maji - hladem nemrou.

Zimovaci teleso je priblizne v pulce pricemz bych rekl, ze se pohybuje od cesna dozadu, protoze predni asi dva ramecky me pripadli prazdne(bez zasob), ale bylo videt ze vcely(chomac) jsou u zasob. Takze nejsou odriznuti od zasob - hlady nemrou.

Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli, byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni taky netrpi.

Vse sem zadelal, ale otevrel cesno a ze spodu vybral mrtvolky. Udal sem si ul se zasitovanym vyssim dnem, takze mrtvolky zustavaji na dne. Docela sem se zdesil, kdyz sem vyhrabal cca 1/3 vcelstva. Uhynule vcely, sem posbiral na papir a v teple je prohlidnul. Matku sem nenasel. Predpokladam ze zije, protoze v mrtvolkach nebyla(mam ji i oznacenou) a po nakrmeni a pred zazimovanim sem vsechny vcelstva kontroloval, jestli maji matku..

Po vyndani uhynulych vcel, me pripadlo ze se vcelstvo drobek utisilo. Ale jinak si hucelo porad stejne, jak pred rozdelanim, tak celou dobu co bylo rodelany i behem vyndavani mrtvolek.. Nakonec sem zuzil cesno asi na 1/3 a ted uz vazne nevim, jak jim jinak pomoci. Asi to necham na prirode..

přirozená orientace díla vůči česnu je 30 - 40° vůči česnu To dříve napodoboval Moravský Univerzál.A u dnešních úlů je to česno k jedné straně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236)
> Datum: 06.1.2009 14:02:56
> ----------------------------------------
> Gusto: ...ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým
> přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.
>
> Nuž, dobre, ale prečo v prírode je do dutiny otvor- vždy v strede z
> hľadiska okrúhleho príbytku (strom), čo včelstvo nevie ovplyvniť, lebo
> otvor je daný určitou náhodou. otvor do dutiny môže byť zvislý, npr.
> trhlina od blesku. Už neraz som rozmýšľal o tom, prečo človek vymyslel
> letáč vodorovný, keď je to absolútne neprijateľné. Rozum napovedá, že
> preto, lebo je to pre človeka výhodnejšie z praktického hľadiska, môže vo
> včelstve manipulovať, npr. čistenie.
> Vyrobil som klát, otvor do umelej dutiny vysokej 105 cm som urobil v stred
> klátu a vo zvislej polohe, včelstvo je v druhej zime a funguje to.
> Zhrniem: Človek vo svojej nadradenosti vymýšľa a vnucuje včelstvu to, čo
> jemu prospieva, np potom vznikajú aj situácie, ktoré musia včely znášať a
> trpieť. ešte šťastie, že vedia vrtochom človeka prispôsobiť.
>
>
>

Mně se kdysi v zadovácích tak každé zhruba desáté včelstvo usídlilo přesně
uprostřed rámků. A když byla dlouhá zima, tak hodně z nich hynulo. Taky se
mi stalo, že se chumáč v zimě rozdělil a ta slabší půlka uhynula, asi
chladem na zásobách, ta silnější půlka přežila. A to byly úly dvojáky, kde
se dalo čekat, že včely si budou na podzim sedat spíše ke střední steně
dvojáku, která je oteplená od sousedního včelstva. Dokud jsem nezavedl od
podletí nesymetrické zúžení česna, aby je to tlačilo vychovávat poslední
plod u dělicí stěny s sousedním včelstvem. Jak o tom tak dneska uvažuji,
hodně v tom asi udělalo nízké dno úlu v těch zadovácích, bylo vysoké jen asi
1 - 2 centimetry, takže čerstvý vzduch od česna byl hlavně uprostřed rámků,
v krajích už málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 1:20 PM
Subject: Re: spatne_zimovani (33236)


> G. Pazderka napsal:
>
> >To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a
> ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou
> polohy česna.
> >Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské
> představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom
> fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku.
> >Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.
> ...................
>
> Já jsem dosud používal pouze úly na teplou stabu, jednak budečáky, potom
> moravské universály, a také nástavkové úly.
>
> Jen jedno menší včelstvo za cca 25 let mi uhynulo proto, že utvořilo zimní
> chumáč uprostřed, pustilo se na jednu stranu, a uhynulo hladem přesto, že
v
> druhé polovině plástů a i vzadu mělo zásoby.
>
> A bylo to v moravském universálu, kde není česno umístěno symetricky ve
> středu stěny, ale z boku.
> Takže jakási nepřímá studená stavba.
>
> Nikdy se mi to nestalo ani u budečáku při zimování v plodišti. Vždycky tam
> včelstva utvoří chumáč u některé boční stěny, a pokud potřebují, posunují
> se do boku ke druhé stěně. A česna jsou krásně symetricky umístěna
> uprostřed čelní stěny.
>
> Takže můžu potvrdit, že z mých zkušeností nevyplývá jakýkoli problém u
> teplé stavby s vytvářením zimního chumáče uprostřed, a z toho plynoucí
> odříznutí od části zásob v plástech.
>
> Radek Krušina

Díky.

Já mám zavedené, ze vychladlý blok vosku vytáhnu a pod tekoucí studenou
vodou rýzákem odru nejhorsí necistoty. Vosk teplý být nemuze, protoze by se
na rýzák necistoty lepily. Tyto necistoty jdou do odpadu. Zbytek potom
oskrábu nozem a tam by se skutecne hodilo trochu toho tepla, ale vubec to
není podmínkou. Vosk dávám chladnout prímo z vytavování parou v odstavovacím
hrnci, takze nic nyní neprevaruji, vrstva okartácovaných necistot je asi
milimetr, vrstva dalsích necistot, co je nutno oskrábat nozem je maximálne
dalsí milimetr. Potom uz je úplne cistý vosk. Tloustka voskového bloku bývá
tak 7 centimetru. Dríve z varáku jsem kdysi prevaril vosk a ten mel pod
sílou 10 centimetru vosku 2 centimetry necistot. Ty jsem oskrábal a s cílem
vytavit skutecne cistý vosk jsem zase prevaril. Zase tam byly 2 centimetry
necistot. Potretí zase 2 centimetry a tak jsem pochopil, ze ty "necistoty",
pokud se vosk s vodou varí, nejsou jenom "necistoty" ale tvorí je z velké
cásti emulgovaný vosk. Nozem oskrábané vysusené "necistoty", pokud se mi
zrovna sejde vosk vcelí a výroba vosku na stepování, dávám nyní do vosku na
stepování. Teda pokud se ukáze, ze oprava mého deravého odstavovacího hrnce
silikonovým tmelem bude i pri prevarování na hliníku drzet a hrnec si udrzí
tesnost, budu v tom dále pokracovat...

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "V?ela?ská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 12:02 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Chci se na toto tema zminit o tom, ze je vhodne oriznout necisty jeste za
tepla - jde to pak s minimalni namahou. Rozehraty vosk s vodou pres
sitovinu vylit do nadoby, uteplit ji - cim to chladne pomaleji tim je to
cistejsi a pak jeste za tepla odriznout spodek s necistotama. Jinak kosilky
se vyplati vylisovat, alespon treba jen v sacku na vosk jeho stocenim,
pomackanim apod. Cim lepsi lisovani tim vetsi vyteznost - tolik moje mala
zkusenost.
>
> Ale jak bylo zmineno nema cenu prilis na tom ztracet cas, opakovane
roztaveni se mi nikdy moc nevyplatilo, tj. vysledek z druheho kola nebyl o
mnoho lepsi a srazka za vymenu bude vzdycky...
>
> T.H.

Cesta na Mendelovu univerzitu z brněnského hl. nádraží je jednoduchá. U
nádraží nastupte na tramvajovou linku č. 9 (nástupiště buď u obch. domu
Tesco a nebo pod hotelem Grand - ne přímo u hlavní nádražní budovy) směr
Lesná. Výstupní zastávka Zemědělská. Vchod do budovy A přes strážnici, tzn.
vchod se závorami.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Stanislav PXcl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 2:10 PM
Subject: Konference VMS


> Chtěl bych se zůčastnit v neděli setkání uživatelů VMS,ale protože
vzhledem
> k nejistému počasí pojedu možná vlakem,nevím jak se dostat v Brně z
> hlavního nádraží na zemědělskou univerzitu.Poradí mi někdo z Brna? Díky

Chtěl bych se zůčastnit v neděli setkání uživatelů VMS,ale protože vzhledem k nejistému počasí pojedu možná vlakem,nevím jak se dostat v Brně z hlavního nádraží na zemědělskou univerzitu.Poradí mi někdo z Brna? Díky

Gusto: ...ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.

Nuž, dobre, ale prečo v prírode je do dutiny otvor- vždy v strede z hľadiska okrúhleho príbytku (strom), čo včelstvo nevie ovplyvniť, lebo otvor je daný určitou náhodou. otvor do dutiny môže byť zvislý, npr. trhlina od blesku. Už neraz som rozmýšľal o tom, prečo človek vymyslel letáč vodorovný, keď je to absolútne neprijateľné. Rozum napovedá, že preto, lebo je to pre človeka výhodnejšie z praktického hľadiska, môže vo včelstve manipulovať, npr. čistenie.
Vyrobil som klát, otvor do umelej dutiny vysokej 105 cm som urobil v stred klátu a vo zvislej polohe, včelstvo je v druhej zime a funguje to.
Zhrniem: Človek vo svojej nadradenosti vymýšľa a vnucuje včelstvu to, čo jemu prospieva, np potom vznikajú aj situácie, ktoré musia včely znášať a trpieť. ešte šťastie, že vedia vrtochom človeka prispôsobiť.

Jo ale korek je porézní, takže napodruhé je použití horší, aco jich bude potřeba !

A co třeba plísně?

G. Pazderka napsal:

>To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.
>Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku.
>Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.
....................

Já jsem dosud používal pouze úly na teplou stabu, jednak budečáky, potom moravské universály, a také nástavkové úly.

Jen jedno menší včelstvo za cca 25 let mi uhynulo proto, že utvořilo zimní chumáč uprostřed, pustilo se na jednu stranu, a uhynulo hladem přesto, že v druhé polovině plástů a i vzadu mělo zásoby.

A bylo to v moravském universálu, kde není česno umístěno symetricky ve středu stěny, ale z boku.
Takže jakási nepřímá studená stavba.

Nikdy se mi to nestalo ani u budečáku při zimování v plodišti. Vždycky tam včelstva utvoří chumáč u některé boční stěny, a pokud potřebují, posunují se do boku ke druhé stěně. A česna jsou krásně symetricky umístěna uprostřed čelní stěny.

Takže můžu potvrdit, že z mých zkušeností nevyplývá jakýkoli problém u teplé stavby s vytvářením zimního chumáče uprostřed, a z toho plynoucí odříznutí od části zásob v plástech.

Radek Krušina

Anton:>Neviem kedy a kto vyslovil prvýkrát túto nesmrteľnú vetu, ale asi sa tiahne od doby, keď sa začali používať známe Dzierdzonove úle, ktoré boli na teplú stavbu.<
..........
To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna. Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku. Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.

U teplé je problém, jak si vytvoří chomáč. Pokud začnou u středu a jedou do jedné strany, tak to mají někdy blbé. Za mrazu nebo s plodem nepřelezou.

Neviem kedy a kto vyslovil prvýkrát túto nesmrteľnú vetu, ale asi sa tiahne od doby, keď sa začali používať známe Dzierdzonove úle, ktoré boli na teplú stavbu.

Svoje začiatky v r. 1956 som zahájil úľmi na teplú stavbu, postupne som budoval včelnicu úľmi na studenú stavbu a i teraz mám 6 nadstavkových úľov na teplú stavbu. Nikdy sa mi nestalo, aby čo i len jedno včelstvo mi uhynulo len preto, že včelstvo svoj chumáč vytvorilo v strede plástu širokého 42 cm.
Vždy a to aj teraz včelstvo začína od niektorej strane teplej stavby a za zásobami postupuje k druhému okraju, ak je zima krutá a príliš dlhá.
Včely totiž aj v zime medzi sebou komunikujú (ML) a preto sa zhromažďujú pri bočný a spodných latkách -loučkách rámikov, kde prechádzajú pod plástami a medzerami pri bočných latkách rámikov. Pri studenej stavbe sa stáva, že včelstvo svoj zimný chumáč v trede plástov (pri nezúžených včelstvách), ale vždy pri bočných latkách vpredu a neraz i vzadu.

> Vyjadřuji podporu tomuto stanovisku. Chci se zeptat těch co provádí VMS jestli
> někdo z vás pojede 11.1.09 do Brana na setkání příznivců a propagátorů VMS. Bylo
> by dobré, aby se toto setkání konalo také ve středu Čech pro lepší dostupnost
> pro všechny včelaře.
> Franta


Probiram se maily dost opozdene a je to boj :-)

Ja se chystam ovsem jestli nevymeknu kuli pocasi. Nechce se mi samotnemu, nabizim nejake to misto v aute, (sem praha-vychod)

T.H.

Chci se na toto tema zminit o tom, ze je vhodne oriznout necisty jeste za tepla - jde to pak s minimalni namahou. Rozehraty vosk s vodou pres sitovinu vylit do nadoby, uteplit ji - cim to chladne pomaleji tim je to cistejsi a pak jeste za tepla odriznout spodek s necistotama. Jinak kosilky se vyplati vylisovat, alespon treba jen v sacku na vosk jeho stocenim, pomackanim apod. Cim lepsi lisovani tim vetsi vyteznost - tolik moje mala zkusenost.

Ale jak bylo zmineno nema cenu prilis na tom ztracet cas, opakovane roztaveni se mi nikdy moc nevyplatilo, tj. vysledek z druheho kola nebyl o mnoho lepsi a srazka za vymenu bude vzdycky...

T.H.

Děkuji příteli Turčánimu za jeho zkušenosti s odběrem pylu.
Jiří

Pokud divně bzučí a mají hodně mrtvolek na dně, nejspíš už na podzim, tak v
říjnu listopadu ztratily matku a nyní jsou bez matky nebo mají možná nějakou
vadnou trubcokladnou matku. A nyní je právě doba, kdy to včelstvu "dochází"
. Včely budou čím dál rozrušeněnjší, budou se rozbíhat a na krajích plástů
hynout až poslední zbytek nejspíš kvůli malému množství včel zmrzne.
Když mají hlad, tak nebzučí, ale jen tak jakoby "šramotí" To je rozdíl. Do
1 - 3 týdnů potom vyčerpají vnitřní zásoby a uhynou. Rozdíl je u rozložení
mrtvých včel na podložce. Pokud hynou hlady, je pod zimním chumáčem množství
včel, které hlad nevydržely a uhynuly, na krajích nejsou skoro žádné. Pokud
hynou kvůli ztrátě matky nebo jinému v zimě nestandartnímu stavu, je sice
pod chumáčem taky hodně včel, ale hodně jich je taky na okrajích podložky.
Pokud trpí hladem, řešení je na místě. Pokud ten důvod je jiný, dneska,
pokud to není poslední nebo vzácné včelstvo, je možná nejlepší je nechat
tak I kdysi před varaózou byly občas nějaké těžko vysvětlitelné zimní
úhyny, stávalo se dost často, že když se takové včelstvo dožilo jara a potom
se piplalo, že se na ně spotřebovalo úsilí a prostředky a stejně by bylo
mnohem lepší prostě včelstvo nechat uhynout nebo v předjaří zrušit a na jeho
místě vychovat z oddělku nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal24Hc" <mothy/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2009 2:41 PM
Subject: spatne_zimovani


> Dobry den, mel bych na Vas zkusenejsi par dulezitych otazek.
>
> Za jakych podminek spotrebuje vcelstvo vice cukrenych zasob??
> Kdyz je v zime teplejc nebo kdyz je vetsi mraz??
>
> Ma vyznamny vliv na zimujici vcelstvo tloustka ulu?
>
> Kolika kg krmite v zateplenem ule a v nezateplenem ule?? Mam na mysli
> vcelstva zimujici v jendom nastavku v plodisti (bez medniku, R.M. 39x24).
>
> Ja letos vsem dal po 12kg (jiny roky treba jen 10kg a stacilo to) a jedno
> vcelstvo me nejak divne bzuci a je dost mrtvolek na dne. Myslite, ze je
> dobry napad, rozebirat dilo ted v zime?? Resp. ze pobzukujou, ze maji malo
> zasob?
>
> Dekuji vsem za odpovedi, klidne mi napsite i na mejl..

Mam tam teplou stavbu.Ani nevim jestli by byla lepsi studena, delam vsechny uly na teplou..
Spis se bojim vcely v zime rozebirat. Nemuzu jim nejak takhle ublizit, kdyz do nich polezu, kdyz mrzne?
-----
U teplé je problém, jak si vytvoří chomáč. Pokud začnou u středu a jedou do jedné strany, tak to mají někdy blbé. Za mrazu nebo s plodem nepřelezou.

Záleží na tom, co se myslí rozebírat. Odklápění vík a nástavků jsem teď kvůli focení dělal (i pár rámků vyndal - z kraje chomáče) za -15 a včelám to vadilo asi míň než jiné věci - třeba průvan, plíseň atd.

Určitě to nepatří k normálním věcem, ale včelstvo padlé hlady protože bylo odříznuté od zásob taky není normální.

V těchto končinách bývaly zimy i ke třicítce a včely normálně vyzimovávaly - pokud měly zásoby na dosah. Na zimu jsou adaptované, na rozdíl od všelijakých včelařských zásahů a kouzel. :-))

Karel

KaJi:
Mam tam teplou stavbu.Ani nevim jestli by byla lepsi studena, delam vsechny uly na teplou..
Spis se bojim vcely v zime rozebirat. Nemuzu jim nejak takhle ublizit, kdyz do nich polezu, kdyz mrzne?

Pro čištění vosku používám podobné metody zde popsané. Uvedu svůj postup : vosk získaný z vařáku očistím a následně ho rozpouštím v dešťové vodě v lavoru na starším kuchyňském sporáku. Když přijde roztok do mírného varu, mechanické nečistoty odstraňuji vybíráním odvíčkovací vidličkou. Vyčištěný vosk přelívám do kyblíku od Primalexu. Po vychladnutí vyklopím vosk světlehnědé barvy a spodní stranu ještě očistím.
Zdravím HaF

"Letos chci poprvé od včel odebírat rouskový pyl. Můžete mi někdo popsat své zkušenosti, jak dlouho pyl od včel odebírat, jak často v jedné sezoně, zda odebírat na stanovišti ze všech úlů (zalétávání včel s pylem tam, kde se nemusí protláčet přes pylochyt) jakým způsobem po odebrání pylu tento upravujete (čištění, sušení, skladování ...) a jakým způsobem jej připravujete pro konzumaci (fermentování - jak)? Co se dá za "mňamku" z pylu připravit? Jak často a jak dlouho pyl konzumovat, jaké účinky na organizmus má ? "

Skúsim vám odpovedať postupne na každú otázku, mám určitú 6 ročnú prax s odberom obnôžkovaného- rouskovaného peľu, s ročnou produkciou 300 až 40O kg, ktorý som dodával priamo do chovateľského závodu čmeľov,1 kg 140,-Sk, v natívnom zmrazenom stave.

- s odberom som začínal už pred alebo na začiatku kvitnutia repky olejky, bez prerušenia do konca 7 mesiaca (podľa potreby odberateľa).

- ZO 74 včelstiev som odberal z 56, zalietavanie včiel s peľom som nezistil. V začiatkoch áno, ale boli špecifické prípady omylom uzavrený prístup na peľovú mriežku. Vždy to záleží od typu peľového dna. Neviem aké je Vaše dno, ale ja mám záchytnú nádobu v dne úľa aj s peľ. mriežkou, čím je chránené proti dažďu.

- odoberaný peľ v tomto prípade nesmie pochádzať od včelstiev ak sa vyskytuje MVP, sa po odobraní (každý večer) juemne pretrasie cez sieť (kovová proti hmyzu, má primerané očká) na spodku odbernej nádobe a z mechanického odstránenia nečistôt, telá mŕtvych včiel, nôh, krídla a pod. Med sa prechodne vkladá do mraziaceho boxu, a egalizuje na 25 kg hmotnosť do PE vriec. Odvážam 100 kg množstvo.

- príprava peľových obnôžok na konzumáciu. Aby peľ bol stráviteľný, musí sa fermetovať napodobnením včiel, ktoré to robia v bunkách plástu. Totiž, aby peľ mal svoju účinnosť musí prirodzeným alebo umelým spôsobom narušiť obal- exina peľového zrna.
Očistený peľ asi O,5 kg sa nasype do sklenenej misy, rozriedi sa med 2 diely medu 1 diel teplej vody a vymieša sa do kaše. Obsah vložíme do O,7 lit. fľaše tak, že ponecháme priestor medzi vrchnákom a peľovej kaše asi 3 cm, aby mala zmes zväčšiť svoj obsah. Po 2-troch týždňoch je ju možné konzumovať. Najvhodnejší je nápoj, mliečny koktail, naložené alebo čerstvé ovocie a to všetko dobre rozmixované v mlieku, môže byť aj kakao.. Kombinácie si môže vymyslieť každý sám. K spotrebe treba pristupovať opatrne, najskôr malé množstvo odskúšať npr. pacient s chorou prostatou a len po kladnom výsledku môže paciet konzumovať 3 xkrát denne.
Pacient s porušeným zrakom si túto peľovú kúru pochvaľoval, takisto pacient s chorou prostatou už roky včelári a choroba sa nezhoršuje, má 78 r.. Inak nie som lekár, preto akékoľvek moje vyjadrenie je len informatívne.

Páni, prečo to preháňate. Horúci ťažky hrniec prenášať do úľov, utepľovať handrami, veď je to úplne zbytočné. Pomalé chladnutie preváraného vosku sa praktizuje preto, pretože dlhodobou sedimentáciou sa dosiahne čistejší vosk. Pri zámene vosku za Ms, výrobca či je vosk čistý alebo mierne znečistený strhne obligátne 3%. Ak včelár chce použiť vosk na špeciálnu výrobu, potom by musel vosk prečistiť kyselinou sírovou, ktorá z vosku odstráni, všetok biologický odpad.
Preto kto pripravuje med na výmenu vosku stačí po skončení varu ponechať na ohnisku nádobu s voskom, kde sedimentácia prebieha dlhšie a presne to je cieľom balenia nádoby do handier. Usporíte si čas a námahu, viem o čom hovorím, v jeseň so odviezol do výrobni Ms 138 kg vosku a žiaden problém som nemal s jeho kvalitou, vo výrobe musia vosk čistiť pri teplote 117˚C v tlakových nádobách, aby zničili prípadné spóry MVP.
Ak má včelár v blízkosti výrobňu Ms, nech radšej odnesie všetky plásty, úlomky a pod., zbaví sa tým zbytočných problémov. V primitívnych domácich varákov získa oveľa menej vosku, ako v špecializovanej výrobni.

Stačí nádobu s voskem dát na izolační podložku a omotat hadry o celkové síle
1 - 2 cm. Původně vařící voda plus vosk o celkové hmotnosti u mně asi 3 kila
je teplý ještě po 24 hodinách. U výkupu vosku asi záleží hodně na tom, kdo
vykupuje. Zrovna před pár měsíci jsem viděl v prodejně doslova zlomky vosku,
které vypadaly jako vytuhnutý vosk rovnou vytečený na beton z trochu
rezavějšího vařáku. Ovšem za kolik paní takový vosk vykoupila, jsem
nezjišťoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Monday, January 05, 2009 2:26 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Pomomalé chladnutí lze docílit třeba tak, že nádobu s voskem necháte
> chladkout v dobře izolovaném úle nebo nástavku.
> Také může pomoci při převařování vosku přidání aku kyseliny sírové,ale je
> nutno po schlazení ještě alespoń jednou "převařit".

Protože se blíží mrazy, tak je třeba to řešit.
Pokud je to horem přístupný úl, tak je třeba se kouknout.
Kde jsou včely, jestli jsou tam ze shora vidět zavíčkované zásoby. Tedy v uličce co sedí včely.
Není důležité kolik se krmí, ale s kolika kg zásob jdou včel do zimy a kde je mají uloženy. Studená, teplá stavba.

Takže bych se koukl, pokud bych viděl že v uličce co sedí včely nejsou zísoby, je třeba jim tam dát do středu chomáče zásobní plásty. Z toho samého úlu, nebo od vedle.

Teď jde o to přežít mrazy co jdou, až bude nějakých -5 až nula, tak se tam dají zásoby doplnit třeba i zkrystalizovaným medem.

Jinak mrtvolky taky nemusí nic znamenat, hučení taky ne. Záleží na možnosti se kouknout. I z podložky se dá usoudit, kolik zásob a v kolika uličkách spotřebovaly.

Karel

Pozdravujem páni včelári, dakujem veľmi pekne za vaše skúsenosti, idem sa do toho pustiť.

..."Letos chci poprvé od včel odebírat rouskový pyl. Můžete mi někdo popsat své zkušenosti, jak dlouho pyl od včel odebírat, jak často v jedné sezoně, zda odebírat na stanovišti ze všech úlů (zalétávání včel s pylem tam, kde se nemusí protláčet přes pylochyt) jakým způsobem po odebrání pylu tento upravujete (čištění, sušení, skladování ...) a jakým způsobem jej připravujete pro konzumaci (fermentování - jak)? Co se dá za "mňamku" z pylu připravit? Jak často a jak dlouho pyl konzumovat, jaké účinky na organizmus má ? "

Díky za zkušenosti.

Jiří

S rouskovým pylem nemá asi nikdo z diskutujících zkušenosti.

Jiří

Stačí nádobu s voskem dát na izolační podložku a omotat hadry o celkové síle
1 - 2 cm. Původně vařící voda plus vosk o celkové hmotnosti u mně asi 3 kila
je teplý ještě po 24 hodinách. U výkupu vosku asi záleží hodně na tom, kdo
vykupuje. Zrovna před pár měsíci jsem viděl v prodejně doslova zlomky vosku,
které vypadaly jako vytuhnutý vosk rovnou vytečený na beton z trochu
rezavějšího vařáku. Ovšem za kolik paní takový vosk vykoupila, jsem
nezjišťoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2009 2:26 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Pomomalé chladnutí lze docílit třeba tak, že nádobu s voskem necháte
> chladkout v dobře izolovaném úle nebo nástavku.
> Také může pomoci při převařování vosku přidání aku kyseliny sírové,ale je
> nutno po schlazení ještě alespoń jednou "převařit".

Dobry den, mel bych na Vas zkusenejsi par dulezitych otazek.

Za jakych podminek spotrebuje vcelstvo vice cukrenych zasob??
Kdyz je v zime teplejc nebo kdyz je vetsi mraz??

Ma vyznamny vliv na zimujici vcelstvo tloustka ulu?

Kolika kg krmite v zateplenem ule a v nezateplenem ule?? Mam na mysli vcelstva zimujici v jendom nastavku v plodisti (bez medniku, R.M. 39x24).

Ja letos vsem dal po 12kg (jiny roky treba jen 10kg a stacilo to) a jedno vcelstvo me nejak divne bzuci a je dost mrtvolek na dne. Myslite, ze je dobry napad, rozebirat dilo ted v zime?? Resp. ze pobzukujou, ze maji malo zasob?

Dekuji vsem za odpovedi, klidne mi napsite i na mejl..

Pomomalé chladnutí lze docílit třeba tak, že nádobu s voskem necháte chladkout v dobře izolovaném úle nebo nástavku.
Také může pomoci při převařování vosku přidání aku kyseliny sírové,ale je nutno po schlazení ještě alespoń jednou "převařit".

Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého špinavého medzistienky nevyrobia.


Ak chcete krásny čistý vosk počkajte na slnečné letné dni a vosk vložte do slnečného rozpúšťača.
Ak vosk potrebujete teraz, všetok vosk ešte raz prevarte v čistej vode, pri vrení zberajte z hladiny penu a špinu, npr. a nechajte pomaly sedimentovať, Kotúč vosku vyberte na druhý deň z nádoby vrstvu peľu a nečistoty nožom alebo špachtľou odstráňte až po zdravý vosk. Spracovateľské podniky všetok prijatý vosk ešte raz dokonale prečistia a na margo toho Vám ešte aj tak zrazia 3% z celkovej váhy vosku. Tak to robia všetky výrobne medzistien.

Nepremysli nekdo z okoli Prahy o nedelni navsteve Brna? Mam to trochu z ruky :-(


Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, která je iniciátorem projektu VMS, pořádá v neděli 11. ledna 2009 od 10:00 hodin I. celostátní setkání uživatelů a propagátorů VMS s následujícím programem:
10:00 Na cestě k varroatolerantním včelám působením přírody i šlechtitele (Ing. Květoslav Čermák, CSc.)
11:00 Zkušenosti s VMS v Mladé Boleslavi (Ing. Leoš Dvorský)
11:30 IPM - Integrované tlumení škůdců (Ing. Ivan Černý)
12:00 – 13:00 polední přestávka
13:00 Vliv stanoviště a letních zásahů na míru invaze kleštíka včelího (Ing. Antonín Přidal, PhD.)
14:00 Různé metody monitoringu v zahraničí (Ing. Emanuel Veselý)
14:30 VMS – zkušenosti z terénu (Zdeněk Klíma)
15:00 Grant JM kraje – Monitorování varroózy (Mgr. Bronislav Gruna)
15:30 Diskuze, náměty, nové metodiky, alternativy léčení (Ing. Petr Texl)
17:00 Ukončení

místo: Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita,
Zemědělská 1, posluchárna A11 (vchod hlavní vrátnicí se závorou)

Pořadatelé srdečně zvou uživatele, propagátory, příznivce VMS, ale také včelaře, kteří zatím nejsou do projektu zapojeni. Aktuální informace jsou dostupné na http://www.n-vcelari.cz/pripravovane-akce.htm

Jozef:>Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého špinavého medzistienky nevyrobia.<
.........

Nechal bych to na zpracovně. Čím více to budete ohřívat s nějakými nečistotami, tím více to můžete zmrvit. Barva hraje roli jen při výměně jak velké budou srážky % z váhy. Záleží hlavně na barvě při pohledu na zlomenou plochu nebo po rýpnutí. Jestli je barva žlutého odstínu není problém. Ono po lisování totiž dojde k rozbití krystalické struktury a proto je každá čerstvě vyrobená mezistěna krásně žlutá. Jsou-li vidět natom zlomu našedlé vrstvy, nechte to osudu a nevrážejte více času a zaneste to k výměně. Vosk je nesmírně složitý biologický materiál.

Nejspíš se vosk dlouhodobě s vodou vařil a došlo ke vzniku emulze vosku s
vodou, která když ztuhne, s malou příměsí nečistot připomíná onu špínu.
Poškození vosku stykem s železem nepředpokládám. Mělo by stačit vosk nechat
okapat a vyschnout a opatrně rozpustit bez zbytečného vaření v nádobě s
převařenou nebo destilovanou vodou a nechat co nejpomaleji ztuhnout. Vzniklý
koláč vosku oškrábat od nečistot. Nečistoty nejspíš budou ještě obsahovat
hodně vosku, takže je nechat vyschnout, shromáždit ve větším množství a
potom zase převařit, vosk z toho bude nejspíš o trošku horší, tak na svíčky
nebo spotřebu doma.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <elektromont/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2009 9:25 AM
Subject: Cistenie vosku


> Prvý krát som stopil staré voštiny, polámané medzistienky...
> Topil som v paráku, no a jedným časom vosk bol krásny žltý a niekedy išla
> doslova špina.
> Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého
> špinavého medzistienky nevyrobia.
>
> Dakujem za radu

Vosk s se z pařáku nechává vytékat do teplé měkké vody Nečistoty se pak rozpustí do ní a vosk je pak ¨čistý
z pařáků bývá vosk šedý ale to není závada

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <elektromont/=/orava.sk>
> Předmět: Cistenie vosku
> Datum: 05.1.2009 09:25:53
> ----------------------------------------
> Prvý krát som stopil staré voštiny, polámané medzistienky...
> Topil som v paráku, no a jedným časom vosk bol krásny žltý a niekedy išla
> doslova špina.
> Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého
> špinavého medzistienky nevyrobia.
>
> Dakujem za radu
>
>
>

Prvý krát som stopil staré voštiny, polámané medzistienky...
Topil som v paráku, no a jedným časom vosk bol krásny žltý a niekedy išla doslova špina.
Vie mi niekto poradiť ako ten vosk vyčistiť, lebo určite mi z takého špinavého medzistienky nevyrobia.

Dakujem za radu

Já používám mechanickou posuvnou plošinovou váhu a dle mého
> názoru je váha výborná věc. Pro zjištění snůšky nenahraditelná. Někdy si
> člověk myslí,že trvá vydatná snůška dle aktivity na letáku, ale váha
> přitom ukazuje nulu nebo i úbytek.

To je prave problem vahy, rika jen + nebo - ale neporovna prinos do ulu a spotrebu vcelstva. Jasny, to asi nevyresime. Budou casti sezony kdy je dobry prinos, ale je obrovska spotreba pro plod....

(viz priloha posledniho MV)

T.H.

Taky jsem na tom pracoval, ale pak uz zacla sezona a ztratil se cas a chut :-)

Dostal jsem starou klasickou osobni vahu - ne digi. Tam jsem si rikal, ze neni mozne aby na ni ul stal stale, tak jsem si vymyslel zvedak na principu paky, ale zatim jsem to nedotahl do konce. Jednim z duvodu je i ta otrava stale vazit ul. Chtelo by to mit automaticky s zaznamenavanim dat. Loni jsem si poridil teplomer do ulu, mesic jsem si zaznamenaval data a pak jsem to vzdal - zacnu bud s lepsim teplomerem ktery se pripoji pres flasku k pc nebo az budu v duchodu :-)

Ale ta digitalni vaha je mozne reseni - jestli na ni muze ul stat stale (netusim na jakem principu vazi - jdu si to zjistit :-) ) pak to nebude slozite udelat stojan.

T.H.

> Na přestavbě osobní digtální váhy na váhu úlovou právě pracuji. Nejvodnější
> je váha se 4 senzory, které lze vyjmout a zapustit do rohů úlu a upravit
> čidlo spínání, které bývá provedeno jako otřesové, zobrazovací díl umístit
> do samostatné kabičky s baterií a spínačem. Váživost 1 dílek =1 dkg, 0-135
> kg Po dokončení dám na web foto. Taková váha se dá pořídit v marketu cca
> 500 Kč. Prosím o zkušenosti s váhou obecně.
>
>
>

http://www.hrnek.cz/vaha/index.php


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Friday, January 02, 2009 10:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: úlová váha

Na přestavbě osobní digtální váhy na váhu úlovou právě pracuji. Nejvodnější je váha se 4 senzory, které lze vyjmout a zapustit do rohů úlu a upravit čidlo spínání, které bývá provedeno jako otřesové, zobrazovací díl umístit do samostatné kabičky s baterií a spínačem. Váživost 1 dílek =1 dkg, 0-135 kg Po dokončení dám na web foto. Taková váha se dá pořídit v marketu cca 500 Kč. Prosím o zkušenosti s váhou obecně.

Já bych se spíše v první řadě zaměřil na šířku rámků, tady připadají u
začátečníka s čistým stolem podle mně v úvahu šířka 39 a šířka 44,8. Šířka
39, protože jsou u nás nejrozšířenější rámky 39 x24, takže různé nákupy
levné oddělků a včelstev od okolních včelařů nebo levných použitých nástavků
a dalších věcí pro začínajícícho včelaře, který nechce do vyzkoušení
včelaření příliš investovat budou nejčastěji pro tuto rámkovou míru. Není
problém takové věci levně koupit a po vyzkoušení se jich zbavit. Potom šířka
44,8, protože toto je světově nejrozšířenější míra rámků, stále více se
prosazuje i u nás, výrobku pro tuto míru jsou světově dělány v největších
sériích a tudíž ve světě, Evropě, odkud se už dnes dají nakoupit, by měly
být nejlevnější. Úly a pomůcky s touto rámkovou mírou by v případě potřeby
měly být taky dobře prodejné.
Potom v druhé řadě bych se zaměřil na provedení nástavků, konkrétně co se
týká kompatibility různých druhů. Dřív byly běžné takzvané falcované
nastavky, které díky falcům na sobě dobře držely a dosednutí jednotlivých
nastavků dobře těsnilo. Problém je v tom, že se nedaly jednoduše kombinovat
nastavky různých systémů v jednom úlu. Nyní se hodně prosazují nastavky s
rovným "rozhraním" Problémy s posunováním takových nástavků při převážení
úlů se včelstvy se ukázaly jako zvládnutelné. Tyto nastavky pro různé druhy
rámků se snadno kombinují na sobě. Navíc se tady v plné míře uplatní
nepsaný standart při studené stavbě, 10 rámků v jednom nastavku, potom je
vnitřní šířka nastavku vždy 38 cm, ať už je šířka rámků jakákoliv. Úl se tak
dá bez problémů sestavit z nastavků v podstatě s libovolnou rámkovou mírou,
šířka nastavků je stejná, různá je jen délka a pokud je v délce nastavku
příliš velký rozdíl, mezera se dobře dotěsní přibitou latičkou. Je tak možné
v jednom úlu kombinovat nastavky s rámky 39x24 s nastavky s rámky 44,8 nebo
s nastavky s rámky 42 nebo i jiné exotičtější rámky a to nejenom ze účelem
převedení z jedné rámkové míry na druhou, ale i za účelem dlouhodobého
včelaření a vyzkoušení a vyřazení méně vhodných rámkových měr likvidací až
po přirozeném opotřebení.
Jinak nízké nastavky umožňují větší pružnost při ošetřování včelstev, více
se využije manipulace s celými nastavky u včelstev v případě nedostatku
času, snáze se vybírá zralý med, snáze se dělají úlky na odchov oddělků,
rozšiřování a zužování včelstev celými nastavky je jemnější, odvíčkovávání
menších rámků mně připadá jaksi snadnější a medomet taky může být menší. Na
druhé straně je tady spousta malých rámečků, každý z nich vyžaduje pro
vyřezání, čištění, zatavení mezistěny v podstatě stejné množství času jako
velký rámek, ve včelstvech nutnost přecházení přes spousty louček rámků a
mezer zpomaluje nebo dokonce znemožňuje rozvoj slabších včelstev.
Vysoké nastavky znamenají lepší jarní rozvoj, přirozenější zimování a vůbec
život včelstva mimo dobu produkce medu. A jiné uvažování při hlavně
přidávání nastavků. Zatímco u nízkých nastavků se další mohou obvykle
přidávat tak, aby to včely ihned zpozorovaly a rovnou začaly mezistěny v
přidaném nastavku stavět, vysoký nastavek se ve většině případů musí
přidávat tak, aby to včely "nezpozorovaly", jejich tepelný režim nebyl
rozrušen a do nově přidaného nastavku se rozšířily až "samy uznají za
vhodné" a původní nastavky budou pro ně malé.
Potom je ještě kombinace, kdy se včelstvo chová celoročně na velké míře
víceméně ve stále stejném prostoru a v době snůšek se na ukládání medu
přidávají nízké nastavky. Přímo dělaný na toto je nastavek Jumbo Dadant s 10
rámky 44,8 x tuším 29 cm, případně by se daly použít dva nastavky po 10
rámcích 39x24 cm.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 04, 2009 8:27 PM
Subject: zatím jen teoretický začátečník


> Dobrý den,
> pročítám si literaturu o výhodách použití vysokých a nízkých nástavků,
> spolu s články na internetu a čím dál více se v tom ztrácím. Nedávno jsem
> si pořídil zahradu kousek u Brna a rád bych si splnil sen, začít zde
> včelařit. Vzhledem k tomu, že mě v naší rodině včelařství minulo o jednu
> generaci nemám kde čerpat. Asi co včelař to jiný názor, přesto - dá se
> říct, která velikost nástavku je vhodnější pro úplného začátečníka?
> (většina článků budí dojem, že nízký nástavek je ideálnější a vysoký
> nástavek je spíše tradičnější)- chápu to dobře? Děkuji Radim

To záleží na zádech a kondičce. :-)
Nástavek 24cm váží plný 30-35kg. Včelám je to víceméně jedno. Čím menší výška, tím víc nástavků a rámků.
Pokud mají být všechny stejné, tak osobně bych dnes volil něco do 17cm.

Karel

Vysoké nastavky jsou velmi těžké pro manipulaci rukama.Je jednoduchší přehodit,převést,přenést,naložit,zvednout dva nízké,než jeden vysoký plný medu.Osobně mám NNoptimal 42x17 a i s těnmito plnými nástavky je to při vytáčení na hraně únosnosti. Do vyší míry bych ani nešel, jelikož kdybyjste chtěl nědy vyfukovat včely před medobraním,tak u vyšších mír je to komplikovanější.
Mnoho úspěchu a šťastný výběr úlů přeje Pepa

----------------------------------------------------
Radim (89.176.129.198) --- 4. 1. 2009
zatím jen teoretický začátečník

Dobrý den,
pročítám si literaturu o výhodách použití vysokých a nízkých nástavků, spolu s články na internetu a čím dál více se v tom ztrácím. Nedávno jsem si pořídil zahradu kousek u Brna a rád bych si splnil sen, začít zde včelařit. Vzhledem k tomu, že mě v naší rodině včelařství minulo o jednu generaci nemám kde čerpat. Asi co včelař to jiný názor, přesto - dá se říct, která velikost nástavku je vhodnější pro úplného začátečníka? (většina článků budí dojem, že nízký nástavek je ideálnější a vysoký nástavek je spíše tradičnější)- chápu to dobře? Děkuji Radim

Dobrý den,
pročítám si literaturu o výhodách použití vysokých a nízkých nástavků, spolu s články na internetu a čím dál více se v tom ztrácím. Nedávno jsem si pořídil zahradu kousek u Brna a rád bych si splnil sen, začít zde včelařit. Vzhledem k tomu, že mě v naší rodině včelařství minulo o jednu generaci nemám kde čerpat. Asi co včelař to jiný názor, přesto - dá se říct, která velikost nástavku je vhodnější pro úplného začátečníka? (většina článků budí dojem, že nízký nástavek je ideálnější a vysoký nástavek je spíše tradičnější)- chápu to dobře? Děkuji Radim

Já právě jsem zvyklý z včelaření v zadovácích dělat první oddělky už po
začátku května, protože to je doba prvních protirojových opatření v
zadovácích, ke kterým jsem přifařil doplnění tak poloviny - 2 / 3 zimních
ztrát oddělky. A právě v těch nástavcích to je problém, zatím to všelijak
utepluji a definitivní postup nemám. Možná udělám nastavky přístupné
zadem -:) .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 04, 2009 3:54 PM
Subject: Re: zacatecnici


Při prvním medobraní dám, 1 rámek se zavíčkovaným plodem + rámek s čerstvým
plodem + 1 plný rámek z medníku + 1 rámek naplním vodou. Zbytek dosypu
mezistěnami a na druhý okraj dám starší dílo

Pepan

Při prvním medobraní dám, 1 rámek se zavíčkovaným plodem + rámek s čerstvým plodem + 1 plný rámek z medníku + 1 rámek naplním vodou. Zbytek dosypu mezistěnami a na druhý okraj dám starší dílo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zacatecnici
> Datum: 04.1.2009 15:09:43
> ----------------------------------------
> Jde o to, že v zadovácích se nic navíc nepoužívá. Prostě jak je prázdný úl
> a jak se hodí udělat oddělek, hodí se tam třeba dva rámky s plodem a
> včelami plus se setřepou včely z dalšího rámku, přiloží další prázdný
> vystavený rámek, úl zavře a uteplí uteplivkami, česno zůží a oddělek je
> hotov. Nebo se o něco později, když se najde rámek s zavíčkovanými
> matečníky, vloží jen tento rámek se včelami mezi dva prázdné. Pohled přes
> sklo odhrnutím uteplivek je tak půl minuty času a rozšíření oddělku o další
> rámek nebo mezistěnu je v zadováku tak 2 minuty času a u oddělku ani není
> třeba rukavice a kukla. V nastavku musí být navíc zvlášť nějaká přesná
> přepážka, nějaké uteplení dna a možná i speciální uteplení strůpku, aby
> bylo možné oddělky dělat stejně brzo jako v zadováku. To se musí dopředu
> připravit, vyzkoušet, jestli to pasuje do příslušného nastavku, vzít s
> sebou na stanoviště. Je to skoro totéž jako mít pro oddělek speciální
> bedničku na 3 rámky, takže se výhoda toho prostě obsadit oddělkem, když je
> to vhodné, prázdný sériový úl, ztrácí.
>
>
>

Nazdar Stando.kbelík má objem cca.12l,nemusí být od primalexu vpodstate jde použít cokoliv co vleze do nástavku(nebo prostoru nad plodiskem podle typu úlu).poměr voda/cukr mám standartní.Do al. konve 25l nasypu 20kg cukru, zaleju teplou vodou z bojleru azamíchám vrtačkou míchadlem na maltu(pochopitelně čistým né od malty).Vrstvu slámy dávám tak,aby byla zakrytá celá hladina vkyblíku.Včely to zpracují za 1 den.další kyblíky jdou už pomaleji.Celkem dávám 3 kyblíky aje nakrmeno.A k tomu přenosu nemocí slámou.myslím si,že riziko není onic větší než když včely létají na řepkové pole. To už bychom se museli bát vůbec včely vypustit ven.Ještě zpět ke krmeni.Po vložení kyblíku do nástavku,zakryju nástavek víkem,aby nedošlo k loupeži.Výhody jsou pro mě tyto-snadné a rychlejší nalévání roztoku,menšískladovací prostor než sklenice,méně práce s umýváním,rychlejší zakrmení včelstev,ani jedna utopená včela(zkoušel jsem před tím krmítka vlastní konstrukce-krok zpět,včely semě topily).Nechci dělat učitele,nato jsou tady starší a zkušenější včelaři.Jen jsem řekl svou zkušenost,tak to neberte jako nařizování,nebo poučování.Je jen navás jestli to také vyzkoušíte.Možná existuje ještě lepší a jednoduchý způsob,ználi ho někdo tak sem sním,mile rád ho vyzkouším.Včelám zdar Petr

Jde o to, že v zadovácích se nic navíc nepoužívá. Prostě jak je prázdný úl a jak se hodí udělat oddělek, hodí se tam třeba dva rámky s plodem a včelami plus se setřepou včely z dalšího rámku, přiloží další prázdný vystavený rámek, úl zavře a uteplí uteplivkami, česno zůží a oddělek je hotov. Nebo se o něco později, když se najde rámek s zavíčkovanými matečníky, vloží jen tento rámek se včelami mezi dva prázdné. Pohled přes sklo odhrnutím uteplivek je tak půl minuty času a rozšíření oddělku o další rámek nebo mezistěnu je v zadováku tak 2 minuty času a u oddělku ani není třeba rukavice a kukla. V nastavku musí být navíc zvlášť nějaká přesná přepážka, nějaké uteplení dna a možná i speciální uteplení strůpku, aby bylo možné oddělky dělat stejně brzo jako v zadováku. To se musí dopředu připravit, vyzkoušet, jestli to pasuje do příslušného nastavku, vzít s sebou na stanoviště. Je to skoro totéž jako mít pro oddělek speciální bedničku na 3 rámky, takže se výhoda toho prostě obsadit oddělkem, když je to vhodné, prázdný sériový úl, ztrácí.

Já oddělky zakládam vždy při prvním medobraní. mám je jen pro svoji potřebu a tak nevidím důvod s tím začínat dříve

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zacatecnici
> Datum: 04.1.2009 11:19:54
> ----------------------------------------
> Já jsem měl taky možnost sledovat oddělky založené v zadovácích i v
> klasickém nastavku. Zatímco oddělky založené v zadovácích okolo 1 - 5
> května se spolehlivě rozvíjely, v nástavcích kolabovaly, pokud byly
> založeny dříve než asi 15 - 20 května.
>
>
>

Dobrý den. Chci se jen zeptat, jestli se Vám to nepovedlo sehnat. Také sháním tento dokument a nemohu ho nikde sehnat.Neměl by jste ho prosím?