Včelařská konference

Dobrý den,
děkuji moc za Vaši reakci. Na Váš dotaz - jsem z Brna a plánuju včelařit na zahrádce u Rousínova.

S pozdravem

R

Díky moc za kontakt.
R

Take jsem prvni zjistoval informace, bohuzel asi takove jedine reseni je
zlunu odstranit. Uvidim co se da delat. Diky :]

2009/1/7 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.
>
> Myslím si, že táto odpoveď je dobrá a dá sa vykonať. Ak sa ďateľ- žlna
> nedostane k potrave, svoje návštevy ukončí. Žlna dokonale reaguje svojimi
> zmyslami na šelest včiel vo vnútri úľa a preto neomylne sa snaží k potrave
> dostať.
> Pred štyrmi rokmi mi žlna poškodila 4 úle a v jednom prípade sa preďobala
> až do úľa, ale chumáč bol mimo. Za vyše 50 ročného včelárenia sa mi to
> stalo na dvoch rôznych stanovištiach, včelám to neublížilo, ale úľov je
> škoda.
>

Raději příliš neměňte v současné době větrání /očko/Celé česno otevřené ano, ale aby to nebylo lákadlo pro myši.Zima včelám nevadí - vadí průvan a také málo vzduchu. Ale to již zde bylo několikrát psáno.Pokud je takováto zima a včely jsou staženy, opravdu se pohybují zleva do prava nebo naopak. Na další neobsazené rámky se zásobami se přesunou až se chomáč rozmělní to je až se trvaleji oteplí.
Pane Poláčku - jen jsem chtěl odpovědět panu Michaalovi. S umístěním chomáče tak jak jste psal dříve i nyní, 100% souhlasím
E-mailem - včely se přesouvají po zásobách píšete - to je pro začátečníka nepřesné - nepřecházejí přes rámky a nesmí se odtrhnou od zásob
Vosk se dá vyvařit velmi čistý - vespod jako nahoře. Nerad se dávám při výměně do spolku, protože srážka bývá 3%. Ale je možno vyměnit vosk za 2 i 1% na.př Včelpo Obora, dříve i Strážisko. Nebo si nechat udělat mezistěny z vlastního vosku a jen pro sebe /ale to nepřipadá v úvahu pro troškaře/

ěNeco jsem již uvedl, takže doplním o první zkušenost s pohonem pařáku na vosk pomocí elektrivkého PG. Zkoušel jsm to z toho důvodu, že mám doma cca 15 kg vyřezaného voští. Mám sice na stanovišti dřeva na otop přebytek, ape času se nedostává. Takže jsem to odzkoušel v prádelně. Teplota v místnosti tak kolem 12°C. naplnění pařáku standardně, používám sáček, tekže se ve vytaveném vosku neobjevují větší nečistoty. Problém byl připojení přívodní hadice páry. Původní představa že se koncovka vejde do plnícího otvoru byla lichá, koncovka má větší průměr. Nakonec jsem to nakolene sbastlil s využitím trubkového nástrčkového klíče (na 6 šrouby) délky cca 8cm, izolepy a utešněním kouskem hadru. Samotný pařák jsem neuteploval, voští jsem dával suché. Vosk začal téci asi po 30 minutách. Cca každou hodinu jsem doplňoval PG vroucí vodou v množstvé kolem 3 litrů do nádoby PG se vejde odhadem 5-až 6 litrů vody, příkon 1900w a principienně je to na bázi varné konvice(použá běžná topná spirála 2kw). Po dobu té hodiny jsem se věnoval jiné činnosti, před doplněním vody jsem voští vylisoval a lis opět povolil. Od 9:00 do cca 17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku. Za tu dobu v pařáku nakondezoval asi 1=1,5l vody. Zatím stručně vše. Cílový stav je ovšem vytavování přímo z rámků umístěných v nástavcích.

"Přátelé nic proti čistotě vosku nemám a také k vaším způsobům. Každý včelař se rád chlubí jak má čistý vosk na výměnu, ale ve finále je to stejné. Každý výkupce - zpracovatel vosku na mezistěny vám minimálně 3% z celkové váhy odečte na nečístoty. Takže stačí slunečné tavidlo a nebo klasika pařák na vosk !"

Srážka 3% je minimální, takže určité minimální úrovně čistoty vosku je vhodné nějak přijatelně dosáhnout. Se sluněčním tavidlem a pařákem si nevystačí každý, vždy záleží na konkrétních podmínkách.
Sluneční avidlo je krásná věc, ale produktivita je nízká a navíc jeho použití je zpravidla možné v období, kdy má člověk zapotřebí dělat zcela jiné práce.
S pařákem je to podobné. Znamená to vyřezávat nebo vytavovat voští z rámků, což je časově pomerně náročná záležitost a čas jsou peníze. Času moc nemám, takže musím hledat produktivnější metodu a jako taková se mi elektrické vytavování líbí. Zatím s tím začínám. Zavrhnul jsem zakoupení celého kompletu, tj. generátor+plastová nádoba, protože pokus je cena kompletu kolem 4900,-Kč a samotný genrátor stojí 1640, tak se mi plastová nádoba zdá poněkud předražená. Samotná nová nádoba se dá sehnat do 1000,-Kč, takže vytvoření vypouštěcího otvoru, síta na dno a šroubení k připojení PG za 2000,-mi připadne docela drahé. Popis technologie má Sedláček na tomto odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457, k vlastnímu odzkoušení jsem se zatím nedostal, PG jsem si pořídil na vánoce, přestavu o řešení s využitím nástavků mám vytvořenou.

Kdo by měl zájem o společnou cestu v neděli 11.1. do Brna na setkání VMS a je z Jižních Čech nejlépe (ČB nebo JH příp. TA může se ozvat na 606 768 860.

Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.

Myslím si, že táto odpoveď je dobrá a dá sa vykonať. Ak sa ďateľ- žlna nedostane k potrave, svoje návštevy ukončí. Žlna dokonale reaguje svojimi zmyslami na šelest včiel vo vnútri úľa a preto neomylne sa snaží k potrave dostať.
Pred štyrmi rokmi mi žlna poškodila 4 úle a v jednom prípade sa preďobala až do úľa, ale chumáč bol mimo. Za vyše 50 ročného včelárenia sa mi to stalo na dvoch rôznych stanovištiach, včelám to neublížilo, ale úľov je škoda.

Zdravím Romane.Hledal jsem něco na netu a ptal jsem se i rodičů ale nikde nic.Živí se zřejmě jenom hmyzem a to i v zimě pod kůrou stromů.Tak mi právě volala matka co našla v knize o ptácích.Ze stanoviště kde najde včely se prý nedá odlákat a včelaři volí pušku jako jedinou totální ochranu.Udělá prý dirku a lepkavým jazykem vytahuje malátné včely.Tolik z knížky.Otec radí dát pár včel na malý háček a zavěsit na úl.Otázkou je jestli vezme mrtvé včely.Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.

Zdravim,
opet mne radi na lesnim stanovisti zluna, nejspis. pPar ulu uz nacala, vcelstva byla dost rozrusena. Mam nejake jine moznosti ochrany ulu, krome obehnani nejakym pletivem? Popripade, na jakou potravu zlunu odlakat? Diky

U téhle pistole by to měl být "uzavřený" okruh? No toho , že kompresor nebude stačit , se také bojím.

myslim, ze budes mit problemy hlavne se spotrebou vzduchu a jeho tlakem. je
na to potreba velky kompresor. pro domaci pouziti mi pripada piskovani
neprakticky. mam to vyzkouseny a byla pri nem obrovsla spotreba pisku a nic
moc efekt
honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlik
Sent: Wednesday, January 07, 2009 1:22 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pískování

Potřebuji opískovat boudu na nářadí.Líbila se mi
http://www.uni-max.cz/pisk-pistole-sander-turbosouprava/d/ , ovšem nevím
jakou hruost materiálu mám zvolit a také jestli by se na pískování neměly
použít "kovové piliny". Máte s tím někdo nějaké zkušenosti ? Jaká je
spotřeba?

Potřebuji opískovat boudu na nářadí.Líbila se mi http://www.uni-max.cz/pisk-pistole-sander-turbosouprava/d/ , ovšem nevím jakou hruost materiálu mám zvolit a také jestli by se na pískování neměly použít "kovové piliny". Máte s tím někdo nějaké zkušenosti ? Jaká je spotřeba?

Přátelé nic proti čistotě vosku nemám a také k vaším způsobům. Každý včelař se rád chlubí jak má čistý vosk na výměnu, ale ve finále je to stejné. Každý výkupce - zpracovatel vosku na mezistěny vám minimálně 3% z celkové váhy odečte na nečístoty. Takže stačí slunečné tavidlo a nebo klasika pařák na vosk !

vsusicky:
Stačí pořídit parní vyvýječ za cca a1700 (VP Ještěd, Liberec
-----
To se mi líbí, co nejmíň krámů.
Zvažoval jsem dřív pro toto řešení nákup polystyrénových nástavků. Ale je to vůbec nutné?
Stačil výkon, za jak dlouho byl nástavek vytavený, dělal jste to po jednom nástavku?
Jaká byla okolní teplota?

Dík za každou informaci.

Karel

Stačí pořídit parní vyvýječ za cca a1700 (VP Ještěd, Liberec), rámky dávat do nástavků a nepořizovat plastovu nádobu. I toto řešení je webu Sedláčka popsáno a připadne mi pragmatičtější. Generátorem se nakonec dá pohánět i klasický pařák na vosk, o víkendu jsem to vyzkoušel a kromě počátečnímu problému s připojení přívodu páry vcelku pohoda.

On Tuesday 06 of January 2009 22:09:10 Petr wrote:
> Má někdo zkušenosti s vytavováním rámků parou (parní vyvíječ)?Poraďte
> prosím jak na to,a jaké by byly pořizovací náklady oproti klasickému
> vařáku.

Zdravim,

jsou 2 cesty (hlavni) :

koupit na elektrinu za cca 5050 Kc + elektrina treba zde :
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/

nebo sehnat plastovy sud, vyvrtat diru, cena sudu cca 200 , jako zdroj pary
pouzit bud (jako ja ted) papinak - nahoru je pripojena teflonova hadicka na
peru misto toho regulatoru, nebo vyrobit vyvyjec pary na pevna paliva - na
parak pridelat nakou poklici a hadici,

nebo pokud jste fakt kutil (v sovetskem stylu) tak :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Jinak zkusenosti mam dobry a pri cene za vosk a me prace - proti klasickemu
varaku VELKA uspora casu a kvalita vosku podstatne lepsi. (konkurovat muze
jen slunecni tavidlo, ale musi prazit slunce ...... )


Honza

pritel Zigal dela vynikajici kurz - Včelařský rok v devíti praktických
kurzech 2009:
http://www.vcelapromoravskykras.cz/kurzy-a-prednasky/text.html?id=21

Je to u Macochy, absolvoval jsem to v roce 2007, muzu jedine doporucit.
I pro lidi zatim uplne bez vcel (budou nadseni, ze si na vsechno sahnou
vlastnima rukama),
i pro lidi s paru vcelama - zaujme je velike mnozstvi vychytavek, ktere
muzou zaradit
k sobe do provozu.

Martin

-----Original Message-----
... Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro začínající
včelaře?

Včely í chomáč se v zimě pomalu přesouvá po zásobách Ty mrtvé včely jsou nejspíše včely které byly poškozeny varoázou a umřely Doby kdy v zimě bylo na dně jen měl a sem tam mrtvolka jsou pryč dnes i po pečlivém léčení je jich na dně mnohem více

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal24Hc <mothy/=/seznam.cz>
> Předmět: patn? zimov?n?
> Datum: 06.1.2009 22:35:00
> ----------------------------------------
> B.Tichy:
> To je zajimave co pisete. Jne nechapu, jak myslite to presouvani. Resp. co
> myslite ti, ze se pohybuji podelne? To jako, ze chomac je pres cele
> plodiste a jde treba z leva do prava celou zimu?? Podelne ramecku?? Ale ja
> videl ze zasoby jsou tam co jsou vcely.. Tak snad zasoby maj. Mozna jen
> vazne uhynula jenda ulicka, ten pocet by odpovidal. Do ted meli cele cesno
> otevreny. Zitra tam zajedu a uvidim, dystak otevru ocko na plodisti a
> rozsirim zas cesno.. Ale dekuji za postreh..
>
>
>

Pro mně je podstatné, že na studenou stavbu si na podzim sednou dopředu k
očku nebo česínku a na jaře potom začínají spíše zezadu od pozice, kde v
zimě za zásobami dojely. Jinak plodují spíše na pravé straně a jdou doleva,
protože já spíše dělám očko u většiny nástavků v pravé polovině. Podle mně o
tom vedle česna rozhoduje někdy v srpnu náhoda plus nějaké mikrorozdíly v
atraktivitě jednotlivých rámků, možná převládající směr větru nebo bouřka
nebo déšt s větrem z určitého směru, oslunění z boku v srpnu. Nepodstatná
věc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:33 PM
Subject: Re: spatne_zimovani (33236)


> Jak jsem psal, alespoň u mne je to obráceně. Česna k jihu, pohled zezadu,
> kladou z leva do prava, je to od východu k západu. Jde to lehce určit po
> celý rok, protože první je pylový krycí, pak několik rámků plodu, krycí
> pylový a minimálně dva se zasobami. Tak je to ve všech nástavcích a ve
> všech úlech. K zimě se stahují zase u mne k východu. Když usadím roj, nebo
> udělám oddělek, začnou z 99% stejně a to od východu. Proto by mě zajímalo,
> jak je to u ostatních s neuteplenými úly na studenou stavbu. Nevím jestli
> je to dané světovou stranou. Česna nejsou přímo na jih, ale na jihovýchod.
> Tonda
>
> >NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se
postupně
> rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již
> nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V
> druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k
> východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???

Tak dvoje včelstva jsou zkušební na zkoušení různých metod a rad a na učení
a tak dvoje včelstva jsou určeny na víceméně ponechání sama sobě a na
produkci medu nebo na rozchov nových včelstev v případě, že zkušební
nepřežijí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vojtechl" <vojtechl/=/inMail.sk>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:35 PM
Subject: Re: zatím jen teoretický začátečník


> Vážený priateľ.
> Ja by som odporúčal začať s aspoň tromi rodinami (úlmi) a prizvať si k
> tomu skúseného včelára. Pri troch úloch sa už dajú porovnávať výsledky.
> Vôbec najlepšie by bolo, "ísť za učna" k dákemu skúsenému včelárovi, pri
> ktorom sa okrem vedomostí dajú získať aj oddelky, prípadne roje.
> Literatúra je skvelá vec, ale nad skúsenosti nieto. Prípadne si vyhľadať
> viacej takto "postihnutých" ľudí s rôznymi úlmi a potom si vybrať. Nie
> je všetko zlato, čo sa blyští.
>
> Vojto.
>
> P.S. Ak chceš byť sťastný jeden deň, vypi si! Ak chceš byť šťastný jeden
> rok, ožeň sa! Ak chceš byť šťastný celý život, staň sa včelárom! :-)
> ----------
> www.inPage.sk – Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Já jsem psal vždycky o případech, kdy se včelstva usadí uprostřed rámků a
když spotřebují zásoby nad nimi a na krajích rámků pořád zásoby jsou, musí
se v mrazu rozhodnout, ke kterému kraji rámku v úlových uličkách půjdou.
Zásoby na tom druhém konci rámků jsou potom pro ně nepřístupné až do pořádné
oblevy. Včely přitom zůstávají pořád ve stejných rámkových uličkách. To je
automatické, že až do oblevy se včely mezi rámkovými uličkami nepřesouvají
vůbec nebo jen málo.

R. Polášek

Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:15 PM
Subject: patné zimování


> Pane Michale, máte podle popisu asi úl upravený na teplou stavbu. Při
tomto
> uspořádání se ve včelstvech lépe pracuje. Vaše včely se nepřesouvají přes
> rámky dozadu, ale pohybují se podél k jedné straně a tam musí být zásoby.
V
> zadu jim nejsou nic platné dokud se neoteplí a včely se nepřesunou . Pak
se
> tomu říká, že včelstvo uhynulo na zásobách.Bývají to nejčastější úhyny.
> Proto někteří včelaři psali o špatně otevřených česnech. Někteří včelaři
> tento problém - umístění zimního chomáče - také řeší otevřeným očkem,
které
> je vytvořeno ne uprostřed, ale asi v jedné třetině od kraje.Někdy se může
> stát, že uhyne hladem i jen jedna ulička včel.

Neco taky pridam at si poctete :-)

> 1) o připomínkování plánovaného úlu-pro začátečníka.(který vzešel z Vašich
> rad, literatury a článků na netu)
> Viděl bych to asi na úl Langstroth /2 spodní nástavky pro r.m. 448/232mm +
> horní pro r.m. 448/159mm/. Vzhledem k tomu, že jsem včelami zcela nedotčen
> (nepočítám-li nějaké to žihadlo z dětství)doufám, že je tato volba ideální
> - pokud ne budu rád za jakoukoli radu.

Tady je dulezity zvolit pudorys nastavku a ten drzet, vyska uz nehraje tolik roli, da se sni hybat, testovat. Mam krom 39x24 i Lang159 ted sem si udelal jeden 285 na zkousku. Dulezite je aby vse bylo zamenitelne a slo pouzit jako stavebnice na kazdy ul. Tj dno, mezidno, nastavky, viko strecha krmitko atd.

> 2)dále mě zajímají Vaše zkušenosti s přendáním oddělků do tohoto úlu
> (budu-li mít z oddělku 6 rámků, je lepší je dát všechny do jednoho
> nástavku-jak bylo doporučeno na netu nebo by šlo využít i oba nástavky a
> dát do nich po třech rámcích?)

Do jednoho nastavku v poradi ramku jako maji v oddelku, zbytek mezisteny. Nevhodne by bylo roztrhnout polodove hnizdo - tj. prohazet ramky. Zas se ale vse toci okolo toho jak je oddelek silny... Oddelky se musi krmit, krmit a krmit - tim se rozjedou zacnou stavet, pribyvat. Kdyz zacnou stavet mezisteny, lze uz treba pred krajni ramek vlozit mezistenu a tim stavbu trochu urychlit, ale poradi si i bez pomoci - moc do nich po prendani nelezt aby mely klid na praci. Kdyz uz nakouknu tak si vsimat kde ploduji, jak, na kolika ramcich, kam si ukladaji zasoby, jak stavi a rozsiruji si dilo. Nehledat matku, spis otevreny plod, vajicka.

> 3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem

Rozhodne vic, jedna chyba se udela rychle, navic s vice vcelstvi lze porovnavat rozdily rychleji se clovek uci jak manipulaci se vcelstvem tak to co se uvnitr deje, neco se nepovede tak se to spoji. Doporucuju co nejvice se ubranit otevirani ulu ob den apod. :-) U nekoho vcetne me to bylo tezke to vydrzet :-)) Pripadne si vybrat jedno vcelstvo a to pravidelne sledovat a tim se ucit.


> 4)ještě jeden dotaz týkající se oddělků, jsou na webových stránkách
> nabízeny od června, není jiný způsob, jak začít a nemuset čekat do června
> (a od června se začít modlit, aby se včely ujaly a přežily zimu)?

Vcely se take daji koupit uz zjara vetsinou v puvodnich ulech - to ma sva rizika - nemoci, jina ramkova mira (jde to resit).
Nekdo chce skoncit a vse prodat, nekdo nedobrovolne musi :-( Odkuj jste?

Chce se to zeptat v ZO - treba i na kolegu ktery v zacatku pomuze radou, ukazkou - nemel by to byt problem

T.H.

B.Tichy:
To je zajimave co pisete. Jne nechapu, jak myslite to presouvani. Resp. co myslite ti, ze se pohybuji podelne? To jako, ze chomac je pres cele plodiste a jde treba z leva do prava celou zimu?? Podelne ramecku?? Ale ja videl ze zasoby jsou tam co jsou vcely.. Tak snad zasoby maj. Mozna jen vazne uhynula jenda ulicka, ten pocet by odpovidal. Do ted meli cele cesno otevreny. Zitra tam zajedu a uvidim, dystak otevru ocko na plodisti a rozsirim zas cesno.. Ale dekuji za postreh..

Ad 1/
celkem na tom nezáleží, ale obě dvě výšky jsou standard, pak se může zůstat třeba jen u jedné z nich :-)

Ad 2/ záleží jestli budou na 232mm nebo 159mm
232 nechat, 159 případně přehodit, ale v každém případě bych je krmil průběžně od začátku.

ad 3/ já si myslím, že optimum je 3 až šest pro první rok.
Chybička se občas vloudí a rychleji se člověk učí.

ad 4/ v květnu bych jel na Školu nástavkových včelařů a případně koukal i jinde a teprve pak bych si něco přivezl domů.
Uspěchat není co, když se koupí hotová včelstva, tak málokdy nová a na míře, kterou člověk chce a pak řeší další problémy.

Karel

Má někdo zkušenosti s vytavováním rámků parou (parní vyvíječ)?Poraďte prosím jak na to,a jaké by byly pořizovací náklady oproti klasickému vařáku.

já nevím, ale právě od tamtud přichází krize, z kremlu zase mráz a z jihu mafie
Teď babo raď:!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236)
> Datum: 06.1.2009 19:37:07
> ----------------------------------------
> JK:....Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
> JK
> ----
> Vybíral jsem nové stanoviště a nakonec jsme se rozhodl pro západní svah než
> pro čistě jižní. Připadal mi teplejší. Sluníčko má asi tři hodiny po obědě
> větší "sílu" než tři hod. před obědem. V devět hod. se na jaře někdy teprve
> rozhání mlhy a rosa.
>
> Karel
>
>
>

Nejspíš jen špatné větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236) (33244) (33245) (33250) (33251) (33252)
> Datum: 06.1.2009 20:49:29
> ----------------------------------------
> On Tuesday 06 of January 2009 16:17:59 Michal24Hc wrote:
>
> > Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli,
> > byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni
> > taky netrpi.
>
> DD,
> to by melo znamenat, ze matka ploduje.
>
> Honza
>
>
>

K jednotlivým bodům se dá podotknou toto
1) Délka 448 je výborná pro zimování v jednom nástavku Při zimování na více nástavcích se ta výhoda stírá protože včelstvo se pak v zimě posouvá směrem nahoru.
2) oddělek dát do jednoho a jak ho obsadí podsunout pod něj teprv další
3) Jeden úl je opravdu hodně málo za ideál pro začátek považuji 3
4) Nabízené oddělky jsou již defakto hotová včelstva s kladoucí matkou tam se nemá co ujímat stačí jen se postarat aby netrpěly hladem a pak v srpnu dát 10 až 20 kg cukru, (raděj to více)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zat?m jen teoretick? za??te?n?k
> Datum: 06.1.2009 21:08:36
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za rady ohledně velikosti nástavků. Ještě bych rád využil
> Vašich zkušeností a požádal Vás:
>
> 1) o připomínkování plánovaného úlu-pro začátečníka.(který vzešel z Vašich
> rad, literatury a článků na netu)
> Viděl bych to asi na úl Langstroth /2 spodní nástavky pro r.m. 448/232mm +
> horní pro r.m. 448/159mm/. Vzhledem k tomu, že jsem včelami zcela nedotčen
> (nepočítám-li nějaké to žihadlo z dětství)doufám, že je tato volba ideální
> - pokud ne budu rád za jakoukoli radu.
>
> 2)dále mě zajímají Vaše zkušenosti s přendáním oddělků do tohoto úlu
> (budu-li mít z oddělku 6 rámků, je lepší je dát všechny do jednoho
> nástavku-jak bylo doporučeno na netu nebo by šlo využít i oba nástavky a
> dát do nich po třech rámcích?)
>
> 3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v blízkém
> okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s
> větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3
> včelstva-platí to i pro začátek?
>
> 4)ještě jeden dotaz týkající se oddělků, jsou na webových stránkách
> nabízeny od června, není jiný způsob, jak začít a nemuset čekat do června
> (a od června se začít modlit, aby se včely ujaly a přežily zimu)?
>
> Literatura je plná rad a někdy velmi odborných infomrací, ale takové ty
> úplně základní rady pro začátečníky jsou v tom objemu velmi težko
> uchopitelné. Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro
> začínající včelaře?
>
> Díky všem za podporu
> R.
>
>
>

Jak jsem psal, alespoň u mne je to obráceně. Česna k jihu, pohled zezadu, kladou z leva do prava, je to od východu k západu. Jde to lehce určit po celý rok, protože první je pylový krycí, pak několik rámků plodu, krycí pylový a minimálně dva se zasobami. Tak je to ve všech nástavcích a ve všech úlech. K zimě se stahují zase u mne k východu. Když usadím roj, nebo udělám oddělek, začnou z 99% stejně a to od východu. Proto by mě zajímalo, jak je to u ostatních s neuteplenými úly na studenou stavbu. Nevím jestli je to dané světovou stranou. Česna nejsou přímo na jih, ale na jihovýchod.
Tonda

>NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se postupně rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???

Vážený priateľ.
Ja by som odporúčal začať s aspoň tromi rodinami (úlmi) a prizvať si k
tomu skúseného včelára. Pri troch úloch sa už dajú porovnávať výsledky.
Vôbec najlepšie by bolo, "ísť za učna" k dákemu skúsenému včelárovi, pri
ktorom sa okrem vedomostí dajú získať aj oddelky, prípadne roje.
Literatúra je skvelá vec, ale nad skúsenosti nieto. Prípadne si vyhľadať
viacej takto "postihnutých" ľudí s rôznymi úlmi a potom si vybrať. Nie
je všetko zlato, čo sa blyští.

Vojto.

P.S. Ak chceš byť sťastný jeden deň, vypi si! Ak chceš byť šťastný jeden
rok, ožeň sa! Ak chceš byť šťastný celý život, staň sa včelárom! :-)
----------
www.inPage.sk – Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Pane Michale, máte podle popisu asi úl upravený na teplou stavbu. Při tomto uspořádání se ve včelstvech lépe pracuje. Vaše včely se nepřesouvají přes rámky dozadu, ale pohybují se podél k jedné straně a tam musí být zásoby. V zadu jim nejsou nic platné dokud se neoteplí a včely se nepřesunou . Pak se tomu říká, že včelstvo uhynulo na zásobách.Bývají to nejčastější úhyny. Proto někteří včelaři psali o špatně otevřených česnech. Někteří včelaři tento problém - umístění zimního chomáče - také řeší otevřeným očkem, které je vytvořeno ne uprostřed, ale asi v jedné třetině od kraje.Někdy se může stát, že uhyne hladem i jen jedna ulička včel.

Děkuji všem za rady ohledně velikosti nástavků. Ještě bych rád využil Vašich zkušeností a požádal Vás:

1) o připomínkování plánovaného úlu-pro začátečníka.(který vzešel z Vašich rad, literatury a článků na netu)
Viděl bych to asi na úl Langstroth /2 spodní nástavky pro r.m. 448/232mm + horní pro r.m. 448/159mm/. Vzhledem k tomu, že jsem včelami zcela nedotčen (nepočítám-li nějaké to žihadlo z dětství)doufám, že je tato volba ideální - pokud ne budu rád za jakoukoli radu.

2)dále mě zajímají Vaše zkušenosti s přendáním oddělků do tohoto úlu (budu-li mít z oddělku 6 rámků, je lepší je dát všechny do jednoho nástavku-jak bylo doporučeno na netu nebo by šlo využít i oba nástavky a dát do nich po třech rámcích?)

3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v blízkém okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3 včelstva-platí to i pro začátek?

4)ještě jeden dotaz týkající se oddělků, jsou na webových stránkách nabízeny od června, není jiný způsob, jak začít a nemuset čekat do června (a od června se začít modlit, aby se včely ujaly a přežily zimu)?

Literatura je plná rad a někdy velmi odborných infomrací, ale takové ty úplně základní rady pro začátečníky jsou v tom objemu velmi težko uchopitelné. Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro začínající včelaře?

Díky všem za podporu
R.

On Tuesday 06 of January 2009 16:17:59 Michal24Hc wrote:

> Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli,
> byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni
> taky netrpi.

DD,
to by melo znamenat, ze matka ploduje.

Honza

JK:....Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
JK
----
Vybíral jsem nové stanoviště a nakonec jsme se rozhodl pro západní svah než pro čistě jižní. Připadal mi teplejší. Sluníčko má asi tři hodiny po obědě větší "sílu" než tři hod. před obědem. V devět hod. se na jaře někdy teprve rozhání mlhy a rosa.

Karel

>Jen pro zajímavost. Z které strany vám, kteří máte studenou stavbu, kladou matky v úlech? Tonda <
-----------------------------------------------------------
NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se postupně rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
JK

Jen pro zajímavost. Z které strany vám, kteří máte studenou stavbu, kladou matky v úlech?
Když jsem měl několik tachováků na studenou stavbu, kladly včely vždy z prava do leva (při pohledu ze zadu úlu). Nyní v 3/4 langstroth včely, mimo asi dvou případů zhruba z padesáti, kladly vždy od leva do prava. Je pravda, že jsem měl tachováky otočené na východ. Nové úly langstroth jsou na jih.
Tonda

>Mně se kdysi v zadovácích tak každé zhruba desáté včelstvo usídlilo přesně uprostřed rámků. A když byla dlouhá zima, tak hodně z nich hynulo. Taky se mi stalo, že se chumáč v zimě rozdělil a ta slabší půlka uhynula, asi chladem na zásobách, ta silnější půlka přežila. A to byly úly dvojáky, kde se dalo čekat, že včely si budou na podzim sedat spíše ke střední steně dvojáku, která je oteplená od sousedního včelstva. Dokud jsem nezavedl od podletí nesymetrické zúžení česna, aby je to tlačilo vychovávat poslední plod u dělicí stěny s sousedním včelstvem. Jak o tom tak dneska uvažuji, hodně v tom asi udělalo nízké dno úlu v těch zadovácích, bylo vysoké jen asi 1 - 2 centimetry, takže čerstvý vzduch od česna byl hlavně uprostřed rámků, v krajích už málo.

Nejprve bych rad podekoval vsem vcelarum, co se mi snazili poradit.

Pred chvilkou jsem prijel od vcel. Situace se ma takto:

Odklopil sem strechu, sundal folii a chtel drobek rozebrat dilo(alespon okraj). Aniz bych vindal jediny ramecek, bylo videt, ze zasob maj minimalne cca na 2-3 mesice. Bylo videt nekolik plastu zavickovanych. Takze zasoby maji - hladem nemrou.

Zimovaci teleso je priblizne v pulce pricemz bych rekl, ze se pohybuje od cesna dozadu, protoze predni asi dva ramecky me pripadli prazdne(bez zasob), ale bylo videt ze vcely(chomac) jsou u zasob. Takze nejsou odriznuti od zasob - hlady nemrou.

Kdyz sem sundaval folii, bylo videt ze z jedne casti, kde vcely nesedeli, byl nalepeny led a kde bylo teleso, tam byla voda. Takze vodu maji - zizni taky netrpi.

Vse sem zadelal, ale otevrel cesno a ze spodu vybral mrtvolky. Udal sem si ul se zasitovanym vyssim dnem, takze mrtvolky zustavaji na dne. Docela sem se zdesil, kdyz sem vyhrabal cca 1/3 vcelstva. Uhynule vcely, sem posbiral na papir a v teple je prohlidnul. Matku sem nenasel. Predpokladam ze zije, protoze v mrtvolkach nebyla(mam ji i oznacenou) a po nakrmeni a pred zazimovanim sem vsechny vcelstva kontroloval, jestli maji matku..

Po vyndani uhynulych vcel, me pripadlo ze se vcelstvo drobek utisilo. Ale jinak si hucelo porad stejne, jak pred rozdelanim, tak celou dobu co bylo rodelany i behem vyndavani mrtvolek.. Nakonec sem zuzil cesno asi na 1/3 a ted uz vazne nevim, jak jim jinak pomoci. Asi to necham na prirode..

přirozená orientace díla vůči česnu je 30 - 40° vůči česnu To dříve napodoboval Moravský Univerzál.A u dnešních úlů je to česno k jedné straně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236)
> Datum: 06.1.2009 14:02:56
> ----------------------------------------
> Gusto: ...ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým
> přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.
>
> Nuž, dobre, ale prečo v prírode je do dutiny otvor- vždy v strede z
> hľadiska okrúhleho príbytku (strom), čo včelstvo nevie ovplyvniť, lebo
> otvor je daný určitou náhodou. otvor do dutiny môže byť zvislý, npr.
> trhlina od blesku. Už neraz som rozmýšľal o tom, prečo človek vymyslel
> letáč vodorovný, keď je to absolútne neprijateľné. Rozum napovedá, že
> preto, lebo je to pre človeka výhodnejšie z praktického hľadiska, môže vo
> včelstve manipulovať, npr. čistenie.
> Vyrobil som klát, otvor do umelej dutiny vysokej 105 cm som urobil v stred
> klátu a vo zvislej polohe, včelstvo je v druhej zime a funguje to.
> Zhrniem: Človek vo svojej nadradenosti vymýšľa a vnucuje včelstvu to, čo
> jemu prospieva, np potom vznikajú aj situácie, ktoré musia včely znášať a
> trpieť. ešte šťastie, že vedia vrtochom človeka prispôsobiť.
>
>
>

Mně se kdysi v zadovácích tak každé zhruba desáté včelstvo usídlilo přesně
uprostřed rámků. A když byla dlouhá zima, tak hodně z nich hynulo. Taky se
mi stalo, že se chumáč v zimě rozdělil a ta slabší půlka uhynula, asi
chladem na zásobách, ta silnější půlka přežila. A to byly úly dvojáky, kde
se dalo čekat, že včely si budou na podzim sedat spíše ke střední steně
dvojáku, která je oteplená od sousedního včelstva. Dokud jsem nezavedl od
podletí nesymetrické zúžení česna, aby je to tlačilo vychovávat poslední
plod u dělicí stěny s sousedním včelstvem. Jak o tom tak dneska uvažuji,
hodně v tom asi udělalo nízké dno úlu v těch zadovácích, bylo vysoké jen asi
1 - 2 centimetry, takže čerstvý vzduch od česna byl hlavně uprostřed rámků,
v krajích už málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 1:20 PM
Subject: Re: spatne_zimovani (33236)


> G. Pazderka napsal:
>
> >To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a
> ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou
> polohy česna.
> >Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské
> představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom
> fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku.
> >Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.
> ...................
>
> Já jsem dosud používal pouze úly na teplou stabu, jednak budečáky, potom
> moravské universály, a také nástavkové úly.
>
> Jen jedno menší včelstvo za cca 25 let mi uhynulo proto, že utvořilo zimní
> chumáč uprostřed, pustilo se na jednu stranu, a uhynulo hladem přesto, že
v
> druhé polovině plástů a i vzadu mělo zásoby.
>
> A bylo to v moravském universálu, kde není česno umístěno symetricky ve
> středu stěny, ale z boku.
> Takže jakási nepřímá studená stavba.
>
> Nikdy se mi to nestalo ani u budečáku při zimování v plodišti. Vždycky tam
> včelstva utvoří chumáč u některé boční stěny, a pokud potřebují, posunují
> se do boku ke druhé stěně. A česna jsou krásně symetricky umístěna
> uprostřed čelní stěny.
>
> Takže můžu potvrdit, že z mých zkušeností nevyplývá jakýkoli problém u
> teplé stavby s vytvářením zimního chumáče uprostřed, a z toho plynoucí
> odříznutí od části zásob v plástech.
>
> Radek Krušina

Díky.

Já mám zavedené, ze vychladlý blok vosku vytáhnu a pod tekoucí studenou
vodou rýzákem odru nejhorsí necistoty. Vosk teplý být nemuze, protoze by se
na rýzák necistoty lepily. Tyto necistoty jdou do odpadu. Zbytek potom
oskrábu nozem a tam by se skutecne hodilo trochu toho tepla, ale vubec to
není podmínkou. Vosk dávám chladnout prímo z vytavování parou v odstavovacím
hrnci, takze nic nyní neprevaruji, vrstva okartácovaných necistot je asi
milimetr, vrstva dalsích necistot, co je nutno oskrábat nozem je maximálne
dalsí milimetr. Potom uz je úplne cistý vosk. Tloustka voskového bloku bývá
tak 7 centimetru. Dríve z varáku jsem kdysi prevaril vosk a ten mel pod
sílou 10 centimetru vosku 2 centimetry necistot. Ty jsem oskrábal a s cílem
vytavit skutecne cistý vosk jsem zase prevaril. Zase tam byly 2 centimetry
necistot. Potretí zase 2 centimetry a tak jsem pochopil, ze ty "necistoty",
pokud se vosk s vodou varí, nejsou jenom "necistoty" ale tvorí je z velké
cásti emulgovaný vosk. Nozem oskrábané vysusené "necistoty", pokud se mi
zrovna sejde vosk vcelí a výroba vosku na stepování, dávám nyní do vosku na
stepování. Teda pokud se ukáze, ze oprava mého deravého odstavovacího hrnce
silikonovým tmelem bude i pri prevarování na hliníku drzet a hrnec si udrzí
tesnost, budu v tom dále pokracovat...

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "V?ela?ská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 12:02 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Chci se na toto tema zminit o tom, ze je vhodne oriznout necisty jeste za
tepla - jde to pak s minimalni namahou. Rozehraty vosk s vodou pres
sitovinu vylit do nadoby, uteplit ji - cim to chladne pomaleji tim je to
cistejsi a pak jeste za tepla odriznout spodek s necistotama. Jinak kosilky
se vyplati vylisovat, alespon treba jen v sacku na vosk jeho stocenim,
pomackanim apod. Cim lepsi lisovani tim vetsi vyteznost - tolik moje mala
zkusenost.
>
> Ale jak bylo zmineno nema cenu prilis na tom ztracet cas, opakovane
roztaveni se mi nikdy moc nevyplatilo, tj. vysledek z druheho kola nebyl o
mnoho lepsi a srazka za vymenu bude vzdycky...
>
> T.H.

Cesta na Mendelovu univerzitu z brněnského hl. nádraží je jednoduchá. U
nádraží nastupte na tramvajovou linku č. 9 (nástupiště buď u obch. domu
Tesco a nebo pod hotelem Grand - ne přímo u hlavní nádražní budovy) směr
Lesná. Výstupní zastávka Zemědělská. Vchod do budovy A přes strážnici, tzn.
vchod se závorami.

Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Stanislav PXcl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 2:10 PM
Subject: Konference VMS


> Chtěl bych se zůčastnit v neděli setkání uživatelů VMS,ale protože
vzhledem
> k nejistému počasí pojedu možná vlakem,nevím jak se dostat v Brně z
> hlavního nádraží na zemědělskou univerzitu.Poradí mi někdo z Brna? Díky

Chtěl bych se zůčastnit v neděli setkání uživatelů VMS,ale protože vzhledem k nejistému počasí pojedu možná vlakem,nevím jak se dostat v Brně z hlavního nádraží na zemědělskou univerzitu.Poradí mi někdo z Brna? Díky

Gusto: ...ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.

Nuž, dobre, ale prečo v prírode je do dutiny otvor- vždy v strede z hľadiska okrúhleho príbytku (strom), čo včelstvo nevie ovplyvniť, lebo otvor je daný určitou náhodou. otvor do dutiny môže byť zvislý, npr. trhlina od blesku. Už neraz som rozmýšľal o tom, prečo človek vymyslel letáč vodorovný, keď je to absolútne neprijateľné. Rozum napovedá, že preto, lebo je to pre človeka výhodnejšie z praktického hľadiska, môže vo včelstve manipulovať, npr. čistenie.
Vyrobil som klát, otvor do umelej dutiny vysokej 105 cm som urobil v stred klátu a vo zvislej polohe, včelstvo je v druhej zime a funguje to.
Zhrniem: Človek vo svojej nadradenosti vymýšľa a vnucuje včelstvu to, čo jemu prospieva, np potom vznikajú aj situácie, ktoré musia včely znášať a trpieť. ešte šťastie, že vedia vrtochom človeka prispôsobiť.

Jo ale korek je porézní, takže napodruhé je použití horší, aco jich bude potřeba !

A co třeba plísně?

G. Pazderka napsal:

>To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.
>Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku.
>Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.
....................

Já jsem dosud používal pouze úly na teplou stabu, jednak budečáky, potom moravské universály, a také nástavkové úly.

Jen jedno menší včelstvo za cca 25 let mi uhynulo proto, že utvořilo zimní chumáč uprostřed, pustilo se na jednu stranu, a uhynulo hladem přesto, že v druhé polovině plástů a i vzadu mělo zásoby.

A bylo to v moravském universálu, kde není česno umístěno symetricky ve středu stěny, ale z boku.
Takže jakási nepřímá studená stavba.

Nikdy se mi to nestalo ani u budečáku při zimování v plodišti. Vždycky tam včelstva utvoří chumáč u některé boční stěny, a pokud potřebují, posunují se do boku ke druhé stěně. A česna jsou krásně symetricky umístěna uprostřed čelní stěny.

Takže můžu potvrdit, že z mých zkušeností nevyplývá jakýkoli problém u teplé stavby s vytvářením zimního chumáče uprostřed, a z toho plynoucí odříznutí od části zásob v plástech.

Radek Krušina

Anton:>Neviem kedy a kto vyslovil prvýkrát túto nesmrteľnú vetu, ale asi sa tiahne od doby, keď sa začali používať známe Dzierdzonove úle, ktoré boli na teplú stavbu.<
..........
To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna. Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku. Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.

U teplé je problém, jak si vytvoří chomáč. Pokud začnou u středu a jedou do jedné strany, tak to mají někdy blbé. Za mrazu nebo s plodem nepřelezou.

Neviem kedy a kto vyslovil prvýkrát túto nesmrteľnú vetu, ale asi sa tiahne od doby, keď sa začali používať známe Dzierdzonove úle, ktoré boli na teplú stavbu.

Svoje začiatky v r. 1956 som zahájil úľmi na teplú stavbu, postupne som budoval včelnicu úľmi na studenú stavbu a i teraz mám 6 nadstavkových úľov na teplú stavbu. Nikdy sa mi nestalo, aby čo i len jedno včelstvo mi uhynulo len preto, že včelstvo svoj chumáč vytvorilo v strede plástu širokého 42 cm.
Vždy a to aj teraz včelstvo začína od niektorej strane teplej stavby a za zásobami postupuje k druhému okraju, ak je zima krutá a príliš dlhá.
Včely totiž aj v zime medzi sebou komunikujú (ML) a preto sa zhromažďujú pri bočný a spodných latkách -loučkách rámikov, kde prechádzajú pod plástami a medzerami pri bočných latkách rámikov. Pri studenej stavbe sa stáva, že včelstvo svoj zimný chumáč v trede plástov (pri nezúžených včelstvách), ale vždy pri bočných latkách vpredu a neraz i vzadu.

> Vyjadřuji podporu tomuto stanovisku. Chci se zeptat těch co provádí VMS jestli
> někdo z vás pojede 11.1.09 do Brana na setkání příznivců a propagátorů VMS. Bylo
> by dobré, aby se toto setkání konalo také ve středu Čech pro lepší dostupnost
> pro všechny včelaře.
> Franta


Probiram se maily dost opozdene a je to boj :-)

Ja se chystam ovsem jestli nevymeknu kuli pocasi. Nechce se mi samotnemu, nabizim nejake to misto v aute, (sem praha-vychod)

T.H.

Chci se na toto tema zminit o tom, ze je vhodne oriznout necisty jeste za tepla - jde to pak s minimalni namahou. Rozehraty vosk s vodou pres sitovinu vylit do nadoby, uteplit ji - cim to chladne pomaleji tim je to cistejsi a pak jeste za tepla odriznout spodek s necistotama. Jinak kosilky se vyplati vylisovat, alespon treba jen v sacku na vosk jeho stocenim, pomackanim apod. Cim lepsi lisovani tim vetsi vyteznost - tolik moje mala zkusenost.

Ale jak bylo zmineno nema cenu prilis na tom ztracet cas, opakovane roztaveni se mi nikdy moc nevyplatilo, tj. vysledek z druheho kola nebyl o mnoho lepsi a srazka za vymenu bude vzdycky...

T.H.

Děkuji příteli Turčánimu za jeho zkušenosti s odběrem pylu.
Jiří

Pokud divně bzučí a mají hodně mrtvolek na dně, nejspíš už na podzim, tak v
říjnu listopadu ztratily matku a nyní jsou bez matky nebo mají možná nějakou
vadnou trubcokladnou matku. A nyní je právě doba, kdy to včelstvu "dochází"
. Včely budou čím dál rozrušeněnjší, budou se rozbíhat a na krajích plástů
hynout až poslední zbytek nejspíš kvůli malému množství včel zmrzne.
Když mají hlad, tak nebzučí, ale jen tak jakoby "šramotí" To je rozdíl. Do
1 - 3 týdnů potom vyčerpají vnitřní zásoby a uhynou. Rozdíl je u rozložení
mrtvých včel na podložce. Pokud hynou hlady, je pod zimním chumáčem množství
včel, které hlad nevydržely a uhynuly, na krajích nejsou skoro žádné. Pokud
hynou kvůli ztrátě matky nebo jinému v zimě nestandartnímu stavu, je sice
pod chumáčem taky hodně včel, ale hodně jich je taky na okrajích podložky.
Pokud trpí hladem, řešení je na místě. Pokud ten důvod je jiný, dneska,
pokud to není poslední nebo vzácné včelstvo, je možná nejlepší je nechat
tak I kdysi před varaózou byly občas nějaké těžko vysvětlitelné zimní
úhyny, stávalo se dost často, že když se takové včelstvo dožilo jara a potom
se piplalo, že se na ně spotřebovalo úsilí a prostředky a stejně by bylo
mnohem lepší prostě včelstvo nechat uhynout nebo v předjaří zrušit a na jeho
místě vychovat z oddělku nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal24Hc" <mothy/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2009 2:41 PM
Subject: spatne_zimovani


> Dobry den, mel bych na Vas zkusenejsi par dulezitych otazek.
>
> Za jakych podminek spotrebuje vcelstvo vice cukrenych zasob??
> Kdyz je v zime teplejc nebo kdyz je vetsi mraz??
>
> Ma vyznamny vliv na zimujici vcelstvo tloustka ulu?
>
> Kolika kg krmite v zateplenem ule a v nezateplenem ule?? Mam na mysli
> vcelstva zimujici v jendom nastavku v plodisti (bez medniku, R.M. 39x24).
>
> Ja letos vsem dal po 12kg (jiny roky treba jen 10kg a stacilo to) a jedno
> vcelstvo me nejak divne bzuci a je dost mrtvolek na dne. Myslite, ze je
> dobry napad, rozebirat dilo ted v zime?? Resp. ze pobzukujou, ze maji malo
> zasob?
>
> Dekuji vsem za odpovedi, klidne mi napsite i na mejl..

Mam tam teplou stavbu.Ani nevim jestli by byla lepsi studena, delam vsechny uly na teplou..
Spis se bojim vcely v zime rozebirat. Nemuzu jim nejak takhle ublizit, kdyz do nich polezu, kdyz mrzne?
-----
U teplé je problém, jak si vytvoří chomáč. Pokud začnou u středu a jedou do jedné strany, tak to mají někdy blbé. Za mrazu nebo s plodem nepřelezou.

Záleží na tom, co se myslí rozebírat. Odklápění vík a nástavků jsem teď kvůli focení dělal (i pár rámků vyndal - z kraje chomáče) za -15 a včelám to vadilo asi míň než jiné věci - třeba průvan, plíseň atd.

Určitě to nepatří k normálním věcem, ale včelstvo padlé hlady protože bylo odříznuté od zásob taky není normální.

V těchto končinách bývaly zimy i ke třicítce a včely normálně vyzimovávaly - pokud měly zásoby na dosah. Na zimu jsou adaptované, na rozdíl od všelijakých včelařských zásahů a kouzel. :-))

Karel

KaJi:
Mam tam teplou stavbu.Ani nevim jestli by byla lepsi studena, delam vsechny uly na teplou..
Spis se bojim vcely v zime rozebirat. Nemuzu jim nejak takhle ublizit, kdyz do nich polezu, kdyz mrzne?

Pro čištění vosku používám podobné metody zde popsané. Uvedu svůj postup : vosk získaný z vařáku očistím a následně ho rozpouštím v dešťové vodě v lavoru na starším kuchyňském sporáku. Když přijde roztok do mírného varu, mechanické nečistoty odstraňuji vybíráním odvíčkovací vidličkou. Vyčištěný vosk přelívám do kyblíku od Primalexu. Po vychladnutí vyklopím vosk světlehnědé barvy a spodní stranu ještě očistím.
Zdravím HaF

"Letos chci poprvé od včel odebírat rouskový pyl. Můžete mi někdo popsat své zkušenosti, jak dlouho pyl od včel odebírat, jak často v jedné sezoně, zda odebírat na stanovišti ze všech úlů (zalétávání včel s pylem tam, kde se nemusí protláčet přes pylochyt) jakým způsobem po odebrání pylu tento upravujete (čištění, sušení, skladování ...) a jakým způsobem jej připravujete pro konzumaci (fermentování - jak)? Co se dá za "mňamku" z pylu připravit? Jak často a jak dlouho pyl konzumovat, jaké účinky na organizmus má ? "

Skúsim vám odpovedať postupne na každú otázku, mám určitú 6 ročnú prax s odberom obnôžkovaného- rouskovaného peľu, s ročnou produkciou 300 až 40O kg, ktorý som dodával priamo do chovateľského závodu čmeľov,1 kg 140,-Sk, v natívnom zmrazenom stave.

- s odberom som začínal už pred alebo na začiatku kvitnutia repky olejky, bez prerušenia do konca 7 mesiaca (podľa potreby odberateľa).

- ZO 74 včelstiev som odberal z 56, zalietavanie včiel s peľom som nezistil. V začiatkoch áno, ale boli špecifické prípady omylom uzavrený prístup na peľovú mriežku. Vždy to záleží od typu peľového dna. Neviem aké je Vaše dno, ale ja mám záchytnú nádobu v dne úľa aj s peľ. mriežkou, čím je chránené proti dažďu.

- odoberaný peľ v tomto prípade nesmie pochádzať od včelstiev ak sa vyskytuje MVP, sa po odobraní (každý večer) juemne pretrasie cez sieť (kovová proti hmyzu, má primerané očká) na spodku odbernej nádobe a z mechanického odstránenia nečistôt, telá mŕtvych včiel, nôh, krídla a pod. Med sa prechodne vkladá do mraziaceho boxu, a egalizuje na 25 kg hmotnosť do PE vriec. Odvážam 100 kg množstvo.

- príprava peľových obnôžok na konzumáciu. Aby peľ bol stráviteľný, musí sa fermetovať napodobnením včiel, ktoré to robia v bunkách plástu. Totiž, aby peľ mal svoju účinnosť musí prirodzeným alebo umelým spôsobom narušiť obal- exina peľového zrna.
Očistený peľ asi O,5 kg sa nasype do sklenenej misy, rozriedi sa med 2 diely medu 1 diel teplej vody a vymieša sa do kaše. Obsah vložíme do O,7 lit. fľaše tak, že ponecháme priestor medzi vrchnákom a peľovej kaše asi 3 cm, aby mala zmes zväčšiť svoj obsah. Po 2-troch týždňoch je ju možné konzumovať. Najvhodnejší je nápoj, mliečny koktail, naložené alebo čerstvé ovocie a to všetko dobre rozmixované v mlieku, môže byť aj kakao.. Kombinácie si môže vymyslieť každý sám. K spotrebe treba pristupovať opatrne, najskôr malé množstvo odskúšať npr. pacient s chorou prostatou a len po kladnom výsledku môže paciet konzumovať 3 xkrát denne.
Pacient s porušeným zrakom si túto peľovú kúru pochvaľoval, takisto pacient s chorou prostatou už roky včelári a choroba sa nezhoršuje, má 78 r.. Inak nie som lekár, preto akékoľvek moje vyjadrenie je len informatívne.

Páni, prečo to preháňate. Horúci ťažky hrniec prenášať do úľov, utepľovať handrami, veď je to úplne zbytočné. Pomalé chladnutie preváraného vosku sa praktizuje preto, pretože dlhodobou sedimentáciou sa dosiahne čistejší vosk. Pri zámene vosku za Ms, výrobca či je vosk čistý alebo mierne znečistený strhne obligátne 3%. Ak včelár chce použiť vosk na špeciálnu výrobu, potom by musel vosk prečistiť kyselinou sírovou, ktorá z vosku odstráni, všetok biologický odpad.
Preto kto pripravuje med na výmenu vosku stačí po skončení varu ponechať na ohnisku nádobu s voskom, kde sedimentácia prebieha dlhšie a presne to je cieľom balenia nádoby do handier. Usporíte si čas a námahu, viem o čom hovorím, v jeseň so odviezol do výrobni Ms 138 kg vosku a žiaden problém som nemal s jeho kvalitou, vo výrobe musia vosk čistiť pri teplote 117˚C v tlakových nádobách, aby zničili prípadné spóry MVP.
Ak má včelár v blízkosti výrobňu Ms, nech radšej odnesie všetky plásty, úlomky a pod., zbaví sa tým zbytočných problémov. V primitívnych domácich varákov získa oveľa menej vosku, ako v špecializovanej výrobni.

Stačí nádobu s voskem dát na izolační podložku a omotat hadry o celkové síle
1 - 2 cm. Původně vařící voda plus vosk o celkové hmotnosti u mně asi 3 kila
je teplý ještě po 24 hodinách. U výkupu vosku asi záleží hodně na tom, kdo
vykupuje. Zrovna před pár měsíci jsem viděl v prodejně doslova zlomky vosku,
které vypadaly jako vytuhnutý vosk rovnou vytečený na beton z trochu
rezavějšího vařáku. Ovšem za kolik paní takový vosk vykoupila, jsem
nezjišťoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Monday, January 05, 2009 2:26 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Pomomalé chladnutí lze docílit třeba tak, že nádobu s voskem necháte
> chladkout v dobře izolovaném úle nebo nástavku.
> Také může pomoci při převařování vosku přidání aku kyseliny sírové,ale je
> nutno po schlazení ještě alespoń jednou "převařit".

Protože se blíží mrazy, tak je třeba to řešit.
Pokud je to horem přístupný úl, tak je třeba se kouknout.
Kde jsou včely, jestli jsou tam ze shora vidět zavíčkované zásoby. Tedy v uličce co sedí včely.
Není důležité kolik se krmí, ale s kolika kg zásob jdou včel do zimy a kde je mají uloženy. Studená, teplá stavba.

Takže bych se koukl, pokud bych viděl že v uličce co sedí včely nejsou zísoby, je třeba jim tam dát do středu chomáče zásobní plásty. Z toho samého úlu, nebo od vedle.

Teď jde o to přežít mrazy co jdou, až bude nějakých -5 až nula, tak se tam dají zásoby doplnit třeba i zkrystalizovaným medem.

Jinak mrtvolky taky nemusí nic znamenat, hučení taky ne. Záleží na možnosti se kouknout. I z podložky se dá usoudit, kolik zásob a v kolika uličkách spotřebovaly.

Karel

Pozdravujem páni včelári, dakujem veľmi pekne za vaše skúsenosti, idem sa do toho pustiť.