Včelařská konference

Takže si neodporujeme. Ta cena 80Kč za 10 hodin byla Vaše. Náklady na energii zůstávají ale ve výsledku přibližně stále na stejné úrovni.

8 hodin x4 kWh x 4Kč je takřka 100Kč

K nástavcům. Chtěl jsem reagovat ihned, ale polystyren má v závislosti na případném plnivu nebo barvě, teplotu tavení (deformuje se to) někde kolem 80 - 90 °C.(pára je 100 a více) Minerální vata není také vhodná kvůli kontaminaci. Vhodnější se mi zdají textilní nebo kombinace polystyrenu s textilním uteplením, které se připení na nádobu nebo tenkostěnný nástavek.

Viděl jsem i video na toto téma s dřevěnným nástavkem na internetu od někoho kdo to už zkoušel.
Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=9B31PT5fBPM

........
Ano máte pravdu, že jsem nepočítal spotřebu na přivedení vody do varu, kterou se PG doplňuje, ale nebude to 100% nárůst jak uvádíte (2 varné konvice po 1,7 uvařím tak za 10 minut, tj, když to zaokrouhíl tak 10x doplňuji vodu, tj. celkem cca 2 h při 2 kw příkonu varné koncice, tedy 4 kWhx4,-Kč,-Kč=16,-kč ne 80,-Kč jak uvádíte).
vsusicky>Také netvrdím, že je to vhodné vždy a pro každého, opravdu záleží na konkrétních podmínkách a možnostech a také jak píšete také o zpracovávaném množství.
To co jsem popisoval byly zkušenosi z prvního pokusu na které se někdo v konferenci někdo ptal a náklady byly spíše pro ilustraci.
Také vím, že se zateplením by se efektivita celého procesu zlepšila. Jak jsem ale uváděl, nepoužíval jsem plastovou nádobu ale pařák na vosk, který jsem při tomto pokusu rovněž nezateploval a protože cílem je zpracování celých rámků v polystyrénových nástavcích. Zateplováním pařáku při zpracování zbývajícího voští asi nebudu zabývat, nebo jen z experimentálních důvodů.<

http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_1.html


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Duan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: LEGA
> Datum: 09.1.2009 10:48:05
> ----------------------------------------
> Chcem týmto poprosiť o kontakt na stránku firmy LEGA. Mal by to byť
> taliansky výrobca včelárskych pomôcok. Ďakujem.
>
>
>

Nevím jakou souvislost mezi úspěchem a neúspechem mají mé internetové komentáře okolo svazových sklenic, ale jestli se dočtu, že tuto akci vlastně zachránilo 10 lidí z takové velké členské základny, je něco špatně. Takže nemám z toho radost a jinak děkuji panu RNDr. Robert ŠMIEDOVI za zveřejnění jeho závěrů. Sám jsem byl skeptikem v těchto otázkách, ale otom jestli nápad I2j ať už jakkoli přebraný nemá odezvu znamená, že by mělo být vše okolo tohoto tématu svazových obalů zanalyzováno a to pro případ nové otočky na spirále zájmu vedení na tuto akci "Svazová sklenice".(viz níže v závěru ze sekretariátu ČSV)

Osobně jsem v šoku že v tak velké organizaci se našlo jen pár lidí. Jsem ale rád, že jsem tu sklenici viděl složenou u obchodníka s medem po paletách na vlastní oči a popravdě návrhově je pěkná. Balením medu se nezabývám, ale jiní včelaři z ČSV uvítaly, že si mohou tuto "svou sklenici" přes obchodníka zakoupit. Škoda že je ve vedení až moc jednostranické politiky místo praktického průzkumu a zapojení obchodních článků do této akce. Vyrobit neznamená prodat. To si myslím bylo chybou číslo jedna.

Nevím proč, ale kdyby se na akci sklenice zadařila napasovat evropská dotace na propagaci medu a tím snížit její cenu, mít jednoho člověka který by se staral o zásilky a obchod, možná by akce sklenice byla tím nejúspěšnějším coby ČSV v rámci své pětiletky dosáhl. Škoda.

--------------------------
http://www.beekeeping.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Hadej_Klikanec_Podrobnosti.doc

MALÉ SVAZOVÉ SKLENICE? FIASKO!

Dne 6. října 2008 byla na webu ČSV www.vcelarstvi.cz zveřejněna výzva předsedy a tajemníka svazu, jejímž předmětem bylo zapojení se včelařů do systému získání závazných objednávek sklenic o objemu 370 ml (cca 0,5 kg) s reliéfem kombinované ochranné známky „Včela na buňce s textem ČESKÝ MED“. Stejný text pak byl publikován v časopisu Včelařství č. 11/2008 (str. 301). Výzva byla reakcí na řadu požadavků jednotlivých včelařů i organizačních složek svazu v návaznosti na jejich oficiální jednání (např. schůze základních organizací). Vesměs se jednalo o reakce na úspěšně zavedenou a dnes včelaři a jejich zákazníky velmi oblíbenou svazovou sklenici o objemu 720 ml (cca 1 kg). Zavedení této sklenice a její výrobě předcházela obdobná výzva, která se setkala s mimořádným zájmem a podporou včelařů. Výzva, která je současně průzkumem zájmu o „malé“ sklenice, měla termín zaslání přihlášek do systému 30. listopad 2008. Akceptovány byly pochopitelně i přihlášky došlé po tomto termínu.
Jaký je výsledek? Nazývejme věci správným jménem a co možná nejkratší formou. Výsledek je tedy: Fiasko, mimořádný nezájem.
Nemíním zde dělat rozbor příčin nezájmu. Je jich poměrně široké spektrum. Ale zcela jistě nezájem odráží aktuální stav na domácím trhu s medem. A myšlenkové pochody včelaře, který uvažuje z okamžitého pohledu zcela pragmaticky. Nepotřebuji malé sklenice, když zákazník přichází za mnou sám a bere med v obalu na 1 kg, ještě lépe však na 5 kg. To, že nejen v Evropě, ale i ve světě je menší obal naprostou samozřejmostí, mne nezajímá.
Nikoho nelze nutit. Propásli jsme ale jedinečnou příležitost získat malé, cenově příznivé sklenice. Sklenice, jejichž formy by uhradil výrobce, pokud bychom prokázali zájem o minimálně 200 tisíc kusů. Zájem však neprojevila jediná základní organizace, jediná okresní organizace, ani komerční včelaři, ani profesionálové. Zájem o 32 tisíc sklenic projevilo 10 (slovy deset) včelařů. Z toho o téměř 20 tisíc přítel Petr Sedláček. Jemu i zbývajícím devíti přátelům si dovoluji vyjádřit poděkování za pochopení významu malé sklenice na trhu (Bryl V., Hanzlík J., Miesbauer J., Peroutka M., Rubeš R., Sojka L., Špindler B., Vítovec M. a Vymlátil V.) a zaslání přihlášky do systému. Ostatním včelařům jistě alespoň v duchu poděkují někteří výrobci, zpracovatelé, falzifikátoři a obchodníci s medem, kteří s radostí dodávají v malých baleních med falšovaný či jinak poškozený do sítí našich supermarketů. Radost budou mít jistě i anonymové či uživatelé pseudonymů typu Gustimiliána Pazderky ve službách těchto falzifikátorů. Anonymové, kteří na různých elektronických fórech směsí pravd, polopravd a lží snadno ovlivňují myšlení přátel včelařů, kteří jim věří a důvěřují.
Jsem přesvědčen o tom, že i nerealizované nápady a myšlenky se pohybují po spirále. Jsem tedy přesvědčen, že myšlenka malých svazových sklenic se vrátí. Zvlášť když požadavek na ně vzešel od řadových včelařů. Její realizací se bude zabývat za jiných podmínek zcela jistě někdo jiný. Třeba se ten jiný setká s větším pochopením a přispěje tím ke zvýšení prodeje kvalitního českého medu „ze dvora“ i v době jeho přebytku na trhu. Přispěje tím k tomu, že významný podíl českého medu nebude míchán s medy s rezidui antibiotik a sulfonamidů, s cukry z C-4 rostlin, škrobovými hydrolyzáty a jinak poškozenými medy dovezenými ze zemí mimo EU.
RNDr. Robert ŠMIED
sekretariát ÚV ČSV

Kontakt na autora:
smied/=/vcelarstvi.cz

Ano máte pravdu, že jsem nepočítal spotřebu na přivedení vody do varu, kterou se PG doplňuje, ale nebude to 100% nárůst jak uvádíte (2 varné konvice po 1,7 uvařím tak za 10 minut, tj, když to zaokrouhíl tak 10x doplňuji vodu, tj. celkem cca 2 h při 2 kw příkonu varné koncice, tedy 4 kWhx4,-Kč,-Kč=16,-kč ne 80,-Kč jak uvádíte).
Také netvrdím, že je to vhodné vždy a pro každého, opravdu záleží na konkrétních podmínkách a možnostech a také jak píšete také o zpracovávaném množství.
To co jsem popisoval byly zkušenosi z prvního pokusu na které se někdo v konferenci někdo ptal a náklady byly spíše pro ilustraci.
Také vím, že se zateplením by se efektivita celého procesu zlepšila. Jak jsem ale uváděl, nepoužíval jsem plastovou nádobu ale pařák na vosk, který jsem při tomto pokusu rovněž nezateploval a protože cílem je zpracování celých rámků v polystyrénových nástavcích. Zateplováním pařáku při zpracování zbývajícího voští asi nebudu zabývat, nebo jen z experimentálních důvodů.

Chcem týmto poprosiť o kontakt na stránku firmy LEGA. Mal by to byť taliansky výrobca včelárskych pomôcok. Ďakujem.

fskalsky:>Moje rada u tenkostenych ulu aby vcelstvo mohlo odebirat zasoby je: aby zadni stenu ulu prohrivalo slunce vice nez cesnovou stenu,a tim vnitrni proudeni vzduchu v miste odberu zasob melo vzestupnou tendenci.Provest polootoceni ulu.<
........
Je také pozdě teď(leden) něco pootáčet česny k severu, protože nechceme dojít o včelstvo, které potřebuje klid.

Pootočení úlu je dobré, ale jen u úlu s víky, kde je slabé nebo žádné zateplení.
Nízká tepelná propustnost víka totiž u stoupající teploty jedné stany tenkostěnného nástavku způsobí to, že se teplejší vzduch od stěny v úlu odrazí od víka a rozptýlí kolem chůmáče, který má potom snadnější pohyb. U silně zateplených úlů nebo u skleněných nebo dvoustěnných nebo jednostěnných je při stálých teplotách kolem -5 až -10 a níž, je vlastně nevýznamná stěna úlu v období leden - únor. Hlavní fyzikou pro včely jsou jarní měsíce, kdy stoupá strmě spotřeba zásob kvůli plodování, prolety atd....

Dovolím si upozornit na matematickou nesrovnalost v tom, co si myslíte o výsledné spotřebě kWh. Asi nejpřesnější by mohlo být udělat dva záznamy elektroměru. Jeden mezi 9-17 hodinou bez vyvíječe a druhý s vyvíječem a potom z hodnoty s vyvíječem odečíst běžnou spotřebu. Mám obavy, že tu vodu jste také ohříval dalším příkonem a zapomněl jste k těm 80 Kč přičíst dalších minimálně 80.+-.

Náklady při 8 hodinách (9-17) tedy činí více než 100Kč na 6-7kg vosku což souhlasí s mými závěry o používání el. energie při tavení a čištění. U mne by byla taková těžba dražší než při ohřevu dřevem. Za cca 10 000,- (jestli přidám dvě nuly k Vašemu výsledku) mohu sedět u tohoto klávesnice třetinu zimy s teplem z plynu. Dřeva totiž je v lese na mé tavení vosku kolem úlů dostatek a s cestou ke včelám je doprava "zdarma". Ohniště mám na velké kusy, takže k rozřezání cca 1 plnometru na 200 kg vosku, ani nepočítám 2 litry benzinu a oleje. Nádoba k ohřenu je 200 litrů.

Z toho je možné usoudit, že el. vyvíječ páry je v součtu výhodnější pro malé včelaře, kde vlastně ani nejde počty a pár korun. U mne je to pochopitelné, že si musím rozmyslet jestli budu v profitu nebo budu platit za něco zbytečně hodně.

P. Sušický, asi bych zvolil cestu k zateplení tavné plastové nádoby, přidal teploměr pro kontorolu a standardizaci a tím výrazně snížil ty časy a spotřebu páry.


..........

vsusicky:
>Zkoušel jsm to z toho důvodu, že mám doma cca 15 kg vyřezaného voští.

Vosk začal téci asi po 30 minutách. Cca každou hodinu jsem doplňoval PG vroucí vodou v množstvé kolem 3 litrů do nádoby PG se vejde odhadem 5-až 6 litrů vody, příkon 1900w a principienně je to na bázi varné konvice(použá běžná topná spirála 2kw). Po dobu té hodiny jsem se věnoval jiné činnosti, před doplněním vody jsem voští vylisoval a lis opět povolil. Od 9:00 do cca 17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku.<

vsusicky:
Re: Cistenie vosku
>Když vezmu 4kč za 1 kwh,tj. 8kč za hodinu tak je to za 1O hodin 80,-Kč. Z těch 10 hodin mohu dělat nejméně 8 hodin něco jiného než přikládat pod kotel na vyvaření vosku. Na kolik si ceníte 8 hodin své práce?? Já určitě na více než 80,-Kč.<

29.12.08 Vcely mimo zasoby,vcelstvo slabsi,ul optimal,zimuji v 1 a 2 nastavku,kde velmi malo zasob.3nastavek je beze vcel,4ramky ce stredu jsou do pulky vybrany-zbytek je plny zasob.
R.Polasek: ..Tady asi malo kdo poradi,protoze to nikdo nedelal

Informace ze vcelstvo je slabsi je prilis povrchni a nevyjadruje plne skutecnost.Mohl byt uveden : pocet radku meli s podlozky podmetu,a delku dosud nezaznamene casti radku meli z ktere by se usoudilo jsouli nebo nejsou zasoby v 2nastavku.
V pripade ze vcely maji dojezeno,nebude problem v tom jestli budou schopny prelezt do 3nastavku,ale jestli si tam budou schopny vubec neco uzobnout.
Moje rada u tenkostenych ulu aby vcelstvo mohlo odebirat zasoby je: aby zadni stenu ulu prohrivalo slunce vice nez cesnovou stenu,a tim vnitrni proudeni vzduchu v miste odberu zasob melo vzestupnou tendenci.Provest polootoceni ulu.
(Jeli vcelstvo skutecne slabe,je jistejsi,i v dobe probihajicich mrazu premistnit cesno do nejhorejsiho ocka a zrusit vsechny spodni otvory.)
Z cela vazne franta

Ja tiez prechadzam na el. prud. Mne drevo samo nepride do pajty a
vhodnejsie ho spalim v chalupe, kde i 2kW ohrievac robi problemy. Myslim
si, ze i zhananie, dovoz a priprava dreva potrebuje svoj cas.
Samozrejme su s tym aj ine starosti, ktore pri el. vytavovani nebudem
poznat.

Vojto
----------
www.inPage.sk â?? Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Ve starém smaltovaném prádelním kotli zpracuji 200 plástů + víčka a divočinu, při spotřebě 2 -3 travných košů dřeva. Přitom stačím rámky i očistit celá tato operace trvá přibližně 4 hodiny a mám vytaveno něco kolem 15 kg vosku. Na druhyý den to znovu přetavím aby byl čistý a to trvá tak 2 hodiny Nebylo by pro vás lepší vyměnit staré plásty za mezistěny rovnou


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cistenie vosku
> Datum: 08.1.2009 19:21:05
> ----------------------------------------
> Parní vyvíječ mám doma 2 sezóny a jsem s ním max. spokojen. Za 1600,-Kč
> nádoba s hadičkou, vlastně je to taková větší varná konvice, nic složitého.
> Výhoda je, že sám po vyvaření vody vypne. Vyvaření 10 rámků mi trvá max. 1
> hod. / podle barvy souší /. Bednu jsem si udělal dřevěnou - něco jako
> uzavřený nástavek. Domnívám se, že to byla jedna z lepších investic. Sl.
> tavidlo, které mám také je tak na tavení vosku do 5 včelstev.
>
>
>

Když vezmu 4kč za 1 kwh,tj. 8kč za hodinu tak je to za 1O hodin 80,-Kč. Z těch 10 hodin mohu dělat nejméně 8 hodin něco jiného než přikládat pod kotel na vyvaření vosku. Na kolik si ceníte 8 hodin své práce?? Já určitě na více než 80,-Kč.

Sedlášek doporučuje nástavky z polystyrénu. I kdybych je měl jen pro ento účel ze styroduru vyrobit, tak se to vyplatí.

Před vánocem jsem PG za tuto cenu v Ještědu zakoupil+ poštovné. Platil jsem předem. Trochu jim apikace na objednávání zlobí ale jsou velice ochotní. A dí se to vyřídit telefonicky.

Parní vyvíječ mám doma 2 sezóny a jsem s ním max. spokojen. Za 1600,-Kč nádoba s hadičkou, vlastně je to taková větší varná konvice, nic složitého. Výhoda je, že sám po vyvaření vody vypne. Vyvaření 10 rámků mi trvá max. 1 hod. / podle barvy souší /. Bednu jsem si udělal dřevěnou - něco jako uzavřený nástavek. Domnívám se, že to byla jedna z lepších investic. Sl. tavidlo, které mám také je tak na tavení vosku do 5 včelstev.

Honzo v téhle nabídce stojí 1630kč, ale to už vám tu někdo psal.Jediný rozdíl je že má vršek na nalévaní vody z červeného plastu a pan Sedláček zeleného a samozřejmě cenový rozdíl.
http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/08-prace-s-voskem/




zdravim,
obavam se, ze to bude pouze internetova informace, vetsina int. obchodu ma
vyvyjec v nabidce, bohuzel ho nikdo nedodava, byl totiz puvodne urcen na
odstranovani tapet a jak jsem se dozvedel (pred rokem), ted leti nejaky
tekuty pripravek, tak uz tapetari ten parni nechteji. takze mimo znackovych
s cenama kolem 5000 je to nedostatkove zbozi.

Honza

Pokud by si tam dal tu cíhlu, včely by na ní reagovaly a snažily by se z úlu dostávat ven a tím by byl jejích konec.
------
Jedině za tmy.
Na tom je založen jeden z objevů. jak psal kdysi ve Včelařství doc. Ptáček.
------
Topí se jen za tmy a když klesne venkovní teplota pod 10st. Tedy ošetří se tak minimum, které vlastně omezuje plodování.
Teoreticky.

Zkoušel jsem to, když jsem potřeboval jednou hodně rozšiřovat, ale výsledek mě nepřesvědčil. Včely byly hodně rozvolněné a obsedaly velký prostor. Do jaké míry víc plodovaly jsem neposoudil. Nijak významný rozdíl jsme neviděl.

Kdysi když se mi prvně povedlo vyzimovat včelstva odpovídající silou půdorysu nástavku Langstroth a viděl jsem tam ještě za sněhu včely jak obsedají plně horní nástavek a na šíři asi 8 uliček přecházely dospod, tak jsem byl zvědavý jak plodují. Čekal jsem skoro nástavek a ale množství plodu se moc nelišilo od podprůměrných včelstev. Asi tak 3 plásty.
Pak přišly pozdní mrazy a bylo to jasné. I silné včelstvo se stáhlo právě tak kolem toho plodu. A ty slabší obsedaly obdobný prostor. Sice řidčeji, ale asi víc topily.

Vyšlo mi, že silnější plodují na jistotu a těm slabším nezbývá než riskovat.


Karel

Fery p. Josef je učitel včelařství a včelaři nástavkovým způsobem a má 100 včelstev. Takže nepreferují způsob včelaření z poloviny minulého století. To jenom na doplnění, ale už toho oba nechme !!!

Fery trochu si to přehnal, ale nevadí. Pokud by si tu otázku položil jako začátečník, odpověděl bych ti asi tímto způsobem. Včely zimují v chumáči a cca 1 cm. od chumáče mrzně i když tam budeš mít sebelepší úteplení. Včely, které jsou na okrají chumáče se točí a postupně se dostávají dovnítř chumáče. Pokud by si tam dal tu cíhlu, včely by na ní reagovaly a snažily by se z úlu dostávat ven a tím by byl jejích konec. Silné a hlavně zdravé včelstvo nepotřebuje nějaké zákroky i když bude velíce nízká venkovní teplota.

> Tak to jste mne potěšili,že ta moje myšlenka není až tak přihlouplá,inu pan
> Josef je asi již stár a včelaří zastarale a nehodlá připustit že to jde i
> jinak,ale i tak mu přeji hodně dobrých výsledků s jeho včelařením.Dík
>

Trochu se ztracim, nevim na koho a co presne je tato reakce, ale dodavam dotaz. Vite presne ze sedi spatne, tj. mimo zasoby? Jak je to mozne? Neni to pouha nejistota? Ja sam jsem ted trochu nejisty - ale proc - mozna totiz mam pocit, ze jsem nektere trochu na podzim zanedbal.

Kdo vi kde si pred zimou vytvorily hnizdo, kam si daly a kolik maji zasob muze vklidu spat a neresit veci okolo topeni :-) Proto se i docela opravene muze ptat co to tu vymyslime za ... Protoze vcely si umi poradit i bez topeni jen kdyz maji zasoby - ne jak nekteri z nas bez plynu z ruska :-)

T.H.

Už před hodně lety výzkumníci, asi podobným způsobem přes skla,
vypozorovali, že zimní chumáč reaguje na venkovní teplotu dost pružně, když
je tepleji, rozvolňuje se a zvětšuje, za mrazů se sráží k sobě.
Pravděpodobně rozvolňování a srážení včel k sobě při kolísání teplot v noci
a ve dne vypomáhá taky k pohybu zimního chumáče za zásobami a umožní mu
překročit menší překážky do několika centimetrů. Jinak teplota za mrazů
uvnitř chumáče by měla být okolo 15 st C, teplota okrajových včel jen nějak
okolo 7 st C, což je na hranici pohybu a života včely. U proskleného úlu
bude v rozích uvnitř prakticky stejný mráz jako venku, řekl bych, že v noci
tam kondenzuje v led i ta troška páry, kterou vydechuje i neplodující
včelstvo, navíc toto v proskleném úlu zimuje za nižších teplot než v
neproskleném a o to dříve na podzim s plodováním končí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 2:12 PM
Subject: Re: Zimní zásoby


> Připouštím, že když někdo večer rozumným způsobem udělá v úlu teplo a do
> druhého dne úl zase vychladne, že se včely mohou přesunout tam, kde to
> potřebují.


Mam proskleny ul - nastavky Lang 159. Zatim jsem za kratkou dobu par mesicu
vypozoroval, ze chomac vyzaruje teplo takovym zpusobem ze vcely na jeho
okraji se dokazi pohybovat v radu minimalne jednoho centimetru i pri -10°C.
Sedely zatim nalepene na plexisklo na cesnove strane, takze mam dobry vyhled
jak to vypada pri velkem mrazu nebo pri otepleni, tj. kolik ulicek
obsedaji - je to docela rozdil, mozna vetsi nez si vetsina mysli. Na podzim
se rozpinaly od 4 do 8 ulicek. Ted po slunovratu drzi 5ulicek i za velkych
mrazu - rikam si ze maji asi plod?, na stenach je spousty ledu, rampouchy
pres cesnovy otvor. Nyni se trochu posunuly smerem dovnitr za zasobama.
Cekal bych, ze na plexi a na bocnich louckach musi byt kosa, ale vcely tam
docela dobre vegeti a i se pohybuji. Co sem videl nebyl problem aby vcela
oblezla ramek po dreve.

Takze si zatim myslim, ze se dokazou v klidu pohybovat i pres ramky, nejen v
ulicka. Problem jsou pak prilis odlehle zasoby a spis asi plod, ktery kdyz
uz maji tak se z neho pak nehnou - me spekulace.

Uvidim co si pocnou dale, maji zasoby ulozene v prostrednim nastavku, hnizdo
ve spodnich dvou, horni nastavek nad nima je poloprazdny zasob. Treba budu
muset zacit letos driv vcelarit, ale po nakrmeni sem si rekl, ze jim budu
verit, ze snad vedi co delaji a kam si maji dat zasoby. Snad se moc
nespalim :-)

T.H.

Tak to jste mne potěšili,že ta moje myšlenka není až tak přihlouplá,inu pan Josef je asi již stár a včelaří zastarale a nehodlá připustit že to jde i jinak,ale i tak mu přeji hodně dobrých výsledků s jeho včelařením.Dík

> Připouštím, že když někdo večer rozumným způsobem udělá v úlu teplo a do
> druhého dne úl zase vychladne, že se včely mohou přesunout tam, kde to
> potřebují.


Mam proskleny ul - nastavky Lang 159. Zatim jsem za kratkou dobu par mesicu vypozoroval, ze chomac vyzaruje teplo takovym zpusobem ze vcely na jeho okraji se dokazi pohybovat v radu minimalne jednoho centimetru i pri -10°C. Sedely zatim nalepene na plexisklo na cesnove strane, takze mam dobry vyhled jak to vypada pri velkem mrazu nebo pri otepleni, tj. kolik ulicek obsedaji - je to docela rozdil, mozna vetsi nez si vetsina mysli. Na podzim se rozpinaly od 4 do 8 ulicek. Ted po slunovratu drzi 5ulicek i za velkych mrazu - rikam si ze maji asi plod?, na stenach je spousty ledu, rampouchy pres cesnovy otvor. Nyni se trochu posunuly smerem dovnitr za zasobama. Cekal bych, ze na plexi a na bocnich louckach musi byt kosa, ale vcely tam docela dobre vegeti a i se pohybuji. Co sem videl nebyl problem aby vcela oblezla ramek po dreve.

Takze si zatim myslim, ze se dokazou v klidu pohybovat i pres ramky, nejen v ulicka. Problem jsou pak prilis odlehle zasoby a spis asi plod, ktery kdyz uz maji tak se z neho pak nehnou - me spekulace.

Uvidim co si pocnou dale, maji zasoby ulozene v prostrednim nastavku, hnizdo ve spodnich dvou, horni nastavek nad nima je poloprazdny zasob. Treba budu muset zacit letos driv vcelarit, ale po nakrmeni sem si rekl, ze jim budu verit, ze snad vedi co delaji a kam si maji dat zasoby. Snad se moc nespalim :-)

T.H.

Připouštím, že když někdo večer rozumným způsobem udělá v úlu teplo a do
druhého dne úl zase vychladne, že se včely mohou přesunout tam, kde to
potřebují. Ale i tak je kolem toho spousta neznámých, musí se to prostě
vyzkoušet, jestli to včelám vůbec pomůže a jak konkrétně to udělat, aby se
to "nepřipálilo nebo naopak nedopeklo"

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 10:41 AM
Subject: Re: Zimní zásoby


> Fery a Radíme: Předpokládám, že si děláte jenom legraci. Není první duben
a
> aby někdo s nějakým topením nemyslel vážně. V minulostí jsem viděl topení
> na zadní sklo, ale pro toho včelaře hněd po první zimě dopadlo špatně.
> Včely nebyly v úle. Nechme to přírodě. Zdravé silné včelstvo rozumně
> nakrmené /není rozumné na jeden nástavek 39x24 cca 20 kg jak to mnozí
> děláte/.

Pokud jsem dobře slyšel od našich zástupců na včelařských návštěvách v
Polsku, tak tam je v některých oblastech elektrické vytápění úlů běžné :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Josef " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 10:41 AM
Subject: Re: Zimní zásoby


Fery a Radíme: Předpokládám, že si děláte jenom legraci. Není první duben a
aby někdo s nějakým topením nemyslel vážně. V minulostí jsem viděl topení
na zadní sklo, ale pro toho včelaře hněd po první zimě dopadlo špatně.
Včely nebyly v úle. Nechme to přírodě. Zdravé silné včelstvo rozumně
nakrmené /není rozumné na jeden nástavek 39x24 cca 20 kg jak to mnozí
děláte/.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3749 (20090107)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Stačí čelní stěnu pobít umakartem. Datlové a podobní nemají šanci.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Thursday, January 08, 2009 8:57 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Zluna?

Kromě pletiva, soused ochránil strom s černými jeřabinami od špačků tím, že na něho navěsil za středovbý otvor snad 200 vadných CD. Má kontakty v počítačové firmě, tak neměl problém jich tolik sehnat. CD zavěšená svisle se ve větru točí a házejí spoustu odlesků, vypadalo to jak vánoční stromeček, ale špačky, pro které jsou jinak černé jeřabiny velice lákavé, to odradilo.
Potom když se nemá použít pletivo, tak bych zkusil silonový vlasec na tažený tak 5 centimetrů od úlů, předpokládám, že žluna bude o něho brnkat a odplaší ji to. Nakonec to vidím přece jen na tenkou plastovou síťovinu, ale ne přímo na stěnách úlu, ale takových 10 cm od stěn úlů. Pokud nebude přímo na stěně úlu, ale volně kolem, žluna bude muset nejdřív najít způsob, jak se na pletivu pohybovat, protože taková věc se v lese normálně nevyskytuje.
Pták se bude do pletiva zamotávat, což pro něho znamená instinktivně smrtelné nebezpečí stejně tak jako kdyby se pokusil proniknout pod pletivem do úlu, protože v případě vyrušení nemá volnou cestu ven, zazmatkoval by a zamotal se do toho pletiva. Ideální by potom bylo, kdyby se pták při příchodu včelaře zamotal do pletiva a byl by chycen přímo do ruky. S největší pravděpodobností by to byl pro ptáka tak stresující zážitek, že kdyby byl potom vypuštěn, ještě případně po prohlídce včelařem a společníky, na úly by se už neodvážil.
Jinak to vypadá, že v dnešní mrazivé zimě zimuje hodně ptáků, za předchozích dvou teplých zim jich hodně přežilo a přes léto se ještě namnožili. Takže letos v mrazivé zimě jsou možná běžné zdroje potravy těchto hmyzožravců, hmyz na stromech, už hodně vyčerpány a žluna proto se snaží překonat i poměrně pevné úly a dostat se k potravě. Pokud žluny budou v lese úly likvidovat často, nezbude asi nic jiného než vytvořit nastavky na zimování přímo pobité kovovým pletivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 07, 2009 4:12 PM
Subject: Zluna?


> Zdravim,
> opet mne radi na lesnim stanovisti zluna, nejspis. pPar ulu uz nacala,
> vcelstva byla dost rozrusena. Mam nejake jine moznosti ochrany ulu, krome
> obehnani nejakym pletivem? Popripade, na jakou potravu zlunu odlakat? Diky

Vytápění na zadním okenku aby tam nekondenzovala vlhkost jsem viděl a včelám to ani moc nevadilo.
Ale není nad dobré větrání:-)

Pokud včely mají zásoby v uličce tak topit nepotřebují.
Pokud ne, asi by bylo lepší jim je tam přidat - rámky, nebo med na loučku, než vyrábět nějaké topení.

Karel

Předpokládáš špatně,legraci si vůbec nedělám,jsem teprve začátečník,nemám patent na rozum a jak jsi napsal to má bejt co?slabý včelstvo na zimování?jak se to dělalo v univerzálech s jedním plodištěm?Nechci Tě nějak nadzvednout a zvýsit krevní tlak,jen jsem se zeptal.Pan Poláček na rozdíl od Tebe poradil,Ty se snažíš asi o kritiku,tak utři slinu,pot z čela,dej si kafčo a jaro je tu cobydup

Fery a Radíme: Předpokládám, že si děláte jenom legraci. Není první duben a aby někdo s nějakým topením nemyslel vážně. V minulostí jsem viděl topení na zadní sklo, ale pro toho včelaře hněd po první zimě dopadlo špatně. Včely nebyly v úle. Nechme to přírodě. Zdravé silné včelstvo rozumně nakrmené /není rozumné na jeden nástavek 39x24 cca 20 kg jak to mnozí děláte/.

On Thursday 08 of January 2009 09:05:24 Jiri Borik wrote:
> vsusicky napsal:
> > samotný genrátor stojí 1640,
>

zdravim,
obavam se, ze to bude pouze internetova informace, vetsina int. obchodu ma
vyvyjec v nabidce, bohuzel ho nikdo nedodava, byl totiz puvodne urcen na
odstranovani tapet a jak jsem se dozvedel (pred rokem), ted leti nejaky
tekuty pripravek, tak uz tapetari ten parni nechteji. takze mimo znackovych
s cenama kolem 5000 je to nedostatkove zbozi.

Honza

To sice není problém, ale vyvíječ má špičkovou automatiku a jakmile dojde voda nebo se zvýší teplota okamžitě vypíná a to už sesmolit amatérsky problém je. Navíc letování nádrží není zas tak jednoduché jak Radim popisuje a má to své zákonitosti, které je třeba dodržet, protože 220 V je vedle a mokro pod nohama..... Tak ať vás to nepotká. Zdraví R. Stonjek

To asi nikdo neporadí, protože to ve skutečnosti skoro nikdo nedělal.
Každopádně by se to nemělo dělat za světla, asi by to podnítilo včely k
vyletování a ty by byly na sněhu za mrazu ztraceny . Než šamotovou cihlu,
kde by asi dělala problém příliš velká teplota případně smrad z té cihly
jsou možná vhodnější PET flašky s teplou vodou, to mně připadá čistší.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Fery" <kuryrfery/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 9:22 AM
Subject: Zimní zásoby


> Dobrý den,chtěl bych se zeptat zkušených kolegů na přesun včeliček za
> zásobami.Napadlo mě ,zda bych mohl dát do podmetu nahřátou šamotovou
> cihlu,přejdou včely ?Dík za radu

Radim Polášek napsal(a):
> Že se do toho pletu, to je takový problém sehnat staré topné těleso kolem
> 2200 wattů třeba z automatické pračky, pozinkovaný plech a silnou pájku a
> zabudovat to těleso do nádoby z toho plechu třeba na 10 litrů vody?

Ale jistě to jde udělat, ale chce to trochu řemeslné zručnosti... Navíc se mi nelíbí kovová nádoba s vodou a elektřina dohromady. Přeci jen se mi ten plast zdá bezpečnější.

Jiří Bořík

Dobrý den,chtěl bych se zeptat zkušených kolegů na přesun včeliček za zásobami.Napadlo mě ,zda bych mohl dát do podmetu nahřátou šamotovou cihlu,přejdou včely ?Dík za radu

Že se do toho pletu, to je takový problém sehnat staré topné těleso kolem
2200 wattů třeba z automatické pračky, pozinkovaný plech a silnou pájku a
zabudovat to těleso do nádoby z toho plechu třeba na 10 litrů vody?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 9:05 AM
Subject: Re: Cistenie vosku


> vsusicky napsal:
> > samotný genrátor stojí 1640,
> ..
> > Popis technologie má Sedláček na tomto
> > odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457,
>
> Můžu se zeptat, kde je parní generátor k mání za 1640 ? Díval jsem se na
> pár webech včelařských obchodů a všude je cena kolem 2500.
>
> Díky za informaci,
>
> Jiří Bořík

> 3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v
blízkém
> okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s
> větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3
> včelstva-platí to i pro začátek?


Množství včelstev nelze zvyšovat donekonečna. Vlastní spotřeba jednoho
včelstva je asi 90 kg sladiny ročně rozložená na období zhruba květen až
srpen, teprve to, co včely nasbírají navíc, jde pro včelaře. Úspěšný včelař
má jednu až tři snůšky, kdy včely nosí až několik kilo sladiny denně, tu
potom po skončení snůšky až na nějaké bezpečnostní minimum vybere. Mezi
snůškami potom bývá přestávka, během které ale včelstvo musí v okolí najít
sladinu pro svoji spotřebu plus kvůli shromažďovacímu pudu minimálně každý
den takových půl kila navíc. Pokud tolik nenajdou, včelstvo omezí plodování
a tím obnovu včel i sběrací pud a na další snůšku nebo krmení na zimu jde
včelstvo slabé a se zestárlými včelami. Pokud se tedy na nějakém místě mají
včely chovat úspěšně, musí být v okruhu asi 2 kilometrů od stanoviště v
první řadě zaručeno dostatek sladiny i mezi snůškami, jinak totiž včelař
musí buď velkou část medu ze snůšky včelám nechat na uživení mimo snůšku
nebo musí dokrmovat cukrem a potom se prakticky nedá zaručit, že se cukr
nedostane do vytáčeného medu. Kapacita krajiny může být už stávajícími
včelstvy okolních včelařů zaplněna a potom úspěšné včelaření ve smyslu
rozumných výnosů medu bude při jakémkoliv způsobu chovu včelstva nemožné a
pro začátečníka bude taky velice obtížné se za takových podmínek naučit
včelařit. Takže jestli si okolní včelaři stěžují na častý nedostatek zásob
mezi snůškami v červenci nebo dokonce v červnu nebo automaticky všichni krmí
na zimu už v červenci a vysoké množství cukru, 20 - 30 kilo na úl, jinak by
měli problémy s přežitím včelstev přes zimu, bude už kapacita krajiny pro
včelaření vyčerpána, ať tam v okolí je co tam je.

R. Polášek

vsusicky napsal:
> samotný genrátor stojí 1640,
...
> Popis technologie má Sedláček na tomto
> odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457,

Můžu se zeptat, kde je parní generátor k mání za 1640 ? Díval jsem se na pár webech včelařských obchodů a všude je cena kolem 2500.

Díky za informaci,

Jiří Bořík

17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku. Za tu dobu v pařáku
> nakondezoval asi 1=1,5l vody. Zatím stručně vše. Cílový stav je ovšem
> vytavování přímo z rámků umístěných v nástavcích.

Já bych chtěl vidět, jestli někdo už parou v nástavcích vytavuje, jak potom
takový běžný dřevěný nástavek po pár vytavování vypadá. Podle mně to je
slepá ulička, za cenu problematického zjednodušení těžby vosku se horkou
parou a vlhkostí po pár takových vytavování nastavek zničí.

R. Polášek

Kromě pletiva, soused ochránil strom s černými jeřabinami od špačků tím, že
na něho navěsil za středovbý otvor snad 200 vadných CD. Má kontakty v
počítačové firmě, tak neměl problém jich tolik sehnat. CD zavěšená svisle se
ve větru točí a házejí spoustu odlesků, vypadalo to jak vánoční stromeček,
ale špačky, pro které jsou jinak černé jeřabiny velice lákavé, to odradilo.
Potom když se nemá použít pletivo, tak bych zkusil silonový vlasec na
tažený tak 5 centimetrů od úlů, předpokládám, že žluna bude o něho brnkat a
odplaší ji to. Nakonec to vidím přece jen na tenkou plastovou síťovinu, ale
ne přímo na stěnách úlu, ale takových 10 cm od stěn úlů. Pokud nebude přímo
na stěně úlu, ale volně kolem, žluna bude muset nejdřív najít způsob, jak se
na pletivu pohybovat, protože taková věc se v lese normálně nevyskytuje.
Pták se bude do pletiva zamotávat, což pro něho znamená instinktivně
smrtelné nebezpečí stejně tak jako kdyby se pokusil proniknout pod pletivem
do úlu, protože v případě vyrušení nemá volnou cestu ven, zazmatkoval by a
zamotal se do toho pletiva. Ideální by potom bylo, kdyby se pták při
příchodu včelaře zamotal do pletiva a byl by chycen přímo do ruky. S
největší pravděpodobností by to byl pro ptáka tak stresující zážitek, že
kdyby byl potom vypuštěn, ještě případně po prohlídce včelařem a společníky,
na úly by se už neodvážil.
Jinak to vypadá, že v dnešní mrazivé zimě zimuje hodně ptáků, za
předchozích dvou teplých zim jich hodně přežilo a přes léto se ještě
namnožili. Takže letos v mrazivé zimě jsou možná běžné zdroje potravy těchto
hmyzožravců, hmyz na stromech, už hodně vyčerpány a žluna proto se snaží
překonat i poměrně pevné úly a dostat se k potravě. Pokud žluny budou v lese
úly likvidovat často, nezbude asi nic jiného než vytvořit nastavky na
zimování přímo pobité kovovým pletivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 07, 2009 4:12 PM
Subject: Zluna?


> Zdravim,
> opet mne radi na lesnim stanovisti zluna, nejspis. pPar ulu uz nacala,
> vcelstva byla dost rozrusena. Mam nejake jine moznosti ochrany ulu, krome
> obehnani nejakym pletivem? Popripade, na jakou potravu zlunu odlakat? Diky

Vše jsou peníze. Skuste si spočítat čás při tavení voštín a hlavně elektrickou energií a dospějete k názoru, že tavit tímto způsobem - elektrikou je velíce drahé. Samozřejmě, že pokud budu tavit voští staré, které se nezmačkně ani po šlapnutí, asi do těch 3% se nedostanu. Voštíny po třech létech používání patří do vařáku. Žel to mnoho včelařu neděla a pak se diví, že tam mají nosematozu, zvápenatění atd. Zdravé silné včelstvo dokáže za sezónu vyprodukovat cca 1 kg vosku a to stačí na obměnu vždy jedného nástavku. Pokud by mi nekdo chtěl tvrdit, že produkce vosku má nějaký dopad na výnos medu, tak ať si nejdřív prostuduje literaturu Veselý a kolektiv.s

Dobrý den,
děkuji moc za Vaši reakci. Na Váš dotaz - jsem z Brna a plánuju včelařit na zahrádce u Rousínova.

S pozdravem

R

Díky moc za kontakt.
R

Take jsem prvni zjistoval informace, bohuzel asi takove jedine reseni je
zlunu odstranit. Uvidim co se da delat. Diky :]

2009/1/7 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.
>
> Myslím si, že táto odpoveď je dobrá a dá sa vykonať. Ak sa ďateľ- žlna
> nedostane k potrave, svoje návštevy ukončí. Žlna dokonale reaguje svojimi
> zmyslami na šelest včiel vo vnútri úľa a preto neomylne sa snaží k potrave
> dostať.
> Pred štyrmi rokmi mi žlna poškodila 4 úle a v jednom prípade sa preďobala
> až do úľa, ale chumáč bol mimo. Za vyše 50 ročného včelárenia sa mi to
> stalo na dvoch rôznych stanovištiach, včelám to neublížilo, ale úľov je
> škoda.
>

Raději příliš neměňte v současné době větrání /očko/Celé česno otevřené ano, ale aby to nebylo lákadlo pro myši.Zima včelám nevadí - vadí průvan a také málo vzduchu. Ale to již zde bylo několikrát psáno.Pokud je takováto zima a včely jsou staženy, opravdu se pohybují zleva do prava nebo naopak. Na další neobsazené rámky se zásobami se přesunou až se chomáč rozmělní to je až se trvaleji oteplí.
Pane Poláčku - jen jsem chtěl odpovědět panu Michaalovi. S umístěním chomáče tak jak jste psal dříve i nyní, 100% souhlasím
E-mailem - včely se přesouvají po zásobách píšete - to je pro začátečníka nepřesné - nepřecházejí přes rámky a nesmí se odtrhnou od zásob
Vosk se dá vyvařit velmi čistý - vespod jako nahoře. Nerad se dávám při výměně do spolku, protože srážka bývá 3%. Ale je možno vyměnit vosk za 2 i 1% na.př Včelpo Obora, dříve i Strážisko. Nebo si nechat udělat mezistěny z vlastního vosku a jen pro sebe /ale to nepřipadá v úvahu pro troškaře/

ěNeco jsem již uvedl, takže doplním o první zkušenost s pohonem pařáku na vosk pomocí elektrivkého PG. Zkoušel jsm to z toho důvodu, že mám doma cca 15 kg vyřezaného voští. Mám sice na stanovišti dřeva na otop přebytek, ape času se nedostává. Takže jsem to odzkoušel v prádelně. Teplota v místnosti tak kolem 12°C. naplnění pařáku standardně, používám sáček, tekže se ve vytaveném vosku neobjevují větší nečistoty. Problém byl připojení přívodní hadice páry. Původní představa že se koncovka vejde do plnícího otvoru byla lichá, koncovka má větší průměr. Nakonec jsem to nakolene sbastlil s využitím trubkového nástrčkového klíče (na 6 šrouby) délky cca 8cm, izolepy a utešněním kouskem hadru. Samotný pařák jsem neuteploval, voští jsem dával suché. Vosk začal téci asi po 30 minutách. Cca každou hodinu jsem doplňoval PG vroucí vodou v množstvé kolem 3 litrů do nádoby PG se vejde odhadem 5-až 6 litrů vody, příkon 1900w a principienně je to na bázi varné konvice(použá běžná topná spirála 2kw). Po dobu té hodiny jsem se věnoval jiné činnosti, před doplněním vody jsem voští vylisoval a lis opět povolil. Od 9:00 do cca 17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku. Za tu dobu v pařáku nakondezoval asi 1=1,5l vody. Zatím stručně vše. Cílový stav je ovšem vytavování přímo z rámků umístěných v nástavcích.

"Přátelé nic proti čistotě vosku nemám a také k vaším způsobům. Každý včelař se rád chlubí jak má čistý vosk na výměnu, ale ve finále je to stejné. Každý výkupce - zpracovatel vosku na mezistěny vám minimálně 3% z celkové váhy odečte na nečístoty. Takže stačí slunečné tavidlo a nebo klasika pařák na vosk !"

Srážka 3% je minimální, takže určité minimální úrovně čistoty vosku je vhodné nějak přijatelně dosáhnout. Se sluněčním tavidlem a pařákem si nevystačí každý, vždy záleží na konkrétních podmínkách.
Sluneční avidlo je krásná věc, ale produktivita je nízká a navíc jeho použití je zpravidla možné v období, kdy má člověk zapotřebí dělat zcela jiné práce.
S pařákem je to podobné. Znamená to vyřezávat nebo vytavovat voští z rámků, což je časově pomerně náročná záležitost a čas jsou peníze. Času moc nemám, takže musím hledat produktivnější metodu a jako taková se mi elektrické vytavování líbí. Zatím s tím začínám. Zavrhnul jsem zakoupení celého kompletu, tj. generátor+plastová nádoba, protože pokus je cena kompletu kolem 4900,-Kč a samotný genrátor stojí 1640, tak se mi plastová nádoba zdá poněkud předražená. Samotná nová nádoba se dá sehnat do 1000,-Kč, takže vytvoření vypouštěcího otvoru, síta na dno a šroubení k připojení PG za 2000,-mi připadne docela drahé. Popis technologie má Sedláček na tomto odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457, k vlastnímu odzkoušení jsem se zatím nedostal, PG jsem si pořídil na vánoce, přestavu o řešení s využitím nástavků mám vytvořenou.

Kdo by měl zájem o společnou cestu v neděli 11.1. do Brna na setkání VMS a je z Jižních Čech nejlépe (ČB nebo JH příp. TA může se ozvat na 606 768 860.

Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.

Myslím si, že táto odpoveď je dobrá a dá sa vykonať. Ak sa ďateľ- žlna nedostane k potrave, svoje návštevy ukončí. Žlna dokonale reaguje svojimi zmyslami na šelest včiel vo vnútri úľa a preto neomylne sa snaží k potrave dostať.
Pred štyrmi rokmi mi žlna poškodila 4 úle a v jednom prípade sa preďobala až do úľa, ale chumáč bol mimo. Za vyše 50 ročného včelárenia sa mi to stalo na dvoch rôznych stanovištiach, včelám to neublížilo, ale úľov je škoda.

Zdravím Romane.Hledal jsem něco na netu a ptal jsem se i rodičů ale nikde nic.Živí se zřejmě jenom hmyzem a to i v zimě pod kůrou stromů.Tak mi právě volala matka co našla v knize o ptácích.Ze stanoviště kde najde včely se prý nedá odlákat a včelaři volí pušku jako jedinou totální ochranu.Udělá prý dirku a lepkavým jazykem vytahuje malátné včely.Tolik z knížky.Otec radí dát pár včel na malý háček a zavěsit na úl.Otázkou je jestli vezme mrtvé včely.Nejlepší ale asi bude to pletivo které jí nedá šanci se dostat k úlům.

Zdravim,
opet mne radi na lesnim stanovisti zluna, nejspis. pPar ulu uz nacala, vcelstva byla dost rozrusena. Mam nejake jine moznosti ochrany ulu, krome obehnani nejakym pletivem? Popripade, na jakou potravu zlunu odlakat? Diky

U téhle pistole by to měl být "uzavřený" okruh? No toho , že kompresor nebude stačit , se také bojím.

myslim, ze budes mit problemy hlavne se spotrebou vzduchu a jeho tlakem. je
na to potreba velky kompresor. pro domaci pouziti mi pripada piskovani
neprakticky. mam to vyzkouseny a byla pri nem obrovsla spotreba pisku a nic
moc efekt
honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlik
Sent: Wednesday, January 07, 2009 1:22 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pískování

Potřebuji opískovat boudu na nářadí.Líbila se mi
http://www.uni-max.cz/pisk-pistole-sander-turbosouprava/d/ , ovšem nevím
jakou hruost materiálu mám zvolit a také jestli by se na pískování neměly
použít "kovové piliny". Máte s tím někdo nějaké zkušenosti ? Jaká je
spotřeba?

Potřebuji opískovat boudu na nářadí.Líbila se mi http://www.uni-max.cz/pisk-pistole-sander-turbosouprava/d/ , ovšem nevím jakou hruost materiálu mám zvolit a také jestli by se na pískování neměly použít "kovové piliny". Máte s tím někdo nějaké zkušenosti ? Jaká je spotřeba?

Přátelé nic proti čistotě vosku nemám a také k vaším způsobům. Každý včelař se rád chlubí jak má čistý vosk na výměnu, ale ve finále je to stejné. Každý výkupce - zpracovatel vosku na mezistěny vám minimálně 3% z celkové váhy odečte na nečístoty. Takže stačí slunečné tavidlo a nebo klasika pařák na vosk !

vsusicky:
Stačí pořídit parní vyvýječ za cca a1700 (VP Ještěd, Liberec
-----
To se mi líbí, co nejmíň krámů.
Zvažoval jsem dřív pro toto řešení nákup polystyrénových nástavků. Ale je to vůbec nutné?
Stačil výkon, za jak dlouho byl nástavek vytavený, dělal jste to po jednom nástavku?
Jaká byla okolní teplota?

Dík za každou informaci.

Karel

Stačí pořídit parní vyvýječ za cca a1700 (VP Ještěd, Liberec), rámky dávat do nástavků a nepořizovat plastovu nádobu. I toto řešení je webu Sedláčka popsáno a připadne mi pragmatičtější. Generátorem se nakonec dá pohánět i klasický pařák na vosk, o víkendu jsem to vyzkoušel a kromě počátečnímu problému s připojení přívodu páry vcelku pohoda.

On Tuesday 06 of January 2009 22:09:10 Petr wrote:
> Má někdo zkušenosti s vytavováním rámků parou (parní vyvíječ)?Poraďte
> prosím jak na to,a jaké by byly pořizovací náklady oproti klasickému
> vařáku.

Zdravim,

jsou 2 cesty (hlavni) :

koupit na elektrinu za cca 5050 Kc + elektrina treba zde :
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/

nebo sehnat plastovy sud, vyvrtat diru, cena sudu cca 200 , jako zdroj pary
pouzit bud (jako ja ted) papinak - nahoru je pripojena teflonova hadicka na
peru misto toho regulatoru, nebo vyrobit vyvyjec pary na pevna paliva - na
parak pridelat nakou poklici a hadici,

nebo pokud jste fakt kutil (v sovetskem stylu) tak :
http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Jinak zkusenosti mam dobry a pri cene za vosk a me prace - proti klasickemu
varaku VELKA uspora casu a kvalita vosku podstatne lepsi. (konkurovat muze
jen slunecni tavidlo, ale musi prazit slunce ...... )


Honza

pritel Zigal dela vynikajici kurz - Včelařský rok v devíti praktických
kurzech 2009:
http://www.vcelapromoravskykras.cz/kurzy-a-prednasky/text.html?id=21

Je to u Macochy, absolvoval jsem to v roce 2007, muzu jedine doporucit.
I pro lidi zatim uplne bez vcel (budou nadseni, ze si na vsechno sahnou
vlastnima rukama),
i pro lidi s paru vcelama - zaujme je velike mnozstvi vychytavek, ktere
muzou zaradit
k sobe do provozu.

Martin

-----Original Message-----
... Nepořádá se někde poblíž JM kraje nějaké kurzy/školy pro začínající
včelaře?

Včely í chomáč se v zimě pomalu přesouvá po zásobách Ty mrtvé včely jsou nejspíše včely které byly poškozeny varoázou a umřely Doby kdy v zimě bylo na dně jen měl a sem tam mrtvolka jsou pryč dnes i po pečlivém léčení je jich na dně mnohem více

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal24Hc <mothy/=/seznam.cz>
> Předmět: patn? zimov?n?
> Datum: 06.1.2009 22:35:00
> ----------------------------------------
> B.Tichy:
> To je zajimave co pisete. Jne nechapu, jak myslite to presouvani. Resp. co
> myslite ti, ze se pohybuji podelne? To jako, ze chomac je pres cele
> plodiste a jde treba z leva do prava celou zimu?? Podelne ramecku?? Ale ja
> videl ze zasoby jsou tam co jsou vcely.. Tak snad zasoby maj. Mozna jen
> vazne uhynula jenda ulicka, ten pocet by odpovidal. Do ted meli cele cesno
> otevreny. Zitra tam zajedu a uvidim, dystak otevru ocko na plodisti a
> rozsirim zas cesno.. Ale dekuji za postreh..
>
>
>

Pro mně je podstatné, že na studenou stavbu si na podzim sednou dopředu k
očku nebo česínku a na jaře potom začínají spíše zezadu od pozice, kde v
zimě za zásobami dojely. Jinak plodují spíše na pravé straně a jdou doleva,
protože já spíše dělám očko u většiny nástavků v pravé polovině. Podle mně o
tom vedle česna rozhoduje někdy v srpnu náhoda plus nějaké mikrorozdíly v
atraktivitě jednotlivých rámků, možná převládající směr větru nebo bouřka
nebo déšt s větrem z určitého směru, oslunění z boku v srpnu. Nepodstatná
věc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:33 PM
Subject: Re: spatne_zimovani (33236)


> Jak jsem psal, alespoň u mne je to obráceně. Česna k jihu, pohled zezadu,
> kladou z leva do prava, je to od východu k západu. Jde to lehce určit po
> celý rok, protože první je pylový krycí, pak několik rámků plodu, krycí
> pylový a minimálně dva se zasobami. Tak je to ve všech nástavcích a ve
> všech úlech. K zimě se stahují zase u mne k východu. Když usadím roj, nebo
> udělám oddělek, začnou z 99% stejně a to od východu. Proto by mě zajímalo,
> jak je to u ostatních s neuteplenými úly na studenou stavbu. Nevím jestli
> je to dané světovou stranou. Česna nejsou přímo na jih, ale na jihovýchod.
> Tonda
>
> >NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se
postupně
> rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již
> nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V
> druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k
> východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???

Tak dvoje včelstva jsou zkušební na zkoušení různých metod a rad a na učení
a tak dvoje včelstva jsou určeny na víceméně ponechání sama sobě a na
produkci medu nebo na rozchov nových včelstev v případě, že zkušební
nepřežijí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vojtechl" <vojtechl/=/inMail.sk>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:35 PM
Subject: Re: zatím jen teoretický začátečník


> Vážený priateľ.
> Ja by som odporúčal začať s aspoň tromi rodinami (úlmi) a prizvať si k
> tomu skúseného včelára. Pri troch úloch sa už dajú porovnávať výsledky.
> Vôbec najlepšie by bolo, "ísť za učna" k dákemu skúsenému včelárovi, pri
> ktorom sa okrem vedomostí dajú získať aj oddelky, prípadne roje.
> Literatúra je skvelá vec, ale nad skúsenosti nieto. Prípadne si vyhľadať
> viacej takto "postihnutých" ľudí s rôznymi úlmi a potom si vybrať. Nie
> je všetko zlato, čo sa blyští.
>
> Vojto.
>
> P.S. Ak chceš byť sťastný jeden deň, vypi si! Ak chceš byť šťastný jeden
> rok, ožeň sa! Ak chceš byť šťastný celý život, staň sa včelárom! :-)
> ----------
> www.inPage.sk – Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Já jsem psal vždycky o případech, kdy se včelstva usadí uprostřed rámků a
když spotřebují zásoby nad nimi a na krajích rámků pořád zásoby jsou, musí
se v mrazu rozhodnout, ke kterému kraji rámku v úlových uličkách půjdou.
Zásoby na tom druhém konci rámků jsou potom pro ně nepřístupné až do pořádné
oblevy. Včely přitom zůstávají pořád ve stejných rámkových uličkách. To je
automatické, že až do oblevy se včely mezi rámkovými uličkami nepřesouvají
vůbec nebo jen málo.

R. Polášek

Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:15 PM
Subject: patné zimování


> Pane Michale, máte podle popisu asi úl upravený na teplou stavbu. Při
tomto
> uspořádání se ve včelstvech lépe pracuje. Vaše včely se nepřesouvají přes
> rámky dozadu, ale pohybují se podél k jedné straně a tam musí být zásoby.
V
> zadu jim nejsou nic platné dokud se neoteplí a včely se nepřesunou . Pak
se
> tomu říká, že včelstvo uhynulo na zásobách.Bývají to nejčastější úhyny.
> Proto někteří včelaři psali o špatně otevřených česnech. Někteří včelaři
> tento problém - umístění zimního chomáče - také řeší otevřeným očkem,
které
> je vytvořeno ne uprostřed, ale asi v jedné třetině od kraje.Někdy se může
> stát, že uhyne hladem i jen jedna ulička včel.