Včelařská konference

Zdravím přátelé.Jen přidám ceny mezistěn z výrobny Stražisko:výměna 1kg vosku za ms : 32 Kč za kilo ms a prodej ms 180 Kč za kilo ms.A po chystaném zdražení elektřiny to určitě míň nebude !?A obligátní 3% z váhy vosku vám strhnou také,ikdyž máte vosk čistý a sterilizovaný kyselinou sýrovou.Takže se přikláním k názoru máli cenu ztrácet čas a úsilí s čištěním vosku.

Jaká je možná další výtěžnost z těchto košilek?
Nejde mi o hranici rentabilnosti, jen jsem se zajímal, kolik procent vosku zůstává v košilkách po použití pařáku a kolik ho lze ještě získat vyvařením a lisováním. Po vypaření je vidět, že poté co košilky vychladnou tak ztuhnou, což znamená že nějaký vosk tam zůstává.
Jinak vozit, nebo posílat 100 souší také není zábava / balení, převoz /. Navíc při porovnání: za kilo mezistěn zaplatím při výměně 1 kg vosku 25 kč. Samotné mezistěny bez výměny stojí 140 kč/kg. Zde už se vyplatí souše zpracovat.

Věřím, že v obchodě si zákazník koupí 1/2 kg medu. Při nákupu potravin sáhne i po medu a protože tam za týden je znovu, koupí si zase skleničku. Při větší ceně medu pak i raději v menším balení. Pokud jede ke včelaři domů, těžko pojede pro malou skleničku. Koupí minimálně 1 kg, většinou i víc, aby se mu vyplatila cesta. Proto malá sklenička nemá při prodeji ze dvora význam. Jedině, pokud by někdo jezdil na trhy s potravinami. Také souhlasím, že logo nemůže být na místě, kam má přijít etiketa. Kdyby bylo logo někde u hrdla, nakoupil bych velké sklenice taky. Pokud vím, viděl jsem propagaci této sklenice, naplněné medem, ale bez etikety.
Tonda

>Přiznám se, že otištěný článek o sklenicích cca 1/2 kg by mě měl rozesmát, ale nestalo se tak. Stálo to spousty práce úsilí, nadějí a výsledek je nic moc. Jestli tedy vedení Svazu obviňuje včelaře, že nekupují, měli by si také klást otázku proč!! A také, když nám zákony nařizují nálepky, kam je máme nalepit a kde v tom případě bude logo svazu. Též bych rád slyšel proč ozdobné prvky na sklenici jsou tak jemné, že po natočení tmavšího medu nejsou vůbec vidět. Jestli někdo tuto sklenici považuje za zdařilou, tak je mi ho trochu líto. Myslím, že velikost balení určuje spolehlivě trh a ne přání a sny. Za ta léta co med prodávám, a že to již bylo slušné množství, nikdo se mě ještě na poloviční balení ani nezeptal. Nevím tedy ani náhodou, proč bych se měl menšími sklenicemi zabývat, zvl. když je to pouze zmenšenina zmršeného návrhu a nalepování bude daleko větší problém. Rovněž po zpracování palety Včela 720 a následném používání Faccete se nikdo ze zákazníků nezeptal kdeže jsou ty krásné svazové sklenice. Zákazníkům je to v podstatě úplně jedno. Navíc stačí si najet na stránky příslušných skláren a menších sklenic daleko podařenějších je tam hafo. Takže co řešíte?? Zdraví R. S.

>Čo je hranica rentabilnosti?<
----------------------------------------------------------
Je to otázka vlastních možností ve zpracování, nebo možností zpracování v místní ZO kde to funguje, nebo dohadování s poštovním úřadem, který ne každou zásilku chce přijmout a dále zda vyřezané plásty cestou nesežere motýlice. Samozřejmě, že je vše jinak, pokud mám zpracovatele vosku za humny. Vosk mohu také spálit nebo jej nechat sežrat motýlicí, jak se někdy u některých "také včelařů" děje.

Mne tato diskuse vyprovokovala k tomu, že jsem začal být zvědavý na to kolik a za kolik je to letos u mne. Tak jsem vzal váhu, zašel do magacínu a zde jsou výsledky:
Ze 183 plástů 42 x 17 cm jsem vytavil 13,97 kg vosku, který je připravený k distribuci. Tento vosk je dotován 147 mezistěnami 40 x 13 cm v celkové hmotnosti 6,82 kg. Dále včely vystavěly 36 plástů ve stavebních rámcích. To znamená, že včely použily ke stavbě plástů 7,15 kg vlastního vosku na uvedených 183 plástů.

Při přepočtu činí vytavený vosk 76,34 g na jeden plást rámkové míry 42 x 17cm , z toho je váha dodané mezistěny 46,4 g a včelami dodaný vosk 39,7 g. Tyto údaje se shodují s tím co uvedl ve svém příspěvku př. Turčáni pokud uvážíme, že používá rámkovou míru s téměř dvojnásobnou výškou než je zde uvedená. Pozn.: "Pokud při přepočtech narazíte na nesrovnalost v hodnotě 17 g, tato je způsobena volnou stavbou na stavebních rámcích, 20%".

Na toto množství vosku jsem spotřeboval el. energii za 18,50 Kč (počítáno teoreticky - nikoli odečtem) a plyn PB za 83 Kč (zjištěno vážením lahve a cenou plynu), tedy spotřeba energií činí 101,50 Kč ??? Dále jsem spotřeboval celkem 12 hod. času.

Za to jsem získal (včely vyrobily), čistý výnos vosku pokud uvažujeme cenu 80,- Kč/kg ve výši 470,50 Kč - to znamená můj hodinový plat je nižší než plat uklízečky - činí 39,21 Kč/hod. Do toho není započítána amortizace (odpisy) zařízení a použitých prostor. Mám se však dohadovat s poštou? S každým trochem vážit cestu ke zpracovateli? Motýlice je hladová. A tak tavím, tavím. Ještě, že nerezový kotel kterým vyvařuji plásty, používám také na svaření medoviny. Alespoň je více využitý, a při popíjení medoviny z vlastního medu mohu lépe uvažovat o ekonomice včelařského provozu. Mimochodem, zaznamenali jste již, že dny se nám pomalu prodlužují?
JK

Přiznám se, že otištěný článek o sklenicích cca 1/2 kg by mě měl rozesmát, ale nestalo se tak. Stálo to spousty práce úsilí, nadějí a výsledek je nic moc. Jestli tedy vedení Svazu obviňuje včelaře, že nekupují, měli by si také klást otázku proč!! A také, když nám zákony nařizují nálepky, kam je máme nalepit a kde v tom případě bude logo svazu. Též bych rád slyšel proč ozdobné prvky na sklenici jsou tak jemné, že po natočení tmavšího medu nejsou vůbec vidět. Jestli někdo tuto sklenici považuje za zdařilou, tak je mi ho trochu líto. Myslím, že velikost balení určuje spolehlivě trh a ne přání a sny. Za ta léta co med prodávám, a že to již bylo slušné množství, nikdo se mě ještě na poloviční balení ani nezeptal. Nevím tedy ani náhodou, proč bych se měl menšími sklenicemi zabývat, zvl. když je to pouze zmenšenina zmršeného návrhu a nalepování bude daleko větší problém. Rovněž po zpracování palety Včela 720 a následném používání Faccete se nikdo ze zákazníků nezeptal kdeže jsou ty krásné svazové sklenice. Zákazníkům je to v podstatě úplně jedno. Navíc stačí si najet na stránky příslušných skláren a menších sklenic daleko podařenějších je tam hafo. Takže co řešíte?? Zdraví R. S.

Jaká je možná další výtěžnost z těchto košilek?

Ešte raz vstúpim do tejto diskusii. Každý, kto chce získavať vosk v domácich pomeroch, by si mal položiť otázku, je môj zisk dostatočný, aby som mohol ,al pocit dobre vykonanej práce.Ak ten zisk je pod určitou hranicou rentabilnosti, mal by s tým prestať a zvoliť inú lepšiu metódu získavania vosku, alebo celkom s tým prestať a odniesť či poslať vyradené plásty do výrobne.
Čo je hranica rentabilnosti? Pokúsim sa to na svojich výsledkoch, ktoré považujem za dostočné.

Na 1kg Ms v miere "B" rozmery 250x400 mm, pripadne 12 ks Ms
Včely do vystavaných 12 oplástov vložili 1000g:12= 83 g a to musíte brať akom fakt, lebo včely tento vosk vložia do novej Ms, alen to je zisk čo včely vyprodukujú navyše.
Ja získam z jedného vyradeného plásta v priemere 135g surového vosku, teda som z každého vyradeného plástu v priemere získal 52g surového vosku, ktorý včely vložili do stavby nového plástu zo svojej produkcii. Je to dobrý výťažok na jeden vytavený plást.

Vtedy včelár so svojou prácou a výťažkom môže byť spokojný zo ziskom vosku a jeho práca je rozumne vložená do svojej technológii.
V mojom prípade je celkový výťažok 1520g surového vosku (vosk sa musí ešte čistiť), teda výťažok je 1/3 na vložený vosk zabudovaný do medzistienok. Ak je ten zisk vyšší, tým pre včelára prijateľnejší. treba zobrať do úvahy aj fakt, že zasielanie vyradených plástov nie je zadarmo a hotový vosk je v menšom objeme, poštovné je výhodnejšie..

Jasně je to přímo na rozměr jaký potřebuješ.Do jednoho kila jde asi 12ks pro rozměr 39x24.Nevím to ale přesně.Já si většinou zavolám a objednám kusy a rozměr.Udělají mi co chci.

dobrý den,
chtěl bych se zeptat, v jakých rozměrech se prodávají mezistěny, ve velkých plátech, nebo přímo na rozměry konkrétních rámků? a dále kolika dm2 odpovídá 1kg, popř. v jakých jednotkách se vlastně mezistěny měří?

třeba napouštění dřeva a jiých výrobků, leštěnky, na kožené výrobky, ve
slévárenství jako "ztracený vosk"...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 10, 2009 5:48 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Další možností je pak chemická extrakce ale ten vosk již není vhodný pro
> včely
>
> Pepan
>
> Chemická extrakcia sa robí pomocou benzínových pár. Kde sa dá použiť
> extrahovaný vosk neviem, ale vo včelárstve je absolútne neprijateľný.

Další možností je pak chemická extrakce ale ten vosk již není vhodný pro včely

Pepan

Chemická extrakcia sa robí pomocou benzínových pár. Kde sa dá použiť extrahovaný vosk neviem, ale vo včelárstve je absolútne neprijateľný.

>Kotel z nerezu je svařovaný nebo pájený ? Děkuji.
R. Polášek<
-----------------------------------------------------------
Svařovaný.
JK

Další možností je extrakce nějakým rozpouštědlem. Chemická se nedá přímo
říkat, protože rozpouštědlo v voskem nereaguje, nejedná se o chemický děj,
ale o fyzikální děj. Tam je problém, že rozpouštědlo by s voskem vymylo ze
zbytků i další nežádoucí látky, minimálně barviva, takže vosk by byl
mimořádně tmavý. Asi kdyby měl někdo k dispozici metráky a tuny zbytků z
vytavování vosku ročně, nějaká aparatura na toto by se mohla zaplatit.
Použitelných metod by se určitě našlo hodně, asi by to ale všechno skončilo
na ekonomice kvůli nízkým cenám včelího vosku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 10, 2009 5:00 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


Další možností je pak chemická extrakce ale ten vosk již není vhodný pro
včely

Pepan

Už jsem se na to taky ptal, ale nikdo zatím neodpověděl. Jako by to všichni
probírali jen v teoretické rovině....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "číma" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 10, 2009 5:10 PM
Subject: těba vosku


> Je vůbec možné používat dřevěný nástavek na tavení souší párou? Jak potom
> takový nástavek vypadá? Skusil to někdo a může ten někdo popsat výsledek
> tohoto tavení? Myslí, že by byla moc velká spotřeba nástavků. Děkuji za
> odpovědi.

Je vůbec možné používat dřevěný nástavek na tavení souší párou? Jak potom takový nástavek vypadá? Skusil to někdo a může ten někdo popsat výsledek tohoto tavení? Myslí, že by byla moc velká spotřeba nástavků. Děkuji za odpovědi.

Další možností je pak chemická extrakce ale ten vosk již není vhodný pro včely

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cistenie vosku
> Datum: 10.1.2009 15:34:11
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na zkušenosti s el. pařákem / tzv. rychlovarnou
> konvicí s hadičkou na páru/ na vosk. Po spaření souší mi zůstávají košilky
> s nějakým procentem vosku. Zkoušel to někdo ještě převařovat, případně
> lisovat ? Jaká je možná další výtěžnost z těchto košilek?
>
>
>

Chtěl bych se zeptat na zkušenosti s el. pařákem / tzv. rychlovarnou konvicí s hadičkou na páru/ na vosk. Po spaření souší mi zůstávají košilky s nějakým procentem vosku. Zkoušel to někdo ještě převařovat, případně lisovat ? Jaká je možná další výtěžnost z těchto košilek?

Já mám kolego obdobný postup vyvařování vosku jako Vy pouze s tím rozdílem,
že rámky vyvařuji ve 20 l smaltovaném hrnci. V něm se dá na jednu várku
vyvařit 10 rámků 39 x 24. Vyvařenou "kaši" zednickou fankou naleji do vařáku
k dalšímu vyvaření. Mezi tím v hrnci připravuji další dávku. Pod vařákem a
pod hrncem topím propanbutanovým hořákem o výkonu 3 kW. Příště chci použít
smaltovaný hrnec o objemu 40 l (pro lepší rozvaření voští). Po zkušenosti
musí být hrnec řádně upevněn (pěkně jsem se opařil). Zdraví HaF

http://img1.imgup.eu/vyvarovani_vosku_3.jpg


----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 09, 2009 10:08 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> >Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?<
> -----------------------------------------------------------
> Vosk vyvařuji v garáži. Používám kotel z nerezu. Materiál, odřezky plechu
> jsem zakoupil v kovošrotu. Kotel jsem původně připravoval pro sterilizaci
> nástavků parafinem. Zde tavím vosk z celých rámků (je zachováno
> drátkování). Pod kotlem topím velkým propanbutanovým hořákem Mewa(9 KW).
> Když se již začne dělat souvislá vrstva vosku (kaše)na hladině a košilky
> se
> lepí na rámky, vybírám je sítkem (kuchyňské na cezení nudlí) a tuto "kaši"
> překládám do vařáku vybaveného okenní síťovinou (na mouchy). To zopakuji
> tak čtyřikrát, poté síťovinu zatočím aby se vešla do koše vařáku a nasadím
> víko a pomalu vylisuji. Vařák jsem doplnil topným tělesem z aut. pračky a
> zapínám podle potřeby, to znamená, že topné těleso neohřívá po "celý den".
> Boilerový termostat jsem zrušil - je nepotřebný. Po vylisování zůstane
> špalek košilek. Takto postupuji dokud nevyvařím postupně veškeré plásty.
> Letos jsem vyvařovol 183 plástů za cca 5 hodin a odložil 5 špalků košilek.
> To ale není celý potřebný čas. Zhruba (sítkem)vyčištěný vosk v kotli
> nechám pomalu zchladnout přikrytý poklicí do druhého dne. Do kotle vkládám
> mřížku z hliníkového plechu, kterou rozdělím vosk na hladině na 9 dílů,
> kostek o hraně cca 15 x 10 x 5 - 8 cm. Druhý den vylisované špalky košilek
> opět rozvařím v kotli a opět vylisuji v síťce. Z vařáku již nevyjímám
> pevný
> špalek košilek nýbrž pouze suchou rozpadající se drť. Tak získám ještě asi
> jednu šestinu vosku, který by ve špalcích jinak přišel vniveč. Nechci
> tvrdit, že košilky jsou již prosté vosku. Zcela určitě by se ještě nějaký
> vosk dal průmyslovým způsobem získat. Tato operace trvá cca dvě hodiny. Po
> zchladnutí do druhého dne získaný vosk zbavím hrubých nečistot ze spodků
> vychladlých kostek a spodků koláčů vosku získaného z vařáku. Tento
> relativně čitý vosk v kotli opět přetavím, cca 2 hodiny. Kotel po
> odstavení
> a vložení mřížky opět přikryji poklicí a navíc ještě plachtou. Vosk
> chladne nejméně 36 hodin. Tedy vlastně dva dny. Po zchladnutí kostky vyjmu
> z kotle a oškrabu nečistoty, ktré ještě sedimentovaly na spodcích kostek.
> Vytavený vosk má na povrchu barvu mírně nahnědlou jako velmi bílá káva, na
> řezu je ale jasně žlutý. Vodu používám z vodovodního řádu. Dešťovku v
> dobu,
> kdy vyvařuji nemám, obvykle neprší. Takto tavím vosk již třetím rokem.
> Před
> tím jsem tavil pouze vyřezané dílo ve vařáku.
> JK
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3755
> (20090109) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Nechystáte se někdo zítra do Brna? Oblast Příbram Praha.

Kotel z nerezu je svařovaný nebo pájený ? Děkuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 09, 2009 10:08 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> >Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?<
> -----------------------------------------------------------
> Vosk vyvařuji v garáži. Používám kotel z nerezu. Materiál, odřezky plechu
> jsem zakoupil v kovošrotu. Kotel jsem původně připravoval pro sterilizaci
> nástavků parafinem. Zde tavím vosk z celých rámků (je zachováno
> drátkování). Pod kotlem topím velkým propanbutanovým hořákem Mewa(9 KW).
> Když se již začne dělat souvislá vrstva vosku (kaše)na hladině a košilky
se
> lepí na rámky, vybírám je sítkem (kuchyňské na cezení nudlí) a tuto "kaši"
> překládám do vařáku vybaveného okenní síťovinou (na mouchy). To zopakuji
> tak čtyřikrát, poté síťovinu zatočím aby se vešla do koše vařáku a nasadím
> víko a pomalu vylisuji. Vařák jsem doplnil topným tělesem z aut. pračky a
> zapínám podle potřeby, to znamená, že topné těleso neohřívá po "celý den".
> Boilerový termostat jsem zrušil - je nepotřebný. Po vylisování zůstane
> špalek košilek. Takto postupuji dokud nevyvařím postupně veškeré plásty.
> Letos jsem vyvařovol 183 plástů za cca 5 hodin a odložil 5 špalků košilek.
> To ale není celý potřebný čas. Zhruba (sítkem)vyčištěný vosk v kotli
> nechám pomalu zchladnout přikrytý poklicí do druhého dne. Do kotle vkládám
> mřížku z hliníkového plechu, kterou rozdělím vosk na hladině na 9 dílů,
> kostek o hraně cca 15 x 10 x 5 - 8 cm. Druhý den vylisované špalky košilek
> opět rozvařím v kotli a opět vylisuji v síťce. Z vařáku již nevyjímám
pevný
> špalek košilek nýbrž pouze suchou rozpadající se drť. Tak získám ještě asi
> jednu šestinu vosku, který by ve špalcích jinak přišel vniveč. Nechci
> tvrdit, že košilky jsou již prosté vosku. Zcela určitě by se ještě nějaký
> vosk dal průmyslovým způsobem získat. Tato operace trvá cca dvě hodiny. Po
> zchladnutí do druhého dne získaný vosk zbavím hrubých nečistot ze spodků
> vychladlých kostek a spodků koláčů vosku získaného z vařáku. Tento
> relativně čitý vosk v kotli opět přetavím, cca 2 hodiny. Kotel po
odstavení
> a vložení mřížky opět přikryji poklicí a navíc ještě plachtou. Vosk
> chladne nejméně 36 hodin. Tedy vlastně dva dny. Po zchladnutí kostky vyjmu
> z kotle a oškrabu nečistoty, ktré ještě sedimentovaly na spodcích kostek.
> Vytavený vosk má na povrchu barvu mírně nahnědlou jako velmi bílá káva, na
> řezu je ale jasně žlutý. Vodu používám z vodovodního řádu. Dešťovku v
dobu,
> kdy vyvařuji nemám, obvykle neprší. Takto tavím vosk již třetím rokem.
Před
> tím jsem tavil pouze vyřezané dílo ve vařáku.
> JK

>Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?<
-----------------------------------------------------------
Vosk vyvařuji v garáži. Používám kotel z nerezu. Materiál, odřezky plechu jsem zakoupil v kovošrotu. Kotel jsem původně připravoval pro sterilizaci nástavků parafinem. Zde tavím vosk z celých rámků (je zachováno drátkování). Pod kotlem topím velkým propanbutanovým hořákem Mewa(9 KW). Když se již začne dělat souvislá vrstva vosku (kaše)na hladině a košilky se lepí na rámky, vybírám je sítkem (kuchyňské na cezení nudlí) a tuto "kaši" překládám do vařáku vybaveného okenní síťovinou (na mouchy). To zopakuji tak čtyřikrát, poté síťovinu zatočím aby se vešla do koše vařáku a nasadím víko a pomalu vylisuji. Vařák jsem doplnil topným tělesem z aut. pračky a zapínám podle potřeby, to znamená, že topné těleso neohřívá po "celý den". Boilerový termostat jsem zrušil - je nepotřebný. Po vylisování zůstane špalek košilek. Takto postupuji dokud nevyvařím postupně veškeré plásty. Letos jsem vyvařovol 183 plástů za cca 5 hodin a odložil 5 špalků košilek. To ale není celý potřebný čas. Zhruba (sítkem)vyčištěný vosk v kotli nechám pomalu zchladnout přikrytý poklicí do druhého dne. Do kotle vkládám mřížku z hliníkového plechu, kterou rozdělím vosk na hladině na 9 dílů, kostek o hraně cca 15 x 10 x 5 - 8 cm. Druhý den vylisované špalky košilek opět rozvařím v kotli a opět vylisuji v síťce. Z vařáku již nevyjímám pevný špalek košilek nýbrž pouze suchou rozpadající se drť. Tak získám ještě asi jednu šestinu vosku, který by ve špalcích jinak přišel vniveč. Nechci tvrdit, že košilky jsou již prosté vosku. Zcela určitě by se ještě nějaký vosk dal průmyslovým způsobem získat. Tato operace trvá cca dvě hodiny. Po zchladnutí do druhého dne získaný vosk zbavím hrubých nečistot ze spodků vychladlých kostek a spodků koláčů vosku získaného z vařáku. Tento relativně čitý vosk v kotli opět přetavím, cca 2 hodiny. Kotel po odstavení a vložení mřížky opět přikryji poklicí a navíc ještě plachtou. Vosk chladne nejméně 36 hodin. Tedy vlastně dva dny. Po zchladnutí kostky vyjmu z kotle a oškrabu nečistoty, ktré ještě sedimentovaly na spodcích kostek. Vytavený vosk má na povrchu barvu mírně nahnědlou jako velmi bílá káva, na řezu je ale jasně žlutý. Vodu používám z vodovodního řádu. Dešťovku v dobu, kdy vyvařuji nemám, obvykle neprší. Takto tavím vosk již třetím rokem. Před tím jsem tavil pouze vyřezané dílo ve vařáku.
JK

GUPA. Díky za info. Musím si to trochu přebrat, ale ještě se ozvu. Buďto zde na konferenci, nebo nějak jinak. Také díky za odkaz na video. Je tam toho ke skouknutí více.

Dobrý večer.Mám dotaz jak se přesně jmenuje materiál z kterého jsou vyráběny bílé plastové podložky pro odběr měli.Strůpková fólie je Durofol není to náhodou to samé?Chtěl bych si je objednat ale s tou bílou si nevím rady.
Předem děkuji.Míra

vsusicky:>Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?<
.........
Rozvařit a odseparovat. Separaci dělám nad varem a to přes sítko s kličkou. Ikdyž se to zdá nepochopitelné jak mohu dělat se stakily voskového materiálu se sítkem a rukou, zatím je to nejlepší při mém porovnávání při těžbě vosku. Nerezový vařák co jsem kupoval u p. Buriana asi před 4mi lety jsem vloni podaroval menšímu včelaři. Nebyl nejhorší ale malý. Kontinuální řešení je dobré řešení. Zkoušel jsem i odšťavňovací mlýnek podle fotek tuším na n-vcelari.cz, ale ten má jisté nedostatky okolo přípravy směsi co se doní leje. Měl jsem ji předělanou na vrtačku s regulací. Nedostatek v mlýnku dle mých poznatků tkví v tom, že rozdrtí košilky, které pojmou určité množství vosku, které nelze potom oddělit. Také se nesmí v žádném případě s kaší před mletím míchat, ale voskovou čepici při varu jen jemně zatláčet do vody. Také se nesmí voda varem válet přes vosk. Získávání vosku je při rozvařování v kotli umem. Těžba ručním lisování na horké desce (podobné valše) nebo na sítu nad varem je zatím nejefektivnější a rychlá. (ta valcha je vidět a používá se snad i dnes ještě v Polsku, viděl jsem ji ve skanzenu u p. Kašteleviče ve Strožích)

Ve Vašem případě bych volil malý přenosný kotlík a nějaký zavěšený PVC pytel (např. ušitý z nějaké ubrusoviny) s přetlakovým otvorem dole k vypouštění a uzaviratelnou kšicou pro páru zvrchu.. Takový pytlík na páru na dílo s rámky si po separaci složíte a nemusíte se oněj moc starat. Snad jen chránit před myšmi a sluncem.

Ano v podstatě je to tak, nejsme v rozporu. O variantě vytavování v kotli přímo na stanovišti jsem také uvažoval, ale zatím jsem jednak nesehnal vhodnou nádobu a navíc po sérii krádeží je cesta na stanoviště vždy malé stěhování. Ne, že bych se tomu takto úplně vyhnul ale zatím se mi zná relativně snadnější převážet rámky než sud nebo kotel. Je to trochu o těch místních podmínkách a také o množství. Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?

Takže si neodporujeme. Ta cena 80Kč za 10 hodin byla Vaše. Náklady na energii zůstávají ale ve výsledku přibližně stále na stejné úrovni.

8 hodin x4 kWh x 4Kč je takřka 100Kč

K nástavcům. Chtěl jsem reagovat ihned, ale polystyren má v závislosti na případném plnivu nebo barvě, teplotu tavení (deformuje se to) někde kolem 80 - 90 °C.(pára je 100 a více) Minerální vata není také vhodná kvůli kontaminaci. Vhodnější se mi zdají textilní nebo kombinace polystyrenu s textilním uteplením, které se připení na nádobu nebo tenkostěnný nástavek.

Viděl jsem i video na toto téma s dřevěnným nástavkem na internetu od někoho kdo to už zkoušel.
Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=9B31PT5fBPM

........
Ano máte pravdu, že jsem nepočítal spotřebu na přivedení vody do varu, kterou se PG doplňuje, ale nebude to 100% nárůst jak uvádíte (2 varné konvice po 1,7 uvařím tak za 10 minut, tj, když to zaokrouhíl tak 10x doplňuji vodu, tj. celkem cca 2 h při 2 kw příkonu varné koncice, tedy 4 kWhx4,-Kč,-Kč=16,-kč ne 80,-Kč jak uvádíte).
vsusicky>Také netvrdím, že je to vhodné vždy a pro každého, opravdu záleží na konkrétních podmínkách a možnostech a také jak píšete také o zpracovávaném množství.
To co jsem popisoval byly zkušenosi z prvního pokusu na které se někdo v konferenci někdo ptal a náklady byly spíše pro ilustraci.
Také vím, že se zateplením by se efektivita celého procesu zlepšila. Jak jsem ale uváděl, nepoužíval jsem plastovou nádobu ale pařák na vosk, který jsem při tomto pokusu rovněž nezateploval a protože cílem je zpracování celých rámků v polystyrénových nástavcích. Zateplováním pařáku při zpracování zbývajícího voští asi nebudu zabývat, nebo jen z experimentálních důvodů.<

http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_1.html


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Duan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: LEGA
> Datum: 09.1.2009 10:48:05
> ----------------------------------------
> Chcem týmto poprosiť o kontakt na stránku firmy LEGA. Mal by to byť
> taliansky výrobca včelárskych pomôcok. Ďakujem.
>
>
>

Nevím jakou souvislost mezi úspěchem a neúspechem mají mé internetové komentáře okolo svazových sklenic, ale jestli se dočtu, že tuto akci vlastně zachránilo 10 lidí z takové velké členské základny, je něco špatně. Takže nemám z toho radost a jinak děkuji panu RNDr. Robert ŠMIEDOVI za zveřejnění jeho závěrů. Sám jsem byl skeptikem v těchto otázkách, ale otom jestli nápad I2j ať už jakkoli přebraný nemá odezvu znamená, že by mělo být vše okolo tohoto tématu svazových obalů zanalyzováno a to pro případ nové otočky na spirále zájmu vedení na tuto akci "Svazová sklenice".(viz níže v závěru ze sekretariátu ČSV)

Osobně jsem v šoku že v tak velké organizaci se našlo jen pár lidí. Jsem ale rád, že jsem tu sklenici viděl složenou u obchodníka s medem po paletách na vlastní oči a popravdě návrhově je pěkná. Balením medu se nezabývám, ale jiní včelaři z ČSV uvítaly, že si mohou tuto "svou sklenici" přes obchodníka zakoupit. Škoda že je ve vedení až moc jednostranické politiky místo praktického průzkumu a zapojení obchodních článků do této akce. Vyrobit neznamená prodat. To si myslím bylo chybou číslo jedna.

Nevím proč, ale kdyby se na akci sklenice zadařila napasovat evropská dotace na propagaci medu a tím snížit její cenu, mít jednoho člověka který by se staral o zásilky a obchod, možná by akce sklenice byla tím nejúspěšnějším coby ČSV v rámci své pětiletky dosáhl. Škoda.

--------------------------
http://www.beekeeping.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Hadej_Klikanec_Podrobnosti.doc

MALÉ SVAZOVÉ SKLENICE? FIASKO!

Dne 6. října 2008 byla na webu ČSV www.vcelarstvi.cz zveřejněna výzva předsedy a tajemníka svazu, jejímž předmětem bylo zapojení se včelařů do systému získání závazných objednávek sklenic o objemu 370 ml (cca 0,5 kg) s reliéfem kombinované ochranné známky „Včela na buňce s textem ČESKÝ MED“. Stejný text pak byl publikován v časopisu Včelařství č. 11/2008 (str. 301). Výzva byla reakcí na řadu požadavků jednotlivých včelařů i organizačních složek svazu v návaznosti na jejich oficiální jednání (např. schůze základních organizací). Vesměs se jednalo o reakce na úspěšně zavedenou a dnes včelaři a jejich zákazníky velmi oblíbenou svazovou sklenici o objemu 720 ml (cca 1 kg). Zavedení této sklenice a její výrobě předcházela obdobná výzva, která se setkala s mimořádným zájmem a podporou včelařů. Výzva, která je současně průzkumem zájmu o „malé“ sklenice, měla termín zaslání přihlášek do systému 30. listopad 2008. Akceptovány byly pochopitelně i přihlášky došlé po tomto termínu.
Jaký je výsledek? Nazývejme věci správným jménem a co možná nejkratší formou. Výsledek je tedy: Fiasko, mimořádný nezájem.
Nemíním zde dělat rozbor příčin nezájmu. Je jich poměrně široké spektrum. Ale zcela jistě nezájem odráží aktuální stav na domácím trhu s medem. A myšlenkové pochody včelaře, který uvažuje z okamžitého pohledu zcela pragmaticky. Nepotřebuji malé sklenice, když zákazník přichází za mnou sám a bere med v obalu na 1 kg, ještě lépe však na 5 kg. To, že nejen v Evropě, ale i ve světě je menší obal naprostou samozřejmostí, mne nezajímá.
Nikoho nelze nutit. Propásli jsme ale jedinečnou příležitost získat malé, cenově příznivé sklenice. Sklenice, jejichž formy by uhradil výrobce, pokud bychom prokázali zájem o minimálně 200 tisíc kusů. Zájem však neprojevila jediná základní organizace, jediná okresní organizace, ani komerční včelaři, ani profesionálové. Zájem o 32 tisíc sklenic projevilo 10 (slovy deset) včelařů. Z toho o téměř 20 tisíc přítel Petr Sedláček. Jemu i zbývajícím devíti přátelům si dovoluji vyjádřit poděkování za pochopení významu malé sklenice na trhu (Bryl V., Hanzlík J., Miesbauer J., Peroutka M., Rubeš R., Sojka L., Špindler B., Vítovec M. a Vymlátil V.) a zaslání přihlášky do systému. Ostatním včelařům jistě alespoň v duchu poděkují někteří výrobci, zpracovatelé, falzifikátoři a obchodníci s medem, kteří s radostí dodávají v malých baleních med falšovaný či jinak poškozený do sítí našich supermarketů. Radost budou mít jistě i anonymové či uživatelé pseudonymů typu Gustimiliána Pazderky ve službách těchto falzifikátorů. Anonymové, kteří na různých elektronických fórech směsí pravd, polopravd a lží snadno ovlivňují myšlení přátel včelařů, kteří jim věří a důvěřují.
Jsem přesvědčen o tom, že i nerealizované nápady a myšlenky se pohybují po spirále. Jsem tedy přesvědčen, že myšlenka malých svazových sklenic se vrátí. Zvlášť když požadavek na ně vzešel od řadových včelařů. Její realizací se bude zabývat za jiných podmínek zcela jistě někdo jiný. Třeba se ten jiný setká s větším pochopením a přispěje tím ke zvýšení prodeje kvalitního českého medu „ze dvora“ i v době jeho přebytku na trhu. Přispěje tím k tomu, že významný podíl českého medu nebude míchán s medy s rezidui antibiotik a sulfonamidů, s cukry z C-4 rostlin, škrobovými hydrolyzáty a jinak poškozenými medy dovezenými ze zemí mimo EU.
RNDr. Robert ŠMIED
sekretariát ÚV ČSV

Kontakt na autora:
smied/=/vcelarstvi.cz

Ano máte pravdu, že jsem nepočítal spotřebu na přivedení vody do varu, kterou se PG doplňuje, ale nebude to 100% nárůst jak uvádíte (2 varné konvice po 1,7 uvařím tak za 10 minut, tj, když to zaokrouhíl tak 10x doplňuji vodu, tj. celkem cca 2 h při 2 kw příkonu varné koncice, tedy 4 kWhx4,-Kč,-Kč=16,-kč ne 80,-Kč jak uvádíte).
Také netvrdím, že je to vhodné vždy a pro každého, opravdu záleží na konkrétních podmínkách a možnostech a také jak píšete také o zpracovávaném množství.
To co jsem popisoval byly zkušenosi z prvního pokusu na které se někdo v konferenci někdo ptal a náklady byly spíše pro ilustraci.
Také vím, že se zateplením by se efektivita celého procesu zlepšila. Jak jsem ale uváděl, nepoužíval jsem plastovou nádobu ale pařák na vosk, který jsem při tomto pokusu rovněž nezateploval a protože cílem je zpracování celých rámků v polystyrénových nástavcích. Zateplováním pařáku při zpracování zbývajícího voští asi nebudu zabývat, nebo jen z experimentálních důvodů.

Chcem týmto poprosiť o kontakt na stránku firmy LEGA. Mal by to byť taliansky výrobca včelárskych pomôcok. Ďakujem.

fskalsky:>Moje rada u tenkostenych ulu aby vcelstvo mohlo odebirat zasoby je: aby zadni stenu ulu prohrivalo slunce vice nez cesnovou stenu,a tim vnitrni proudeni vzduchu v miste odberu zasob melo vzestupnou tendenci.Provest polootoceni ulu.<
........
Je také pozdě teď(leden) něco pootáčet česny k severu, protože nechceme dojít o včelstvo, které potřebuje klid.

Pootočení úlu je dobré, ale jen u úlu s víky, kde je slabé nebo žádné zateplení.
Nízká tepelná propustnost víka totiž u stoupající teploty jedné stany tenkostěnného nástavku způsobí to, že se teplejší vzduch od stěny v úlu odrazí od víka a rozptýlí kolem chůmáče, který má potom snadnější pohyb. U silně zateplených úlů nebo u skleněných nebo dvoustěnných nebo jednostěnných je při stálých teplotách kolem -5 až -10 a níž, je vlastně nevýznamná stěna úlu v období leden - únor. Hlavní fyzikou pro včely jsou jarní měsíce, kdy stoupá strmě spotřeba zásob kvůli plodování, prolety atd....

Dovolím si upozornit na matematickou nesrovnalost v tom, co si myslíte o výsledné spotřebě kWh. Asi nejpřesnější by mohlo být udělat dva záznamy elektroměru. Jeden mezi 9-17 hodinou bez vyvíječe a druhý s vyvíječem a potom z hodnoty s vyvíječem odečíst běžnou spotřebu. Mám obavy, že tu vodu jste také ohříval dalším příkonem a zapomněl jste k těm 80 Kč přičíst dalších minimálně 80.+-.

Náklady při 8 hodinách (9-17) tedy činí více než 100Kč na 6-7kg vosku což souhlasí s mými závěry o používání el. energie při tavení a čištění. U mne by byla taková těžba dražší než při ohřevu dřevem. Za cca 10 000,- (jestli přidám dvě nuly k Vašemu výsledku) mohu sedět u tohoto klávesnice třetinu zimy s teplem z plynu. Dřeva totiž je v lese na mé tavení vosku kolem úlů dostatek a s cestou ke včelám je doprava "zdarma". Ohniště mám na velké kusy, takže k rozřezání cca 1 plnometru na 200 kg vosku, ani nepočítám 2 litry benzinu a oleje. Nádoba k ohřenu je 200 litrů.

Z toho je možné usoudit, že el. vyvíječ páry je v součtu výhodnější pro malé včelaře, kde vlastně ani nejde počty a pár korun. U mne je to pochopitelné, že si musím rozmyslet jestli budu v profitu nebo budu platit za něco zbytečně hodně.

P. Sušický, asi bych zvolil cestu k zateplení tavné plastové nádoby, přidal teploměr pro kontorolu a standardizaci a tím výrazně snížil ty časy a spotřebu páry.


..........

vsusicky:
>Zkoušel jsm to z toho důvodu, že mám doma cca 15 kg vyřezaného voští.

Vosk začal téci asi po 30 minutách. Cca každou hodinu jsem doplňoval PG vroucí vodou v množstvé kolem 3 litrů do nádoby PG se vejde odhadem 5-až 6 litrů vody, příkon 1900w a principienně je to na bázi varné konvice(použá běžná topná spirála 2kw). Po dobu té hodiny jsem se věnoval jiné činnosti, před doplněním vody jsem voští vylisoval a lis opět povolil. Od 9:00 do cca 17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku.<

vsusicky:
Re: Cistenie vosku
>Když vezmu 4kč za 1 kwh,tj. 8kč za hodinu tak je to za 1O hodin 80,-Kč. Z těch 10 hodin mohu dělat nejméně 8 hodin něco jiného než přikládat pod kotel na vyvaření vosku. Na kolik si ceníte 8 hodin své práce?? Já určitě na více než 80,-Kč.<

29.12.08 Vcely mimo zasoby,vcelstvo slabsi,ul optimal,zimuji v 1 a 2 nastavku,kde velmi malo zasob.3nastavek je beze vcel,4ramky ce stredu jsou do pulky vybrany-zbytek je plny zasob.
R.Polasek: ..Tady asi malo kdo poradi,protoze to nikdo nedelal

Informace ze vcelstvo je slabsi je prilis povrchni a nevyjadruje plne skutecnost.Mohl byt uveden : pocet radku meli s podlozky podmetu,a delku dosud nezaznamene casti radku meli z ktere by se usoudilo jsouli nebo nejsou zasoby v 2nastavku.
V pripade ze vcely maji dojezeno,nebude problem v tom jestli budou schopny prelezt do 3nastavku,ale jestli si tam budou schopny vubec neco uzobnout.
Moje rada u tenkostenych ulu aby vcelstvo mohlo odebirat zasoby je: aby zadni stenu ulu prohrivalo slunce vice nez cesnovou stenu,a tim vnitrni proudeni vzduchu v miste odberu zasob melo vzestupnou tendenci.Provest polootoceni ulu.
(Jeli vcelstvo skutecne slabe,je jistejsi,i v dobe probihajicich mrazu premistnit cesno do nejhorejsiho ocka a zrusit vsechny spodni otvory.)
Z cela vazne franta

Ja tiez prechadzam na el. prud. Mne drevo samo nepride do pajty a
vhodnejsie ho spalim v chalupe, kde i 2kW ohrievac robi problemy. Myslim
si, ze i zhananie, dovoz a priprava dreva potrebuje svoj cas.
Samozrejme su s tym aj ine starosti, ktore pri el. vytavovani nebudem
poznat.

Vojto
----------
www.inPage.sk â?? Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Ve starém smaltovaném prádelním kotli zpracuji 200 plástů + víčka a divočinu, při spotřebě 2 -3 travných košů dřeva. Přitom stačím rámky i očistit celá tato operace trvá přibližně 4 hodiny a mám vytaveno něco kolem 15 kg vosku. Na druhyý den to znovu přetavím aby byl čistý a to trvá tak 2 hodiny Nebylo by pro vás lepší vyměnit staré plásty za mezistěny rovnou


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cistenie vosku
> Datum: 08.1.2009 19:21:05
> ----------------------------------------
> Parní vyvíječ mám doma 2 sezóny a jsem s ním max. spokojen. Za 1600,-Kč
> nádoba s hadičkou, vlastně je to taková větší varná konvice, nic složitého.
> Výhoda je, že sám po vyvaření vody vypne. Vyvaření 10 rámků mi trvá max. 1
> hod. / podle barvy souší /. Bednu jsem si udělal dřevěnou - něco jako
> uzavřený nástavek. Domnívám se, že to byla jedna z lepších investic. Sl.
> tavidlo, které mám také je tak na tavení vosku do 5 včelstev.
>
>
>

Když vezmu 4kč za 1 kwh,tj. 8kč za hodinu tak je to za 1O hodin 80,-Kč. Z těch 10 hodin mohu dělat nejméně 8 hodin něco jiného než přikládat pod kotel na vyvaření vosku. Na kolik si ceníte 8 hodin své práce?? Já určitě na více než 80,-Kč.

Sedlášek doporučuje nástavky z polystyrénu. I kdybych je měl jen pro ento účel ze styroduru vyrobit, tak se to vyplatí.

Před vánocem jsem PG za tuto cenu v Ještědu zakoupil+ poštovné. Platil jsem předem. Trochu jim apikace na objednávání zlobí ale jsou velice ochotní. A dí se to vyřídit telefonicky.

Parní vyvíječ mám doma 2 sezóny a jsem s ním max. spokojen. Za 1600,-Kč nádoba s hadičkou, vlastně je to taková větší varná konvice, nic složitého. Výhoda je, že sám po vyvaření vody vypne. Vyvaření 10 rámků mi trvá max. 1 hod. / podle barvy souší /. Bednu jsem si udělal dřevěnou - něco jako uzavřený nástavek. Domnívám se, že to byla jedna z lepších investic. Sl. tavidlo, které mám také je tak na tavení vosku do 5 včelstev.

Honzo v téhle nabídce stojí 1630kč, ale to už vám tu někdo psal.Jediný rozdíl je že má vršek na nalévaní vody z červeného plastu a pan Sedláček zeleného a samozřejmě cenový rozdíl.
http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/08-prace-s-voskem/




zdravim,
obavam se, ze to bude pouze internetova informace, vetsina int. obchodu ma
vyvyjec v nabidce, bohuzel ho nikdo nedodava, byl totiz puvodne urcen na
odstranovani tapet a jak jsem se dozvedel (pred rokem), ted leti nejaky
tekuty pripravek, tak uz tapetari ten parni nechteji. takze mimo znackovych
s cenama kolem 5000 je to nedostatkove zbozi.

Honza

Pokud by si tam dal tu cíhlu, včely by na ní reagovaly a snažily by se z úlu dostávat ven a tím by byl jejích konec.
------
Jedině za tmy.
Na tom je založen jeden z objevů. jak psal kdysi ve Včelařství doc. Ptáček.
------
Topí se jen za tmy a když klesne venkovní teplota pod 10st. Tedy ošetří se tak minimum, které vlastně omezuje plodování.
Teoreticky.

Zkoušel jsem to, když jsem potřeboval jednou hodně rozšiřovat, ale výsledek mě nepřesvědčil. Včely byly hodně rozvolněné a obsedaly velký prostor. Do jaké míry víc plodovaly jsem neposoudil. Nijak významný rozdíl jsme neviděl.

Kdysi když se mi prvně povedlo vyzimovat včelstva odpovídající silou půdorysu nástavku Langstroth a viděl jsem tam ještě za sněhu včely jak obsedají plně horní nástavek a na šíři asi 8 uliček přecházely dospod, tak jsem byl zvědavý jak plodují. Čekal jsem skoro nástavek a ale množství plodu se moc nelišilo od podprůměrných včelstev. Asi tak 3 plásty.
Pak přišly pozdní mrazy a bylo to jasné. I silné včelstvo se stáhlo právě tak kolem toho plodu. A ty slabší obsedaly obdobný prostor. Sice řidčeji, ale asi víc topily.

Vyšlo mi, že silnější plodují na jistotu a těm slabším nezbývá než riskovat.


Karel

Fery p. Josef je učitel včelařství a včelaři nástavkovým způsobem a má 100 včelstev. Takže nepreferují způsob včelaření z poloviny minulého století. To jenom na doplnění, ale už toho oba nechme !!!

Fery trochu si to přehnal, ale nevadí. Pokud by si tu otázku položil jako začátečník, odpověděl bych ti asi tímto způsobem. Včely zimují v chumáči a cca 1 cm. od chumáče mrzně i když tam budeš mít sebelepší úteplení. Včely, které jsou na okrají chumáče se točí a postupně se dostávají dovnítř chumáče. Pokud by si tam dal tu cíhlu, včely by na ní reagovaly a snažily by se z úlu dostávat ven a tím by byl jejích konec. Silné a hlavně zdravé včelstvo nepotřebuje nějaké zákroky i když bude velíce nízká venkovní teplota.

> Tak to jste mne potěšili,že ta moje myšlenka není až tak přihlouplá,inu pan
> Josef je asi již stár a včelaří zastarale a nehodlá připustit že to jde i
> jinak,ale i tak mu přeji hodně dobrých výsledků s jeho včelařením.Dík
>

Trochu se ztracim, nevim na koho a co presne je tato reakce, ale dodavam dotaz. Vite presne ze sedi spatne, tj. mimo zasoby? Jak je to mozne? Neni to pouha nejistota? Ja sam jsem ted trochu nejisty - ale proc - mozna totiz mam pocit, ze jsem nektere trochu na podzim zanedbal.

Kdo vi kde si pred zimou vytvorily hnizdo, kam si daly a kolik maji zasob muze vklidu spat a neresit veci okolo topeni :-) Proto se i docela opravene muze ptat co to tu vymyslime za ... Protoze vcely si umi poradit i bez topeni jen kdyz maji zasoby - ne jak nekteri z nas bez plynu z ruska :-)

T.H.

Už před hodně lety výzkumníci, asi podobným způsobem přes skla,
vypozorovali, že zimní chumáč reaguje na venkovní teplotu dost pružně, když
je tepleji, rozvolňuje se a zvětšuje, za mrazů se sráží k sobě.
Pravděpodobně rozvolňování a srážení včel k sobě při kolísání teplot v noci
a ve dne vypomáhá taky k pohybu zimního chumáče za zásobami a umožní mu
překročit menší překážky do několika centimetrů. Jinak teplota za mrazů
uvnitř chumáče by měla být okolo 15 st C, teplota okrajových včel jen nějak
okolo 7 st C, což je na hranici pohybu a života včely. U proskleného úlu
bude v rozích uvnitř prakticky stejný mráz jako venku, řekl bych, že v noci
tam kondenzuje v led i ta troška páry, kterou vydechuje i neplodující
včelstvo, navíc toto v proskleném úlu zimuje za nižších teplot než v
neproskleném a o to dříve na podzim s plodováním končí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 2:12 PM
Subject: Re: Zimní zásoby


> Připouštím, že když někdo večer rozumným způsobem udělá v úlu teplo a do
> druhého dne úl zase vychladne, že se včely mohou přesunout tam, kde to
> potřebují.


Mam proskleny ul - nastavky Lang 159. Zatim jsem za kratkou dobu par mesicu
vypozoroval, ze chomac vyzaruje teplo takovym zpusobem ze vcely na jeho
okraji se dokazi pohybovat v radu minimalne jednoho centimetru i pri -10°C.
Sedely zatim nalepene na plexisklo na cesnove strane, takze mam dobry vyhled
jak to vypada pri velkem mrazu nebo pri otepleni, tj. kolik ulicek
obsedaji - je to docela rozdil, mozna vetsi nez si vetsina mysli. Na podzim
se rozpinaly od 4 do 8 ulicek. Ted po slunovratu drzi 5ulicek i za velkych
mrazu - rikam si ze maji asi plod?, na stenach je spousty ledu, rampouchy
pres cesnovy otvor. Nyni se trochu posunuly smerem dovnitr za zasobama.
Cekal bych, ze na plexi a na bocnich louckach musi byt kosa, ale vcely tam
docela dobre vegeti a i se pohybuji. Co sem videl nebyl problem aby vcela
oblezla ramek po dreve.

Takze si zatim myslim, ze se dokazou v klidu pohybovat i pres ramky, nejen v
ulicka. Problem jsou pak prilis odlehle zasoby a spis asi plod, ktery kdyz
uz maji tak se z neho pak nehnou - me spekulace.

Uvidim co si pocnou dale, maji zasoby ulozene v prostrednim nastavku, hnizdo
ve spodnich dvou, horni nastavek nad nima je poloprazdny zasob. Treba budu
muset zacit letos driv vcelarit, ale po nakrmeni sem si rekl, ze jim budu
verit, ze snad vedi co delaji a kam si maji dat zasoby. Snad se moc
nespalim :-)

T.H.

Tak to jste mne potěšili,že ta moje myšlenka není až tak přihlouplá,inu pan Josef je asi již stár a včelaří zastarale a nehodlá připustit že to jde i jinak,ale i tak mu přeji hodně dobrých výsledků s jeho včelařením.Dík

> Připouštím, že když někdo večer rozumným způsobem udělá v úlu teplo a do
> druhého dne úl zase vychladne, že se včely mohou přesunout tam, kde to
> potřebují.


Mam proskleny ul - nastavky Lang 159. Zatim jsem za kratkou dobu par mesicu vypozoroval, ze chomac vyzaruje teplo takovym zpusobem ze vcely na jeho okraji se dokazi pohybovat v radu minimalne jednoho centimetru i pri -10°C. Sedely zatim nalepene na plexisklo na cesnove strane, takze mam dobry vyhled jak to vypada pri velkem mrazu nebo pri otepleni, tj. kolik ulicek obsedaji - je to docela rozdil, mozna vetsi nez si vetsina mysli. Na podzim se rozpinaly od 4 do 8 ulicek. Ted po slunovratu drzi 5ulicek i za velkych mrazu - rikam si ze maji asi plod?, na stenach je spousty ledu, rampouchy pres cesnovy otvor. Nyni se trochu posunuly smerem dovnitr za zasobama. Cekal bych, ze na plexi a na bocnich louckach musi byt kosa, ale vcely tam docela dobre vegeti a i se pohybuji. Co sem videl nebyl problem aby vcela oblezla ramek po dreve.

Takze si zatim myslim, ze se dokazou v klidu pohybovat i pres ramky, nejen v ulicka. Problem jsou pak prilis odlehle zasoby a spis asi plod, ktery kdyz uz maji tak se z neho pak nehnou - me spekulace.

Uvidim co si pocnou dale, maji zasoby ulozene v prostrednim nastavku, hnizdo ve spodnich dvou, horni nastavek nad nima je poloprazdny zasob. Treba budu muset zacit letos driv vcelarit, ale po nakrmeni sem si rekl, ze jim budu verit, ze snad vedi co delaji a kam si maji dat zasoby. Snad se moc nespalim :-)

T.H.

Připouštím, že když někdo večer rozumným způsobem udělá v úlu teplo a do
druhého dne úl zase vychladne, že se včely mohou přesunout tam, kde to
potřebují. Ale i tak je kolem toho spousta neznámých, musí se to prostě
vyzkoušet, jestli to včelám vůbec pomůže a jak konkrétně to udělat, aby se
to "nepřipálilo nebo naopak nedopeklo"

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 10:41 AM
Subject: Re: Zimní zásoby


> Fery a Radíme: Předpokládám, že si děláte jenom legraci. Není první duben
a
> aby někdo s nějakým topením nemyslel vážně. V minulostí jsem viděl topení
> na zadní sklo, ale pro toho včelaře hněd po první zimě dopadlo špatně.
> Včely nebyly v úle. Nechme to přírodě. Zdravé silné včelstvo rozumně
> nakrmené /není rozumné na jeden nástavek 39x24 cca 20 kg jak to mnozí
> děláte/.

Pokud jsem dobře slyšel od našich zástupců na včelařských návštěvách v
Polsku, tak tam je v některých oblastech elektrické vytápění úlů běžné :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Josef " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 10:41 AM
Subject: Re: Zimní zásoby


Fery a Radíme: Předpokládám, že si děláte jenom legraci. Není první duben a
aby někdo s nějakým topením nemyslel vážně. V minulostí jsem viděl topení
na zadní sklo, ale pro toho včelaře hněd po první zimě dopadlo špatně.
Včely nebyly v úle. Nechme to přírodě. Zdravé silné včelstvo rozumně
nakrmené /není rozumné na jeden nástavek 39x24 cca 20 kg jak to mnozí
děláte/.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3749 (20090107)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Stačí čelní stěnu pobít umakartem. Datlové a podobní nemají šanci.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Thursday, January 08, 2009 8:57 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Zluna?

Kromě pletiva, soused ochránil strom s černými jeřabinami od špačků tím, že na něho navěsil za středovbý otvor snad 200 vadných CD. Má kontakty v počítačové firmě, tak neměl problém jich tolik sehnat. CD zavěšená svisle se ve větru točí a házejí spoustu odlesků, vypadalo to jak vánoční stromeček, ale špačky, pro které jsou jinak černé jeřabiny velice lákavé, to odradilo.
Potom když se nemá použít pletivo, tak bych zkusil silonový vlasec na tažený tak 5 centimetrů od úlů, předpokládám, že žluna bude o něho brnkat a odplaší ji to. Nakonec to vidím přece jen na tenkou plastovou síťovinu, ale ne přímo na stěnách úlu, ale takových 10 cm od stěn úlů. Pokud nebude přímo na stěně úlu, ale volně kolem, žluna bude muset nejdřív najít způsob, jak se na pletivu pohybovat, protože taková věc se v lese normálně nevyskytuje.
Pták se bude do pletiva zamotávat, což pro něho znamená instinktivně smrtelné nebezpečí stejně tak jako kdyby se pokusil proniknout pod pletivem do úlu, protože v případě vyrušení nemá volnou cestu ven, zazmatkoval by a zamotal se do toho pletiva. Ideální by potom bylo, kdyby se pták při příchodu včelaře zamotal do pletiva a byl by chycen přímo do ruky. S největší pravděpodobností by to byl pro ptáka tak stresující zážitek, že kdyby byl potom vypuštěn, ještě případně po prohlídce včelařem a společníky, na úly by se už neodvážil.
Jinak to vypadá, že v dnešní mrazivé zimě zimuje hodně ptáků, za předchozích dvou teplých zim jich hodně přežilo a přes léto se ještě namnožili. Takže letos v mrazivé zimě jsou možná běžné zdroje potravy těchto hmyzožravců, hmyz na stromech, už hodně vyčerpány a žluna proto se snaží překonat i poměrně pevné úly a dostat se k potravě. Pokud žluny budou v lese úly likvidovat často, nezbude asi nic jiného než vytvořit nastavky na zimování přímo pobité kovovým pletivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Roman" <paprna/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 07, 2009 4:12 PM
Subject: Zluna?


> Zdravim,
> opet mne radi na lesnim stanovisti zluna, nejspis. pPar ulu uz nacala,
> vcelstva byla dost rozrusena. Mam nejake jine moznosti ochrany ulu, krome
> obehnani nejakym pletivem? Popripade, na jakou potravu zlunu odlakat? Diky

Vytápění na zadním okenku aby tam nekondenzovala vlhkost jsem viděl a včelám to ani moc nevadilo.
Ale není nad dobré větrání:-)

Pokud včely mají zásoby v uličce tak topit nepotřebují.
Pokud ne, asi by bylo lepší jim je tam přidat - rámky, nebo med na loučku, než vyrábět nějaké topení.

Karel

Předpokládáš špatně,legraci si vůbec nedělám,jsem teprve začátečník,nemám patent na rozum a jak jsi napsal to má bejt co?slabý včelstvo na zimování?jak se to dělalo v univerzálech s jedním plodištěm?Nechci Tě nějak nadzvednout a zvýsit krevní tlak,jen jsem se zeptal.Pan Poláček na rozdíl od Tebe poradil,Ty se snažíš asi o kritiku,tak utři slinu,pot z čela,dej si kafčo a jaro je tu cobydup

Fery a Radíme: Předpokládám, že si děláte jenom legraci. Není první duben a aby někdo s nějakým topením nemyslel vážně. V minulostí jsem viděl topení na zadní sklo, ale pro toho včelaře hněd po první zimě dopadlo špatně. Včely nebyly v úle. Nechme to přírodě. Zdravé silné včelstvo rozumně nakrmené /není rozumné na jeden nástavek 39x24 cca 20 kg jak to mnozí děláte/.

On Thursday 08 of January 2009 09:05:24 Jiri Borik wrote:
> vsusicky napsal:
> > samotný genrátor stojí 1640,
>

zdravim,
obavam se, ze to bude pouze internetova informace, vetsina int. obchodu ma
vyvyjec v nabidce, bohuzel ho nikdo nedodava, byl totiz puvodne urcen na
odstranovani tapet a jak jsem se dozvedel (pred rokem), ted leti nejaky
tekuty pripravek, tak uz tapetari ten parni nechteji. takze mimo znackovych
s cenama kolem 5000 je to nedostatkove zbozi.

Honza

To sice není problém, ale vyvíječ má špičkovou automatiku a jakmile dojde voda nebo se zvýší teplota okamžitě vypíná a to už sesmolit amatérsky problém je. Navíc letování nádrží není zas tak jednoduché jak Radim popisuje a má to své zákonitosti, které je třeba dodržet, protože 220 V je vedle a mokro pod nohama..... Tak ať vás to nepotká. Zdraví R. Stonjek

To asi nikdo neporadí, protože to ve skutečnosti skoro nikdo nedělal.
Každopádně by se to nemělo dělat za světla, asi by to podnítilo včely k
vyletování a ty by byly na sněhu za mrazu ztraceny . Než šamotovou cihlu,
kde by asi dělala problém příliš velká teplota případně smrad z té cihly
jsou možná vhodnější PET flašky s teplou vodou, to mně připadá čistší.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Fery" <kuryrfery/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 9:22 AM
Subject: Zimní zásoby


> Dobrý den,chtěl bych se zeptat zkušených kolegů na přesun včeliček za
> zásobami.Napadlo mě ,zda bych mohl dát do podmetu nahřátou šamotovou
> cihlu,přejdou včely ?Dík za radu

Radim Polášek napsal(a):
> Že se do toho pletu, to je takový problém sehnat staré topné těleso kolem
> 2200 wattů třeba z automatické pračky, pozinkovaný plech a silnou pájku a
> zabudovat to těleso do nádoby z toho plechu třeba na 10 litrů vody?

Ale jistě to jde udělat, ale chce to trochu řemeslné zručnosti... Navíc se mi nelíbí kovová nádoba s vodou a elektřina dohromady. Přeci jen se mi ten plast zdá bezpečnější.

Jiří Bořík

Dobrý den,chtěl bych se zeptat zkušených kolegů na přesun včeliček za zásobami.Napadlo mě ,zda bych mohl dát do podmetu nahřátou šamotovou cihlu,přejdou včely ?Dík za radu

Že se do toho pletu, to je takový problém sehnat staré topné těleso kolem
2200 wattů třeba z automatické pračky, pozinkovaný plech a silnou pájku a
zabudovat to těleso do nádoby z toho plechu třeba na 10 litrů vody?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2009 9:05 AM
Subject: Re: Cistenie vosku


> vsusicky napsal:
> > samotný genrátor stojí 1640,
> ..
> > Popis technologie má Sedláček na tomto
> > odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457,
>
> Můžu se zeptat, kde je parní generátor k mání za 1640 ? Díval jsem se na
> pár webech včelařských obchodů a všude je cena kolem 2500.
>
> Díky za informaci,
>
> Jiří Bořík

> 3)Předpokládám, že začnu s jedním úlem (zahrada je jen 444m2, ale v
blízkém
> okolí jsou vinice, pole, lesy a zahrádky), ale na druhou stranu...není s
> větším početm úlů šance na úspěch větší? Někde jsem slyšel že ideál je 2-3
> včelstva-platí to i pro začátek?


Množství včelstev nelze zvyšovat donekonečna. Vlastní spotřeba jednoho
včelstva je asi 90 kg sladiny ročně rozložená na období zhruba květen až
srpen, teprve to, co včely nasbírají navíc, jde pro včelaře. Úspěšný včelař
má jednu až tři snůšky, kdy včely nosí až několik kilo sladiny denně, tu
potom po skončení snůšky až na nějaké bezpečnostní minimum vybere. Mezi
snůškami potom bývá přestávka, během které ale včelstvo musí v okolí najít
sladinu pro svoji spotřebu plus kvůli shromažďovacímu pudu minimálně každý
den takových půl kila navíc. Pokud tolik nenajdou, včelstvo omezí plodování
a tím obnovu včel i sběrací pud a na další snůšku nebo krmení na zimu jde
včelstvo slabé a se zestárlými včelami. Pokud se tedy na nějakém místě mají
včely chovat úspěšně, musí být v okruhu asi 2 kilometrů od stanoviště v
první řadě zaručeno dostatek sladiny i mezi snůškami, jinak totiž včelař
musí buď velkou část medu ze snůšky včelám nechat na uživení mimo snůšku
nebo musí dokrmovat cukrem a potom se prakticky nedá zaručit, že se cukr
nedostane do vytáčeného medu. Kapacita krajiny může být už stávajícími
včelstvy okolních včelařů zaplněna a potom úspěšné včelaření ve smyslu
rozumných výnosů medu bude při jakémkoliv způsobu chovu včelstva nemožné a
pro začátečníka bude taky velice obtížné se za takových podmínek naučit
včelařit. Takže jestli si okolní včelaři stěžují na častý nedostatek zásob
mezi snůškami v červenci nebo dokonce v červnu nebo automaticky všichni krmí
na zimu už v červenci a vysoké množství cukru, 20 - 30 kilo na úl, jinak by
měli problémy s přežitím včelstev přes zimu, bude už kapacita krajiny pro
včelaření vyčerpána, ať tam v okolí je co tam je.

R. Polášek

vsusicky napsal:
> samotný genrátor stojí 1640,
...
> Popis technologie má Sedláček na tomto
> odkazu http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457,

Můžu se zeptat, kde je parní generátor k mání za 1640 ? Díval jsem se na pár webech včelařských obchodů a všude je cena kolem 2500.

Díky za informaci,

Jiří Bořík

17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku. Za tu dobu v pařáku
> nakondezoval asi 1=1,5l vody. Zatím stručně vše. Cílový stav je ovšem
> vytavování přímo z rámků umístěných v nástavcích.

Já bych chtěl vidět, jestli někdo už parou v nástavcích vytavuje, jak potom
takový běžný dřevěný nástavek po pár vytavování vypadá. Podle mně to je
slepá ulička, za cenu problematického zjednodušení těžby vosku se horkou
parou a vlhkostí po pár takových vytavování nastavek zničí.

R. Polášek