Včelařská konference

Myslel jsem tím jen je minuty je to poznat hlavně při zimních proletech a může to být i konstrukcí úlu . mám na stanovišti krom tenkostěnných i 4 moravské univerzály. Jinak v hospodářských výsledcích v nich rozdíl nevidím Jen tu váhu je poznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zateplen? ?ly
> Datum: 13.1.2009 10:01:13
> ----------------------------------------
> Včely vyletují z úlu zatepleného o něco později jak neuteplených
>
> Ja som posledných 6-tich rokoch používal 10 starších úľov ((hodnota lambda
> až 65 cm) na včelnici pri ostatných 64-och Včelstvách a nezaznamenal som
> tento jav. nie raz vyleteli na prelet o niečo skôr ako z tenkostenných.
>
> Podľa mojich zistení včelí chumáč a včely vnímajú a posudzujú vonkajšiu
> teplotu, ktorá neustále vniká do úľa cez stále otvorený letáč a informuje
> ich o skutočne vhodnej teplote pre výlet z úľa. Aký by to ne malo zmysel
> aby vyleteli do nižšej teploty, ako je za tenkou stenou úľa? Zbytočne by ne
> tento prepych doplácali skrehnutím a smrťou.
>
>
>

Nepředpokládám že jdete měnit voskový koláč o průměru nějakých
> 50 cm.

Odevzdavam kolace o prumeru cca 25cm, a neresil bych ani tech 50cm - nikdy jsem nezaznamenal problem s odevzdavanym tvarem vosku. Ale taky jsem ho jeste nikdy nemel vice nez cca5kg v jednem kolaci :-)

Docela jsem nad tim nedavno premyslel a vcera jsem narazila na pekny clanek u pana Pravdy http://www.vcelar.com/view.php?nazevclanku=quotondrejovskequot-slunecni-tavidlo-vosku&cisloclanku=2008100001

Je to tedy vhodne i pro vetsi vcelare. Co jsem to ted v nedavne dobe diskutoval s jednim velko vcelarem tak mu vadi to, ze pri vyvarovani ramku ve vode je on i okoli hodne upatlane od vosku. U slunecniho tavidla co videl v Polsku(pry hojne pouzivane) si liboval cistotu prace, bez energeticke narocnosti a s dobrou kvalitou vosku temer bez namahy.

Muj pozadavek na taveni vosku je zatim zcela prosty - chci jakkoliv dostat co nejcistci ramek s neporusenym dratkem pro nove pouziti :-) Takze pouzivam neco jako proskleny nastavek, ktery mi toto zatim jakstaks splni (musim poresit ucinnost - minimalne pridat zrdcadlo a douteplit) a zbytek holt roztavim ve vode a vylisuju podobne jak psal Pepan. Neni to zatim zadny ideal co do technickeho reseni ale cesta to byt muze. Pro me vyhodnejsi nez stale jen dratkovat :-)

T.H.

Včely vyletují z úlu zatepleného o něco později jak neuteplených

Ja som posledných 6-tich rokoch používal 10 starších úľov ((hodnota lambda až 65 cm) na včelnici pri ostatných 64-och Včelstvách a nezaznamenal som tento jav. nie raz vyleteli na prelet o niečo skôr ako z tenkostenných.

Podľa mojich zistení včelí chumáč a včely vnímajú a posudzujú vonkajšiu teplotu, ktorá neustále vniká do úľa cez stále otvorený letáč a informuje ich o skutočne vhodnej teplote pre výlet z úľa. Aký by to ne malo zmysel aby vyleteli do nižšej teploty, ako je za tenkou stenou úľa? Zbytočne by ne tento prepych doplácali skrehnutím a smrťou.

Dotace se se vyplácejí na včelstvo které do zimy dosáhne nejméně 7 rámků protože toto se považuje již za dostatečně siné a proto má nárok na odměnu za práci kterou již provedlo
. Nemá to nic společného ze sílou včelstva připraveného pro příští rok.
Dokonce i zimování super silných včelstev v oblastech kdy přichází snůška pozdě nemá smysl . Tato super siná včelstva mají smysl jen v oblastech kdy je hlavní snůška možná již koncem dubna nebo v první dekádě května V oblastech kde jsou hlavní snůšky až červnu tak těch 7 rámků na zimu bohatě stačí.
To ale již musí posoudit sám včelař podle stanoviště jestli se mu vyplatí zkrmit 10 nebo 30 kg cukru
Dokonce i to zateplení se v těch velmi raných oblastech může projevit negativně . Včely vyletují z úlu zatepleného o něco později jak neuteplených

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zateplen? ?ly
> Datum: 12.1.2009 22:55:47
> ----------------------------------------
> Radime. Chtějí to včelaři a z tohoto důvodu firmy strkají do úlů různé
> uuteplení, ale v podstatě to nemá žádný smysl u zdravého silného včelstva.
> Včestvo na 7 rámcích není už včelstvo za které to stále povážuje ČSV a na
> něj jsou dotace.
>
>
>

No některé finesy (detaily) jsou určitě důležité. Starý plást při vkůládání do vroucí vody držíte v kleštích a ponořítě celý, nebo v rokavici za roh a otáčíte?.
Separace je včelku srozumitelná, všichni co jste se podělili o zkušenosti v podstatě používáte nějaké sítko na vyjmutí "košilek", G.Pazderak používá "pasírovací sítko s kličkou, ostatní obyčejné. Kromě Př. Křapky nepíšete co dál. Z brutaru nebo kotle předčištěný vosk přeléváte nějakou nádobou (naběračka nebo něco pod) do kbelíku nebo jiné nádoby, zbytek necháte zchladnout v kotli? Nebo necháte zchladnou v kotli a pak to nějak "porcujete".Nepředpokládám že jdete měnit voskový koláč o průměru nějakých 50 cm. Po tomto zprřacování ještě vosk nějak dále zpracováváte? Př. Křapka používá přípravek, kterým vosk ve varné nádopbě při tuhnutí rozdělí na menší kousky.
Jinek všem děkuji, že se podělili o své zkušenosti.

Mám ještě přislábeno, že se mi během 14 dnů zeptají výrobce na množnost samostatného dodání hadičky (koncoky se závitem) kterou se vpouští pára do nádoby nebo nástavku.

Včelaři se dosud ani neshodli na tom, v čem je lepší tenkostěnný úl a v čem
je lepší zateplený úl. Natož pak aby se shodli na lokalitách. Jinak já bych
nerozdělil úl na zateplené a nezateplené, ale na tři druhy. Na tenkostěnné
nezateplené, kde je včelstvo přímo vystaveno veškeré nepřízni i přízni
počasí se stěnou cca 2 cm běžného prkna coulky. Na zateplené, které mají
imitovat několik centimetrů silnou stěnu dutého kmene v včelstvem v přírodě.
To jsou nastavky s izolací cca 1 - 3 cm polystyrenu nebo něčeho jiného. Na
superzateplené úly se stěnou od 5 centimetrů polystyrenu a více bez
tepelných mostů a s uteplením vedle strůpku i dna, kde tepelný režim i
vlhkostní režim - odvádění vlhkosti z potravy v zimě je víceméně nezávislý
na venkovním prostředí a určují ho včely a včelař.
V praxi se ukázalo, že včely se přizpůsobí téměř všem kombinacím úlu,
počasí, mikroklimatu stanoviště a metodám včelaření kromě úplných extrémů.
Nevhodné kombinace kromě těch extrémů jsou kryty pouze zvýšenou spotřebou
cukru přes zimu o desetiny až jednotky kg. Největší extrémy bývají způsobeny
nekvalifikovaným zásahem včelaře. Takže v praxi bývá pro včelaře mnohem více
důležitější výrobní a provozní jednoduchost a levnost úlů a snadnost
manipulace s takovými úly, případně rozměry, které takové úly zaberou, takže
z toho vycházejí lépe jednostěnné.
Úly od výrobců nabízené bez objednávky volně, mně připadá, že v mnoha
případech se tak truhlárny snaží zhodnotit i méně kvalitní řezivo, které by
jinak končilo v odpadu a ze kterého by jednostěnný úl měl malou životnost,
dvoustěnný izolovaný se z takového materiálu dá vyrábět v pohodě. Ovšem to
platí i pro domácí samovýrobu, kde se dá použít na dvoustěnné úly ještě
horší materiál za cenu různé individuální úpravy těchto jinak palivových
kusů dřeva, která by kvůli velkému zvýšení pracnosti byla ve výrobě úlů na
prodej nemyslitelná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2009 10:47 PM
Subject: Zateplené úly


> Existuje nějaké "pravidlo", pro které lokality v ČR je doporučen zateplený
> úl? Podle toho, co jsem se dočetl v literatuře a na netu, by snad všude u
> nás měly vyhovět tenkostěnné úly.....tak proč je většina nabízených úlů v
> zateplené verzi? Děkuji, s pozdravem R.

Dotace na medomet je z technické pomoci, sprvě v příspěvku bylo uvedeno, že nejdříve koupit a zaplatit. Ovšem účty se proplácí pokud byly pořízeny pomůcky od 1.10. 2007 do 15.8.2008 Po tomto termínu až do 1.10 2008 doporučuji nekupovat. V letošním roce vyjde opět upřesnění jak se bude žádat o dotace. Bude to ve Včelařství (asi č 5) Včelař žádá do 15.6. o dotaci na medomet žádostí a uvede celou cenu medometu. Do tohot datumu musí být žádost na ČSV Praha. Do 15.8 zašle na ČSV Praha faktůry za nakoupené a ve vyhlášce vyjmenované věci které souvisí s vytáčením medu. Nejnižší cena je 20 tisíc. Pokud se kupuje z druhé ruky je třeba si nechat udělat soudní odhad znalcem nejlépe z oboru ekonomiky a přiložit to k faktůrám. Že byla žádost přijata nikdo ze SZIF nepotvrzuje. Propláci se do 50% ceny podle počtu žádostí, aby nedošlo k překročení limitu peněz na uvedený tytul technické pomoci. V řijnu až listopadu jsou zaslané peněžní prostředky na uvedený účet žadatele a jste vyrozuměn písemně kolik peněz dostanete atd.... Letos podle SZIF se očekávaji určité změny ve směru zjednodušení u tytulu tlumení varroázy, Zatím se to zkoumá jak to udělat právně. Je to ve vývoji. Pomůže to hlavně ZO.

Kupoval jsem medomet za 85.000.- Kč a ještě stůl na odvičkování. Bylo to skoro za 100.000.- Kč. Vše je uvedeno na WWW.vcelarstvi.cz jak se postupuje a zejména kdy se mají dávat žádosti. Nejdřív se podává žádost na technickou pomoc. Musí se vše koupit a pak postupnmě poslat faktury. Kolik byla dotace přiznána se dovíš až ti dojde vyrozumění, kolik korun dostaneš. V roce 2008 to bylo bezmála 50 % z celkové částky

Radime. Chtějí to včelaři a z tohoto důvodu firmy strkají do úlů různé uuteplení, ale v podstatě to nemá žádný smysl u zdravého silného včelstva. Včestvo na 7 rámcích není už včelstvo za které to stále povážuje ČSV a na něj jsou dotace.

protože to zákazníci chtějí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zateplen? ?ly
> Datum: 12.1.2009 22:47:54
> ----------------------------------------
> Existuje nějaké "pravidlo", pro které lokality v ČR je doporučen zateplený
> úl? Podle toho, co jsem se dočetl v literatuře a na netu, by snad všude u
> nás měly vyhovět tenkostěnné úly.....tak proč je většina nabízených úlů v
> zateplené verzi? Děkuji, s pozdravem R.
>
>
>

Podle mých zkušeností jsem napřed kupoval a s účtem v ruce žádal o dotaci Dnes jsou poskytovatelé podpor tak opatrní , že dopředu nedají ani ň.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotaz k dotaci
> Datum: 12.1.2009 19:10:42
> ----------------------------------------
> Zdravím.
> Jelikož mám s čerpáním dotací jen velmi málo zkušeností,
> chtěl jsem se zeptat, jestli zde má někdo praktickou zkušenost s podáváním
> žádosti o dotaci podle nařízení vlády č.197/2005 Sb.
> Jedná se mi o dotaci na opatření "technická pomoc" (medomet). Konkrétně by
> mě zajímalo, jestli se v části 10 vyplňuje pořizovací cena, anebo
> požadovaná dotace (tedy jestli tomu dobře rozumím, 50% z pořizovací ceny).
> Současně by mě zajímalo, zda je po zpracování žádosti žadateli potvrzeno
> její přijetí a kladné vyřízení (...aby měla dušička pokoj). Jsou to asi
> trochu banální dotazy, o to více děkuji za případnou reakci.
>
>
>

Existuje nějaké "pravidlo", pro které lokality v ČR je doporučen zateplený úl? Podle toho, co jsem se dočetl v literatuře a na netu, by snad všude u nás měly vyhovět tenkostěnné úly.....tak proč je většina nabízených úlů v zateplené verzi? Děkuji, s pozdravem R.

Prosím o zaslání plánku na tzv. trebonský nástavkový ůl o rozměrech 39x27,5 dno, nástavec, víko to vše na Miroslav.Svacha/=/seznam.cz dekuji

Prosím o zaslání plánků na tzv. třeboňský nástavkový ůl o rozměrech 39x27,5 dno, nástavec, víko to vše na Miroslav.Švácha/=/seznam.cz děkuji

Dneska mi přišel z vpjested.cz objednaný vyvíječ páry. Cena je 1630 včetně DPH plus stovka poštovné a balné. To je znatelně méně než v jiných českých včelařských obchodech. Jak už zde bylo uvedeno, konstrukce je jednoduchá (nádoba s topným tělesem, tepelná pojistka, přetlaková pojistka), snad nic, co by se mělo hned porouchat. Uvidíme...

Koukal jsem se podle typového označení "wec dec200" na internetu a cena při objednání venku by byla ještě výrazně nižší, třeba na http://www.brico.be/wabs/fr/catalogue/p488696/detapisseuse-dec200.do stojí 30 euro.

Ještě ke zkušenostem - loni jsem měl půjčený slabší vyvíječ páry (asi 1200 W) a šlo to s ním docela dobře. Vytavil jsem asi 70 rámků, jedna várka 8 rámků trvala něco přes půl hodiny. Velký vliv má zateplení, taková deka přehozená přes celou sestavu dělá divy.

Jako hlavní výhodu vidím minimalizaci specializovaných "krámů" které zabírají místo. Kromě vyvíječe potřebuju akorát čtvercové umyvadlo na rozměr nástavku (a to se dá použít ještě třeba při krmení). Pak už vezmu jen dva úlové nástavky, víko a síťovinu z řídkého pytle na zachycování spadaných košilek. Sestaví se to za chvilku a běží to samo...

Jiří Bořík

Zdravím.
Jelikož mám s čerpáním dotací jen velmi málo zkušeností,
chtěl jsem se zeptat, jestli zde má někdo praktickou zkušenost s podáváním žádosti o dotaci podle nařízení vlády č.197/2005 Sb.
Jedná se mi o dotaci na opatření "technická pomoc" (medomet). Konkrétně by mě zajímalo, jestli se v části 10 vyplňuje pořizovací cena, anebo požadovaná dotace (tedy jestli tomu dobře rozumím, 50% z pořizovací ceny). Současně by mě zajímalo, zda je po zpracování žádosti žadateli potvrzeno její přijetí a kladné vyřízení (...aby měla dušička pokoj). Jsou to asi trochu banální dotazy, o to více děkuji za případnou reakci.

K brutaru je dobré si ještě pořídit další nádobu a dva pytlíky na vyvařování plástů
Postu:
vyřezané plásty namočit nejlépe na noc do nádoby s vodou tyto změknou
Na druhý den co se dá nacpat do sáčků zavázat a vyvařovat v kotli vosk vyplave na hladinu a košilky zůstanou v sáčku Ten pak stačí mezi dvěma prkny vylisovat košilky vysypeme a znovu plníme. Postup stále opakujeme až nemáme co rozvařovat
Je to ten nejjednodušší způsob sice neodpovídá kosmickým technologiím, ale nemusíte být za každou cenu na technické úrovni dnešní doby Za pár hodin uděláte 15 kg vosku jako nic jen si nachystat dostatek nádob do kterých budete vosk sbírat z hladiny kotle Na druhý den všechen vosk spolu s měkkou vodu znovu rozpustit a topit tak aby se již nedostal do varu , jinak se bude tvořit emulze, znovu z hladiny sbírat a nechat vychladnout krásně se vyčistí . i bez chemie odpadní voda je vnikajícím hnojivem pro květiny atd.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Krapáč <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: t?ba vosku
> Datum: 12.1.2009 13:42:50
> ----------------------------------------
> Prosím, mohl by jste popsat postup při vyvařování v brutaru? Přemýšlel jsem o
> tom, ale nevím, jestli je potřeba nějakých úprav atd. Díky.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: t?ba vosku
> > Datum: 12.1.2009 11:45:29
> > ----------------------------------------
> > Dvě sezóny jsem pouštěl páru z vyvíječe očkem přímo do nástavku, pod ním
> > byla vanička, kam to padalo. Na nástavku jsem žádné změny nepozoroval,
> > leda, že byl pak úplně promočený a musel se nechat vyschnout. Výhoda je, že
> > jsem tak vydezinfikoval i ten nástavek, celkově mě ale parní metoda s
> > vyvíječem nepřesvědčila a teď vyvařuji v brutaru.
> > Ivan Černý
> >
> >
> >
>
>
>

K brutaru se hodí metoda brutálně jednoduchá. Totéž, co zde již několikrát popsali jiní: do (nijak neupraveného) brutaru ponořuji staré plásty, po rozvaření klepnu rámkem o okraj, což stačí k jeho očištění. Když už je toho hodně, žofánkem přeleji vedle do klasického vařáku.
Jednodušeji se to rovnou udělá, než popíše, není to zvlášť kosmická technologie.

zdravím
Ivan

Prosím, mohl by jste popsat postup při vyvařování v brutaru? Přemýšlel jsem o tom, ale nevím, jestli je potřeba nějakých úprav atd. Díky.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: t?ba vosku
> Datum: 12.1.2009 11:45:29
> ----------------------------------------
> Dvě sezóny jsem pouštěl páru z vyvíječe očkem přímo do nástavku, pod ním
> byla vanička, kam to padalo. Na nástavku jsem žádné změny nepozoroval,
> leda, že byl pak úplně promočený a musel se nechat vyschnout. Výhoda je, že
> jsem tak vydezinfikoval i ten nástavek, celkově mě ale parní metoda s
> vyvíječem nepřesvědčila a teď vyvařuji v brutaru.
> Ivan Černý
>
>
>

Dvě sezóny jsem pouštěl páru z vyvíječe očkem přímo do nástavku, pod ním byla vanička, kam to padalo. Na nástavku jsem žádné změny nepozoroval, leda, že byl pak úplně promočený a musel se nechat vyschnout. Výhoda je, že jsem tak vydezinfikoval i ten nástavek, celkově mě ale parní metoda s vyvíječem nepřesvědčila a teď vyvařuji v brutaru.
Ivan Černý

ZU Praha Valna schuze,za cetneho ucastenstvi vita pritomne jednatel Egner a omlouva nepritomneho statostu a namestka.Na dotazy odpovida ze jiz drive oznamil ze jednatelstvi se vzdal,ale veledustojny predseda to nezverejnil a zadal by jeste setrval.Delegat Hajek ohrazuje se proti tomu,aby byli nazyvani nekteri vcelari skudci spolku.Mezi tim se dostavil starosta.Nasledujici volby: starosta Kebrle,1)Velfik,2)Hajek, jednatel Egner,...Nasledkem dlouhych debat cas znacne pokrocil,udelena predsedovi plna moc,aby zalezitosti vyridil sam jmenem vyboru.

Risske sdruzeni ZU v Rakousku jednani v Praze.
Zastoupeno 10 delegatu spolku.Cechy:za cesky Kebrle,nemecky Bassler.Morava:ces.Janousek.Slezsko:nem.Kantor,ces.Egner.

ZU Brno Valna hromada.Zprava vydana v-Moravsky kraj c.72-...vybor sestava ze starych neschopnych a necestnych lidi...Podezremi nicim nedokazane-neslusne,vyboru dana uplna satisfakce i jeho vedeni a odsouzeno jednohlasne tendencni a nekale jednani jistych znamych osob.Vzbuzuji opravnenou domnenku,ze velice radi,oteze spolkovych se zmocni a pole na tomto odvetvi opanuji.Litujeme toho tim vice,ze tim ohrozen nejen prospech spolku,ale i cest muzu,kteri od kolebky tohoto spolku jen obeti a prace prinaseli a nezistne o zdar peci meli.Z te priciny svola vybor v nejkratsi dobe anketu..k praci te jmenovani:Dolezal,Konsel,Zridkavesely, Janousek,Ryba.

Oposice schuzka v Prerove:Nepristoupili ZU Brno na zmenu stanov na zaklade rovnych prav,odlouci se oposice od ustredi a 1 lednem 1908 zapocne dle svych stanov cinnost.

Pohoran valna schuze pritomno 27clenu z 166
Ponevadz ZU ma prijem pouze ze clenu primych nemuze je zrusiti,leda by byl prispevek spolku zvysen a to by zajiste ztencilo pocet clenu.Oposici nezrizenym zpusobem je napaden i nas predseda Dolezal.Rozhodne odsuzujeme utoky na naseho predsedu,muze tak vzacne poctivosti a neumorne cinnosti,jez tolik zasluh o vcelarstvi moravske si ziskal a vyslovuje svemu nejuprimejsi uznani a uctu.Valna schuze je spokojena s dosavadni organisaci na Morave a trva na ni.

ZU pro markrabstvi moravske -Zprava o cinnosti 1907-
Stavba vzorneho vcelina stala 4502 K o 1839 K vice než byl rozpocet. Ackoliv s dikem konstatujeme,ze slavna zemedelska rada znacne subvence spolku prirkla,prece nemuzeme zamlceti, ze tak dulezite a ve stadiu horecneho vyvinu bychom potřebovali hojnejsi podpory.Druzstvo zuzitkovani medu pro nedostatek prihlasek nehohlo se ustanoviti a slozene podily byly vraceny.

U nás ve městě je prodejna zdravé výživy a jednou jsem se díval, na regálu
tam byly vystaveny flašky s medem od 3 - 4 včelařů tak bajočko z okruhu 30 -
50 kilometrů kolem. Třeba v Ostravě, když vlezu do malých soukromých
prodejen zdravé výživy a podobných hejblat, ovoce zeleniny atd, tak tam vždy
jsou nějaké flašky medu od soukromých včelařů. O včelařských prodejnách ani
nemluvím, tam je toho ještě více. Jestli ale jsou tito včelaři členy Svazu,
to nevím. Zatímco jedni tady diskutují, tak druzí pomalu obsazují těmi
svými produkty obchody.-:( A vytvářejí tak prodeji ze dvora potenciálně
mnohem silnější konkurenci než jsou míchané a zahřívané medy v
supermarketech. Ostatně ale je to logický vývoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 11, 2009 9:10 PM
Subject: Re: Vysledky z CSV - akce sklenice


Jsem podobného názoru Ještě bych dodal velkovčelaři kteří dodávají do
obchodů a jsou členy svazu jsou vyjímkou a v drobném prodeji jsem jen jednou
naplnil pár s1/2 kg sklenic a bylo to k ničemu zvláště když příprava skla
vlastně dá dvakrát tolik práce

Pepan

To je právě to. Malé skleničky se uplatní právě jen v nějakém kamenném
obchodě. Kde by ale měly upoutávat pozornost, protože není výjimka, že v
obchodě třeba se zdravou výživou se na regálu objevuje několik medů od více
různých včelařů. Malé balení, třeba půlkilové, je potom důležité při
nákupech v takových obchodech, protože půl kila se přičte k půl kilo a
najednou je tady taška s 10 kily nákupů. Asi ten design těchto skleniček moc
zdařilý skutečně není, protože jinak by tito včelaři projevili zájem,
protože včelařů, co dávají med do kamenných obchodů zas tak málo není. Na
druhé straně, 720 ml a větší sklenice se v prodeji medu recyklují, protože
se s nimi ke včelaři chodí pořád dokola, takže to jsou dá se říct ekologické
výrobky, zatímco malé sklenice jsou jednorázové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 11, 2009 6:16 PM
Subject: Re: Vysledky z CSV - akce sklenice


> Věřím, že v obchodě si zákazník koupí 1/2 kg medu. Při nákupu potravin
> sáhne i po medu a protože tam za týden je znovu, koupí si zase skleničku.
> Při větší ceně medu pak i raději v menším balení. Pokud jede ke včelaři
> domů, těžko pojede pro malou skleničku. Koupí minimálně 1 kg, většinou i
> víc, aby se mu vyplatila cesta. Proto malá sklenička nemá při prodeji ze
> dvora význam. Jedině, pokud by někdo jezdil na trhy s potravinami. Také
> souhlasím, že logo nemůže být na místě, kam má přijít etiketa. Kdyby bylo
> logo někde u hrdla, nakoupil bych velké sklenice taky. Pokud vím, viděl
> jsem propagaci této sklenice, naplněné medem, ale bez etikety.
> Tonda

Jsem podobného názoru Ještě bych dodal velkovčelaři kteří dodávají do obchodů a jsou členy svazu jsou vyjímkou a v drobném prodeji jsem jen jednou naplnil pár s1/2 kg sklenic a bylo to k ničemu zvláště když příprava skla vlastně dá dvakrát tolik práce

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysledky z CSV - akce sklenice
> Datum: 11.1.2009 18:16:37
> ----------------------------------------
> Věřím, že v obchodě si zákazník koupí 1/2 kg medu. Při nákupu potravin
> sáhne i po medu a protože tam za týden je znovu, koupí si zase skleničku.
> Při větší ceně medu pak i raději v menším balení. Pokud jede ke včelaři
> domů, těžko pojede pro malou skleničku. Koupí minimálně 1 kg, většinou i
> víc, aby se mu vyplatila cesta. Proto malá sklenička nemá při prodeji ze
> dvora význam. Jedině, pokud by někdo jezdil na trhy s potravinami. Také
> souhlasím, že logo nemůže být na místě, kam má přijít etiketa. Kdyby bylo
> logo někde u hrdla, nakoupil bych velké sklenice taky. Pokud vím, viděl
> jsem propagaci této sklenice, naplněné medem, ale bez etikety.
> Tonda
>
> >Přiznám se, že otištěný článek o sklenicích cca 1/2 kg by mě měl rozesmát,
> ale nestalo se tak. Stálo to spousty práce úsilí, nadějí a výsledek je nic
> moc. Jestli tedy vedení Svazu obviňuje včelaře, že nekupují, měli by si
> také klást otázku proč!! A také, když nám zákony nařizují nálepky, kam je
> máme nalepit a kde v tom případě bude logo svazu. Též bych rád slyšel proč
> ozdobné prvky na sklenici jsou tak jemné, že po natočení tmavšího medu
> nejsou vůbec vidět. Jestli někdo tuto sklenici považuje za zdařilou, tak je
> mi ho trochu líto. Myslím, že velikost balení určuje spolehlivě trh a ne
> přání a sny. Za ta léta co med prodávám, a že to již bylo slušné množství,
> nikdo se mě ještě na poloviční balení ani nezeptal. Nevím tedy ani náhodou,
> proč bych se měl menšími sklenicemi zabývat, zvl. když je to pouze
> zmenšenina zmršeného návrhu a nalepování bude daleko větší problém. Rovněž
> po zpracování palety Včela 720 a následném používání Faccete se nikdo ze
> zákazníků nezeptal kdeže jsou ty krásné svazové sklenice. Zákazníkům je to
> v podstatě úplně jedno. Navíc stačí si najet na stránky příslušných skláren
> a menších sklenic daleko podařenějších je tam hafo. Takže co řešíte??
> Zdraví R. S.
>
>
>

No, kyselinu sýrovou já moc nepoužívám. Vždycky je mně líto toho sýru, a
kromě toho sýr je dneska dost drahý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 11, 2009 8:09 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Zdravím přátelé.Jen přidám ceny mezistěn z výrobny Stražisko:výměna 1kg
> vosku za ms : 32 Kč za kilo ms a prodej ms 180 Kč za kilo ms.A po
chystaném
> zdražení elektřiny to určitě míň nebude !?A obligátní 3% z váhy vosku vám
> strhnou také,ikdyž máte vosk čistý a sterilizovaný kyselinou sýrovou.Takže
> se přikláním k názoru máli cenu ztrácet čas a úsilí s čištěním vosku.

Zdravím přátelé.Jen přidám ceny mezistěn z výrobny Stražisko:výměna 1kg vosku za ms : 32 Kč za kilo ms a prodej ms 180 Kč za kilo ms.A po chystaném zdražení elektřiny to určitě míň nebude !?A obligátní 3% z váhy vosku vám strhnou také,ikdyž máte vosk čistý a sterilizovaný kyselinou sýrovou.Takže se přikláním k názoru máli cenu ztrácet čas a úsilí s čištěním vosku.

Jaká je možná další výtěžnost z těchto košilek?
Nejde mi o hranici rentabilnosti, jen jsem se zajímal, kolik procent vosku zůstává v košilkách po použití pařáku a kolik ho lze ještě získat vyvařením a lisováním. Po vypaření je vidět, že poté co košilky vychladnou tak ztuhnou, což znamená že nějaký vosk tam zůstává.
Jinak vozit, nebo posílat 100 souší také není zábava / balení, převoz /. Navíc při porovnání: za kilo mezistěn zaplatím při výměně 1 kg vosku 25 kč. Samotné mezistěny bez výměny stojí 140 kč/kg. Zde už se vyplatí souše zpracovat.

Věřím, že v obchodě si zákazník koupí 1/2 kg medu. Při nákupu potravin sáhne i po medu a protože tam za týden je znovu, koupí si zase skleničku. Při větší ceně medu pak i raději v menším balení. Pokud jede ke včelaři domů, těžko pojede pro malou skleničku. Koupí minimálně 1 kg, většinou i víc, aby se mu vyplatila cesta. Proto malá sklenička nemá při prodeji ze dvora význam. Jedině, pokud by někdo jezdil na trhy s potravinami. Také souhlasím, že logo nemůže být na místě, kam má přijít etiketa. Kdyby bylo logo někde u hrdla, nakoupil bych velké sklenice taky. Pokud vím, viděl jsem propagaci této sklenice, naplněné medem, ale bez etikety.
Tonda

>Přiznám se, že otištěný článek o sklenicích cca 1/2 kg by mě měl rozesmát, ale nestalo se tak. Stálo to spousty práce úsilí, nadějí a výsledek je nic moc. Jestli tedy vedení Svazu obviňuje včelaře, že nekupují, měli by si také klást otázku proč!! A také, když nám zákony nařizují nálepky, kam je máme nalepit a kde v tom případě bude logo svazu. Též bych rád slyšel proč ozdobné prvky na sklenici jsou tak jemné, že po natočení tmavšího medu nejsou vůbec vidět. Jestli někdo tuto sklenici považuje za zdařilou, tak je mi ho trochu líto. Myslím, že velikost balení určuje spolehlivě trh a ne přání a sny. Za ta léta co med prodávám, a že to již bylo slušné množství, nikdo se mě ještě na poloviční balení ani nezeptal. Nevím tedy ani náhodou, proč bych se měl menšími sklenicemi zabývat, zvl. když je to pouze zmenšenina zmršeného návrhu a nalepování bude daleko větší problém. Rovněž po zpracování palety Včela 720 a následném používání Faccete se nikdo ze zákazníků nezeptal kdeže jsou ty krásné svazové sklenice. Zákazníkům je to v podstatě úplně jedno. Navíc stačí si najet na stránky příslušných skláren a menších sklenic daleko podařenějších je tam hafo. Takže co řešíte?? Zdraví R. S.

>Čo je hranica rentabilnosti?<
----------------------------------------------------------
Je to otázka vlastních možností ve zpracování, nebo možností zpracování v místní ZO kde to funguje, nebo dohadování s poštovním úřadem, který ne každou zásilku chce přijmout a dále zda vyřezané plásty cestou nesežere motýlice. Samozřejmě, že je vše jinak, pokud mám zpracovatele vosku za humny. Vosk mohu také spálit nebo jej nechat sežrat motýlicí, jak se někdy u některých "také včelařů" děje.

Mne tato diskuse vyprovokovala k tomu, že jsem začal být zvědavý na to kolik a za kolik je to letos u mne. Tak jsem vzal váhu, zašel do magacínu a zde jsou výsledky:
Ze 183 plástů 42 x 17 cm jsem vytavil 13,97 kg vosku, který je připravený k distribuci. Tento vosk je dotován 147 mezistěnami 40 x 13 cm v celkové hmotnosti 6,82 kg. Dále včely vystavěly 36 plástů ve stavebních rámcích. To znamená, že včely použily ke stavbě plástů 7,15 kg vlastního vosku na uvedených 183 plástů.

Při přepočtu činí vytavený vosk 76,34 g na jeden plást rámkové míry 42 x 17cm , z toho je váha dodané mezistěny 46,4 g a včelami dodaný vosk 39,7 g. Tyto údaje se shodují s tím co uvedl ve svém příspěvku př. Turčáni pokud uvážíme, že používá rámkovou míru s téměř dvojnásobnou výškou než je zde uvedená. Pozn.: "Pokud při přepočtech narazíte na nesrovnalost v hodnotě 17 g, tato je způsobena volnou stavbou na stavebních rámcích, 20%".

Na toto množství vosku jsem spotřeboval el. energii za 18,50 Kč (počítáno teoreticky - nikoli odečtem) a plyn PB za 83 Kč (zjištěno vážením lahve a cenou plynu), tedy spotřeba energií činí 101,50 Kč ??? Dále jsem spotřeboval celkem 12 hod. času.

Za to jsem získal (včely vyrobily), čistý výnos vosku pokud uvažujeme cenu 80,- Kč/kg ve výši 470,50 Kč - to znamená můj hodinový plat je nižší než plat uklízečky - činí 39,21 Kč/hod. Do toho není započítána amortizace (odpisy) zařízení a použitých prostor. Mám se však dohadovat s poštou? S každým trochem vážit cestu ke zpracovateli? Motýlice je hladová. A tak tavím, tavím. Ještě, že nerezový kotel kterým vyvařuji plásty, používám také na svaření medoviny. Alespoň je více využitý, a při popíjení medoviny z vlastního medu mohu lépe uvažovat o ekonomice včelařského provozu. Mimochodem, zaznamenali jste již, že dny se nám pomalu prodlužují?
JK

Přiznám se, že otištěný článek o sklenicích cca 1/2 kg by mě měl rozesmát, ale nestalo se tak. Stálo to spousty práce úsilí, nadějí a výsledek je nic moc. Jestli tedy vedení Svazu obviňuje včelaře, že nekupují, měli by si také klást otázku proč!! A také, když nám zákony nařizují nálepky, kam je máme nalepit a kde v tom případě bude logo svazu. Též bych rád slyšel proč ozdobné prvky na sklenici jsou tak jemné, že po natočení tmavšího medu nejsou vůbec vidět. Jestli někdo tuto sklenici považuje za zdařilou, tak je mi ho trochu líto. Myslím, že velikost balení určuje spolehlivě trh a ne přání a sny. Za ta léta co med prodávám, a že to již bylo slušné množství, nikdo se mě ještě na poloviční balení ani nezeptal. Nevím tedy ani náhodou, proč bych se měl menšími sklenicemi zabývat, zvl. když je to pouze zmenšenina zmršeného návrhu a nalepování bude daleko větší problém. Rovněž po zpracování palety Včela 720 a následném používání Faccete se nikdo ze zákazníků nezeptal kdeže jsou ty krásné svazové sklenice. Zákazníkům je to v podstatě úplně jedno. Navíc stačí si najet na stránky příslušných skláren a menších sklenic daleko podařenějších je tam hafo. Takže co řešíte?? Zdraví R. S.

Jaká je možná další výtěžnost z těchto košilek?

Ešte raz vstúpim do tejto diskusii. Každý, kto chce získavať vosk v domácich pomeroch, by si mal položiť otázku, je môj zisk dostatočný, aby som mohol ,al pocit dobre vykonanej práce.Ak ten zisk je pod určitou hranicou rentabilnosti, mal by s tým prestať a zvoliť inú lepšiu metódu získavania vosku, alebo celkom s tým prestať a odniesť či poslať vyradené plásty do výrobne.
Čo je hranica rentabilnosti? Pokúsim sa to na svojich výsledkoch, ktoré považujem za dostočné.

Na 1kg Ms v miere "B" rozmery 250x400 mm, pripadne 12 ks Ms
Včely do vystavaných 12 oplástov vložili 1000g:12= 83 g a to musíte brať akom fakt, lebo včely tento vosk vložia do novej Ms, alen to je zisk čo včely vyprodukujú navyše.
Ja získam z jedného vyradeného plásta v priemere 135g surového vosku, teda som z každého vyradeného plástu v priemere získal 52g surového vosku, ktorý včely vložili do stavby nového plástu zo svojej produkcii. Je to dobrý výťažok na jeden vytavený plást.

Vtedy včelár so svojou prácou a výťažkom môže byť spokojný zo ziskom vosku a jeho práca je rozumne vložená do svojej technológii.
V mojom prípade je celkový výťažok 1520g surového vosku (vosk sa musí ešte čistiť), teda výťažok je 1/3 na vložený vosk zabudovaný do medzistienok. Ak je ten zisk vyšší, tým pre včelára prijateľnejší. treba zobrať do úvahy aj fakt, že zasielanie vyradených plástov nie je zadarmo a hotový vosk je v menšom objeme, poštovné je výhodnejšie..

Jasně je to přímo na rozměr jaký potřebuješ.Do jednoho kila jde asi 12ks pro rozměr 39x24.Nevím to ale přesně.Já si většinou zavolám a objednám kusy a rozměr.Udělají mi co chci.

dobrý den,
chtěl bych se zeptat, v jakých rozměrech se prodávají mezistěny, ve velkých plátech, nebo přímo na rozměry konkrétních rámků? a dále kolika dm2 odpovídá 1kg, popř. v jakých jednotkách se vlastně mezistěny měří?

třeba napouštění dřeva a jiých výrobků, leštěnky, na kožené výrobky, ve
slévárenství jako "ztracený vosk"...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 10, 2009 5:48 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> Další možností je pak chemická extrakce ale ten vosk již není vhodný pro
> včely
>
> Pepan
>
> Chemická extrakcia sa robí pomocou benzínových pár. Kde sa dá použiť
> extrahovaný vosk neviem, ale vo včelárstve je absolútne neprijateľný.

Další možností je pak chemická extrakce ale ten vosk již není vhodný pro včely

Pepan

Chemická extrakcia sa robí pomocou benzínových pár. Kde sa dá použiť extrahovaný vosk neviem, ale vo včelárstve je absolútne neprijateľný.

>Kotel z nerezu je svařovaný nebo pájený ? Děkuji.
R. Polášek<
-----------------------------------------------------------
Svařovaný.
JK

Další možností je extrakce nějakým rozpouštědlem. Chemická se nedá přímo
říkat, protože rozpouštědlo v voskem nereaguje, nejedná se o chemický děj,
ale o fyzikální děj. Tam je problém, že rozpouštědlo by s voskem vymylo ze
zbytků i další nežádoucí látky, minimálně barviva, takže vosk by byl
mimořádně tmavý. Asi kdyby měl někdo k dispozici metráky a tuny zbytků z
vytavování vosku ročně, nějaká aparatura na toto by se mohla zaplatit.
Použitelných metod by se určitě našlo hodně, asi by to ale všechno skončilo
na ekonomice kvůli nízkým cenám včelího vosku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 10, 2009 5:00 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


Další možností je pak chemická extrakce ale ten vosk již není vhodný pro
včely

Pepan

Už jsem se na to taky ptal, ale nikdo zatím neodpověděl. Jako by to všichni
probírali jen v teoretické rovině....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "číma" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 10, 2009 5:10 PM
Subject: těba vosku


> Je vůbec možné používat dřevěný nástavek na tavení souší párou? Jak potom
> takový nástavek vypadá? Skusil to někdo a může ten někdo popsat výsledek
> tohoto tavení? Myslí, že by byla moc velká spotřeba nástavků. Děkuji za
> odpovědi.

Je vůbec možné používat dřevěný nástavek na tavení souší párou? Jak potom takový nástavek vypadá? Skusil to někdo a může ten někdo popsat výsledek tohoto tavení? Myslí, že by byla moc velká spotřeba nástavků. Děkuji za odpovědi.

Další možností je pak chemická extrakce ale ten vosk již není vhodný pro včely

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cistenie vosku
> Datum: 10.1.2009 15:34:11
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na zkušenosti s el. pařákem / tzv. rychlovarnou
> konvicí s hadičkou na páru/ na vosk. Po spaření souší mi zůstávají košilky
> s nějakým procentem vosku. Zkoušel to někdo ještě převařovat, případně
> lisovat ? Jaká je možná další výtěžnost z těchto košilek?
>
>
>

Chtěl bych se zeptat na zkušenosti s el. pařákem / tzv. rychlovarnou konvicí s hadičkou na páru/ na vosk. Po spaření souší mi zůstávají košilky s nějakým procentem vosku. Zkoušel to někdo ještě převařovat, případně lisovat ? Jaká je možná další výtěžnost z těchto košilek?

Já mám kolego obdobný postup vyvařování vosku jako Vy pouze s tím rozdílem,
že rámky vyvařuji ve 20 l smaltovaném hrnci. V něm se dá na jednu várku
vyvařit 10 rámků 39 x 24. Vyvařenou "kaši" zednickou fankou naleji do vařáku
k dalšímu vyvaření. Mezi tím v hrnci připravuji další dávku. Pod vařákem a
pod hrncem topím propanbutanovým hořákem o výkonu 3 kW. Příště chci použít
smaltovaný hrnec o objemu 40 l (pro lepší rozvaření voští). Po zkušenosti
musí být hrnec řádně upevněn (pěkně jsem se opařil). Zdraví HaF

http://img1.imgup.eu/vyvarovani_vosku_3.jpg


----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 09, 2009 10:08 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> >Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?<
> -----------------------------------------------------------
> Vosk vyvařuji v garáži. Používám kotel z nerezu. Materiál, odřezky plechu
> jsem zakoupil v kovošrotu. Kotel jsem původně připravoval pro sterilizaci
> nástavků parafinem. Zde tavím vosk z celých rámků (je zachováno
> drátkování). Pod kotlem topím velkým propanbutanovým hořákem Mewa(9 KW).
> Když se již začne dělat souvislá vrstva vosku (kaše)na hladině a košilky
> se
> lepí na rámky, vybírám je sítkem (kuchyňské na cezení nudlí) a tuto "kaši"
> překládám do vařáku vybaveného okenní síťovinou (na mouchy). To zopakuji
> tak čtyřikrát, poté síťovinu zatočím aby se vešla do koše vařáku a nasadím
> víko a pomalu vylisuji. Vařák jsem doplnil topným tělesem z aut. pračky a
> zapínám podle potřeby, to znamená, že topné těleso neohřívá po "celý den".
> Boilerový termostat jsem zrušil - je nepotřebný. Po vylisování zůstane
> špalek košilek. Takto postupuji dokud nevyvařím postupně veškeré plásty.
> Letos jsem vyvařovol 183 plástů za cca 5 hodin a odložil 5 špalků košilek.
> To ale není celý potřebný čas. Zhruba (sítkem)vyčištěný vosk v kotli
> nechám pomalu zchladnout přikrytý poklicí do druhého dne. Do kotle vkládám
> mřížku z hliníkového plechu, kterou rozdělím vosk na hladině na 9 dílů,
> kostek o hraně cca 15 x 10 x 5 - 8 cm. Druhý den vylisované špalky košilek
> opět rozvařím v kotli a opět vylisuji v síťce. Z vařáku již nevyjímám
> pevný
> špalek košilek nýbrž pouze suchou rozpadající se drť. Tak získám ještě asi
> jednu šestinu vosku, který by ve špalcích jinak přišel vniveč. Nechci
> tvrdit, že košilky jsou již prosté vosku. Zcela určitě by se ještě nějaký
> vosk dal průmyslovým způsobem získat. Tato operace trvá cca dvě hodiny. Po
> zchladnutí do druhého dne získaný vosk zbavím hrubých nečistot ze spodků
> vychladlých kostek a spodků koláčů vosku získaného z vařáku. Tento
> relativně čitý vosk v kotli opět přetavím, cca 2 hodiny. Kotel po
> odstavení
> a vložení mřížky opět přikryji poklicí a navíc ještě plachtou. Vosk
> chladne nejméně 36 hodin. Tedy vlastně dva dny. Po zchladnutí kostky vyjmu
> z kotle a oškrabu nečistoty, ktré ještě sedimentovaly na spodcích kostek.
> Vytavený vosk má na povrchu barvu mírně nahnědlou jako velmi bílá káva, na
> řezu je ale jasně žlutý. Vodu používám z vodovodního řádu. Dešťovku v
> dobu,
> kdy vyvařuji nemám, obvykle neprší. Takto tavím vosk již třetím rokem.
> Před
> tím jsem tavil pouze vyřezané dílo ve vařáku.
> JK
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3755
> (20090109) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Nechystáte se někdo zítra do Brna? Oblast Příbram Praha.

Kotel z nerezu je svařovaný nebo pájený ? Děkuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 09, 2009 10:08 PM
Subject: Re: Cistenie vosku


> >Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?<
> -----------------------------------------------------------
> Vosk vyvařuji v garáži. Používám kotel z nerezu. Materiál, odřezky plechu
> jsem zakoupil v kovošrotu. Kotel jsem původně připravoval pro sterilizaci
> nástavků parafinem. Zde tavím vosk z celých rámků (je zachováno
> drátkování). Pod kotlem topím velkým propanbutanovým hořákem Mewa(9 KW).
> Když se již začne dělat souvislá vrstva vosku (kaše)na hladině a košilky
se
> lepí na rámky, vybírám je sítkem (kuchyňské na cezení nudlí) a tuto "kaši"
> překládám do vařáku vybaveného okenní síťovinou (na mouchy). To zopakuji
> tak čtyřikrát, poté síťovinu zatočím aby se vešla do koše vařáku a nasadím
> víko a pomalu vylisuji. Vařák jsem doplnil topným tělesem z aut. pračky a
> zapínám podle potřeby, to znamená, že topné těleso neohřívá po "celý den".
> Boilerový termostat jsem zrušil - je nepotřebný. Po vylisování zůstane
> špalek košilek. Takto postupuji dokud nevyvařím postupně veškeré plásty.
> Letos jsem vyvařovol 183 plástů za cca 5 hodin a odložil 5 špalků košilek.
> To ale není celý potřebný čas. Zhruba (sítkem)vyčištěný vosk v kotli
> nechám pomalu zchladnout přikrytý poklicí do druhého dne. Do kotle vkládám
> mřížku z hliníkového plechu, kterou rozdělím vosk na hladině na 9 dílů,
> kostek o hraně cca 15 x 10 x 5 - 8 cm. Druhý den vylisované špalky košilek
> opět rozvařím v kotli a opět vylisuji v síťce. Z vařáku již nevyjímám
pevný
> špalek košilek nýbrž pouze suchou rozpadající se drť. Tak získám ještě asi
> jednu šestinu vosku, který by ve špalcích jinak přišel vniveč. Nechci
> tvrdit, že košilky jsou již prosté vosku. Zcela určitě by se ještě nějaký
> vosk dal průmyslovým způsobem získat. Tato operace trvá cca dvě hodiny. Po
> zchladnutí do druhého dne získaný vosk zbavím hrubých nečistot ze spodků
> vychladlých kostek a spodků koláčů vosku získaného z vařáku. Tento
> relativně čitý vosk v kotli opět přetavím, cca 2 hodiny. Kotel po
odstavení
> a vložení mřížky opět přikryji poklicí a navíc ještě plachtou. Vosk
> chladne nejméně 36 hodin. Tedy vlastně dva dny. Po zchladnutí kostky vyjmu
> z kotle a oškrabu nečistoty, ktré ještě sedimentovaly na spodcích kostek.
> Vytavený vosk má na povrchu barvu mírně nahnědlou jako velmi bílá káva, na
> řezu je ale jasně žlutý. Vodu používám z vodovodního řádu. Dešťovku v
dobu,
> kdy vyvařuji nemám, obvykle neprší. Takto tavím vosk již třetím rokem.
Před
> tím jsem tavil pouze vyřezané dílo ve vařáku.
> JK

>Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?<
-----------------------------------------------------------
Vosk vyvařuji v garáži. Používám kotel z nerezu. Materiál, odřezky plechu jsem zakoupil v kovošrotu. Kotel jsem původně připravoval pro sterilizaci nástavků parafinem. Zde tavím vosk z celých rámků (je zachováno drátkování). Pod kotlem topím velkým propanbutanovým hořákem Mewa(9 KW). Když se již začne dělat souvislá vrstva vosku (kaše)na hladině a košilky se lepí na rámky, vybírám je sítkem (kuchyňské na cezení nudlí) a tuto "kaši" překládám do vařáku vybaveného okenní síťovinou (na mouchy). To zopakuji tak čtyřikrát, poté síťovinu zatočím aby se vešla do koše vařáku a nasadím víko a pomalu vylisuji. Vařák jsem doplnil topným tělesem z aut. pračky a zapínám podle potřeby, to znamená, že topné těleso neohřívá po "celý den". Boilerový termostat jsem zrušil - je nepotřebný. Po vylisování zůstane špalek košilek. Takto postupuji dokud nevyvařím postupně veškeré plásty. Letos jsem vyvařovol 183 plástů za cca 5 hodin a odložil 5 špalků košilek. To ale není celý potřebný čas. Zhruba (sítkem)vyčištěný vosk v kotli nechám pomalu zchladnout přikrytý poklicí do druhého dne. Do kotle vkládám mřížku z hliníkového plechu, kterou rozdělím vosk na hladině na 9 dílů, kostek o hraně cca 15 x 10 x 5 - 8 cm. Druhý den vylisované špalky košilek opět rozvařím v kotli a opět vylisuji v síťce. Z vařáku již nevyjímám pevný špalek košilek nýbrž pouze suchou rozpadající se drť. Tak získám ještě asi jednu šestinu vosku, který by ve špalcích jinak přišel vniveč. Nechci tvrdit, že košilky jsou již prosté vosku. Zcela určitě by se ještě nějaký vosk dal průmyslovým způsobem získat. Tato operace trvá cca dvě hodiny. Po zchladnutí do druhého dne získaný vosk zbavím hrubých nečistot ze spodků vychladlých kostek a spodků koláčů vosku získaného z vařáku. Tento relativně čitý vosk v kotli opět přetavím, cca 2 hodiny. Kotel po odstavení a vložení mřížky opět přikryji poklicí a navíc ještě plachtou. Vosk chladne nejméně 36 hodin. Tedy vlastně dva dny. Po zchladnutí kostky vyjmu z kotle a oškrabu nečistoty, ktré ještě sedimentovaly na spodcích kostek. Vytavený vosk má na povrchu barvu mírně nahnědlou jako velmi bílá káva, na řezu je ale jasně žlutý. Vodu používám z vodovodního řádu. Dešťovku v dobu, kdy vyvařuji nemám, obvykle neprší. Takto tavím vosk již třetím rokem. Před tím jsem tavil pouze vyřezané dílo ve vařáku.
JK

GUPA. Díky za info. Musím si to trochu přebrat, ale ještě se ozvu. Buďto zde na konferenci, nebo nějak jinak. Také díky za odkaz na video. Je tam toho ke skouknutí více.

Dobrý večer.Mám dotaz jak se přesně jmenuje materiál z kterého jsou vyráběny bílé plastové podložky pro odběr měli.Strůpková fólie je Durofol není to náhodou to samé?Chtěl bych si je objednat ale s tou bílou si nevím rady.
Předem děkuji.Míra

vsusicky:>Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?<
.........
Rozvařit a odseparovat. Separaci dělám nad varem a to přes sítko s kličkou. Ikdyž se to zdá nepochopitelné jak mohu dělat se stakily voskového materiálu se sítkem a rukou, zatím je to nejlepší při mém porovnávání při těžbě vosku. Nerezový vařák co jsem kupoval u p. Buriana asi před 4mi lety jsem vloni podaroval menšímu včelaři. Nebyl nejhorší ale malý. Kontinuální řešení je dobré řešení. Zkoušel jsem i odšťavňovací mlýnek podle fotek tuším na n-vcelari.cz, ale ten má jisté nedostatky okolo přípravy směsi co se doní leje. Měl jsem ji předělanou na vrtačku s regulací. Nedostatek v mlýnku dle mých poznatků tkví v tom, že rozdrtí košilky, které pojmou určité množství vosku, které nelze potom oddělit. Také se nesmí v žádném případě s kaší před mletím míchat, ale voskovou čepici při varu jen jemně zatláčet do vody. Také se nesmí voda varem válet přes vosk. Získávání vosku je při rozvařování v kotli umem. Těžba ručním lisování na horké desce (podobné valše) nebo na sítu nad varem je zatím nejefektivnější a rychlá. (ta valcha je vidět a používá se snad i dnes ještě v Polsku, viděl jsem ji ve skanzenu u p. Kašteleviče ve Strožích)

Ve Vašem případě bych volil malý přenosný kotlík a nějaký zavěšený PVC pytel (např. ušitý z nějaké ubrusoviny) s přetlakovým otvorem dole k vypouštění a uzaviratelnou kšicou pro páru zvrchu.. Takový pytlík na páru na dílo s rámky si po separaci složíte a nemusíte se oněj moc starat. Snad jen chránit před myšmi a sluncem.

Ano v podstatě je to tak, nejsme v rozporu. O variantě vytavování v kotli přímo na stanovišti jsem také uvažoval, ale zatím jsem jednak nesehnal vhodnou nádobu a navíc po sérii krádeží je cesta na stanoviště vždy malé stěhování. Ne, že bych se tomu takto úplně vyhnul ale zatím se mi zná relativně snadnější převážet rámky než sud nebo kotel. Je to trochu o těch místních podmínkách a také o množství. Můžete přiblížit Vaši technologii a podělit se o nějaké zkušenosti?

Takže si neodporujeme. Ta cena 80Kč za 10 hodin byla Vaše. Náklady na energii zůstávají ale ve výsledku přibližně stále na stejné úrovni.

8 hodin x4 kWh x 4Kč je takřka 100Kč

K nástavcům. Chtěl jsem reagovat ihned, ale polystyren má v závislosti na případném plnivu nebo barvě, teplotu tavení (deformuje se to) někde kolem 80 - 90 °C.(pára je 100 a více) Minerální vata není také vhodná kvůli kontaminaci. Vhodnější se mi zdají textilní nebo kombinace polystyrenu s textilním uteplením, které se připení na nádobu nebo tenkostěnný nástavek.

Viděl jsem i video na toto téma s dřevěnným nástavkem na internetu od někoho kdo to už zkoušel.
Odkaz:
http://www.youtube.com/watch?v=9B31PT5fBPM

........
Ano máte pravdu, že jsem nepočítal spotřebu na přivedení vody do varu, kterou se PG doplňuje, ale nebude to 100% nárůst jak uvádíte (2 varné konvice po 1,7 uvařím tak za 10 minut, tj, když to zaokrouhíl tak 10x doplňuji vodu, tj. celkem cca 2 h při 2 kw příkonu varné koncice, tedy 4 kWhx4,-Kč,-Kč=16,-kč ne 80,-Kč jak uvádíte).
vsusicky>Také netvrdím, že je to vhodné vždy a pro každého, opravdu záleží na konkrétních podmínkách a možnostech a také jak píšete také o zpracovávaném množství.
To co jsem popisoval byly zkušenosi z prvního pokusu na které se někdo v konferenci někdo ptal a náklady byly spíše pro ilustraci.
Také vím, že se zateplením by se efektivita celého procesu zlepšila. Jak jsem ale uváděl, nepoužíval jsem plastovou nádobu ale pařák na vosk, který jsem při tomto pokusu rovněž nezateploval a protože cílem je zpracování celých rámků v polystyrénových nástavcích. Zateplováním pařáku při zpracování zbývajícího voští asi nebudu zabývat, nebo jen z experimentálních důvodů.<

http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_1.html


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Duan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: LEGA
> Datum: 09.1.2009 10:48:05
> ----------------------------------------
> Chcem týmto poprosiť o kontakt na stránku firmy LEGA. Mal by to byť
> taliansky výrobca včelárskych pomôcok. Ďakujem.
>
>
>

Nevím jakou souvislost mezi úspěchem a neúspechem mají mé internetové komentáře okolo svazových sklenic, ale jestli se dočtu, že tuto akci vlastně zachránilo 10 lidí z takové velké členské základny, je něco špatně. Takže nemám z toho radost a jinak děkuji panu RNDr. Robert ŠMIEDOVI za zveřejnění jeho závěrů. Sám jsem byl skeptikem v těchto otázkách, ale otom jestli nápad I2j ať už jakkoli přebraný nemá odezvu znamená, že by mělo být vše okolo tohoto tématu svazových obalů zanalyzováno a to pro případ nové otočky na spirále zájmu vedení na tuto akci "Svazová sklenice".(viz níže v závěru ze sekretariátu ČSV)

Osobně jsem v šoku že v tak velké organizaci se našlo jen pár lidí. Jsem ale rád, že jsem tu sklenici viděl složenou u obchodníka s medem po paletách na vlastní oči a popravdě návrhově je pěkná. Balením medu se nezabývám, ale jiní včelaři z ČSV uvítaly, že si mohou tuto "svou sklenici" přes obchodníka zakoupit. Škoda že je ve vedení až moc jednostranické politiky místo praktického průzkumu a zapojení obchodních článků do této akce. Vyrobit neznamená prodat. To si myslím bylo chybou číslo jedna.

Nevím proč, ale kdyby se na akci sklenice zadařila napasovat evropská dotace na propagaci medu a tím snížit její cenu, mít jednoho člověka který by se staral o zásilky a obchod, možná by akce sklenice byla tím nejúspěšnějším coby ČSV v rámci své pětiletky dosáhl. Škoda.

--------------------------
http://www.beekeeping.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Hadej_Klikanec_Podrobnosti.doc

MALÉ SVAZOVÉ SKLENICE? FIASKO!

Dne 6. října 2008 byla na webu ČSV www.vcelarstvi.cz zveřejněna výzva předsedy a tajemníka svazu, jejímž předmětem bylo zapojení se včelařů do systému získání závazných objednávek sklenic o objemu 370 ml (cca 0,5 kg) s reliéfem kombinované ochranné známky „Včela na buňce s textem ČESKÝ MED“. Stejný text pak byl publikován v časopisu Včelařství č. 11/2008 (str. 301). Výzva byla reakcí na řadu požadavků jednotlivých včelařů i organizačních složek svazu v návaznosti na jejich oficiální jednání (např. schůze základních organizací). Vesměs se jednalo o reakce na úspěšně zavedenou a dnes včelaři a jejich zákazníky velmi oblíbenou svazovou sklenici o objemu 720 ml (cca 1 kg). Zavedení této sklenice a její výrobě předcházela obdobná výzva, která se setkala s mimořádným zájmem a podporou včelařů. Výzva, která je současně průzkumem zájmu o „malé“ sklenice, měla termín zaslání přihlášek do systému 30. listopad 2008. Akceptovány byly pochopitelně i přihlášky došlé po tomto termínu.
Jaký je výsledek? Nazývejme věci správným jménem a co možná nejkratší formou. Výsledek je tedy: Fiasko, mimořádný nezájem.
Nemíním zde dělat rozbor příčin nezájmu. Je jich poměrně široké spektrum. Ale zcela jistě nezájem odráží aktuální stav na domácím trhu s medem. A myšlenkové pochody včelaře, který uvažuje z okamžitého pohledu zcela pragmaticky. Nepotřebuji malé sklenice, když zákazník přichází za mnou sám a bere med v obalu na 1 kg, ještě lépe však na 5 kg. To, že nejen v Evropě, ale i ve světě je menší obal naprostou samozřejmostí, mne nezajímá.
Nikoho nelze nutit. Propásli jsme ale jedinečnou příležitost získat malé, cenově příznivé sklenice. Sklenice, jejichž formy by uhradil výrobce, pokud bychom prokázali zájem o minimálně 200 tisíc kusů. Zájem však neprojevila jediná základní organizace, jediná okresní organizace, ani komerční včelaři, ani profesionálové. Zájem o 32 tisíc sklenic projevilo 10 (slovy deset) včelařů. Z toho o téměř 20 tisíc přítel Petr Sedláček. Jemu i zbývajícím devíti přátelům si dovoluji vyjádřit poděkování za pochopení významu malé sklenice na trhu (Bryl V., Hanzlík J., Miesbauer J., Peroutka M., Rubeš R., Sojka L., Špindler B., Vítovec M. a Vymlátil V.) a zaslání přihlášky do systému. Ostatním včelařům jistě alespoň v duchu poděkují někteří výrobci, zpracovatelé, falzifikátoři a obchodníci s medem, kteří s radostí dodávají v malých baleních med falšovaný či jinak poškozený do sítí našich supermarketů. Radost budou mít jistě i anonymové či uživatelé pseudonymů typu Gustimiliána Pazderky ve službách těchto falzifikátorů. Anonymové, kteří na různých elektronických fórech směsí pravd, polopravd a lží snadno ovlivňují myšlení přátel včelařů, kteří jim věří a důvěřují.
Jsem přesvědčen o tom, že i nerealizované nápady a myšlenky se pohybují po spirále. Jsem tedy přesvědčen, že myšlenka malých svazových sklenic se vrátí. Zvlášť když požadavek na ně vzešel od řadových včelařů. Její realizací se bude zabývat za jiných podmínek zcela jistě někdo jiný. Třeba se ten jiný setká s větším pochopením a přispěje tím ke zvýšení prodeje kvalitního českého medu „ze dvora“ i v době jeho přebytku na trhu. Přispěje tím k tomu, že významný podíl českého medu nebude míchán s medy s rezidui antibiotik a sulfonamidů, s cukry z C-4 rostlin, škrobovými hydrolyzáty a jinak poškozenými medy dovezenými ze zemí mimo EU.
RNDr. Robert ŠMIED
sekretariát ÚV ČSV

Kontakt na autora:
smied/=/vcelarstvi.cz

Ano máte pravdu, že jsem nepočítal spotřebu na přivedení vody do varu, kterou se PG doplňuje, ale nebude to 100% nárůst jak uvádíte (2 varné konvice po 1,7 uvařím tak za 10 minut, tj, když to zaokrouhíl tak 10x doplňuji vodu, tj. celkem cca 2 h při 2 kw příkonu varné koncice, tedy 4 kWhx4,-Kč,-Kč=16,-kč ne 80,-Kč jak uvádíte).
Také netvrdím, že je to vhodné vždy a pro každého, opravdu záleží na konkrétních podmínkách a možnostech a také jak píšete také o zpracovávaném množství.
To co jsem popisoval byly zkušenosi z prvního pokusu na které se někdo v konferenci někdo ptal a náklady byly spíše pro ilustraci.
Také vím, že se zateplením by se efektivita celého procesu zlepšila. Jak jsem ale uváděl, nepoužíval jsem plastovou nádobu ale pařák na vosk, který jsem při tomto pokusu rovněž nezateploval a protože cílem je zpracování celých rámků v polystyrénových nástavcích. Zateplováním pařáku při zpracování zbývajícího voští asi nebudu zabývat, nebo jen z experimentálních důvodů.

Chcem týmto poprosiť o kontakt na stránku firmy LEGA. Mal by to byť taliansky výrobca včelárskych pomôcok. Ďakujem.

fskalsky:>Moje rada u tenkostenych ulu aby vcelstvo mohlo odebirat zasoby je: aby zadni stenu ulu prohrivalo slunce vice nez cesnovou stenu,a tim vnitrni proudeni vzduchu v miste odberu zasob melo vzestupnou tendenci.Provest polootoceni ulu.<
........
Je také pozdě teď(leden) něco pootáčet česny k severu, protože nechceme dojít o včelstvo, které potřebuje klid.

Pootočení úlu je dobré, ale jen u úlu s víky, kde je slabé nebo žádné zateplení.
Nízká tepelná propustnost víka totiž u stoupající teploty jedné stany tenkostěnného nástavku způsobí to, že se teplejší vzduch od stěny v úlu odrazí od víka a rozptýlí kolem chůmáče, který má potom snadnější pohyb. U silně zateplených úlů nebo u skleněných nebo dvoustěnných nebo jednostěnných je při stálých teplotách kolem -5 až -10 a níž, je vlastně nevýznamná stěna úlu v období leden - únor. Hlavní fyzikou pro včely jsou jarní měsíce, kdy stoupá strmě spotřeba zásob kvůli plodování, prolety atd....

Dovolím si upozornit na matematickou nesrovnalost v tom, co si myslíte o výsledné spotřebě kWh. Asi nejpřesnější by mohlo být udělat dva záznamy elektroměru. Jeden mezi 9-17 hodinou bez vyvíječe a druhý s vyvíječem a potom z hodnoty s vyvíječem odečíst běžnou spotřebu. Mám obavy, že tu vodu jste také ohříval dalším příkonem a zapomněl jste k těm 80 Kč přičíst dalších minimálně 80.+-.

Náklady při 8 hodinách (9-17) tedy činí více než 100Kč na 6-7kg vosku což souhlasí s mými závěry o používání el. energie při tavení a čištění. U mne by byla taková těžba dražší než při ohřevu dřevem. Za cca 10 000,- (jestli přidám dvě nuly k Vašemu výsledku) mohu sedět u tohoto klávesnice třetinu zimy s teplem z plynu. Dřeva totiž je v lese na mé tavení vosku kolem úlů dostatek a s cestou ke včelám je doprava "zdarma". Ohniště mám na velké kusy, takže k rozřezání cca 1 plnometru na 200 kg vosku, ani nepočítám 2 litry benzinu a oleje. Nádoba k ohřenu je 200 litrů.

Z toho je možné usoudit, že el. vyvíječ páry je v součtu výhodnější pro malé včelaře, kde vlastně ani nejde počty a pár korun. U mne je to pochopitelné, že si musím rozmyslet jestli budu v profitu nebo budu platit za něco zbytečně hodně.

P. Sušický, asi bych zvolil cestu k zateplení tavné plastové nádoby, přidal teploměr pro kontorolu a standardizaci a tím výrazně snížil ty časy a spotřebu páry.


..........

vsusicky:
>Zkoušel jsm to z toho důvodu, že mám doma cca 15 kg vyřezaného voští.

Vosk začal téci asi po 30 minutách. Cca každou hodinu jsem doplňoval PG vroucí vodou v množstvé kolem 3 litrů do nádoby PG se vejde odhadem 5-až 6 litrů vody, příkon 1900w a principienně je to na bázi varné konvice(použá běžná topná spirála 2kw). Po dobu té hodiny jsem se věnoval jiné činnosti, před doplněním vody jsem voští vylisoval a lis opět povolil. Od 9:00 do cca 17:00 jsem takto vytavil odhadem 6=7 kg vosku.<

vsusicky:
Re: Cistenie vosku
>Když vezmu 4kč za 1 kwh,tj. 8kč za hodinu tak je to za 1O hodin 80,-Kč. Z těch 10 hodin mohu dělat nejméně 8 hodin něco jiného než přikládat pod kotel na vyvaření vosku. Na kolik si ceníte 8 hodin své práce?? Já určitě na více než 80,-Kč.<

29.12.08 Vcely mimo zasoby,vcelstvo slabsi,ul optimal,zimuji v 1 a 2 nastavku,kde velmi malo zasob.3nastavek je beze vcel,4ramky ce stredu jsou do pulky vybrany-zbytek je plny zasob.
R.Polasek: ..Tady asi malo kdo poradi,protoze to nikdo nedelal

Informace ze vcelstvo je slabsi je prilis povrchni a nevyjadruje plne skutecnost.Mohl byt uveden : pocet radku meli s podlozky podmetu,a delku dosud nezaznamene casti radku meli z ktere by se usoudilo jsouli nebo nejsou zasoby v 2nastavku.
V pripade ze vcely maji dojezeno,nebude problem v tom jestli budou schopny prelezt do 3nastavku,ale jestli si tam budou schopny vubec neco uzobnout.
Moje rada u tenkostenych ulu aby vcelstvo mohlo odebirat zasoby je: aby zadni stenu ulu prohrivalo slunce vice nez cesnovou stenu,a tim vnitrni proudeni vzduchu v miste odberu zasob melo vzestupnou tendenci.Provest polootoceni ulu.
(Jeli vcelstvo skutecne slabe,je jistejsi,i v dobe probihajicich mrazu premistnit cesno do nejhorejsiho ocka a zrusit vsechny spodni otvory.)
Z cela vazne franta

Ja tiez prechadzam na el. prud. Mne drevo samo nepride do pajty a
vhodnejsie ho spalim v chalupe, kde i 2kW ohrievac robi problemy. Myslim
si, ze i zhananie, dovoz a priprava dreva potrebuje svoj cas.
Samozrejme su s tym aj ine starosti, ktore pri el. vytavovani nebudem
poznat.

Vojto
----------
www.inPage.sk â?? Domena, webhosting, e-mail a seo od 3 Sk/denne.

Ve starém smaltovaném prádelním kotli zpracuji 200 plástů + víčka a divočinu, při spotřebě 2 -3 travných košů dřeva. Přitom stačím rámky i očistit celá tato operace trvá přibližně 4 hodiny a mám vytaveno něco kolem 15 kg vosku. Na druhyý den to znovu přetavím aby byl čistý a to trvá tak 2 hodiny Nebylo by pro vás lepší vyměnit staré plásty za mezistěny rovnou


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cistenie vosku
> Datum: 08.1.2009 19:21:05
> ----------------------------------------
> Parní vyvíječ mám doma 2 sezóny a jsem s ním max. spokojen. Za 1600,-Kč
> nádoba s hadičkou, vlastně je to taková větší varná konvice, nic složitého.
> Výhoda je, že sám po vyvaření vody vypne. Vyvaření 10 rámků mi trvá max. 1
> hod. / podle barvy souší /. Bednu jsem si udělal dřevěnou - něco jako
> uzavřený nástavek. Domnívám se, že to byla jedna z lepších investic. Sl.
> tavidlo, které mám také je tak na tavení vosku do 5 včelstev.
>
>
>

Když vezmu 4kč za 1 kwh,tj. 8kč za hodinu tak je to za 1O hodin 80,-Kč. Z těch 10 hodin mohu dělat nejméně 8 hodin něco jiného než přikládat pod kotel na vyvaření vosku. Na kolik si ceníte 8 hodin své práce?? Já určitě na více než 80,-Kč.