Včelařská konference

V Odborných včelařských překladech (OVP) č. 1 z roku 1998 na straně 26.
je článek "Dvě sluneční tavidla, otáčející se za sluncem".
Kromě toho byly v OVP zveřejněny tyto další články o slunečních
tavidlech:
1997, číslo 2, strana 37.- Možnosti vlastní výroby dvou slunečních
tavidel
1988, číslo 3, strana 32.- Podnět ke stavbě slunečního tavidla vosku
1987, číslo 1, strana 64.- Sluneční tavidlo vosku v zimě
1986, číslo 3, strana 32.- Můj problém - tabule pro sluneční tavidlo
1983, číslo 3, strana 61.- účinnost slunečního tavidla vosku
A.Bojanovský


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.500 / Virová báze: 298 - datum vydání: 10.7.2003

> Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
> spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?

Slunecni tavidla jsou zbytecne veliky, maj malou kapacitu, jsou
problemy s nizkou teplotou a jsou zavisly na slunci.

Na : www.vcely.or.cz/files je obrazek vyvijece pary (italskej
vyrobek, da se sehnat u Swientyho) - riskok.jpg - coz je mnohem lepsi
reseni jak technicky tak hygienicky (vsechna nosema se zabije vysokou
teplotou). Do nadoby se vejdou 4 litry vody.

Jsou k tomu navic potreba 3 stary nastavky. V nejspodnejsim je hrnec
na chytani kondenzatu a vosku, v prostrednim nastavku z plechu
udelanej trychtyr, v nejhorejsim rammecky a na to viko z preklizky s
vyvrtanou dirou pro hadici z vyvijece pary.

Kapacita : plnej nastavek ramecku plnejch cementovyho medu - max 45
minut. Stary ramecky z plodiste - 20 minut. Paklize po vytaveni
zustanou nejaky zbytky na dratovani, staci klepnout rameckem proti
pevnymu podkladu a vsechno sjede.

Doporuceni: nadobu plnit horkou vodou z kohoutku ("nastartuje" se to
rychlejs). Po jednom taveni se nevyvari vsechna voda. Aby se dalo
doplnit spravnym mnozstvim vody (vyvijec nesmi jit na prazdno - proto
jsou na obrazku pro zichr vypinaci hodiny) da se celej vyvijec zvazit
pred a po taveni.

\vov

Co sy myslíte o anketě na http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html ?. Opravdu se na slovensku rámková míra 39 x X téměř nevyskytuje?

Pol

V okrese Příbram se rozpoutal boj o výkup medu.Všichni kteří nekde po okrese vykupovali či jen pro organizaci a její členy soustřeďovali med byli udáni na OVS,že nemají schválené prostory pro výkup,tímto chce jedna výkupna monopol pro okres Příbram.Jsou tady určite lidé,kteří znají jaké podmínky jsou pro tuto činost.Napište své poznatky i pro ostatní.Děkuji

To iste je aj s casopisom Prakticka elektronika ,Amaterske rádio .....ked
skonci rok ihned sa vyda CR-ROM ,plus kopec miesta pre reklamu spusta
zaujimavosti, atd .........naozaj dobre to tam v redakcii robia .
Podla mna to je vyhovorka ,ze sa neda vydat CD-ROM Vcelarstvi ,kvoli
autorskym pravam........
Horsie to je na Slovensku ,zatial nic take ohladom vydania starsich cisiel
Vcelara
na CD-ROM sa neuvazuje .....hadam snad ,len ked si to doma clovek sam
naskenuje a ulozi do PDF formatu ........tak potom si to vypali a ma CD
ROM....

S pozdravom Laco S.


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2003 12:19 PM
Subject: PDF format, CD-ROM


> Dnes mi prislo postou cislo 7 Vesmiru. Na strance 403 je informace,
> ze byl vydan CD-ROM s obsahem poslednich 10ti rocniku.
>
> VSECHNY TEXTY A OBRAZKY Z LET 1994-2003. Fulltextove vyhledavani,
> navigace pomoci rubrik, tematicka seskupeni clanku, propojeni s
> internetem....
>
> Pro predplatilete zdarma.
>
>
> Nebylo by vhodny, aby se nekdo spojil s redakci Vesmiru jak se
> vyporadali s autorskejma pravama (coz je "zduvodneni" ze strany
> Svazu). A navic naucit se neco o technickym provedeni!
>
> Jak je mozny ze nekde to jde - kdyz se chce - (Vesmir) a nekde to
> nejde (Vcelar) ? Bylo by mozna vhodny aby tam zavolal nekdo kdo je
> PRO a ne ten kterej tvrdi ze existujou neprekrocitelny prekazky.
>
> Ohledne "legalnich" t.zv. pravnich prekazek a moralniho dopadu:
>
> Jak je to s "Odbornymi preklady"? Jsou skutecne VSICHNI autori
> prelozenych clanku kontaktovani a existuje jejich pisemne povoleni o
> prekladu a publikaci? Jsou autori honorovani? A navic - existuje
> stejne povoleni tech kterych casopisu ktere clanky publikovaly a jsou
> jejich "vlastnici"?
>
> Dovolim si tom hluboce pochybovat (byl jsem prekvapen, kdyz jsem
> kdysi objevil v "Prekladech" clanek kterej jsem napsal pro ABJ. MNE
> SE NIKDO ANI NEZEPTAL JESTLI SE TO SMI PRELOZIT!!!). A tim padem jsou
> "Preklady" nejenom hmatatelnym dukazem myslenkovyho piratstvi
> nejhorsiho druhu, ale hlavne dvoji moralky.
>
> Jak to stoji s tou moralkou a pravnimi predpoklady? Jak je mozny ze v
> jednom pripade se tvrdi ze je to neprekonatelna prekazka a v druhym
> pripade se na to zcela verejne kasle?
>
> \vov
>
>

Může mi někdo poslat oskenovaný (300dpi) obsah Včelařství 1995? Je ve dvanáctém čísle.

Pol

Může mi někdo poslat oskenovaný (300dpi) obsah Včelařství 1995?

Pol

Dobrý den, bylo by možné přidat na stránky svazu do sekce zajímavé odkazy
odkaz na Včelařské noviny (http://vcelarstvi.kgb.cz) ?

Děkuji.

Zdeněk Čejka

Já používám tavidlo dělané, fotky jsou na
http://mujweb.cz/www/vcelar/tavidlo/index.htm, je to na rámek 39x24 s vůlí
samozřejmě, je tam dvojité sklo a funguje poměrně dobře. Jako alternativu
jsem k tomu viděl dodělané ještě jedno víko se zrcadlem, které se nastaví
podle slunce tak, aby bylo využito sluneční záření dokonale.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: tosovsky/=/znalecka.cz [mailto:tosovsky/=/znalecka.cz]
> Sent: Friday, July 11, 2003 9:48 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Jaké sluneční tavidlo si pořídit
>
>
> Dobrý den,
>
> rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho
> koupit, nebo nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům,
> ...), takže ho nechci vyrábět. Našel jsem si na internetu
> nějaké docela levné, ale zarazilo mě, že je asi z umělé
> hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu, tedy
> nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek
> lze najít např.
> tady:
>
http://www.brinek.cz/doplnky.html

Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním spokojeni?
Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?

Děkuji za odpovědi

--
s pozdravem
Aleš Tošovský

Z polykarbonatu strach nemej, je to konstrukcni plasticka hmota, daleko
odolnejsi, nez si dokazes predstavit

Zdravi PP.

>je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu, tedy
>nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek lze najít např.
>tady:
>
>
>

Dnes mi prislo postou cislo 7 Vesmiru. Na strance 403 je informace,
ze byl vydan CD-ROM s obsahem poslednich 10ti rocniku.

VSECHNY TEXTY A OBRAZKY Z LET 1994-2003. Fulltextove vyhledavani,
navigace pomoci rubrik, tematicka seskupeni clanku, propojeni s
internetem....

Pro predplatilete zdarma.


Nebylo by vhodny, aby se nekdo spojil s redakci Vesmiru jak se
vyporadali s autorskejma pravama (coz je "zduvodneni" ze strany
Svazu). A navic naucit se neco o technickym provedeni!

Jak je mozny ze nekde to jde - kdyz se chce - (Vesmir) a nekde to
nejde (Vcelar) ? Bylo by mozna vhodny aby tam zavolal nekdo kdo je
PRO a ne ten kterej tvrdi ze existujou neprekrocitelny prekazky.

Ohledne "legalnich" t.zv. pravnich prekazek a moralniho dopadu:

Jak je to s "Odbornymi preklady"? Jsou skutecne VSICHNI autori
prelozenych clanku kontaktovani a existuje jejich pisemne povoleni o
prekladu a publikaci? Jsou autori honorovani? A navic - existuje
stejne povoleni tech kterych casopisu ktere clanky publikovaly a jsou
jejich "vlastnici"?

Dovolim si tom hluboce pochybovat (byl jsem prekvapen, kdyz jsem
kdysi objevil v "Prekladech" clanek kterej jsem napsal pro ABJ. MNE
SE NIKDO ANI NEZEPTAL JESTLI SE TO SMI PRELOZIT!!!). A tim padem jsou
"Preklady" nejenom hmatatelnym dukazem myslenkovyho piratstvi
nejhorsiho druhu, ale hlavne dvoji moralky.

Jak to stoji s tou moralkou a pravnimi predpoklady? Jak je mozny ze v
jednom pripade se tvrdi ze je to neprekonatelna prekazka a v druhym
pripade se na to zcela verejne kasle?

\vov

Radši stojánek. Ideální by bylo použít starou otočnou kancelářskou židli
(občas je vidím v kontejnerech na objemný odpad), odmontovat sedátko a
tavidlo přišroubovat místo něj. Pak je možné ho pohodlně otáčet alespoň
přibližně za sluncem.

Kdysi byl v překladech i návod na samočinně otočné tavidlo. Fungovalo to
tak, že tavidlo bylo otočně posazené na tyči, na ní byla velká řemenice
z automatické pračky, na ní lanko a celé to poháněl plovák ve vodní
nádrži, ze které oddtékala voda. Snad tam bylo i elektronické otáčení,
ale to si už nepamatuji.

Pokusím se ten článek najít a poslat to do ftp archivu konference.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: TOSOVSKY Ales [mailto:tosovsky/=/znalecka.cz]
> Sent: Friday, July 11, 2003 11:58 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Jaké sluneční tavidlo si pořídit
>
>
> Děkuji všem za odpovědi. Popis jsem samozřejmě
> četl, jen z té fotografie mi to připadalo jako plastové.
>
> Ještě jeden dotaz prosím: je vhodné si k tomu pořídit
> nějaký stojánek nebo to stačí položit někam na slunce?
>
> --
> s pozdravem
> Aleš Tošovský
>
>

Děkuji všem za odpovědi. Popis jsem samozřejmě
četl, jen z té fotografie mi to připadalo jako plastové.

Ještě jeden dotaz prosím: je vhodné si k tomu pořídit
nějaký stojánek nebo to stačí položit někam na slunce?

--
s pozdravem
Aleš Tošovský

Pokud vím, tak tento typ zkoušeli ve výzkumáku v Dole a při zkouškách,
které dělali v listopadu, tak dosahovala teplota v tavidle přes 80
stupňů celsia, což je vynikající.

Jeden ze včelařů, který se u mě zastavil asi před půl rokem mi
popisoval, že viděl na jedné lokální včelařské výstavě ve Švýcarsku
tavidlo, které mělo místo skla na první pohled neprůhlednou hmotu. Když
se vyptával co to je, tak se dozvěděl, že je to jakýsi materiál
pocházející z kosmického výzkumu, který je propustný prakticky pro celé
viditelné i neviditelné spektrum ale pouze jedním směrem. Takže v zimě a
Alpách, slunce zakryté mraky a teplota okolo 100 stupňů. Ptal se také na
cenu, tak byla taky pěkná - okolo 4000 švýcarských franků.

Takováhle hi-tech věc se na našem trhu nevyskytuje, ale rozhodně bych
nepovažoval za problém zakrytí polykarbonátem. A co to znamená
bytelnost? Chce snad někdo na tavidlo něco stavě? Já rozhodně
nepotřebuji, aby tavidlo uneslo metrák. Mě stačí, když je samonosné.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: TOSOVSKY Ales [mailto:tosovsky/=/znalecka.cz]
> Sent: Friday, July 11, 2003 9:48 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Jaké sluneční tavidlo si pořídit
>
>
> Dobrý den,
>
> rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho
> koupit, nebo nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům,
> ...), takže ho nechci vyrábět. Našel jsem si na internetu
> nějaké docela levné, ale zarazilo mě, že je asi z umělé
> hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu, tedy
> nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek
> lze najít např.
> tady:
>
http://www.brinek.cz/doplnky.html

Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?

Děkuji za odpovědi

--
s pozdravem
Aleš Tošovský

Dne pá 11. červenec 2003 09:47 TOSOVSKY Ales napsal(a):
> Dobrý den,
>
> rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho koupit, nebo
> nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům, ...), takže ho nechci
> vyrábět. Našel jsem si na internetu nějaké docela levné, ale zarazilo mě,
> že je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu,
> tedy nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek lze najít
> např. tady:
>
> http://www.brinek.cz/doplnky.html
>
> Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
> spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?
>
> Děkuji za odpovědi


Dobry den,


Ja jsem nemel cas na vyrobu, tak jsem si koupil tavidlo v Kremencove ulici,
stalo asi kolem 1000 Kc a vejdou se tam 3 x 39x24 souse.Je to ze dreva,
sololitu, skla a plechu.Podle toho co jsem videl jinde, tedy cena/vykon je to
nejlevnejsi funkcni reseni.


Honza

Já mám sice doma tavidlo stlučené všelijak, ale co si pamatuju z loňské diskuze o tavidlech, polykarbonát jako víko je vhodný, protože dokáže zajistit vyšší teplotu. Navíc tavidlo bude lehčí a míň náchylné k rozbití. Bytelnost není až tak nutná, tavidlo celou dobu někde leží.
Nad obrázkem je popis - dřevo, sololit - tak to s tou umělou hmotou nebude tak tragické. Ta bílá barva je asi nátěr.
Jediné, na co bych se víc zaměřil - na obrázku nějak neumím rozeznat, kam teče vytavený vosk.
Jinak se mi tavidlo zdá rozměrově sympatické.
Zdraví Pavel

> je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z
> polykarbonátu, tedy
> nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně.

Preco pises ze je "asi" z umelej hmoty ked je tam napisane "drevo+sololit" ?



Pista


> Dobrý den,
>
> rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho koupit, nebo
> nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům, ...), takže ho nechci
> vyrábět. Našel jsem si na internetu nějaké docela levné, ale zarazilo mě,
že
> je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu,
tedy
> nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek lze najít např.
> tady:
>
> http://www.brinek.cz/doplnky.html
>
> Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
> spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?
>
> Děkuji za odpovědi
>
> --
> s pozdravem
> Aleš Tošovský
>
>
>

Dobrý den,

rád bych si konečně pořídil sluneční tavidlo. Chtěl bych ho koupit, nebo
nechat si ho koupit (k narozeninám, k vánocům, ...), takže ho nechci
vyrábět. Našel jsem si na internetu nějaké docela levné, ale zarazilo mě, že
je asi z umělé hmoty. Také je tam napsáno, že víko je z polykarbonátu, tedy
nikoliv ze skla a na obrázku nevypadá moc bytelně. Obrázek lze najít např.
tady:

http://www.brinek.cz/doplnky.html

Chci se tedy zeptat: Užívá někdo z vás tohle tavidlo a jste s ním
spokojeni? Nebo si mám koupit raději jiné - v tom případě kde a jaké?

Děkuji za odpovědi

--
s pozdravem
Aleš Tošovský

Dobrý den přátelé a příteli Baudiši.

Od svého kamaráda Honzy Löffelmanna jsem obdržel žádost, které velice
rád vyhovuji. Doufám, že přístup do konference tomuto člověku - který
se o včelařství zasadil daleko více než (troufám si tvrdit) 80% z členů
ČSV (měli jste ho například možnost vidět několikrát v pořadu Rady ptáka
Loskutáka) - mu nebyl odepřen.

Jen poznámkou. Naprosto se ztotožňuji s myšlenkou, aby ČSV ( !!!!!
CHCE-LI NADÁLE BÝTI ZASTŘEŠUJÍCÍ ORGANIZACÍ V OBORU VČELAŘSTVÍ !!!!!)
nebránil a přímo aktivně podporoval zavádění tržních principů tam, kde
je to možné (tedy vyjma některých oblastí léčení včelstev - kde to bylo
díky laboratořím OVS možné ještě před dvěmi lety než je převálcovala
podpora VÚV v Dole od ČSV). Takový obchod s medem si trh přímo žádá.
Pokud ČSV neobrátí, pak ať se o zatřešování vůbec nesnaží, beboť svými
nerovnými přístupy k podnikajícím subjektům v oboru se chová podjatě a
měli bychom to chtí my všíchni členové ČSV. To byl jeden z hlavních
důvodů mého odchodu ze sekretariátu ÚV. Doby socialismu jsou pryč.
Tykovéto jednání destabilizuje včelařství a nahrává (mimo jiným jako
třeba členům představenstev a dozorčích orcgánů za ČSV ve společnostech
se spoluvlastnictvím ČSV - MVDr. Peroutkovi a dalším) včelařům států již
zapojených do EU. My si jen můžeme přát, aby to nedopadlo špatně !!!

Musím říci, že pokud Janu Löffelmannovi je zabáněno do konference
přispívat, pak jsem na pátek značně znechucen.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

.
.
.
Cau Mirku,
z mne neznameho duvodu se nemuzu napojit na konferenci, moje prispevky
jsou mi vraceny, muzes tam preposlat tohle:

Protoze z Vasich reakci pozoruji ze mnoho informaci o SVOZM nemate tak
jen v kratkosti.
1. SVOZM pozaduje nejvyssi kontrolu jakosti medu jak dovazeneho tak
domaciho
2. SVOZM ostre napada falsovatele a pozmenovatele medu
3. SVOZM pozaduje kontrolu vseho medu na mor vceliho plodu - i domaciho
4. SVOZM pozaduje aby byl spolecne s CSV take prizvan k tvorbe zakonu -
zatim je stat konzultuje pouze s CSV
5. SVOZM jednal a jedna a podporuje SVS pri tvorbe nove vyhlasky - takze
informace pana Lnenicky jsou jiz velmi zastarale
6. SVOZM pozaduje mit stejne informace ze CSV jako ma soukromy subjekt
Vcela Predboj
7. SVOZM pozaduje mit moznost inzerovat v casopisu Vcelarstvi (jedna se
o ustanoveni PUV CSV, ze subjekt ktery dovazi med nemuze inzerovat)

Samozrejme ze pan Lnenicka neciti potrebu aby zde fungoval SVOZM ale
zijeme v demokraticke spolecnosti kde ruzni lide a firmy se mohou
spojovat nad
spolecnim projektem. A SVOZM takovy projekt a koncept ma a budeho
prosazovat na vzdory vsem ktery by chteli mit na vcelarinu v CR
monopol. A co se
tyce naseho clena pana Spacka - ze prosazuje sve zajmy je naprosto v
poradku to dela kazdy rozumny clovek a pan Spacek je rozmny clovek ktery
dokazal
vybudovat uspesnou vcelarskou firmu a to mu nektery lide jak je v nasi
postbolsevicke spolecnosti normalni nemohou odpustit. A mimo jine - kdo
pomaha vic vcelarum - pan Spacek platil na jare za repku 75Kc.
A ted k medu, SVOZM tvrdi ze med je kvalitni a vzacna latka at ji
tvori vcely v CR, Francii, Cine a nebo v Argetine - vcely totiz vazeny
pratele neznaji
politickych hranic, vcely na politiku kaslou ty delaji svou uzitecnou
praci celemu lidstvu. A jenom lidi jejich praci mohou pospinit a tomu
chce SVOZM
branit. SVOZM bude nasim spotrebitelum nabizet jak cesky med tak take
med dovozovy - tak to funguje po celem svete kde maji v pravnim radu
zakodovano svobodne podnikani. A zakaznik si muze vybrat. A nakonec Vas
chci se vsi vaznosti ujisti ze SVOZM ma na starosti budoucnost ceskeho
vcelarstvi
protoze clenove SVOZM jsou zavysli na vcelarich - nebudou vcely nebude
obchod - mame obavu z poklesu vcelstev a vcelaru a tomu chceme zabranit
kdyz to za 13 let nedokazal CSV.

S pozdravem
jan loffelmann
Také jeden ze
> > členů združení o kterém se bavíme dodává med, kde stojí - pozor není
to
> > přesná citace - Med od našich včelařů a země původu je uváděna
Čínská
> > lidová republika. To jsem netušil, že jsme okupovali Peking.
> >
> > Tak pane Lnenicka to skutecne neni presna citace a vy hrube
zkreslujete
a
> > primo dezinformujete. Na etikete pana Fikara je napsano Smesny med z
> nasich
> > lesu a CLR. A mimo jine pan Fikar ma tuto etiketu odsouhlasenou CZPI
> Tabor,
> > ale CZPI Praha po udani nejakeho dobraka tuto etiketu neuznava.
SVOZM
> > doporucilo panu Fikarovi predelani a zpresneni etikety.
> > S pozdravem
> > jan loffelmann

Já mám ještě takový off-topic dotaz, totiž jestli nejsou někde k
dispozici obsahy odborných překladů? Vždycky tam strašně zdržuju a
stejně se nedokážu tak rychle rozhodnout, které si vezmu a které ne.
Takhle bych si vybral v klidu doma.
díky
Jirka Liška


Dne 10 Jul 2003, v 20:24, Josef Šamalík napsal(a):

> Nebudu to zbytečně rozvádět: super a díky!
> Asi mě to donutí taky něco napsat... :)
>
> Hezké dny
>
> jose
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 10, 2003 3:28 PM
> Subject: Včelařské noviny
>
>
> Dnes jsem po shlédnutí živé debaty na konferenci založil a rozchodil web
> prozatím nazvaný Včelařské noviny (můžeme se dohodnout na jiném označení).
> Kdo bude chtít, má zde prostor pro svoje názory, články apod. Vyzývám
> všechny fundované autory článků k prezentaci na tomto serveru. Částečně se
> pak zhojí některým, kteří by chtěli nějaký včelařský časopis v elektronické
> podobě.
>
> Uvítám vaše názory, náměty a kritiku.
>
> Upozorňuji předem, že to bylo děláno narychlo, takže může dojít k nějakým
> problémům.
>
> Server, na kterém jsou stránky umístěné taky není nejspolehlivější, takže
> adresa "časopisu" nemusí být konečná ...
>
>
> A konečně link - http://vcelarstvi.kgb.cz/
>
> S pozdravem
>
> Zdeněk Čejka
>

Nebudu to zbytečně rozvádět: super a díky!
Asi mě to donutí taky něco napsat... :)

Hezké dny

jose


----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 3:28 PM
Subject: Včelařské noviny


Dnes jsem po shlédnutí živé debaty na konferenci založil a rozchodil web
prozatím nazvaný Včelařské noviny (můžeme se dohodnout na jiném označení).
Kdo bude chtít, má zde prostor pro svoje názory, články apod. Vyzývám
všechny fundované autory článků k prezentaci na tomto serveru. Částečně se
pak zhojí některým, kteří by chtěli nějaký včelařský časopis v elektronické
podobě.

Uvítám vaše názory, náměty a kritiku.

Upozorňuji předem, že to bylo děláno narychlo, takže může dojít k nějakým
problémům.

Server, na kterém jsou stránky umístěné taky není nejspolehlivější, takže
adresa "časopisu" nemusí být konečná ...


A konečně link - http://vcelarstvi.kgb.cz/

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Jsou moc hezké, výborně doplňují tuto konferenci a konečně uzavírají
dohady ohledně internetové podoby Včelařství. Moc chválím autora, který
se asi řídí heslem "Více činů, méně řečí okolo" (I když možná, že
rychlejší server by byl lepší. To se však dá časem určitě napravit).

Takže pisatelé - hurá do toho. Vytvořme internetovou alternativu
časopisu Včelařství, kterýžto však může kdykoli si přečíst i nečlen ČSV
a SZV.

Snad bych jen doplnil, že adresa redakce je mailto:cejkaz/=/atlas.cz a
požádal bych L. Lněničku a pana šéfredaktora Včelařství o zmínku v našem
svazovém časopise.

Zdraví


S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Dnes jsem po shlédnutí živé debaty na konferenci založil a rozchodil web
prozatím nazvaný Včelařské noviny (můžeme se dohodnout na jiném označení).
Kdo bude chtít, má zde prostor pro svoje názory, články apod. Vyzývám
všechny fundované autory článků k prezentaci na tomto serveru. Částečně se
pak zhojí některým, kteří by chtěli nějaký včelařský časopis v elektronické
podobě.

Uvítám vaše názory, náměty a kritiku.

Upozorňuji předem, že to bylo děláno narychlo, takže může dojít k nějakým
problémům.

Server, na kterém jsou stránky umístěné taky není nejspolehlivější, takže
adresa "časopisu" nemusí být konečná ...


A konečně link - http://vcelarstvi.kgb.cz/

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Přesně tak to vidím i já!!! Ten nejtěžší kus práce je ještě před námi. Je to
právě přesvědčení o účelnosti vedení ČSV a získání podpory i ostatních
(myšleno autorů a dalších členů), kteří by dokázali odpovědně a odborně
reagovat na některé dotazy. Jednoduché online forum je také cestou diskuse
(dá se to hnát až na chat, ale ten určitě není až tak velkým přínosem).
       Zkusme to tedy - pojďme přesvědčit všechny pkolo sebe o přínosu Internetu -
kde by byli dneska informace, když ne tam!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 12:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Proč PDF formát


Jen ještě krátce proč PDF formát.

PDF formát by byl výhodný pro elektronickou verzi časopisu. Pro jednotlivé
články pak databáze.

Zkusím stručně shrnout nevýhody a výhody:

Nevýhody:
- Orientace podle externí databáze jmen, autorů, abstraktů.
- Myslím, že velikost jednoho výtisku by se vešla do velikosti kolem 1MB.
Při připojení po telefonní lince větší datový tok než při prohlížení
jednotlivých článků uložených v databázi v textové podobě. (Je to však
relativní. Prostě si mohu stáhnout celý dokument a v klidu doma si ho
přečíst off-line. Stahování jednotlivých článků z databáze je náročnější.)

Výhody:
+ Zdarma prohlížeč Adobe Acrobat Reader
+ Sazba dokumentu nezávislá na tiskárně. (Dokument na všech počítačích i
tiskárnách vypadá stejně.)
+ Obrázky jsou součástí dokumentu, nemusím hlídat kompletnost článku.
+ Zachovává autorská práva! Při publikaci v českém jazyce a ve více
sloupcích je jednoduché překopírování textu a další použití prakticky
nemožné.
+ Možnost vyhledávání v textu.
+ Možnost obsahu, stránkového navigátoru i hypertextových odkazů.

Možná bychom měli pomalu tuto diskuzi uzavřít a udělat něco pro to, aby k
něčemu byla.

Navrhuji následující závěry:
- Zkusit (všichni) přes místní organizace požádat o možnost elektronické
publikace a zřízení archivu našeho časopisu Včelařství na webových
stránkách svazu.
- Pokusit se zřídit databázi článků od odborých autorů, kteří by byli
ochotni publikovat i elektronicky.

Možná by chtělo ale říci, kdo si co vezme na starost, jinak to vyšumí.

Petr.

PS: Myslím, že velký a zajímavý kus práce udělal přítel Jan Jindra ve své
včelařské encyklopedii. Je v ní soustředěno velké množství informací.
Doporučuji.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.498 / Virová báze: 297 - datum vydání: 8.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.498 / Virová báze: 297 - datum vydání: 8.7.2003

Jen ještě krátce proč PDF formát.

PDF formát by byl výhodný pro elektronickou verzi časopisu. Pro jednotlivé články pak databáze.

Zkusím stručně shrnout nevýhody a výhody:

Nevýhody:
- Orientace podle externí databáze jmen, autorů, abstraktů.
- Myslím, že velikost jednoho výtisku by se vešla do velikosti kolem 1MB. Při připojení po telefonní lince větší datový tok než při prohlížení jednotlivých článků uložených v databázi v textové podobě. (Je to však relativní. Prostě si mohu stáhnout celý dokument a v klidu doma si ho přečíst off-line. Stahování jednotlivých článků z databáze je náročnější.)

Výhody:
+ Zdarma prohlížeč Adobe Acrobat Reader
+ Sazba dokumentu nezávislá na tiskárně. (Dokument na všech počítačích i tiskárnách vypadá stejně.)
+ Obrázky jsou součástí dokumentu, nemusím hlídat kompletnost článku.
+ Zachovává autorská práva! Při publikaci v českém jazyce a ve více sloupcích je jednoduché překopírování textu a další použití prakticky nemožné.
+ Možnost vyhledávání v textu.
+ Možnost obsahu, stránkového navigátoru i hypertextových odkazů.

Možná bychom měli pomalu tuto diskuzi uzavřít a udělat něco pro to, aby k něčemu byla.

Navrhuji následující závěry:
- Zkusit (všichni) přes místní organizace požádat o možnost elektronické publikace a zřízení archivu našeho časopisu Včelařství na webových stránkách svazu.
- Pokusit se zřídit databázi článků od odborých autorů, kteří by byli ochotni publikovat i elektronicky.

Možná by chtělo ale říci, kdo si co vezme na starost, jinak to vyšumí.

Petr.

PS: Myslím, že velký a zajímavý kus práce udělal přítel Jan Jindra ve své včelařské encyklopedii. Je v ní soustředěno velké množství informací. Doporučuji.

Přátelé, na adrese http://zcweb.kgb.cz/csv/ je k dispozici vyhledávání
článků Včelařství z dat Michala Pola.
Při zkoušení buťe trpěliví, ten server je nějak zdechlej ...

Je to úplně jednoduchá stránka, moc časově nestíhám, tak jsem to řešil jen
tak narychlo. Časem to (doufám) doplním ...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, July 08, 2003 6:45 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Hledání v časopisech Včelařství
>
>
> Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství
> 1990-2002 (bez roku 1995, ten nemám), může si je stáhnout z
> www.pol.pc.cz/obsahy.zip .
>
> Přidal jsem i jednoduchý vyhledávač - orientace v cca 2500
> článcích by bez něho byla poněkud obtížná.
>
> Pol
>

No to je právě ten problém :o)!
Nejsem ten , kdo by se cítil být povolán sdělovat někomou své amatérské
včelařské zkušenosti.
Jsem především programátor a z toho pohledu se na věc dívám.

Debata o PDF k tomuto účelu mi připadají velice amatérské a výdledek málo
výkonný.
Znám pár aplikací založených na PDF z distribuce některých software systémů
a musím říct,
že jsou dost těžko přehledné. Název mnohdy nic neříká a než se mi to stáhne
na počítač,
tak uběhne i několik minut. A pak zjistím, že to není to pravé ořechové a
stahuji další.
V PDF si prostě tyhle články neumím představit. Já osobně bych to nedělal.
Jen můj názor.
Zato do databáze to nacpu naprosto jednoduše a nepotřebuji k tomu žádné
další programy,
které to tam pro pdf převedou.
Html stránku dokážu z databáze vygenerovat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:16 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků, můžeš
být jedním z autorů.

Zdeněk Čejka

>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>

A proč? Stáhneš si to na počítač a co stím? Přečtěš a zahodíš? Někde to
budeš stohovat a za chvíli nebudeš vědět ani ve kterém ročníku nějaký článek
vyšel, natož ve kterém čísle.

Publikační portály umějí ukládat archívy a vyhledávat v nich.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:45 AM
Subject: RE: casopis na internetu


> Já jsem myslel ne počlánku, ale celé číslo - kompletní, samozřejmě to bude
> větší, ale za to komplet!!!
>
> Marek M.
>
> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Thursday, July 10, 2003 10:32 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: casopis na internetu
>
>
> No to je právě ten problém :o)!
> Nejsem ten , kdo by se cítil být povolán sdělovat někomou své amatérské
> včelařské zkušenosti.
> Jsem především programátor a z toho pohledu se na věc dívám.
>
> Debata o PDF k tomuto účelu mi připadají velice amatérské a výdledek málo
> výkonný.
> Znám pár aplikací založených na PDF z distribuce některých software
systémů
> a musím říct,
> že jsou dost těžko přehledné. Název mnohdy nic neříká a než se mi to
stáhne
> na počítač,
> tak uběhne i několik minut. A pak zjistím, že to není to pravé ořechové a
> stahuji další.
> V PDF si prostě tyhle články neumím představit. Já osobně bych to nedělal.
> Jen můj názor.
> Zato do databáze to nacpu naprosto jednoduše a nepotřebuji k tomu žádné
> další programy,
> které to tam pro pdf převedou.
> Html stránku dokážu z databáze vygenerovat.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 10, 2003 10:16 AM
> Subject: RE: casopis na internetu
>
>
> Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků,
můžeš
> být jedním z autorů.
>
> Zdeněk Čejka
>
> >
> > Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> > internetové včelařské noviny :o)))!?
> >
> > Arnošt
> >
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Já jsem myslel ne počlánku, ale celé číslo - kompletní, samozřejmě to bude
větší, ale za to komplet!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:32 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: casopis na internetu


No to je právě ten problém :o)!
Nejsem ten , kdo by se cítil být povolán sdělovat někomou své amatérské
včelařské zkušenosti.
Jsem především programátor a z toho pohledu se na věc dívám.

Debata o PDF k tomuto účelu mi připadají velice amatérské a výdledek málo
výkonný.
Znám pár aplikací založených na PDF z distribuce některých software systémů
a musím říct,
že jsou dost těžko přehledné. Název mnohdy nic neříká a než se mi to stáhne
na počítač,
tak uběhne i několik minut. A pak zjistím, že to není to pravé ořechové a
stahuji další.
V PDF si prostě tyhle články neumím představit. Já osobně bych to nedělal.
Jen můj názor.
Zato do databáze to nacpu naprosto jednoduše a nepotřebuji k tomu žádné
další programy,
které to tam pro pdf převedou.
Html stránku dokážu z databáze vygenerovat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:16 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků, můžeš
být jedním z autorů.

Zdeněk Čejka

>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Tady není žádný problém vzhledem k používání redakčního systému pro
tvorbu svazové stránku.

Režijní náklady s tím, nejsou, s výjimkou mé pracovní doby. Hlavním
problémem jsou autoři článků.

Takže piště a pokud to bude stát za to, tak není problém uveřejnit.

Příspěvky by bylo mejlepší posílat jako prostý text.

Takže možnost je. Můžete se předvést

S pozdravem

Lněnička


> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Thursday, July 10, 2003 10:13 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: casopis na internetu
>
>
>
> Ale publikovat na netu se dá i bez časopisu Včelařství :o)!
> Jen by musel být server, který by někdo redigoval.
> A to taky není problém. Podobných je milion.
> Ale pokud by to mělo mít ale odbornou úroveň, tak se to
> neobejde bez nákladů ... myslím náklady režijní.
>
> Určitě to lez technicky zprostředkovat a zabezpečit i bez
> účasti svazu. Jsou i shareware programy, které umí obsluhovat
> internetové noviny.
>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 10, 2003 7:48 AM
> Subject: RE: casopis na internetu
>
>
> > Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
> > opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis,
> nevyleje
> > se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí
> > oznámit
> a
> > pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
> > prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el.
> > podpis - ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám
> > pomohlo určitě i možnost vyplnění formulářů beznutnosti
> vpisovat svou
> > rukou do něj a jen
> vše
> > podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
> > Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací
> pro ostatní
> > - třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu
> do našich
> > řad ve smyslu publikování svých zkušeností apod.
> >
> > Marek M.
> >
> > -----Original Message-----
> > From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
> > Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
> > To: vcelarska konfera
> > Subject: casopis na internetu
> >
> >
> > Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
> > technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V predchozich
> > letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s dodatecnym
> > publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna vetsina
> zijicich
> > autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite objevi u nezijicich,
> > jejichz autorska prava, zejmena pozitky z nich, prosla dedickym
> > rizenim. Dalsi problem se objevi u fotografii,
> zachycujicich napriklad
> > nevcelarske objekty. Neco jineho je publikace ve vnitrnim svazovem
> > casopise a neco jineho je jejich zverejneni na celosvetove siti.
> >
> > Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
> casopisu
> > koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
> Samozrejme, aby
> > casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse vznikne
> jiste o tom,
> > zda dobrovolnou), byl by asi na internetu publikovan s
> urcitou casovou
> > prodlevou, jak je obvykle u jinych odbornych casopisu.
> Naproti tomu by
> > se v teto rubrice mohly objevovat napr. potrebne formulare pro
> > vytisknuti na tiskarne namisto jejich vytrhavani z prostreni casti
> > casopisu.
> >
> > Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.
> >
> > Pepa
> >
> >
> > >Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
> > >časopisů Včelařství v PDF
> >
> >
> > >formátu včetně aktuálních výtisků, by se
> > >nemuselo rozhodovat až takto
> > >složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
> > redakci či ve
> >
> > >vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
> > >uložit ho v PDF formátu a dát
> >
> > >na internet je záležitostí několika minut.
> >
> >
> > --
> > Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni
> mesicni poplatek
> > vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro vas Mailbox.
> > Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
> >
> > ---
> > Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
>

Něco podobného na své adrese připravuji spustit, jen musím rozchodit systém
na publikování a už to bude svištět!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 10:24 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: casopis na internetu


Databáze :o)! Konečně někdo rozumný, kdo ví o čem celou dobu mluvím :o)!

Se serverem bych si nedělal probémy. Ten se vždycky najde, pokud je tam co
dát.
Jeden k dispozici mám i s mySQL databází a podporou php + doménu 3tího řádu.
Podrobněji nebudu rozebírat. Kdo ví něco o webu ví o čem mluvím.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:25 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.
platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

V nástavku jsou zasunuty přepážky které vytvářejí,jednak prostory oplodnáčků a průchozí šachty.
Tento nástavek se pokládá naprodukční včelstvo, šachty jsou součástí vnitřního prostoru tohoto včelstva.

První oplodnáček v řadě od stěny nástavku je izolován šachtou.

první fáze:osazení opodnáčku,
šachty vyhřívají přes boční stěny oplodnáčky.čím větší polocha,tím více předaného tepla.Néni důvod mít zmenšené rámky.

druhá fáze:množství včel je schopno vytvářet dostatek tepla.
Možnosti:Zmnožit počet oplodnáčků,rozšířit stávající,osamostatnit stanoviště.
po:úprávě:zneprůchodnění šachty,vysunutí patřičné přepážky.

třetí fáze:případ 2včelstevního zimování 2odělků.
Neprůchodnost dna zaměnit za mateří mřížku.Vytvořit pod mřížkou včelám společný bezmatečný reservé prostor.

Vše v dobrém franta

Přesně, napište tyhle požadavky oficiálně předsednictvu ÚV, případně,
pokud jste v ÚV a máte zájem, vystupte s tím na srpnovém zasedání v
diskusi.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Thursday, July 10, 2003 8:43 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: casopis na internetu
>
>
> Myslím si, že tu ztrácíme čas a oťukáváme si prsty na
> klávesnici. Pokud se totiž do debaty nezapojí nikdo z ČSV
> (předpokládám, že debatu sledují), tak my sami nic nevyřešíme.
>
> Zdeněk Čejka
>

Databáze :o)! Konečně někdo rozumný, kdo ví o čem celou dobu mluvím :o)!

Se serverem bych si nedělal probémy. Ten se vždycky najde, pokud je tam co
dát.
Jeden k dispozici mám i s mySQL databází a podporou php + doménu 3tího řádu.
Podrobněji nebudu rozebírat. Kdo ví něco o webu ví o čem mluvím.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:25 AM
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.
platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.

Hele Arnošte, klidně ti založím včelařskej server na publikaci článků, můžeš
být jedním z autorů.

Zdeněk Čejka

>
> Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat
> internetové včelařské noviny :o)))!?
>
> Arnošt
>

Souhlas.... Téľ dávám přednost papírové formě.
Ale kdyľ se v té haldě má člověk orientovat, tak bych ocenil elektronickou.
Protoľe jsem ten článek uľ nejspíą podrobněji četl,
tak bych si přečetl jen informaci, která mě právě teď zajímá.


Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Petr Sadovský" <sadovsky/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:14 AM
Subject: Re: casopis na internetu


>
> Pokud si chcete půjčit časopis v knihovně, musíte do studovny a případné
> články si ofotit. Domů si půjčit pár časopisů nelze (alespoň u nás.) Proto
> myslím, ľe je pro spustu lidí jednoduąąí nalistovat www stránky svazu a
> podívat se do (třeba budoucího) archivu.
>
> Co se týče úbytku odběratelů. Moľná, ľe pár lidí si časopis bude číst na
> internetu, ale nevěřím, ľe by si davy lidí začali časopis odhlaąovat. Ruku
> na srdce, myslím, ľe se vąichni těąíme, aľ nám doručí časopis do schránky.
> Číst mnoho stran z blikajícího monitoru počítače není totéľ jako drľet v
> ruce krásný výtisk časopisu jeątě voňavého z tiskárny, který si můľete
> otevřít a listovat v něm kdy chcete, ...
>
> Souhlasím, ľe na internetu by mohl být publikován s jistým zpoľděním.
> Elektronická publikace (se současnými moľnostmi přístupu) je předevąím
> rychlým zdrojem informací s výbornými moľnostmi pro vyhledávání. Navíc pro
> mnoho lidí je mnohem přístupnějąí archivovat informace na webu nebo na CD
> neľ v zapráąených policích, které zabírají mnoho místa.
>
> Pěkný den! Petr.

Ale publikovat na netu se dá i bez časopisu Včelařství :o)!
Jen by musel být server, který by někdo redigoval.
A to taky není problém. Podobných je milion.
Ale pokud by to mělo mít ale odbornou úroveň, tak se to neobejde bez nákladů
... myslím náklady režijní.

Určitě to lez technicky zprostředkovat a zabezpečit i bez účasti svazu.
Jsou i shareware programy, které umí obsluhovat internetové noviny.

Takže slovo do pravice :o)! Koho by oslovilo vydávat internetové včelařské
noviny :o)))!?

Arnošt


----- Original Message -----
From: "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 10, 2003 7:48 AM
Subject: RE: casopis na internetu


> Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
> opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis,
nevyleje
> se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí oznámit
a
> pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
> prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el. podpis -
> ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám pomohlo určitě i
> možnost vyplnění formulářů beznutnosti vpisovat svou rukou do něj a jen
vše
> podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
> Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací pro ostatní -
> třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu do našich řad ve
> smyslu publikování svých zkušeností apod.
>
> Marek M.
>
> -----Original Message-----
> From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
> Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
> To: vcelarska konfera
> Subject: casopis na internetu
>
>
> Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
> technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
> predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
> dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
> vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
> objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
> nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
> fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
> jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
> je jejich zverejneni na celosvetove siti.
>
> Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
> casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
> Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
> vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
> publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
> odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
> objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
> namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.
>
> Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.
>
> Pepa
>
>
> >Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
> >časopisů Včelařství v PDF
>
>
> >formátu včetně aktuálních výtisků, by se
> >nemuselo rozhodovat až takto
> >složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
> redakci či ve
>
> >vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
> >uložit ho v PDF formátu a dát
>
> >na internet je záležitostí několika minut.
>
>
> --
> Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
> poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
> vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Myslím si, že tu ztrácíme čas a oťukáváme si prsty na klávesnici. Pokud se
totiž do debaty nezapojí nikdo z ČSV (předpokládám, že debatu sledují), tak
my sami nic nevyřešíme.

Zdeněk Čejka

Myslím si, že PDF verze není až tak náročná a fotografie a ostatní info není
až tak velké!!! Databáze by sice v lecčem pomohla, ale její řešení je
nákladné (mysli časově), převod do PDF je rychlejší a snadší a pro mnoho
uživatelů Internetu snadnější!!! Co se týče chráněné sekce, tím by se
ošetřili trochu i autorská práva. Pro členy bychto také navrhoval zdarma,
popř. za symbolický poplatek (např. 10 Kč) a pro nečleny bych ale nedělal
úplnou sazbu jako když jsou členy, ale určitě by to neměla být symb. cena
(řekněme lidově něco mezi).

              Marek M.

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Thursday, July 10, 2003 8:26 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: casopis na internetu


Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.

A co se týká zpoždění el. podoby časopisu - myslím, že toto by se dalo
ošetřit chráněným přístupem k těm stránkám, na kterých by časopis byl. No -
a každý člen by si mohl zažádat o heslo a problém by byl vyřešen. Pak by
mohl mít i ne-člen za jistý roční poplatek (např. ten, co platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Přátelé, pokud si ČSV vyřeší nějakým svým interním předpisem ošetření
autorských práv autorů, kteří píší do Včelařství tak, aby se mohly články
zveřejňovat na internetu, pak si myslím, že není problém toto udělat. Ano,
je problém např. s místem na serverech, pokud by se dokument publikoval v
PDF formátu (pokud by bylo celé jedno číslo časopisu v jednom souboru, těžko
by to někdo stahoval). Další problém by asi byl, kdyby se časopis rozdělil
na několik PDF stránek, tak by vyhledávání bylo složitější. Ale existují
další možnosti, než PDF a to jsou databáze. V nich může být celý článek
uložen i s obrázky. Pak by se muselo vyřešit ukládání na server - kapacita,
železo = peníze. Ale pokud by se vyřešil způsob a ukládání dat, tak by
publikování neměl být problém.

A co se týká zpoždění el. podoby časopisu - myslím, že toto by se dalo
ošetřit chráněným přístupem k těm stránkám, na kterých by časopis byl. No -
a každý člen by si mohl zažádat o heslo a problém by byl vyřešen. Pak by
mohl mít i ne-člen za jistý roční poplatek (např. ten, co platíme za
časopis) přístup k elektronické podobě časopisu.

Zdeněk Čejka


>
> Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým
> zpožděním.

Autorská práva jsou opravdu bolavé místo. Myslím, že většina autorů, kteří píší do včelařství, by proti elektronické publikaci nic neměla, jak říká kolega. Pochybuji že články píší kvůli finanční odměně. Navíc si myslím, že zpřístupnění časopisu veřejnosti je také reklama včelařství, našich zájmů, existuje tu možnost informovat veřejnost atd. Ale jak již bylo naznačeno v předchozích reakcích, chce to zvážení odborníka - právníka.

Pokud si chcete půjčit časopis v knihovně, musíte do studovny a případné články si ofotit. Domů si půjčit pár časopisů nelze (alespoň u nás.) Proto myslím, že je pro spustu lidí jednodušší nalistovat www stránky svazu a podívat se do (třeba budoucího) archivu.

Co se týče úbytku odběratelů. Možná, že pár lidí si časopis bude číst na internetu, ale nevěřím, že by si davy lidí začali časopis odhlašovat. Ruku na srdce, myslím, že se všichni těšíme, až nám doručí časopis do schránky. Číst mnoho stran z blikajícího monitoru počítače není totéž jako držet v ruce krásný výtisk časopisu ještě voňavého z tiskárny, který si můžete otevřít a listovat v něm kdy chcete, ...

Souhlasím, že na internetu by mohl být publikován s jistým zpožděním. Elektronická publikace (se současnými možnostmi přístupu) je především rychlým zdrojem informací s výbornými možnostmi pro vyhledávání. Navíc pro mnoho lidí je mnohem přístupnější archivovat informace na webu nebo na CD než v zaprášených policích, které zabírají mnoho místa.

Pěkný den! Petr.

       Souhlasím s Tebou!!! Základní výhoda elektronické podoby všeho je
opakovatelnost použití a neopotřebovatelnost (neroztrhá se časopis, nevyleje
se ti na něj nic apod.). Hlavně jakákoliv změna na formuláři stačí oznámit a
pak stáhnout aktuální vždy v potřebném termínu a ev. i zaslat
prostřednictvím el. pošty na ČSV. Předpokladem je samozřejmě el. podpis -
ale o tom radši nediskutovat. V první fázi by všem nám pomohlo určitě i
možnost vyplnění formulářů beznutnosti vpisovat svou rukou do něj a jen vše
podepsat a odeslat napříslušné místo!!!
       Publikace na Internetu je jedna z cest rozšíření informací pro ostatní -
třeba nečleny nebo i ze zahraničí - třeba najdou i cestu do našich řad ve
smyslu publikování svých zkušeností apod.

              Marek M.

-----Original Message-----
From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Wednesday, July 09, 2003 4:56 PM
To: vcelarska konfera
Subject: casopis na internetu


Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
je jejich zverejneni na celosvetove siti.

Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.

Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.

Pepa


>Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
>časopisů Včelařství v PDF


>formátu včetně aktuálních výtisků, by se
>nemuselo rozhodovat až takto
>složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
redakci či ve

>vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
>uložit ho v PDF formátu a dát

>na internet je záležitostí několika minut.


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Co tam bylo schváleno? Nebo neschváleno !?
----- Original Message -----
From: "Duąan" <stranak.d/=/iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2003 10:57 PM
Subject: Valná hromada


> Bylo schváleno "navržené" na valné hromadě Včely Předboj?

Bylo schváleno "navržené" na valné hromadě Včely Předboj?

adresa je v tiráľi časopisu. O této věci vąak já komunikovat nebudu, to bych
tomu vytřel zrak-já v ovládání PC tak tak stíhám běľné uľivatelské věci.
Není vąak třeba ľádných obav-mně se přístup a jednání ąéfredaktora ( s
jinými členy redakce jsem zatím nekomunikoval ) jeví novinářsky
profesionální a korektní ( myslím, ľe to je i na stránkách tiątěného vydání
znát).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> Pokud máte kontakty na někoho z redakce, zkuste jim to navrhnout. Já
> bohužel nikoho neznám.
>
> Petr.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Tato problematika zde jiz probehla. Problem samozrejme neni v
technicke strance, ale nevyresena autorska prava atd. V
predchozich letech se pri uzavirani smluv s autory nepocitalo s
dodatecnym publikovanim na internetu. Nepochybuji, ze prevazna
vetsina zijicich autoru by nic nenamitala, broblemy se zakonite
objevi u nezijicich, jejichz autorska prava, zejmena pozitky z
nich, prosla dedickym rizenim. Dalsi problem se objevi u
fotografii, zachycujicich napriklad nevcelarske objekty. Neco
jineho je publikace ve vnitrnim svazovem casopise a neco jineho
je jejich zverejneni na celosvetove siti.

Proto by se mela aktivita zamerit pouze do budoucna a obsah
casopisu koncipovat jiz s ohledem na tento zpusob publikovani.
Samozrejme, aby casopis nebyl ochuzen o klientelu (dalsi diskuse
vznikne jiste o tom, zda dobrovolnou), byl by asi na internetu
publikovan s urcitou casovou prodlevou, jak je obvykle u jinych
odbornych casopisu. Naproti tomu by se v teto rubrice mohly
objevovat napr. potrebne formulare pro vytisknuti na tiskarne
namisto jejich vytrhavani z prostreni casti casopisu.

Na srpnovem zasedani UV CSV by bylo mozno tuto diskusi zacit.

Pepa


>Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv
>časopisů Včelařství v PDF


>formátu včetně aktuálních výtisků, by se
>nemuselo rozhodovat až takto
>složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se >rozhodlo v
redakci či ve

>vedení. Časopis se stejně sází na počítači a
>uložit ho v PDF formátu a dát

>na internet je záležitostí několika minut.


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Myslím, že to, aby na stránkách svazu byl archiv časopisů Včelařství v PDF formátu včetně aktuálních výtisků, by se nemuselo rozhodovat až takto složitě přes funkcionáře. Stačilo by, kdyby se rozhodlo v redakci či ve vedení. Časopis se stejně sází na počítači a uložit ho v PDF formátu a dát na internet je záležitostí několika minut.

Myslím, že časopis na internetu by byl také slušná reklama včelařství.

Z velmi dobré kvality časopisu soudím, že redakce je složena z fajn lidí, tak nevím, proč by elektronickému publikování měli nějak bránit.

Pokud máte kontakty na někoho z redakce, zkuste jim to navrhnout. Já bohužel nikoho neznám.

Petr.

Ale já osobně si myslím, že plakat tady je špatné místo.
Je na rozhodování Vedení zvazu, jestli články na internetu bodou nebo ne?
Podle stanov mám pocit, že se i výbor musí řídit usnesením vrcholného orgánu
a to není výbor svazu.
Takže bychom měli spíš dotlačit naše funkcionáře v obvodních organizacích,
kteří povětšinou ani nevědí,
co je internet, nebo to ani neslyšeli, že něco takového existuje :o)(!), aby
se tato záležitist projednala na členské schůzi.
Snad všichni nejsou zabednění, aby se odhlasovali záližitosti, které mají
delegát na vašších postech prosazovat.
No a jestli je prosazovat nebudou, tak další rok postavit někoho jiného.

Možná je to jen teorie, už jsem tu zkostnatěělost organizace kritizoval, ale
asi je to jediná možnost,
jak rozhodnutí vedení svazu korigovat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2003 2:38 PM
Subject: Re: Hledání v časopisech Včelařství


> > Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
> > dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
> > jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
> > Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
> > publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
> > Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
> > nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
> > mnoho z nás ocenilo.
>
> Chtít po svazu Včelařství v PDF je jako chtít od Telecomu Internet za
paušál
> :)
>
> Honza

> Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
> dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
> jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
> Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
> publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
> Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
> nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
> mnoho z nás ocenilo.

Chtít po svazu Včelařství v PDF je jako chtít od Telecomu Internet za paušál
:)

Honza

Naprosto souhlasím - i stránky ČSV by to mohlo obohatit!!!

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Wednesday, July 09, 2003 12:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Hledání v časopisech Včelařství


Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není
dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné
jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat
Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické
publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text).
Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již
nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by
mnoho z nás ocenilo.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.497 / Virová báze: 296 - datum vydání: 4.7.2003

Je to kus práce s tím obsahem! Díky. Škoda, že časopis Včelařství není dostupný na internetu i v PDF formátu. Některé časopisy takto dostupné jsou. Třeba i naše redakce jednou přistoupí k této fomě. Adobe Acrobat Reader je volně šiřitelný a autorská práva jsou v této elektronické publikaci ošetřena - nelze kopírovat (zkuste takto přenést český text). Navíc umožňuje vyhledávání. Rád bych zalistoval i v číslech která již nemám, nebo která jsem ještě neodebíral ... Myslím, že takový archiv by mnoho z nás ocenilo.

MP> Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002
Díky, dobrá a užitečná práce pro všechny. Až někdy půjdu kolem knihovny,
zkusím ten rok 95 (pokud to někdo neudělá dřív).
Ještě holt ty vnitřky článků, ale o to už jsme tu (ne)vyřešili...
zdravím
ivan

My mame vcelstva blizko Senca a meduje az prekvapivo dobre. Zrejme to zavisi nielen od pocasia ale aj od pody a pod.

Peter

Na Záhorí zacala medovat az teraz po tom ochladení. V minulotyzdnovych
horucavach takmer vobec nemedovala.

Matej

Ahojte

Cele Slovensko je zakvitnute od slnecnice. Meduje v
tomto veternom počasí vobec ?

Ahojte

Cele Slovensko je zakvitnute od slnecnice. Meduje v
tomto veternom počasí vobec ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
SBC Yahoo! DSL - Now only $29.95 per month!
http://sbc.yahoo.com

Jsem včelař, který má pět včelstev a svoji produkci si prodám sám a lidé ví naprosto přesně co kupují. Neprodám sice každému, protože reklamní masáž obvyklou v obchodnické praxi nepoužívám. Některým lidem se můj med zdá drahý, moc tuhý atd.... Nemusím se snižovat k různým obchodnickým trikům. Naposled mě dojal jeden výrobce či obchodník, který na sklenici s medem napíše velkými písmeny LESNÍ MED a zezadu písmeny téměř k nepřečtení "lesní med = smíšený med". Odkud med je nebo země původu jsem se nedozvěděl. Bohužel si nepamatuji výrobce. Neznalý zákazník je samozřejmě snadná kořist.
Zájmy včelařů a obchodníků jsou samozřejmě rozdílné. Pokud budu chovat včely poctivě, tak pro mne není problém se vejít do tvrdé normy. Pokud bude zákazník seznámen s pravdivými informacemi o medu, tak si rád připlatí. Pokud bude na medu napsáno čestně (povinně?), že včelstva byla ošetřena antibiotiky, že pochází z Číny a že med je sesbíraný z geneticky manipulovaných rostlin, tak věřím, že se asi moc dobře prodávat nebude. Chápu rozčilení obchodníků, ale musí chápat naše obavy ze zavlečení nemocí.
Já sám mám ještě docela obavy z toho, až se zde skutečně rozjede konkurence mezi včelařskými farmami po vstupu do EU. Aby pod konkurenčním tlakem farmáři nezačali třeba po velkých zimních ztrátách dovážet oddělky, včely a matky bůh ví odkud.

Pavel Benda

> Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002
> (bez roku 1995, ten nemám), může si je stáhnout z
> www.pol.pc.cz/obsahy.zip .

> Přidal jsem i jednoduchý vyhledávač - orientace v cca 2500 článcích
> by bez něho byla poněkud obtížná.

> Pol

Už je to i na obvyklé konferenční adrese pro stahování souborů:

http://www.vcely.or.cz/files

Zdraví všechny


J. P. Baudiš

Kdo má zájem o obsahy (nadpisy článků) časopisu Včelařství 1990-2002 (bez roku 1995, ten nemám), může si je stáhnout z www.pol.pc.cz/obsahy.zip .

Přidal jsem i jednoduchý vyhledávač - orientace v cca 2500 článcích by bez něho byla poněkud obtížná.

Pol

Snad budou stačit tyhle stránky:

http://psaci.misto.cz/_MAIL_/biologie/isek/zmije.html

S pozdravem

Lněnička

p.s.

Tady je celý text:

Zmije obecná

Třída: plazi - Reptilia:

Plazi jsou obratlovci s proměnlivou tělesnou teplotou, kteří se, na
rozdíl od obojživelníků, stali během vývoje mnohem méně závislí na
vodním prostředí, i když některé druhy jsou druhotně opět do značné míry
přizpůsobeny životu ve vodě. Kostra je pevnější, dokonale zkostnatělá,
lebka je spojena s páteří jediným kloubem, žebra jsou vytvořena, někdy
ale značně tvarově pozměněna (u želv jsou součástí krunýře). Pokožka je
silně zrohovatělá a vytváří šupiny nebo větší rohovité štítky. Dýchacím
orgánem jsou po celý život plíce, u některých vodních želv slouží navíc
k přijímání kyslíku z vody prokrvená sliznice úst a párový měchýř,
ústící do konečníku. Trávicí, vylučovací a pohlavní ústrojí končí
společně kloakou.

Plazi většinou kladou vejce (vejcorodost - oviparie), u některých druhů
je kladení pozdrženo až do doby, kdy mládě opouští skořápku
(vejcoživorodost - ovoviviparie). U několika málo cizokrajných druhů
dochází k primitivní placentaci, k vyživování zárodku mateřským
organismem a ke skutečné živorodosti (viviparie). Zárodek ve vejci
vytváří, na rozdíl od obojživelníků, ryb a kruhoústých, zárodečné obaly
(amnion, seróza) a v další přídatný obal se vyvíjí alantois. Vývoj je
přímý bez proměny, vylíhlé mládě se ve všech podstatných znacích shoduje
s dospělými.

Plazi obývají nejrůznější prostředí, žijí na souši, v mořích i ve sladké
vodě. Největší množství druhů žije v teplých krajích, za severní polární
kruh zasahují v Evropě jen 3 druhy. Počet současných druhů je odhadován
asi na 4000 až 5000. Třída plazů se dělí na 4 podtřídy (podle jiných
systematiků na 4 řády): hatérie - Rhynchocephalia, želvy - Testudinata,
krokodýlové - Loricata a šupinatí - Squamata. Z nich pouze želvy a
šupinatí se vyskytují také v naší fauně.

Řád: šupinatí - Squamata:

Řád šupinatých zahrnuje plazy většinou dosti protáhlého těla, s kůží
pokrytou rohovitými šupinami. Končetiny jsou buď vytvořeny, nebo
scházejí. Tlama je ozubená, zuby jsou narostlé na povrchu čelistí, popř.
i na kostech patrových a křídlatých (maxillare, dentale, palatinum,
pterygoideum), nejsou vklíněny v zubním lůžku. Samci mají párový
vychlípitelný penis. Naše druhy jsou vejcorodé nebo vejcoživorodé.

Podřád: hadi - Ophidia (=Serpentes):

Končetiny i ramenní pletenec vždy scházejí, u některých cizokrajných
druhů jsou zachovány rudimenty zadních končetin a pánve. Oční víčka
přerostlá přes oko, průhledná. Tělo kryto na hřbetě a na bocích šupinami
vejčitého nebo kosočtverečného tvaru, hladkými, nebo s úzkým podélným
kýlem, na bocích poněkud širšími než na hřbetě. Břicho je pokryto
jedinou řadou příčných obdélníkových štítků (ventralia), spodní strana
ocasu u našich druhů vždy dvěma řadami štítků (subcaudalia). Ušní
bubínek chybí. Je známo asi 1500 druhů hadů, rozdělených do 11 čeledí. U
nás bylo bezpečně zjištěno 5 druhů, patřících dvěma čeledím.

Čeleď: zmijovití - Viperidae:

Zmijovití jsou vesměs jedovatí hadi s 1 párem dutých, trubičkovitých
jedových zubů (někdy i s dalšími, náhradními, postupně dorůstajícími
zuby) v horní čelisti a s menšími nejedovatými zuby na dolní čelisti, na
kostech patrových a křídlatých. Jedové zuby jsou v zavřené tlamě
sklopeny špičkou dozadu (obr. 4a), při otevření tlamy se kolmo vztyčí
(obr. 4b). Hlava dosti široká, zřetelně zúžením oddělená od trupu, je
svrchu kryta převážně menšími štítky a šupinami (obr. 3). Jejich
velikost a počet jsou velmi proměnlivé. Tělo je poměrně tlusté, na konci
se náhle zužuje v krátký, tenký ocas. Zornice oválná až štěrbinovitá,
svislá. V Evropě pouze 1 rod.

Rod: zmije - Vipera Laurenti, 1768:

Hlava protáhle vejčitá, v přední části poměrně široká, shora zploštělá.
Štítky horního rtu odděleny od oka řadou drobných štítků, stejně tak
nadoční štítek od štítku čelního. Oko je posazeno poměrně vysoko,
nadoční štítek tvoří vodorovnou hranu v podobě "obočí". Šupiny na
svrchní straně těla úzce oválné, výrazně kýlnaté, na bocích poněkud
širší, hladké. Anální štítek nepárový. Vejcoživorodé. Ze 4 druhů
žijících na evropské pevnině byl u nás spolehlivě zjištěn jediný.

Zmije obecná - Vipera berus (Linnaeus, 1758):

Popis: Tělo poměrně zavalité, ocas krátký a tenký, zaujímá 8 až 14 %
celkové délky (obr. 1). Hlava dosahuje 4,5 až 5,5 % délky těla. Na horní
konec nepárového rostrálního štítku na špičce čenichu navazuje dvojice
vedle sebe stojících malých štítků (apicalia). Nozdra vyúsťuje uprostřed
1 štítku. Po stranách tlamy 8 až 9 labialií (retní štítky lemující horní
ret na jedné straně hlavy, nepočítaje rostrální štítek na špičce tlamy),
21 šupin v šikmé řadě (vzácně 19 nebo 23) (šupiny v šikmé řadě kolem
trupu, mimo široké štítky břišní (největší počet najdeme nikoli na
nejtlustším místě, ale asi v 1/3 délky trupu)), 132 až 158 ventralií
(břišní štítky, od prvního, zřetelně napříč protaženého, až ke štítku
řitnímu - análnímu (tento nepočítaje)), 24 až 26 subcaudalií (dvojice
podocasních štítků na spodní straně ocasu, od kloakálního otvoru po
konec ocasu, obr. 6). Tvar hřbetní šupiny - obr. 5.

Zbarvení: Velmi proměnlivé. U normální formy bývá samec svrchu šedý s
černou kresbou (obr. 2). Štítky na horním rtu jsou bílé, břicho
černošedé, někdy se světlejšími skvrnkami, spodní strana ocasu je žlutá.
Oko je červené, se svislou zornicí. Samice je zbarvena někdy šedě jako
samec, jiné exempláře jsou hnědošedé s tmavohnědou nebo černošedou
kresbou. Zbarvení mláďat bývá červenohnědé. Někdy se vyskytnou barevné
odchylky s nezřetelným hřbetním pruhem: forma zbarvená sytě černě, s
bílými štítky na horním rtu a se žlutou spodní stranou ocasu - Vipera
berus morpha prester (Linnaeus, 1758) a vzácnější rezavá až červenohnědá
forma - Vipera berus morpha chersea (Linnaeus, 1758). Tyto barevné
odchylky se kromě množství kožního pigmentu ničím neliší od normálních
zmijí.

Velikost: Celková délka samic až 90 cm, u samců až 70 cm, obvykle však
obě pohlaví dorůstají menších rozměrů.

Pohlavní rozdíly: Kromě zbarvení se samci odlišují menší velikostí a
poměrně delším ocasem. U samců představuje délka ocasu asi 10 až 14 %
celkové délky, u samic 8 až 12 %.

Rozšíření: Žije téměř po celé Evropě kromě Irska, jižní části
poloostrova Pyrenejského, Apeninského a Balkánu, severní části
Skandinávie (asi od 69° s. š.) a oblastí kolem Černého a Kaspického
moře. V Asii se vyskytuje zhruba mezi 50 až 60° s. š. až po Dálný Východ
a na Sachalinu.

V ČR: Zmije obecná severní - Vipera berus berus (Linnaeus, 1758) je
rozšířena po většině území státu mimo nejhustěji obydlené a intenzívně
obdělávané oblasti. Nevyskytuje se obvykle v nížinách. Ve vyšších
polohách je hojnější.

Biologie: Obývá lesy, paseky, rašeliniště, horské louky. Její potravu
tvoří hlavně myši, žáby, ještěrky, zejména ještěrka živorodá, v mládí i
větší hmyz. Zmije je aktivní především v noci, za slunečného dne se
vyhřívá. Klade vejce s blanitým obalem nebo rodí přímo živá mláďata
(ovoviviparie). Je jediným naším jedovatým plazem. Uštknutí mívá
nejvážnější následky u dětí a osob s oslabeným zdravím nebo tehdy,
zasáhlo-li hlavu nebo povrchovou cévu. (První pomoc: končetinu nad ránou
stáhnout obvazem, rychle dopravit k lékaři pro injekci séra. Ránu
nevysávat ani nerozřezávat, nepodávat alkohol.) Nebezpečnost zmije bývá
zveličována, had uštkne jen tehdy, cítí-li se sám ohrožen nebo byl-li
přišlápnut. Pokud může, člověku se vyhýbá a skrývá se, přitom někdy
vniká i do vody. Zprávy o zmiji pronásledující člověka jsou naprosto
nepodložené. I zmije zasluhuje ochrany jako činitel biologické rovnováhy
v přírodě, jako významný hubitel myšovitých hlodavců.

Další 2 druhy zmijí zasahují z jihovýchodní Evropy do středního Podunají
a do blízkosti našich hranic, spolehlivé doklady o výskytu na našem
území však chybí. Jsou to: zmije menší neboli rákošská - Vipera ursini
(Bonaparte, 1835) dorůstající nejvýše 60 cm a vyznačující se jediným
nepárovým štítkem (apicale) svrchu nad štítkem rostrálním na špičce
tlamy, a dále zmije růžkatá, dříve známá jako písečná - Vipera amodytes
(Linnaeus, 1758) až 90 cm dlouhá, se špičatým vztyčeným růžkem na špičce
čenichu. Oba druhy mají rovněž na hřbetě klikatý tmavý pruh a mohou být
zaměněny se zmijí obecnou.

Obrazová příloha:

obr. 1 - Tvar těla zmije. Porovnání poměru délky těla a ocasu (šipka
označuje polohu kloakálního otvoru)

obr. 2 - Zmije obecná (Vipera berus)

obr. 3 - Označení štítků na hlavě zmije: a rostrale, b apicalia, c
nasale, d canthalia, e praefrontalia, f frontale, g circumorbitalia, h
superorbitale (supraoculare), j parietalia; lg. c. měření délky hlavy u
hadů

obr. 4a,b - Schéma lebky zmije v klidu a při otevření tlamy: ag kost
úhlová (angulare), d kost zubní (dentale), jz jedový zub, mx
hornočelistní kost (maxillare), p kost temenní (parietale), pt kost
křídlovitá (pterygoideum), sq kost šupinová (squamosum), tr kost příčná
(transversum), q kost čtvercová (quadratum)

obr. 5 - Tvar hřbetní šupiny zmije obecné

obr. 6 - Uspořádání štítků v okolí kloakálního otvoru u zmije


> -----Original Message-----
> From: Ducháč [mailto:DuchacVaclav/=/seznam.cz]
> Sent: Tuesday, July 08, 2003 9:29 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Hadi
>
>
> Letos je zvýšený výskyt hadů v naší oblasti Orlických hor v
> okolí včelnic. Prosím o pomoc odborníků,jaké jsou typické
> znaky pro zmiji, musí mít klikatou čáru na hřbetě a její
> zbarvení. Předem děkuji. Ducháč.
>

Letos je zvýšený výskyt hadů v naší oblasti Orlických hor v okolí včelnic. Prosím o pomoc odborníků,jaké jsou typické znaky pro zmiji, musí mít klikatou čáru na hřbetě a její zbarvení. Předem děkuji. Ducháč.

Mna by zaujimalo kto sa povazuje za velkovcelara. Som
to i ja s 25 vcelstvami alebo to zavisi od celkovej
produkcie medu (napr. nad 2000 kg).
Okrem toho si myslim, ze aj keby sa spojili vsetci
vcelari z Ceskoslovenska a spolu diktovali cenu tak zo
svetoveho hladiska by boli oproti statom ako Cina len
kvapkou v mori.
Skor sa stotoznujem s nazorom, ze treba presadzovat
vyssiu kvalitu medu - nie zahrievat ho na 100 °C a
popridavat do neho x prisad aby nikdy nestuhol. Okrem
toho zacat osvetu, ze ked clovek kupuje med z mimo
Európy kupuje macku vo vreci (napr. z USA, kde pchaju
neustale do vciel rozne lieciva a ich vcely nosia med
z geneticky upravenych rastlin).

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
SBC Yahoo! DSL - Now only $29.95 per month!
http://sbc.yahoo.com