78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34022)
>> Datum: 09.2.2009 14:35:10 > ---------------------------------------- > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí. > > S pozdravem M. Václavek
Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
Franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34023
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.106) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019)
Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
S pozdravem M. Václavek
------------------------
Určitě funguje jako protirojové opatření, ale určitě ne 100%.
Zde přítomný přítel JK na toto přišel před desetiletími a posal vloni v MV. A mám dojem, že jsem to četl již pár let zpět, nebo podobnou zkušenost popsal někdo jiný.
Mě k tomu přivedly myši a vrozená lakotnost a lenost - neměl jsme dost mezistěn, jednoduší je přilepit jeden proužek a taky Liebig, který oddlěky nechává zpočátku stavět divočinu.
Rojení to sníží, má to jen jednu nevýhodu. Když se bude podíl takových plástů dostane asi tak nad 1/3, tak je problém tvořit ve dne za letu oddělek. V úle nejsou mladušky ale trubci.
LBV je spíše teorie zdůvodnění, prakticky je to věc, co se s ní bylo možné setkat u pár včelařů i dřív. Hlavně u těch co již dlouho experimentují s chovem bez mezistěn.
Což je to co bude podle mě mít budoucnost. Hlavně když bude pokračovat tažení za plošné jarní natírání. A taky pokud se to neprojeví na výnosu, tak na ekonomice a množství času na včelstvo. Vylámat jednou, dvakrát zakladenou trubčinu a strčit plást nazpátek do nástavku je míň námahy než napínat a čistit drátek a zatavovat.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34022
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010) (34011) (34016)
Jinak. Včelstvo se rojí tak dlouho, až v úlu zbude hrstka včel a poslední neoplozená matka a ta, než se oplodní a než se začnou líhnout z jejího plodu včely, ty včely postupně uhynou a nezvládnou to.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, February 09, 2009 10:29 AM Subject: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil
pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34021
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007)
Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení. Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro zajímavost viz PP-systém http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).
Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34019
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008) (34015)
> Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při > fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z > druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně > sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši > přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.
Diky priste to vyzkousim. Ja jsem jednu mys chytil do pasticky (mam vysoka dna) - byl to mozna ten rejsek ale prisel mi hodne mrnavej - mozna jeste mlade. T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010) (34011)
někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem > Datum: 09.2.2009 10:06:10 > ---------------------------------------- > > Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k > > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda) > > Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, > odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal > jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval > dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do > nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely > se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take > vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni > nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou > bedynku... > > Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v > rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - > takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. > Sedlacek). > > Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je > zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem > vic nez pozitivne prekvapen. > > Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? > Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se > matky? Nebo o tom rozhoduje matka? > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008)
Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, February 09, 2009 8:46 AM Subject: Re: Jak na strakapouda
> > Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař > ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali > kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších > 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.
Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)
Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale resit ptaky je vetsi boj...
K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j. zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34015
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34006)
popisujěš přeleták a ten je velmi výhodné udělat se špatně prosperujícím včelstvem. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Co s vyrojeným včelstvem > Datum: 09.2.2009 06:32:04 > ---------------------------------------- > Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě > jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a > nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je > "přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho > nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo > přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky > proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu > rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle > samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami, > se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky, > tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely > otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev. > > R. Polášek > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34014
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003)
Pokud nejde o rojivé včelstvo které se rojí tak dlouho až se samo zruší tak znovu nevyletí Běžně to včelaři dělají a roj se vrací až za 1-2 dny
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: trestik <trestik/=/trestik.cz> > Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem > Datum: 08.2.2009 21:56:55 > ---------------------------------------- > > Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka > > a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší. > > Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s > vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého > důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není > rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná? > > > Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd. > > Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout, > protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo > zachovat, nebo použít na oddělky? > > J.T. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34013
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 9. 2. 2009
Re: Predseda UKRK reztignoval-co autor dosud neuvedl
Felda: Co tim chtel autor clanku rict ?
Ihsms: ze nekdo odstoupi je naprosto prirozena vec,dal oboru co mohl,a jede se dal...
Kaji : do te fumkce se navrhnul v podstate sam.jedna vec je davat co muzu.druha co mam...
G.P. : Pokud nekdo ignoruje doporuceni standartnim zpusobem,volil bych nez odstoupim s titulu nezavisleho kontrolniho orgnu moznost zverejneni.Pokud by to neslo pres casopis Vcelarstvi vydal bych takova doporuceni jinde,jinym a vice nezpochybmitelnym zpusobem.Timje moznost pres internet.K aktivizaci diskuse o otazkach staci-avizo-na vcelarske konferenci,(?????)
Rorhodnuti predsedy UKRK Zdenka Dobiska pokladam za zcela speavne a uvazene.Divim se ostatnim clenum UKRK(kdyz pred vice nez rokem v breznu 2007 nepripustili jeho rezignaci z funkce predsedy,a tet jej nepodporili ! Tehdy stacilo zvolit si ze sveho stredu jineho predsedu a jelo se dal.
Je zarazejici ze delegati posledniho sjezdu kteri meli velmi vyhranene kriticke nazory na hospodareni ve vedeni CSV a presto byli zvoleni do UKRK se nyni nepostavili za sveho predsedu a mlci-nevydaji ani hlasku!
Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010)
> Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)
Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou bedynku...
Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. Sedlacek).
Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem vic nez pozitivne prekvapen.
Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se matky? Nebo o tom rozhoduje matka?
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007)
Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda) Dobrou prevencí je přeleták a je to podle mé dedukce nejstarší doplněk při množení včelstev po vynálezu prvního pohyblivého včelaření. (pohyblivé příbytky) Takové využití přeletu jsem viděl i na německém videu při včelaření s košnicemi. Vylamování matečníků je jen posouvání množení včelstev na časové ose a tím se omezuje eventuální další využití následných snůšek a medných výnosů.
.........
>trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)
O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008)
Tomáš Heřman
>Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)<
..........
Také mám nižší česna. To byly asi rejsci. Ty mne moc nevadí, akorát znehodnocují povinnou měl tak, že žádná není k odběru a výkaly jsem musel z podložek umývat a dezinfikovat je. Tak jsem zavedl jednorázové A3 podložky a rovnou je pálím. A drobná úprava před vložením zamezuje vynášení měli na nožičkách česnem ven.
Možná tu nemáme ty správné úlové datlíky. ;-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998)
> > Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař > ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali > kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších > 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.
Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)
Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale resit ptaky je vetsi boj...
K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j. zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34008
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)
O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné. Děkuji za informace. S přátelským pozdravem J. Třeštík
> Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), > večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). > Brzy ráno proveďte přeléták: > ... > S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34007
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002)
Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je "přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami, se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky, tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003)
Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). Brzy ráno proveďte přeléták:
Plodiště umístěte na medník, od něhož ho včelotěsně oddělte. Do medníkové části, která se přendá na hlavní dno, vložte rámek s otevřeným plodem. V plodišti zrušte matečníky a dodejte vodu ( buď krmítkem či souší ). Berte na vědomí fakt, že se za týden může vylíhnout i 15 000 včel ( plodiště položte na reservní vysoké dno, v lepším případě nad(pod) plodiště přidejte rozšiřovací nástavek s mezistěnami ). Za týden otrhejte nouzové matečníky na plodovém plástu v medníku, přeskupte úl do původní sestavy a proveďte preventivní protirojové opatření:
A/ rozvolnění plodiště ( odeberte přebytky zásob, vytvořte místo ke kladení ( nejlépe proložením plodiště soušemi )
B/ vložení stavebních rámků do plodiště ( k zastavení a zakladení trubčinou ) nebo odběr většiny zavíčkovaného dělničího plodu.
Přeléták rojovou náladu sice zruší, ale má-li být účinek trvalý, musí se eliminovat rojotvorné faktory... proto protirojová opatření po protirojovém přelétáku ( je možné tyto zákroky provést souběžně s vytvářením přelétáku ).
Rojem ( plodem ze včelstva v rojové náladě ) lze posílit oddělky. I u vyrojeného včelstva, do kterého roj nevrátíte, se vyplatí provést přeléták ( v tomto případě rojové matečníky nerušit!!!... zásadní chyba - chybí matka ). Rojová nálada nemusí výletem prvoroje skončit.
Účelem všech těchto procedur je úspěšné překonání rojové nálady, úchova síly včelstva a záchrana části snůšky.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002)
> Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka > a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.
Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?
> Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout, protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo zachovat, nebo použít na oddělky?
J.T.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34003
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001)
Také je jedním ze spůsobů vrácení zpět do včelstva Na úl se položí mřížka a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: trestik <trestik/=/trestik.cz> > Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem > Datum: 08.2.2009 19:40:57 > ---------------------------------------- > Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách > za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly". > Nakonec matku lze později vyměnit. > > Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo > posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání, > že se včelstvo zkonsoliduje. > > V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem > vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší). > Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného > matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil. > Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a > začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1 > roce, nakonec stejně zrušil. > J.T. > > > Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách > > nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli > > přijme > > starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v > > původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo. > > Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do > > dalších ulů a tvořím z něho oddělky. > > > > R. Polášek > > > > ----- Original Message ----- > > > > Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené > > včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků > > jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, > > nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl > > až po jeho kontrole (cca po týdnu). > > > > Je tento postup správný? > > > > Josef Třeštík > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34002
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999)
Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly". Nakonec matku lze později vyměnit. Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání, že se včelstvo zkonsoliduje.
V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší). Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil. Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1 roce, nakonec stejně zrušil. J.T.
> Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách > nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli > přijme > starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v > původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo. > Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do > dalších ulů a tvořím z něho oddělky. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > > Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené > včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků > jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, > nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl > až po jeho kontrole (cca po týdnu). > > Je tento postup správný? > > Josef Třeštík
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34001
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998)
Kdysi v kočovném včelíně mně datlovití udělali "sondy" přes boční stěny. Na boční stěny z prken asi 15 mm silných byla přitisknuta baterie zadováků a mezi těmi stěnami v izolaci se uhnízdili mravenci. Ptáci na to přišli a v zimě co 10 - 20 cm proklovali otvory o průměru asi centimetr stěny v místě spoje na péro a mravence zlikvidovali, od té doby se tam mravenci neobjevili.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995)
Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli přijme starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo. Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, February 08, 2009 3:40 PM Subject: Co s vyrojeným včelstvem
Dobrý den,
jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále vyvine.
Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?
Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až po jeho kontrole (cca po týdnu).
Je tento postup správný?
Děkuji za odpověď
Josef Třeštík
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992)
Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)
..........
Znesnadnit úchyt drápky na úl, nepoužívat očka, očka, které se používají, zadělat a natřít špunt barvou kterou má nástavek. Ptáci jsou velice inteligentní a sociální. A jestli se to jednou naučí, zapamatují si na cm přesně kde a naučí se to i potomci atd. Důležité je snížit tu atraktivitu. Ptáci mi sedají na česno, létají když je např. prolet, vidím i spousty datlovitých když jsem na stanovišti.
Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33996)
Zaručený zdroj - supermarkety - sítě proti ptactvu - používané na ochranu drobného ovoce před špačky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, February 08, 2009 5:52 PM Subject: Jak na strakapouda
> Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět > na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení > prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto > stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost > nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém > bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu > mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana: > Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi > dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo > zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k > přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává > další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti a > mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud má > někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý > včelař disident
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Dukát (94.112.40.172) --- 8. 2. 2009
Jak na strakapouda
Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana: Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti a mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud má někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý včelař disident
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33996
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing . Josef Třeštík (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Co s vyrojeným včelstvem
Dobrý den,
jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále vyvine.
Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?
Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až po jeho kontrole (cca po týdnu).
Je tento postup správný?
Děkuji za odpověď
Josef Třeštík
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)
Oproti dřívějším zkušenostem pár lidí tady v posledních 2 - 3 letech uvedlo, že našli v zimě ve včelstvu trubce a přitom byly včely v pořádku a s matkou. Znamená to tedy, že když se v zimě mezi mrtvolkami najdou trubci, může to znamenat, že včelstvo je v pořádku a potom při pokusu o záchranu toho včelstva spojením s jiným dojde k zmaření jedné matky. Asi to znamená oprášit technologii zimování menších včelstev nebo silnějších oddělků s klidně i méně kvalitní matkou, určené pro záchranu včelstev v zimě a pokud ne, potom určené k rozebrání na jaře a k posílení produkčních včelstev.
Tady na severní Moravě bylo v sobotu přes poledne 10 - 15 st C, v noci na sobotu 10 st C, díky tomu jižnímu proudění. V přírodě už začaly jarní pochody, v lese tekla míza z javoru klenu naklovaného jakýmsi ptactvem a viděl jsem kvést petrklíč.
Prošel jsem se v pátek kolem polí s řepkou, letos jsou u nás ve špatném stavu. Metr, 3 metry kolem krajů pole je řepka v pořádku, ale hlouběji v poli obvykle rostou rostlinky s 3 - 4 malými listky v rozteči tak 15 centimetrů. Jedině na polích výrazně zastíněných lesem nebo na vlhkých severních svazích je řepka dobrá. Asi se na tom podepsaly podzimní sucha a kdoví, jestli místní zemědělci nebudou zaorávat. Ale třeba se to za ty 2 měsíce a něco do květu řepky spraví.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, February 08, 2009 10:01 AM Subject: Re: Vyzimování
> Zdravím. > Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o > vánocích. > Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to > poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s jinými > a třeba v prosinci. > Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o > proletech a někde i 12 stupňů tepla. > Pěknou neděli všem. > Míra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992)
Já bych to řešil teď do jara plastovou tenkou síťovinou napnutou nebo visící tak decimetr od úlů. Ptáci by se potom měli instinktivně vyhýbat prostorům pod síťovinou, odkud by v případě objevení predátora nemohli jednoduše vzlétnout. Jak už ale strakapoud ucítil přes otevřené očko včely, bude si tuto zásobárnu potravy pamatovat asi dlouho, možná i do příští zimy.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, February 08, 2009 2:16 PM Subject: Jak na strakapouda
> Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené > úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký > strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho > likvidace)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimov?n? (33984) (33987) (33988)
Myslím, že první etapa vyzimování, kdy byly včely sevřeny do chomáče a musely jet jen po zásobách, je za námi. V minulém týdnu byly tepla, že snad všechny včely co to potřebovaly a měly alespoň zbytek zásob, aby zatopily, se rozvolnily a natahaly si k sobě zásoby z jiných uliček. Druhá stránka mince je celkové množství zásob a to se dá také odhadnout. Alepoň ve vztahu k příštímu oteplení nejpozději na konci března. Alespoň tady u nás pod horama.
A co se týká toho pananského díla, tak by mě skutečně zajímaly skušenosti jiných. Ale s touto situací:
Dole je nástavek/y/ s tmavším dílem, nad tím nástavek jen s panenským dílem. Je to v podstatě to, co se nazývá snad Rašovská protimorová metoda. I když já to dělal z jiného důvodu. U části včelstev jsme měl nahoře nástavek jiného rozměru (45*30) aby do něj včel přešly během zimy a já je na jaře mohl přesunout do tzv. Dadantů. Tam kde to bylo panenské dílo, nebo zakladené jen srdíčko uprostřed v horní části, tak tam včely dělaly cokoli, ab tam neuložili zásoby.
Tam kde jsem to v září viděl z hlediska zásob k dolní loučce jako rizikové, tak jsem to přerušil a nástavek dal dolů. V tomto včelstvu byly zásoby až dolů a odhadoval jsem, že by včely mohly přejít.
Stejné problémy jsem měl, ale za tvrdé zimy cca před 5 lety, kdy jsem přecházel na langstrotha a oddělky jsem zimoval ve dvou nástavcích. To se mi zimování oddělků ve 2N neosvědčilo. Jakmile jsme měl dost staršího díla, tak mi vycházel a vychází pro zimování oddělků spíše úspěšnější dvounástavkový způsob.
Co se týká léčení, tak všechna včelstva byla léčena stejně. Další bez problémů, ale jisté to bude opravdu až v květnu:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re:Vyzimov?n? (33984)
Problém není v tom panenském díle ale jinde Já nechávám v úlech spoustu panenského a nejsou stím žádné problémy. problém může být ve špatném léčení při vychování zimní generace a nebo v mezeře mezi nástavky Tu musíš počítat od vosku po vosk > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Vyzimov?n? > Datum: 08.2.2009 08:45:33 > ---------------------------------------- > Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit. > Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám > nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-( > > A co vy přátelé. Bez ztráty květinky? > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (88.100.123.170) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)
Přiteli hodnotit zimování včelstev v polovině unora je dosti unáhlené, Ted přichází období nejvědších strát z duvodu nedosažení včel na zásoby.Je pravda že za pěkného dne se dá něco napravit dodat zásoby priblížit k zimujícím včelám nebo převěsi vyjedené plásty.Určitě pamatuješ že o včely mužeš přijít třeba v dubnu a to je ještě hodně dlouho.Hodně poznáme jak natom jsme až po prvním jarním proletu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33986
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (213.192.58.253) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984)
Zdravím.
Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o vánocích.
Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s jinými a třeba v prosinci.
Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33985
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 7. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33969)
"Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak. "
Za léta 2004 až 2008 do nich nasypal stát (my všichni) 16 miliónů v grantu a dočkali jsme se jen cédéčka "celý rok proti varroáze" (reklamní slogan na vlastní produkty). ČSV je pětinovým vlastníkem sročka. A nikde závěrečné práce z výzkumných úkolů. My (občané i členové) bychom na tyto informace měli mít nárok. A podívejte se na jejich nové webové stránky. NIC!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 6. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976) (33979) (33980)
Pokud se nehodláte smířit s použitím jedů, zbývá prakticky jen KM. Když KM, tak odpařovače s dlouhodobým rovnoměrným působením. Na výrobci jak jste uvedl nezáleží.
Umístit 2 pásky Gabonu do úlu je samozřejmě nejméně pracné. Pokud však srovnáme nátěr plodu a vložení odpařovače KM, potom je na tom KM lépe. Srovnání trojnásobné fumigace a aplikace odpařovače s KM je dle mého soudu rovněž ve prospěch odpařovače.
Manipulace s kyselinou vyžaduje určitou opatrnost a je potřeba být náležitě připraven a vybaven. Mám momentálně 20 odpařovačů a jejich naplnění a zavěšení do úlů mi nečiní potíže. Jedinou nevýhodou oproti Gabonu je, že musím vyjmout a někam uložit rámky. Jak jste však uvedl, vše má svou cenu.
S přátelským pozdravem Třeštík
> Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do > trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho > raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při > hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM > reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat > foretické > roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly > roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva > před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky. > Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet > koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení > foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak > by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových > desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že > vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé > odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to > nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít > se > KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby > byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti. > Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33982
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.183.70.9) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976) (33979)
Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat foretické roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky. Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít se KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33980
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976)
To je zbytečné srovnávat účinnost, v praxí ověřený odpařovače nebo odpařovací systémy mají navzájem stejnou účinnost, jinak by nebyly ani nabízeny, protože by šlo o podvod. Je to jako bych zjišťoval, jestli po dálnici z Prahy do Brna dojedu autem značky Ford nebo Opel nebo Škoda.
Při porovnání, ale musí každý i slepý dojít nato, že Formidol je výhodný ne pro účinnost, ale proto, že je tento lék je značně komerčně zvýhodněn oproti jiným podobným. Jestli účinkuje je tedy jedno, když je skoro zadarmo. Jsme v Česku, ... ne? ;-)
........
Josef Křapka>Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33979
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971) (33973) (33977)
Nechci to nějak natahovat. Ale neznamená, že ztratí-li roztoč reprodukční schopnost, nezměnilo se něco ze zevnějšku s jeho reprodukčními orgány? A pokud si dobře pamatuji ze školy, k reprodukci používá roztoč ústní ústrojí, takže jak může takový roztoč dlouho žít, jestli nemůže sát? 3 dny, se totiž udává životnost roztoče na plástu bez včel a plodu. Jestli může sát, může se i množit.
.......
trestik:>Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým
stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost).<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 6. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971) (33973)
Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost). To ovšem platí v určité míře i u ostatních způsobů ošetřování.
KM aplikovaná pomocí odpařovačů Nassenheider působí rovnoměrně a dlouhodobě. To závisí především na teplotě, velikosti odparné plochy, větrání úlu a síle včelstva. V rovnoměrném a dlouhodobém působení vidím přednost oproti ostatním způsobům, jejichž působení postupně slábne (nebezpečí rezistence). Zatímco u Varidolu zahynou roztoči prakticky naráz a vidíme je hned druhý den na podložce (i když zbytky vypadávají ještě po několik dní), v případě 65% KM hynou postupně a to včetně roztočů na zavíčkovaném plodu.
J.T.
> Taková podotázka. Jestli je roztoč poškozený, tak nezahyne a nespadne? > > ..... > trestik:>Poznámka: > Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci > Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít, > stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968)
>Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem Pepan<
-----------------------------------------------------------
Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM. Byly porovnávány desky Formidol, systém MiteGone a odpařovače Nasenheider. Výsledky z několika včelnic v republice př. Klíma zpracovává do diplomové práce a věřím, že nás s výsledky seznámí např. prostřednictvím periodika MV. Můj subjektivní pocit z použití těchto systémů je poněkud rozpačitý. Jelikož byla v roce 2008 situace s roztočem poněkud jiná, kdy oproti minulým rokům bylo málo roztočů a navíc jsem zaznamenal u některých včelstev zapojených do pokusu roztočů více a v jiných téměř nula a to nezávisle na systému použité aplikace KM. Je však možné, že na jiných včelnicích, zapojených do pokusu, byla situace jiná. Přesto dle mého názoru jsou aplikace (Nassenheimer, MiteGone) s dlouhodobým účinkem a koncentrací 60% patrně účinnější oproti deskám Formidol při jejich použití v nízkonástavkových včelstvech o 6-ti nástavcích. Co se týče manipulace, jsou bezpečnější a pohodlnější desky Formidol než oba další systémy, kde se pracuje s kyselinou přímo. V případě, že má člověk již brebtavé ruce je zapotřebí (řečeno s mírnou nadsázkou) skafandr. Na hodnocení, který systém je lepší je však pokus konaný pouze v jedné sezóně málo. K objektivnímu hodnocení je třeba provádět srovnávací pokusy trvající po několik let aby se eliminoval vliv extrémě vyských stavů roztočů s opačným extrémem - enormě nízkého stavu roztočů jaký byl v roce 2008. Ideální stav roztočů by byl n u l a. To bychom však neměli jedno téma k diskusi.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33976
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 6. 2. 2009
Re: Prodej (33877) (33879) (33906) (33916) (33921) (33952) (33970)
Josef Křapka napsal:
>Neměl jsem na mysli opis právního předpisu. Očekával jsem hřejivé slovo a zkušenosti z praxe.
...................
Hřejivé slovo by se taky našlo. :)
Když jsem četl příspěvky v tomto vláknu, donutilo mě to použít google, našel jsem předpis, a ten se mi zdá docela jasný.
Tak mě to trochu zahřálo. :)
A zkušenosti z praxe jsou zřejmě o stavu svědomí. Jak kdo postupuje v souladu s předpisem.
Doufám, že má praxe by nemusela být s předpisy v rozporu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971)
Taková podotázka. Jestli je roztoč poškozený, tak nezahyne a nespadne?
......
trestik:>Poznámka:
Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33973
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 5. 2. 2009
RE: sekce pro 3x4 rámky (33807) (33821) (33942)
O prosklených sekcích jsem také uvažoval a stále uvažuji. Viděl jsem je u jednoho chovatele. Ten je však měl jen ve velikosti tak na naběračku včel. U takto malých sekcí mi vadí co se zakladeným rámečkem. Uvažuji o jednorámkových neprosklených sekcích s děleným rozkládacím rámkem na mé rámkové míře (44,8 x 15,9). Nemám sice letité zkušenosti, zdá se mi však, že kontrola včelám nevadí. Kontroluji je, až když podle česna usoudím, že matka klade. Zatím používám malé polystyrénové oplodňáčky na 2 matky na dvojicích malých plástečků, zapůjčené od mého otce. > Na chv matek se mi nejvíce osvědčila skleněná sekce na velikost jednoho > rámku užívané míry.Zakladený rámek po odebrání matky a po ometení včel > lze vložit zpět do včelstva.Na oddělky používám samostatné 4 rámkové > zateplené plemenáče ve kterých lze bez problémů zimovat jak záložní matky > tak nepřidané oddělky.Výhodou je že tyto lehké bedničky lze lehce kamkoli > přestěhovat.V obou případech vychovám matky stejné kvality.Ve skle lehká > kontrola bez většího rozrušení včel.Celá skleněná sekce vložena v > zateplené > bedničce.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 5. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963)
Přečtěte si článek pana Leoše Dvorského:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna -o-50-vcelstev
V závěru je docela podrobná metodika aplikace KM v průběhu celého roku, uvedená pod nadpisem:
"Pod vlivem výše uvedených faktů, doporučuje výbor ZO ČSV Mladá Boleslav následující postup boje proti roztoči V.d. v letošním roce:"
Podle této metodiky jsem postupoval v roce 2008 a budu postupovat i roce 2009. Důležité je začít již v březnu a nečekat až na podletí. Nepoužívám gabon, varidol, M1. Výsledky jsou skvělé.
Poznámka: Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít, stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.
J.T.
> Začal jsem krmit 03.08.2008 a možná o týden později jsem dal odpařovače. > Rovněž kolem 10.08. jsem dal Gabony. Při první fumigaci (jak jsem už psal) > byl spad od 50 do 250 ks VD. Po druhé fumigaci byl spad u devíti včelstev > od 0 do 5 ks destruktora. Vysoký spad při 1.f. přičítám tomu, že jsem > stavební rámky, které se mají s trubčinou vyřezávat dle metodiky LBV > koncem > června, začátkem července, nechal v úlech. Začínal jsem a neměl jsem rámky > v čem vytavit (teď už mám). Trochu jsem věřil tomu, že KM destruktora > zdecimuje, i když jsem rámky nevyřezal. > > Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33971
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.60) --- 5. 2. 2009
Re: Prodej (33877) (33879) (33906) (33916) (33921) (33952)
> Medovina......Poučit by nás též mohli malovýrobci vína. Bylo by to přímo od zdroje. JK
..........
Nechci poučovat, ale vinaři využívají a na medovinu se vztahuje zřejmě toto:
Předpis:
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
---------------------------------------------------------
Neměl jsem na mysli opis právního předpisu. Očekával jsem hřejivé slovo a zkušenosti z praxe.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33970
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968)
Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem
----
Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak.
Jsou země, kde jsou naše léky zakázané, mají jen ty "alternativy" a včely tam mají stále.
Bylo by zajímavé, kdyby někdo kdo dělá křížové pokusy s Gabony na účinnost léčiva do jedné skupiny dal i ty méně účinné. Není nad to, když srovnání dělá třetí osoba. My všichni víme, že Calgon nad prevítem vodním kamenem vždy vítězí.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33969
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967)
jistě já jen upozornil že i na jednom stanovišti při stejném ošetřování bývají výsledky velmi rozdílné Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider > Datum: 05.2.2009 16:54:04 > ---------------------------------------- > Pepan: > Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed > řady přes 2 úly od sebe > ----- > Ale já z toho nepochopil, která včelstva byla léčena odpařovači. Měl jsme > dojem že žádná a porovnáváš své spady s jinými. > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33968
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962)
Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed řady přes 2 úly od sebe
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider > Datum: 05.2.2009 12:05:48 > ---------------------------------------- > Já měl po aplikaci gabonu p týdnů VII VIII měsíc při první fumigaci v X u > varidolem 0 - 5 u 28 včelstev a u 2 přes 200 druhá fumicace po 2 týdnech u > všech 0 - 2 a po aerosolu v polovině XII 0 > To by pak potvrzovalo menší účinnost odpařovačů jinak pro alternativní > chovy velmi dobré > > Pepan > ------- > Tomu nerozumím. Jak lze srovnávat něco co není vedle sebe. > > Já měl jedno stanoviště, kde kdybych tam dal vlétě toaleták, tak by mi taky > vyšla skoro 100% účinnost. Roztoči tam prostě nebyli. Ani v létě a na > podzim mizimvě. Kdybych to srovnal s Gabonem na jiných stanovištích podle > spadu po první fumigaci, tak by z toho gabon proti toaletáku vyšel dost > špatně:-) > > Vím o pár lidech, co to zkoušeli vedle sebe a hodnotili. Ale porušovali > vyhlášku, tak s tím nikam na veřejnost nechodí. :-) > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33966
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: (33955)
A k těm kočovným vozům bych se ani nevyjadřoval... Když jsem byl ještě > mladý a blbý tak jsem uvažovatl a chtěl nějaký koupit, ale ty nevýhody > předčily výhody, brutálně.... > 2 strany.... sever a jih// chyba na severu zaostávají a jihu utíkají z úlu, > pořizovací cena/// hrůza, chtěli mi je prodat za 50 000, síla, u > tenkostěných úlů omezený kontakt včelstva se sluncem/// chyba opožděný > rozvoj/// koč vůz potřebuje na převoz traktor/// chyby//d rahý 400 kč > hodina traktoristy// a při kočování do sadů, velký, blbě manipulovatelný a > navíc sadaři chtějí spíše palety a rovnoměrně rozmístít, takže kočovné vozy > opravdu ne, jo a ještě když je v létě vedro, luxus v nich pracovat..... > jednu výhodu mají, včelstva jsou chráněny proti zlodějům, což bohužel v > našich podmínkách výhoda, bohužel...
Ono taky kočovné vozy vznikly za úplně jiných podmínek za socialismu. Vyřazené různé autobusové či zemědělské vleky nebo maringotky šlo koupit za zůstatkovou nebo šrotovou cenu, od čtvrtiny měsíčního platu výše, za investici dalšího 1 - 5 měsíčních platů si je včelaři sami upravili na včelíny. Traktoristu s traktorem na převoz šlo sehnat za babku, cenu cca 4 krabiček kvalitních cigaret nebo cca 10 - 20 piv v hospodě nebo ho dokonce zdarma poskytovaly družstva, kde řepku pěstovali. Cena medu, ať už z prodeje ze dvora nebo do výkupu byla výrazně výše než dnes. Investice do kočovného včelína se tehdy splatily tak za 2 roky. Dneska je kočovný vůz tažený traktorem po silnici ekonomický nesmysl, snad kromě těch vozů zaměřených na opylování, kde se podařilo nacpat těch aspoň 60 včelstev Spíše tak přívěs za auto nebo paleta umístitelná na korbu náklaďáku.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 5. 2. 2009
Re: Zkušenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961)
Začal jsem krmit 03.08.2008 a možná o týden později jsem dal odpařovače. Rovněž kolem 10.08. jsem dal Gabony. Při první fumigaci (jak jsem už psal) byl spad od 50 do 250 ks VD. Po druhé fumigaci byl spad u devíti včelstev od 0 do 5 ks destruktora. Vysoký spad při 1.f. přičítám tomu, že jsem stavební rámky, které se mají s trubčinou vyřezávat dle metodiky LBV koncem června, začátkem července, nechal v úlech. Začínal jsem a neměl jsem rámky v čem vytavit (teď už mám). Trochu jsem věřil tomu, že KM destruktora zdecimuje, i když jsem rámky nevyřezal.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33963
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33963 do č. 34023)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu