Včelařská konference

Tuto metodu požívám jen u rojů kde využívám jeho velký stavební potenciál ale vždy musí být jeden rámek alespoň s kouskem mezistěny a jeden jen vydrátkovaný. I tak je hodně plástů k vyřazení Do stavebních rámků na treubčinu však ani ten kousek mezistěny nedávám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?ela?en? bez mezist?n
> Datum: 10.2.2009 10:37:17
> ----------------------------------------
> Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním
> pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV).
> Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se
> tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto
> zkušenosti ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Ona je jedna věc kupní smluva na maringotku a druhou věcí je cena maringotky po přestavbě. U té pak ten posudek je třeba. To jsou všeobecná pravidla pro odpisy a žádosti a jiné podobné věci Také jde prokázat účty koupí maringotky a materiálu na přestavbu. V tomto případě u toho nebude cena vlastní přáce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Majk <mike/=/wo.cz>
> Předmět:
> Datum: 10.2.2009 09:16:39
> ----------------------------------------
> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk
>
>
>

Nejspolehlivější metodou je proti rojení 1 - 2 leté matky pak k tomu přidat dostatek prostoru v plodišti hned na začátku sezóny v době květu třešní je již pozdě to řešit přidáváním stavebních rámků. Problémem bývá příliš mnoho zásob po zimě. LBV metoda k tomu je dobrá na výnos ale rojení obvykle moc neřeší. Já nikdy trubce neomezoval DÁVÁM DVA STAVEBNÍ RÁMKY NA NÁSTAVEK PLODIŠTĚ. A je pravidlem že je nikdy pně trubčinou nezastaví a nezakladou. I tak se někté včelstvo rozhodne rojit a rojit až do sebezničení.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda
> Datum: 10.2.2009 08:27:08
> ----------------------------------------
> I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba
> 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje.
> Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně
> řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu
> nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce
> se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když
> nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři
> doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu.
> Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale
> stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned
> vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to
> zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová
> ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak
> budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a
> za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň
> týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba
> způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Beru zpět, vše je a bude po tři roky stejné.
Takže zalistovat zpět do loňska.
Karel

skouším sponkovačku ale u tenkých louček dole se to uvolňuje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vicenasobne derovani ramku
> Datum: 10.2.2009 06:42:11
> ----------------------------------------
> >jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.<
> ----------------------------------------------------------
> Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení
> (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i
> nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to
> jednoduché, praktické a není to drahé.
> JK
>
>
>

Je otázkou jak se ta investice vyplatí Já mám 30 včelstev a ročně měním tak 20 rámků To jsou tam rámky některé i 60 let staré Z tohoto pohledu se tato investice jeví jako neúčelná Letos jsem ale koupil stojan na vrtačku v OBI za 390 Kč . Do ní jsem pak umístil mezi sklíčidlo objímky silnou jehlu a používám to na čištění dírek. Je to podstatně výhodnější jak koupit propichovák za 400. Necelých 400 rámku pak trvalo i s úpravou 3,5 hodiny Umístit pak do toho vrtačku a vrtat několik louček najednou mohu také.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: vicenasobne derovani ramku
> Datum: 09.2.2009 23:35:16
> ----------------------------------------
>
> pěkně zdravím,
>
> jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
> koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
> ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
> popis již fungujících děrovačů.
>
>
> Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:
>
> 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
> udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
> délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
> naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
> pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.
>
> 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
> bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
> založení provrtat více louček.
>
> Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:
>
> - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
> ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
> napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
> představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
> nepotkal .....
>
> - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
> ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
> 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
> něco hodně nepoužitelnýho ......
>
>
>
> děkuji za případné užitečné rady
>
> petr j.
>
>
>
>
>

Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV). Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto zkušenosti ?

Díky Jiří

>No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už ....<
Míra
------------------------------------------------------------
Vše je na stránkách ČSV. Jen se podívat....
JK

děkuji moc,už jdu na to!!

No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už teď aby si včelaři měli čas promyslet kam a do čeho investovat.
------
Již zde bylo vloni informováno, že se jedná o záměr, protože peníze jsou limitovány. Takovou informaci dostal jeden šťoural.
Pokud by se do toho pustil každý, dotace by byly kráceny všem. Takhle na ty, co mají přístup k informacím peníze stačí. Stačí?
Informace to jsou peníze a taky moc a vliv.

Karel

> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk


S tihle pristupem urcite ne :-) Nebo chces penize za to, ze nic pro to neudelas???

a co takhle si treba zavolat na kremencarnu - kdo jini by to mel vedet, nejhur te nekam nasmeruji?? Jsi-li clen platis si je....

Nebo hledej na netu neco jako toto:

NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH

treba tady jsou formulare

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular

vic nevim a hledat nemam cas a asi ani chut... sorac

T.H.

A zde najdete cele nařízení : http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=ruzne
Frantisek

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
asi do toho června nestihnu.Díky Majk

Nevím proč čekat vždyť všechny formulaře k NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH
najdete zde : http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular
František

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
asi do toho června nestihnu.Díky Majk

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to asi do toho června nestihnu.Díky Majk

Já docházím k přesvědčení, že kdyby se úspěšní včelaři za posledních mnoha
desítek let sešli a v reálu porovnali svoje metody, tak by zjistili, že
úspěšné včelaření v zadovácích a třeba i dříve v klátech a dneska v
nástavcích bylo zhruba stejné, kromě odlišností danou konstrukcemi úlů.
"Nepořádek" v tom dělají včelaři, kteří podobné metody popisují třeba velice
odlišně, v závislosti na módních vlnách. Co se týká trubců, byly vždycky
periody, tak v řádu 10 - 20 let, kdy včelaři docházeli k poznání, že pro
úspěšný chov včelstev je třeba, aby včelstva chovaly tolik trubců, kolik je
pro ně přirozené. Potom v " minusové amplitudě " se zase v tisku
prosazovali včelaři, kteří hodlali zvyšovat medný výnos potlačováním chovů
trubců a potlačováním projevů nedostatku trubců. To byly extrémy
propagované v tisku, ve skutečnosti v chovech byly tyto rozdíly mnohem
menší, jednak včelaři nestíhali tyto teoretická opatření v praxi realizovat
na všechny včelstva, jednak v závislosti na módních vlnách třeba toho chovu
trubců byl téměř stejný způsob úspěšného chovu v "plusové" periodě
presentován jako chov s nadbytkem trubců, v "minusové" periodě presentován
jako chov s omezováním množství trubců.

R. Polášek

Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická návratnost
bude velice obtížně dosažitelná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Majk" <mike/=/wo.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 7:42 PM
Subject: dotace


> dobrý večer,chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti z dotacemi
na
> maringotku + traktor na kočování.Pořídil jsem si maringotku(za nemalý
peníz
> :-() a chci ji předělat na včelín a dokoupit nějaký starý traktor.V okolí
> jsem se ptal,ale jsou to vesměs staří včelaři,kteří se prý na to už můžou
> vy....Tak se chci zeptat kde se dá třeba doptat.děkuji. Majk

No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už teď aby si včelaři měli čas promyslet kam a do čeho investovat.Spousta z nás by určitě uvítala kdyby vyšla příručka ohledně žádání o dotaci jak s formuláři tak se "stručným"a přesným popisem jak na to.Ani mě se nechce prodírat se hromadou papírů a hledat bůh ví kde co všechno třeba abych dotaci dostal.Třeba mohl svaz vydat příručku (průvodce) pro organizace a nebo tady na netu s předlohově vyplněnými jednotlivými formuláři jak na to.

Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná metoda.Ty různé experimetnty můžete dělat pouze ti, kteří máte pouze několik včelstev.

Vrtačky pro malé vrtáky a na napětí cca 6 - 12 voltů v různé kvalitě se dají
koupit v obchodech pro bastlíře, původně jsou určené na vrtání otvorů
plošných spojů. Cena od 200 Kč. Tady by cesta bez nějakého náročného
mechanického pokusnictví byla, jak by to ale bylo produktivní, toť otázka.
Vrtačky by kvůli zvýšení životnosti musely být na lyžinách a přitlačovány
pérky, ne napevno, aby na vrtačku s nejtupějším vrtákem se nesoustředil
všechen tlak a nebyla rychle zlikvidována. Produktivnější než vrtání by pro
větší počet rámků asi bylo prorážení děr šídlem. Lípové a podobné dřevo je
pro toto ideální, na smrkové by musel být hrot tupý, aby se nerozštíplo,
tvrdá dřeva by šídlem děrovat asi nešla. Do šídla by šel dobře použít drát
z nějaké silnější a co nejtvrdší sponky ze sponkovačky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 11:34 PM
Subject: vicenasobne derovani ramku


>
> pěkně zdravím,
>
> jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
> koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
> ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
> popis již fungujících děrovačů.
>
>
> Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:
>
> 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
> udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
> délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
> naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
> pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.
>
> 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
> bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
> založení provrtat více louček.
>
> Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:
>
> - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
> ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
> napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
> představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
> nepotkal .....
>
> - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
> ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
> 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
> něco hodně nepoužitelnýho ......
>
>
>
> děkuji za případné užitečné rady
>
> petr j.
>
>

I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje. Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu. Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek

Drátkování za pomoci kancelářské sešívačky jsme opustili. Bylo to vidět i na obrázcích webu. Jen vylepšování staré metody nám už nevyhovovalo. Drátek pro jeho nevhodné vlastnosti jsme nahradili vlascem.
B.V.

Napište mi na tomas.jasa/=/email.cz Najdu vám pár fotek s funkčními udělátky.

Nevím jak to srozumitelně popsat. Zvolil jsem při výrobě tu nejprimitivnější metodu, ale naprosto s překvapivým výsledkem 150r/hodinu. V podstatě se jedná o 2 prkénka z dubu, mezi kterými je mezera asi dva cm. Do prkének jsou vyvrtány otvory s osazením a v nich jsou ložiska. Jimi prochází dutá osička, opět na kraji s osazením. Řemeničky jsou na osičku připevněny v mezeře mezi prkénky. Osičky jsou provrtány otvorem 2,1 a na kraji v osazení osičky je skrz otvor se závitem a šroupkem uchycen vrtáček 2mm. Původně mi to honil 1 řemínek, ale pak musíte mít pravý a levý vrták a to je trochu problém. Tak jsem na motor dal dvojitou řemeničku a honím to 2 klíňáky co nejmenšími. Motorek asi z pračky.VRTAČKU NEDOPORUČUJI, DĚLÁ KRAVÁL A VÍTR!! Za hodinu práce zjistíte proč. Takže potřebujete 4 osičky, je nutné je mít provrtané, aby šel prasklý vrták drátem vysunout a je to na výrobě to nejsložitější, aby se otvory v prostředku sešly, jinak běžná hlazenka 10 mm. Řemeničky se prodávají jako litinové odlitky v železářství, vzít ty nejmenší. Takže je potřeba soustruh, ale tohle dokáže na něm každý šmudla. Pracovní stolek chce vyřešit zdvihací podle tlouštky rámků, řeším to podložkami. Fotit digitálně zatím neumím, takže bydlíš li někde poblíž Prahy přijeď se mrknout. Ale jednodušeji to asi udělat nejde. Je to zcela nedoceněná pomůcka. Zdrtaví R. Stonjek

Na levné výprodejní nebo použité vrtačky se podívej na Aukru

>jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.<
----------------------------------------------------------
Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to jednoduché, praktické a není to drahé.
JK

pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......


děkuji za případné užitečné rady

petr j.

Postupoval jsem jak uvádíte.
1)       (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtáme jenom do bočních louček 2 dírky o prům.5 mm a 25mm od horní i spodní loučky.
B.V.

Dotace je i na starší věci jak v kočování, tak i v technické pomoci na medomety a na vše co je se získáváním medu do výše 50% kupní ceny. To buď nové věci, trakktor, kočovný vůz, valníky, přívěsy za osobní auto a podobně. Je to popsané ve vyhlášce k dotacím EU. U techniky a nářadí zakoupených z druhé ruky je nutný znalecký posudek od osoby, která je souodním znalcem v jakémkoliv oboru, musí být zde zhodnocen technický stav a ekonomické ohodnocení. V květnovém čísle Včelařství budou určitě podmínky dotací. Je to 100% funkční a je třeba toho využít.

pěkně zdravím,

jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
popis již fungujících děrovačů.


Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:

1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.

2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
založení provrtat více louček.

Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:

- koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
nepotkal .....

- pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......



děkuji za případné užitečné rady

petr j.

No asi tě potěším protože v pátek jsme měli na schůzi přednášku a na té nám přednášející zdělil že si koupil starší traktor aby mohl kočovat a dotaci na něj dostal.S tou maringotkou ale nevím i když-proč ne bude to sloužit pro kočování stejně jako ten traktor.

nevím, jak je to konkrétně u včel, ale dotace v zemědělství jsou vždy na nákup NOVÝCH věcí.
s vizí, že si koupíte třicítku majora a někdo vám na to přispěje se můžete rozloučit rovnou. bohužel...

Na stránkách beesource.com publikoval pan Walt Wright články týkající se
prevence rojení (momentálně vycházejí v MV). Dokonce v této souvislosti píše
o zvyšování medného výnosu. Nezkoušel jste prakticky jím popsanou metodu
"zebrování"? Pan Wright rovněž svou metodu prezentuje jako vysoce účinnou,
navíc produkující extrémně silná včelstva. U LBV jsou extrémně silná, co do
počtu trubců. Nevíte, zda někdo obě metody srovnával? Na první pohled se zdá
být metoda LBV méně pracná. Co však srovnání účinností a výnosů?

Vzhledem k tomu, že metoda zebrování předpokládá dostatek souší, které zatím
nemám, hodlám letos rovněž jako protirojové opatření použít LBV. Každopádně
se však teoreticky připravuji na rojení a likvidaci rojové nálady :-)
S pozdravem J. Třeštík

>
> Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový
> NADBYTEK
...
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

dobrý večer,chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti z dotacemi na maringotku + traktor na kočování.Pořídil jsem si maringotku(za nemalý peníz :-() a chci ji předělat na včelín a dokoupit nějaký starý traktor.V okolí jsem se ptal,ale jsou to vesměs staří včelaři,kteří se prý na to už můžou vy....Tak se chci zeptat kde se dá třeba doptat.děkuji. Majk

nadbytkem se to jeví
______________________________________________________________

Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový NADBYTEK trubců. Onen nadbytek vztahuji vůči přirozenému stavu. Volně žijící včelstva nikdy nevychovají taková kvanta trubců, jako včelstva ošálená proložením centra plodového tělesa stavebními rámky ( volná stavba ( bez mezistěn ) či stavba v podmetu nebo na krycích stavebních rámkách má pramálo společného s LBV metodou!!! ) Nadbytkem míním 10 000 - 20 000 trubců na jedno včelstvo. I ta nejsilnější přírodní včelstva obsahují v produkčním období pouze několik tisíc trubců a buněk trubčího plodu. To k předejití rojové nálady nestačí!

Dle mého názoru efekt LBV metody spočívá ryze v odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček nadbytečným trubčím plodem ( celkem zhruba 10 000 buněk ( ¼ plodové plochy ), z toho 2 900 buněk představují žravé trubčí larvy, které mají potravní požadavky jako cca 5 800 larev dělnic, což znamená zvýšení spotřeby krmných kašiček o více jak 50 % oproti standardnímu stavu ) ... Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Neshoduji s panem Linhartem, který, pokud jsem ho dobře pochopil, tvrdí, že pouhá přítomnost nadbytečného počtu dospělých trubců k dosažení efektu nerojivosti stačí. Podle mě je dílčí rozsah trubčího plodu, částečně i zastoupení trubců mladších 10 dnů, nikoliv trubci zcela dospělí, kteří bílkovinou potravu nepřijímají.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

"Májový roj za fůru sena stojí". Říkávali naši předkové.

Nedá mi to. Musím si také smočit i když s rojením mám poměrně málo zkušeností. Když už k tomu ale dojde a některé včelstvo se vyrojí a vím které, ponechám jej cca 36 - 48 hod(podle toho jak mi to vychází časově) ve sklípku v rojáku na neúplných mezistěnách - proužcích (aby měli vedení a stavěli rovně). Za tu dobu roj počne stavět a ukládat ssebou přinesené zásoby. Poté navečer původní úl postavím na jiné místo, vlastně vytvořím pozdní přeleták a na původním místě vystrojím nový úl mezistěnami a přiložím roj s již započatou stavbou. Sem se také počnou vracet létavky z původního úlu, které se nevyrojili. Druhý den odstavený úl (původní) rozeberu, dva až tři plásty zavíčkovaného plodu použiji k posílení roje a zbytek rozdělím do jiných včelstev, nebo jimi posílím oddělky. Matečníky mohu a nemusím vylámat. Včely se o to postarají samy.

Včelař, který se ještě neodhodlal chovat matky sám, může plásty s rojovými matečníky využít na tvorbu oddělků - nových včelstev. Musíme mít ale na paměti, že méně někdy znamená více. Chci říci, že místo pěti nově utvořených oddělků mi postačí dva až tři ale silnější. V každém případě je ale nutné hlídat snůšku a nic se nepokazí když zvláště oddělky budeme krmit, krmit a krmit ... Pokud toto stihneme ještě do počátku června, máme šanci, že budeme zimovat plnohodnotná mladá včelstva. Pokud to bude později, můžeme oddělky posílit jedním či dvěma plásty se zavíčkovaným plodem z jiných silných včelstev.

Pokud ale nepoznám které včelstvo se rojilo a to se také někdy stane, osazuji takový roj po věznění klasickým způsobem.
JK

Včelstvo nikdy mít nadbytek trubců mít nebude nadbytkem se to jeví jen s pohledu včelařea jeho zžitých tradic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:51:42
> ----------------------------------------
> Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na
> zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení.
> Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení
> rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u
> včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták
> použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro
> zajímavost viz PP-systém
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).
>
> Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že
> přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému
> nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí
> průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost
> náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako
> nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Pěkný článek od autorů metodiky LBV je také na:

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

J.T.


> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Zkuste:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=320

"Nová metodika ošetřování včelstev využívající cíleného narušení jejich
evolučně stabilní reprodukční strategie."

(LBV = zkratka ze jmen autorů metodiky)

S pozdravem

J. Třeštík


>
> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Proti myším se mi výborně osvědčila lepidla na myši. Výhodně se dají použít nejen v prostorech skladů, včelínů atd. ale i na kartonu v podmetu během zimy. Přestože mě zaskočil i prolet před 14 dny tak nedošlo k mimořadnému nalepení dalších včel. Navíc se dá použít opakovaně.

dobre

Dobrá téma na zimu, včelár ak sa správne rozhodne pre niektorý návrh, nemusí v čase keď rojenie sa do vrcholnej fázy, môže ho použiť.
Rojenie vždy začína oveľa skôr ako to dokážeme rozpoznať, prebieha v tzv, skrytej forme (npr. včely sa začnú meniť, zduria sa im vaječníky, prečo to nie je teraz dôležité). Tomto čase včely vo zvýšenej miere začnú ošetrovať trúdí plod. ak v tomto čase urobíme protirojové opatrenie (PRO), je ešte nádej? ne prerušenie RN, ale ak sa RN zviditeľní položením prvého vajíčka v materskej kolísky, tento proces je nezvratný a včelstvo 10-12 dní sa rojí. Všetky tie rady sú nanič, včelár tak či tak príde o dobrú znášku.
Ak včelár dospel do takého stavu, že včelnicu nerozširuje, je treba rojový stav riešiť praktickejšie, zabezpečiť aby roj doniesol úžitok.
Všetky tie včelie tančeky okolo rojenia som ukončil a zameral som na využitie hlavne agátovej znáš, ktorá aj keď nie dlhá (v priemere 10-12 dní), je bohatá, dá sa roj ak vyletí pred jej začatím, ale i do jej polovice, roj sa odmení dobrou alebo primeranou znáškou a ak spočítame výnos včelstva odkiaľ roj vyletel, plus roj lepším výnosom ako včelstvo, ktoré sa nerojilo.

Technol. postu: včelár si musí pripraviť prázdne debničk či úle, ktoré miesto dna podstaví trapézovým plechom (má hneď letáč), rovno na zem, naplní staršími súšami prípadne Ms.
Roj necháme vyletieť, ošetríme ho strasením do rojnice, počkáme 1-2 hod. kým sa utíši, až potom roj vysypeme pred debničku. Včelstvo debničku obsadí a na druhý deň začne pracovať, súše očistí, Ms začne stavať a ak je už znáška začne prinášať nektár, v tom čase ešte nemajú v úli čo ošetrovať. Ak je tých rojov viac a niektorý je slabší, pridávam ho k predchádzajúcemu roju, ak mám debničku s plástami, vysypem do predchádzajúceho roja aj tretí roj, M nehľadám, práca musí byť urobená rýchlo a bez veľkého špekulovania. Ak je v roji mladá M (to včelár väčšinou vie, ponecháme včelstvo na túto M, tá sa oplodní a kým začne klásť, svoju úlohy roj splnil zaniesol debničky medom a tie môžme vytočiť. AK roj vyletí zo starou M, tá o 1-2 dni začne klásť vajíčka, výkon potom nebude adekvátny daným možnostiam . V tomto prípade M uzatváram do malého izolátora do ktorého ale musia včely mať prístup, aby mohli odoberať materskú látku, včelstvo má M ale včely neošetrujú plod. Izolátor je malých rozmerov plochého tvaru 14x50x120 mm, prístup včiel do klietky je z obidvoch strán IZO (použitá mriežka z umelej hmoty.
Tieto vyrojené včelstvá splnia svoju úlohu (prinesú med) a po skončení znášky, môžeme včelstvá použiť ako zásobné ale ich vrátiť do pôvodných včelstiev, ale to už záleží od včelára, ako s nimi naloží.
Nie každý tomuto opisu porozumie, ale pre mňa to bola cesta ako neprísť o znášku, len preto, že som nezvládol RN, vlastne ja ju teraz zámerne podporujem, nebránim sa jej.

>> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> ----------------------------------------
> Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek



Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.

Franta

Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek
------------------------

Určitě funguje jako protirojové opatření, ale určitě ne 100%.
Zde přítomný přítel JK na toto přišel před desetiletími a posal vloni v MV. A mám dojem, že jsem to četl již pár let zpět, nebo podobnou zkušenost popsal někdo jiný.
Mě k tomu přivedly myši a vrozená lakotnost a lenost - neměl jsme dost mezistěn, jednoduší je přilepit jeden proužek a taky Liebig, který oddlěky nechává zpočátku stavět divočinu.
Rojení to sníží, má to jen jednu nevýhodu. Když se bude podíl takových plástů dostane asi tak nad 1/3, tak je problém tvořit ve dne za letu oddělek. V úle nejsou mladušky ale trubci.
LBV je spíše teorie zdůvodnění, prakticky je to věc, co se s ní bylo možné setkat u pár včelařů i dřív. Hlavně u těch co již dlouho experimentují s chovem bez mezistěn.
Což je to co bude podle mě mít budoucnost. Hlavně když bude pokračovat tažení za plošné jarní natírání. A taky pokud se to neprojeví na výnosu, tak na ekonomice a množství času na včelstvo. Vylámat jednou, dvakrát zakladenou trubčinu a strčit plást nazpátek do nástavku je míň námahy než napínat a čistit drátek a zatavovat.

Karel

Jinak. Včelstvo se rojí tak dlouho, až v úlu zbude hrstka včel a poslední
neoplozená matka a ta, než se oplodní a než se začnou líhnout z jejího plodu
včely, ty včely postupně uhynou a nezvládnou to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 10:29 AM
Subject: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem


někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl.
matky po takové matce bych nepoužil

pepan

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců
____________________________________________________

Správně mělo být: Letos jedu plně na LBV metody nadbytku trubců.

Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení. Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro zajímavost viz PP-systém http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek

Vazeny pane Skalsky. Ja vidim spise darebactvi v nepodlozenych pomluvach.
Frantisek

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v
ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta

> Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
> fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
> druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
> sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
> přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

Diky priste to vyzkousim. Ja jsem jednu mys chytil do pasticky (mam vysoka dna) - byl to mozna ten rejsek ale prisel mi hodne mrnavej - mozna jeste mlade.
T.H.

někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:06:10
> ----------------------------------------
> > Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)
>
> Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit,
> odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal
> jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval
> dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do
> nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely
> se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take
> vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni
> nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou
> bedynku...
>
> Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v
> rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi -
> takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p.
> Sedlacek).
>
> Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je
> zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem
> vic nez pozitivne prekvapen.
>
> Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc??
> Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se
> matky? Nebo o tom rozhoduje matka?
>
> T.H.
>
>
>

Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 8:46 AM
Subject: Re: Jak na strakapouda


>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl
včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi
:-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-))
jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky
ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v
obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim
klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale
resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j.
zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

popisujěš přeleták a ten je velmi výhodné udělat se špatně prosperujícím včelstvem.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 09.2.2009 06:32:04
> ----------------------------------------
> Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
> jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
> nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
> "přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
> nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
> přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
> proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
> rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
> samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
> se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
> tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
> otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Pokud nejde o rojivé včelstvo které se rojí tak dlouho až se samo zruší tak znovu nevyletí
Běžně to včelaři dělají a roj se vrací až za 1-2 dny


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 21:56:55
> ----------------------------------------
> > Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> > a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.
>
> Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
> vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
> důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
> rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?
>
> > Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
>
> Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
> protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
> zachovat, nebo použít na oddělky?
>
> J.T.
>
>
>
>

Felda: Co tim chtel autor clanku rict ?
Ihsms: ze nekdo odstoupi je naprosto prirozena vec,dal oboru co mohl,a jede se dal...
Kaji : do te fumkce se navrhnul v podstate sam.jedna vec je davat co muzu.druha co mam...
G.P. : Pokud nekdo ignoruje doporuceni standartnim zpusobem,volil bych nez odstoupim s titulu nezavisleho kontrolniho orgnu moznost zverejneni.Pokud by to neslo pres casopis Vcelarstvi vydal bych takova doporuceni jinde,jinym a vice nezpochybmitelnym zpusobem.Timje moznost pres internet.K aktivizaci diskuse o otazkach staci-avizo-na vcelarske konferenci,(?????)

Rorhodnuti predsedy UKRK Zdenka Dobiska pokladam za zcela speavne a uvazene.Divim se ostatnim clenum UKRK(kdyz pred vice nez rokem v breznu 2007 nepripustili jeho rezignaci z funkce predsedy,a tet jej nepodporili ! Tehdy stacilo zvolit si ze sveho stredu jineho predsedu a jelo se dal.
Je zarazejici ze delegati posledniho sjezdu kteri meli velmi vyhranene kriticke nazory na hospodareni ve vedeni CSV a presto byli zvoleni do UKRK se nyni nepostavili za sveho predsedu a mlci-nevydaji ani hlasku!

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta

> Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)

Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou bedynku...

Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. Sedlacek).

Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem vic nez pozitivne prekvapen.

Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se matky? Nebo o tom rozhoduje matka?

T.H.

Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda) Dobrou prevencí je přeleták a je to podle mé dedukce nejstarší doplněk při množení včelstev po vynálezu prvního pohyblivého včelaření. (pohyblivé příbytky) Takové využití přeletu jsem viděl i na německém videu při včelaření s košnicemi. Vylamování matečníků je jen posouvání množení včelstev na časové ose a tím se omezuje eventuální další využití následných snůšek a medných výnosů.


.........
>trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)
O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.<

Tomáš Heřman
>Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)<
..........
Také mám nižší česna. To byly asi rejsci. Ty mne moc nevadí, akorát znehodnocují povinnou měl tak, že žádná není k odběru a výkaly jsem musel z podložek umývat a dezinfikovat je. Tak jsem zavedl jednorázové A3 podložky a rovnou je pálím. A drobná úprava před vložením zamezuje vynášení měli na nožičkách česnem ven.

Možná tu nemáme ty správné úlové datlíky. ;-)

>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j. zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.
Děkuji za informace.
S přátelským pozdravem J. Třeštík

> Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ),
> večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ).
> Brzy ráno proveďte přeléták:
> ...
> S pozdravem M. Václavek

Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
"přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.

R. Polášek

Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). Brzy ráno proveďte přeléták:

Plodiště umístěte na medník, od něhož ho včelotěsně oddělte. Do medníkové části, která se přendá na hlavní dno, vložte rámek s otevřeným plodem. V plodišti zrušte matečníky a dodejte vodu ( buď krmítkem či souší ). Berte na vědomí fakt, že se za týden může vylíhnout i 15 000 včel ( plodiště položte na reservní vysoké dno, v lepším případě nad(pod) plodiště přidejte rozšiřovací nástavek s mezistěnami ). Za týden otrhejte nouzové matečníky na plodovém plástu v medníku, přeskupte úl do původní sestavy a proveďte preventivní protirojové opatření:
A/ rozvolnění plodiště ( odeberte přebytky zásob, vytvořte místo ke kladení ( nejlépe proložením plodiště soušemi )
B/ vložení stavebních rámků do plodiště ( k zastavení a zakladení trubčinou ) nebo odběr většiny zavíčkovaného dělničího plodu.
Přeléták rojovou náladu sice zruší, ale má-li být účinek trvalý, musí se eliminovat rojotvorné faktory... proto protirojová opatření po protirojovém přelétáku ( je možné tyto zákroky provést souběžně s vytvářením přelétáku ).

Rojem ( plodem ze včelstva v rojové náladě ) lze posílit oddělky. I u vyrojeného včelstva, do kterého roj nevrátíte, se vyplatí provést přeléták ( v tomto případě rojové matečníky nerušit!!!... zásadní chyba - chybí matka ). Rojová nálada nemusí výletem prvoroje skončit.

Účelem všech těchto procedur je úspěšné překonání rojové nálady, úchova síly včelstva a záchrana části snůšky.

S pozdravem M. Václavek

Levně koupím odborné včelařské překlady, nejlépe více ročníků najednou. Rád bych postupně sehnal všechny ročníky. V této fázi dám přednost osobnímu předání v Ostravě a okolí. Napište mi, prosím, na mail michal.pol/zav/centrum.cz.

> Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.

Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?

> Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.

Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
zachovat, nebo použít na oddělky?

J.T.