76981

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(90.183.70.9) --- 10. 2. 2009
Kočování (34067)

Protože jsem se v minulosti s maringotkami dost najezdil a tak o tom něco vím, musím plně souhlasit s Radimem. Nejlepší je obojího se zbavit, vždyť jenom zákonné pojištění to je darda. Dále silně poruchové vzduchové brzdy a ta váha!!Já bych volil nový dvojosý přívěs na ten je dotace a koupil bych Ladu Nivu, protože ta je v terénu bezkonkurenční a ceny dnes začínají od 20 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí kolem 40 km je sice pravda, ale jedná se o novější modely a stačí se porozhlédnout po cenách aby člověk rychle vystřízlivěl. U 30letého Zetoru budeme mít velký problém s poloviční rychlostí. U nákladního auta jsou počáteční náklady ještě větší. Myslím, že pro počáteční seznámení s kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10 včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
nabidka medu (34067)


Nabizim na prodej posledni sud (cca 300 kg) kvetoveho medu z urody 2008 cena 70,- za 1 kg. Vlastni odvoz z Holic nebo dovezu cca 5 kc/km. Kontakt :
frantisek.rousek zavinac atlas.cz
Frantisek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda

Když se nová matka odchovává vždy od původní matky ve včelstvu, ať už
včelařem nebo dlouhodobě tichou výměnou, některá včelstva takhle končí -
jakoby měly geneticky nadstavenu mnohem menší letní velikost včelstva nebo
mnohem nižší vitalitu. Pomůže jen včasná výměna matky za novou z
životaschopnější linie, pokud se povede..... Jakoby měly včely zakódováno,
že přírodní duté stromy nejsou jen o velikosti dnešních úlů, ale taky bývají
volné dutiny i podstatně menší....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 12:19 PM
Subject: Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda


On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote:
> On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat
tzv.
> > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> > metoda.
>
> zdravim,
> tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako
strop
> 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu
na

chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044) (34046) (34064)

On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote:
> On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> > metoda.
>
> zdravim,
> tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop
> 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na

chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: dotace

Traktor má asi smysl, pokud je zakoupený hlavně pro hospodaření a převážení
včelstev je jaksi navíc. Co si pamatuji z převážení svého včelína, jedna věc
je maximální rychlost traktoru a druhá věc je přepravní rychlost traktoru se
včelínem. Když tehdy bylo třeba, aby ráno na 6 hodin byl traktor zpátky v
družstvu k dispozici, byl akční radius takové přepravy do 20 kilometrů
daleko, v případě celonoční přepravy je reálné snad do 50 kilometrů daleko.
Při přepravě vozíkem za auto je akční radius několikanásobně větší a náklady
vyjádřené spotřebou paliva a odpisem na kilometr mnohem menší. Průchodivost
traktoru v terénu je logicky podstatně větší, to se ale dá víceméně obejít
pečlivější volbou terénu a počasí a nasazením sněhových řetězů v klouzavém
terénu, případně i použitím zimních pnemumatik. Maringotka jako včelín s
pevně umístěnými včelstvy má potom problémy s udržováním STK, pokud má
technický průkaz, pokud nemá, tak je zdlouhavé zařizování všech potřebných
opatření, za kterých může legálně na silnici. Na rozdíl od přívěsného
vozíku za auto. Traktor je potom asi vhodný jen v nějaké neobydlené
krajině, kde je možné kočovný včelín na desítku kilometrů daleko přepravovat
jen po polních cestách a v terénu mimo asfaltky.
O koupi auta jsem nepsal. Rychle nakládané a skládané palety z přívěsného
vozíku, tam by snad bylo i rentabilní nějaké silnější auto nevlastnit a
půjčit si ho na převoz v půjčovně. Za 1000 - 2000 na den by se snad i
vyplatilo se přes noc otočit několikrát a převést takhle třeba na 50
kilometrů daleko několik palet po řekněme 8 - 10 - 12 včelstvech....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 11:47 AM
Subject: Re: dotace


On Tuesday 10 of February 2009 08:49:12 Radim Polášek wrote:
> Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
> kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
> vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
> úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická
> návratnost bude velice obtížně dosažitelná.
>
> R. Polášek

dd,
tusim, ze auto a dodavka nelze koupit - pouze treba ruka na nakladani.
Pokud se jedna o traktor, ktery jede alespon 40 km/h , a maringotka se
vyneni
za podvalnik (nebo2) , tak to vyjde krasne ohledne povineho ruceni a pokud
by
nekde zapadnul traktor , tak terenak by tam zapadnul taky (o osobaku
nemluve). Kromtoho na rozdil od koupe auta je nakup traktoru investice,
ktera
zraje :)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: (34050)

On Tuesday 10 of February 2009 09:16:22 Majk wrote:
> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk

jen takova drobnost nez budete servenej a nastvanej - ma ta Vase maringotka
OTP ? tedy je na znackach ? pokud ne, jeji provoz se muze dost prodrazit (a
legalizace Vam bude dost zneprijemnovat zivot).
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34048)

On Tuesday 10 of February 2009 08:49:12 Radim Polášek wrote:
> Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
> kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
> vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
> úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická
> návratnost bude velice obtížně dosažitelná.
>
> R. Polášek

dd,
tusim, ze auto a dodavka nelze koupit - pouze treba ruka na nakladani.
Pokud se jedna o traktor, ktery jede alespon 40 km/h , a maringotka se vyneni
za podvalnik (nebo2) , tak to vyjde krasne ohledne povineho ruceni a pokud by
nekde zapadnul traktor , tak terenak by tam zapadnul taky (o osobaku
nemluve). Kromtoho na rozdil od koupe auta je nakup traktoru investice, ktera
zraje :)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044) (34046)

On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> metoda.

zdravim,
tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop 1
nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na
preskupeni ramku se po nanoseni cca 3 kg medu vyroji. Ted uz tohoto "kmene"
mam poskrovnu, ale asi v okoli nekdo tento kmen "slechti" :)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re:v?ela?en? bez mezist?n (34057)

Tuto metodu požívám jen u rojů kde využívám jeho velký stavební potenciál ale vždy musí být jeden rámek alespoň s kouskem mezistěny a jeden jen vydrátkovaný. I tak je hodně plástů k vyřazení Do stavebních rámků na treubčinu však ani ten kousek mezistěny nedávám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?ela?en? bez mezist?n
> Datum: 10.2.2009 10:37:17
> ----------------------------------------
> Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním
> pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV).
> Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se
> tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto
> zkušenosti ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: (34050)

Ona je jedna věc kupní smluva na maringotku a druhou věcí je cena maringotky po přestavbě. U té pak ten posudek je třeba. To jsou všeobecná pravidla pro odpisy a žádosti a jiné podobné věci Také jde prokázat účty koupí maringotky a materiálu na přestavbu. V tomto případě u toho nebude cena vlastní přáce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Majk <mike/=/wo.cz>
> Předmět:
> Datum: 10.2.2009 09:16:39
> ----------------------------------------
> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044)

Nejspolehlivější metodou je proti rojení 1 - 2 leté matky pak k tomu přidat dostatek prostoru v plodišti hned na začátku sezóny v době květu třešní je již pozdě to řešit přidáváním stavebních rámků. Problémem bývá příliš mnoho zásob po zimě. LBV metoda k tomu je dobrá na výnos ale rojení obvykle moc neřeší. Já nikdy trubce neomezoval DÁVÁM DVA STAVEBNÍ RÁMKY NA NÁSTAVEK PLODIŠTĚ. A je pravidlem že je nikdy pně trubčinou nezastaví a nezakladou. I tak se někté včelstvo rozhodne rojit a rojit až do sebezničení.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda
> Datum: 10.2.2009 08:27:08
> ----------------------------------------
> I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba
> 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje.
> Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně
> řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu
> nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce
> se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když
> nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři
> doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu.
> Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale
> stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned
> vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to
> zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová
> ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak
> budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a
> za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň
> týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba
> způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034) (34037) (34047) (34054)

Beru zpět, vše je a bude po tři roky stejné.
Takže zalistovat zpět do loňska.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036) (34039)

skouším sponkovačku ale u tenkých louček dole se to uvolňuje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vicenasobne derovani ramku
> Datum: 10.2.2009 06:42:11
> ----------------------------------------
> >jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.<
> ----------------------------------------------------------
> Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení
> (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i
> nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to
> jednoduché, praktické a není to drahé.
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re:vicenasobne derovani ramku (34036)

Je otázkou jak se ta investice vyplatí Já mám 30 včelstev a ročně měním tak 20 rámků To jsou tam rámky některé i 60 let staré Z tohoto pohledu se tato investice jeví jako neúčelná Letos jsem ale koupil stojan na vrtačku v OBI za 390 Kč . Do ní jsem pak umístil mezi sklíčidlo objímky silnou jehlu a používám to na čištění dírek. Je to podstatně výhodnější jak koupit propichovák za 400. Necelých 400 rámku pak trvalo i s úpravou 3,5 hodiny Umístit pak do toho vrtačku a vrtat několik louček najednou mohu také.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: vicenasobne derovani ramku
> Datum: 09.2.2009 23:35:16
> ----------------------------------------
>
> pěkně zdravím,
>
> jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
> koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
> ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
> popis již fungujících děrovačů.
>
>
> Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:
>
> 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
> udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
> délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
> naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
> pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.
>
> 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
> bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
> založení provrtat více louček.
>
> Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:
>
> - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
> ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
> napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
> představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
> nepotkal .....
>
> - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
> ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
> 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
> něco hodně nepoužitelnýho ......
>
>
>
> děkuji za případné užitečné rady
>
> petr j.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 10. 2. 2009
včelaření bez mezistěn

Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV). Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto zkušenosti ?

Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034) (34037) (34047)

>No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už ....<
Míra
------------------------------------------------------------
Vše je na stránkách ČSV. Jen se podívat....
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Majk (77.48.21.230) --- 10. 2. 2009

děkuji moc,už jdu na to!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034) (34037) (34047)

No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už teď aby si včelaři měli čas promyslet kam a do čeho investovat.
------
Již zde bylo vloni informováno, že se jedná o záměr, protože peníze jsou limitovány. Takovou informaci dostal jeden šťoural.
Pokud by se do toho pustil každý, dotace by byly kráceny všem. Takhle na ty, co mají přístup k informacím peníze stačí. Stačí?
Informace to jsou peníze a taky moc a vliv.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: (34050)


> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk


S tihle pristupem urcite ne :-) Nebo chces penize za to, ze nic pro to neudelas???

a co takhle si treba zavolat na kremencarnu - kdo jini by to mel vedet, nejhur te nekam nasmeruji?? Jsi-li clen platis si je....

Nebo hledej na netu neco jako toto:

NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH

treba tady jsou formulare

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular

vic nevim a hledat nemam cas a asi ani chut... sorac

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
RE: (34050)



A zde najdete cele nařízení : http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=ruzne
Frantisek

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
asi do toho června nestihnu.Díky Majk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
RE: (34050)


Nevím proč čekat vždyť všechny formulaře k NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH
najdete zde : http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular
František

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
asi do toho června nestihnu.Díky Majk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Majk (77.48.21.230) --- 10. 2. 2009

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to asi do toho června nestihnu.Díky Majk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044) (34046)

Já docházím k přesvědčení, že kdyby se úspěšní včelaři za posledních mnoha
desítek let sešli a v reálu porovnali svoje metody, tak by zjistili, že
úspěšné včelaření v zadovácích a třeba i dříve v klátech a dneska v
nástavcích bylo zhruba stejné, kromě odlišností danou konstrukcemi úlů.
"Nepořádek" v tom dělají včelaři, kteří podobné metody popisují třeba velice
odlišně, v závislosti na módních vlnách. Co se týká trubců, byly vždycky
periody, tak v řádu 10 - 20 let, kdy včelaři docházeli k poznání, že pro
úspěšný chov včelstev je třeba, aby včelstva chovaly tolik trubců, kolik je
pro ně přirozené. Potom v " minusové amplitudě " se zase v tisku
prosazovali včelaři, kteří hodlali zvyšovat medný výnos potlačováním chovů
trubců a potlačováním projevů nedostatku trubců. To byly extrémy
propagované v tisku, ve skutečnosti v chovech byly tyto rozdíly mnohem
menší, jednak včelaři nestíhali tyto teoretická opatření v praxi realizovat
na všechny včelstva, jednak v závislosti na módních vlnách třeba toho chovu
trubců byl téměř stejný způsob úspěšného chovu v "plusové" periodě
presentován jako chov s nadbytkem trubců, v "minusové" periodě presentován
jako chov s omezováním množství trubců.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032)

Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická návratnost
bude velice obtížně dosažitelná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Majk" <mike/=/wo.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 7:42 PM
Subject: dotace


> dobrý večer,chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti z dotacemi
na
> maringotku + traktor na kočování.Pořídil jsem si maringotku(za nemalý
peníz
> :-() a chci ji předělat na včelín a dokoupit nějaký starý traktor.V okolí
> jsem se ptal,ale jsou to vesměs staří včelaři,kteří se prý na to už můžou
> vy....Tak se chci zeptat kde se dá třeba doptat.děkuji. Majk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034) (34037)

No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už teď aby si včelaři měli čas promyslet kam a do čeho investovat.Spousta z nás by určitě uvítala kdyby vyšla příručka ohledně žádání o dotaci jak s formuláři tak se "stručným"a přesným popisem jak na to.Ani mě se nechce prodírat se hromadou papírů a hledat bůh ví kde co všechno třeba abych dotaci dostal.Třeba mohl svaz vydat příručku (průvodce) pro organizace a nebo tady na netu s předlohově vyplněnými jednotlivými formuláři jak na to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044)

Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná metoda.Ty různé experimetnty můžete dělat pouze ti, kteří máte pouze několik včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)

Vrtačky pro malé vrtáky a na napětí cca 6 - 12 voltů v různé kvalitě se dají
koupit v obchodech pro bastlíře, původně jsou určené na vrtání otvorů
plošných spojů. Cena od 200 Kč. Tady by cesta bez nějakého náročného
mechanického pokusnictví byla, jak by to ale bylo produktivní, toť otázka.
Vrtačky by kvůli zvýšení životnosti musely být na lyžinách a přitlačovány
pérky, ne napevno, aby na vrtačku s nejtupějším vrtákem se nesoustředil
všechen tlak a nebyla rychle zlikvidována. Produktivnější než vrtání by pro
větší počet rámků asi bylo prorážení děr šídlem. Lípové a podobné dřevo je
pro toto ideální, na smrkové by musel být hrot tupý, aby se nerozštíplo,
tvrdá dřeva by šídlem děrovat asi nešla. Do šídla by šel dobře použít drát
z nějaké silnější a co nejtvrdší sponky ze sponkovačky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 11:34 PM
Subject: vicenasobne derovani ramku


>
> pěkně zdravím,
>
> jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
> koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
> ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
> popis již fungujících děrovačů.
>
>
> Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:
>
> 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
> udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
> délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
> naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
> pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.
>
> 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
> bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
> založení provrtat více louček.
>
> Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:
>
> - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
> ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
> napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
> představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
> nepotkal .....
>
> - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
> ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
> 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
> něco hodně nepoužitelnýho ......
>
>
>
> děkuji za případné užitečné rady
>
> petr j.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033)

I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje. Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu. Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036) (34039)

Drátkování za pomoci kancelářské sešívačky jsme opustili. Bylo to vidět i na obrázcích webu. Jen vylepšování staré metody nám už nevyhovovalo. Drátek pro jeho nevhodné vlastnosti jsme nahradili vlascem.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (88.100.95.95) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)

Napište mi na tomas.jasa/=/email.cz Najdu vám pár fotek s funkčními udělátky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)

Nevím jak to srozumitelně popsat. Zvolil jsem při výrobě tu nejprimitivnější metodu, ale naprosto s překvapivým výsledkem 150r/hodinu. V podstatě se jedná o 2 prkénka z dubu, mezi kterými je mezera asi dva cm. Do prkének jsou vyvrtány otvory s osazením a v nich jsou ložiska. Jimi prochází dutá osička, opět na kraji s osazením. Řemeničky jsou na osičku připevněny v mezeře mezi prkénky. Osičky jsou provrtány otvorem 2,1 a na kraji v osazení osičky je skrz otvor se závitem a šroupkem uchycen vrtáček 2mm. Původně mi to honil 1 řemínek, ale pak musíte mít pravý a levý vrták a to je trochu problém. Tak jsem na motor dal dvojitou řemeničku a honím to 2 klíňáky co nejmenšími. Motorek asi z pračky.VRTAČKU NEDOPORUČUJI, DĚLÁ KRAVÁL A VÍTR!! Za hodinu práce zjistíte proč. Takže potřebujete 4 osičky, je nutné je mít provrtané, aby šel prasklý vrták drátem vysunout a je to na výrobě to nejsložitější, aby se otvory v prostředku sešly, jinak běžná hlazenka 10 mm. Řemeničky se prodávají jako litinové odlitky v železářství, vzít ty nejmenší. Takže je potřeba soustruh, ale tohle dokáže na něm každý šmudla. Pracovní stolek chce vyřešit zdvihací podle tlouštky rámků, řeším to podložkami. Fotit digitálně zatím neumím, takže bydlíš li někde poblíž Prahy přijeď se mrknout. Ale jednodušeji to asi udělat nejde. Je to zcela nedoceněná pomůcka. Zdrtaví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Grifinity (62.77.119.62) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)

Na levné výprodejní nebo použité vrtačky se podívej na Aukru

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)

>jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.<
----------------------------------------------------------
Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to jednoduché, praktické a není to drahé.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)

pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......


děkuji za případné užitečné rady

petr j.

Postupoval jsem jak uvádíte.
1)       (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtáme jenom do bočních louček 2 dírky o prům.5 mm a 25mm od horní i spodní loučky.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 9. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034)

Dotace je i na starší věci jak v kočování, tak i v technické pomoci na medomety a na vše co je se získáváním medu do výše 50% kupní ceny. To buď nové věci, trakktor, kočovný vůz, valníky, přívěsy za osobní auto a podobně. Je to popsané ve vyhlášce k dotacím EU. U techniky a nářadí zakoupených z druhé ruky je nutný znalecký posudek od osoby, která je souodním znalcem v jakémkoliv oboru, musí být zde zhodnocen technický stav a ekonomické ohodnocení. V květnovém čísle Včelařství budou určitě podmínky dotací. Je to 100% funkční a je třeba toho využít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 9. 2. 2009
vicenasobne derovani ramku


pěkně zdravím,

jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
popis již fungujících děrovačů.


Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:

1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.

2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
založení provrtat více louček.

Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:

- koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
nepotkal .....

- pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......



děkuji za případné užitečné rady

petr j.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 9. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034)

No asi tě potěším protože v pátek jsme měli na schůzi přednášku a na té nám přednášející zdělil že si koupil starší traktor aby mohl kočovat a dotaci na něj dostal.S tou maringotkou ale nevím i když-proč ne bude to sloužit pro kočování stejně jako ten traktor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (83.208.198.12) --- 9. 2. 2009
Re: dotace (34032)

nevím, jak je to konkrétně u včel, ale dotace v zemědělství jsou vždy na nákup NOVÝCH věcí.
s vizí, že si koupíte třicítku majora a někdo vám na to přispěje se můžete rozloučit rovnou. bohužel...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031)

Na stránkách beesource.com publikoval pan Walt Wright články týkající se
prevence rojení (momentálně vycházejí v MV). Dokonce v této souvislosti píše
o zvyšování medného výnosu. Nezkoušel jste prakticky jím popsanou metodu
"zebrování"? Pan Wright rovněž svou metodu prezentuje jako vysoce účinnou,
navíc produkující extrémně silná včelstva. U LBV jsou extrémně silná, co do
počtu trubců. Nevíte, zda někdo obě metody srovnával? Na první pohled se zdá
být metoda LBV méně pracná. Co však srovnání účinností a výnosů?

Vzhledem k tomu, že metoda zebrování předpokládá dostatek souší, které zatím
nemám, hodlám letos rovněž jako protirojové opatření použít LBV. Každopádně
se však teoreticky připravuji na rojení a likvidaci rojové nálady :-)
S pozdravem J. Třeštík

>
> Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový
> NADBYTEK
...
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Majk (77.48.21.230) --- 9. 2. 2009
dotace

dobrý večer,chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti z dotacemi na maringotku + traktor na kočování.Pořídil jsem si maringotku(za nemalý peníz :-() a chci ji předělat na včelín a dokoupit nějaký starý traktor.V okolí jsem se ptal,ale jsou to vesměs staří včelaři,kteří se prý na to už můžou vy....Tak se chci zeptat kde se dá třeba doptat.děkuji. Majk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029)

nadbytkem se to jeví
______________________________________________________________

Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový NADBYTEK trubců. Onen nadbytek vztahuji vůči přirozenému stavu. Volně žijící včelstva nikdy nevychovají taková kvanta trubců, jako včelstva ošálená proložením centra plodového tělesa stavebními rámky ( volná stavba ( bez mezistěn ) či stavba v podmetu nebo na krycích stavebních rámkách má pramálo společného s LBV metodou!!! ) Nadbytkem míním 10 000 - 20 000 trubců na jedno včelstvo. I ta nejsilnější přírodní včelstva obsahují v produkčním období pouze několik tisíc trubců a buněk trubčího plodu. To k předejití rojové nálady nestačí!

Dle mého názoru efekt LBV metody spočívá ryze v odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček nadbytečným trubčím plodem ( celkem zhruba 10 000 buněk ( ¼ plodové plochy ), z toho 2 900 buněk představují žravé trubčí larvy, které mají potravní požadavky jako cca 5 800 larev dělnic, což znamená zvýšení spotřeby krmných kašiček o více jak 50 % oproti standardnímu stavu ) ... Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Neshoduji s panem Linhartem, který, pokud jsem ho dobře pochopil, tvrdí, že pouhá přítomnost nadbytečného počtu dospělých trubců k dosažení efektu nerojivosti stačí. Podle mě je dílčí rozsah trubčího plodu, částečně i zastoupení trubců mladších 10 dnů, nikoliv trubci zcela dospělí, kteří bílkovinou potravu nepřijímají.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34024)

"Májový roj za fůru sena stojí". Říkávali naši předkové.

Nedá mi to. Musím si také smočit i když s rojením mám poměrně málo zkušeností. Když už k tomu ale dojde a některé včelstvo se vyrojí a vím které, ponechám jej cca 36 - 48 hod(podle toho jak mi to vychází časově) ve sklípku v rojáku na neúplných mezistěnách - proužcích (aby měli vedení a stavěli rovně). Za tu dobu roj počne stavět a ukládat ssebou přinesené zásoby. Poté navečer původní úl postavím na jiné místo, vlastně vytvořím pozdní přeleták a na původním místě vystrojím nový úl mezistěnami a přiložím roj s již započatou stavbou. Sem se také počnou vracet létavky z původního úlu, které se nevyrojili. Druhý den odstavený úl (původní) rozeberu, dva až tři plásty zavíčkovaného plodu použiji k posílení roje a zbytek rozdělím do jiných včelstev, nebo jimi posílím oddělky. Matečníky mohu a nemusím vylámat. Včely se o to postarají samy.

Včelař, který se ještě neodhodlal chovat matky sám, může plásty s rojovými matečníky využít na tvorbu oddělků - nových včelstev. Musíme mít ale na paměti, že méně někdy znamená více. Chci říci, že místo pěti nově utvořených oddělků mi postačí dva až tři ale silnější. V každém případě je ale nutné hlídat snůšku a nic se nepokazí když zvláště oddělky budeme krmit, krmit a krmit ... Pokud toto stihneme ještě do počátku června, máme šanci, že budeme zimovat plnohodnotná mladá včelstva. Pokud to bude později, můžeme oddělky posílit jedním či dvěma plásty se zavíčkovaným plodem z jiných silných včelstev.

Pokud ale nepoznám které včelstvo se rojilo a to se také někdy stane, osazuji takový roj po věznění klasickým způsobem.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019)

Včelstvo nikdy mít nadbytek trubců mít nebude nadbytkem se to jeví jen s pohledu včelařea jeho zžitých tradic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:51:42
> ----------------------------------------
> Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na
> zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení.
> Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení
> rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u
> včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták
> použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro
> zajímavost viz PP-systém
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).
>
> Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že
> přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému
> nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí
> průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost
> náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako
> nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34022) (34023)

Pěkný článek od autorů metodiky LBV je také na:

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

J.T.


> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34022) (34023)

Zkuste:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=320

"Nová metodika ošetřování včelstev využívající cíleného narušení jejich
evolučně stabilní reprodukční strategie."

(LBV = zkratka ze jmen autorů metodiky)

S pozdravem

J. Třeštík


>
> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 9. 2. 2009

Proti myším se mi výborně osvědčila lepidla na myši. Výhodně se dají použít nejen v prostorech skladů, včelínů atd. ale i na kartonu v podmetu během zimy. Přestože mě zaskočil i prolet před 14 dny tak nedošlo k mimořadnému nalepení dalších včel. Navíc se dá použít opakovaně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sa (88.101.37.180) --- 9. 2. 2009
přízpjevek

dobre

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001)

Dobrá téma na zimu, včelár ak sa správne rozhodne pre niektorý návrh, nemusí v čase keď rojenie sa do vrcholnej fázy, môže ho použiť.
Rojenie vždy začína oveľa skôr ako to dokážeme rozpoznať, prebieha v tzv, skrytej forme (npr. včely sa začnú meniť, zduria sa im vaječníky, prečo to nie je teraz dôležité). Tomto čase včely vo zvýšenej miere začnú ošetrovať trúdí plod. ak v tomto čase urobíme protirojové opatrenie (PRO), je ešte nádej? ne prerušenie RN, ale ak sa RN zviditeľní položením prvého vajíčka v materskej kolísky, tento proces je nezvratný a včelstvo 10-12 dní sa rojí. Všetky tie rady sú nanič, včelár tak či tak príde o dobrú znášku.
Ak včelár dospel do takého stavu, že včelnicu nerozširuje, je treba rojový stav riešiť praktickejšie, zabezpečiť aby roj doniesol úžitok.
Všetky tie včelie tančeky okolo rojenia som ukončil a zameral som na využitie hlavne agátovej znáš, ktorá aj keď nie dlhá (v priemere 10-12 dní), je bohatá, dá sa roj ak vyletí pred jej začatím, ale i do jej polovice, roj sa odmení dobrou alebo primeranou znáškou a ak spočítame výnos včelstva odkiaľ roj vyletel, plus roj lepším výnosom ako včelstvo, ktoré sa nerojilo.

Technol. postu: včelár si musí pripraviť prázdne debničk či úle, ktoré miesto dna podstaví trapézovým plechom (má hneď letáč), rovno na zem, naplní staršími súšami prípadne Ms.
Roj necháme vyletieť, ošetríme ho strasením do rojnice, počkáme 1-2 hod. kým sa utíši, až potom roj vysypeme pred debničku. Včelstvo debničku obsadí a na druhý deň začne pracovať, súše očistí, Ms začne stavať a ak je už znáška začne prinášať nektár, v tom čase ešte nemajú v úli čo ošetrovať. Ak je tých rojov viac a niektorý je slabší, pridávam ho k predchádzajúcemu roju, ak mám debničku s plástami, vysypem do predchádzajúceho roja aj tretí roj, M nehľadám, práca musí byť urobená rýchlo a bez veľkého špekulovania. Ak je v roji mladá M (to včelár väčšinou vie, ponecháme včelstvo na túto M, tá sa oplodní a kým začne klásť, svoju úlohy roj splnil zaniesol debničky medom a tie môžme vytočiť. AK roj vyletí zo starou M, tá o 1-2 dni začne klásť vajíčka, výkon potom nebude adekvátny daným možnostiam . V tomto prípade M uzatváram do malého izolátora do ktorého ale musia včely mať prístup, aby mohli odoberať materskú látku, včelstvo má M ale včely neošetrujú plod. Izolátor je malých rozmerov plochého tvaru 14x50x120 mm, prístup včiel do klietky je z obidvoch strán IZO (použitá mriežka z umelej hmoty.
Tieto vyrojené včelstvá splnia svoju úlohu (prinesú med) a po skončení znášky, môžeme včelstvá použiť ako zásobné ale ich vrátiť do pôvodných včelstiev, ale to už záleží od včelára, ako s nimi naloží.
Nie každý tomuto opisu porozumie, ale pre mňa to bola cesta ako neprísť o znášku, len preto, že som nezvládol RN, vlastne ja ju teraz zámerne podporujem, nebránim sa jej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34022)


>> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> ----------------------------------------
> Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek



Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.

Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019)

Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek
------------------------

Určitě funguje jako protirojové opatření, ale určitě ne 100%.
Zde přítomný přítel JK na toto přišel před desetiletími a posal vloni v MV. A mám dojem, že jsem to četl již pár let zpět, nebo podobnou zkušenost popsal někdo jiný.
Mě k tomu přivedly myši a vrozená lakotnost a lenost - neměl jsme dost mezistěn, jednoduší je přilepit jeden proužek a taky Liebig, který oddlěky nechává zpočátku stavět divočinu.
Rojení to sníží, má to jen jednu nevýhodu. Když se bude podíl takových plástů dostane asi tak nad 1/3, tak je problém tvořit ve dne za letu oddělek. V úle nejsou mladušky ale trubci.
LBV je spíše teorie zdůvodnění, prakticky je to věc, co se s ní bylo možné setkat u pár včelařů i dřív. Hlavně u těch co již dlouho experimentují s chovem bez mezistěn.
Což je to co bude podle mě mít budoucnost. Hlavně když bude pokračovat tažení za plošné jarní natírání. A taky pokud se to neprojeví na výnosu, tak na ekonomice a množství času na včelstvo. Vylámat jednou, dvakrát zakladenou trubčinu a strčit plást nazpátek do nástavku je míň námahy než napínat a čistit drátek a zatavovat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010) (34011) (34016)

Jinak. Včelstvo se rojí tak dlouho, až v úlu zbude hrstka včel a poslední
neoplozená matka a ta, než se oplodní a než se začnou líhnout z jejího plodu
včely, ty včely postupně uhynou a nezvládnou to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 10:29 AM
Subject: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem


někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl.
matky po takové matce bych nepoužil

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019)

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců
____________________________________________________

Správně mělo být: Letos jedu plně na LBV metody nadbytku trubců.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (195.113.185.7) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007)

Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení. Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro zajímavost viz PP-systém http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Predseda UKRK reztignoval-co autor dosud neuvedl (34012)


Vazeny pane Skalsky. Ja vidim spise darebactvi v nepodlozenych pomluvach.
Frantisek

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v
ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008) (34015)

> Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
> fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
> druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
> sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
> přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

Diky priste to vyzkousim. Ja jsem jednu mys chytil do pasticky (mam vysoka dna) - byl to mozna ten rejsek ale prisel mi hodne mrnavej - mozna jeste mlade.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010) (34011)

někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:06:10
> ----------------------------------------
> > Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)
>
> Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit,
> odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal
> jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval
> dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do
> nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely
> se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take
> vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni
> nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou
> bedynku...
>
> Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v
> rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi -
> takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p.
> Sedlacek).
>
> Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je
> zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem
> vic nez pozitivne prekvapen.
>
> Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc??
> Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se
> matky? Nebo o tom rozhoduje matka?
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998) (34008)

Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 8:46 AM
Subject: Re: Jak na strakapouda


>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl
včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi
:-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-))
jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky
ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v
obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim
klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale
resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j.
zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34006)

popisujěš přeleták a ten je velmi výhodné udělat se špatně prosperujícím včelstvem.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 09.2.2009 06:32:04
> ----------------------------------------
> Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
> jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
> nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
> "přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
> nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
> přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
> proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
> rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
> samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
> se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
> tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
> otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003)

Pokud nejde o rojivé včelstvo které se rojí tak dlouho až se samo zruší tak znovu nevyletí
Běžně to včelaři dělají a roj se vrací až za 1-2 dny


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 21:56:55
> ----------------------------------------
> > Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> > a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.
>
> Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
> vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
> důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
> rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?
>
> > Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
>
> Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
> protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
> zachovat, nebo použít na oddělky?
>
> J.T.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 9. 2. 2009
Re: Predseda UKRK reztignoval-co autor dosud neuvedl


Felda: Co tim chtel autor clanku rict ?
Ihsms: ze nekdo odstoupi je naprosto prirozena vec,dal oboru co mohl,a jede se dal...
Kaji : do te fumkce se navrhnul v podstate sam.jedna vec je davat co muzu.druha co mam...
G.P. : Pokud nekdo ignoruje doporuceni standartnim zpusobem,volil bych nez odstoupim s titulu nezavisleho kontrolniho orgnu moznost zverejneni.Pokud by to neslo pres casopis Vcelarstvi vydal bych takova doporuceni jinde,jinym a vice nezpochybmitelnym zpusobem.Timje moznost pres internet.K aktivizaci diskuse o otazkach staci-avizo-na vcelarske konferenci,(?????)

Rorhodnuti predsedy UKRK Zdenka Dobiska pokladam za zcela speavne a uvazene.Divim se ostatnim clenum UKRK(kdyz pred vice nez rokem v breznu 2007 nepripustili jeho rezignaci z funkce predsedy,a tet jej nepodporili ! Tehdy stacilo zvolit si ze sveho stredu jineho predsedu a jelo se dal.
Je zarazejici ze delegati posledniho sjezdu kteri meli velmi vyhranene kriticke nazory na hospodareni ve vedeni CSV a presto byli zvoleni do UKRK se nyni nepostavili za sveho predsedu a mlci-nevydaji ani hlasku!

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34010)

> Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)

Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou bedynku...

Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. Sedlacek).

Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem vic nez pozitivne prekvapen.

Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se matky? Nebo o tom rozhoduje matka?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76981 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34011 do č. 34071)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu