Včelařská konference

Pěstují se kytičky a další rostliny. Včely se chovají! Žádný plot a ani jiná překážka nepomůže pokud budou špatné sousedské vztahy !

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit používat tavení párou.Dík J.

Doporučuje se překážka 2 metry vysoká a alespoň 7 metrů na stranu od posledního úlu. Pak ještě aby letáky byly nasměrovány do pozemku majitele úlů. Prozatim si sousedi nestěžovali, že by jim včely nalétávaly do obličeje. Jsou nuceny se zvednout nahoru a je klid. No a pak sklenka medu pro souseda po vytáčení, pro dobré sousedské vztahy :o)

Váha s tenzometry je vlastně jakýsi voltmetr měřící malé rozmezí.

Na úrovni hlídacího mikrochipu té váhy je to asi určitě nepřekonatelné. Muselo by to mít interní trvalou zapisovací flash, reálný čas a hlídacího psa(angl. watchdog) kvůli probouzení a záznamu dat do té paměti. No a potom programátor a programátora, který by to napsal a naprogramoval to a znovu celé oživil.

Jediné a primitivní řešení mne napadá, že se změří odpor tenzometrů v nezatíženém stavu a ten odpor se dá na přepínač. Druhá varianta, že se zakoupí minimálně dvě stejné váhy a z jedné se vezmou (nebo jen na výstup přepojí) tenzometry jako falešné. Před zapnutím se to přepne na odpor nebo falešné tenzometry a po naběhnutí a po taře se to přepne na tenzometry ve váze. Tenzometry jestli jsou dva, tak jsou určitě v sérii a jestli jsou čtyři, tak jsou zapojeny určitě do můstku, takže vždy jsou jen dva dráty. Odpor by měl být co nejpřesnější vůci teplotě a měl by mít možná do série další trimr na doladění kvůli přesnosti, ten by neměl být zas tak důležitý, jestli se ví, jaká je odchylka na té které váze. Převodník jde vždy po přesných kilech a to je výchozí při dlouhodobých záznamech váhy resp. rozdílů.

Může to být ale i jinak. ;-)
...........
> Josef (88.100.226.94) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223) (34226)

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef<

Hydraulickou asi za 1600,- u VastOil

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max. 1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

Mám odpozorováno, že důkladné větrání včelám prospívá! Těžko říci co je
nadměrné větrání. V mém případě jde při 3 nízkých nást. Optimalu o
otevřená dvě očka a úplně otevřené dno dole, u včel na včelnici (jiné by
to bylo ve včelíně, koč. voze - tam se nemusí takové ventilace bát nikdo).
Dodatek k věčnému tématu: Je třeba mít na mysli, že včely si v zimě,
když jsou v chomáči, dovedou dobře regulovat teplotu (ví se že vydrží až
-80 st.C), ale vůbec ne vlhkost vzduchu - ta se musí snižovat
odvětráváním přes česno, resp. difuzí par - ale u malého česna je to
silně omezeno. Čím více včel a plodu v zimě, tím více par vzniká. Tak
podle mého názoru vznikly před lety (hlavně 50. a 60. léta) silně
izolované úly - aby včelám nebylo zima, zužovala se česna i úlový
prostor, to vedlo zase k slabým včelstvům (u mnohých násilně - musely se
tam vejít, takové byly metodiky ošetřování) a také nosematickým !
(tenkrát to byl zdravotní problém č.1) a byl zase důvod proč uteplovat,
atd. - začarovaný kruh...
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků

U budečáků podle mých zkušeností dochází k silnému úniku vlhkosti kolem
zadních okýnek, ta se potom sráží na filcových nebo podobných uteplivkách.
Vlhkost se potom dostává ven pravidelným obrácením uteplivek, kdy jejich
nejvlhčí část u okýnka se přehodí s těmi suchými z venkovní strany. Uvnitř
úlu je potom poměrně sucho. Aspoň já jsem se nikdy nesetkal s tím, že by v
zadováku někdy zplesnivěl nějaký rámek jako se běžně setkávám v nastavcích.
Vzácně se vyskytla plíseň v koutech úlu. Proto není třeba v zadovácích
nějaké další provětrání a pokud ho někdo zkoušel, logicky dostal horší
výsledky než když nevětral. A kdysi u špalků si troufám odhadnout, když jsem
je viděl v reálu, jak jsou rozpraskané, praskliny přes zimu zřejmě do určité
míry pracovaly, propolis, co je tmelil, popraskal a tak včelstva ve špalcích
měla vždy v zimě nějaké větrání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 16, 2009 10:56 AM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek

Někdy na přelomu roku jsem psal o váze a tenzometrech.Našel se někdo a psal,že se pokouší upravit osobní váhu digitální na úlovou a,že dá vědět jak se mu to podaří.Ve Velké Británii jsem viděl obyčejnou osobní váhu zasunutou obráceně pod úl/nohama vzhůru/a údaj se četl v zrcadle pod váhou.

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Včelařím třetím rokem , ale myslím si že v každém případě dochází k přestupu
tepla z chomáče do prostoru úlu. K přestupu dochází sáláním, vedením,
prouděním vzduchu a dýcháním včel. Velikost přestupu tepla je odvislá od
rozdílu teplot mezi středem chomáče a okolním prostorem. Nejmenší tepelné
ztráty jsou sáláním a vedením. Vedením je myšlen přestup přes plásty. K
proudění vzduchu v úlu dochází ohřevem o chomáč (vzduch stoupá) a ochlazením
stěny (vzduch klesá).Tepelné ztráty prouděním vzduchu jsou mimo rozdíl
teplot zavislé i na povrchu chomáče. Pokud je chomáč sevřenější je hladší a
přestup tepla je menší. Největší tepelné ztráty jsou podle mně dýcháním.
Mimo kysličník uhličitý ohřátý na teplotu včel odchází z chomáče i vodní
pára v které je vázáno specifické teplo.Na studené stěně úlu pára kondenzuje
a teplo se uvolňuje. Z uvedeného vyplývá ,že pokud včelstvo ploduje je
větší rozdíl teplot a chomáč produkuje více vodní páry a tím jsou tepelné
ztráty chomáče větší.
Hlavní tepelné ztráty chomáče nastávají především nadměrným větráním úlu.
Buď máme zateplené úly málo větrané s plísní na plástech a nebo zateplené s
velkým odvětráním a s tepelnou ztrátou jako úly nazateplené.
Včelařím v Optimálech (4 úly), vloni jsem měl první med a ulítl mi jeden
roj.
Zdraví Váš dědula - Zdeněk HB.





----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 16. února 2009 11:10
Předmět: Re: uly uvnitr s kovem


> Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel
> ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že
> 30% sáláním a 70% konvekcí.
>
> Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
> - úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je
vo
> práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším
> zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil
> meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím
> uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená.
Teploty
> nad stredovou uličkou boli len o 3&#730;C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal
> som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku
> tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.
>
> - Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú
> (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s
> tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva
> neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči
> sa pohybuje od 22 do 24&#730;C.
>
> - v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35&#730;C,
> pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v
> rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na
> kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág
> je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže
> voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je
> potrebná.
>
> Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť
> relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
> Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na
> svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho
> dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.
>
> Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába,
> možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove
> výhody odrazovej fólii.

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Koupím maringotku,nabídky pouze z jižních čech na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

ZU Brno val.hromada pritomno 12predsedu pobocnych spolku, 22delegatu.28primych clenu.Spolek ve zdejsi dilne dal zhotoviti 50stojanu.Revise vykonana obema revisory navrhuje aby pokladnikovi udeleno absolutorium.Volby:predseda Schlesinger,1nam.Adamec,2nam.Simicek...

Spolek v Uhrinevsi val hromada: prijem 280K, vydani 267K, zhotoveno dosud 6289 ulu.

Pisecka jednota:jednatel Medlin dekuje vsem,kdo se svedomite pricinil o to,aby mu funkci znechutili tak,ze vice ji neprijme. Take pokladnik podava zpravu posledni.Zvoleni skoro vsichni dosavadni cinovnici,i delegati do ZU Medlin a Jaks.

ZU Praha: Vestnik Vyrocni zprava bude nejdele do 25.4. kazdemu spolku dodana v tolika exemplarich,kolik ma delegatu val.hromady,aby vsichni jiz predem se zpravou obeznameni byli.Pratelska porada vsech delegatu kona se den pred..8hod.vecer v restauraci Sochurkove v Templove ulici v Praze.
ZU Praha17.5. Valna hromada,reditel Vancura vita shromazdene jmenem vyboru zemedelske rady a uvadi,ze snahou je,by tato korporace ve vsem vysla vstric a slechetne snahy jeho ku zvelebeni ceskeho vcelarstvi.Zprava jednatelska schvalena s dodatkem,by priste byla uverejnena pro vsechny cleny.O zprave pokladni zavedena cila debata.Recnici zadaji aby zprava byla vice rozvedena...projednana zprava revisorů, nacez o kazdem jejich navrhu oddelene bylo jednano a hlasovano.
1)Kazda jednotliva polozka mela svuj ucet-na uctech potvrzeno kdo vec obdrzel.Administrator ma pouze dozor. Pokladnik povede knihu pokladni,prijima a vydava penize, jednou,popripade dvakrat v tydnu zasila doklady kancelari. Kancelar vede dennik uctu.Sbornik v nemz jednotlive polozky roztriduje a knihu hlavni.Mimo to se od pristiho roku povede kniha vecnych uctu,aby byl prehled.

Sdruzeni v Kolci podalo navrh k zalozeni Svazu slovanskych vcelarskych spolků(pritom zustati ve Svazu rakouskem). Posobiti na Slovince,Polaky Rusiny.Pravnim zastupcem zvolen dr.Melichar.

XXVII.Sjezd ceskoslavanskych vcelaru v Dobre u Prydku.
Prvni sjezd ve Slezku uchyliti se musel do horske vesnice z pricin narodnostnich.Martinovsky:..tesi se ze vzajemnosti slovanskych vcelaru a projevil prani,aby narod nas konecne domohl se a dosel sve samostatnosti a vitezstvi nasi veci narodni.

Pohoran valna schuze:Ucastenstvi bylo slabe,jak se po smutnem vysledku letosniho ani jinak ocekavati nedalo.Clenu celkem 124.Zpravu pokladnicni podal p.predseda :celkovy prijem 177 K,vydani 182 K,Ponevadz dosavadni revisor Mares ze spolku vystoupil zvolen Zlatuska.Tyz-nove zvoleny- zrevidoval ihned ucty a shledav je v poradku navrhl pokladnikovi(predsedovi) absolutorium.Druhy revisor se nedostavil.

Stav vcelstev:Cechy 235.393, Morava 103.687, Slezsko 12.105,

Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

to jsou povídačky ještě ze starších dob kdy se přecházelo ze špalký na rozběrné dílo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 16.2.2009 11:03:51
> ----------------------------------------
> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí.

Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
- úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je vo práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená. Teploty nad stredovou uličkou boli len o 3˚C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.

- Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči sa pohybuje od 22 do 24˚C.

- v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35˚C, pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je potrebná.

Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.

Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába, možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove výhody odrazovej fólii.

, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
___________________________________________________________

Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ), nebo je to další povídačka z dob budečáků?
S pozdravem M. Václavek

Kdo dělal přímo ze "surové" nerezi medomet nebo něco podobného, jaké máte zkušenosti s výběrem materiálu? Stačí na plech a konstrukční díly "obyčejná", nerezová potravinářská chromniklová ocel 1.4301 ( X5CrNi 18-10 ), po staru ČSN 17 240 o která předpokládám, že by měla být nejdostupnější i nejlevnější nebo je vhodnější z hlediska použití i ceny něco jiného?

> Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
> Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně
> úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
> To u standardní šíře 39 a víc.

Přesně tak. Záření tělesa o teplotě a velikosti zimního chumáče je
absolutně zanedbatelné, takže jakýkoliv odrazný materiál nemá prakticky co
odrážet. To by musely mít ty včely podstatně vyšší teplotu .... . Přiznivý
účinek hliníkové fólie nebo i té stříbřenky je v tom, že do stěn ulu
nepropustí vlhkost, stěny úlu jsou pak stále suché a jejich tepelná izolační
schopnost potom neklesá. Na rozdíl od běžné stěny úlu. která přes propolis v
zimě navlhne, takže schopnost takové stěny izolovat jde podstatně dolů.
Podle mně je odrážení tepelného záření zpátky do úlu hlavně marketingová věc
prodejce příslušných úlů polepených zevnitř hliníkovou fólií.

R. Polášek

Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
To u standardní šíře 39 a víc.
U Brennerů jsem měl 30 cm a domníval se, že je problém právě ta chybějící "izolační schopnost dlouhé loučky" o které se básní.
Po pár letech s Langstrothy toto tvrzení zařazuji mezi teoretické skazky, kam patří i ta stříbřenka atd.

Teď v zimě včely nedopustí, aby teplo unikalo z chomáče ven, povrchová teplota byla 10st a včely drží teplo uvnitř. A až to pak rozjedou, tak u Brennerů budou klást doslova do čtverce a skoro centimetr od bočních louček.
A tady je skutečně dobré, když úl udrží mikroklima.
Myslím, že právě očka je něco co má význam u oddělků atd.
Dobré asi bude, teď na jaře, když jsou těsně pod dolní hranicí obsednutého prostoru. Aby to včely neměly pěšky daleko :-)

Karel

""Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí....""
To není nesmysl. Na horní loučky a do podmetu je vhodné dávat alobal. Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí. Odrazná plocha zrcadla je schopna vrátit více než 50% sálavého tepla. Tento efekt se masově využívá ve stavebnictví a tepelné technice. Na tom není nic neobvyklého. Absolutní parotěsnost fólie není na závadu, ba naopak. Propolisový povlak je také parotěsná zábrana. "Srážení vody" čili kondenzace na vnitřním povrchu úlu není na závadu, je to prospěšné pro včely, chodí si do těchto míst pro vodu. Mnohým z vás se asi nezamlouvá plesnivění některých krajních rámků, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.

Jako kov bych doporučoval potravinářský nerez. Jde přeci o styk s potravinami.:-)))).
Ale teď vážně, mrkněte sem
http://www.apidomia.cz/index.php?p=vcelnice05.

Doposavad hliník patří mezi potravinářské materiály i když se občas o něm pochybuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:31:16
> ----------------------------------------
> Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže
> dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?
>
> Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým
> filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v
> bunkách plásta.
> Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr
> získate umakart.
> Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú
> žiaden problém takýto med sprostredkovať!
>
>
>

Byl to jeden z nápadů který se propagoval na konci 20 století, ale byla to jen práce navíc, tak jako každé natírání úlu zevnitř. Pak se takováto nápad znovu a znovu objevují v pravidelných cyklech a vzbuzují diskuse.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:14:54
> ----------------------------------------
> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no
> nevím.J.
>
>
>

Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí se podívat do učebnic fyziky,
jaké množství tepla těleso o teplotě 35 st C vyzařuje....Kladný účinek
stříbřenky a dneska toho hliníkového plechu je v tom, že přes sebe do stěny
úlu nepropustí vlhkost, suchá stěna má o to více izolační schopnost, takže
včely jsou podstatně více v teple. Použití stříbřenky - nátěru na vysoké
teploty dovnitř úlu je taky problémy z hygienického hlediska.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 9:42 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký
účinek,no
> nevím.J.
>
> Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na
> vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali
> menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len
> autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom
> teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny
> vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
> Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z
neho
> npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Inseminované matky chovám jen ve skleněných úlech, abych je měl pořád pod kontrolou.
B.V.

Docela žasnu nad tím že měníte matky z 90% každý rok.No nezlobte se na mne zabývám se chovem matek cirka 20 let a zdá se mi to trošku zbytečné.Pokud nepočítám rok narození matky tak měním kvalitní matku v jejím druhém roce v podletí,což znamená rok narození nepočítám a pak mi matka slouží dvě sezony a v druhé sezoně je rabována.A musím konstatovat že kvalitní matka má po celé období svého dvouapůlletého života stejnou kvalitu.Samozřejmě že malé procento matek je třeba vyměnit dříve z nějakého důvodu a samozřejmě se ani rojení nevyhnu.No měnit každý rok v mém případě 50 matek to asi není to pavé.Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z neho npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Řádí roztoč. Často používaným podpůrným prostředkem proti němu je
formidol - tedy kyselina mravenčí. Její přítomnost způsobuje korozi kovových
částí v úlech (drátkování mezistěn, kovové mateří mřížky....). Tak proč jí
tam dávat ještě vnitřní oplechování, které je navíc neprodyšné a podporovalo
by patrně vlhkost v úlech? (Je to ale jen můj názor, sám jsem to nezkoušel).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 8:22 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem

Na www. vcelarství.nazory.cz je fotoalbum kde na obr. 1 máte hliníkový úl. Výroba je snadnější, odpadá složitá práce se dřevem. Vzduchová mezera mezi stěnami. Jedna boční stěna je skleněná , aby bylo vidět mezi rámky. Takové úly si navrhnul a používá vnuk. Jeden jsem vyrobil pro sebe.
B.V.

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v bunkách plásta.
Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr získate umakart.
Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú žiaden problém takýto med sprostredkovať!

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem.
-----
Kdyby byly úly někde v honitbě, tak to není marný. Mohlo by to pár včel zachránit. Zvlášť teď, co EU nařídila ocelové broky, by to mohlo lovce nemile překvapit ostrým bzukotem.
:-)

Karel

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? paja

Včelám je úplne jedno z čoho je úľ. Moje dlhoročné skúsenosti ma v tom utvrdzujú, síce nepožívam typický kovový plech (hrúbka 0,3mm), ale plech hliníkový. Poznám aj ďalšieho včelára, ktorý doteraz zhotovoval úle na báze hliníkového plechu, kostra drevená a výplň stien polystyrén.

V tomto prípade uteplenie 2cm polystyrén má asi význam. Za vyše 20 rokov používania týchto úľov, som nezaznamenal ani jednu negatívnu vlastnosť, akurát sú ľahšie oproti sololitu. Ak takýto úľ uteplíme z hore vzdušným materiálom, ani vlhkosť včely neohrozuje.

Vyskúšal som i umakartové hrúbka 1mm steny, ktoré sú rovnocenné plechu, možno i lepšie zvlášť lacné, pretože posledné roky u nás sa tradičné bytové jadrá- kúpeľne prerábajú (steny tvárnice) a steny sa povaľujú pri bytovkách. Steny z bytového jadra som použil na výrobu úľov, len po obvode- kant prírezov vypíliť polystyrén do hĺbky 26mm, je potrebné vložiť drevné hranolky profilu 20x25 mm, aby sa mohli dokonale na rohoch spojiť skrutkami a vypíliť sedlo pre uloženie rámikov. Debničky sú ľahké a naozaj lacné a dokáže ich vyrobiť včelár, ktorý vlastní okružnú pílu.

,, Je to pro ty včely v něčem dobré? ,, ...
Nevidím důvod, proč by to mělo včelám prospět.
Obyčejné tenkostěnné dřevěné nástavky správně vedeným včelstvům zcela stačí. Dobrá volba – dobrá investice.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? mate je nekdo vyzkousene? dekuji

Karle dotací z EU na nákup nových úlů nemůžeš dostat jako začínající včelař. Některé kraje tyto dotace pro včelaře na nákup nových úlů poskytují, ale musíš si to zjistit. Používat staré úly je velíce nebezpečné. Z nějakého důvodu někdy někdo přestal v těchto úlech včelařit.

V první řadě musí být na včelaření vhodná plocha. Takže nějaká velká zahrada
nebo jiný oplocený pozemek nebo místo v lese či jinde v přírodě se snadným
přístupem po lesní nebo polní cestě a zárověň někde zastrčené mimo dohled
nenechavců a vandalů vracejících se z hospod nebo diskoték.
Dále potom musí být v okolní přírodě dostatek zdrojů sladiny a pylu pro nově
přibyvší včelstva. Projeví se to obvykle tím, že včely strádají v červenci a
srpnu a v tuto dobu musí být pravidelně každý rok na cukru. V srpnu to
tolik nevadí a dá se to považovat za víceméně standart, taky v této době se
včely nakrmují cukrem na zimu, ale červenec je něco jiného. Je třeba potom
zvážit rentabilitu chovu takových včelstev, jestli květnové a červnové
snůšky z řepky nebo jiných včelařských rostlin, tedy jestli včelstva se
snůškami jen za dva měsíce z 12 v roce dokáží být rentabilní. Je totiž
rozdíl, když včelař od dubna po srpen kromě protirojových opatření ( a
dneska protivaraózních) jenom chodí ke včelstvům a jednou za 14 dní až měsíc
vybírá med a v srpnu po posledním výběru včely nakrmí na zimu, oddělky v
květnu udělá a v srpnu taky jen nakrmí na zimu a když sice po 1 - 2
snůškách za rok vybere med, ale potom chodí ke včelstvům každý týden a
zjišťuje, kolik mají zásob a dává jim podle potřeby cukr... To může být
způsobeno jednak krajinou chudou na snůšku a jednak převčelením okolí. Proti
situaci před třeba 30 lety zdrojů včelí snůšky, různých kvetoucích plevelů a
buřeně téměř všude ubylo, zatímco leckde, kde dědové nebo otcové měli 5 - 10
zadováků, má dneska syn 30 nástavkových úlů. Dopředu se to dá ale jen
odhadnout, přesně se to pozná až po pár letech chovu.
Potom je to otázka vhodných typů úlů a rozměrů rámků. Pokud máš doma ze
starého chovu větší množství rámků 39x24, podle mně je vhodné je využít do
nových úlů. Jiné staré rámkové míry asi ne. Co se týká úlů, jednoznačně
nastavky. S defakto standartizovanou šířkou zevnitř 38 cm pro 10 rámků,
zvenku těch 42 cm nebo víc podle tloušťky stěny a s rovnýma dosedacíma
plochama. Takhle je možné totiž kombinovat v jednom úlu rámky délky 39,
délky 42 i délky 44,8 jen prostým položením příslušných nastavků na sebe,
případně maximálně jednoduchým přibitím těsnicích latěk. Je možné třeba
začít s rámky 39x24, potom přikoupit nebo přidělat nastavky třeba langstroth
délky 44,8 a nějaké doporučené výšky, provozovat vedle sebe roky úly čistě s
rámky 39, úly kombinované 39 a 44,8 i úly čistě langstroth s rámky 44,8
rámky 39 nechat dožít ... nebo se jedněch nakonec zbavit a nechat jen jednu
míru....
Docela kvalitní článek vyšel ve včelařství 2/2009 v rubrice "Jak to dělám
já" kde včelař popisuje celoroční včelaření v nastavcích na rámkové míře
39x17, sice podle fotek tam má nastavky falcované, takže kombinovat v jednom
úlu nastavky s různými rámky by byl problém, to je ale detail.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karl" <k.salvet/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 1:39 PM
Subject: Re: začinající včelař


> Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak
> postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě
> včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci
> pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco
> již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není
> mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku
> poradí děkuji Karl.

Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku poradí děkuji Karl.

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
> -----------------------------------------------------------

Jak jsou včely nasáté, těžce létají a tak po výletu z česna klesnou dolů,
než "nasadí let" Spousta jich často klesne a sedne až na trávu, odkud potom
postupně vzlétají. Taky jsem to pozoroval. Ale na nějakou zválenou trávu
jsem se zvlášť nedíval.

R. Polášek

Nechápu, jak podle sebe. Toto jsou exaktní výpočty, kde pokud jsou vstupní
předpoklady správně, je výpočet správně. Pokud jsou vstupní předpoklady
chybně, je výpočet nesmysl. A to platí, ať už to počítá Franta nebo Tonda.

Já bych to uzavřel, bude asi nejrozumnější chtít od výrobce různých
odpařovacích zařízení, které se kyselinou plní opakovaně, chtít v rámci
návodu příslušnou tabulku ředění. Koncentrace prodávané kyseliny mravenčí
stejně jako většiny chemikálií je uváděná v hmotnostních procentech, lépe se
tak kontroluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 11:44 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
> chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo
> naředí litr kyseliny 308
> mililitry a druhý 370 mililitry.<
>
> ..........
> No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a
> potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze
> základní školy.

Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.<

...........
No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze základní školy.

Jo, to je pak ještě další způsob udávání koncentrace, v takzvaných molech na
jednotku hmotnosti nebo objemu neboli molární koncentrace. A z toho odvozená
"normální" koncentrace To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.
Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 12:09 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Ze ZŠ si vzpomínám, že kyseliny jako roztoky by se měly ředit molekulárním
> ředěním. Tj, přes g/mol. Ale také jsem to moc nechápal a ředil hmotnostně
a
> nebo objemově a to byly koule jak Brno.
> .........
> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154)
>
> Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo
> objemové.

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
-----------------------------------------------------------
Zní to jako vtip a já to jako vtip také napsal. Avšak, bylo to ještě v dobách, kdy i u nás bylo možno chovat včely na zarostlých kopečkách pod listnáči bez nebezpečí jejich poškození. Zde byl poměrně nízký porost směsky rostlin dorůstající cca 20 - 25 cm výšky. Včelstva byla umístěná na stojanech z lešenových rour cca 15 - 20 cm nad zemí. Při rojení byly před těmito česny rostliny vždy zválené a některé včely na stoncích a listech opravdu "chodily pěšky". Ty se potom poslušně vracely zpět do mateřského úlu, již letem, když ztratily zájem vyrojené včelstvo někde hledat. Pokud jsem včelnici navštívil v době, kdy se rostliny ještě nestačily zvednout, věděl jsem přesně, které včelstvo, nebo včelstva se vyrojila. Toto uvádím na vysvětlenou, že se nejedná pouze o vtip.

V současnosti chovám včelstva na oplocené zahradě, před česny manželka pěstuje nízký barvínek, břečťan a keříky kdoulovce. Včelstva již také nepoužívají výhradně česna, nýbrž otevřená očka ve 3 - 4 nástavcích nad sebou a tak již nemám šanci tímto způsobem poznat jediným pohledem, které to bylo, které se rojilo. A tak musím potvrdit, že i moje včely při rojení pouze létají.
JK

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0902/situace-na-svetovem-trhu-medu
---------

Když si to přebeu. USA dováží 50% spotřeby i bez CCD, EU dováží obdobně.
Argentina má momentálně problém (asi o trošku větší než my vloni) a až my budeme vytáčet, tak čísla budou jasná.
A na severní polokouli moc producentů není - Vynechám Čínu,Vietnam atd. Pak je tady Turecko.

Jen aby se urodilo:-)

Myslím, že ti co budou chtít dávat do výkupu dostanou rozumnou cenu a nebudou plašit s medem za 60 na ulici a koncová cena bude v pohodě.

Karel

Oni se z toho určitě vylížou. ;-)

Může to být dobrou i obchodní taktikou. Je lepší přeci držet cenu medu výš než pouštět levné kvanta medu na trh. Všichni včelaři a jejich vlády chcou produkovat světové medy, nejen v Česku. V Argentině šly hodně do kvality a mají dobrou informační základnu a mají již pevnou legislativu a normu shodnou prakticky se standardy EU. Právě (od 1/2009)se rozjíždí nejen velké komerční projekty jak na záchranu včelařských farem kvůli proměnlivýmu klimatu v některých oblastech(ne celá Argentina se potýká se suchem a záplavami), ale hlavně zároveň stímto se i rozjíždí plány na bankovní bonusy a neomezené a hlavně výhodné i neomezené úvěry a to za přímé podpory jejich vlády, i pro včelařství. (procentuální bonusy)


Argentína je stále na včelařské špici vysoko. Můžeme se od nich akorát učit a opisovat.




........
sršeň (88.146.207.2) --- 14. 2. 2009
Re: Za kolik budete prodávat letos ? (34162) (34167) (34168) (34170)

Argentina má jen malé procento medu.Je tam úplná katastrofa a zhroucení celého včelařství.Teď se měl vytáčet první med,jenže včely jsou hladové a hladem umírají.Je tam sucho,nic nekvete,jen někteří včelaři v údolí něco mají.Jak je na tom Brazilie nejsou zprávy.

Ze ZŠ si vzpomínám, že kyseliny jako roztoky by se měly ředit molekulárním ředěním. Tj, přes g/mol. Ale také jsem to moc nechápal a ředil hmotnostně a nebo objemově a to byly koule jak Brno.
..........
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo objemové.

Argentina má jen malé procento medu.Je tam úplná katastrofa a zhroucení celého včelařství.Teď se měl vytáčet první med,jenže včely jsou hladové a hladem umírají.Je tam sucho,nic nekvete,jen někteří včelaři v údolí něco mají.Jak je na tom Brazilie nejsou zprávy.




.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedli <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 14.2.2009 21:20:09
> ----------------------------------------
> Účinnost Roundupu závisí na teplotě a ráno je -10.
>
> - To platí v případě aplikace na list ne na parez. Nebo si myslíte že
> asimiláty v rostlině při těchto teplotách neproudí???
>
>
>

Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 13.2.2009 21:48:31
> ----------------------------------------
> >Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!!
> Pepan <
> ---------------------------------------------------------
> No jo, ale jak potom poznám, že se mi vyrojili včely a které, když nebude
> před příslušnými česny zválení tráva???
> JK
>
>
>

Pán Turšány nepíšete o jaké matky jde jestli jsou to matky z vlastního chovu své vlastní ustálené linie, nebo matky odchované z nějakých nakoupených chovů a zvláště jednalo li by se o potomstva od matek F1. Je to dost důležité ALe nic si s toho nedělejte mě se také rojí . Já také netvrdím , že jsem nějak moc úspěšný v bránění se rojům. Jsou léta kdy beru roj s povděkem a jsou roky kdy nestačí stromy v zahradě. Co je však zajímavé 3 zahrady ode mne je kolega s 12 včelstvy, a u něj je to právě naopak mu se to rojí jak o závod a já nic. Na druhý já nemám čas ani ze stromů slézat a on by rád nějaký ten roj. Ty návody jak bojovat proti rojení jsou jen nespolehlivá snůška pozorování daná pro určitý kraj a způsob včelaření
Jistá pravidle se tady pak objevují a mohou se prolínat. Je však rozdíl mezi matkami rojovými a z rojivých včel a to dosti podstatný. Rojová matka může být z nerojivého včelstva Ale z rojivého včelstva si matka pravděpodobně ponese tu vlastnost dále do dalších generací. Zrovna tak potomstvo v druhé generaci po F 1 pokud se nedělá negativní selekce může být spolehlivě rojivé.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 20:44:49
> ----------------------------------------
> Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a
> včelstvo je také útočnější
>
> Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám
> podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
> Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných
> včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý
> rok 80 až 90%.
>
> V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1
> ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v
> komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z
> agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To
> je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
> Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás,
> lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že
> teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec
> budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.
>
>
>

Účinnost Roundupu závisí na teplotě a ráno je -10.

- To platí v případě aplikace na list ne na parez. Nebo si myslíte že asimiláty v rostlině při těchto teplotách neproudí???

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Skrbl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Za kolik budete prod?vat letos ?
> Datum: 13.2.2009 20:38:46
> ----------------------------------------
> Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o
> prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s
> cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo
> méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole -
> viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a
> jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je
> hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ?
> Za kolik budete prodávat letos ?
>
>
>

Vážený příteli,
v minulém roce jsem si ve včelařské prodejně v Brně objednal odpařovače
kyseliny mravenčí. Na tištěném návodu bylo rukou připsáno - přilitím 0,3 l
vody do 1 l kyseliny mravenčí (85%) dostaneme 65%. Jednalo by se tedy o
objemovou koncentraci kyseliny. Já jsem se k obou číslům 0,3 a 0,36 taky
dopočítal a tak jsem zvolil kompromis - průměr obou čísel. Přidával jsem
tedy 0,33 l vody. Ředění jsem provedl následovně : použil jsem 1,5 l PET
lahev a nalil do ní odměřený 1 l vody a výšku hladiny jsem označil páskou.
Potom jsem přilil dalších 0,33 l a zvýšenou hladinu jsem opět označil
páskou, čímž jsem si vytvořil přípravek na ředění kyseliny. Pro plnění
kyseliny z kanystru do PET lahve jsem použil něco na způsob velké injekční
stříkačky opatřenou na konci hadičkou. Na 3 až 4 nátahy naplním do PET lahve
potřebný 1 l kyseliny a doplním po horní značku vodou. Odpařovače plním
přímo z PET lahve, jejich plnička mi moc nevyhovuje.
Mnoho úspěchů v léčení včel kyselinou mravenčí přeje HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2009 1:51 PM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo
> objemové.
> Hmotnostní koncentrace znamená, že 85 kyselina mravenčí má hustotu okolo
> 1,2
> gramů na cm3, takže v litrové láhvi bude asi 1200 gramů směsi, z toho 1020
> gramů čisté kyseliny. Jestli má být 1020 gramů čisté kyseliny 65 %,
> odpovídá
> to celkovému množství 1570 gramů směsi kyseliny a vody, takže bude třeba
> přilít 1570 - 1200 asi 370 gramů vody. Objemová koncentrace znamená, že v
> 1000 militrech 85 % kyseliny je 850 mililitrů kyseliny. Jestli má být
> kyselina naředěná na 65 %, 850 mililitrů má být 65 %, 100 % je potom1308
> militrů, takže k litru 85 % kyseliny mravenčí je třeba přilít cca 308
> mililitrů vody. Píšu cca, protože 1000 mililitrů kyseliny mravenčí
> smíchaných s 308 mililitry vody nebude mít celkem objem 1308 mililitrů,
> ale
> může být o něco, řádově mililitry menší, potom by se vody muselo přilít o
> trošku víc.
> Takže buď 370 gramů vody nebo 308 mililitrů vody.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 4:01 PM
> Subject: Kyselina mravenčí
>
>
>> Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
>> litru 85% kyseliny mravenčí?
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3852
> (20090213) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo objemové.
Hmotnostní koncentrace znamená, že 85 kyselina mravenčí má hustotu okolo 1,2
gramů na cm3, takže v litrové láhvi bude asi 1200 gramů směsi, z toho 1020
gramů čisté kyseliny. Jestli má být 1020 gramů čisté kyseliny 65 %, odpovídá
to celkovému množství 1570 gramů směsi kyseliny a vody, takže bude třeba
přilít 1570 - 1200 asi 370 gramů vody. Objemová koncentrace znamená, že v
1000 militrech 85 % kyseliny je 850 mililitrů kyseliny. Jestli má být
kyselina naředěná na 65 %, 850 mililitrů má být 65 %, 100 % je potom1308
militrů, takže k litru 85 % kyseliny mravenčí je třeba přilít cca 308
mililitrů vody. Píšu cca, protože 1000 mililitrů kyseliny mravenčí
smíchaných s 308 mililitry vody nebude mít celkem objem 1308 mililitrů, ale
může být o něco, řádově mililitry menší, potom by se vody muselo přilít o
trošku víc.
Takže buď 370 gramů vody nebo 308 mililitrů vody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 4:01 PM
Subject: Kyselina mravenčí


> Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
> litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 308 ml

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.