78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(81.90.173.228) --- 20. 2. 2009
Re: list na mezistěny (34308) (34310)

Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (82.99.167.249) --- 20. 2. 2009
Re: list na mezistěny (34308)

Licí formu na mezistěny jsem si u pana Trundy objednal v listopadu.Celé zařízení mi přišlo na dobírku,mělo však několik závažných nedostatků.
Rám byl zhotoven ze syrového dřeva,zkroucený do vrtule.
Rastr s buňkami byl hrbatý,takže tloušťka mezistěny byla
na jedné straně O,5 mm a na druhé straně 3 mm.
Požadovaný rozměr mezistěny se lišil asi o 1cm.
Celkové řemeslné zpracování na velice mizerné úrovni.
Lis sem příteli Trundovi vrátil a od listopadu s ním řeším
vrácení peněz,popř.zaslání nového výrobku,na kterém by se dalo alespoň trochu slušně pracovat.
Při telefonickém rozhovoru mi pan Trunda sdělil,
že na tomto zařízení se dá vyrobit cca,50 mezistěn za hodinu.Po té,co jsem si práci na lisu vyzkoušel,
myslím,že 10 mezistěn za hodinu by byl velký úspěch.
Myslím si,že investice do zařízení této kvality není
to nejlepší.
Hodně zdaru a šťastnou ruku při nákupu včelařských potřeb
přeje Jan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.159.186) --- 20. 2. 2009
Re: Refraktometr (34305)

Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi 12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Procházka (81.0.227.233) --- 20. 2. 2009
list na mezistěny

máte někdo zkušenosti tímto lisem
http://www.medova.cz/?135,licí-forma-na-mezistěny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (88.100.170.119) --- 20. 2. 2009
Re: Refraktometr (34305)

Ptejte se na automatickou teplotní kompenzaci nebo se podívejte do katalogových listů na teplotní rozsah, to bude v polních podmínkách užitečná vlastnost, za kterou bych dal pár stovek navíc.

Ten klasický refraktometr z Meopty kompenzovaný je:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=30&id=1210113438

Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 2. 2009
Re: tavení vosku (34301)

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?
-------
Myslel jesm to naprosto vážně. Nemít již nerez vanu a 7kW propanbutanový hořák, tak o tom vážně přemýšlím.

A jestli ti příteli nenaosí včely tolik medu, aby jsi jim jednou zaplatil 10hodin á8Kw á 2,50 noční sazby, tak jim domluv. Počítám, že za těch 10 hodin by se dalo vyvařit tak 500 a víc rámků. Tedy tak z 50 včelstev. Ze včelstva 4 Kč na elektrivký proud, to je při dnešních cenách medu skoro nepředstavitelná částka. Aby se chudinky nezhroutily strachem z dluhů. Né. :-)

Ale pára je ještě rychlejší a míň pracná. Jdu touto cestou. A vana bude spíše na parafín a medovinu.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepe (82.202.44.205) --- 20. 2. 2009
Refraktometr

Zdravíčko
Přemýšlím nad koupí refraktometru a rád bych si nechal poradit který je "lepší".Mám dva kandidáty za stejnou cenu 1600kč .
První z VP Ještěd http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/ typ1782 který má rozpětí 58-90%vody,ale nikde jinde jsem ho prodávat neviděl, takže nevím ani výrobce.
Druhý se prodává na http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester za stejnou cenu taky s rozpětím 58-90%vody ,ale ten používají snad všichni včelaři ve světě,aspon co mi vyskočilo na google. http://images.google.cz/images?hl=cs&q=honey%20refractometer&lr=&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=wi

Zajímaly by mě zkušenosti vtastníku refraktometru z VP Ještěd a taky jestli má stejnou stupnici při pohledu do kukátka jako na tomhle dlouhém odkazu. http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://i331.photobucket.com/albums/l458/easylifeproduct/products/refractometer_honey/refractometer_honey_trad_screw.jpg&imgrefurl=http://engineerthailand.com/ch085.html&usg=___dcYsH08nDLllDDwrnAx-62gRJA=&h=449&w=500&sz=77&hl=cs&start=20&um=1&tbnid=G-BEEdAFO8i1PM:&tbnh=117&tbnw=130&prev=/images%3Fq%3Dhoney%2Brefractometer%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DN


Díky za vaše připomínky a názory
Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 20. 2. 2009
Re: Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ? (34270) (34272) (34274) (34275) (34276) (34299) (34300)

Pán Turčani, nejak mi to nefunguje cez tu stranku. Mate e-mail? Na www.vcely som sa zaregistroval ako jozef 123.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34284) (34291) (34298) (34302)

Kdo dneska pracně obchází známé, aby někde ve skříni vyhledali nějaké číslo
Včelařství, co vyšlo před dvěma nebo 10 roky? Podívá se na internet, zadá do
vyhledávače heslo a co tam vyleze, to si přečte a má to za dvě hodinky a
další neshání. Ale takhle články ve Včelařství přístupné nejsou. Ono ani
nemá moc smyslu si dneska Včelařství schovávat v papírové podobě, koho po
letech zajímají staré směrnice nebo to, že v Karlovarském kraji zrovna došly
dotace ( vzhledem k výrobním termínům před 3 měsíci) a většina dalších
článku je jen opisování a recyklace starších článků. Smyl by mělo právě
uveřejnění článků ze Včelařství na internetu nebo aspoň vydání na CD, aby
místo hromady křídového papíru stačilo jedno CD někde v šuplíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 12:02 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je
můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to
schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když
je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém
napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod
a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34284) (34291) (34298)

Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (213.192.34.194) --- 20. 2. 2009
tavení vosku

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 2. 2009
Re: Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ? (34270) (34272) (34274) (34275) (34276) (34299)

Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Predsa na tých najvhodnejších, slovenské B-čka, akurát, že sú modifikované na mieru 420x270, pretože používam spodnú latku rámika š.21 a v.10 mm. Na normalizovanom rámiku ja spodná latky š.8 a V.12 mm. Táto úprava bola prijatá komisiou, lebo vraj pri dolnej latke rámika šírka 25 mm môže zapríčiniť zamedziť prístupu vzduchu k chumáču včiel napadaným melivom a včelstvo sa udusí.
Choďte na portál www.vcely.sk a pošlite otázky cez súkromnú poštu. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.151.249.214) --- 20. 2. 2009
Re: Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ? (34270) (34272) (34274) (34275) (34276)

Pán Mira dakujem veľmi pekne, tak som sa rozhodol na 42 x 27,5 Slovenské B.
Možno idem z opačnej strany, ale podľa rámikovej miery vyrobim úle.
Ako sa Vám ostatný darí na B-čkovej miere?
Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34284) (34291)

Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
přístupné, ale to nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34285) (34287) (34292) (34295)

Včelařství je spíše společenský a organizační časopis než odborný, kromě
jiného je na něm vidět, že na jeho výrobu je dostatek peněz a že zpětná
vazba ohlasy jednotlivých čtenářů je minimální. U Moderního Včelaře je to
naopak. Ideální včelařský časopis by byl oba dohromady v jednom.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: Vliv česna na zimování včelstev (34279)

Česno jako zdroj čerstvého vzduchu mělo velký vliv na umístění posledního
plodu a tím zimního chumáče v úlech s pevným dnem bez síta. Kdysi, když jsem
včelařil v zadovácích a zimoval s rámky 39x24 v plodišti a v medníku,
nezanedbatelné procento včelstev se rozhodlo mít poslední plod v rámcích
dole u česna, zatímco zásoby uložily nahoru do horní poloviny rámků v
medníku, což kromě obzvlášť teplé zimy znamenalo poměrně spolehlivě úhyn
včelstva. U teplé stavby v takovém úlu, když je česno umístěno symetricky k
rámkům, se taky může stát, že se zimní chumáč usadí taky symetricky přesně
uprostřed rámků, potom se může stát, jak dojde ke strůpku, že chumáč celý
zamíří na jednu stranu a tím až třetinu zásob na druhé straně nemá šanci v
zimním chladném počasí využít, takže zásoby mohou v dlouhé zimě chybět.
Tímto způsobem podle mně uhynulo hodně včelstev v zimě před cca 3 roky ( a
bylo na to vyfasováno plno dotací), kdy souvislá zima a mrazy trvaly od
prosince po začátek dubna i v nížinách, kde jindy bylo za tuto dobu 1 - 2
pořádné oteplení a kde proto takové umístění včelstev jiné roky nedělalo
žádné problémy. Taky se může stát, že se zimní chumáč pod strůpkem rozdělí,
potom oba díly mají znatelně menší než optimální počet včel a slabší nebo i
oba díly potom mohou taky uhynout protože jednotlivé včely musí vyrobit více
tepla a tím zpracovat více zásob.
Zasíťované dno v podstatě tento vliv česna převzalo, pokud na podzim není
síť zakryta třeba podložkou, ale kvůli většímu průřezu síta proti česnu a
tím mnohem většímu množství dodávaného vzduchu mají včely dostatek čerstvého
vzduchu, i když se usadí až v nejhořejším nastavku. Takže případy, kdy se
včelstvo usadilo dole zásoby umístilo nahoře a včely potom v zimě uhynuly se
staly úplně zanedbatelné. Nebrání ovšem umístění posledního plodu a tím
usazení zimního chumáče v geometrickém středu rámků v teplé i studené
stavbě. Ten vliv je menší, pokud včely dostanou větší množství cukru, takže
i když využijí v zimě jen jednu polovinu zásob v rámku, obvykle to stačí. V
poslední době včelařím na studenou stavbu a poslední plod a tím umístění
zimního chumáče upravuji k čelní stěně horního nastavku otevřeným očkem a
zůžením až uzavřením spodního česna.
Potom česno u standartního nástavkového úlu dole společně se zasíťovaným
dnem silně znevýhodňuje slabší včelstva, taková, která nedokáží obsadit
aspoň jeden nastavek v podletí. Ćesno dole je v takovém případě totiž
nehlídané včelami včelstva, takže jím volně pronikají zlodějky dovnitř úlu,
silné včelstvo má potom linii, kterou musí před zlodějkami střežit, danou
průřezem nastavku, zatímco slabé včelstvo, které krajní rámky v nastavku
neobsadí, má tuto linii danou průřezem nastavku plus neobsazenými plochami
kolem obsazených rámků včelstva až ke strůpku, což je plocha několikanásobně
větší, přitom "zdroje" včel k obraně má takové slabší včelstvo znatelně
menší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 9:34 PM
Subject: Vliv česna na zimování včelstev


> Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování
> včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení
> zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby
> včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.103.76.69) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34285) (34287) (34292)

Pokud mohu srovnávat oba časopisy (čtu oba), tak si myslím, že Včelařství je lepší a to nejen grafikou a použitým papírem (i zde je prostor pro zlepšení např. každý ročník Včelařství by mohl být na CD). Je to jako s každým časopisem či deníkem, čtenář si z obsahu vybere to, co jej zajímá, ostatní buď nečte nebo jen letmo. Každý má možnost přispět do obsahu svým odborným článkem či novým objevem, ale jakým, když nové objevy nejsou každý den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 20. 2. 2009
dotace

Nevíte jestli letos budou dotace na zdvihací zařízení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34285) (34287) (34292)

třeba http://www.imkerei.com/_menus_fr/index.htm?menu.htm&0

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:49:32
> ----------------------------------------
> TAKÉ NIC MOC
> ALE POCTIVĚ ČTU OBA
>
> Pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> > Datum: 20.2.2009 08:21:55
> > ----------------------------------------
> > > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
> >
> >
> > A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34285) (34287)

TAKÉ NIC MOC
ALE POCTIVĚ ČTU OBA

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:21:55
> ----------------------------------------
> > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
>
>
> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34284)

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 06:06:22
> ----------------------------------------
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: Časopis Včelařství (34282) (34284)

On Friday 20 of February 2009 06:06:02 Míra.P wrote:
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

No a nebude to tim, ze sefredaktor (tusim) neni vcelar, ale novinar ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re:?asopis V?ela?stv? (34282)

Včelařství je odborný a společenský časopis ČSV. Hledat tam jen odbornosti je holý nesmysl. Ono se také nic převratného od vynálezu nástavkových úlů , včelí mezery a vynálezu hruškova medometu nic nového nestalo. Již více jak 150 roků se pracuje jen s jejich modifikacemi . A těch je věru nepočítaných .
Ohledně kol G Ppazderku , Také se mi velmi často jeho výpady na ČSV a dokonce i po odborné stránce jeví hodně extrémní Jako by tady vyvětrával svoje pocity . Nelze mu však upřít , že nás nutí k zamyšlení nad a tím jak tyto věci měnit. Za to mu lze zase jen poděkovat!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 19.2.2009 22:53:52
> ----------------------------------------
> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství? Mám dojem, že v poslední době
> jeho úroveň klesá. Dnes jsem obdržel březnový výtisk a z podnětných věcí
> mimo inzerce se zde nachází pouze článek o mateří kašičce a příspěvek k
> úlům p. Čermáka. Jinak nic moc.
> Ve dvojce včelařství v sekci svazové sklenice je napadána nepřímo včelařská
> konference, konkrétně p. Gustimilián Pazderka a spol. Nevidím důvod, proč
> by někdo nemohl mít jiný názor než pracovník sekretariátu ČSV. Mi třeba
> také 1/2 litrové sklenice nic neříkají, mí zákaznici žádají med v 5 l.
> sklenicích.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34285) (34287)

> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem?

Ja doposud velmi i kdyz je za penize - mozna prave proto :-)) Verim, ze nastavena latka bude udrzena ci jeste zvysena - co myslis Karle? :-)

Stale tam nachazim zajimave clanky, ke kterym se vracim. To se mi ve vcelarstvi bohuzel nestava :-(

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 2. 2009
Re: ?asopis V?ela?stv? (34282) (34285)

> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?


A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 2. 2009
Re: (34270)

>Viete mi niekto .... Jozef<
----------------------------------------------------------
Zkus i tyto stránky

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/zacit.html

JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re:?asopis V?ela?stv? (34282)

> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?

Nespokojen. Snazim se ho poctive cist, ale brzy prestanu, za straceny vecer to nestoji - bohuzel :-(

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 20. 2. 2009
Re: Časopis Včelařství (34282)

No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249) (34255) (34263) (34267) (34280)

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február).

Ale ja písal o 20. únoru, kedy sme M "oslobodili " od plodovania a včely od vyčerpania tukového telesa. Jednoducho nie je v našich silách zabrániť tomuto fenoménu.
Nemôžem si pomôcť, teplo a dostatok potravy je hybnou silou rozmnožovania a včelstvo vždy bude na teplo reagovať plodovaním či sa nám to páči alebo nie a zimu z tohoto kolobehu nemôžeme vyjmúť.

Spomínam na roky, keď v červnu bolo v jednom kuse dlhodobo ( 2 týždne) chladné počasie, bez možnosti výletu za vodou a potravou, matky prestali plodovať a dokonca dochádzalo k odstraňovaniu plodu (kanibalizmus) a často sa to stávalo na horskej znáške, kde bolo ešte chladnejšie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jožo (81.30.230.129) --- 19. 2. 2009
Časopis Včelařství

Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství? Mám dojem, že v poslední době jeho úroveň klesá. Dnes jsem obdržel březnový výtisk a z podnětných věcí mimo inzerce se zde nachází pouze článek o mateří kašičce a příspěvek k úlům p. Čermáka. Jinak nic moc.
Ve dvojce včelařství v sekci svazové sklenice je napadána nepřímo včelařská konference, konkrétně p. Gustimilián Pazderka a spol. Nevidím důvod, proč by někdo nemohl mít jiný názor než pracovník sekretariátu ČSV. Mi třeba také 1/2 litrové sklenice nic neříkají, mí zákaznici žádají med v 5 l. sklenicích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 19. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34242) (34246) (34251) (34264) (34277)

velká rámková míra na horách kde se točí med tak jednou nejvíše dvakrát do roka
______________________________________________________________

A od toho jsou nízkonástavkové úly a s nimi svázaná technologie chovu silných včelstev. Jestli zakrmím o 10-15 kg cukru více není takový rozdíl jako rozdíl 30-60 kg medu ve výnosu. Jakési ,,nástavkové,, včelaření s r. m. 39x24 cm opravdu není to ,,pravé ořechové,,.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 19. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249) (34255) (34263) (34267)

Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.
__________________________________________________________________________

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február ). To je rozdíl dost zásadní. Samozřejmě tím, že takto přerušíte jarní rozvoj, který v březnu začíná, dosáhnete snůškově nedozrálých včelstev a to nevyhnutelně povede ke snížení výnosu z první snůšky.

___________________________________________________________________________
Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).
___________________________________________________________________________

Životnost včel se významnou mírou odvíjí od množství tuků a bílkovin a dalších biogenních sloučenin uložených v těle jedince. Tuky a bílkoviny společně se sacharidy představují látky, jež se souhrnně označují jako živiny. Bez nich nemůže probíhat metabolismus, tedy život je úzce svázán s jejich přítomností. Tzv. ,,upracování včel,, je založeno na vyčerpání tělesných reserv. Včely létavky bílkoviny a tuky nepřijímají, konzumují pouze sacharidy ( zdroj energie ), což jim pro jejich funkci plně stačí, ale ne pro celkové uspokojení metabolismu, a tak je čeká smrt po pár týdnech strávených snůškovou činností. Od velikosti tělesných zásob tuků a bílkovin ( vytvořených ve fázi mladé úlové včely ) se odvíjí čas, kdy klesnou pod určitý strop biologické potřeby. Poté se zastavuje metabolismus a včela umírá. Takto pracuje mechanismus smrti dělnic a trubců. ( Tvrzení, že létavka si létáním roztřepí křidélka, až pozbude schopnosti letu, je nesmysl prvního řádu... rada pro nevěřící: Zkuste dělnici či trubcovi ustřihnout čtvrtinu obou křídel a uvidíte sami, že přesto lítat budou ).

Krmičkám za normálních okolností upracování nehrozí, protože neustále konzumují pyl. Ale v zimě tomu tak není. Proto si nadměrné plodování v lednu a únoru ( alias zimní rozvoj ) zpravidla ( opakuji: zpravidla ) vybírá daň ve formě předčasné smrti části ( opakuji: části ) zimních včel, tedy včelstvo tolik nezesílí v porovnání s vklady vloženými do výchovy plodu a ještě k tomu se může projevit rizikovější rozvoj následkem oslabení zimní generace. Avšak taky k tomu dojít nemusí ( záleží na mnohém: především na počasí, zásobách a snůšce ) a včelstvo získá nedostižný náskok. Přesto bych byl raději za včelstva v zimě neplodující než plodující.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 19. 2. 2009
Vliv česna na zimování včelstev

Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 19. 2. 2009
Re: Tavení vosku (34231) (34236) (34262)

http://www.aukro.cz/item559348497_varny_kotel.html

Tady máte německý kotel. Fotka je o 90st otočená. Na vyváření celých rámků jako dělané. I se sítem na vyndavání košilek. Ještě ždímačku pod ventil A JE TO :-)

Oproti plastovým vehemntům za 5 litrů je toto věčné:-)

A medovina by v tom šla vařit taky:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 19. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34242) (34246) (34251) (34264)

Je to jednoduché nezateplený úl,velká rámková míra na horách kde se točí med tak jednou nejvíše dvakrát do roka se rovná nakrmit nejméně 25 kg cukru pro udržení silného včelstva.Pokud znám včelaře kteří včelaří v taříkajíc viších patrech,včelaří nebo se pokoušejí včelařit nástavkově tak používají zateplené nástavky na 9 rámků 39x24 a polonástavky 39x17 jsou to malovčelaři do 10 úlů a chovají většinou včely pro radost a med pro svou potřebu.A mají můj obdiv jistě by bylo pro ně jednoduší sjet dolu a koupit si pár kilo medu.Někde je to třeba jinak když to včelaři vyhovuje tak ať včelaří třebas v krabici od banánů.Proto si myslím že by včelař nikdy neměl říct spálit úl jen pro to že pro něj je nejlepší včelařit zrovna jinak.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 19. 2. 2009
Re: Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ? (34270) (34272) (34274) (34275)

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/filestorage/ramky.pdf

Tady nejdeš přehled rozměrů rámků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 19. 2. 2009
Re: Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ? (34270) (34272) (34274)

Nechoď jenom k jednomu ale třeba ke třem a pak si to promysli co bude lepší.Časopisy a internet ti dá dost ale né tolik jako praktická ukázka s výkladem kde se rovnou můžeš zeptat na co potřebuješ.Když jsem já začínal tak dvě hodiny ve včelíně u včelaře mi dali tolik co časopisy za měsíc.
Studuj ale paxí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 19. 2. 2009
RE: Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ? (34270) (34272)

Konzultace s nejbližším včelařem nemusí být nejlepší postup, protože každý
zpravidla obhajuje svou rámkovou míru, aniž by měl dostatečné praktické
zkušenosti s jinou. Nastudujte nejprve vše z časopisů a z internetu.
J.T.

>> ...
>> Nejlépe by bylo navštívit
>> nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
>> Přeji hodně úspěchů. Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
>
> Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2009
Re: Re:

I na správné pokládání těch správných otázek je nutné něco nastudovat. Rámky
za prvé buď zvolit ty, co jsou rozšířené v okolí, protože pak je usnadněn
nákup nebo i prodej oddělků a včelstev. Nebo za druhé zvolit světově,
evropsky či obecně rozšířenou rámkovou míru, v včelařských obchodech jsou
úly a pomůcky na takové rámky rozšířené a levnější.
Důležité otázky jsou potom taky, kolik do toho hodláš vrazit peněz a na to
navazuje, co všechno, úly, rámky, bedny můžeš udělat sám nebo přes známé a
co budeš kupovat jako hotové nové zboží v obchodech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 1:29 PM
Subject: Re:


> Ahoj. To ti nikdo neporadí, dokud nebude vědět, jaké máš úly. Je jich
hodně
> typů a rozměry rámečků se liší podle nich. Nejlépe by bylo navštívit
> nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
> Přeji hodně úspěchů. Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 19, 2009 12:19 PM
>
>
> Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 19. 2. 2009
Re: (34270)

Ahoj. To ti nikdo neporadí, dokud nebude vědět, jaké máš úly. Je jich hodně
typů a rozměry rámečků se liší podle nich. Nejlépe by bylo navštívit
nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
Přeji hodně úspěchů. Petr.

----- Original Message -----
From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 12:19 PM


Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3867 (20090219)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 2. 2009
Re: (34270)

Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

To zas niekto začína včeláriť , ale bez základných vedomostí o včelách, ktorých je dostatok vo včelárskej literatúre.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 19. 2. 2009

Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158) (34172) (34268)

Učivo chemie za našich dob středních škol, dneška už asi i základních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Chemik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 10:02 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Sypu si popel, mám to z lékárny ověřené. Ivan má pravdu. R.Polášek
zbytečně
> kecá kolem dokola a mlží.
>
> zdravím
> Přidejte 367 ml.
>
> Křížové pravidlo platí, ale vycházejí váhové díly.
>
> chemik (77.236.208.18) --- 14. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158)
>
>
> Přidejte 308 ml
>
> Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154)
>
> >Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
> litru 85% kyseliny mravenčí?
>
> Přidejte 367 ml.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chemik (194.149.115.130) --- 19. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158) (34172)

Sypu si popel, mám to z lékárny ověřené. Ivan má pravdu. R.Polášek zbytečně kecá kolem dokola a mlží.

zdravím
Přidejte 367 ml.

Křížové pravidlo platí, ale vycházejí váhové díly.

chemik (77.236.208.18) --- 14. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158)


Přidejte 308 ml

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249) (34255) (34263)

,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné

O čom to píšete, veď podľa Vás "zničené" včely sa rok čo rok veselo roja, jednoducho včelstvu "táto obeť" zimného plodovania prospieva.

Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou.

Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).

Jedného času sme sa na takéto reči dali nachytať a urobili sme praktický pokus (a ten môže urobiť každý), aby sa presvedčil, že je to inak. Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.Včely aj M tento pokus prežili, ale znížené plodové cykly včelstvu chýbali a len s ťažkosťami zaplnili úľový priestor, aj to len pozdejšie. Neprinieslo to čo sme s nádejou očakávali a viac sme to nerobili.

Prenesme to na človeka, naozaj si človek predĺži život tým, že nebude pracovať? Ak sa pýtajú storočných ľudí ako dosiahli taký vysoký vek, dodajú, že to bola práca čo ich podržala pri živote.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34256) (34265)

Josefe, souhlasím s tebou, fakt máš pravdu, ale chce se mi spát, tak už se měj a zítra ahoj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34256)

>Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?
Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul. Diky T.H.<
------------------------------------------------------------
Abych pravdu řekl, jedná se o poslední zoufalý pokus o záchranu takového včelstva. Pokud jsou včely na horních loučkách jako tomu bylo v tomto případě(případ MU), dostanou se do styku s MC těstem a nakrmí ostatní strádající včely. Preventivně dodávat zimujícím včelstvům zásoby takovým způsobem pokud to není nevyhnutelné, se mi nejeví jako nejšťastnější. Pokud včelstva MC těsto nemají potřebu okamžitě konzumovat, kndenzovaná voda je začne rozpouštět a může dojít i k narušení zimního hroznu stékajícím MC těstem. Spokojené zimující včelstvo při poslechu hadičkou nepříliš silně šumí. Občas se zde i vyskytují zvuky jednotlivých včel, takové krátké zakvílení. Hladové včelstvo nehučí, včelstvo hučí v případě, že se mu něco nelíbí. Např. nedostatek vzduchu, vyrušování,... Hladové včelstvo vydává zvuk, který je možno přirovnat ke zvuku který vydává ve větru suché podzimní listí - případně osikové listí. Zde je nutný zásah. Jinak vyznávám zásadu "nešťourej se v tom zbytečně". Vše ti poví hadička, podložka a trocha zkušeností.

Ve druhém případě popisuji, že zásob bylo dost ale pro "slabé" včelstvo odmítající opustit plod byly již needostupné. Včelstvo by bylo nutné včelstvo rozebrat z obou boků zimujícího včelstva a dodat jim vlastní zásoby ze stran výměnou krycích plástů a narušit víčka. U plástů nad plodovým tělesem také narušit víčka např. háčkem aby uvolněné vytékající zásoby byly včelám okamžitě dostupné. Včely na původních krycích plástech setřást na prostřední plásty aby mohly sestoupit přez takto uvolněné zásoby k zimnímu hroznu. To ale u mrtvých včel nelze. Tento začátečník přišel již pozdě.

>Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit. Petr<

To se snadno napíše ale nejsem přesvědčený, že to příteli myslíš vážně. Co se týče pálení, pokud se nejedná o mor nebo opuštěné včlařské hospodářství - semeniště chorob, nepokládám pálení za opodstatněné, zvláště pokud jsou tyto úly ve velmi dobrém stavu jako tomu je v tomto případě. Tatínek tohoto včelaře v MU dosahoval vcelku dobrých výsledků až do svého náhlého skonu. Jak a v čem bude pokračovat syn to ještě uvidíme. Rozhodnutí ale musíme ponechat na něm.

Vážení, svým původním příspěvkem jsem chtěl pouze upozornit, že v tuto dobu našim včelám hrozí i jiné nebezpečí než jsou zimní roje, nudící se včelaři a plechové úly. Nepředpokládal jsem diskusi na toto téma. Zkušení se zajisté usmívají. Přeji dobrý jarní rozvoj.
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34242) (34246) (34251)

Joska:
Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.
______________________________________________________________

Uměním nástavkového včelaření je zimování snůškově silných včelstev ( od 30 000 a více včel ).

______________________________________________________________
Joska:
Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.
______________________________________________________________

Parafrázujete zákon 40 dnů... ten neplatí ( stejně jako bludy o předjarním a podletním podněcování ).

____________________________________________________________
Joska:
Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J
____________________________________________________________

Větší argument pro chov silných včelstev snad být již nemůže.


Stále mi unikají důvody, proč nástavkové technologie ( samozřejmě s jistými úpravami ) nejsou vhodné také ve vyšších polohách?
S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249) (34255)

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.
______________________________________________________________

Ano, ale nač chovat včely pro chov včel? Výsledkem zimního plodování zpravidla nebývá výrazné zesílení včelstev. Právě naopak... může dojít i k citelnému zeslabení ( v závislosti na stavu včel, zásob a počasí ). ,,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné ( kromě toho, že panují nejnižší teploty v roce, touto dobou jsou krmičky při tvorbě kašiček odkázány na své vlastní tělesné tuko-bílkovinné zásoby, čímž si razantně zkracují životnost ).

Zimní krmičky brzy z jara, či již v zimě, zahynou a tím přicházíme o to nejcennější, co v předjaří můžeme mít... vitální dlouhověké včely schopné v produkčním období vyprodukovat kvanta dalších včel a poté se ještě aktivně zapojit do snůšky. Lednové a únorové včely toto nedovedou ( prostě nejsou natolik fyzicky zdatné ). Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou. Růst ,,zpožděných včelstev,, je jistější a vytrvalejší. Tato včelstva ,,prolenošila,, zimu, a tak mají dostatek energie na vrtochy předjarního počasí. Co se týče zdravotního hlediska, v tom ,,včely plodařky,, nemají šanci zvítězit.

Stále se nemohu zbavit dojmu, že zimní plodování je spíše než přirozeností včel, které bychom neměli klást odpor, daleko spíše evolučním pozůstatkem z dob života v deštných lesech, kde včelstva plodují po celý rok. Souhlasím s tím, že touto dobou ( koncem února ) je výskyt plodu ve včelstev běžný ( ale v jaké míře a v jakých včelstev? ). V souvislosti s touto problematikou by bylo na místě zmínit se také o zimování na panenském díle.

Pro připomenutí: p. Linhart tvrdí, že včelstva zimovaná na panenském díle začínají chovat plod až s příchodem předjaří.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (213.192.34.194) --- 18. 2. 2009
Re: Tavení vosku (34231) (34236)

Ty ruské stránky jsem vidél a povím vám primitivní,ale princip ok.....K p.Sedláčkovi:vyvíječ i sud perfektní,ale ta cena!Obojí 2850 kč(cca),takže 5700 kč!U vyvíječe bych tu cenu ještě bral,(ikdyž vd ještěd ho má za cca1700),ale plast. sud za 2850 to je už moc předražené!(zastanu se p.sedláčka:říkal,že tolik zato chce i dodavatel z německa)To ale soudruzi z Ndr udělali chybu!český včelař je vynalézavý a najde levnější variantu!Viz. pisatel přede mnou.Zkrátka vemte nějaký plast. sud,papiňák s kusem hadičky a máte totéž za pár korun.(ta hadička za 200 kč se mi taky zdá drahá,určitě by šla nahradit levnější variantou)pokud chcete něco výkonějšího,tak místo papiňáku vemte zavařovací hrnec,mírná úprava a máte turbovyvíječ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34258) (34260)

No já jsem měl na mysli to, že v obilí i jiných plodinách v květnu červnu
kvetlo místy tolik plevelů, že pro včely to bylo spolehlivé zajištění v
případě, že někde nebyla snůška. Potom se obilí sklidilo a strniště nechalo
tak někdy i přes zimu do jara, kolikrát bylo potom pole na konci srpna a v
září žluté od ohnice a hořčic a to se na něm nevysévalo nic. A i když se
pooralo, kolikrát ještě to oraniště stihlo na podzim zežloutnout z květů
hořčice a ohnice. A když nebylo žluté, byly jiné plevely, takže zase to byla
nějaká snůška, která aspoň kryla spotřebu včelstev. Dneska je maximálně 3
týdny v roce obrovská snůška v místech, kde zemědělci zasadí řepku nebo
hořčici a na pár místech, kde zasadí jiné kvetoucí plodiny a po zbytek roku
z chemicky ošetřených polí není nic. Hořčici a jiné zelené hnojení
nepočítám, protože to je časově uděláno tak, aby pole vykvetla v říjnu a
listopadu, kdy už to včelám nijak nepomůže, možná spíše uškodí. Aby dnešní
včelař žil jen z polí, musel by několikrát za rok kočovat k řepce, hořčici,
máku, pohance a k ještě pár kvetoucím plodinám, jenže těch je v průměru tak
málo a kočování k nim není zavedeno.... zatímco dříve stačilo sedět na
jednom místě, plevely se v běžném roce postaraly o krytí celoroční spotřeby
včelstva a včelařovy byly potom přebytky v případě příznivého roku a počasí
nebo snůška navíc z jiných zdrojů, medovice, luk, javorů, lip..... v
okolí. Potom , aspoň u nás, byly velké plochy pastvin a trvalých travních
porostů, trvalé nehnojené travní porosty byly před první sečí na začátku
června samé květy a zdrojem dost intenzívní snůšky, potom taky před druhou
sečí v srpnu toho spousta kvetla, sice o něco méně, ale na srpnovou snůšku
pro uživení včelstev to taky stačilo. Na pastvinách jako stále spásaných a
pošlapávaných travních ploch se zase prosadily jiné kvetoucí rostliny, různé
nízké nebo obtížně stravitelné pro dobytek a na vlhkých pastvinách se
prosadil hodně jetel bílý, který je dost medonosný. V 70 a 80 letech se tyto
plochy hromadně rozorávaly a dělaly se z nich obdělávané pole a tak to kromě
neplodných pozemků a pár hektarů výběhu za místním kravínem je doteďka. V
lesích se tehdy běžně hospodařilo tak, že se na vykácenou paseku zasadily
smrčky a potom se to nechalo 20 let tak, takže tam bylo první roky spousta
kvetoucí buřeně, maliní, ostružin a za 20 let tam byly pro včely stromy z
náletů, mezi nimi hodně kvetoucích javorů a lip. Dneska soukromí majitelé
paseky pečlivě vyžínají, aby smrčky či jiné sazeničky přežily a vzrostlé
lesíky byly obvykle od lip a javorů společně s dalšími plevelnými dřevinami
vyčištěny a přeměněny coby palivové dřevo na teplo.
Ti drobní chovatelé, podle mých zkušeností, měli vliv hlavně v intravilánu
obcí, sice sekali a obžínali i občas příkopy kolem cest daleko od vesnic,
nebo myslivci občas vysekali nějakou lesní loučku, aby měli seno pro zvěř,
ale to byly zanedbatelné rozlohy proti lesním pasekám nebo proti nedostupným
okrajům lesíků v polích, protože polní cesty k těmto plochám byly kompletně
rozorány a jednotlivé menší políčka proměněny v souvislé pole. Obsekané
možná bylo úplně všechno v době, kdy ještě nebyly JZD, potom už ne.
Souhlasím ale, že je diskutabilní, co bylo pro včely lepší, jestli ty
vysekávané okraje lesů, příkopů a různé zastíněné vlhké kousky pozemků mezi
lesíky s kyselou travou, kde po pravidelném vysekávání mohlo něco pro včely
vykvést nebo nechat tyto plochy po desetiletí přírodě, kde potom leckdy
narostly houštiny kopřiv a podobných pro včelaře neužitečných rostlin, ale
leckde potom narostlo houští maliníku, ostružiníku, šípků, hlohů nebo na
vlhkých místech jenom obyčejný štěrbák (endivie) a různé miříkovité atd.
Navíc jsem si všiml, že dneska při postřikování polí zemědělci běžně
přestřikují pás široký až metr přes plochu polí právě do těch ozeleněných
rozhraní pole a lesa. Vypadá to, že na tyto dávky herbicidů jsou
nejodolnější kopřivy, pýr a podobná vzrůstná nekvetoucí buřeň, která se z
oddenků po těchto postřicích regeneruje podstatně rychleji než různé
kvetoucí rostliny a tudíž je z těchto míst rychle vytlačí. Snad z kvetoucích
rostlin jedině pcháčům (pcháč rolní - oset) to vadí o něco méně a potom
podbělům (podběl lékařský) .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 18, 2009 12:24 PM
Subject: Re: Časné předjaří


Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety
byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V
druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů
kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách
pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes
po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé
plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly
kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo
různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již
zničeny .
Byly tak dobře chráněny , že je po nich.
Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek



Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34258)

Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již zničeny .
Byly tak dobře chráněny , že je po nich.
Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek



Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Časné předjaří
> Datum: 18.2.2009 10:04:40
> ----------------------------------------
> Jak kde. Nástavkový úl je optimální pro dnešní převažující prostředí. Takové
> prostředí, kdy je třeba nabrat v poměrně intenzívních snůškách v květnu a
> ještě v červnu co nejvíc sladiny, aby vytočeným medem bylo včelaření vůbec
> rentabilní a potom nějak přežít nouzi v červenci a srpnu, o září ani
> nemluvím, kdy dneska na většině míst v přírodě není taková nabídka, aby se
> včelstva uživila. Navíc když nástavky mohou mít proti starším úlům mnohem
> menší spotřebu času na ošetřování včelstev, včelaři, kteří u včelaření
> zůstávají, se snaží ze včelaření vytěžit více zvyšováním počtu svých
> včelstev. V takovém prostředí si včelstva v nástavkových úlech vedou výrazně
> lépe než včelstva ve starých úlech se zadním přístupem. Naopak v místech s
> "přírodnějším" prostředím, kde je intenzívní nabídka snůšky spíše výjimka,
> ale je k dispozici v podstatě souvislá snůška z mnoha menších zdrojů od
> konce dubna po konec srpna se rozdíly mezi nástavky a zadováky prakticky
> smazávají. Ještě před takovými 30 - 40 lety bylo takové prostředí prakticky
> všude v ČR, včelař se mohl spolehnout na kvetoucí plevely v plodinách i
> potom na strništích, na snůšku z extenzívně pěstovaných travních porostů i z
> různé buřeně a z plevelných stromů v lesích, které na rozdíl od dnešních
> soukromých majitelů nikdo nevysekával, dneska je snad jen v nějakých
> rozlehlejších chráněných oblastech nebo ve městech s množstvím parkových a
> podobných relaxačních ploch.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 17, 2009 2:48 PM
> Subject: Re: Časné předjaří
>
>
> > Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už
> > nemyslitelné dnes včelařit.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34244) (34247)

Můžeš dokázat, že včelám vyhovují stejné mikroklimatické podmínky jako lidem?

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239)

Jak kde. Nástavkový úl je optimální pro dnešní převažující prostředí. Takové
prostředí, kdy je třeba nabrat v poměrně intenzívních snůškách v květnu a
ještě v červnu co nejvíc sladiny, aby vytočeným medem bylo včelaření vůbec
rentabilní a potom nějak přežít nouzi v červenci a srpnu, o září ani
nemluvím, kdy dneska na většině míst v přírodě není taková nabídka, aby se
včelstva uživila. Navíc když nástavky mohou mít proti starším úlům mnohem
menší spotřebu času na ošetřování včelstev, včelaři, kteří u včelaření
zůstávají, se snaží ze včelaření vytěžit více zvyšováním počtu svých
včelstev. V takovém prostředí si včelstva v nástavkových úlech vedou výrazně
lépe než včelstva ve starých úlech se zadním přístupem. Naopak v místech s
"přírodnějším" prostředím, kde je intenzívní nabídka snůšky spíše výjimka,
ale je k dispozici v podstatě souvislá snůška z mnoha menších zdrojů od
konce dubna po konec srpna se rozdíly mezi nástavky a zadováky prakticky
smazávají. Ještě před takovými 30 - 40 lety bylo takové prostředí prakticky
všude v ČR, včelař se mohl spolehnout na kvetoucí plevely v plodinách i
potom na strništích, na snůšku z extenzívně pěstovaných travních porostů i z
různé buřeně a z plevelných stromů v lesích, které na rozdíl od dnešních
soukromých majitelů nikdo nevysekával, dneska je snad jen v nějakých
rozlehlejších chráněných oblastech nebo ve městech s množstvím parkových a
podobných relaxačních ploch.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2009 2:48 PM
Subject: Re: Časné předjaří


> Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už
> nemyslitelné dnes včelařit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249) (34250)

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ).
--------
Jsem skeptický, že nastavením nějakých poměrů lze včely ovlivnit v počátku plodování. Včely hnízdily v různých dutinách a průvanech (samozřejmě bez rámků) takže se na nějaké klima můžou vybodnout. Umí si vytvořit svoje klima. Za různou cenu!
Pamatuji časy, kdy v této době bylo dlouhodobě pod mínus 20 a včely plodovaly.

Stejně tak si myslím, že podzimní dlouhé plodování má jiné příčiny, než teplé počasí. Podle mě stav včelstva a stav zásob. Tedy včelstvo plné dlouhověkých včel a včas vytvořených zásob podle ploduje v podletí a na podzim míň. Bez ohledu na počasí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re:?asn? p?edja?? (34235)

Dostaly placky po 1 kg MC těsta. Asi
> po dvou hodinách již pouze silněji hučely, druhý den hučení v normálu. V
> pondělí 17-tého přijel také začínající včelař (Krušné hory), přivezl 2
> plásty 39 x 30 - zavíčkovaný plod cca 5 dm, otevřený plod nebyl, kolem
> věnec suchých buněk cca 3 cm a zalezlé mrtvé včely, dále věnec zásob -
> bohužel pro včely nedostupných. Došlo k odtržení zimujícího včelstva od
> zásob. Vymetl (obsah včel) cca 1 širokou lopatku na smetí-tedy odhadem asi
> 70 dkg mrtvých včel. Měl pouze jedno včelstvo. Co myslíte, může toto potkat
> v nastávajícím předjaří pouze začátečníky??
> JK       

Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?

Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul.

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249)

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 22:05:31
> ----------------------------------------
> Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
> ______________________________________________________________
>
> K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?
>
> Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování (
> lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším
> stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné
> mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době
> nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.
>
> Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě
> nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší
> efekt ,,včelý jarovizace,,?
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 17. 2. 2009
Vaora (34235) (34253)

Nesnažíme se některé problémy hodit na varou?Co když je příčinou něco jiného?Co včelaři kteří se potýkají s varoou a přesto nepřicházejí o žádná včelstva léčí a včlaří.Jsou včelaři kteří měli ve vzorku 0 a přesto přišli o 50% včelstev a příčinu nazvali jak se jim to zrovna hodil.Pak včelaři kteří měli více několikanásobně jak 3 samičí jedinci a nepřišli ani o jedno včelstvo po léčení dále včelaří tak říkajíc bezstrát.Kde je ten zakopanej pes?Varoa je opravdu dareba parazit ovšem svádět na ní každý neůspěch asi není fér.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 17. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235)

Už to začíná i u zkušených včelařů, že jsou úhyny včelstev na zásobách, kdy se nemohou přesunou za zásobami. Myslím, že diskuze se vede planě. Je třeba diskutovat co s tím. Jak včelstva napravit. Ostatní diskuse je plané tlachání, ze kterého si nikdo nic ze začínajících včelařů nevezme. Věnujme se předjaří, výsledkům vyšetření měli a co jak postupovat v jarním léčení,jak dlouho čekat než se veterináři rohodnou vydat opsané nařízení z předešlých let jak mít dostatek léčiva pro včasný jarní zásah apo. Felda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 2. 2009
Re: uly uvnitr s kovem (34241) (34249)

Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí....

Myslím si, že majú, už tým, že posilnia generáciu dlhovekých včiel a spolu sa starajú o jarnú generáciu včiel, ktoré sú určené na znášku. Čas po zime až do hlavnej znášky využívajú na prínos nektáru, peľu, žiaľ s nimi súvisí aj rojenie, pretože spojenie dlhovekých a mladých včiel vyliahnutých v zime sa prejavuje v rýchlejšom raste včelstva na jar, čo si ani neuvedomujeme, ale istotne na rojenie má značný vplyv.
Plodovanie v zime neovplyvníme žiadnymi zásahmi (veď včelstvo v prírode vždy nežilo v úľoch) a ak sú pre včelstvo vhodné plusové teploty (nočné plus denné), tak M kladú vajíčka, či sa nám to páči alebo nepáči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 17. 2. 2009
Re: Časné předjaří (34235) (34239) (34242) (34246)

Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.Tady je spíše rozdíl včelaření v klimatických podmínkách.I názor k čemu nám jsou zimní včeli je zavádějící .Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.Držím se zásady při dostatečném nakrmení čím dříve tím lépe.Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34251 do č. 34311)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu