Včelařská konference

Máte někdo zkušenosti s přelarvovácím systémen NICOT? Podělte se s ostatními! Díky čárlí

Je to Francúzka obdoba Jenterovho rámika, v ktorých M kladie v izolátore s prístupom včiel vajíčka do odoberacích materských misiek, do ktorých kladie vajíčka cez profil robotníčej bunky (5mm) a po troch dňoch keď sa larvičky vyliahnu, prekladajú sa na chovnú latku do chovného včelstva. Ostatný postup je rovnaký.

Mimo toto téma. Divily by jste se, jak dokáže taková domácí mezistěna změnit vůni medu. Ono totiž každá mezistěna projde komletní úpravou kusadly stavitelek a to při stavbě a jako konstukční materiál pro uchování medu je porézní. Je to jako plastová ovoněná nádoba, která část toho co má v sobě předá obsahu. Funguje na tomto principu výroby hodně kvalitních tekutin. Sám tu změnu aroma přisuzuji tomu, že vosk je zbaven mnohem více aromatických látek než při šetrnější ruční domácí výrobě. Sterilizace vosku není náročná, pokud se ví, jak nato. Požadavky na sterilizaci se podle zákona také změnily. (může se při vyšší teplotě zkrátit doba a jsou ověřeny i jiné kyseliny než sírová)


K fotce toho udělátka.
To není lis k práci. Za prvé to nemá vyřešené chlazení a za druhé bych si to nechal od pana Trundy předvést, protože to co říká o množství za hodinu, je pěkně nadsazené a je to klamavou výmluvou a reklamou. Jinak dát za takový klumprt takové peníze může snad jen neznalý. Jestli někdo chce lisovat mezistěny, ať se koupí válce. Výrobce často po domluvě umí předvést postup a to je druhá polovina úspěchu. Nové válce vystavovalo Polsko a němci také mají na výběr. Koupit a zainvestovat do nových válců je rozumnější než do starých a často poškozených a nesmyslně předražených.


............
>(81.90.173.228) --- 20. 2. 2009
Re: list na mezistěny (34308) (34310)
Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!<

To je omyl. Na 99,9% a podle historie byly skleněné pozorovací úly známy dávno před vznikem samotného Hřivínova Újezdu jako prvotní osady. Vychází to i z logiky a podstaty vzniku a vynálezu výroby tabulového skla jako takového.
...........
>Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 2. 2009
Včelaření ve skleněných nástavcích vzniklo na Moravě v Hřivínově Újezdě.<

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan

Tak to mám starým včelařům, který si pošle zpětnou obálku i se známkou napsat do ní, ať si trhne …….Stupidita 21.století v trhu a podvodů.Patentový zákon je k ničemu a soudy…?
Včelaření ve skleněných nástavcích vzniklo na Moravě v Hřivínově Újezdě.
Rozšířily se až za Plzeň a dnes už to ukazují výrobci na netu v Německu i na Slovensku. Zatím nepochopili podstatu této myšlenky, ale je to rychlost, a potom většina si bude myslet, že to vzniklo v Německu.
B.V.

Máte někdo zkušenosti s přelarvovácím systémen MICot?Podělte se s ostatními!Díky čárlí

se používá několik délek rámků a to od 441 mm až po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm
-----
448mm měří právě ten amerikánský Langstroth. A pokud někdo nevěděl, že obměřuje palcovou míru, tak to prostě změřil jako 450mm. 2mm je běžná tolerance při práci se dřevem, respektive při běžné výrobě úlů. Nebo to neviděl jako problém.
Slezan vznikal za socialismu, takže v té době si asi těžko mohl požádat okresního tajemníka o výjezdní doložku a jet se podívat, jak to tam ve světě dělají. A představa, že by si někdo dovážel z USA rámky a rámková krmítka byla šílená. Takže proč honit milimetry, když nás od dovozu dělila dobře bráněná vlasti hráz. Prostě se asi řeklo, že to bude 45cm a dobře se to pamatovalo.
A 12 rámků prý používal už Farrar. Je to čtverec, vnitřek 465*465.
Jako Dadant systém to zkouší snad Dol. Já mám dost díla už postaveno v 10rámkových nástavkách a v dílně první čela pro 12rámků 45*30. Takže na jaře překládám první včelstva. Doufám. :-))

Karel

Ono to s tím Langstrotem není tak jednoduché Prohlédneme li si různé světové katalogy tak zjistíme , že se používá několik délek rámků a to od 441 mm až po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm V Evropě se ustálilila míra metrická zaokrouhlená na celé cm tj. 450 mm a zrovna tak je to i s výškou. Takže v případě tohoto úlu se příliš nedá hovořit o světovosti. I naše Adamcova míra je právě jednou z modifikací přechodu na tento způsob včelaření v Amerikánech.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: LB <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P???ezy 45x17
> Datum: 20.2.2009 18:01:53
> ----------------------------------------
> Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15
> lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík
>
>
>

Díky za reakce a info ohledně refraktometru. Když to teda veznu po lopatě tak tenhle http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/0502-refraktometr/
a tenhle http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester
jsou bez kompenzace teploty a musím před měřením zahřát nebo zchladit med na určitou teplotu abych měl přesný údaj o množství vody?
Jinak díky za nabídku Löffelmann, ale nějak se mi nepovedlo najít www stránky,obrázek refraktometru,adresu,nebo nějaký kontakt. Ale hodně jste mi pomohli,protože co se týká refraktometru tak o tom nevim celkem nic tak je lepší si nechat poradit.
Díky Pepek

Slezan býval 24 x 17 za mých mladých let Hospodařil na ním můj děda

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P???ezy 45x17
> Datum: 20.2.2009 18:53:28
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra?
> ______________________________________________________________
>
> Že by úl Slezan? ( tenkostěnný nízkonástavkový úl s patry na 12 rámků 45x17
> cm )
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Bohuzel Meopta uz refraktometry nevyrabi, dovazime vsak refr. ve stejne
kvalite i s teplotni kompenzaci. ( rekl bych ze v kvalite ATAGO ) Nesmite
vsak zapomenout na kalibraci a kalibracni kapalinu, kterou pro nas refr.
vyvinul Ing. Titera z Dolu. Pokud by Vas zajimala cena refr. tak je 1589,- s
moznosti slevy na 1509,- Ten nas refr. testoval take DOL a zaroven s nim i
pracuje a take ho tam muzete i koupit za podobnych podminek. Zavolejte primo
Ing Titeru.
Dekuji
jan


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 3:58 PM
Subject: Re: Refraktometr


Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě
pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi
12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Omlouvam se ale take muzete ho koupit u pani Koppove v Olomouci take za
podobne ceny.
jan
----- Original Message -----
From: "Löffelmann" <info/=/honey-well.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 5:59 PM
Subject: Re: Refraktometr


Bohuzel Meopta uz refraktometry nevyrabi, dovazime vsak refr. ve stejne
kvalite i s teplotni kompenzaci. ( rekl bych ze v kvalite ATAGO ) Nesmite
vsak zapomenout na kalibraci a kalibracni kapalinu, kterou pro nas refr.
vyvinul Ing. Titera z Dolu. Pokud by Vas zajimala cena refr. tak je 1589,- s
moznosti slevy na 1509,- Ten nas refr. testoval take DOL a zaroven s nim i
pracuje a take ho tam muzete i koupit za podobnych podminek. Zavolejte primo
Ing Titeru.
Dekuji
jan


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 3:58 PM
Subject: Re: Refraktometr


Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě
pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi
12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra?
______________________________________________________________

Že by úl Slezan? ( tenkostěnný nízkonástavkový úl s patry na 12 rámků 45x17 cm )

S pozdravem M. Václavek

Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15 lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík

Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!

Licí formu na mezistěny jsem si u pana Trundy objednal v listopadu.Celé zařízení mi přišlo na dobírku,mělo však několik závažných nedostatků.
Rám byl zhotoven ze syrového dřeva,zkroucený do vrtule.
Rastr s buňkami byl hrbatý,takže tloušťka mezistěny byla
na jedné straně O,5 mm a na druhé straně 3 mm.
Požadovaný rozměr mezistěny se lišil asi o 1cm.
Celkové řemeslné zpracování na velice mizerné úrovni.
Lis sem příteli Trundovi vrátil a od listopadu s ním řeším
vrácení peněz,popř.zaslání nového výrobku,na kterém by se dalo alespoň trochu slušně pracovat.
Při telefonickém rozhovoru mi pan Trunda sdělil,
že na tomto zařízení se dá vyrobit cca,50 mezistěn za hodinu.Po té,co jsem si práci na lisu vyzkoušel,
myslím,že 10 mezistěn za hodinu by byl velký úspěch.
Myslím si,že investice do zařízení této kvality není
to nejlepší.
Hodně zdaru a šťastnou ruku při nákupu včelařských potřeb
přeje Jan.

Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi 12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

máte někdo zkušenosti tímto lisem
http://www.medova.cz/?135,licí-forma-na-mezistěny

Ptejte se na automatickou teplotní kompenzaci nebo se podívejte do katalogových listů na teplotní rozsah, to bude v polních podmínkách užitečná vlastnost, za kterou bych dal pár stovek navíc.

Ten klasický refraktometr z Meopty kompenzovaný je:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=30&id=1210113438

Ivan

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?
-------
Myslel jesm to naprosto vážně. Nemít již nerez vanu a 7kW propanbutanový hořák, tak o tom vážně přemýšlím.

A jestli ti příteli nenaosí včely tolik medu, aby jsi jim jednou zaplatil 10hodin á8Kw á 2,50 noční sazby, tak jim domluv. Počítám, že za těch 10 hodin by se dalo vyvařit tak 500 a víc rámků. Tedy tak z 50 včelstev. Ze včelstva 4 Kč na elektrivký proud, to je při dnešních cenách medu skoro nepředstavitelná částka. Aby se chudinky nezhroutily strachem z dluhů. Né. :-)

Ale pára je ještě rychlejší a míň pracná. Jdu touto cestou. A vana bude spíše na parafín a medovinu.

Karel

Zdravíčko
Přemýšlím nad koupí refraktometru a rád bych si nechal poradit který je "lepší".Mám dva kandidáty za stejnou cenu 1600kč .
První z VP Ještěd http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/ typ1782 který má rozpětí 58-90%vody,ale nikde jinde jsem ho prodávat neviděl, takže nevím ani výrobce.
Druhý se prodává na http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester za stejnou cenu taky s rozpětím 58-90%vody ,ale ten používají snad všichni včelaři ve světě,aspon co mi vyskočilo na google. http://images.google.cz/images?hl=cs&q=honey%20refractometer&lr=&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=wi

Zajímaly by mě zkušenosti vtastníku refraktometru z VP Ještěd a taky jestli má stejnou stupnici při pohledu do kukátka jako na tomhle dlouhém odkazu. http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://i331.photobucket.com/albums/l458/easylifeproduct/products/refractometer_honey/refractometer_honey_trad_screw.jpg&imgrefurl=http://engineerthailand.com/ch085.html&usg=___dcYsH08nDLllDDwrnAx-62gRJA=&h=449&w=500&sz=77&hl=cs&start=20&um=1&tbnid=G-BEEdAFO8i1PM:&tbnh=117&tbnw=130&prev=/images%3Fq%3Dhoney%2Brefractometer%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DN


Díky za vaše připomínky a názory
Pepek

Pán Turčani, nejak mi to nefunguje cez tu stranku. Mate e-mail? Na www.vcely som sa zaregistroval ako jozef 123.

Kdo dneska pracně obchází známé, aby někde ve skříni vyhledali nějaké číslo
Včelařství, co vyšlo před dvěma nebo 10 roky? Podívá se na internet, zadá do
vyhledávače heslo a co tam vyleze, to si přečte a má to za dvě hodinky a
další neshání. Ale takhle články ve Včelařství přístupné nejsou. Ono ani
nemá moc smyslu si dneska Včelařství schovávat v papírové podobě, koho po
letech zajímají staré směrnice nebo to, že v Karlovarském kraji zrovna došly
dotace ( vzhledem k výrobním termínům před 3 měsíci) a většina dalších
článku je jen opisování a recyklace starších článků. Smyl by mělo právě
uveřejnění článků ze Včelařství na internetu nebo aspoň vydání na CD, aby
místo hromady křídového papíru stačilo jedno CD někde v šuplíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 12:02 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je
můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to
schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když
je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém
napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod
a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?

Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Predsa na tých najvhodnejších, slovenské B-čka, akurát, že sú modifikované na mieru 420x270, pretože používam spodnú latku rámika š.21 a v.10 mm. Na normalizovanom rámiku ja spodná latky š.8 a V.12 mm. Táto úprava bola prijatá komisiou, lebo vraj pri dolnej latke rámika šírka 25 mm môže zapríčiniť zamedziť prístupu vzduchu k chumáču včiel napadaným melivom a včelstvo sa udusí.
Choďte na portál www.vcely.sk a pošlite otázky cez súkromnú poštu. Anton

Pán Mira dakujem veľmi pekne, tak som sa rozhodol na 42 x 27,5 Slovenské B.
Možno idem z opačnej strany, ale podľa rámikovej miery vyrobim úle.
Ako sa Vám ostatný darí na B-čkovej miere?
Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
přístupné, ale to nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

Včelařství je spíše společenský a organizační časopis než odborný, kromě
jiného je na něm vidět, že na jeho výrobu je dostatek peněz a že zpětná
vazba ohlasy jednotlivých čtenářů je minimální. U Moderního Včelaře je to
naopak. Ideální včelařský časopis by byl oba dohromady v jednom.

R. Polášek

Česno jako zdroj čerstvého vzduchu mělo velký vliv na umístění posledního
plodu a tím zimního chumáče v úlech s pevným dnem bez síta. Kdysi, když jsem
včelařil v zadovácích a zimoval s rámky 39x24 v plodišti a v medníku,
nezanedbatelné procento včelstev se rozhodlo mít poslední plod v rámcích
dole u česna, zatímco zásoby uložily nahoru do horní poloviny rámků v
medníku, což kromě obzvlášť teplé zimy znamenalo poměrně spolehlivě úhyn
včelstva. U teplé stavby v takovém úlu, když je česno umístěno symetricky k
rámkům, se taky může stát, že se zimní chumáč usadí taky symetricky přesně
uprostřed rámků, potom se může stát, jak dojde ke strůpku, že chumáč celý
zamíří na jednu stranu a tím až třetinu zásob na druhé straně nemá šanci v
zimním chladném počasí využít, takže zásoby mohou v dlouhé zimě chybět.
Tímto způsobem podle mně uhynulo hodně včelstev v zimě před cca 3 roky ( a
bylo na to vyfasováno plno dotací), kdy souvislá zima a mrazy trvaly od
prosince po začátek dubna i v nížinách, kde jindy bylo za tuto dobu 1 - 2
pořádné oteplení a kde proto takové umístění včelstev jiné roky nedělalo
žádné problémy. Taky se může stát, že se zimní chumáč pod strůpkem rozdělí,
potom oba díly mají znatelně menší než optimální počet včel a slabší nebo i
oba díly potom mohou taky uhynout protože jednotlivé včely musí vyrobit více
tepla a tím zpracovat více zásob.
Zasíťované dno v podstatě tento vliv česna převzalo, pokud na podzim není
síť zakryta třeba podložkou, ale kvůli většímu průřezu síta proti česnu a
tím mnohem většímu množství dodávaného vzduchu mají včely dostatek čerstvého
vzduchu, i když se usadí až v nejhořejším nastavku. Takže případy, kdy se
včelstvo usadilo dole zásoby umístilo nahoře a včely potom v zimě uhynuly se
staly úplně zanedbatelné. Nebrání ovšem umístění posledního plodu a tím
usazení zimního chumáče v geometrickém středu rámků v teplé i studené
stavbě. Ten vliv je menší, pokud včely dostanou větší množství cukru, takže
i když využijí v zimě jen jednu polovinu zásob v rámku, obvykle to stačí. V
poslední době včelařím na studenou stavbu a poslední plod a tím umístění
zimního chumáče upravuji k čelní stěně horního nastavku otevřeným očkem a
zůžením až uzavřením spodního česna.
Potom česno u standartního nástavkového úlu dole společně se zasíťovaným
dnem silně znevýhodňuje slabší včelstva, taková, která nedokáží obsadit
aspoň jeden nastavek v podletí. Ćesno dole je v takovém případě totiž
nehlídané včelami včelstva, takže jím volně pronikají zlodějky dovnitř úlu,
silné včelstvo má potom linii, kterou musí před zlodějkami střežit, danou
průřezem nastavku, zatímco slabé včelstvo, které krajní rámky v nastavku
neobsadí, má tuto linii danou průřezem nastavku plus neobsazenými plochami
kolem obsazených rámků včelstva až ke strůpku, což je plocha několikanásobně
větší, přitom "zdroje" včel k obraně má takové slabší včelstvo znatelně
menší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 9:34 PM
Subject: Vliv česna na zimování včelstev


> Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování
> včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení
> zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby
> včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

Pokud mohu srovnávat oba časopisy (čtu oba), tak si myslím, že Včelařství je lepší a to nejen grafikou a použitým papírem (i zde je prostor pro zlepšení např. každý ročník Včelařství by mohl být na CD). Je to jako s každým časopisem či deníkem, čtenář si z obsahu vybere to, co jej zajímá, ostatní buď nečte nebo jen letmo. Každý má možnost přispět do obsahu svým odborným článkem či novým objevem, ale jakým, když nové objevy nejsou každý den.

Nevíte jestli letos budou dotace na zdvihací zařízení?

třeba http://www.imkerei.com/_menus_fr/index.htm?menu.htm&0

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:49:32
> ----------------------------------------
> TAKÉ NIC MOC
> ALE POCTIVĚ ČTU OBA
>
> Pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> > Datum: 20.2.2009 08:21:55
> > ----------------------------------------
> > > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
> >
> >
> > A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

TAKÉ NIC MOC
ALE POCTIVĚ ČTU OBA

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:21:55
> ----------------------------------------
> > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
>
>
> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
>
> Karel
>
>
>

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 06:06:22
> ----------------------------------------
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.
>
>
>

On Friday 20 of February 2009 06:06:02 Míra.P wrote:
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

No a nebude to tim, ze sefredaktor (tusim) neni vcelar, ale novinar ?

Honza

Včelařství je odborný a společenský časopis ČSV. Hledat tam jen odbornosti je holý nesmysl. Ono se také nic převratného od vynálezu nástavkových úlů , včelí mezery a vynálezu hruškova medometu nic nového nestalo. Již více jak 150 roků se pracuje jen s jejich modifikacemi . A těch je věru nepočítaných .
Ohledně kol G Ppazderku , Také se mi velmi často jeho výpady na ČSV a dokonce i po odborné stránce jeví hodně extrémní Jako by tady vyvětrával svoje pocity . Nelze mu však upřít , že nás nutí k zamyšlení nad a tím jak tyto věci měnit. Za to mu lze zase jen poděkovat!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 19.2.2009 22:53:52
> ----------------------------------------
> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství? Mám dojem, že v poslední době
> jeho úroveň klesá. Dnes jsem obdržel březnový výtisk a z podnětných věcí
> mimo inzerce se zde nachází pouze článek o mateří kašičce a příspěvek k
> úlům p. Čermáka. Jinak nic moc.
> Ve dvojce včelařství v sekci svazové sklenice je napadána nepřímo včelařská
> konference, konkrétně p. Gustimilián Pazderka a spol. Nevidím důvod, proč
> by někdo nemohl mít jiný názor než pracovník sekretariátu ČSV. Mi třeba
> také 1/2 litrové sklenice nic neříkají, mí zákaznici žádají med v 5 l.
> sklenicích.
>
>
>

> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem?

Ja doposud velmi i kdyz je za penize - mozna prave proto :-)) Verim, ze nastavena latka bude udrzena ci jeste zvysena - co myslis Karle? :-)

Stale tam nachazim zajimave clanky, ke kterym se vracim. To se mi ve vcelarstvi bohuzel nestava :-(

T.H.

> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?


A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))

Karel

>Viete mi niekto .... Jozef<
----------------------------------------------------------
Zkus i tyto stránky

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/zacit.html

JK

> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?

Nespokojen. Snazim se ho poctive cist, ale brzy prestanu, za straceny vecer to nestoji - bohuzel :-(

T.H.

No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február).

Ale ja písal o 20. únoru, kedy sme M "oslobodili " od plodovania a včely od vyčerpania tukového telesa. Jednoducho nie je v našich silách zabrániť tomuto fenoménu.
Nemôžem si pomôcť, teplo a dostatok potravy je hybnou silou rozmnožovania a včelstvo vždy bude na teplo reagovať plodovaním či sa nám to páči alebo nie a zimu z tohoto kolobehu nemôžeme vyjmúť.

Spomínam na roky, keď v červnu bolo v jednom kuse dlhodobo ( 2 týždne) chladné počasie, bez možnosti výletu za vodou a potravou, matky prestali plodovať a dokonca dochádzalo k odstraňovaniu plodu (kanibalizmus) a často sa to stávalo na horskej znáške, kde bolo ešte chladnejšie.

Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství? Mám dojem, že v poslední době jeho úroveň klesá. Dnes jsem obdržel březnový výtisk a z podnětných věcí mimo inzerce se zde nachází pouze článek o mateří kašičce a příspěvek k úlům p. Čermáka. Jinak nic moc.
Ve dvojce včelařství v sekci svazové sklenice je napadána nepřímo včelařská konference, konkrétně p. Gustimilián Pazderka a spol. Nevidím důvod, proč by někdo nemohl mít jiný názor než pracovník sekretariátu ČSV. Mi třeba také 1/2 litrové sklenice nic neříkají, mí zákaznici žádají med v 5 l. sklenicích.

velká rámková míra na horách kde se točí med tak jednou nejvíše dvakrát do roka
______________________________________________________________

A od toho jsou nízkonástavkové úly a s nimi svázaná technologie chovu silných včelstev. Jestli zakrmím o 10-15 kg cukru více není takový rozdíl jako rozdíl 30-60 kg medu ve výnosu. Jakési ,,nástavkové,, včelaření s r. m. 39x24 cm opravdu není to ,,pravé ořechové,,.

S pozdravem M. Václavek

Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.
__________________________________________________________________________

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február ). To je rozdíl dost zásadní. Samozřejmě tím, že takto přerušíte jarní rozvoj, který v březnu začíná, dosáhnete snůškově nedozrálých včelstev a to nevyhnutelně povede ke snížení výnosu z první snůšky.

___________________________________________________________________________
Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).
___________________________________________________________________________

Životnost včel se významnou mírou odvíjí od množství tuků a bílkovin a dalších biogenních sloučenin uložených v těle jedince. Tuky a bílkoviny společně se sacharidy představují látky, jež se souhrnně označují jako živiny. Bez nich nemůže probíhat metabolismus, tedy život je úzce svázán s jejich přítomností. Tzv. ,,upracování včel,, je založeno na vyčerpání tělesných reserv. Včely létavky bílkoviny a tuky nepřijímají, konzumují pouze sacharidy ( zdroj energie ), což jim pro jejich funkci plně stačí, ale ne pro celkové uspokojení metabolismu, a tak je čeká smrt po pár týdnech strávených snůškovou činností. Od velikosti tělesných zásob tuků a bílkovin ( vytvořených ve fázi mladé úlové včely ) se odvíjí čas, kdy klesnou pod určitý strop biologické potřeby. Poté se zastavuje metabolismus a včela umírá. Takto pracuje mechanismus smrti dělnic a trubců. ( Tvrzení, že létavka si létáním roztřepí křidélka, až pozbude schopnosti letu, je nesmysl prvního řádu... rada pro nevěřící: Zkuste dělnici či trubcovi ustřihnout čtvrtinu obou křídel a uvidíte sami, že přesto lítat budou ).

Krmičkám za normálních okolností upracování nehrozí, protože neustále konzumují pyl. Ale v zimě tomu tak není. Proto si nadměrné plodování v lednu a únoru ( alias zimní rozvoj ) zpravidla ( opakuji: zpravidla ) vybírá daň ve formě předčasné smrti části ( opakuji: části ) zimních včel, tedy včelstvo tolik nezesílí v porovnání s vklady vloženými do výchovy plodu a ještě k tomu se může projevit rizikovější rozvoj následkem oslabení zimní generace. Avšak taky k tomu dojít nemusí ( záleží na mnohém: především na počasí, zásobách a snůšce ) a včelstvo získá nedostižný náskok. Přesto bych byl raději za včelstva v zimě neplodující než plodující.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

http://www.aukro.cz/item559348497_varny_kotel.html

Tady máte německý kotel. Fotka je o 90st otočená. Na vyváření celých rámků jako dělané. I se sítem na vyndavání košilek. Ještě ždímačku pod ventil A JE TO :-)

Oproti plastovým vehemntům za 5 litrů je toto věčné:-)

A medovina by v tom šla vařit taky:-)


Karel

Je to jednoduché nezateplený úl,velká rámková míra na horách kde se točí med tak jednou nejvíše dvakrát do roka se rovná nakrmit nejméně 25 kg cukru pro udržení silného včelstva.Pokud znám včelaře kteří včelaří v taříkajíc viších patrech,včelaří nebo se pokoušejí včelařit nástavkově tak používají zateplené nástavky na 9 rámků 39x24 a polonástavky 39x17 jsou to malovčelaři do 10 úlů a chovají většinou včely pro radost a med pro svou potřebu.A mají můj obdiv jistě by bylo pro ně jednoduší sjet dolu a koupit si pár kilo medu.Někde je to třeba jinak když to včelaři vyhovuje tak ať včelaří třebas v krabici od banánů.Proto si myslím že by včelař nikdy neměl říct spálit úl jen pro to že pro něj je nejlepší včelařit zrovna jinak.J

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/filestorage/ramky.pdf

Tady nejdeš přehled rozměrů rámků.

Nechoď jenom k jednomu ale třeba ke třem a pak si to promysli co bude lepší.Časopisy a internet ti dá dost ale né tolik jako praktická ukázka s výkladem kde se rovnou můžeš zeptat na co potřebuješ.Když jsem já začínal tak dvě hodiny ve včelíně u včelaře mi dali tolik co časopisy za měsíc.
Studuj ale paxí.

Konzultace s nejbližším včelařem nemusí být nejlepší postup, protože každý
zpravidla obhajuje svou rámkovou míru, aniž by měl dostatečné praktické
zkušenosti s jinou. Nastudujte nejprve vše z časopisů a z internetu.
J.T.

>> ...
>> Nejlépe by bylo navštívit
>> nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
>> Přeji hodně úspěchů. Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
>
> Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?
>

I na správné pokládání těch správných otázek je nutné něco nastudovat. Rámky
za prvé buď zvolit ty, co jsou rozšířené v okolí, protože pak je usnadněn
nákup nebo i prodej oddělků a včelstev. Nebo za druhé zvolit světově,
evropsky či obecně rozšířenou rámkovou míru, v včelařských obchodech jsou
úly a pomůcky na takové rámky rozšířené a levnější.
Důležité otázky jsou potom taky, kolik do toho hodláš vrazit peněz a na to
navazuje, co všechno, úly, rámky, bedny můžeš udělat sám nebo přes známé a
co budeš kupovat jako hotové nové zboží v obchodech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 1:29 PM
Subject: Re:


> Ahoj. To ti nikdo neporadí, dokud nebude vědět, jaké máš úly. Je jich
hodně
> typů a rozměry rámečků se liší podle nich. Nejlépe by bylo navštívit
> nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
> Přeji hodně úspěchů. Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 19, 2009 12:19 PM
>
>
> Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

Ahoj. To ti nikdo neporadí, dokud nebude vědět, jaké máš úly. Je jich hodně
typů a rozměry rámečků se liší podle nich. Nejlépe by bylo navštívit
nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
Přeji hodně úspěchů. Petr.

----- Original Message -----
From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 12:19 PM


Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3867 (20090219)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

To zas niekto začína včeláriť , ale bez základných vedomostí o včelách, ktorých je dostatok vo včelárskej literatúre.

Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

Učivo chemie za našich dob středních škol, dneška už asi i základních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Chemik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 10:02 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Sypu si popel, mám to z lékárny ověřené. Ivan má pravdu. R.Polášek
zbytečně
> kecá kolem dokola a mlží.
>
> zdravím
> Přidejte 367 ml.
>
> Křížové pravidlo platí, ale vycházejí váhové díly.
>
> chemik (77.236.208.18) --- 14. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158)
>
>
> Přidejte 308 ml
>
> Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154)
>
> >Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
> litru 85% kyseliny mravenčí?
>
> Přidejte 367 ml.

Sypu si popel, mám to z lékárny ověřené. Ivan má pravdu. R.Polášek zbytečně kecá kolem dokola a mlží.

zdravím
Přidejte 367 ml.

Křížové pravidlo platí, ale vycházejí váhové díly.

chemik (77.236.208.18) --- 14. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158)


Přidejte 308 ml

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné

O čom to píšete, veď podľa Vás "zničené" včely sa rok čo rok veselo roja, jednoducho včelstvu "táto obeť" zimného plodovania prospieva.

Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou.

Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).

Jedného času sme sa na takéto reči dali nachytať a urobili sme praktický pokus (a ten môže urobiť každý), aby sa presvedčil, že je to inak. Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.Včely aj M tento pokus prežili, ale znížené plodové cykly včelstvu chýbali a len s ťažkosťami zaplnili úľový priestor, aj to len pozdejšie. Neprinieslo to čo sme s nádejou očakávali a viac sme to nerobili.

Prenesme to na človeka, naozaj si človek predĺži život tým, že nebude pracovať? Ak sa pýtajú storočných ľudí ako dosiahli taký vysoký vek, dodajú, že to bola práca čo ich podržala pri živote.

Josefe, souhlasím s tebou, fakt máš pravdu, ale chce se mi spát, tak už se měj a zítra ahoj.

>Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?
Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul. Diky T.H.<
------------------------------------------------------------
Abych pravdu řekl, jedná se o poslední zoufalý pokus o záchranu takového včelstva. Pokud jsou včely na horních loučkách jako tomu bylo v tomto případě(případ MU), dostanou se do styku s MC těstem a nakrmí ostatní strádající včely. Preventivně dodávat zimujícím včelstvům zásoby takovým způsobem pokud to není nevyhnutelné, se mi nejeví jako nejšťastnější. Pokud včelstva MC těsto nemají potřebu okamžitě konzumovat, kndenzovaná voda je začne rozpouštět a může dojít i k narušení zimního hroznu stékajícím MC těstem. Spokojené zimující včelstvo při poslechu hadičkou nepříliš silně šumí. Občas se zde i vyskytují zvuky jednotlivých včel, takové krátké zakvílení. Hladové včelstvo nehučí, včelstvo hučí v případě, že se mu něco nelíbí. Např. nedostatek vzduchu, vyrušování,... Hladové včelstvo vydává zvuk, který je možno přirovnat ke zvuku který vydává ve větru suché podzimní listí - případně osikové listí. Zde je nutný zásah. Jinak vyznávám zásadu "nešťourej se v tom zbytečně". Vše ti poví hadička, podložka a trocha zkušeností.

Ve druhém případě popisuji, že zásob bylo dost ale pro "slabé" včelstvo odmítající opustit plod byly již needostupné. Včelstvo by bylo nutné včelstvo rozebrat z obou boků zimujícího včelstva a dodat jim vlastní zásoby ze stran výměnou krycích plástů a narušit víčka. U plástů nad plodovým tělesem také narušit víčka např. háčkem aby uvolněné vytékající zásoby byly včelám okamžitě dostupné. Včely na původních krycích plástech setřást na prostřední plásty aby mohly sestoupit přez takto uvolněné zásoby k zimnímu hroznu. To ale u mrtvých včel nelze. Tento začátečník přišel již pozdě.

>Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit. Petr<

To se snadno napíše ale nejsem přesvědčený, že to příteli myslíš vážně. Co se týče pálení, pokud se nejedná o mor nebo opuštěné včlařské hospodářství - semeniště chorob, nepokládám pálení za opodstatněné, zvláště pokud jsou tyto úly ve velmi dobrém stavu jako tomu je v tomto případě. Tatínek tohoto včelaře v MU dosahoval vcelku dobrých výsledků až do svého náhlého skonu. Jak a v čem bude pokračovat syn to ještě uvidíme. Rozhodnutí ale musíme ponechat na něm.

Vážení, svým původním příspěvkem jsem chtěl pouze upozornit, že v tuto dobu našim včelám hrozí i jiné nebezpečí než jsou zimní roje, nudící se včelaři a plechové úly. Nepředpokládal jsem diskusi na toto téma. Zkušení se zajisté usmívají. Přeji dobrý jarní rozvoj.
JK

Joska:
Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.
______________________________________________________________

Uměním nástavkového včelaření je zimování snůškově silných včelstev ( od 30 000 a více včel ).

______________________________________________________________
Joska:
Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.
______________________________________________________________

Parafrázujete zákon 40 dnů... ten neplatí ( stejně jako bludy o předjarním a podletním podněcování ).

____________________________________________________________
Joska:
Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J
____________________________________________________________

Větší argument pro chov silných včelstev snad být již nemůže.


Stále mi unikají důvody, proč nástavkové technologie ( samozřejmě s jistými úpravami ) nejsou vhodné také ve vyšších polohách?
S pozdravem M. Václavek