Včelařská konference

KaJi:>I když kdyby se za těch 20Milionů nenávratné půjčky Včele nechalo udělat dvacet forem na národní míry, alepoň něco by z nich zůstalo:-))<
..........

Hold vyšší zájem.

Podívej se do katalogů firem které vyrábí nebo lépe řečeno nabízí výrobky pro včelař každý národ má svoji národní míru jako standart A AŽPOTOM NÁSLEDUJÍ langtrosrot atd
----
No právě proto, že každý národ (alepoň tady v Evropě) má alespoň jednu národní míru (u nás i jednu federální) a pak až ten langstroth, tak první plast. rámek s mezistěnou u nás je právě pro ten Langstrot. Plastová mřížka je pro Langstroth (a národní míru po odříznutí) a plastové rámkové krmítko pro langstroth. Když do formy někdo dává své prachy, tak si pozorně spočítá návratnost. Smaozřejmě jsou státy, kde mají jen jeden úl a jednu míru a tam je to taky dobrá investice. Ale na naše národní míry by to byla pořádná a asi nenávratná investice.
I když kdyby se za těch 20Milionů nenávratné půjčky Včele nechalo udělat dvacet forem na národní míry, alepoň něco by z nich zůstalo:-))

Karel

POKUD SE TÝKÁ DOTACÍ TAK SE VŽDY TÝKALY ZÁKLADNÍHO VYBAVENÍ PRO ZAČÍNAJÍCÍ VČELAŘE . ZVEDACÍ zařízení to asi těžko bude tím standartem?
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 22.2.2009 11:00:51
> ----------------------------------------
> Takže já to shrnu, na servru ČSV to není , stránky se upravují a na starých
> to nemohu najít. Ve Včelařství 3/2009 , které mám před sebou , a na které
> nenadávám , i když tam zrovna nic není , také není nic o dotacích na
> zdvihací zařízení. Poslední dobou opravdu nerad čtu, zvláště bláboly které
> se tisknou stále dokola(netýká se včelařství). Pověřil jsem tedy dětičky z
> té obecné školy , ale nic.
>
>
>

Až se skutečně začnou masově využívat současné techniky, internet atd,
objeví se prostor pro spojování a slučování základních organizací ve větší
celky nebo možná k zrušení základních organizací a jejich nahrazením jednou
organizací v okresu, Tím se zlevní činnost ČSV a zrychlí odezva jednotlivých
členů k vedení. Otázka je, kdy to bude a jestli současné vedení bude tyto
kroky podporovat nebo jim naopak bránit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2009 6:43 PM
Subject: Re: únor bílý,pole sílí


> Určitě by bylo potřeba omladit členstvo v ústředních orgánech, přineslo by
> to nový vítr. Možná by stálo zamyslet se nad současnou org. strukturou,
> např. zda neopustit okresní model a spíše regovat na krajská zřízení tedy
> vytvořit krajské organizace s právní subjektivitou (ty dnešní krajské
> koordinační výbory subjektivitu nemají) možná i s poloplaceným
> funkcionářem.
> ------
> Jako bych už to někde slyšel:-)
> Svazové sklenice, podpora prodeje medu, ..... a taky krajské výbory.
> Kolego, najdi si Včelařství, předsjezodvý ročník a počti si. Jak masy
> odsuzovaly takové nesmysly mladých kariéristů toužících po korytech :-)
>
> Například jak angažovaní soudruzi aniž by se jednání zůčastnili psali
> rozhořčené dopisy do redakce a ta je v bohaté předsjezdové diskuzi
> otiskovala.
>
> Cože se to vlastně odsoudilo?
> http://N-VCELARI.CZ například zde
> pod
> 6.3. " Byl jsem v Brně minulý víkend nebo před 20 lety ? "
>
> m.j.
> Krajské koordinační rady
> - nemají oficiální statut (IČO) – vždy jedná „aktivní okres“
> - nejsou partnery pro krajskou státní správu
> návrhy:
> - zřídit regionální (krajská) včelařská centra
> - placený pracovník (fundovaný vztah ke státní správě) +)
> - odborné řešení dotační politiky na regionální úrovni (SROP,
> INTERREG)
> - oficiální spolupráce s MZe, Min. životního prostředí, Min.
> školství, SVS na regionální úrovni
> - regionální včelařské vzdělávání (semináře, kurzy, akademie, atd.)
> - regionální včelařské vzdělávací středisko
>
> +) na úrovni kraje (regionu) zaměstnat odborného pracovníka (možná na
> začátek na &#189; úvazku) pro fundované vedení regionu ve vztahu ke státní
> správě, krajským dotacím z EU (SROP, INTERREG), k ZO v kraji, k
> regionálnímu vzdělávání, k léčení apod. Měl by se stát pravidelným
> dopisovatelem do ústředního časopisu a regionálního tisku apod.
>
> --------
>
> Pochybuji že v příštím volebním období bude nějaký zájem uvolňovat funkce
> mladým a mám takový dojem, že i ten zájem mladých opadl. Ale je to už
> takový pohled z venčí. Přesto přeji příjemné sny. Co jiného se teď dá v
> únoru dělat. :-))
>
>
> Karel

Podívej ´ se do katalogů firem které vyrábí nebo lépe řečeno nabízí výrobky pro včelař každý národ má svoji národní míru jako standart A AŽPOTOM NÁSLEDUJÍ langtrosrot atd, Tady jde již jen o způsob včelaření a jedno na jakémkoliv rozměru rámků.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:P???ezy 45x17
> Datum: 21.2.2009 20:37:37
> ----------------------------------------
> Pan Adamec po vzoru amerikánů navrhl úl Hospodář o čtvercovém půdorysu
> -------
> mYSLÍM ŽE PÁR PĚKNÝCH A FAKTOGRAFICKÝCH ČLÁNKŮ BYLO V MODERNÍM VČELAŘI
> ROČNÍK 2004. bYLO TO PRÁVĚ 100 let od "sjezdu" českyých včelařů, kde Adamec
> přednesl nejméně 2 možnosti - první převzít originál, druhý byly právě ty
> tři voští na výšku. Pokud se nepletu, tak se hlasovalo a i návrhy snad byly
> předzpracovány v komisi. Takže Adamcova míra je spíš jen označení
> času,předsednictví než autora.
> Úl navrhl a vyráběl někdo úplně jiný. Pro nezájem o Hospodář začal vyrábět
> pro české pokrokové včelaře Budečáky.
> Tedy hybrid (spíše mutant) mezi almárkou a langstrothem. Osobně si myslím,
> že než budečák na plodiště a medník 39*24 byly ty původní almárky pro včely
> lepší.
> V MV byl tehdy taky otiště dopis krajana, který včelařil v Jižní Africe a
> doporučoval právě vzorový nákup Langstrothů od Rootse do každého "kraje" a
> převzetí originálu.
> Ale je to již tradicí, my se od nějakých emigrantů nenecháme poučovat.
> Svět se učí od nás a tak mu nyní nezbyde než převzít tu nejlepší ze
> světových měr. 39*24.
> Jinak nás nikdy nedožene! :-)))
>
> Karel
>
>
>

Určitě by bylo potřeba omladit členstvo v ústředních orgánech, přineslo by to nový vítr. Možná by stálo zamyslet se nad současnou org. strukturou, např. zda neopustit okresní model a spíše regovat na krajská zřízení tedy vytvořit krajské organizace s právní subjektivitou (ty dnešní krajské koordinační výbory subjektivitu nemají) možná i s poloplaceným funkcionářem.
------
Jako bych už to někde slyšel:-)
Svazové sklenice, podpora prodeje medu, ..... a taky krajské výbory. Kolego, najdi si Včelařství, předsjezodvý ročník a počti si. Jak masy odsuzovaly takové nesmysly mladých kariéristů toužících po korytech :-)

Například jak angažovaní soudruzi aniž by se jednání zůčastnili psali rozhořčené dopisy do redakce a ta je v bohaté předsjezdové diskuzi otiskovala.

Cože se to vlastně odsoudilo?
http://N-VCELARI.CZ například zde
pod
6.3. " Byl jsem v Brně minulý víkend nebo před 20 lety ? "

m.j.
Krajské koordinační rady
- nemají oficiální statut (IČO) – vždy jedná „aktivní okres“
- nejsou partnery pro krajskou státní správu
návrhy:
- zřídit regionální (krajská) včelařská centra
- placený pracovník (fundovaný vztah ke státní správě) +)
- odborné řešení dotační politiky na regionální úrovni (SROP, INTERREG)
- oficiální spolupráce s MZe, Min. životního prostředí, Min. školství, SVS na regionální úrovni
- regionální včelařské vzdělávání (semináře, kurzy, akademie, atd.)
- regionální včelařské vzdělávací středisko

+) na úrovni kraje (regionu) zaměstnat odborného pracovníka (možná na začátek na ½ úvazku) pro fundované vedení regionu ve vztahu ke státní správě, krajským dotacím z EU (SROP, INTERREG), k ZO v kraji, k regionálnímu vzdělávání, k léčení apod. Měl by se stát pravidelným dopisovatelem do ústředního časopisu a regionálního tisku apod.

--------

Pochybuji že v příštím volebním období bude nějaký zájem uvolňovat funkce mladým a mám takový dojem, že i ten zájem mladých opadl. Ale je to už takový pohled z venčí. Přesto přeji příjemné sny. Co jiného se teď dá v únoru dělat. :-))


Karel

No jo... Ale s malou trochou nadsázky by se dalo říci, že bez toho omílání
by konference zela prázdnotou - a tak si raději řekněme: "Opakování , matka
moudrosti" :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 22, 2009 5:28 PM
Subject: Dotace a únor bílý


Jsem rád, že jsem trošku vyprovokoval.V odpovědi se mi nejednalo o
Včelařství ani o MV. Oba časopisy, které máme, jsou potřebné, odbírám je od
samého počátku, podrobně je čtu, vážím si jich protože v obou najdu vždy
nějaké poučení či podnět. Protože je čtu, tak také něco vím o datacích čili
o Nařízení vlády č. 197 / 2005.... bylo tam i vysvětlení ředitele Státního
zemědělského investičního fondu /SZIF/ při MZ ke všem § t.zv dotace EU.
Tuto Diskuzi sleduji pravidelně každý večer, smiřuji se i s jednoduchými
otázkami na které lze najít odpovědi v každé včelařské knize, ale mohou
vést i z hlubšímu zamyšlení. O dotacích od Nového roku bylo zde několikrát
psáno a zejména o § 4 - vytáčení medu- tzv. technická pomoc a § 6 -
kočování, jde o investice nad 20 tisíc, a je to necelý týden, co zde někdo
odpovídal, že lze obdržet 50% a zvedací zařízení je zrovna vyjmenováno mezi
předněty na které lze dotaci čerpat.. Jedná se mi o to, že stále omílat
jedno a to samé je ztráta času.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3877 (20090222)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Podrobnosti o dotaci EU najdete:Český svaz včelařů,, stskněte 6. řádek po straně - Podpora včelařství, najděte si Nařízení vlády 197 / 2005 ne 2007 - tam jsou jen úpravy, dále kočování skoro na konci , Druhy kocovných zařízení, Velké písmeno D odstavec 2
Doufám, že jsem to popsal podrobně, v předcházejících odstavcích jsou popsány termíny a další podrobnosti. A´t se Vám to podaří získat, škoda každé koruny, kterou by moloch EU spolkl a nevydal potřebným.

Jsem rád, že jsem trošku vyprovokoval.V odpovědi se mi nejednalo o Včelařství ani o MV. Oba časopisy, které máme, jsou potřebné, odbírám je od samého počátku, podrobně je čtu, vážím si jich protože v obou najdu vždy nějaké poučení či podnět. Protože je čtu, tak také něco vím o datacích čili o Nařízení vlády č. 197 / 2005.... bylo tam i vysvětlení ředitele Státního zemědělského investičního fondu /SZIF/ při MZ ke všem § t.zv dotace EU. Tuto Diskuzi sleduji pravidelně každý večer, smiřuji se i s jednoduchými otázkami na které lze najít odpovědi v každé včelařské knize, ale mohou vést i z hlubšímu zamyšlení. O dotacích od Nového roku bylo zde několikrát psáno a zejména o § 4 - vytáčení medu- tzv. technická pomoc a § 6 - kočování, jde o investice nad 20 tisíc, a je to necelý týden, co zde někdo odpovídal, že lze obdržet 50% a zvedací zařízení je zrovna vyjmenováno mezi předněty na které lze dotaci čerpat.. Jedná se mi o to, že stále omílat jedno a to samé je ztráta času.

Nemyslím si, že by ČSV fungovala zásadně špatně. Určitě by bylo potřeba omladit členstvo v ústředních orgánech, přineslo by to nový vítr. Možná by stálo zamyslet se nad současnou org. strukturou, např. zda neopustit okresní model a spíše regovat na krajská zřízení tedy vytvořit krajské organizace s právní subjektivitou (ty dnešní krajské koordinační výbory subjektivitu nemají) možná i s poloplaceným funkcionářem.
Myslím, že je krajně neseriózní říci, že ČSV funguje špatně. Podívjte se každý do své ZO, jak funguje, kdo a za co pracuje a jak jsou ostatní členové ochotni něco pro organizaci dělat.
Kritizovat je příliš jednoduché, něco skutečně vytvořit je však již složitější.

Dík, tak si počkám.

To tedy v poslední době tato včelařská konference dopadla. Svoje stálé slovo má zde ponejvíce 4 - 5 neúnavných dopisovatelů i když v poslední době přibudl na posilu J.M. Dlouhodobý učitel včelařství,přítel B.T. taky tady brzy skončí,i když poměrně pozdě začal a snažil se uvádět věci na pravou míru,jenže nepochopil,že pro něj tudy cesta nevede. Na druhé straně je ale zapotřebí říci,že by byla škoda , aby v budoucnu tato rubrika zanikla. Ukazuje totiž na to,že nejsou v této zemi pouze registrovaní včelaři,ale i ti,co si myslí,že jakákoliv organizace pro ně je přítěží , která je zve na členské schůze a podobné aktivity a jim to není zapotřebí,protože jsou volnomyšlenkáři a nezávislí.To pramení z jejich letory,oni ani za to nemohou,takoví byli a i do budoucna budou a není na škodu si je vyslechnout. My také nejsme nadšeni z našeho současného vedení,ale takový je život a v budoucnu si snad zvolíme vedení nové a možná i lepší,které vydobude pro včelaře jinou pozici nežli ji má dneska,ale to záleží na nás všech,jak se k tomu postavíme.

I Gregor Mendl si pro pozorování života včel nechal takový úl vyrobit

Pepan

Využívaní skla, pozorovací úly, okýnka atd. existuje už dlouho. Jde úplně o něco jiného. Jde o vytvoření systému výroby skleněných nástavků, celých úlů a jejich využití v praxi.Např. pro začátečníky. Přijdou učitelé včelařství, kteří už něco vědí o včelách a diví se, že to může existovat. Byl tu učitel a prohlásil, že poprvé v životě si prohlídl včely večer s baterkou jak zimují o vánocích. Vývoj jde dál a hledají se další možnosti využití.
B.V.

V posledním vydánín Včlařství je uvedeno, že informace a tiskopisy k čerpání tzv. evropské dotace tedy dle nařízení vlády č. 197/95 Sb. budou v dalším vydání. (strana 60).

Takže já to shrnu, na servru ČSV to není , stránky se upravují a na starých to nemohu najít. Ve Včelařství 3/2009 , které mám před sebou , a na které nenadávám , i když tam zrovna nic není , také není nic o dotacích na zdvihací zařízení. Poslední dobou opravdu nerad čtu, zvláště bláboly které se tisknou stále dokola(netýká se včelařství). Pověřil jsem tedy dětičky z té obecné školy , ale nic.

Dneska nejdůležitější vlastnost úlu, to je schopnost nárazově pojmout velké
jednorázové snůšky, protože po zbytek roku se včely sotva uživí, a tím
udržet jakousi rentabilitu včelaření, tehdy byla úplně zbytečná. Při
tehdejším zemědělství musela být z plevelů v plodinách, na mezích, na
úhorech a různých pastvinách pro chudší být téměř souvislá snůška od dubna
po září, takže stačilo co 14 dní, tři týdny vybírat včelstva a vytáčet med.
Roje byly spíše vítanou možností ke zvýšení počtu včelstev než problémem.
Při takovém včelaření je prakticky jedno, jestli se včelaří v nástavkovém
úlu nebo zadováku. Nástavkový úl Hospodář, pravděpodobně násobně dražší než
zadovák a tehdy obtížně vyrobitelný doma sliboval životnost venku těch 10 -
15 let a pod přístřeškem podobným, pod jakým se dávaly kláty tak 25 let.
Zadovák na 2x12 rámků 39x24 umístěný v krytém včelíně sliboval životnost
50 - 100 let a při umístění úlů v řadách nad sebou sliboval z jednoho metru
čtverečního kryté plochy včelína výnos 50 - 100 kg medu. Když se k tomu
ještě připočte to, že na většině našeho území se odjakživa včelařilo v
klátech, které jsou přirozeně zadovákovými úly, jenom na malém území, kde
nebyly lesy, se dělaly úly z prstenců z proutí nebo slámy, tudíž přirozeně
nástavkovými úly a "staří zkušení" ve vedení jednotlivých včelařských
spolků, kteří o tom rozhodovali, asi většinou začínali na těch klátech, je
jasné, že nástavkové včelaření tehdy nemělo šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 21, 2009 8:37 PM
Subject: Re: Re:P???ezy 45x17


> Pan Adamec po vzoru amerikánů navrhl úl Hospodář o čtvercovém půdorysu
> -------
> mYSLÍM ŽE PÁR PĚKNÝCH A FAKTOGRAFICKÝCH ČLÁNKŮ BYLO V MODERNÍM VČELAŘI
> ROČNÍK 2004. bYLO TO PRÁVĚ 100 let od "sjezdu" českyých včelařů, kde
Adamec
> přednesl nejméně 2 možnosti - první převzít originál, druhý byly právě ty
> tři voští na výšku. Pokud se nepletu, tak se hlasovalo a i návrhy snad
byly
> předzpracovány v komisi. Takže Adamcova míra je spíš jen označení
> času,předsednictví než autora.
> Úl navrhl a vyráběl někdo úplně jiný. Pro nezájem o Hospodář začal vyrábět
> pro české pokrokové včelaře Budečáky.
> Tedy hybrid (spíše mutant) mezi almárkou a langstrothem. Osobně si myslím,
> že než budečák na plodiště a medník 39*24 byly ty původní almárky pro
včely
> lepší.
> V MV byl tehdy taky otiště dopis krajana, který včelařil v Jižní Africe a
> doporučoval právě vzorový nákup Langstrothů od Rootse do každého "kraje" a
> převzetí originálu.
> Ale je to již tradicí, my se od nějakých emigrantů nenecháme poučovat.
> Svět se učí od nás a tak mu nyní nezbyde než převzít tu nejlepší ze
> světových měr. 39*24.
> Jinak nás nikdy nedožene! :-)))
>
> Karel

P. Tichý, vážím si Vás jak odborníka, ale sám musíte uznat, že pokud chci být organizován u ČSV, jsou podmínkou členství platby příspěvků organizaci. Na to nic nenamítám, každá organizace potřebuje pro svou činnost fin. prostředky. Ale časopis včelařství musím odebírat ať chci anebo nechci, nemám možnost výběru. Zde na konferenci jsem se pouze dotázal, jak to vidí ostatní, nebo jestli je to jen můj názor, že se časopis ubírá ne zrovna nejlepší cestou. Nikomu jsem nenadával a neurážel. Dle vyjádření některých redaktorů časopisu je patrno, že tuto konferenci navštěvují. Zde mohou vidět odezvu, případně na mi reagovat nebo se nad odezvou zamyslet. Nemyslím si, že konference je samé negativum, občas se zde dají pochytit zajímavé nápady a odkazy, i když stále dokola a dokola. Vždyť opakování je matka moudrosti.

A stále dokola.Umíte číst? Jestli ne, požádejte někoho z Obecné školy.Je to ve V4elařství na které zde právě nadáváte, je to na internetu ČSV. Trochu přemýšlet by nevadilo.

Pan Adamec po vzoru amerikánů navrhl úl Hospodář o čtvercovém půdorysu
-------
mYSLÍM ŽE PÁR PĚKNÝCH A FAKTOGRAFICKÝCH ČLÁNKŮ BYLO V MODERNÍM VČELAŘI ROČNÍK 2004. bYLO TO PRÁVĚ 100 let od "sjezdu" českyých včelařů, kde Adamec přednesl nejméně 2 možnosti - první převzít originál, druhý byly právě ty tři voští na výšku. Pokud se nepletu, tak se hlasovalo a i návrhy snad byly předzpracovány v komisi. Takže Adamcova míra je spíš jen označení času,předsednictví než autora.
Úl navrhl a vyráběl někdo úplně jiný. Pro nezájem o Hospodář začal vyrábět pro české pokrokové včelaře Budečáky.
Tedy hybrid (spíše mutant) mezi almárkou a langstrothem. Osobně si myslím, že než budečák na plodiště a medník 39*24 byly ty původní almárky pro včely lepší.
V MV byl tehdy taky otiště dopis krajana, který včelařil v Jižní Africe a doporučoval právě vzorový nákup Langstrothů od Rootse do každého "kraje" a převzetí originálu.
Ale je to již tradicí, my se od nějakých emigrantů nenecháme poučovat. Svět se učí od nás a tak mu nyní nezbyde než převzít tu nejlepší ze světových měr. 39*24.
Jinak nás nikdy nedožene! :-)))

Karel

I Gregor Mendl si pro pozorování života včel nechal takový úl vyrobit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 21.2.2009 13:07:13
> ----------------------------------------
> To je omyl. Na 99,9% a podle historie byly skleněné pozorovací úly známy
> dávno před vznikem samotného Hřivínova Újezdu jako prvotní osady. Vychází
> to i z logiky a podstaty vzniku a vynálezu výroby tabulového skla jako
> takového.
> ..........
> Ukázky na výstavách byly a jsou pořád. Ale, že by už znali nástavkové
> včelaření? První skleněný nástavek, včetně podmetu, krmítka vystavoval Mgr.
> B. Tichý v Třebíči.
> B.V.
>
>
>

Pan Adamec po vzoru amerikánů navrhl úl Hospodář o čtvercovém půdorysu Míra byla navržena na využití plástů ze tří u nás tehdy nejvíce používaných úlů , to Moravský, Slezký a¨Německý stojan všechny měly právě délku 24 cm ÚL Hospodář byl navržen z 2 " prken nebo izolovaný z 3 - 6 cm izolací a měly po vzoru Amerikánů odnímatelné dno.
Dnešní prodávané úly nejsou vlastně nic jiného než zcizený nápad
Bohužel se právě tyto úly neujaly a začal se vyrábět Budečák. Z celého toho nápadu zůstala je ta míra 39 x 24

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:P???ezy 45x17
> Datum: 21.2.2009 12:03:57
> ----------------------------------------
> Popis Langstrothu je třeba na
> http://www.n-vcelari.cz/lagstrothuv-system.htm
>
> Adamcova míra snad měla vzniknout ze tří úzkovysokých rámků šířky 13 a výšky
> 24 položených k sobě, ty se snad měly používat původně jako úprava pro
> rozběrné dílo do klátů a později v úzkovysokých zadem přístupných almárkách.
> S langstrothy a obecně "Amerikány" nemá míra 39x24 nic společného, Adamcův
> rámek byl vytvořen pro zadováky, cílem bylo podle mého názoru zmenšit počet
> rámků ve včelstvu a umožnit v omezených prostorech včelínů nebo včelníků
> vytvoření až 3 řad úlů nad sebou.
>
> Ćistě pro informaci, používá někdo do Langstrothu jinou výšku rámku než ty
> standartizované? ( 137, 159, 185, 232, 285, )
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 7:57 PM
> Subject: Re:P???ezy 45x17
>
>
> Ono to s tím Langstrotem není tak jednoduché Prohlédneme li si různé světové
> katalogy tak zjistíme , že se používá několik délek rámků a to od 441 mm až
> po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm V Evropě se ustálilila míra
> metrická zaokrouhlená na celé cm tj. 450 mm a zrovna tak je to i s výškou.
> Takže v případě tohoto úlu se příliš nedá hovořit o světovosti. I naše
> Adamcova míra je právě jednou z modifikací přechodu na tento způsob
> včelaření v Amerikánech.
>
> Pepan
>
>
>
>

Náhodně jsem se sem dostal. Správně je 308 ml. Pokud použijete 367 ml budete mít 62 % kyselinu. Pokud někdo vypráví o molárních koncentracích pak jsou v molech a ne procentech.

Od loňska vlastním parní generátor spolu s bubnem na tavení plástů. Jde o velmi užitečné zařízení, co se šetření časových a materiálních nákladů spojených se zpracováním vosku týče.

Uvažuji o alternativním uplatnění této techniky. Napadlo mě využít toto zařízení při těžbě propolisu. V souvislosti s tím se chci zeptat, zda pára nepoškozuje polynet-síť ( http://www.vcelarenihrou.cz/17.005-polynet-sit-na-tezbu-propolisu-role-50-m-s-80-cm-cena-za-1-m ) a zda se vlivem vysokých teplot ( blízkých teplotě varu ) či odmáčení ve vodě nesnižuje kvalita ( biologická hodnota ) propolisu? Vydrolování propolisu ze sítí mě už přestává bavit!

Děkuji za odpověď.

S pozdravem M. Václavek

To je omyl. Na 99,9% a podle historie byly skleněné pozorovací úly známy dávno před vznikem samotného Hřivínova Újezdu jako prvotní osady. Vychází to i z logiky a podstaty vzniku a vynálezu výroby tabulového skla jako takového.
...........
Ukázky na výstavách byly a jsou pořád. Ale, že by už znali nástavkové včelaření? První skleněný nástavek, včetně podmetu, krmítka vystavoval Mgr. B. Tichý v Třebíči.
B.V.

Asi by do úlů pasovaly klasické langstrotí rámky 448 x 168, to ale je nutno
vyzkoušet. Měly by být normálně v prodeji ve včelařských prodejnách. Já
osobně bych koupil pár kusů jako vzor a pak si doma udělal svou verzi. Jako
cenově výhodná verze by asi bylo nakoupit surové mokré dřevo, nechat několik
let někde pod střechou pořádně vyschnout a potom nechat z něho udělat
přířezy podle vzoru u nějakého místního dobrého stolaře. Je potom výhodné
topit dřevem, z metráků nenaštípaného palivového dřeva se potom vždy dá
vybrat pár kusů dobrých polen, které by neměl být problém někde dát
rozříznout na polotovar a po vysušení zpracovávat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "LB" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 6:01 PM
Subject: Přířezy 45x17


> Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15
> lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík

Popis Langstrothu je třeba na
http://www.n-vcelari.cz/lagstrothuv-system.htm

Adamcova míra snad měla vzniknout ze tří úzkovysokých rámků šířky 13 a výšky
24 položených k sobě, ty se snad měly používat původně jako úprava pro
rozběrné dílo do klátů a později v úzkovysokých zadem přístupných almárkách.
S langstrothy a obecně "Amerikány" nemá míra 39x24 nic společného, Adamcův
rámek byl vytvořen pro zadováky, cílem bylo podle mého názoru zmenšit počet
rámků ve včelstvu a umožnit v omezených prostorech včelínů nebo včelníků
vytvoření až 3 řad úlů nad sebou.

Ćistě pro informaci, používá někdo do Langstrothu jinou výšku rámku než ty
standartizované? ( 137, 159, 185, 232, 285, )

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 7:57 PM
Subject: Re:P???ezy 45x17


Ono to s tím Langstrotem není tak jednoduché Prohlédneme li si různé světové
katalogy tak zjistíme , že se používá několik délek rámků a to od 441 mm až
po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm V Evropě se ustálilila míra
metrická zaokrouhlená na celé cm tj. 450 mm a zrovna tak je to i s výškou.
Takže v případě tohoto úlu se příliš nedá hovořit o světovosti. I naše
Adamcova míra je právě jednou z modifikací přechodu na tento způsob
včelaření v Amerikánech.

Pepan

Máte někdo zkušenosti s přelarvovácím systémen NICOT? Podělte se s ostatními! Díky čárlí

Je to Francúzka obdoba Jenterovho rámika, v ktorých M kladie v izolátore s prístupom včiel vajíčka do odoberacích materských misiek, do ktorých kladie vajíčka cez profil robotníčej bunky (5mm) a po troch dňoch keď sa larvičky vyliahnu, prekladajú sa na chovnú latku do chovného včelstva. Ostatný postup je rovnaký.

Mimo toto téma. Divily by jste se, jak dokáže taková domácí mezistěna změnit vůni medu. Ono totiž každá mezistěna projde komletní úpravou kusadly stavitelek a to při stavbě a jako konstukční materiál pro uchování medu je porézní. Je to jako plastová ovoněná nádoba, která část toho co má v sobě předá obsahu. Funguje na tomto principu výroby hodně kvalitních tekutin. Sám tu změnu aroma přisuzuji tomu, že vosk je zbaven mnohem více aromatických látek než při šetrnější ruční domácí výrobě. Sterilizace vosku není náročná, pokud se ví, jak nato. Požadavky na sterilizaci se podle zákona také změnily. (může se při vyšší teplotě zkrátit doba a jsou ověřeny i jiné kyseliny než sírová)


K fotce toho udělátka.
To není lis k práci. Za prvé to nemá vyřešené chlazení a za druhé bych si to nechal od pana Trundy předvést, protože to co říká o množství za hodinu, je pěkně nadsazené a je to klamavou výmluvou a reklamou. Jinak dát za takový klumprt takové peníze může snad jen neznalý. Jestli někdo chce lisovat mezistěny, ať se koupí válce. Výrobce často po domluvě umí předvést postup a to je druhá polovina úspěchu. Nové válce vystavovalo Polsko a němci také mají na výběr. Koupit a zainvestovat do nových válců je rozumnější než do starých a často poškozených a nesmyslně předražených.


............
>(81.90.173.228) --- 20. 2. 2009
Re: list na mezistěny (34308) (34310)
Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!<

To je omyl. Na 99,9% a podle historie byly skleněné pozorovací úly známy dávno před vznikem samotného Hřivínova Újezdu jako prvotní osady. Vychází to i z logiky a podstaty vzniku a vynálezu výroby tabulového skla jako takového.
...........
>Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 2. 2009
Včelaření ve skleněných nástavcích vzniklo na Moravě v Hřivínově Újezdě.<

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan

Tak to mám starým včelařům, který si pošle zpětnou obálku i se známkou napsat do ní, ať si trhne …….Stupidita 21.století v trhu a podvodů.Patentový zákon je k ničemu a soudy…?
Včelaření ve skleněných nástavcích vzniklo na Moravě v Hřivínově Újezdě.
Rozšířily se až za Plzeň a dnes už to ukazují výrobci na netu v Německu i na Slovensku. Zatím nepochopili podstatu této myšlenky, ale je to rychlost, a potom většina si bude myslet, že to vzniklo v Německu.
B.V.

Máte někdo zkušenosti s přelarvovácím systémen MICot?Podělte se s ostatními!Díky čárlí

se používá několik délek rámků a to od 441 mm až po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm
-----
448mm měří právě ten amerikánský Langstroth. A pokud někdo nevěděl, že obměřuje palcovou míru, tak to prostě změřil jako 450mm. 2mm je běžná tolerance při práci se dřevem, respektive při běžné výrobě úlů. Nebo to neviděl jako problém.
Slezan vznikal za socialismu, takže v té době si asi těžko mohl požádat okresního tajemníka o výjezdní doložku a jet se podívat, jak to tam ve světě dělají. A představa, že by si někdo dovážel z USA rámky a rámková krmítka byla šílená. Takže proč honit milimetry, když nás od dovozu dělila dobře bráněná vlasti hráz. Prostě se asi řeklo, že to bude 45cm a dobře se to pamatovalo.
A 12 rámků prý používal už Farrar. Je to čtverec, vnitřek 465*465.
Jako Dadant systém to zkouší snad Dol. Já mám dost díla už postaveno v 10rámkových nástavkách a v dílně první čela pro 12rámků 45*30. Takže na jaře překládám první včelstva. Doufám. :-))

Karel

Ono to s tím Langstrotem není tak jednoduché Prohlédneme li si různé světové katalogy tak zjistíme , že se používá několik délek rámků a to od 441 mm až po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm V Evropě se ustálilila míra metrická zaokrouhlená na celé cm tj. 450 mm a zrovna tak je to i s výškou. Takže v případě tohoto úlu se příliš nedá hovořit o světovosti. I naše Adamcova míra je právě jednou z modifikací přechodu na tento způsob včelaření v Amerikánech.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: LB <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P???ezy 45x17
> Datum: 20.2.2009 18:01:53
> ----------------------------------------
> Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15
> lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík
>
>
>

Díky za reakce a info ohledně refraktometru. Když to teda veznu po lopatě tak tenhle http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/0502-refraktometr/
a tenhle http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester
jsou bez kompenzace teploty a musím před měřením zahřát nebo zchladit med na určitou teplotu abych měl přesný údaj o množství vody?
Jinak díky za nabídku Löffelmann, ale nějak se mi nepovedlo najít www stránky,obrázek refraktometru,adresu,nebo nějaký kontakt. Ale hodně jste mi pomohli,protože co se týká refraktometru tak o tom nevim celkem nic tak je lepší si nechat poradit.
Díky Pepek

Slezan býval 24 x 17 za mých mladých let Hospodařil na ním můj děda

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P???ezy 45x17
> Datum: 20.2.2009 18:53:28
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra?
> ______________________________________________________________
>
> Že by úl Slezan? ( tenkostěnný nízkonástavkový úl s patry na 12 rámků 45x17
> cm )
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Bohuzel Meopta uz refraktometry nevyrabi, dovazime vsak refr. ve stejne
kvalite i s teplotni kompenzaci. ( rekl bych ze v kvalite ATAGO ) Nesmite
vsak zapomenout na kalibraci a kalibracni kapalinu, kterou pro nas refr.
vyvinul Ing. Titera z Dolu. Pokud by Vas zajimala cena refr. tak je 1589,- s
moznosti slevy na 1509,- Ten nas refr. testoval take DOL a zaroven s nim i
pracuje a take ho tam muzete i koupit za podobnych podminek. Zavolejte primo
Ing Titeru.
Dekuji
jan


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 3:58 PM
Subject: Re: Refraktometr


Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě
pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi
12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Omlouvam se ale take muzete ho koupit u pani Koppove v Olomouci take za
podobne ceny.
jan
----- Original Message -----
From: "Löffelmann" <info/=/honey-well.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 5:59 PM
Subject: Re: Refraktometr


Bohuzel Meopta uz refraktometry nevyrabi, dovazime vsak refr. ve stejne
kvalite i s teplotni kompenzaci. ( rekl bych ze v kvalite ATAGO ) Nesmite
vsak zapomenout na kalibraci a kalibracni kapalinu, kterou pro nas refr.
vyvinul Ing. Titera z Dolu. Pokud by Vas zajimala cena refr. tak je 1589,- s
moznosti slevy na 1509,- Ten nas refr. testoval take DOL a zaroven s nim i
pracuje a take ho tam muzete i koupit za podobnych podminek. Zavolejte primo
Ing Titeru.
Dekuji
jan


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 3:58 PM
Subject: Re: Refraktometr


Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě
pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi
12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra?
______________________________________________________________

Že by úl Slezan? ( tenkostěnný nízkonástavkový úl s patry na 12 rámků 45x17 cm )

S pozdravem M. Václavek

Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15 lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík

Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!

Licí formu na mezistěny jsem si u pana Trundy objednal v listopadu.Celé zařízení mi přišlo na dobírku,mělo však několik závažných nedostatků.
Rám byl zhotoven ze syrového dřeva,zkroucený do vrtule.
Rastr s buňkami byl hrbatý,takže tloušťka mezistěny byla
na jedné straně O,5 mm a na druhé straně 3 mm.
Požadovaný rozměr mezistěny se lišil asi o 1cm.
Celkové řemeslné zpracování na velice mizerné úrovni.
Lis sem příteli Trundovi vrátil a od listopadu s ním řeším
vrácení peněz,popř.zaslání nového výrobku,na kterém by se dalo alespoň trochu slušně pracovat.
Při telefonickém rozhovoru mi pan Trunda sdělil,
že na tomto zařízení se dá vyrobit cca,50 mezistěn za hodinu.Po té,co jsem si práci na lisu vyzkoušel,
myslím,že 10 mezistěn za hodinu by byl velký úspěch.
Myslím si,že investice do zařízení této kvality není
to nejlepší.
Hodně zdaru a šťastnou ruku při nákupu včelařských potřeb
přeje Jan.

Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi 12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

máte někdo zkušenosti tímto lisem
http://www.medova.cz/?135,licí-forma-na-mezistěny

Ptejte se na automatickou teplotní kompenzaci nebo se podívejte do katalogových listů na teplotní rozsah, to bude v polních podmínkách užitečná vlastnost, za kterou bych dal pár stovek navíc.

Ten klasický refraktometr z Meopty kompenzovaný je:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=30&id=1210113438

Ivan

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?
-------
Myslel jesm to naprosto vážně. Nemít již nerez vanu a 7kW propanbutanový hořák, tak o tom vážně přemýšlím.

A jestli ti příteli nenaosí včely tolik medu, aby jsi jim jednou zaplatil 10hodin á8Kw á 2,50 noční sazby, tak jim domluv. Počítám, že za těch 10 hodin by se dalo vyvařit tak 500 a víc rámků. Tedy tak z 50 včelstev. Ze včelstva 4 Kč na elektrivký proud, to je při dnešních cenách medu skoro nepředstavitelná částka. Aby se chudinky nezhroutily strachem z dluhů. Né. :-)

Ale pára je ještě rychlejší a míň pracná. Jdu touto cestou. A vana bude spíše na parafín a medovinu.

Karel

Zdravíčko
Přemýšlím nad koupí refraktometru a rád bych si nechal poradit který je "lepší".Mám dva kandidáty za stejnou cenu 1600kč .
První z VP Ještěd http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/ typ1782 který má rozpětí 58-90%vody,ale nikde jinde jsem ho prodávat neviděl, takže nevím ani výrobce.
Druhý se prodává na http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester za stejnou cenu taky s rozpětím 58-90%vody ,ale ten používají snad všichni včelaři ve světě,aspon co mi vyskočilo na google. http://images.google.cz/images?hl=cs&q=honey%20refractometer&lr=&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=wi

Zajímaly by mě zkušenosti vtastníku refraktometru z VP Ještěd a taky jestli má stejnou stupnici při pohledu do kukátka jako na tomhle dlouhém odkazu. http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://i331.photobucket.com/albums/l458/easylifeproduct/products/refractometer_honey/refractometer_honey_trad_screw.jpg&imgrefurl=http://engineerthailand.com/ch085.html&usg=___dcYsH08nDLllDDwrnAx-62gRJA=&h=449&w=500&sz=77&hl=cs&start=20&um=1&tbnid=G-BEEdAFO8i1PM:&tbnh=117&tbnw=130&prev=/images%3Fq%3Dhoney%2Brefractometer%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DN


Díky za vaše připomínky a názory
Pepek

Pán Turčani, nejak mi to nefunguje cez tu stranku. Mate e-mail? Na www.vcely som sa zaregistroval ako jozef 123.

Kdo dneska pracně obchází známé, aby někde ve skříni vyhledali nějaké číslo
Včelařství, co vyšlo před dvěma nebo 10 roky? Podívá se na internet, zadá do
vyhledávače heslo a co tam vyleze, to si přečte a má to za dvě hodinky a
další neshání. Ale takhle články ve Včelařství přístupné nejsou. Ono ani
nemá moc smyslu si dneska Včelařství schovávat v papírové podobě, koho po
letech zajímají staré směrnice nebo to, že v Karlovarském kraji zrovna došly
dotace ( vzhledem k výrobním termínům před 3 měsíci) a většina dalších
článku je jen opisování a recyklace starších článků. Smyl by mělo právě
uveřejnění článků ze Včelařství na internetu nebo aspoň vydání na CD, aby
místo hromady křídového papíru stačilo jedno CD někde v šuplíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 12:02 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je
můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to
schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když
je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém
napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod
a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?

Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Predsa na tých najvhodnejších, slovenské B-čka, akurát, že sú modifikované na mieru 420x270, pretože používam spodnú latku rámika š.21 a v.10 mm. Na normalizovanom rámiku ja spodná latky š.8 a V.12 mm. Táto úprava bola prijatá komisiou, lebo vraj pri dolnej latke rámika šírka 25 mm môže zapríčiniť zamedziť prístupu vzduchu k chumáču včiel napadaným melivom a včelstvo sa udusí.
Choďte na portál www.vcely.sk a pošlite otázky cez súkromnú poštu. Anton

Pán Mira dakujem veľmi pekne, tak som sa rozhodol na 42 x 27,5 Slovenské B.
Možno idem z opačnej strany, ale podľa rámikovej miery vyrobim úle.
Ako sa Vám ostatný darí na B-čkovej miere?
Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
přístupné, ale to nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

Včelařství je spíše společenský a organizační časopis než odborný, kromě
jiného je na něm vidět, že na jeho výrobu je dostatek peněz a že zpětná
vazba ohlasy jednotlivých čtenářů je minimální. U Moderního Včelaře je to
naopak. Ideální včelařský časopis by byl oba dohromady v jednom.

R. Polášek

Česno jako zdroj čerstvého vzduchu mělo velký vliv na umístění posledního
plodu a tím zimního chumáče v úlech s pevným dnem bez síta. Kdysi, když jsem
včelařil v zadovácích a zimoval s rámky 39x24 v plodišti a v medníku,
nezanedbatelné procento včelstev se rozhodlo mít poslední plod v rámcích
dole u česna, zatímco zásoby uložily nahoru do horní poloviny rámků v
medníku, což kromě obzvlášť teplé zimy znamenalo poměrně spolehlivě úhyn
včelstva. U teplé stavby v takovém úlu, když je česno umístěno symetricky k
rámkům, se taky může stát, že se zimní chumáč usadí taky symetricky přesně
uprostřed rámků, potom se může stát, jak dojde ke strůpku, že chumáč celý
zamíří na jednu stranu a tím až třetinu zásob na druhé straně nemá šanci v
zimním chladném počasí využít, takže zásoby mohou v dlouhé zimě chybět.
Tímto způsobem podle mně uhynulo hodně včelstev v zimě před cca 3 roky ( a
bylo na to vyfasováno plno dotací), kdy souvislá zima a mrazy trvaly od
prosince po začátek dubna i v nížinách, kde jindy bylo za tuto dobu 1 - 2
pořádné oteplení a kde proto takové umístění včelstev jiné roky nedělalo
žádné problémy. Taky se může stát, že se zimní chumáč pod strůpkem rozdělí,
potom oba díly mají znatelně menší než optimální počet včel a slabší nebo i
oba díly potom mohou taky uhynout protože jednotlivé včely musí vyrobit více
tepla a tím zpracovat více zásob.
Zasíťované dno v podstatě tento vliv česna převzalo, pokud na podzim není
síť zakryta třeba podložkou, ale kvůli většímu průřezu síta proti česnu a
tím mnohem většímu množství dodávaného vzduchu mají včely dostatek čerstvého
vzduchu, i když se usadí až v nejhořejším nastavku. Takže případy, kdy se
včelstvo usadilo dole zásoby umístilo nahoře a včely potom v zimě uhynuly se
staly úplně zanedbatelné. Nebrání ovšem umístění posledního plodu a tím
usazení zimního chumáče v geometrickém středu rámků v teplé i studené
stavbě. Ten vliv je menší, pokud včely dostanou větší množství cukru, takže
i když využijí v zimě jen jednu polovinu zásob v rámku, obvykle to stačí. V
poslední době včelařím na studenou stavbu a poslední plod a tím umístění
zimního chumáče upravuji k čelní stěně horního nastavku otevřeným očkem a
zůžením až uzavřením spodního česna.
Potom česno u standartního nástavkového úlu dole společně se zasíťovaným
dnem silně znevýhodňuje slabší včelstva, taková, která nedokáží obsadit
aspoň jeden nastavek v podletí. Ćesno dole je v takovém případě totiž
nehlídané včelami včelstva, takže jím volně pronikají zlodějky dovnitř úlu,
silné včelstvo má potom linii, kterou musí před zlodějkami střežit, danou
průřezem nastavku, zatímco slabé včelstvo, které krajní rámky v nastavku
neobsadí, má tuto linii danou průřezem nastavku plus neobsazenými plochami
kolem obsazených rámků včelstva až ke strůpku, což je plocha několikanásobně
větší, přitom "zdroje" včel k obraně má takové slabší včelstvo znatelně
menší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 9:34 PM
Subject: Vliv česna na zimování včelstev


> Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování
> včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení
> zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby
> včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

Pokud mohu srovnávat oba časopisy (čtu oba), tak si myslím, že Včelařství je lepší a to nejen grafikou a použitým papírem (i zde je prostor pro zlepšení např. každý ročník Včelařství by mohl být na CD). Je to jako s každým časopisem či deníkem, čtenář si z obsahu vybere to, co jej zajímá, ostatní buď nečte nebo jen letmo. Každý má možnost přispět do obsahu svým odborným článkem či novým objevem, ale jakým, když nové objevy nejsou každý den.

Nevíte jestli letos budou dotace na zdvihací zařízení?

třeba http://www.imkerei.com/_menus_fr/index.htm?menu.htm&0

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:49:32
> ----------------------------------------
> TAKÉ NIC MOC
> ALE POCTIVĚ ČTU OBA
>
> Pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> > Datum: 20.2.2009 08:21:55
> > ----------------------------------------
> > > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
> >
> >
> > A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

TAKÉ NIC MOC
ALE POCTIVĚ ČTU OBA

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:21:55
> ----------------------------------------
> > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
>
>
> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
>
> Karel
>
>
>

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 06:06:22
> ----------------------------------------
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.
>
>
>

On Friday 20 of February 2009 06:06:02 Míra.P wrote:
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

No a nebude to tim, ze sefredaktor (tusim) neni vcelar, ale novinar ?

Honza