78276

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663)

Já zase pro změnu jako osel nechal plásty určené do tavidla na zemi před ním přes poledne a odpoledne vylo vytaveno ale vosk byl v trávě a ze všeho byla jen velká hrča která se již do tavidla nevešla a pak jsem to nakonec musel vhodit celé do prádelního kotle abych z toho dostal rámečky bez jejich poničení .Ani na to nebyl potřeba žádný skleník, stačilo úplně polední vedro v červenci. Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 16.3.2009 17:18:07
> ----------------------------------------
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657)

Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m. Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne.

Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).

Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit. Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658) (34660) (34661)

Jenom se zeptám... jak to vlastně funguje?
Proč je tam dvojité sklo?
Není to jenom proto, aby se vrstva vzduchu mezi skly nepohybovala? A
tudíž aby se dole nenasával "studený " vzduch a neochlazoval prostor
mezi skly...???
Pokud je to tak, mělo by stačit ucpat komůrky třeba filcovým páskem nebo
něčím podobným....???
V přípdě že chcete vyrobit něco jako vakuové sklo, nezbývá než
vymyslet nějakou technologii na zatavení komůrek pří podtlaku ... ještě
by bylo vhodné tam pak nechat ještě pytlík se silikagelem pro odsátí
případné vlhkosti.
P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658) (34660)

Zdravím.
Dneska jsem procházel takovým vestibulem z polykarbonátu a tak jsme se podíval jak je to odborně dělané.
Desky byli osazeny do pozinkovaných rámů a komůrky neměli ničím utěsněné.Ani ty stropní ani ty boční.Nikde není vidět že by se něco rosilo.
Začínám se přiklánět k tomu paropropustnému uzavření pomocí nějaké té pásky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658)

Já bych řekl, že Pepan má v podstatě pravdu. Ani nějaké rafinované patenty
účinnost slunečního tavidla nijak moc nezvýší, takže tady je na místě spíše
jednoduchost a cena. Běžný včelař vždycky bude zbytky ze slunečního tavidla
prohánět ještě vařákem nebo něčím jiným, aby z nich dostal zbytek vosku a
kromě nějakého zmenšení objemu tyto zbytky nejsou o nic výhodnější než
skladování celých plástů nebo vyloupaného voští, k plesnivění a k napadení
zavíječi jsou zbytky ze slunečního tavidla náchylné stejně jako to voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 2:08 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam
> nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké
> stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete.
> pepan
>
> Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné,
moje
> bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do
> včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné.
> Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche,
> jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že
> priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v
> súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového
> puzdra voľný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34656)

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte pepan

V tradičnom tavidle som dokázal cez deň vytaviť 4-6 súšov a to podľa dĺžky denného osvitu. Dôchodca má toho času dostatok, a to bolo tavidlo len na jeden plást, v tavidle na dva plásty to bol dvojnásobok. Zisk vosku bol o niečo nižší, ale bol krásny, čistý abol pripravený na expedíciu.
V tomto novom type tavidla ANTI, to môže ďaleko viac, s vyššou výťažnosťou a nepomerne väčším množstvom súšov. Preto je dôležité, aby tavidlo bolo precízne vyrobené a hlavne aby dobre fungovalo, preto toľko otázok. Možno spoločne skôr nájdeme dobré riešenie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655)

a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete. pepan

Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné, moje bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné. Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche, jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového puzdra voľný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651)

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost. Pavel

O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást denně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstane i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan
&nbsp;
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek &lt;<a href="mailto:polasek/=/e-dnes.cz">polasek/=/e-dnes.cz</a>>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" &lt;<a href="mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz">e-mail/=/nezadan.iol.cz</a>>
> To: "Včelařský mailing list" &lt;<a href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654)

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení višší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651)

Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Dobrý den,
> když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> komůrkového polykarbonátu.
>
> Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
>
> Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> vysoká účinnost.
>
> Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> rovněž nižší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Re:kvaen? medu (11930) (11943) (34646) (34648)

Já vždycky takový nakvašený med nejdřív ochutnávám. Ta chuť obvykle není
nepříjemná, je to další varianta medové chuti, takže takový med obvykle
spotřebuji. přímo do čaje nebo na nějaký kvasný nápoj. Záleží ale hodně,
jaké kvasinky a podobné mikroorganismy v tom medu vegetují a v jaké fázi to
je. Dávat med ke včelínu je vhodné jen teď časně na jaře, a v malém
množství, pokud jsou nejbližší další včelstva vzdálená aspoň pár stovek
metrů. Jedině teď na začátku jara včely od úlů nelétají daleko, takže se dá
zaručit, že okolní včelstva si ten med nenajdou a taky nepřiletí a že se
všechna zůčastněná včelstva "nepodělí" o nákazy a varoa roztoče a že si
okolní včelstva nezvyknou místo v květech hledat sladinu na tom místě v
nechráněných plástech a úlech. Později je už vhodné ten med dávat do podmetu
nebo pokud je ho více, v pokročilém jaru prostě včelám zkrmit a potom
případně znova vytočit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 8:35 AM
Subject: Re:kvaen? medu


1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej
rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
> Kolář
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.244) --- 16. 3. 2009
Re: kvašení medu (11930) (11943) (34646)

>Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít<
------------------------------------------------------------
Pane Kolář, med nedávejte ke včelínu. Použijte v kuchyni k přípravě pokrmů nebo na pečení. Takový guláš, do kterého před odstavením rozmícháte na 4 porce polévkovou lžíci medu získá na chuti. Pokud jej použijete na oslazení grogu, nebudete také litovat.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644)

Dobrý den,
když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z komůrkového polykarbonátu.

Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost.

Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou rovněž nižší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 3. 2009
Re: mezist?ny od pana koly (34647) (34649)

Nezáleží při borcení vůbec na tloušťce, ale na obsahu a struktuře směsi vosku. Včela každou mezistěnu přestaví a dost v síle razantně ztenčí. Takže záleží na síle? Nebo jaké vlastnosti má zrovna ta která várka vosku?
........
Pepan:>obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re:mezist?ny od pana koly (34647)

obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mezist?ny od pana koly
> Datum: 16.3.2009 08:12:06
> ----------------------------------------
>
>
> Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z
> Chod. Plané? Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re:kvaen? medu (11930) (11943) (34646)

1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob
2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky

Pepan

ráva ------------
> Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz>
> Předmět: kvaen? medu
> Datum: 16.3.2009 07:50:26
> ----------------------------------------
> Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni
> ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul
> jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a
> víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak
> došlo pravděpodobně ke kvašení.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si
> mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
> S pozdravem
>         Kolář
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

honza (88.101.234.10) --- 16. 3. 2009
mezistěny od pana Školy



Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z Chod. Plané? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kolář Martin (81.90.162.152) --- 16. 3. 2009
kvašení medu (11930) (11943)

Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak došlo pravděpodobně ke kvašení.
Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
S pozdravem
Kolář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2009
Re: Hled? se v?ela? (34494) (34640)

Prozatím je tam včelařská stanice ( pokusný včelín) do konce roku . jelikož je to v morovém pásmu včelstva se nemohou převést do Přerova. Majitel okolních pozemků asi 500ha lesa si to představuje tak , že to koupí a včelař mu to bude ošetřovat a podílet se 1/2 na nákladech a výnosech. Dotyčný tomu nerozumí a čas na to nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kintl anton?n <kintl.farms/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 15.3.2009 11:26:47
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký
> mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642)

Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří. Jan

Dobrý príspevok, toto som chcel počuť od prevádzkovateľa takéhoto tavidla. Ešte by som si rád prečítal, zhodnotenie, ako je s tavidlom spokojný, aká je približne výťažnosť, koľko hodín, je potrebné na dokonalé vytavenie vosku z plásta, poloha plástu v ňom, prípadná teplota a pod.

Ja som predpokladal, že ak sú komôrky nezaslepené, vlhkosť z nich unikne, stále však trpím predstavou, že teplota akumulovaná medzi dvomi sklami unikne z komôrok a tým teplota klesá, preto sa pýtam cez Konference, aby som sa vyhol omylu. Jedno sklo na typickom tavidle dokáže vosk z plástu vytaviť, ale ak sú dve sklá s medzerou medzi nimi, je vytavenie rýchlejšie a dokonalejšie, preto si myslím, že sa oplatí aj dvojitý polykarbonát, ale prieniku tepla (rosa) do tavidla nesmie nič hatiť.
Pán Jan ďakujem za konkrétne rady a skúsenopsti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637)

Je to úplně jinak zalepení je nejlepší paropropustným materiálem pokud se to udělá jinak střídání denních a nočních teplot nakonec jakékoli utěsnění poruší a pak následně při nočních teplotách dochází k nasávání chladného na vodní páry bohatého vzduchu , sice v malém množství , (stokrát nic umoří i osla) nakonec pak v dutinách začnou růst řasy a sníží se tepelná a světelná propustnost

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 19:36:46
> ----------------------------------------
> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan (82.99.167.249) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641)

Sluneční tavidlo s polykarbonátovým víkem používám již tři roky.
Polykarbonátová deska je volně vložena do dřevěného rámu.Tento rám musí být zhotoven velice pečlivě,z vyzrálého dřeva,nebo kovový,aby vlivem teplotních rozdílů
napracoval.
Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří.
Určité problémy jsou s čištěním polykarbonátu umazaného od vosku(hrozí poškrábání a snížení průhlednosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

host (213.195.202.66) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639)

Kdysi jsem vyráběl sluneční tavičku s polykarbonátem. Komůrky jsem zaslepil silikonovým tmelem. Během roku polykarbonát přestal být průhledný. Asi se ze silikonového tmelu uvolňovala nějaká chemikálie. Zaslepovat silikonem nedoporučuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kintl antonín (80.188.225.25) --- 15. 3. 2009
Re: Hledá se včelař (34494)

Dobrý den,
Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637)

Základní fyzikální zákony - závislost relativní a a bsolutní vlhkosti
vzduchu na jeho teplotě při atmosférickém tlaku říkají, že aby se to
nerosilo, je třeba komůrky uzavřít při co nejnižší teplotě. I když
připouštím, že v nějakém supersuchém vzduchu v nějaké bytovce při 20 st C a
relativní vlhkosti 5 % může být ve vzduchu méně vodních par než při - 20 st
C a stoprocentní relativní vlhkosti, už jsem ty tabulky dlouho neviděl.
Při - 20 st C taky běžné lepidlo moc fungovat nebude. Každopádně je to jen
akademická debata, protože stejně mimo vlhkosti není v uzavřeném
polykarbonátu vyřešena ta změna tlaku. Chce to zkutečně uzavřít vzorek a
potom ho nechat prodělat pár desítek pracovních cyklů mraznička - 20 st C a
topení nebo slunce venku 50 - 60 st C.
Nejlepší asi bude skutečně nevynalézat vynalezené, dodržet metodilu výrobce
a nechat dutinky odvětrávané.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:36 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v
bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636)

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě,
------
Když jsem zakrýval zimní zahradu, postupoval jsme přesně podle metodiky výrobce. Dá se najít na netu.
Podle ní je právě polykarbonát provětrávaný.
Komůrky jsou přelepené páskou z netkané textilie, lepidlo je jen na krajích, které přilne na boky. Olištovává se to pak hliníkovou lištou, ve které je kanál co přivádí vzduch do těch komůrek. Ta lišta se lepí silikonem. Na spoje desek je hliníková lepícící páska a pak lišty s gum.manžetami. Problém je, že málokterému prodejci se bude chtít odmotávat pár metrů na nějaký skleníček.

Viděl jsem právě několik zavlhčených střech, kde se stavitelé snažili o nemožné - tedy zatěsnit plykarbonát.
U mě zatím bez rosení.

V té metodice - katalogových listech se dá najít i tepelná roztažnost a další doporučení.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 14. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636)

No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634)

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě, kdy je absolutní obsah vodní páry ve vzduchu nejmenší. Pak by se
při jakékoliv vyšší teplotě nerosily. Takže spíš někdy v zimě nebo aspoň ve
dne časně ráno.
Jinak slabinou polykarbonátu jsou právě dutinky, proto třeba není povoleno
dutinkový polykarbonát ohýbat příčně, ve velice krátké době se potom takový
ohnutý polykarbonát začně na ty jednotlivé dutinky dělit. Ve slunečním
tavidle bude potom polykarbonát namáhán vysokou teplotou, možná až ke stovce
st C a uzavřené dutinky budou potom namáhány změnou tlaku. Nevyzkoušel jsem
to, takže si nejsem stoprocentně jistý, ale takové namáhání může způsobit,
že se polykarbonát na ty dutinky rozpadne. Na sluneční tavidlo bych volil
jednoznačně otevřené dutinky zajištěné jen lepicí páskou a polykarbonát
připevněný odnímatelným způsobem přes přišroubované lišty těsněné nějakým
pěnovým těsněním. S tím, že jak by se dutinky znečistily - hmyzáci třeba
prožrali pásku a vlezli dovnitř - dutinky by se prostě vyčistily vatou na
drátu.
Jinak shodou okolností já budu v nejbližší době taky pracovat s
polykarbonátem, budu ho dávat do střešního světlíku jako náhrada za rozbité
drátěné sklo. Použiju levný 6 mm silný . Uchycení je tam do přihnutého
pozinkovaného plechu, takže na obdélník polykarbonátu nanesu ze tří stran
shora vrstvu silikonového tmelu, do kterého se potom ten plech rámu světlíku
přihne a bude na něm těsnit. Dutiny zespodu oblepím tou hliníkovou páskou,
shora ještě nevím ,jestli je zalepím tmelem nebo taky jen oblepím páskou.
Je to na plechové střeše obrácené k jihu, takže v létě na slunci tam bude
tak k 60 st C a v zimě venkovní teplota. Tak se uvidí, co to tam bude dělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 07:08:37
> ----------------------------------------
> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631)

Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší životnost.

Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý, tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609) (34630) (34632)

Začínajících včelařů už nikdy nebude tolik jako začínajících včelařů za
komunistů. Za komunistů si každý oddělal svých 8 nebo ještě míň hodin a
potom měl volno, až na výjimky. Lidi museli nějak volný čas využít a spousta
z nich si zvolila včelaření. Druhý důvod je potom ten, že za komunistů byly
ceny medu a jiných produktů nadstaveny úplně jinak. Kdo měl pár včelstev
navíc a každý týden v nich pár odpolední po práci strávil, měl z toho
nezanedbatelný roční příjem ve výši několika měsíčních platů. Takže vznikla
dost silná vrstva včelařů, co včelařením výrazně vylepšovala příjmy rodiny.
To už dneska není. Dneska není problém ve svém normálním zaměstnání dělat
mnohem déle než těch 8 hodin denně nebo dělat po práci druhé zaměstnání nebo
spoustu dříve nemožných koníčků, takže volný čas, pro který by bylo třeba
hledat nějaké využití, prakticky zmizel. Taky možnost si výrobou včelích
produktů přivydělávat a zlepšovat finanční situaci rodiny se podstatně
zúžila, reálná cena medu klesla na pětinu, desetinu a i když průměrné výnosy
v nástavkových úlech jsou znatelně vyšší než dříve v zadovácích (a při horší
snůškové situaci než tehdy), dosažitelný výnos v penězích ze včelstva je
dneska oproti komunistické době kdesi úplně dole.
ČSV pořád žije z členské základy získané za komunistů a ještě nějakou dobu
žít bude, jenže výrazný pokles je neodvratný. Tomu žádné dotace nepomohou,
prostě se změnily výchozí podmínky. I kdyby byly dotace začínajícím včelařům
takové, že by jim zaplatily všechny investice do včelařského vybavení, o moc
víc by začínajících včelařů nepřibylo. Nevím, jestli za takových podmínek
vůbec mají nějaké výrazné dotace pro začínající včelaře nějaký velký smysl.
Dneska začínají lidi včelařit hlavně proto, že získali buď pozemek nebo
včelstva a mají vztah k přírodě případně mají vztah k přírodním produktům a
to žádná jednorázová dotace neovlivní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 1:44 AM
Subject: Re: dotace na nakup ulu (34609)


> Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším
místem
> celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi
> každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni
členové
> platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je
> změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005.
> Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby
> včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc,
> jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou
> včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na
> ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších
desetiletích
> se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační
> programy pro začínající včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.103.76.69) --- 14. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609) (34630)

Obecně je třeba říci, že dotace pro začínající včelaře je nejslabším místem celého včelaření v ČR. ČSV by skutečně citelně finančně nemohlo asi každému začínajícímu včelaři příspívat, to bychom museli mi všichni členové platit jiné členské tedy vyšší příspěvky. Co však ČSV by mohlo, a to je změnit či přenastavit dotace vyplácené dle nařízení vlády č. 197/2005. Např. dotace na pořízení dvou úlů po zimních úhynech včel z důvodu choroby včelstev je naprostým nesmyslem a plýtváním peněz. Přednášky dobrá věc, jenže si již několik let školíme starší včelaře, kteří stejně budou včelařit po staru, ve staré úlu a zpravidla již jen několik málo let. A na ty mladší, které potřebujeme pro zachování včelaření v dalších desetiletích se zapomíná. A právě tam, kde to pochopili vznikají krajské dotační programy pro začínající včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610)

Komůrky vzduchotěsně zavřít, třeba z obou stran tím silikonovým tmelem
nejde, Zřejmě by tam při rozdílu teplot vznikal tlak a tím stálé pnutí a
když nic jiného, podstatně by se snížila životnost polykarbonátu, začal by
se rozpadat podél komůrek. Proto, jak jsem pochopil, třeba na skleníky se
možná horní strana polykarbonátu tím tmelem utěsní, ale spodní jen zalepí
tou páskou. Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková
fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
životnost. Uvnitř si myslím, že by se na to mohla používat jakákoliv trochu
lepší silnější páska. U malých kousků polykarbonátu s větší tloušťkou by
ještě šlo nechat ty komůrky prostě otevřené, nebo je jen zalepit obyčejnou
páskou a jednou za čas komůrky otevřít a špínu "vyšůrovat" nějakým drátkem s
namotanou vatou nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:04 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V
> technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody
> vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a
> bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je
> asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá
> dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
> Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609)

Dekuji za posledni reakci, konecne taky nekdo, kdo umi normalne odpovedet a nezacne plkat nesmysly o hospode, nebo kockach. Ja jiz vcelarim, ale chtel sem rozsirit na vic ulu.Kdyz to nejde, tak to nejde.Necham si svy 3 uly a budu si myslet svoje o CSV.Tim bych debatu na tema dotace ukoncil.Dekuji za vsechny nazory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.103.76.69) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609)

Michale, dotace pro začínající včelaře-fyzické osoby nejsou poskytovány ani z EU ani ze strany státu (tedy ČR). Proto se některé kraje(tam kde mají šikovné zastupitele v krajských výborech ČSV) dohodly na poskytování podpory ze strany krajského úřadu právě těm novým včelařům. Takže chcete-li začít včelařit a využít dotace, podívej te se na web příslušného krajského úřadu (dle Všeho bydliště).Pokud tam nic nenajdete, máte smůlu, jak jsem již uvedl, žádná dotace na úly a základní vybavení není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.100.123.170) --- 13. 3. 2009
seminář

Přátelé včelaři přijedˇte zítra na Vysokou Libenˇ podiskutovat .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vosař (82.150.166.38) --- 13. 3. 2009
Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí (34621)

Vážení přátelé,k Vaší diskuzi,ke které mám velké výhrady,Vám doporučuji obrátit se na www.zahrada.cz/forum,kde běží velmi hodnotná diskuze na tema PANČOVANÝ MED.
vosař

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 13. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610)

Páska na spoje ze sádrokartonu je na papírové bázi a nasává (absorbuje) vlhkost a tuto vlhost také vydává.
Jediným řešením je pracovat v dílně za sucha, při relativní vlhkosti kolem 30% a zbylá vlhkost není na závadu.


Hydormetr je v každé druhé domácnosti a dá se také koupit. Nejsou to vyhozené peníze a dá se použít i ve včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609) (34622) (34624)

Kde u nás v ČR konkrétně systém hmyzosnubných rostlin kolabuje a kde v
kterých oblastech je proto nutné kvůli tomu dotovat včelaření? Kde
konkrétně třeba v Německu to kolabuje, když němci mají hustotu zavčelení asi
desetkrát menší než my? A kde je v západních státech ve velkých městských
aglomeracích naopak obvykle zákaz chovu včelstev místními vyhláškami.

r. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 13, 2009 12:24 PM
Subject: Re: dotace na nakup ulu


Radime ty důkazy již ve světě jsou. přišlo se nato až příliš pozdě kdy
rovnováha byla narušena tak dokonale , že zdaleka nestačilo tam honem nějaká
včelstva dovést. po včelách jako nejdůležitějším opylovači začali mizet i
jiné druhy rostlin které zase byly zdrojem potravy pro ostatní opylovače a
systém hmyzusnubných rostlin následně v dané oblasti kolaboval a uvolněný
prostor obsadily rostliny větrosnubné. dnes se tam opylování kultur
zajišťuje jinými mnohem nákladnějšími postupy .

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609) (34622)

Radime ty důkazy již ve světě jsou. přišlo se nato až příliš pozdě kdy rovnováha byla narušena tak dokonale , že zdaleka nestačilo tam honem nějaká včelstva dovést. po včelách jako nejdůležitějším opylovači začali mizet i jiné druhy rostlin které zase byly zdrojem potravy pro ostatní opylovače a systém hmyzusnubných rostlin následně v dané oblasti kolaboval a uvolněný prostor obsadily rostliny větrosnubné. dnes se tam opylování kultur zajišťuje jinými mnohem nákladnějšími postupy .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotace na nakup ulu
> Datum: 13.3.2009 09:23:47
> ----------------------------------------
> Já souhlasím spíše s KaJi. Dotace v současné formě mně připadají čistě jako
> politický populismus, který nic neřeší. Jestli někde v přírodě chybí nějaké
> opylování, tak se to musí řešit adresně, za prvé to musí někdo - úřad
> dokázat nějakou studií a potom na základě té studie buď plošně přispět
> dotacemi každému, kdo má v dané oblasti včelstva nebo určit konkrétní místo
> a vyhlásit něco jako poptávku nebo výběrové řízení na umístění stanoveného
> počtu včelstev na stanovené místo za stanovených podmínek, aby se mohli
> zúčastnit všichni , kdo mají zájem. Pokud v přírodě v nějaké oblasti
> opylování nechybí, nemá smysl v té oblasti podporovat včelaře, je to jen
> vyhazování peněz a deformování místního trhu se včelařskými produkty. A
> jiný důvod než opylování, proč včelaření podporovat, nevidím. Jestli chce
> úřad podpořit mladé začínající včelaře, tak ať podporuje místní včelařské
> kroužky nebo nějakého provozovatele včelařských kursů pro začínající
> včelaře. Bohužel u nás to je jinak, funkcionáři Svazu a jejich "odborníci"
> brečí před novináři a politiky, že včelaři vymírají, že bez opylování
> příroda hyne, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ve skutečnosti říkají mezi řádky
> "řadových včelařů ubývá a bude jich ubývat ještě více a my budeme mluvit za
> čím dále méně lidí a náš vliv se bude ještě zmenšovat, státe, dej peníze
> daňových poplatníků, aby se tento přirozený vývoj aspoň zpomalil !" A stát
> zastoupený konkrétními politiky dává, protože včelaři jsou pořád
> nezanedbatelnou voličskou základnou.
> Je pak věcí vnitřní kultury každého jedince, jak se k tomu postaví. Jestli
> se v první řadě zajímá o dotace ve stylu " nebudou dotace, nebudu včelařit"
> nebo jestli prostě včelaří a do včel investuje a potom se zajímá o možnost
> dotace, aby zmenšil náklady nebo vůbec nechce kdesi na úřadech blbnout s
> nějakým vyplňováním dotazníků a s projektem a pro něho s otravným jednáním s
> úředníky....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 12, 2009 7:32 PM
> Subject: dotace na nakup ulu
>
>
> > Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
> > asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve,
> ze
> > vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
> > mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
> > opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: list na mezist?ny (34308) (34310) (34311) (34620)

Nějaká ta spora moru propuknutí choroby nevyvolá, na to jsou jich třeba miliony . Důležitá je ekonomika. Při výkonu 20 mezistěn za hodinu to může být zajímavé pro včelaře kteří to nejbližší prodejny mají desítky km a nevýhodné spojení. Vezmu li v úvahu že to je dávka tak pro jedno včelstvo na rok , Tak nevím? To již neuvažuji o ceně zařízení. Ale proti gustu žádný dišputát.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marek David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: list na mezist?ny
> Datum: 13.3.2009 08:57:33
> ----------------------------------------
> Osobně mám poslední verzi nabízeného lisu od p. Trundy, rámeček je dubový,
> lavní hranol je jasanový.Přístroj jsem si nechal seřídit a při minimální
> tlouště mezistěn dosahuji deklarovaných 20 kusů za hodinu. Tím jsem se
> vyhnul popisovaných nepříjemností. Myslím, že je odvaha pustit se proti
> loby výrobců, ale ruku na srdce, kdo pálí mezistěny po moru ? Žádný výrobce
> Vám nedá záruku, že nějaká spora nepřežije !
> Domácí vosk je jistota.
> Proto trvejte na seřízení a budete spokojeni. David
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609)

Já souhlasím spíše s KaJi. Dotace v současné formě mně připadají čistě jako
politický populismus, který nic neřeší. Jestli někde v přírodě chybí nějaké
opylování, tak se to musí řešit adresně, za prvé to musí někdo - úřad
dokázat nějakou studií a potom na základě té studie buď plošně přispět
dotacemi každému, kdo má v dané oblasti včelstva nebo určit konkrétní místo
a vyhlásit něco jako poptávku nebo výběrové řízení na umístění stanoveného
počtu včelstev na stanovené místo za stanovených podmínek, aby se mohli
zúčastnit všichni , kdo mají zájem. Pokud v přírodě v nějaké oblasti
opylování nechybí, nemá smysl v té oblasti podporovat včelaře, je to jen
vyhazování peněz a deformování místního trhu se včelařskými produkty. A
jiný důvod než opylování, proč včelaření podporovat, nevidím. Jestli chce
úřad podpořit mladé začínající včelaře, tak ať podporuje místní včelařské
kroužky nebo nějakého provozovatele včelařských kursů pro začínající
včelaře. Bohužel u nás to je jinak, funkcionáři Svazu a jejich "odborníci"
brečí před novináři a politiky, že včelaři vymírají, že bez opylování
příroda hyne, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ve skutečnosti říkají mezi řádky
"řadových včelařů ubývá a bude jich ubývat ještě více a my budeme mluvit za
čím dále méně lidí a náš vliv se bude ještě zmenšovat, státe, dej peníze
daňových poplatníků, aby se tento přirozený vývoj aspoň zpomalil !" A stát
zastoupený konkrétními politiky dává, protože včelaři jsou pořád
nezanedbatelnou voličskou základnou.
Je pak věcí vnitřní kultury každého jedince, jak se k tomu postaví. Jestli
se v první řadě zajímá o dotace ve stylu " nebudou dotace, nebudu včelařit"
nebo jestli prostě včelaří a do včel investuje a potom se zajímá o možnost
dotace, aby zmenšil náklady nebo vůbec nechce kdesi na úřadech blbnout s
nějakým vyplňováním dotazníků a s projektem a pro něho s otravným jednáním s
úředníky....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 7:32 PM
Subject: dotace na nakup ulu


> Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
> asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve,
ze
> vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
> mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
> opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Já to zopakuji, psal jsem, že nezahuštěný med ve formě řidšího
nekrystalizujícícho sirupu je podstatně vhodnější pro "těžbu" u nějakého
velkovčelaře, pro manipulaci při zpracování na linkách i při přepravě, pro
použití v nějakém potravinářském provozu i pro použití u koncových
spotřebitelů třeba do čaje. Pokud se tedy někomu podaří dát dohromady takové
ošetření toho medu, aby se nekazil a jeho chuť zůstala medová, vytlačí
takový med podle mně velice rychle klasický krystalizující nepastovaný i
pastovaný med z většiny trhu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 13, 2009 8:35 AM
Subject: RE: Řídký med je pro spotřebitele lepí


Vyšší obsah vody v medu způsobí, že med zkvasí. Proto jej včely zahušťují
(zbavují vody), aby se v něm kvasinky a jiné mikroorganizmy již nemohly
množit. Je to vlastně obdoba sušení - konzervování potraviny odstraněním
vody. Přítomnost vody v medu krystalizaci nezabrání, např. řídký řepkový med
zkrystalizuje (ztuhne) a potom tato tuhá hmota klidně zkvasí a vznikne
páchnoucí kaše.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším
množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel
požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný
med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med,
který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle
klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má
automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě
sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med
ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a
případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně
jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu
ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se
med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo
zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek David (88.100.149.40) --- 13. 3. 2009
Re: list na mezistěny (34308) (34310) (34311)

Osobně mám poslední verzi nabízeného lisu od p. Trundy, rámeček je dubový, lavní hranol je jasanový.Přístroj jsem si nechal seřídit a při minimální tlouště mezistěn dosahuji deklarovaných 20 kusů za hodinu. Tím jsem se vyhnul popisovaných nepříjemností. Myslím, že je odvaha pustit se proti loby výrobců, ale ruku na srdce, kdo pálí mezistěny po moru ? Žádný výrobce Vám nedá záruku, že nějaká spora nepřežije !
Domácí vosk je jistota.
Proto trvejte na seřízení a budete spokojeni. David

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 13. 3. 2009
RE: Řídký med je pro spotřebitele lepí (34599)

Vyšší obsah vody v medu způsobí, že med zkvasí. Proto jej včely zahušťují (zbavují vody), aby se v něm kvasinky a jiné mikroorganizmy již nemohly množit. Je to vlastně obdoba sušení - konzervování potraviny odstraněním vody. Přítomnost vody v medu krystalizaci nezabrání, např. řídký řepkový med zkrystalizuje (ztuhne) a potom tato tuhá hmota klidně zkvasí a vznikne páchnoucí kaše.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Řídký med je pro spotřebitele lepí

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med, který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 3. 2009
RE: dotace na nakup ulu (34609) (34616)

> Ale nevim nevim je to prace a regulerni zavazek. Neni lepsi nadavat, ze ti nikdo
> nic neda?
> Frantisek

A tech zihadel :-))

Doufam ze i pres nase jadrne komentare brzy zacnes, a dosahnes i na tu dotaci.

Hodne zdaru
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 3. 2009
Re:dotace na nakup ulu (34612)

> KaJi:
> Sice fotografovani a zradlo pro kocky je drobek mimo misu a zaroven si
> protirecite, presto vas komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a
> nebudu se nad nim rozcilovat :-D

Nezlob se na me ale, napsal jsi ten prvni prispevek tak ze reakce Karla byla vice nez vystizna, ma u me bod :-)

Co treba nekde nejak vydelat ci usetrit naky prachy a pak si na svoje triko koupit ul dva - porizovacka noveho ulu cca 1500. Klimatizovany sklad sousi a pocitacem rizenou odvickovaci linku potrebovat hned nebudes:-)
A vsadim se ze clovek za rok vic jak cenu jednoho ulu propije :-)) Tak to zkus risknout a treba tim udelas i neco pro sve zdravi :-)

A aby byla motivace: u nas mame nactiletyho (15 asi tak) kluka, ktery si u rodicu vymodlil tri nove uly, ted jich ma jedenact krasnych novych po 2-3 sezonach.

No a pak taky loni u nas zacinajici kolega dostal proplacen material za 10000,- Jsme stredocesky kraj

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 13. 3. 2009
RE: dotace na nakup ulu (34609)


Tak Michale kdyby jsi misto prazdneho tlahani bez znalosti veci trochu hledal informace. Tak by jsi nalezl, ze Kralovehradecky kraj podporuje vcelare v ramci ekologickych grantu. Da se zde nalezt i kontakt na ing. Slavika ktery urcite i poradi.Takze jeste mas chvilku casu se k tomuto gratu prihlasit je zde :
http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/kraj-volene-organy/granty-dotace/granty-dotace-2009/granty-ziv-prostredi-2009/ZPD032009-ochrana-prirody-a-krajiny.xls

Ale nevim nevim je to prace a regulerni zavazek. Neni lepsi nadavat, ze ti nikdo nic neda?
Frantisek


Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava
asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve, ze
vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se
mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy
opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34612)

komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a nebudu se nad nim rozcilovat :-D
--------
Tak my dlouhomyslně vysvětli, proč by měl někdo dostávat dostace, protože je mladý a chce začít včelařit.

Z mého pohledu je koníček jako koníček. V čem je rozdíl?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

číma (88.101.64.23) --- 12. 3. 2009
voda v medu

Asi většina včelařů má zkušenost s medem, který má více % vody, než je zdrávo. Víckrát takový med nevytočí. Problém je takový med prodat. Výkup výrazně sráží cenu, prodej ze dvora takový med pokazí kšeft, protože kvasí.
Dobře odvětraný med znamená pro včelaře mít s ním co nejméně práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 12. 3. 2009
Voda v medu a cukernatění.

Je nesmysl propagovat med z vyšším obsahem vody.Jakmile začne probíhat kvašení což u většiny medů nad 21% je běžné přestává být poživatelný kdo nezkusil tak mu to vřele doporučuji(jistě mu zákazníci poděkují a jen se k němu pohrnou)pak už nebude experimentovat s medem s vysokým obsahem vody,aby zjistil že má po třech měsících kyselou nechutnou hmotu ktrá se nedá spracovat snad kro lihovin na nic.Pokud má med více vody tak ho včelám prostě nechám.Rozpustit sklenici cukernatého medu není problém a kdo chce řidší med tak tomu doporučuji pastový nebo akátový ten nestačí přádně scukernatět i při malém obsahu vody.Spousta lidí si dnes oblíbyla květové pastové medy pro chuť a manipulaci s nimi a dává jim přednost před tmavými.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 12. 3. 2009
dotace na nakup ulu

KaJi:
Sice fotografovani a zradlo pro kocky je drobek mimo misu a zaroven si protirecite, presto vas komentar beru jako nazor kratkomyslneho cloveka a nebudu se nad nim rozcilovat :-D

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2009
Re: dotace na nakup ulu (34609)

Docela me stve, ze vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty.
-----
Mě taky. A navíc nepodporuje ani mladé či staré fotografy. To je daleko dražší - fotoaparáty, černá komora, filmy, papíry, digiťák, počítač, ... A protože kočkám došly granule, tak mě tak napadá, že i my chovatelé koček, nejsme vůbec podporovaní. A bez koček by došlo k přemnožení myší.

Nechápu, proč by proboha stát měl podporovat nějaké koníčky. Notabene, koníček, který je v daňovém zákoně uváděn jako ziskový.

Pokud chci začít hobby-včelařit, tak snad nepotřebuji nějakou velkou investici.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607)

Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 12. 3. 2009
dotace na nakup ulu

Nevite jestli je mozna nejaka dotace na nakup ulu, treba z EU? To se dava asi jen kdyz mate nejakou nemoc a uly musite spalit, ze? Docela me stve, ze vcelarstvi malo podporuje zacinajici a mlade vcelare i studenty. Vsude se mluvi o tom jak vcelari starnou a co se pro mlady dela, ale ja mam tedy opacny dojem. Tedy alespon v Kralovehradeckem kraji..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Zimní ztráty

Zimní ztráty lze doplnit i bez dotací. Všechny slušné včelaře zdraví HaF

http://img4.imgup.eu/vloupani_1.jpg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 12. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569)

Dobrý den,
nejsem dealer firmy Bison, ale dovoluji si doporučit tři konkrétní lepidla:
Bison HARD PLASTIC (rychleschnoucí)
Bison POWER ADHESIVE (BISONITE) (dvousložkové)
Bison PLASTIC ADHESIVE COLLA TRANSPARENT, někdy v názvu je ještě slovo KLEBER (rovněž rychle schne a má vysokou pevnost)

Protože jsem z oboru, tak si dovoluji upozornit, že silikonem se neudělá pevnostní spoj.
Jedno z výše uvedených lepidel máme dlouhodobě ověřeno na statisících spojích kdy lepíme polykarbonát. Samozřejmě pro konkrétní použití je třeba znát podrobnosti (materiály, tvar spoje, použití, namáhání, ...).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep? (34599) (34604) (34605)

tak tohle bys měl potvrdit zdrojem informace Velice rád bych to nastudoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep?
> Datum: 12.3.2009 14:32:17
> ----------------------------------------
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> >Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody
>
> To není pravda. Zásadní pro krystalizaci je poměr vody a glukosy a teprve
> potom ostatní poměry, jako například poměry cukrů. Výše uvedené sdělení je
> tendenční mýtus vyvrácený experimentálním výzkumem.
>
> Antonín Přidal
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep? (34599) (34604)

From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody

To není pravda. Zásadní pro krystalizaci je poměr vody a glukosy a teprve
potom ostatní poměry, jako například poměry cukrů. Výše uvedené sdělení je
tendenční mýtus vyvrácený experimentálním výzkumem.

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re:??dk? med je pro spot?ebitele lep? (34599)

Na krystalizaci medu má zásadní vliv poměr cukrů v medu a ne obsah vody v medu. jeho ztvrdnutí na kámen se zabrání jen pastováním nebo nedovolenými zásahy do něj ( přehřátí, přidání škrobu nebo odfiltrování pylu)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ??dk? med je pro spot?ebitele lep?
> Datum: 12.3.2009 09:11:26
> ----------------------------------------
> Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším
> množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel
> požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný
> med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med,
> který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle
> klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že
> má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve
> formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký
> med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a
> případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně
> jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve
> velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více,
> protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou
> místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78276 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34604 do č. 34664)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu