Včelařská konference

Kde se dá sehnat levný cukr ve velkém balení aspoň po 5 kg.Klidně i na živnosťák.Větší množstvý už mě unavuje lítat po marketech kde v akcích stejně bývá vyprodán nebo daj na osobu 10 kg a šmitec.To se pak 11 metráků těžko schání.dík za informaci J.
-----
už jsem toho chtěl nechat, ale kdyby tak někdo vymyslel mechanizaci na vyklepávání kilových pytlíků.

Vloni to zachránila acke Hypernovy s 5kg taškami a kdyby se to tak opakovalo:-))

Už jsem se chystal počítat, kolik vlastně "ušetřím" za hodinu rozbalování kilovek abych věděl o kolik dražší můžu koupit cukr v pytlích a místo toho jít dělat něco rozumnějšího a výdělečnějšího .-))

A nebo naučit jíst včely cukr z kilovek:-))

Karel

Cukr ve velkém balení za dobrou cenu v podstatě pod 20 Kč neseženete, ani když ho budete brát 100 t jako obchodník. Nejlevnější je bohužel market. Již dva roky po sobě mi vyvezli palety na parkoviště, na podzim 4 t. ALe někdy samozřejmě narazíte na magory.

>Klasický sud od nafty se začne prý nafukovat asi od 4 atm. Sud, kompresor, hadici mám a pár svárů mě také nezabije a regulační pojistný ventil se už soustruží takže na podzim dám vědět, jak to dopadlo. Zdraví R. S<
----------------------------------------------------------
Na to je vhodný 200 l plechový sud s obručemi starší výroby. Snáší vyšší vnitřní pnutí.
Zdraví JK

>Vždy záleží na rychlosti, protože po prvním (nakrmeném, vloženém, naplněném či převráceném krmítku) úlu máte čas tak 15 minut do posledního úlu na stanovišti. Jsem zvědavý, jak umíte rychle ujíždět s Vašimi čerpadly s mrakem včel v zádech. G.Pazderka<
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko, nedramatizoval bych to tak. Doporučuji i jiné filmy než o afrikanizovaných včelách. Například Včelka Mája, Pan Včelka a podobné. Tam se neutíká.

Nic ve zlém. Včelařím teprve 35 let a ještě jsem při krmení utíkat ani ujíždět nemusel. Dnes by mě to již šlo dosti bídně.
JK

Kde se dá sehnat levný cukr ve velkém balení aspoň po 5 kg.Klidně i na živnosťák.Větší množstvý už mě unavuje lítat po marketech kde v akcích stejně bývá vyprodán nebo daj na osobu 10 kg a šmitec.To se pak 11 metráků těžko schání.dík za informaci J.

Prokázané ohnisko je v Katovicích. Podrobnosti jsou v nařízení SVS č.8/2008
http://www.svscr.cz/download.php?idx=3158
Další ohniska se podle diagnostiky dají předpokládat v Katovicích, Krty-Hradci, Modlešovicích a Hajské. To bude ale jisté až po prohlídce včelstev.
Jirka Přeslička

To jsou hodně staré názory a nefungovoly ani našim dědečkům.Vaše včely loupí, protože je nemáte přiměřeně silné,vitální a dobře připravené na zimu. Prostě to neumíte. A tady musíte začít!!! Pak je vše jinak, včetně výnosů. Musíte ale splnit toto:
1/Při medobraní zvl. poslením se k včelám chovat
ohleduplně a citlivě.
2/Do úlu mít pouze jeden otvor v době slídění a ne
musí být nijak malý
3/ Všecky chcípáčky a neduživce pospojovat nebo zlikvidovat a nahradit je odělky z dřívějška. Když toto splníte zaručuji vám, že si budete o loupeži pouze číst a matně vzpomínat jaké to kdysi bylo. Hodně úspěchů!
Zdraví R. Stonjek

Chci se zeptat nevíte kde se nachazí mor plodu na Strakonicku ? A kde je ochranné pásmo ?

Přátelé!

Jelikož informací není nikdy dost, tím víc, pokud je předává člověk velice
zkušený a uznávaný jako včelař a profesor.
Proto mi snad nebudete mít za zlé, pozvu-li Vás za náši ZO na odbornou
včelařskou přednášku:

Arnošt Hrdina, předseda ZO ČSV Brno-Kr.Pole
-------------------------------------------------

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ ŽIVANSKÉHO, BRNO KRÁLOVO POLE
POŘÁDÁ PŘEDNÁŠKU

Doc. RNDr. Vladimíra Ptáčka, Csc
Na téma:


VLIV PROSTORU ÚLU NA ROJENÍ
a
OPYLOVATELÉ NAŠÍ PŘÍRODY, (čmeláci, včely samotářky.)


Přednáška se koná dne 25. března 2009 v 17:00 hodin,
Husitská 1, Brno Královo Pole, 1. patro-velká zasedačka MČ.

Na přednášku Vás zvou včelaři ZO ČSV Živanského.
Vstup je volný.

1 PŘED ÚLY NEBO KOLEM NICH UDRŽOVAT POŘÁDEK
2 ZÁSADNĚ NENECHÁVAT NIKDE ZBYTKY PLÁSTŮ RÁMKY VOSKU ATD.
3 NEDÁVAT PŘED ÚLY PO MEDOBRANÍ PLÁSTY K VYLÍZÁNÍ
4 OD ZAČÁTKU ČERVENCE OBVYKLE ZAČÍNÁ SLÍDIVOST, OŠETŘOVÁNÍ VČELSTEV DĚLÁME NEJLÉPE BRZY RÁNO DOKUD NENÍ NA ČESNECH RUCH
5 PŘI ZJIŠTĚNÉM NÁLETU SLÍDILEK POMÁHÁ OKOLÍ A ÚLY DŮKLADNĚ NAMOČIT NEJLÉPE PŘES NĚ VHODIT MOKROU PLACHTU. ODPALUJÍCÍ SE VODA UTLUMÍ VŮNI VČELSTVA.TtAKÉ POMÁHÁ PŘED ZÚŽENÉ ČESNO DÁT TABULKU SKLA. DOMÁCÍ CESTU NAJDOU CIZÍ NE. ÚDAJNĚ POMOHOU I ZELENÉ VĚTVE PŘED ČESNEM
6 V PODLETÍ ÚL MÁ MÍT JEN TOLIK PROSTORU ABY HO VČELY BYLY SCHOPNY UBRÁNIT

BÝVÁ TO JEN ZÁSLUHOU VČELAŘE

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Helena Haasov? <helena.haasova/=/atlas.cz>
> Předmět: loupe
> Datum: 20.3.2009 15:00:57
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném
> stanovišti.
> V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží
> i když jsou česna zůžena na minimum.
> Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak
> tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit.
>
>
>

Jestli se nemýlím, tak včelařské družstvo v Tachově mělo vyzkoušeno jako optimální, maximální počet včel na jednom stabilním stanovišti 36 úlů. Tak bych určitě nešel do víc než 40, ale jako optimální bych viděl 30.

Dobrý den,
mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném stanovišti.
V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží i když jsou česna zúženana minimum.
Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit. Děkuji

Dobrý den,
mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném stanovišti.
V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží
i když jsou česna zůžena na minimum.
Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit.

On Friday 20 of March 2009 10:32:35 Honza wrote:
> Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev
> nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim
> tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim
> zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> ..uživnost tam zcela jiste bude .H

Zdravim,

je to prece jen trochu mimo, ale drive tu byla debata ve smyslu, ze pokud
nekdo ma 40 vcelstev a nejake naklady x a rozsiri na 400 , tak naklady se
zvednou 10x x , ale vynosy pri stejnem zpusobu osetrovani stoupnou treba jen
o 40 % , nemluve o tom, ze napr. ja jsem mel (mam) misto se super snaskou,
ovsem staci drobnost - zemedelci se vykaslou na horcici, lonske prezimovani (
prosim no flame, u mne konkretne to dopadlo spatne ) , lonske sucho a potom
zima a mate z toho pouze ty naklady, nemluve o tom, ze z 80 vcelstev to uz
med jen tak po sklenicich nerozprodate . Jak jiz psal prede mnou p. Polasek,
pokud to myslite jako zimoviste pro kocovani, muze to byt jinak.

Stastnou ruku pri vyberu.



Honza

v obci jsme měli vždycky tak 70 - 80 včelstev př. u mne je 30 o 50 m dále 12 a o dalších 100m 25 včelstev.Je to o úživnosti dané oblasti a neposlední řadě hraje roli právě ta bariéra vzdáleností pro přenosy chorob.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Malo nebo moc
> Datum: 20.3.2009 13:57:28
> ----------------------------------------
> 80 včelstev na jedné hromadě, ale stejně tak i 40 je nepřirozené a včely
> budou vždy náchylnější k chorobám a citlivější na různé intenzívní metody
> chovu s cílem získat co nejvíce medu. I když teoreticky se dá představit
> krajina, kde do vzdálenosti 2 - 4 kilometrů toho kvete tolik, že si každé
> včely nanesou denně aspoň toho půl kila sladiny pro sebe a do vzdálenosti
> cca kilometr, dva se nachází zdroje mnoha tun sladiny pro více intenzívních
> snůšek, aby chov těch 80 včelstev na jednom místě byl vůbec rentabilní, v
> praxi to musí být výjimečné místo. V mém okolí odhaduji tyto zdroje na
> maximálně 10 - 20 včelstev na jednom stanovišti. Mít místo, kde by mohlo
> být celoročně 80 včelstev chráněné před nenechavci a s dobrým příjezdem,
> uvažoval bych o kočování, většinu včelstev bych rozházel na různá místa tak
> po 6 - 8 kusech jako náklad jednoho přívěsného vozíku a od května po
> červenec je vozil po snůškách a tam nechával jen od srpna po duben
> přezimovat.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
> Subject: Malo nebo moc
>
>
> > Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80
> včelstev
> > nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a
> jarnim
> > tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> > rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak
> nevim
> > zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> > ..uživnost tam zcela jiste bude .H
>
>
>
>

Nevím jestli už máš na tom stanovišti 40 včelstev, nebo si je tam chceš pořídit. Pokud ti budou přibývat postupně, určitě poznáš, kdy se to včelám přestane líbit.

Podle mě je i 40 moc. A určitě je dobré mít nějaké stanoviště záložní, protože čert nikdy nespí.

Já bych šel nejspíš do 3*27.

Necelá třicítka se dá už obsloužit za jeden výjezd a není to takový hukot. Hlavně při krmení atd.

Karel

80 včelstev na jedné hromadě, ale stejně tak i 40 je nepřirozené a včely
budou vždy náchylnější k chorobám a citlivější na různé intenzívní metody
chovu s cílem získat co nejvíce medu. I když teoreticky se dá představit
krajina, kde do vzdálenosti 2 - 4 kilometrů toho kvete tolik, že si každé
včely nanesou denně aspoň toho půl kila sladiny pro sebe a do vzdálenosti
cca kilometr, dva se nachází zdroje mnoha tun sladiny pro více intenzívních
snůšek, aby chov těch 80 včelstev na jednom místě byl vůbec rentabilní, v
praxi to musí být výjimečné místo. V mém okolí odhaduji tyto zdroje na
maximálně 10 - 20 včelstev na jednom stanovišti. Mít místo, kde by mohlo
být celoročně 80 včelstev chráněné před nenechavci a s dobrým příjezdem,
uvažoval bych o kočování, většinu včelstev bych rozházel na různá místa tak
po 6 - 8 kusech jako náklad jednoho přívěsného vozíku a od května po
červenec je vozil po snůškách a tam nechával jen od srpna po duben
přezimovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
Subject: Malo nebo moc


> Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80
včelstev
> nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a
jarnim
> tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak
nevim
> zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> ..uživnost tam zcela jiste bude .H

Samozřejmě, že dál nemnožím, protože ještě musím lecos vychytat. Nemusím vůbec nic měnit, jen nahonit trochu času a hlavně odstranit dřinu.Ale i s tím jak to je bych zvládl dvojnásobek, ale jak praví klasik" Zbytečně se dře pouze blb. Stejně to s tím sudem vyzkouším, že by to nešlo to se mi nezdá. Klasický sud od nafty se začne prý nafukovat asi od 4 atm. Sud, kompresor, hadici mám a pár svárů mě také nezabije a regulační pojistný ventil se už soustruží takže na podzim dám vědět, jak to dopadlo. Zdraví R. S

Právě kvůli možné nákaze bych dal přednost dvěma stanovištím - bez ohledu na
počet včelstev. To proto, že kdyby se - nedej Bůh - na jednom stanovišti
vyskytla nákaza morem, aby mi alespoň nějaké včely zůstaly. Podmínkou je
ovšem hospodařit na obou naprosto odděleně.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
Subject: Malo nebo moc


Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev
nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim
tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim
zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
..uživnost tam zcela jiste bude .H


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3950 (20090320)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Doplňování krmítek hadicí je lákavé. Musí být k tomu však spolehliva technika, jinak to nemusí dopadnout dobře. Jaké je podle praxe optimální doplňované množství v l/min? Tlakování sudů stlačeným vzduchem je nebezpečné, velmi nebezpečné!

Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz ...uživnost tam zcela jiste bude .H

Podle diskuze chceš navyšovat stavy. Podle mého praktického poznání musíš, jestli chceš krmit sirupem, vyřešit logistiku a problém se slíděním a dodání zásob kdykoli v jedné osobě. To jak to řešíš nyní je jedno. Důležitý je naučený přístup přitom navyšování stavu. Ten nynější přístup jsi podle mého názoru musel změnit, protože nad určitý počet krmení tak zkrátka jak ho provádíš v jedné osobě nefunguje.

Vše co jde, musíš nachystat předem doma. To je základ. A jesli nějaká Ikea nádoba se slámou bude zdržovat a nestihneš dodání zásob udělat za určitý čas, pryč s ní. Sklenice (kyble) si můžeš doma nachystat na transpotr, Nástavky můžeš mít právě jako ochranu na nákladu na sklenice, můžeš mít od posledního vybírání medu na úlu poznámku kolik dodat sirupu a takto je jen otázkou nakolik včelstev se ten daný den cítíš (jseš připraven) s dodáním zásob, protože dodání zásob je otázkou rozmístění krmítek a do 15 minut je dát a odjet jinam.

Důlležité je: Při dodávání zásob se totiž na jiných stanovištích ještě často vybírá a točí med, hlavně VD (dávání vtahování gabonů, a kyselin), často se musí řešit velká slídivost a nakonec jesli je rodina, tak spokojená rodina je základ práce a míru v duši. Ta rodina, která vyžaduje hromadu času a peněz je, tím hlavním. To vše v jedné osobě. Ten čas dodávání zásob je hlavní období včelařství na kterém závisí úspěch. Dá se to řešit i ponecháním medu. Takže vychází, že zase je jedno kolik je včelstev ale kolik jsi toho se svou metodou stihnul v jedné osobě.

.........

>KaJi (88.103.157.154) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34726)
Gusto, asi včelařím v jiných podmínkách, mám jinak rozestavěné úly, a taky jich mám o dost míň jak ty:-)
To je moje představa na časy až mi dojdou síly nosit kanystry ručně.:-)) Spíš si dnes právě kvůli loupeži nedovedu představit krmení ze sklenic na stropě bez ochranného nástavku jak vidím jinde.
<

stonjek (90.183.70.9) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724)
>Pepo jen blb se zlobí, když mu někdo poradí co se mu neosvědčilo.

Jestli někoho, kdo se neumí podepsat ani vlastním jménem, odhánějí při krmení včely, měl by se to tedy nejdřív naučit.<
.........


Tak teď nevím co si mám převzít z Tvé diskuze. Ten kanystr je těžký a jak a nejlépe a jednoduše jakou tlakovou nádobu nesdělíš.(nevíš)

Praktický pohled hodně soutěží s pravdou a správným východiskem. Nevím jaký význam má nějaké jméno s prací. Také nemáš své dělnice v úlu pojmenované a přesto Ti umí udělat výnos. Nebo nosíš na pracovním oděvu jmenovku?

Taky jsem spokojený. I dvojčata /2roky/ na to vydržela koukat - málo střihů.
Dobře investované tři stovky.
A dost vychytávek jsem tam viděl. Ani nebyly zmiňovány, jen se mihly.

Jen mi není jasné, jak jde něco ve včelařině bez dotací.
Takové věci je nebezpečné zavádět. Aby se nám to nerozmohlo. :-))

Karel

Gusto, asi včelařím v jiných podmínkách, mám jinak rozestavěné úly, a taky jich mám o dost míň jak ty:-)

Ale krmím včas, večer a zatím jsme neměl problém. U kmenových včelstev. Máme tady dobrou podněcovací snůšku, odhaduji že víc jak 50% zásob je med.

Strčím tam odpoledny kontejnery a večer to tam leju.
A nemusím to dělat ani za světla, můžu si vzít červené blikátko na kolo jako čelovku.


A představa, že přijedu na stanoviště, z přívěsu vyvezu takový ten motorový rudl co se sním vozí třeba na stavbách suť atd, na něm budu mít soudek z plastu a vyjedu si na stanoviště a tam od skupiny úlu ke skupině popojedu a vyčerpám to tam. To je moje představa na časy až mi dojdou síly nosit kanystry ručně.:-)) Spíš si dnes právě kvůli loupeži nedovedu představit krmení ze sklenic na stropě bez ochranného nástavku jak vidím jinde.

Mezitím se chystám udělat do sudu díru a natéčkovat k čerpadlu 1" ventil aby to teklo přímo do kanystrů a možná si pořídím i pěkný elektrický rudl na kanystry a nástavky atd.

A odcházím tlouct úly a jinak se chystat. když jsem se konečně dočkal blahobytu a máme volné pátky. Prý někdy mají volné i čtvrtky :-)) Doufám že my v květnu a včervnu na ně najedem taky.

Karel

Já mám vyzkoušeno čerpání malým ponorným čerpadlem na 12 voltů o výkonu
okolo 15 wattů. Čerpadlo má malý průměr, takže obvykle projde přes hrdlo i
kanystrů a podobných nádob. Napájení dvoukilovým přenosným gelovým olověným
akumulátorem. Cukr musí být tak 1 :1, ne hustší a nesmí být studený, třeba
roztok ponechaný přes noc ležet venku, musí být vlažný, pak má menší
viskozitu. Ideální je, když se čerpá ihned po rozmíchání. Nesmí taky dlouho
ležet, protože v takovém cukru se většinou rozmnoží bakterie a zvýší
viskozitu roztoku. Kdysi jsem to uvažoval pro krmítka uzavřená v nastavcích
pro více včelstev položených na sebe nebo v zadovácích, která by nebyla
přístupná, cukr by do nich tekl hadičkou a množství roztoku v krmítku by se
sledovalo indikátorem. Nakonec jsem ty krmítka dohromady nedal, v nástavcích
položených na sebe jsem krmení vyřešil i bez toho a proti obyčejnému nalití
do krmítka takové čerpání nemá smysl. Ćerpadélko dávalo několik litrů
cukerného roztoku za minutu do výšky půl, jednoho metru, akumulátor měl
vydržet minimálně na 20 - 30 litrů roztoku.

R. Polášek

Pepo jen blb se zlobí, když mu někdo poradí co se mu neosvědčilo. Já to také nosím v 20 l kanistrech a bolí od toho tělo. Z kohoutu cukr teče docela dobře, tak jsem předpokládal, když tomu pomůžu cca 2,5 atm tak to na konci hadice poteče dost svižně. Jestli někoho, kdo se neumí podepsat ani vlastním jménem, odhánějí při krmení včely, měl by se to tedy nejdřív naučit. Mě se jedná pouze o ušetření práce a času a i podprůměrně inteligentní včelař jistě pochopil,že než se pokus uskuteční, tedy v podletí, bude to stát nějaký ten čas a ten se v sezoně hledá velmi špatně a co se neudělá v zimě nebo v předjaří to se už většinou nestihne. Zdraví R. Stonjek

Chmelová sadba
              

Chmelařský institut s. r. o. Vám nabízí k výsadbě sortiment všech českých odrůd chmele:

CENÍK PRO ROK 2009
Žatecký poloraný červeňák
Osvaldův klon 31, 72, 114

Sadba
       

Cena za kus
       

DPH

neozdravená
       

kořenáč
       

16,50 Kč1)
       

+ 9 %

ozdravená VT
       

kořenáč
       

31,- Kč1) 2)
       

+ 9 %


              

Hybridní odrůdy
Agnus, Bor, Harmonie, Premiant, Rubín, Sládek

Sadba
       

Cena za kus
       

DPH

ozdravená VT
       

kořenáč
       

32,- Kč1) 2)
       

+ 9 %


              

1) Informujte se o věrnostním a množstevním slevovém programu.
2) Ministerstvo zemědělství v rámci Zásad pro rok 2009 dotuje certifikovanou sazenici chmele ve zdravotní
třídě VF nebo VT do výše 15,- Kč za jednu rostlinu (viz Odkazy).



Na Vaši objednávku a na jakékoliv dotazy se těší:
       p. Miroslav Brynda
GSM: +420 602 111 638
Tel.: +420 415 732 126
Fax: +420 415 732 150
E-mail: m.brynda/=/telecom.cz        



Odkazy

Atlas odrůd chmele

Požadavky na kvalitní chmelovou sadbu

Dotace

Já bych zašel na chmelnici se sklenkou medu až se budou sázet sazenice

Dobrý den,
chtěl bych si vypěstovat vlastní chmel. Prosím o informaci kde by se daly koupit semínka chmele. Pokud víte kde se dají semínka zakoupit napiste mi prosím na e-mail: man.valek/=/seznam.cz.

Děkuji a jsem s pozdravem

M.Válek

Dobrý den,
chtěl bych si vypěstovat vlastní chmel. Prosím o informaci kde by se daly koupit semínka chmele. Pokud víte kde se dají semínka zakoupit napiste mi prosím na e-mail: man.valek/=/seznam.cz.

Děkuji a jsem s pozdravem

M.Válek

Nechápu to, u Vás buď není v podletí slídivost, nebo vymýšlíte to prat do včel nyní. Kdyby se tu diskutovalo o tom, jak jste natřely M1 plod, nebo jinak omezovaly VD, když je nejvíce zranitelný tak to chápu. Ale ne. Vy tu předvádíte jak prát do úlu cukr a navíc ještě tak blbě, protože při takovém cábrání je v podletí slídivost jak bejk. Vždy záleží na rychlosti, protože po prvním (nakrmeném, vloženém, naplněném či převráceném krmítku) úlu máte čas tak 15 minut do posledního úlu na stanovišti. Jsem zvědavý, jak umíte rychle ujíždět s Vašimi čerpadly s mrakem včel v zádech.




.................
> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) >Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek.< Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

Zakoupilo se to, shlédlo se to, líbilo se to. Budeme mít náplň na dvě schůze. Je to lidsky přístupné a milé dílko kde si autoři na nic nehrají a ukazují chov včel v různých konstrukcích úlů tak jak je včelaři dosud používají.
Doporučuji.
JK

> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek. Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Pred 15 rokmi som roztok dovážal na stanovište v 50 litr. nádobu z umelej hmoty so širokým uzáverom, nalieval do krhly a tak do kŕmidiel. Roztok som pripravil v starej páčke s ohrevom vody alebo som použil horúcu vodu.
Nebolo to pohodlné, preto som to riešil natlakovaním vzduchu. Opatril som veko kovovou rúrkou až ku dnu, a namontoval k tomu ventil pre veľkú hustilku.
Bol som sklamaný, plast nebol vhodný, zo začiatku sa medzi hladinu roztoku a veko dalo netlačiť len malé množstvo vzduchu, trochu roztoku odtieklo a znavu tlačiť, väčší tlak to neznieslo. moje úsilie vyšlo nazmar.
Záver, vyžaduje to iné riešenie, kovová nádrž, dokonalé utesnenie, elektriku a pod.
Riešil som inak a som spokojný. Drevného odpadu mám dosť, využívam hlavne vysušené výtlačky pri spracovaní vosku s vyradených plástov a hlavne mám to stále na ohradenej včelnici, ktorú navyše stráži aj nem. ovčiačka, ktorá mi navyše robí spoločníčku.
Investoval som do smaltovaného 60 litr. paráka, ktorý mi slúži aj na vytápanie vosku parou a pod. Na zohriate jednej dávky 35 kg cukru treba málo ohrevu, roztok nalejem do dvoch krhiel na vodu a za chvíľu rozlejem do vonkajších kŕmidiel (obsah 4-5 litrov). Je to vynikajúca spôsob ako lacno, rýchlo a pohodlne, a obslúžil som aj do 100 včelstiev. Ak sa človek s týmto spôsobom z žije, dokáže veľmi rýchlo včelstvá nakŕmiť. Vonkajšie kŕmidlá a povalové kŕmidlá použijem v hociktorú dennú dobu, Za posledných 25 rokov sa mi nestalo, aby bolo čo i len jedno včelstvo napadnuté a vyrabované.
Na východe slovenska hovoria "i tak še da"

Zřejmě nevíš o čem píši berlovka je pístové čerpadlo s jedním pístem ve tvaru berle vložilo se do vědra drželo pod paží jednou rukou se čerpe a druhou se stříká. dostřik 10 m. Při upevnění svorkou na 100 l sud který by byl na rudlu myslím že by to bylo dost rychlé na jeden zdvih 2 l zase není tak málo ( 4 muži obsluhovali pumpy o výkonu 200 l za minutu) Dostali jsme se do zajetí představ, že bez pořádného motoru nic nejde. Nezdá se vám to také.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 18:27:39
> ----------------------------------------
> Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
> J.T.
>
> > Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> > hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> > zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> > kapalin se běžně používají pístová zařízení
> >
> > Pepan
> >
>
>
>
>

Promiňte,video už jde,odvičkovače jdou zkušebně,kalové čerpadlo čerpe hustý cukerný roztok do výšky 3 m.Loni jsem třimetrovou hodici nahradil šestimetrovou až nemusim tak často pojiždět.Mám 70 včelstev ve dvou řadach.

Pokud máte u včel 220v nebo na přečerpání cukr. roztoku ze
sudu do kanystru je rychlejší čerpadlo na vrtačku výkonnější
/eshop.ceza.cz/za 140 kc na 3/4 hadici postup stejný nejdříve vodu a po nakrmení řádně propláchnout.
jde to rychle a bez cvrndání a námahy
zdravím dědek K
-------
Pokud někdo chce tohle odzkoušet na 12 ať dá vědět. Výměnou za slib výměny zkušeností mu pošlu 12Vmotor přes 500W, hřídel 8mm.

karel puntik jirus seznam cz

Jen první tři maily.

ahoj už to frčí já vám tedy prozradím jak to funguje,
dnes se ozval přítel a kdeže to čerpadlo je ,stáčí zadat
do vyhledavače /cerpadlo na vrtačku/a najdete čerpadla od 120
kc do 15000kc, to nejmenší od mechaniky 180kc /www.dompot.cz/
na půlpalcovou hadici utáhne ho 12v aku vrtačka na 10včelstev
to chce baterii2ah do čerpadla musíte nejprve nasát vodu a potom cukerný roztok 3:2 sud nebo barel dopravit ke včelám sací hadice tak dlouhá aby čerpadlo bylo nad krmítkem výtlak
krátký jinak časem kape kolem hřídelky.
Pokud máte u včel 220v nebo na přečerpání cukr. roztoku ze
sudu do kanystru je rychlejší čerpadlo na vrtačku výkonnější
/eshop.ceza.cz/za 140 kc na 3/4 hadici postup stejný nejdříve vodu a po nakrmení řádně propláchnout.
jde to rychle a bez cvrndání a námahy
zdravím dědek K

S tim vzduchem vam fandim, je to docela dobry napad :) Mohlo by byt za
malo penez hodne muziky, jen mam obavu z tech 30m hadice, urcite bych
sel do nejakeho vetsiho prurezu. Tou 3/4 hadici napoustim rozpusteny
roztok z velkeho 50l kyble do zahradni konve (kterou pak krmim) a tece
to uplne jak pos.... i pri plnem kyblu a to ma ta hadice jen 40cm delky.
Stridam dve konve, tak me to pomaly napousteni tak nevadi......


petr j.




stonjek napsal(a):
> To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> Stonjek
>
>

Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
J.T.

> Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> kapalin se běžně používají pístová zařízení
>
> Pepan
>

Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných kapalin se běžně používají pístová zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 17:15:21
> ----------------------------------------
> Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové
> čerpadlo na ruční pohon
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> > Datum: 19.3.2009 16:51:49
> > ----------------------------------------
> > To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> > kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> > 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> > protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> > také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> > zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> > Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných kapalin se běžně používají pístová zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 17:15:21
> ----------------------------------------
> Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové
> čerpadlo na ruční pohon
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> > Datum: 19.3.2009 16:51:49
> > ----------------------------------------
> > To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> > kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> > 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> > protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> > také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> > zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> > Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek
-----
Slyšel jsem o pokusech v tomto směru. Kolik tak takový pozinkovaný sud s obručema může udržet atmosfér?

-----
Tohle řešení mi nabízel tchán (starý praktik - i když ne včelař) jako alternativu k přenosnému/převoznému kompresoru, když jsem kdysi řešil jak aerosolovat na vzdáleném stanovišti. Prý ten sud vydrží poměrně vysoký tlak.
Ovšem poměrně zbabělý jsem býval i za mlada a dnes na svém životě vyloženě lpím. Takže jsem se k pokusu nikdy neodhodlal. :-))

Karel

Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové čerpadlo na ruční pohon

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 16:51:49
> ----------------------------------------
> To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Samotný spád nemůže být tak vysoký, aby hustý cukr 30 metry jakkoli velké hadice vytékal dost rychle.

Znovu sa oponuje bez videnia a bez odskúšania. Nádoba s roztokom bola vyššie na d radmi úľov min. 3-4 m, 3/4 cólová hadica a prietok bol viac ako dostatočný. Musím k tomu k tomu niečo pridať, vo výške nádoby aml prípojku vodovodu, čiže aj plnenie bolo na jednotku!
On využil dobrú a vhodnú konfiguráciu terénu. Netreba zabúdať, ž v sude je vodný stĺpec 100 cm, teda je tam aj väčší tlak, musí byť aj kvalitný kohútik s vhodým priemerom. Majiteľ s bol tým nadšený! Škoda, že dostal mozgovú porážku, musel včely predať.

Tam asi bude třeba nemíchat ty nejhustší roztoky , s koncentrací klesá
viskozita roztoku cukru dost výrazně. Pak ještě viskozita klesá s teplotou,
ledovou vodu by asi bylo vhodné trochu ohřát. Při krmení na konci července,
do poloviny srpna by neměl být s větším obsahem vody problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 11:39 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Dělám roztok kalovým čerpadlem 750W a docela mám o ně strach. Zkoušel jsme
> to přečerpávat samospádem do kanystrů a teklo to tak pomalu, že jsem to
> přeléval raději konví a trychtýřem. Na stanovišti to raději odnosím v
> plastových kanystrecch k ůlům a pak když je vše připravené to přelévám.
> Vlastní samospád - to je docela tlustá hadice a asi moc času - malý
průtok.
>
> Že bych jezdil s cisternou, nebo se sudy na přívěsu či v autě mě napadlo
> mnohokrát, ale nemám příjezd až k ůlům. Nejlepší obrana proti krádeži:-))
>
> Když vidím, jak těch 750W ztěžka tlačí ten "med" tak bych se chtěl zeptat,
> jestli to čerpadélko z Mechaniky - je to čerpadlo co myslím. Tedy to co má
> uvnitř "ozubené" gumové kolečko, 6mm hřídel a zda se ještě prodává? A
taky
> s jak hustým roztokem si to poradí?
>
> Dík
>
> Karel

Dělám roztok kalovým čerpadlem 750W a docela mám o ně strach. Zkoušel jsme to přečerpávat samospádem do kanystrů a teklo to tak pomalu, že jsem to přeléval raději konví a trychtýřem. Na stanovišti to raději odnosím v plastových kanystrecch k ůlům a pak když je vše připravené to přelévám.
Vlastní samospád - to je docela tlustá hadice a asi moc času - malý průtok.

Že bych jezdil s cisternou, nebo se sudy na přívěsu či v autě mě napadlo mnohokrát, ale nemám příjezd až k ůlům. Nejlepší obrana proti krádeži:-))

Když vidím, jak těch 750W ztěžka tlačí ten "med" tak bych se chtěl zeptat, jestli to čerpadélko z Mechaniky - je to čerpadlo co myslím. Tedy to co má uvnitř "ozubené" gumové kolečko, 6mm hřídel a zda se ještě prodává? A taky s jak hustým roztokem si to poradí?

Dík

Karel

Samotný spád nemůže být tak vysoký, aby hustý cukr 30 metry jakkoli velké
hadice vytékal dost rychle. El vrtačka, je tam síťové napětí, takže podle
toho, jak si to představuji, by to chtělo asi spíše hadici menšího průměru a
čerpadlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 8:23 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Radim, mám priateľa, chová 50 včelstiev obojstranný prístrešok na svahu,
> nad včelstvami otvorené ohnisko, 200 litr. sud s ventilom, 30 m hadice na
> konci z ventilom. Roztok miešal pomocou el. vŕtačky. Najefektívnejšie
> podávanie cukrového roztoku, ale s ťažkou hadicou je to namáhavé.

Nic proti technickým řešením, ale na odloučené stanoviště bude do počtu
desítek včelstev asi nejrentabilnější a nejrychlejší "čerpadlo" kýbl a
člověk. Čerpadlo do fontány se vyznačuje obvykle velice malou výtlačnou
výškou a to navíc pro řídkou vodu, v hustém roztoku cukru dosažitelná
výtlačná výška ještě klesne, dopravované množství se tím stane velice malé a
účinnost takového čerpadla půjde vepsí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 7:21 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Nic proti tomu, ale vydrží baterie 200l sud 3 : 2 a 30 m hadice?? Zkoušel
> jsem čerpadlo do fontány a asi by to nešlo. Zatím vítězí kompresor se
> spalovacím motorem, jen musím vyřešit regulovaný odfuk,ale hlavně to chce
> přemoct lenost a začít už dělat. Zdraví R. S.

Radim, mám priateľa, chová 50 včelstiev obojstranný prístrešok na svahu, nad včelstvami otvorené ohnisko, 200 litr. sud s ventilom, 30 m hadice na konci z ventilom. Roztok miešal pomocou el. vŕtačky. Najefektívnejšie podávanie cukrového roztoku, ale s ťažkou hadicou je to namáhavé.

Nic proti tomu, ale vydrží baterie 200l sud 3 : 2 a 30 m hadice?? Zkoušel jsem čerpadlo do fontány a asi by to nešlo. Zatím vítězí kompresor se spalovacím motorem, jen musím vyřešit regulovaný odfuk,ale hlavně to chce přemoct lenost a začít už dělat. Zdraví R. S.

Přatelé včelaři velice rád Vás čtu už 3 roky Vaše nápady jsou někdy super.Ponorné čerpadlo opravdu není třeba vyrábět na čerpaní cukr roztoku používám čerpadéllko z železařství za 90kc pohon aku vrtačkou (mechanika Praha)aku 2ah 10 včelstev krmítka ještěd .Dovozová o něco větší výkonnější
čerpadélka aku vrtačka neutáhne nutná na 220 v.Nemáte někdo skušenost s rotačním ometačem plástů ?

zdravím ať už nám to bzučí
jedním prstem dědek Kučera

zdarec,to je teda k popukání,včelaři se nudí,to je jasný

Tak jsem v zimě dělal lojové koule, zavěšoval je v zelených síťovkách od zeleniny na větve a v zimě, jak byl sníh, zájem o ně nebyl. Dvakrát nebo třikrát jsem zaznamenal strakapouda, jak dloubal do koule a ve sněhu pod ním sbíral spadlá semena kos. Jedna koule vydržela nejméně měsíc. Dneska koukám, na kouli se živí ze 5 sýkor a kolem lítá "ve frontě" na žrádlo ještě nejméně dalších 10. Hlavně sýkory koňadry. Vypadá to, že pár týdnů skoro netknutá koule bude dneska pryč.

http://www.ecoshop.cz/vyrobek/387/0_slunecni-varice/

Musíte brát v úvahu , že na zem dopadá v našich podmínkách průměrně 1,4 kw / m2 v období letního slunovratu to může být i 2,5. S toho je v jakých kolivsolárních systémech využitelných maximálně 30%

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Včelařská technika
> Datum: 18.3.2009 09:47:13
> ----------------------------------------
> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

>Pro Jihočeské včelaře.

Byl vyhlášen Grand na podporu začínajících a stávajících včelařů : Nutno podat od 16.3 - 3.4.2009

Franta

Nebo přitápět v klasickém slunečním tavidle. Třeba na plech tavidla zespodu
připájet měkkou pájkou meandry z měkké měděné trubičky a tím hnát vodu z
slunečního kolektoru umístěného vedle....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 18, 2009 9:56 AM
Subject: Re: Včelařská technika


> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a
teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru
než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory
případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v
nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>