78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143) (35145) (35147)
Opravdu je někde psáno, že léčení musí bezpodmínečně vykonávat ZO? A dotace pro nevčelaře taky musí jít přes ZO? Přece někdy před půl rokem se tady o tom diskutovalo a nakonec diskuze vyšla tak, že o dotace si včelař klidně může požádat sám. Myslím ty základní, na včelstvo těch 180 nebo kolik Kč. Sice by to pro jednoho samotného včelaře byl záběr dát tu dotaci správným způsobem dohromady, ale mělo by to jít. Potom pokud by včelař našel nějakého léčitele s licencí mimo ČSV, mohl by se přece klidně bez ZO úplně obejít. Stačilo by, že by prokázal, že mu včely ošetřil někdo s licencí na léčení a že vzorky měli poslal do laboratoře k vyšetření. A výsledky potom nahlásil na veterinu, aby v případě objevení něčeho mohli vydat příslušnou vyhlášku. V současné době totiž v léčení včelstev panuje doslova socialismus. Včelař nemá jinou možnost než přijmout léčení od místní ZO nebo od ZO, kde je členem, jiná možnost se nepřipouští. Potom to jednoznačně záleží na těch lidech, co léčení provádějí. Mohou být výborní a pečliví a potom jsou ti včelaři v pohodě. Nebo naopak mohou to být staří strejcové, co si ani neumí naštelovat aerosolový přístroj, aby měl správné parametry, kteří přístroj dostanou na jeden den a za ten den musí ošetřit všechna včelstva v obvodu, nemají třeba ani čas a tak to za ten jeden den fouknou formálně všem včelařům. Ani nemusí být ti včelaři doma, stačí, že je někdo z rodiny pustí na zahradu nebo tam sami vlezou a "ošetřují" A ještě se ti strejcové naparujou, co všechno nedělají pro včelaření. A připomínky berou div ne jako útok na ZO nebo na včelaření. Včelaři v takové ZO potom mají smůlu. A soukromá konkurence, pokud vím, mimo ČSV není, nebo je minimální, každý, kdo by se léčením včelstev chtěl živit soukromě, by musel nasadit takové ceny, že kromě včelařů, co nevycházejí se svou ZO by je nikdo nechtěl. Vedení místních ZO je kapitola samo pro sebe. Asi to většinou dělají kompetentní lidi, ale určitě v mnoha případech to dělají nějací přesluhující důchodci, co ani za mlada si s předpisy a písemnostmi moc nerozuměli. Za stara se to ještě horší a tak takoví lidi v tom plavou, dělají chyby a mlátí kolem sebe.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35149
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan (85.13.78.2) --- 11. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132) (35133)
Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek
To se mi jen zdá, že svoji neschopnost dovedeme svádět na jiné. Díky Bernátkovému rámku nemusíme pokračovat v metodách 50 roků starých a celá práce se zjednodušila nejen s rámky. A asi to neumíte, protože už tyto metody používám 2hýn rokem a žádné problémy nemam.
Jan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35148
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143) (35145)
Ale vůbec se KaJi neopravuj. Je to v podstatě tak, Nejprve si řeknou pro fungování svazu pražáci o desítky miliónů a když dojde na lámání chleba, tak na ZO kašlou nebo nabídnou nějakou drahotu, kterou si chudé ZO nedovolí. Potom nějakej dezorientovanej předseda ze sebe dělá haura a znalce zákona, když si ani neumí říct o almužnu.
S takovou ten včelařkej kapitalismus těžko na mladých včelařích vybudují.
Hlavně, že jim fungují výdaje na a pro dlužné Protocoly s propagacemi medu.
http://www.otp.cz/Detail.asp?ID_Debt=449857
...........
>Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral. Asi jsi byl u jedna pani povídala. Vypadá to, že až se bude volit prezident Absurdistánu, tak určitě budeš kandidovat a co více určitě bude 100% zvolen za hlavu tohot státu. Divím se co za pitomosti se ti můž v hlavě zrodit a nejsem sám kdo se diví.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35147
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143) (35145)
Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral.
---------
Takže pointu zopakuji.
Za adminstrování dotace sice nic platit nemusí, ale ZO jej může "natáhnout" za "komisionální léčení". To je nařízeno a když si nepozve komisi, může jej ZO nahlásit. Viz vyhlášky SVS.
Takže je nakonec jedno, jak se ten desátek nazve.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35146
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (83.208.196.187) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143)
Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral. Asi jsi byl u jedna pani povídala. Vypadá to, že až se bude volit prezident Absurdistánu, tak určitě budeš kandidovat a co více určitě bude 100% zvolen za hlavu tohot státu. Divím se co za pitomosti se ti můž v hlavě zrodit a nejsem sám kdo se diví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35145
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121) (35122) (35127)
Již minulý víkend jsem viděl v loňském oddělku) trubce. Vypadal 'nově', jakoby se vylíhnul letos. Dnes jsem u jednoho kmenového včelstva, když jsem vytáhl rámek a náhodně jsem jednoho trubce zahlédl, prohledal detailněji tento rámek a našel jsem jich tam asi 5. Takže se domnívám, že se už vylíhli letošní.
Milan Čáp
Pavel Holub napsal(a): > "U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky, > co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště > zmizely,...." > Toto nevyvracím, ale nebude to tak jednoduché. Loni byli trubci enormně > brzy, mnoho a pak dlouho, letos jsem je ještě neviděl, je teprve zakladeno. > Stejný způsob chovu, stejné včely, jiná nálada ? počasí ? .... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35144
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137)
ČSV za administraci dotací dostává /dostávala/ nějaké peníze. Ty samozřejmě nekončí dole u ZO, takže se jim na jednu stranu nedivím. Formu jednání na dálku neohodnotím. Formuláře bych jim poslal poštou doporučeně. Na druhé straně jak si tak čtu vyhlášku o varroáze, dostává od veteriny ČSV poměrně silnou zbraň a bič na kohokoli, kdo se nelíbí. Nikdo neřeší, jestli přítomnost komise u léčení má být zdarma a navíc kdy a jak se má sejít. ZO si může naúčtovat asi cokoli. Ta vyhláška je pěkná pakárna. Na všechny strany. Všichni jsou všechno povini, veterina bude jen vyřizovat písemné žádosti ZO případně OV o povolení léčení Gabonem, zodpovědnost za zdůvodnění a včasnost bude na ZO.
Vítejte v Absurdistánu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35143
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin (89.103.76.69) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35140)
Protože, jak uvádíte nejste člen ČSV, nemáte vůči ČSV žádných nejenže finančních ale dokonce vůbec žádných povinností (ZO nemá žádný zákonný podklad, aby Vám cokoliv nařizovala). Za administraci dotace si nemůže ZO nic účtovat (je pověřena MZe jejím provedením), takže určitě nic neplaťte. Pokud by Vám dotyčný předseda zdělil již teď, že Vám ji v tomto roce nebude daná ZO administrovat obraťte se ihned písemně na ústředí ČSV a popiště jim nastalou situaci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35142
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137)
Přítel Menšík poradil správně. Já jen pro informaci dodávám, že ZO může (ale nemusí) vybírat příspěvek od registrovaných členů - tedy těch, kteří jsou členy ČSV, ale jiné ZO, než té, na jejímž území mají včely. To není Váš případ. Vyřizovat státní dotace i pro nečleny ČSV je ZO povinna a jako jediné, na co by oprávněně mohla požadovat nějakou platbu od nečlena, mě napadá úhrada za provedené léčení včelstev. S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: "Jan Vysoky" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, April 10, 2009 2:21 PM Subject: Problemy s mistni CSV
Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace, protoze na to ze zakona neni narok.
Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV. Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit. To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou.
Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace 1.D. ?
S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko?
Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy?
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3999 (20090410) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3999 (20090410) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35140
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re:Problemy s mistni CSV (35137)
Njlepší máš se obrátit přímo na kováře a ne kováříčka http://www.beekeeping.cz/ pí. Machová
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Vysoky <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Problemy s mistni CSV > Datum: 10.4.2009 14:21:48 > ---------------------------------------- > Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni > bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji > dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi > dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz > jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim > a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to > je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace, > protoze na to ze zakona neni narok. > > Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s > povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV. > Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni > dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit. > To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou. > > Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi > neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace > 1.D. ? > > S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem > mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale > ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to > ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko? > > Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos > radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni > cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35138
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Vysoky (79.127.160.5) --- 10. 4. 2009
Problemy s mistni CSV
Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace, protoze na to ze zakona neni narok.
Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV.
Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit. To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou.
Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace 1.D. ?
S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko?
Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35137
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132) (35133)
S těmi třemi dny je to kde sděleno? KaJi
Veď ja som si priznal svoju chybu, ale ak si myslíš, že rada ako presťahovať včely na rôzne vzdialenosti nie je dokonale overená a pravdivá, tak sa mýliš. Takže, ak niečo dám na papier alebo na web, tak len vtedy, keď je to overené a pravdivé.
Píšem len preto, aby ostatní nenaleteli na tento technologický postup upevňovania Ms do rámikov. Inak použiť vlasec ako taký je možné.
Prajem pekný deď. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35135
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132) (35133)
Já jsem se spoustu roků zabýval různými návody a prací podle nich. Ať už kdysi na škole, kdy se podle návodů dělalo v laborkách , potom hodně jako technolog a projektant. To, že někdo řekne, že to dělá tak a tak je z velké části bezcenné, protože nápad je jen malá část metody. To vlastní gró jsou potom detailní podmínky, při jakých se to dělá a potom definice vstupních a výstupních parametrů. Třeba jaký to byl konkrétně vlasec, nebo třeba že zborcení dvou rámků z 10 jeden považuje za jednoznačný úspěch a druhý za jednoznačný neúspěch. Prostě jestli někdo chce, aby se nějaký jeho nápad mezi včelaři rozšířil, netačí jen ten nápad zveřejnit. Musí se zveřejnit detailní blbuvzdorný návod, protože jinak včelaři, dvacet nebo třeba dva tisíce včelařů budou utrácet svou energii v paralelním zkoušení toho jednoho nápadu. Autor potom ušetří nějakou hodinku, kterou by věnoval sepsání toho podrobného návodu, ale včelaři, co to potom budou zkoušet, vyplýtvají tisíce hodin.... R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35134
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132)
Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek
----
ANton, a ty si myslíš že i tvoje rady jsou takové, aby je každý okamžitě aplikoval na celý provoz.
Pokud by člověk měl být zodpovědný za to, co jiní udělají podle jeho zkušeností, tak to by asi tahle konference umlkla.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35133
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 4. 2009
Jedinečná rad
Nie tak dávno p. Bernátek radil, ako využiť rybársky vlasec-silon, na výplet rámika a nasadenie Ms. Zaujala ma myšlienka dvojitého výpletu s vložením voľnej Ms medzi dva vlasce. Zaujalo ma to a zlepšil technológiu vťahovania vlasca pomocou krivej ihly.
Výhodu som videl hlavne v tom, že Ms je volná a prípadné rozťahovanie Ms pri vložení do úľa nevlní plochu Ms a netreba ju zatavovať. Na jeho stránke som videl obrázok a preto som bez odskúšania pripravil 200 ks Ms. A to bola moja najväčšia chyba. Pri predčasnom vložení (zlodej mi zo živého úľa ukradol z úľa 2 zásobné plásty) 2 ks Ms na okraj plod. telesa. Po 24 hod. nasledovala kontrola, Ms vystavaná ale katastrofálny výsledok, na dvojitom výplete včely na celej výške vosk vyhrýzli, to celé sa zosunulo a tam kde Ms vystavali , vlasce boli od seba vzdialené na hrúbku Ms a vlasce prechádzali nad dnom buniek.
Hotová katastrofa, no ak by som to bol vložil hromadne do včelstiev, bola by ešte väčšia. P. Bernátek by mal dávať rady až po ich dokonalom overení. Nakoniec som bol hlupákom ja, mal som v sezóne radu najskôr odskúšať!
Všetkých 200 ks Ms som už opravil (jeden vlasec som z výpletu vystrihol) a Ms zatavil ohrievaným želiezkom. Teraz je to dobré, ani v jednom prípade sa nestalo, aby som silon želiezkom prepálil. So silonovým vlascom sa dobre pracuje, "neslučkuje" ako drôt, dá vynikajúco napínať, ľahko pomocou krivej ihly 70 mm dlhej doslova všiť do otvorov, len ich treba vŕtať 2,5 mm vrtákom.
Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35132
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 4. 2009
Re: Rozšiřování (35130)
A jak je u Vás přátelé?
JK
Vypadá to trochu jinak, ale zatím dobře, protože do včel nemusíme zasahovat, nestačíme doplňovat vodu do krmítek. Podle pohledu do podmetu nebo podložky a braní vody rychle sílí. Pokud počasí vydrží, tak první zásah bude až po odkvětu třešní a durancií, vytáčení medu a výměna za mezistěny. Zvedáky už mají kolegové taky nachystány.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35131
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 4. 2009
Rozšiřování
Včerejšího dne jsem uznal za vhodné počít s rozšiřováním včelstev. U nás se teploty pohybují nad 20 st. C, při zvednutí dvou nástavků shora včely čistí a staví již ve třetím nástavku shora a zasahují již do čtvrtého nástavku. V několika případech je v tomto třetím nást. již plod na nekolika plástech. Kvetou špendlíky a rozkvétají meruňky. Podstavil jsem nástavek mezistěn s vloženými 2x stav. rámky vto. Prvý a druhý nást. shora (současné plodiště) jsem postavil na podložený nást. s mezistěnami a třetí a čtvrtý nástavek jsem nadstavil. Nyní to jsou medníkové nástavky, po posledním vytáčení budou podstaveny k vyčištění a plásty následně vytaveny. Nová sestava nástavků 3,4,1,2,a mezistěny podstavený nást. č. 5. (Bude ještě nást. č. 6 možná i 7). Jelikož i při teplém nynějším počasí je poměrně proměnlivo, včerá při práci několikeré přerušení krátkou bouřkou, větrem a deštěm, dnes sice bez pracovních výpadků ale včely jsou stále bodavé, proto jsem včelstva zbytečně nerozebíral (pracoval jsem za pomoci zvedáku), ale pohledem shora a částečným povytažením několika z větší části vystavených st. rámků jsem zjistil v nást. č. 1 vajíčka v trubčích plástech. Trubce ani zavíčkovanou trubčinu jsem neviděl, ale jak uvádím, zbytečně jsem do plodového tělesa za těchto podmínek nešťoural. V loňském roce kdy bylo v tuto dobu u nás podstatně chladněji, jsem trubce i zavíčkovanou trubčinu již viděl. A jak je u Vás přátelé?
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35130
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 9. 4. 2009
Na zimu jsem včelky nakrmil cukerným roztokem celkem dost. Dostaly v průměru na včelstvo 19 kg. Když jsem je asi před týdnem prohlížel, měly ještě hodně zásob. Při tomto teplém počasí si určitě včelky nosí sladinu a na cukerné zásoby asi nedojde. Kdy jim odebrat nadbytečné zásoby ? Předpověď na další týden je pro změnu opět teplo.
Díky za radu Jiří.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35129
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.244) --- 9. 4. 2009
Re: převoz včel (35125) (35126)
>pokud máte závěs, který má pevně rozebiratelné spojení (šrouby), není nutné tento závěs odstraňovat. Zavěs připevněný na kolík je však nutné odmontovávat. Ille<
----------------------------------------------------------
Malé doplnění, závěs nesmí zasahovat do náhledu na RZ (registrační značku).
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35128
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121) (35122)
"U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky,
co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště zmizely,...."
Toto nevyvracím, ale nebude to tak jednoduché. Loni byli trubci enormně brzy, mnoho a pak dlouho, letos jsem je ještě neviděl, je teprve zakladeno. Stejný způsob chovu, stejné včely, jiná nálada ? počasí ? ....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35127
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin ILLE (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: převoz včel (35125)
Dobrý den, pokud máte závěs, který má pevně rozebiratelné spojení (šrouby), není nutné tento závěs odstraňovat. Zavěs připevněný na kolík je však nutné odmontovávat. Ille
----- Original Message ----- From: "číma" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, April 09, 2009 5:03 PM Subject: převoz včel
> Prosím o radu. Mám auto FABIA vyrobené v roce 2003 s odnimatelným tažným > zařízením. Musím při jízdách bez přívěsu toto tažné zařízení sundávat? Má > někdo přehled o nynějších předpisech? Někdo mi říkal, že se již tažné > zařízení sundávat nemusí. Je to pravda? Děkuji za případné reakce. > > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3997 > (20090409) __________ > > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus. > > http://www.eset.cz > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35126
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121) (35122) (35123)
U mně se právě množství trubčiny nezměnilo. Už kdysi strašně dávno, když jsem si všiml, že když v úlu není trubčina, včely vykoušou mezistěny a postaví trubčinu tam, jsem jim v úlech nechával plno trubčiny. V úlu minimálně plochu dvou rámků 39x24. Trubce v předjaří jsem nikdy nenašel. Nikdy jsem se ale speciálně po trubcích anebo po trubčích víčkách v podmetu nedíval. Ale včely rozchovávám podle linií, matku do úlu rozchovávám z plodu předchozí matky v tom úlu kromě extrémně slabých matek, kdy jedině dávám na výchovu matky plod z jiného úlu a pokud byla nějaká matka náchylná na rojení, klidně se mohla vyrojit a tím ta linie ze stanoviště zmizet.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, April 09, 2009 9:44 AM Subject: Re: trubec
> RP: > U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. > --------- > U mě se změnilo právě množství trubčiny v úle. A přestal jsme ji vylučovat > ze zimování. Když je jí dost, tak do ní včely normálně zanášejí sladinu a > běžně vytáčím zavíčkované stavební rámky. Ona to ani není čistá trubčina. > Mnohdy pokračují s děšlničinou až dolů, nebo tam je třetinový pruh > dělničiny a pak to mrskají jak chtějí. > VYlučuji jen nedostavěné plásty v horních nástavcích, jinak jen podle > barvy. > > Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35124
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121) (35122)
RP:
U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně.
---------
U mě se změnilo právě množství trubčiny v úle. A přestal jsme ji vylučovat ze zimování. Když je jí dost, tak do ní včely normálně zanášejí sladinu a běžně vytáčím zavíčkované stavební rámky. Ona to ani není čistá trubčina. Mnohdy pokračují s děšlničinou až dolů, nebo tam je třetinový pruh dělničiny a pak to mrskají jak chtějí.
VYlučuji jen nedostavěné plásty v horních nástavcích, jinak jen podle barvy.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35123
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121)
U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky, co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště zmizely, takže na stanovišti potom možná zůstaly jen ty genetické linie, které trubce tak brzo nechovaly a ty byly včelařem rozchovávány.... Dneska jsou třeba protirojové opatření, dostatek prostoru v nástavcích atd, že se ty matky nerojí a na stanovišti zůstávají, dokud je včelař nevymění za nové. ...
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35122
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119)
Máš pravdu trubce mohou chovat i mimo jejich hlavní sezonu . Sám jsem takových případů zaznamenal několik . Vždy se následně jednalo o tichou výměnu matky.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: trubec > Datum: 09.4.2009 08:23:31 > ---------------------------------------- > pepan:>Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění< > ....... > O špatné oplodnění nejde.(matky bývají OK) Musí to mít racionální základ. > Podle mého názoru zato může hlavně chápání podle běžných zvyků, které jsou > ovšem relativní v pojetí vnějších vlivů na organismus. Z vnějších vlivů jde > o rozsah teplot v hnízdě,(tj u včelstev s více jak nebo okolo 2kg v > listopadu) přísun potravy. Také jsem to pozoroval hlavně u mladých matek > nultého stáří a tam může hrát roli přesun věku z nultého do prvního roku > mnohem dříve než ukazuje kalendážní rok. Jde vlastně o přípravu na > rozmnožování s tím, že začalo mnohem dříve než běžně bývá zvykem a probíhá > přes zimování do jara, kdy začnou také mnohem dříve další projevy rojovky. > Je to v přírodě docela často vidět jako rozkvetlé višně nebo akát napodzim. > Upozorňuji, že jde jen o pár několik málo trubců a ne o plošně velký úsek > trubčího plodu. > > To, že se otom mluví sporadicky může zažitý dojem, a obava z posměchu,a že > trubce zdravé včelstva v podletí a přes zimu nemůžou chovat. To je omyl. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35121
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)
Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
nebo genetika?
Páni nevymýšľajte, nič u včiel nezmenilo, sú také isté od doby, keď skončil evolučný vývin a to je priadne dávno.
Pri týchto javoch ide vždy o nejakú poruchu vo včelstve, ale aj o nedôsledné preverenie včelieho spoločenstva pozorovateľa.
Trú v živote včelstva hrá úlohu samca a preto sa vo včelstvách vždy objavuje v čase ich rozmnožovania a v druhom prípade v čase záchrany svojho rodu tichou výmenou, kedy v predstihu vychováva trúdov.
V každom inom prípade ide vždy o:
- o neoplodnenú M
- nedostatočne oplodnenú M spojenú s chorobou M
- V zimnom období najčastejšie o chýbajúcu M
Nič také som nikdy nezaznamenal, aby zdravé včelstvo s zdravou M chovalo trúdy, skôr podľa ide vždy o vymýšľanie autora a o nedostatočné zhodnotenie stavu včelstva, ktoré kontroloval.Na druhej strane v tomto čase už včelstvá vzhľadom na ich momentálnu silu, ale hlavne na vplyv vonkajšieho prostredia, sa začnú pripravovať na rozmnožovanie oveľa skôr, ako si myslíme. Ale to je prirodzené a pomerne časté. Jednu jar (mám zdokumentované) som mal roj 24.4 a bývajú aj ranejšie.
Škoda, že na túto stránku nekukne sem - tam odborník na biológiu včely medonosnej a nevyvedie návštevníkov z včelárskej latiny, niekedy my to pripomína poľovníkov, viete asi prečo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35120
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118)
pepan:>Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění<
........
O špatné oplodnění nejde.(matky bývají OK) Musí to mít racionální základ. Podle mého názoru zato může hlavně chápání podle běžných zvyků, které jsou ovšem relativní v pojetí vnějších vlivů na organismus. Z vnějších vlivů jde o rozsah teplot v hnízdě,(tj u včelstev s více jak nebo okolo 2kg v listopadu) přísun potravy. Také jsem to pozoroval hlavně u mladých matek nultého stáří a tam může hrát roli přesun věku z nultého do prvního roku mnohem dříve než ukazuje kalendážní rok. Jde vlastně o přípravu na rozmnožování s tím, že začalo mnohem dříve než běžně bývá zvykem a probíhá přes zimování do jara, kdy začnou také mnohem dříve další projevy rojovky. Je to v přírodě docela často vidět jako rozkvetlé višně nebo akát napodzim. Upozorňuji, že jde jen o pár několik málo trubců a ne o plošně velký úsek trubčího plodu.
To, že se otom mluví sporadicky může zažitý dojem, a obava z posměchu,a že trubce zdravé včelstva v podletí a přes zimu nemůžou chovat. To je omyl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35119
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)
Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění a skončí to výměnou matky je známo sice , že sem tam některý trubec přezimuje, Já jednou v zimujícím včelstvu objevil čmeláka a v zimní měli ztuhlou vosu . letos u jedněch byl hrboplod a napravil jsem to hned oddělkem Je sice zajímavé sledovat jak si s tím včelstvo poradí ale obvykle matka naklade s předstihem dostatek trubčiny a pak matečníky tento jev jsem pozoroval již několikrát. tento jev , kdy si samičky samy zajistí oplodnění je u hmyu dost rozšířený.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: trubec > Datum: 09.4.2009 06:52:50 > ---------------------------------------- > Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva > nebo genetika? > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, April 08, 2009 8:10 PM > Subject: Re: trubec > > > > Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých > případech > > víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes > jsem > > si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár > > náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K. > > Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi > > zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě > > vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to > > při dostatku trubčiny v úle normální. > > > > Karel > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35118
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)
> Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva > nebo genetika? > > R. Polášek > Ja si pro sebe tipuju to prvni, a hlavne si myslim ze tomu dost mozna pomaha tech "zbytecnych" 20kg zasob... V dobe hojnosti a dostatku se i my chovame uplne jinak nez v dobe nouze tak proc ne vcely...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35117
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115)
Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva nebo genetika?
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, April 08, 2009 8:10 PM Subject: Re: trubec
> Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých případech > víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes jsem > si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár > náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K. > Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi > zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě > vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to > při dostatku trubčiny v úle normální. > > Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35116
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 8. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114)
Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých případech víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes jsem si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to při dostatku trubčiny v úle normální.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35115
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: v?ely na sile (35096) (35105) (35108)
Když si zavzpomínám na mladá léta tak do cukrového těsta ce dávalo sušené mléko , kvasnice cukr a med Pylové náhražky býval sojapyl. nebo se míchal ze sojové mouky 2/3 + kukuřičná a hladká. V pilinách z mokrého dřeva se pro změnu nachází voda a štávy které vyživovali strom Takže nic překvapivého.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: v?ely na sile > Datum: 08.4.2009 08:44:00 > ---------------------------------------- > A.Turčáni:> > Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených > pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. > Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi > aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale > hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom,> > G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009 > Re: včely na sile (35096) > > > jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009 > včely na sile > > dobrý den, > všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč > to dělají? připomíná jim to pyl?< > ........ > > Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše > sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě? > > Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat > pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná > začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo > nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů > při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné > podmínky. << > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35113
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Sociologie vcelstev a narodu lidi je stejna, relativni je jen anatomie jedince, ukazte vcele med nebo cloveku penize a jsou schopni zane umrit
Rádio vysypalo na budějovickém náměstí peníze, lidé se málem ušlapali
Kvůli penězům se v úterý v podvečer málem ušlapali lidé na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. V nemocnici skončilo po akci soukromého rádia s názvem Vysypeme přímo mezi vás sto tisíc 24 lidí z toho devět dětí. Jedna dívka je hospitalizována na jednotce intenzivní péče v českobudějovické nemocnici.
Někteří se přišli o peníze přímo poprat. Na místě zasahovalo sedm posádek.
...........
Dnes 7:29 - České Budějovice
„Akci jsme neměli vůbec hlášenou. Přesto na místě muselo zasahovat celkem sedm posádek, z toho některé opakovaně. Děsivý je hlavně počet zraněných dětí, kterých bylo celkem devět,“ sdělil Právu ředitel záchranné služby Marek Slabý.
Dále poznamenal, že sanitky převezly 22 lidí. Další dva se později dopravili kvůli nevolnosti do nemocnice sami. „Jedná se většinou o lehčí zranění, jako pohmožděniny na končetinách a trupu,“ podotkl ředitel záchranářů.
Rádio na událost upozorňovalo dlouho dopředu, na náměstí se srotil velký dav. Krátce před 17. hodinou rozhodili pracovníci rádia z hasičské plošiny mezi lidi celkem dva tisíce padesáti korunových poukazů, které si následně mohli na místě vyměnit za hotovost.
„Vůbec nechápu jak takovou akci může někdo uspořádat, něco takového se přeci dalo očekávat. Někteří mladíci se o peníze přišli vyloženě poprat. Jakmile začaly padat poukázky, brali to hlava nehlava a při pohledu na děti mezi nimi mi běhal mráz po zádech,“ řekl Právu Milan Masťa, který se přišel na akci ze zvědavosti podívat.
Akce byla řádně nahlášená na magistrátu města a hlídala ji pořadatelská služba rádia. Na místě byli i městští strážníci. „Myslím, že rádio akci podcenilo z bezpečnostního hlediska. My jsme na ní dozor rozhodně neměli a ani jsme zatím nedostali žádné trestní oznámení. Každopádně to budeme muset prošetřit,“ uvedl policejní zdroj.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35112
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35103) (35110)
Hm, začátkem března u nás byl snad ještě sníh a teplota kolem nuly. 29.3 na konec března u nás kvetly tak maximálně sněženky a bledule, jinak nic. Jiné roky v tuto dobu a za stejně teplého počasí kvetlo v tuto dobu plno různých jarních rostlin, takže já si myslím, že prostě měly velice slabou nabídku pylu.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, April 08, 2009 9:32 AM Subject: Re: včely na sile
> >Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z > větrosnubných rostlin.< > --------------------------------------------------------- > Letos počátkem března rouskovaly včely i dřevěnný popel z krbu a 29.03.09 > rouskovaly pyl i na tůjích. To jasem také ještě neviděl. Pořídil jsem pár > snímků. > JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35111
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.244) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35103)
>Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z větrosnubných rostlin.<
---------------------------------------------------------
Letos počátkem března rouskovaly včely i dřevěnný popel z krbu a 29.03.09 rouskovaly pyl i na tůjích. To jasem také ještě neviděl. Pořídil jsem pár snímků.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35110
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re:trubec (35096) (35105) (35106)
> dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na > podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na > to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...
Letos pres zimu jsem se na to zemeril, tedy na ty mrtvy trubce na podlozce jakozto signal bezmatecnosti.... Specialne jsem si to poznamenaval. Vsechny matky (pres 20) kladou, a trubci byli minimalne na 7mi podlozkach. Ted pri namatkovych prohlidkach jsem uz videl zavickovane trubce, zive jsem nehledal :-) .
Ja si to vysvetluju tak, ze kdyz dva delaji totez asi to neni totez ...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35109
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35105)
A.Turčáni:>
Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom,<
...........
Ještě mne napadá v souvislosti se slíděním to, že takový sběr provádí zimní generace létavek, která prostě nezná co je to květový pyl. Takže vedou je nejprve pudy a až přísun různých kvalit rousek do hnízda a hodnocení létavky při ochutnávání přínosu jiné potravy od jiných létavek rozhodne časem co je v tu chvíly lepší a sběr potravy se přesune.
.........
>> G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)
> jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile
dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?<
.........
Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?
Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné podmínky. <<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35108
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106)
> p.k. (90.178.157.91) --- 8. 4. 2009
trubec (35096) (35105)
dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...<
.........
Typický začátečník. ;-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35107
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl? Jirka
Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom, ktoré sa jej zachytia na telových chĺpkoch. Toto je len dôsledok toho, že mechanizmus zberu každej včele je založený na obnôžkovaní kvetného peľu. Postojte chvíľu pri kre s kvetmi, na ktorých včela obnôžkuje -rouskuje peľ, včela priletí na peľnice kvetu a doslova po nich "pobehá" a od kvetu na chvíľu vzlietne nad kvety a pracuje jaýčkom a nohami, slinami ak potrebuje zvlhčí peľ nachytaní na spodku tela na chytínové chĺpky a dvomi prednými pármi si z tela stiera peľové zrnká a prenáša ich na zadné nohy do peľových košíkov.
To je vše, po niekoľkých návštevách kvetov s peľom odlieta z nákladom do úľa.
Potom zber prachových častíc nič neznamená, akich uloží do buniek, pozdejšie ich včely vyhodia. Iná vec je ak nazbieraný prach do obnôžok obsahuje bielkoviny, potom ho včely môžu i spotrebovať.
Pred 5-timi rokmi roľníckom družstve začali používať novú technológiu uloženia drviny z kukurice do tzv. krechtov-tunelov z plastov EUROBAG, pomocou konzervácie kyselinou mravčou a propionovou. Krechty otvárajú už vo februári-únoru a mali by ste vidieť ten tanec včiel na porozsýpanej drviny, na ktorú nalietavajú už pri slnečnej oblohe a teplote od +8˚C včely. Nikdy som nezbadal, aby prinesenú drvinu, vyhadzovali, spotrebujú ju bezozbytku.
Zbieranie prachových častí z neupotrebiľných látok v chove včiel, je len prirodzená biologická reakcia zdedených génov.
Je to len malá epozóda zo života včiel, ktoré sa dajú vysvetliť ak dokážeme aplikovať na tento akt, čo apidológia doteraz odhalila.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35105
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)
Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z větrosnubných rostlin. Jejich jehnědy a květy obecně jsou obvykle barevně nevýrazné a nemají ani vůni, a práškovitá konzistence, jakou se vyznačuje pyl, se v této době v přírodě jinde běžně nevyskytuje, tak včelkám pro využití toho pylu stačilo obecně fixovat sběr na práškovitou konzistenci. Já ještě pamatuji podněcování včelstev sojapylem, ten se dal do bedny někde na sluníčko před včely a ty jemnější částečky rouskovaly a odnášely do úlů, v krabici zbyl jen ten hrubší podíl. V té souvislosti mě napadá otázka, jistou dobu se mluvilo o tom, že včely taky využívají pyl z větrosnubných rostlin i jindy a to sice v srpnu a září pyl z kukuřice na zrno i na siláž. Pozoroval jste to někdo? Tyhlety hlasy se totiž ozývaly v době na konci socíku a já jsem měl trochu podezření, že to je spíše součást podpory pěstování kukuřice na siláž, která se tehdy cpala i do chladnějších oblastí a na jakkoliv svažitý pozemek. Aby kravičky měly siláž a socialistický člověk dostatek mléka.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, April 07, 2009 4:00 PM Subject: včely na sile
> dobrý den, > všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč > to dělají? připomíná jim to pyl?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35103
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: Langstroth (35092)
Pepe:>Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku langstroth.<
..........
Pepe koukni na http://beesource.com/plans/index.htm a stáhni si pdf který Tě zajímá, a vyjeď ho nejlépe tiskárnou. Potom bych si koupil asi nejlépe palcovej svinovací metřík a hurá do toho. (i když trochu pozdě, úly maj být už hotový, teď se jen začne zatavovat a bude za chvílu podzim ;-) )
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35102
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.244) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088) (35089)
>Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň? <
-----------------------------------------------------------
Možná se mýlím. Ale za roky co chovám včely, diskutuji se včelaři, pročítám odbornou literaturu jsem si vytvořil takový názor na tuto otázku že v období podletní slídivosti včel i vos je u normálního zdravého včelstva vyprovokován i obranný mechanizmus. Ten zabezpečí dostatek strážných včel. Narušení tohoto pořádku může způsobit pouze nesoulad vnitřního stavu včelstva (choroba, vadná nebo žádná matka ...) kdy včely ztratí zájem o sebezachování. O přešlechtění matek u mne nemůže být řeč. Já matky nešlechtím. To ponechávám fundovanějším. Snažím se pouze o pravidelnou obnovu chovného materiálu z více zdrojů. Pro názornost uvádím, že česna již po mnoho let nezužuji, jsou stále po celý rok otevřená na výšku 7 mm a celou délku úlového dna, to zn. délka 380 mm. Také mám otevřená celoročně očka ve třech nástavcích odspodu (zimuji ve čtyřech nízkých nástavcích)a jako perličku uvádím, že loňského roku jsem poprvé podsadil dva nástavky po posledním vytáčení medu (po polovině srpna) a tyto jsem odebíral teprve koncem října. Přesto jsem žádnou loupež od vos ani včel nezaznamenal.
>Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy. Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém. <
Zde patrně došlo k nepochopení. Já nemám problém s vosami ani loupícími včelami. Pouze jsem se snažil přispět do již probíhající diskuse. Přesto se ale čas od času stane, že u některého včelstva (jinak vizuelně dobrého) jsou zatím zastřené problémy. Zde takový indikátor v podobě vos na problém (počínající špatnou kondici včelstva) upozorní. Vosy totiš cítí do kterého včelstva se mohou s trochou trpělivosti vžebrat. Potom je lepší včelstvo zavčasu spojit než je nechat přes zimu zajít. Pokud se spojení provede včas, během dvou dnů je spojené včelstvo konsolidováno a chová se jako každé normální včelstvo v dobré kondici. Dnes již chápu dávno nežijící včelaře kteří mi říkali: "je třeba neustále pozorovat česna úlů, nejvíce je na česnech vidět v časných ranních hodinách". To platí i v případě vos. Včely ještě nelétají, je chladno, ale vosám chladno nevadí. Některé úly jsou vosami obletovány méně a některé více. U více obletovaných úlů je počínající problém. Ten je potřeba řešit. V takovém včelstvu nezřídka najdeme i motýlici.
Tak přátelé dobrou noc. JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35101
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Texl (89.24.6.33) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072) (35081) (35087)
"pamět včel"
Chci se s vámi podělit o zajímavou zkušenost: Kamarádi mě přemluvili, abych před pár lety převezl na jarní výstavu Hobby v ČB včelstvo. Převoz byl v rámci města ČB asi 5km. Na místo původního místa včelstva jsem dal pro jistotu roják s otevřeným česnem. Výstava byla asi týden - v rojáku nic - ani včelka. Po ukončení výstavy jsem využil převozu a zpět jsem dal toto včelstvo o cca 4 metry vedle původního místa (tak jak radí literatura, když potřebujete přemístit úl o několik metrů). Roják jsem nechal na původním místě. Po několika dnech mě napadlo se do rojáku podívat - velké překvapení, roják byl plný mrtvých včel, které tam patrně hledaly své včelstvo.
vysvětloval jsem si to tak, že když přemístite včelstvo mimo dolet, tak se přizpůsobí, znovu zorientují atd. Vrátíte-li je do blízkosti původního stanoviště, rychle se zorientují podle již dříve zafixovaných orientačních bodů. Jde o to, do jaké doby "odloučení" si toto pamatují - minimálně po dobu života včel, které to "zažily"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35100
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)
> jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile
dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?<
.........
Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?
Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné podmínky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35099
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kala (e-mailem) --- 7. 4. 2009
RE: včely na sile (35096)
Asi ano. Já např. mám fotku z 12.4.2004, na které je zachycena včela rouskující dřevěný prach ( jemné piliny na ruční pásové brusce). Také jsem viděl včely, jak rouskují hladkou mouku ze svislých boků válu na těsto. Také při řezání suchého dřeva na cirkulárce je možné sledovat včely, jak se pokouší rouskovat poletující dřevěný prach a jemné piliny. Má pozorování jsou vesměs z období počátku dubna. Domnívám se proto, že potřeba pylu je v té době tak kritická, že včely hnány pudem "bezhlavě" proslídí kdejaké zdroje rouskovatelného prachu. Sice splní "úkol", ale nejsou pravděpodobně schopny jednoznačně určit, zda tím donesou kýžené a využitelné výživové hodnoty. Přitom je zajímavé, že pyl některých rostlin opomíjejí a nechají se oklamat např. moukou, škrobem, nebo pilinami. J.Kala
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of jirka Sent: Tuesday, April 07, 2009 4:01 PM To: Včelařský mailing list Subject: včely na sile
dobrý den, všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35098
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 4. 2009
Re: rozšíření (35068)
Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů?
______________________________________________________________
Vložte nástavek dolů. Rozšíření odspoda můžete provést kdykoliv. Včelstvu tím nemůžete uškodit ( teplo stoupá nahoru... uteplený strop! ). Po obsednutí rozšiřovacího nástavku ho přemístěte nahoru ( lepší dostavení ) a na dno položte další rozšiřovací nástavek.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35097
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 7. 4. 2009
RE: Langstroth (35092)
Tloušťka by neměla být menší než 3/4", nejčastěji je uváděno 7/8". J.T.
> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku > langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm > http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf Je mi jasné že jaký si to > udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů. > Díky Pepe
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35095
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:Langstroth (35092)
orginál byla údajně bedna od zboží
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pepe <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Langstroth > Datum: 07.4.2009 12:57:42 > ---------------------------------------- > Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku > langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm > http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf Je mi jasné že jaký si to > udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů. > Díky Pepe > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35094
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.104) --- 7. 4. 2009
Re: Langstroth (35092)
Originál je 3/4". Pak je tzv. evropský Langstroth, který je kotován v mm a rozdílná je jen tlouštka 1" = 25mm.
Důvodem byla konzervativnost včelařů a vyřešeníproblémů slabé čelní hrany.
----
U mě to řeším hmatovou lištou a ostatní dělám i 17-18mm.
Důležitý je vnitřní rozměr včetně drážky.
na webu n-vcelari.cz jsou snad taky informace včetně linku na německý web autorů.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35093
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)
Souhlas s tím vším. Snad jedině, takové včelstvo, kde už proniká plno vos a podobně se zachránit dají respektive šly v zadovácích. Tam se to dělalo tak, že se včelstvo radikálně zůžilo, klidně z plného úlu na 5 nebo dokonce 3 rámky. Včely se tak v úlu zkoncentrovaly a pokud bylo jinak včelstvo v pořádku a mělo podstatně zůžené česno, dokázal se ten zbytek včel ubránit. Přirozeně místo plného včelstva potom byl jenom jakýsi oddělek. U nastavků by snad jedině pomohlo setřepání včel do velkého oplodňáčku, jeho uvěznění s krmením na nějaký den v tmavém sklepě a potom umístění nejlépe na nějakém jiném stanovišti. Je to ale takové "šušnění", plno práce, výsledek je nejistý a možná výnos v případě úspěchu jeden oddělek, takže nic moc. U zadováků to bylo lepší, tam se to zúžení udělalo z chodu bez přípravy, pokud se při prohlídce včelstva nebo i obhlídce stanoviště objevila potřeba, o moc pracnější než normální prohlídka to nebylo. A potom se prostě jen čekalo, jestli se včely zmátoří a přes zimu tam bude oddělek nebo ne a potom bude volný úl pro vytvoření oddělku na jaře.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, April 07, 2009 9:21 AM Subject: Re: fery
> Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení, > vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to > jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své > včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než > jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva. > Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek? > Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy > chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako > indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po > letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u > některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím, že > se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a > spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však > vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat > jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro > vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo > oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od > kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy > ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je > hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování. > Ať Vám to bzučí, přátelé. > JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35091
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088) (35089)
Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy.
Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém.
...................
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)
Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........
Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)
Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?
Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)
Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........
Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)
Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?
Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 35089
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 35089 do č. 35149)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu