78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KaJi (88.103.157.154) --- 11. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143) (35145) (35147)

Dobrý, :-))

Teda pro zábavu, ne pro včelaře.

A kterýpak Protokol nakonec skončil v insolvenci?

Když si vzpomenu na tu diskuzi, jak nepřející rozvratníci upozorňovali na podivnosti s registrací firmy, která vyhrála výběrové řízení. Viz archiv konference. :-))

Karel

http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=100021224&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf./=/typ=transformace&sysinf./=/strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=42ab1c7fab316b856b58337af02680bc&sysinf.spis./=/oddil=C&sysinf.spis./=/vlozka=108619&sysinf.spis./=/soud=M%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=10.04.2009

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143) (35145) (35147)

Opravdu je někde psáno, že léčení musí bezpodmínečně vykonávat ZO? A dotace
pro nevčelaře taky musí jít přes ZO? Přece někdy před půl rokem se tady o
tom diskutovalo a nakonec diskuze vyšla tak, že o dotace si včelař klidně
může požádat sám. Myslím ty základní, na včelstvo těch 180 nebo kolik Kč.
Sice by to pro jednoho samotného včelaře byl záběr dát tu dotaci správným
způsobem dohromady, ale mělo by to jít. Potom pokud by včelař našel nějakého
léčitele s licencí mimo ČSV, mohl by se přece klidně bez ZO úplně obejít.
Stačilo by, že by prokázal, že mu včely ošetřil někdo s licencí na léčení a
že vzorky měli poslal do laboratoře k vyšetření. A výsledky potom nahlásil
na veterinu, aby v případě objevení něčeho mohli vydat příslušnou vyhlášku.
V současné době totiž v léčení včelstev panuje doslova socialismus. Včelař
nemá jinou možnost než přijmout léčení od místní ZO nebo od ZO, kde je
členem, jiná možnost se nepřipouští. Potom to jednoznačně záleží na těch
lidech, co léčení provádějí. Mohou být výborní a pečliví a potom jsou ti
včelaři v pohodě. Nebo naopak mohou to být staří strejcové, co si ani neumí
naštelovat aerosolový přístroj, aby měl správné parametry, kteří přístroj
dostanou na jeden den a za ten den musí ošetřit všechna včelstva v obvodu,
nemají třeba ani čas a tak to za ten jeden den fouknou formálně všem
včelařům. Ani nemusí být ti včelaři doma, stačí, že je někdo z rodiny pustí
na zahradu nebo tam sami vlezou a "ošetřují" A ještě se ti strejcové
naparujou, co všechno nedělají pro včelaření. A připomínky berou div ne jako
útok na ZO nebo na včelaření. Včelaři v takové ZO potom mají smůlu. A
soukromá konkurence, pokud vím, mimo ČSV není, nebo je minimální, každý, kdo
by se léčením včelstev chtěl živit soukromě, by musel nasadit takové ceny,
že kromě včelařů, co nevycházejí se svou ZO by je nikdo nechtěl.
Vedení místních ZO je kapitola samo pro sebe. Asi to většinou dělají
kompetentní lidi, ale určitě v mnoha případech to dělají nějací přesluhující
důchodci, co ani za mlada si s předpisy a písemnostmi moc nerozuměli. Za
stara se to ještě horší a tak takoví lidi v tom plavou, dělají chyby a mlátí
kolem sebe.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (85.13.78.2) --- 11. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132) (35133)

Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek

To se mi jen zdá, že svoji neschopnost dovedeme svádět na jiné. Díky Bernátkovému rámku nemusíme pokračovat v metodách 50 roků starých a celá práce se zjednodušila nejen s rámky. A asi to neumíte, protože už tyto metody používám 2hýn rokem a žádné problémy nemam.

Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143) (35145)

Ale vůbec se KaJi neopravuj. Je to v podstatě tak, Nejprve si řeknou pro fungování svazu pražáci o desítky miliónů a když dojde na lámání chleba, tak na ZO kašlou nebo nabídnou nějakou drahotu, kterou si chudé ZO nedovolí. Potom nějakej dezorientovanej předseda ze sebe dělá haura a znalce zákona, když si ani neumí říct o almužnu.

S takovou ten včelařkej kapitalismus těžko na mladých včelařích vybudují.

Hlavně, že jim fungují výdaje na a pro dlužné Protocoly s propagacemi medu.

http://www.otp.cz/Detail.asp?ID_Debt=449857

...........


>Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral. Asi jsi byl u jedna pani povídala. Vypadá to, že až se bude volit prezident Absurdistánu, tak určitě budeš kandidovat a co více určitě bude 100% zvolen za hlavu tohot státu. Divím se co za pitomosti se ti můž v hlavě zrodit a nejsem sám kdo se diví.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143) (35145)

Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral.
---------
Takže pointu zopakuji.
Za adminstrování dotace sice nic platit nemusí, ale ZO jej může "natáhnout" za "komisionální léčení". To je nařízeno a když si nepozve komisi, může jej ZO nahlásit. Viz vyhlášky SVS.
Takže je nakonec jedno, jak se ten desátek nazve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35143)

Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral. Asi jsi byl u jedna pani povídala. Vypadá to, že až se bude volit prezident Absurdistánu, tak určitě budeš kandidovat a co více určitě bude 100% zvolen za hlavu tohot státu. Divím se co za pitomosti se ti můž v hlavě zrodit a nejsem sám kdo se diví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121) (35122) (35127)

Již minulý víkend jsem viděl v loňském oddělku) trubce. Vypadal 'nově',
jakoby se vylíhnul letos. Dnes jsem u jednoho kmenového včelstva, když
jsem vytáhl rámek a náhodně jsem jednoho trubce zahlédl, prohledal
detailněji tento rámek a našel jsem jich tam asi 5. Takže se domnívám,
že se už vylíhli letošní.

Milan Čáp

Pavel Holub napsal(a):
> "U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky,
> co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště
> zmizely,...."
> Toto nevyvracím, ale nebude to tak jednoduché. Loni byli trubci enormně
> brzy, mnoho a pak dlouho, letos jsem je ještě neviděl, je teprve zakladeno.
> Stejný způsob chovu, stejné včely, jiná nálada ? počasí ? ....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137)

ČSV za administraci dotací dostává /dostávala/ nějaké peníze. Ty samozřejmě nekončí dole u ZO, takže se jim na jednu stranu nedivím. Formu jednání na dálku neohodnotím. Formuláře bych jim poslal poštou doporučeně. Na druhé straně jak si tak čtu vyhlášku o varroáze, dostává od veteriny ČSV poměrně silnou zbraň a bič na kohokoli, kdo se nelíbí. Nikdo neřeší, jestli přítomnost komise u léčení má být zdarma a navíc kdy a jak se má sejít. ZO si může naúčtovat asi cokoli. Ta vyhláška je pěkná pakárna. Na všechny strany. Všichni jsou všechno povini, veterina bude jen vyřizovat písemné žádosti ZO případně OV o povolení léčení Gabonem, zodpovědnost za zdůvodnění a včasnost bude na ZO.

Vítejte v Absurdistánu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.76.69) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137) (35140)

Protože, jak uvádíte nejste člen ČSV, nemáte vůči ČSV žádných nejenže finančních ale dokonce vůbec žádných povinností (ZO nemá žádný zákonný podklad, aby Vám cokoliv nařizovala). Za administraci dotace si nemůže ZO nic účtovat (je pověřena MZe jejím provedením), takže určitě nic neplaťte. Pokud by Vám dotyčný předseda zdělil již teď, že Vám ji v tomto roce nebude daná ZO administrovat obraťte se ihned písemně na ústředí ČSV a popiště jim nastalou situaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 10. 4. 2009
Klícky z obalů od vitamínů

Zdravím.
Dnes jsem udělal na zkoušku rámek s klíckami z obalů od vitamínů pro školkování matečníků.Kdo se chcete podívat tak tady-http://pupek73.blog.cz/

Přeji všem bohatou pomlázku a pěkné svátky.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137)

Přítel Menšík poradil správně. Já jen pro informaci dodávám, že ZO může (ale
nemusí) vybírat příspěvek od registrovaných členů - tedy těch, kteří jsou
členy ČSV, ale jiné ZO, než té, na jejímž území mají včely. To není Váš
případ. Vyřizovat státní dotace i pro nečleny ČSV je ZO povinna a jako
jediné, na co by oprávněně mohla požadovat nějakou platbu od nečlena, mě
napadá úhrada za provedené léčení včelstev.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Jan Vysoky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 10, 2009 2:21 PM
Subject: Problemy s mistni CSV


Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni
bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji
dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi
dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz
jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim
a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to
je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace,
protoze na to ze zakona neni narok.

Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s
povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV.
Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni
dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit.
To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou.

Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi
neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace
1.D. ?

S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem
mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale
ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to
ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko?

Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos
radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni
cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3999 (20090410)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3999 (20090410) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re: Problemy s mistni CSV (35137)

Zrovna 10 korun byla hodnota, jakou u nás strhávali z výplaty dotace na
jedno včelstvo na léčení. Teď už je to myslím víc. Třeba si to s tím spletl.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re:Problemy s mistni CSV (35137)

Njlepší máš se obrátit přímo na kováře a ne kováříčka
http://www.beekeeping.cz/ pí. Machová

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Vysoky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Problemy s mistni CSV
> Datum: 10.4.2009 14:21:48
> ----------------------------------------
> Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni
> bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji
> dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi
> dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz
> jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim
> a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to
> je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace,
> protoze na to ze zakona neni narok.
>
> Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s
> povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV.
> Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni
> dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit.
> To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou.
>
> Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi
> neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace
> 1.D. ?
>
> S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem
> mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale
> ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to
> ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko?
>
> Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos
> radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni
> cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Vysoky (79.127.160.5) --- 10. 4. 2009
Problemy s mistni CSV

Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace, protoze na to ze zakona neni narok.

Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV.
Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit. To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou.

Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace 1.D. ?

S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko?

Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132) (35133) (35135)

S těmi třemi dny je to kde sděleno? KaJi
------
nevím o čem je řeč?
KaJi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132) (35133)

S těmi třemi dny je to kde sděleno? KaJi

Veď ja som si priznal svoju chybu, ale ak si myslíš, že rada ako presťahovať včely na rôzne vzdialenosti nie je dokonale overená a pravdivá, tak sa mýliš. Takže, ak niečo dám na papier alebo na web, tak len vtedy, keď je to overené a pravdivé.
Píšem len preto, aby ostatní nenaleteli na tento technologický postup upevňovania Ms do rámikov. Inak použiť vlasec ako taký je možné.
Prajem pekný deď. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132) (35133)

Já jsem se spoustu roků zabýval různými návody a prací podle nich. Ať už
kdysi na škole, kdy se podle návodů dělalo v laborkách , potom hodně jako
technolog a projektant. To, že někdo řekne, že to dělá tak a tak je z velké
části bezcenné, protože nápad je jen malá část metody. To vlastní gró jsou
potom detailní podmínky, při jakých se to dělá a potom definice vstupních a
výstupních parametrů. Třeba jaký to byl konkrétně vlasec, nebo třeba že
zborcení dvou rámků z 10 jeden považuje za jednoznačný úspěch a druhý za
jednoznačný neúspěch.
Prostě jestli někdo chce, aby se nějaký jeho nápad mezi včelaři rozšířil,
netačí jen ten nápad zveřejnit. Musí se zveřejnit detailní blbuvzdorný
návod, protože jinak včelaři, dvacet nebo třeba dva tisíce včelařů budou
utrácet svou energii v paralelním zkoušení toho jednoho nápadu. Autor potom
ušetří nějakou hodinku, kterou by věnoval sepsání toho podrobného návodu,
ale včelaři, co to potom budou zkoušet, vyplýtvají tisíce hodin....
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 4. 2009
Re: Jedinečná rad (35132)

Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek
----
ANton, a ty si myslíš že i tvoje rady jsou takové, aby je každý okamžitě aplikoval na celý provoz.

Pokud by člověk měl být zodpovědný za to, co jiní udělají podle jeho zkušeností, tak to by asi tahle konference umlkla.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 4. 2009
Jedinečná rad

Nie tak dávno p. Bernátek radil, ako využiť rybársky vlasec-silon, na výplet rámika a nasadenie Ms. Zaujala ma myšlienka dvojitého výpletu s vložením voľnej Ms medzi dva vlasce. Zaujalo ma to a zlepšil technológiu vťahovania vlasca pomocou krivej ihly.
Výhodu som videl hlavne v tom, že Ms je volná a prípadné rozťahovanie Ms pri vložení do úľa nevlní plochu Ms a netreba ju zatavovať. Na jeho stránke som videl obrázok a preto som bez odskúšania pripravil 200 ks Ms. A to bola moja najväčšia chyba. Pri predčasnom vložení (zlodej mi zo živého úľa ukradol z úľa 2 zásobné plásty) 2 ks Ms na okraj plod. telesa. Po 24 hod. nasledovala kontrola, Ms vystavaná ale katastrofálny výsledok, na dvojitom výplete včely na celej výške vosk vyhrýzli, to celé sa zosunulo a tam kde Ms vystavali , vlasce boli od seba vzdialené na hrúbku Ms a vlasce prechádzali nad dnom buniek.

Hotová katastrofa, no ak by som to bol vložil hromadne do včelstiev, bola by ešte väčšia. P. Bernátek by mal dávať rady až po ich dokonalom overení. Nakoniec som bol hlupákom ja, mal som v sezóne radu najskôr odskúšať!

Všetkých 200 ks Ms som už opravil (jeden vlasec som z výpletu vystrihol) a Ms zatavil ohrievaným želiezkom. Teraz je to dobré, ani v jednom prípade sa nestalo, aby som silon želiezkom prepálil. So silonovým vlascom sa dobre pracuje, "neslučkuje" ako drôt, dá vynikajúco napínať, ľahko pomocou krivej ihly 70 mm dlhej doslova všiť do otvorov, len ich treba vŕtať 2,5 mm vrtákom.

Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 4. 2009
Re: Rozšiřování (35130)

A jak je u Vás přátelé?
JK

Vypadá to trochu jinak, ale zatím dobře, protože do včel nemusíme zasahovat, nestačíme doplňovat vodu do krmítek. Podle pohledu do podmetu nebo podložky a braní vody rychle sílí. Pokud počasí vydrží, tak první zásah bude až po odkvětu třešní a durancií, vytáčení medu a výměna za mezistěny. Zvedáky už mají kolegové taky nachystány.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 4. 2009
Rozšiřování

Včerejšího dne jsem uznal za vhodné počít s rozšiřováním včelstev. U nás se teploty pohybují nad 20 st. C, při zvednutí dvou nástavků shora včely čistí a staví již ve třetím nástavku shora a zasahují již do čtvrtého nástavku. V několika případech je v tomto třetím nást. již plod na nekolika plástech. Kvetou špendlíky a rozkvétají meruňky. Podstavil jsem nástavek mezistěn s vloženými 2x stav. rámky vto. Prvý a druhý nást. shora (současné plodiště) jsem postavil na podložený nást. s mezistěnami a třetí a čtvrtý nástavek jsem nadstavil. Nyní to jsou medníkové nástavky, po posledním vytáčení budou podstaveny k vyčištění a plásty následně vytaveny. Nová sestava nástavků 3,4,1,2,a mezistěny podstavený nást. č. 5. (Bude ještě nást. č. 6 možná i 7). Jelikož i při teplém nynějším počasí je poměrně proměnlivo, včerá při práci několikeré přerušení krátkou bouřkou, větrem a deštěm, dnes sice bez pracovních výpadků ale včely jsou stále bodavé, proto jsem včelstva zbytečně nerozebíral (pracoval jsem za pomoci zvedáku), ale pohledem shora a částečným povytažením několika z větší části vystavených st. rámků jsem zjistil v nást. č. 1 vajíčka v trubčích plástech. Trubce ani zavíčkovanou trubčinu jsem neviděl, ale jak uvádím, zbytečně jsem do plodového tělesa za těchto podmínek nešťoural. V loňském roce kdy bylo v tuto dobu u nás podstatně chladněji, jsem trubce i zavíčkovanou trubčinu již viděl. A jak je u Vás přátelé?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 9. 4. 2009

Na zimu jsem včelky nakrmil cukerným roztokem celkem dost. Dostaly v průměru na včelstvo 19 kg. Když jsem je asi před týdnem prohlížel, měly ještě hodně zásob. Při tomto teplém počasí si určitě včelky nosí sladinu a na cukerné zásoby asi nedojde. Kdy jim odebrat nadbytečné zásoby ? Předpověď na další týden je pro změnu opět teplo.

Díky za radu Jiří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.244) --- 9. 4. 2009
Re: převoz včel (35125) (35126)

>pokud máte závěs, který má pevně rozebiratelné spojení (šrouby), není nutné tento závěs odstraňovat. Zavěs připevněný na kolík je však nutné odmontovávat. Ille<
----------------------------------------------------------
Malé doplnění, závěs nesmí zasahovat do náhledu na RZ (registrační značku).
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121) (35122)

"U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky,
co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště zmizely,...."
Toto nevyvracím, ale nebude to tak jednoduché. Loni byli trubci enormně brzy, mnoho a pak dlouho, letos jsem je ještě neviděl, je teprve zakladeno. Stejný způsob chovu, stejné včely, jiná nálada ? počasí ? ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin ILLE (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: převoz včel (35125)

Dobrý den,
pokud máte závěs, který má pevně rozebiratelné spojení (šrouby), není nutné
tento závěs odstraňovat. Zavěs připevněný na kolík je však nutné
odmontovávat.
Ille



----- Original Message -----
From: "číma" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 09, 2009 5:03 PM
Subject: převoz včel


> Prosím o radu. Mám auto FABIA vyrobené v roce 2003 s odnimatelným tažným
> zařízením. Musím při jízdách bez přívěsu toto tažné zařízení sundávat? Má
> někdo přehled o nynějších předpisech? Někdo mi říkal, že se již tažné
> zařízení sundávat nemusí. Je to pravda? Děkuji za případné reakce.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3997
> (20090409) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

číma (88.101.64.23) --- 9. 4. 2009
převoz včel

Prosím o radu. Mám auto FABIA vyrobené v roce 2003 s odnimatelným tažným zařízením. Musím při jízdách bez přívěsu toto tažné zařízení sundávat? Má někdo přehled o nynějších předpisech? Někdo mi říkal, že se již tažné zařízení sundávat nemusí. Je to pravda? Děkuji za případné reakce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121) (35122) (35123)

U mně se právě množství trubčiny nezměnilo. Už kdysi strašně dávno, když
jsem si všiml, že když v úlu není trubčina, včely vykoušou mezistěny a
postaví trubčinu tam, jsem jim v úlech nechával plno trubčiny. V úlu
minimálně plochu dvou rámků 39x24. Trubce v předjaří jsem nikdy nenašel.
Nikdy jsem se ale speciálně po trubcích anebo po trubčích víčkách v podmetu
nedíval. Ale včely rozchovávám podle linií, matku do úlu rozchovávám z
plodu předchozí matky v tom úlu kromě extrémně slabých matek, kdy jedině
dávám na výchovu matky plod z jiného úlu a pokud byla nějaká matka náchylná
na rojení, klidně se mohla vyrojit a tím ta linie ze stanoviště zmizet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 09, 2009 9:44 AM
Subject: Re: trubec


> RP:
> U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně.
> ---------
> U mě se změnilo právě množství trubčiny v úle. A přestal jsme ji vylučovat
> ze zimování. Když je jí dost, tak do ní včely normálně zanášejí sladinu a
> běžně vytáčím zavíčkované stavební rámky. Ona to ani není čistá trubčina.
> Mnohdy pokračují s děšlničinou až dolů, nebo tam je třetinový pruh
> dělničiny a pak to mrskají jak chtějí.
> VYlučuji jen nedostavěné plásty v horních nástavcích, jinak jen podle
> barvy.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121) (35122)

RP:
U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně.
---------
U mě se změnilo právě množství trubčiny v úle. A přestal jsme ji vylučovat ze zimování. Když je jí dost, tak do ní včely normálně zanášejí sladinu a běžně vytáčím zavíčkované stavební rámky. Ona to ani není čistá trubčina. Mnohdy pokračují s děšlničinou až dolů, nebo tam je třetinový pruh dělničiny a pak to mrskají jak chtějí.
VYlučuji jen nedostavěné plásty v horních nástavcích, jinak jen podle barvy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119) (35121)

U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky,
co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště zmizely,
takže na stanovišti potom možná zůstaly jen ty genetické linie, které trubce
tak brzo nechovaly a ty byly včelařem rozchovávány.... Dneska jsou třeba
protirojové opatření, dostatek prostoru v nástavcích atd, že se ty matky
nerojí a na stanovišti zůstávají, dokud je včelař nevymění za nové. ...

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118) (35119)

Máš pravdu trubce mohou chovat i mimo jejich hlavní sezonu . Sám jsem takových případů zaznamenal několik . Vždy se následně jednalo o tichou výměnu matky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubec
> Datum: 09.4.2009 08:23:31
> ----------------------------------------
> pepan:>Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění<
> .......
> O špatné oplodnění nejde.(matky bývají OK) Musí to mít racionální základ.
> Podle mého názoru zato může hlavně chápání podle běžných zvyků, které jsou
> ovšem relativní v pojetí vnějších vlivů na organismus. Z vnějších vlivů jde
> o rozsah teplot v hnízdě,(tj u včelstev s více jak nebo okolo 2kg v
> listopadu) přísun potravy. Také jsem to pozoroval hlavně u mladých matek
> nultého stáří a tam může hrát roli přesun věku z nultého do prvního roku
> mnohem dříve než ukazuje kalendážní rok. Jde vlastně o přípravu na
> rozmnožování s tím, že začalo mnohem dříve než běžně bývá zvykem a probíhá
> přes zimování do jara, kdy začnou také mnohem dříve další projevy rojovky.
> Je to v přírodě docela často vidět jako rozkvetlé višně nebo akát napodzim.
> Upozorňuji, že jde jen o pár několik málo trubců a ne o plošně velký úsek
> trubčího plodu.
>
> To, že se otom mluví sporadicky může zažitý dojem, a obava z posměchu,a že
> trubce zdravé včelstva v podletí a přes zimu nemůžou chovat. To je omyl.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)

Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
nebo genetika?

Páni nevymýšľajte, nič u včiel nezmenilo, sú také isté od doby, keď skončil evolučný vývin a to je priadne dávno.
Pri týchto javoch ide vždy o nejakú poruchu vo včelstve, ale aj o nedôsledné preverenie včelieho spoločenstva pozorovateľa.

Trú v živote včelstva hrá úlohu samca a preto sa vo včelstvách vždy objavuje v čase ich rozmnožovania a v druhom prípade v čase záchrany svojho rodu tichou výmenou, kedy v predstihu vychováva trúdov.

V každom inom prípade ide vždy o:
- o neoplodnenú M
- nedostatočne oplodnenú M spojenú s chorobou M
- V zimnom období najčastejšie o chýbajúcu M

Nič také som nikdy nezaznamenal, aby zdravé včelstvo s zdravou M chovalo trúdy, skôr podľa ide vždy o vymýšľanie autora a o nedostatočné zhodnotenie stavu včelstva, ktoré kontroloval.Na druhej strane v tomto čase už včelstvá vzhľadom na ich momentálnu silu, ale hlavne na vplyv vonkajšieho prostredia, sa začnú pripravovať na rozmnožovanie oveľa skôr, ako si myslíme. Ale to je prirodzené a pomerne časté. Jednu jar (mám zdokumentované) som mal roj 24.4 a bývajú aj ranejšie.

Škoda, že na túto stránku nekukne sem - tam odborník na biológiu včely medonosnej a nevyvedie návštevníkov z včelárskej latiny, niekedy my to pripomína poľovníkov, viete asi prečo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116) (35118)

pepan:>Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění<
........
O špatné oplodnění nejde.(matky bývají OK) Musí to mít racionální základ. Podle mého názoru zato může hlavně chápání podle běžných zvyků, které jsou ovšem relativní v pojetí vnějších vlivů na organismus. Z vnějších vlivů jde o rozsah teplot v hnízdě,(tj u včelstev s více jak nebo okolo 2kg v listopadu) přísun potravy. Také jsem to pozoroval hlavně u mladých matek nultého stáří a tam může hrát roli přesun věku z nultého do prvního roku mnohem dříve než ukazuje kalendážní rok. Jde vlastně o přípravu na rozmnožování s tím, že začalo mnohem dříve než běžně bývá zvykem a probíhá přes zimování do jara, kdy začnou také mnohem dříve další projevy rojovky. Je to v přírodě docela často vidět jako rozkvetlé višně nebo akát napodzim. Upozorňuji, že jde jen o pár několik málo trubců a ne o plošně velký úsek trubčího plodu.

To, že se otom mluví sporadicky může zažitý dojem, a obava z posměchu,a že trubce zdravé včelstva v podletí a přes zimu nemůžou chovat. To je omyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)

Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění a skončí to výměnou matky je známo sice , že sem tam některý trubec přezimuje, Já jednou v zimujícím včelstvu objevil čmeláka a v zimní měli ztuhlou vosu . letos u jedněch byl hrboplod a napravil jsem to hned oddělkem
Je sice zajímavé sledovat jak si s tím včelstvo poradí ale obvykle matka naklade s předstihem dostatek trubčiny a pak matečníky tento jev jsem pozoroval již několikrát.
tento jev , kdy si samičky samy zajistí oplodnění je u hmyu dost rozšířený.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: trubec
> Datum: 09.4.2009 06:52:50
> ----------------------------------------
> Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
> nebo genetika?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 08, 2009 8:10 PM
> Subject: Re: trubec
>
>
> > Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých
> případech
> > víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes
> jsem
> > si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár
> > náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
> > Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi
> > zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě
> > vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to
> > při dostatku trubčiny v úle normální.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115) (35116)

> Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
> nebo genetika?
>
> R. Polášek
>
Ja si pro sebe tipuju to prvni, a hlavne si myslim ze tomu dost mozna pomaha tech "zbytecnych" 20kg zasob... V dobe hojnosti a dostatku se i my chovame uplne jinak nez v dobe nouze tak proc ne vcely...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114) (35115)

Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
nebo genetika?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 08, 2009 8:10 PM
Subject: Re: trubec


> Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých
případech
> víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes
jsem
> si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár
> náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
> Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi
> zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě
> vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to
> při dostatku trubčiny v úle normální.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109) (35114)

Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých případech víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes jsem si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to při dostatku trubčiny v úle normální.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 8. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106) (35109)

Trubce jsem měl ve dvou úlech přes zimu. Nejen mrtvé na podložkách , ale živého koncem března. Teď je již trubčí plod i zavíčkovaný ve dvou jiných úlech , jejichž osádka je nejsilnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: v?ely na sile (35096) (35105) (35108)

Když si zavzpomínám na mladá léta tak do cukrového těsta ce dávalo sušené mléko , kvasnice cukr a med
Pylové náhražky býval sojapyl. nebo se míchal ze sojové mouky 2/3 + kukuřičná a hladká.
V pilinách z mokrého dřeva se pro změnu nachází voda a štávy které vyživovali strom
Takže nic překvapivého.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ely na sile
> Datum: 08.4.2009 08:44:00
> ----------------------------------------
> A.Turčáni:>
> Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených
> pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach.
> Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi
> aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale
> hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom,>
> G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
> Re: včely na sile (35096)
>
> > jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
> včely na sile
>
> dobrý den,
> všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
> to dělají? připomíná jim to pyl?<
> ........
>
> Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše
> sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?
>
> Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat
> pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná
> začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo
> nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů
> při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné
> podmínky. <<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Sociologie vcelstev a narodu lidi je stejna, relativni je jen anatomie jedince, ukazte vcele med nebo cloveku penize a jsou schopni zane umrit

Rádio vysypalo na budějovickém náměstí peníze, lidé se málem ušlapali

Kvůli penězům se v úterý v podvečer málem ušlapali lidé na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. V nemocnici skončilo po akci soukromého rádia s názvem Vysypeme přímo mezi vás sto tisíc 24 lidí z toho devět dětí. Jedna dívka je hospitalizována na jednotce intenzivní péče v českobudějovické nemocnici.
Někteří se přišli o peníze přímo poprat. Na místě zasahovalo sedm posádek.
...........

Dnes 7:29 - České Budějovice

„Akci jsme neměli vůbec hlášenou. Přesto na místě muselo zasahovat celkem sedm posádek, z toho některé opakovaně. Děsivý je hlavně počet zraněných dětí, kterých bylo celkem devět,“ sdělil Právu ředitel záchranné služby Marek Slabý.

Dále poznamenal, že sanitky převezly 22 lidí. Další dva se později dopravili kvůli nevolnosti do nemocnice sami. „Jedná se většinou o lehčí zranění, jako pohmožděniny na končetinách a trupu,“ podotkl ředitel záchranářů.

Rádio na událost upozorňovalo dlouho dopředu, na náměstí se srotil velký dav. Krátce před 17. hodinou rozhodili pracovníci rádia z hasičské plošiny mezi lidi celkem dva tisíce padesáti korunových poukazů, které si následně mohli na místě vyměnit za hotovost.

„Vůbec nechápu jak takovou akci může někdo uspořádat, něco takového se přeci dalo očekávat. Někteří mladíci se o peníze přišli vyloženě poprat. Jakmile začaly padat poukázky, brali to hlava nehlava a při pohledu na děti mezi nimi mi běhal mráz po zádech,“ řekl Právu Milan Masťa, který se přišel na akci ze zvědavosti podívat.

Akce byla řádně nahlášená na magistrátu města a hlídala ji pořadatelská služba rádia. Na místě byli i městští strážníci. „Myslím, že rádio akci podcenilo z bezpečnostního hlediska. My jsme na ní dozor rozhodně neměli a ani jsme zatím nedostali žádné trestní oznámení. Každopádně to budeme muset prošetřit,“ uvedl policejní zdroj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35103) (35110)

Hm, začátkem března u nás byl snad ještě sníh a teplota kolem nuly. 29.3 na
konec března u nás kvetly tak maximálně sněženky a bledule, jinak nic. Jiné
roky v tuto dobu a za stejně teplého počasí kvetlo v tuto dobu plno různých
jarních rostlin, takže já si myslím, že prostě měly velice slabou nabídku
pylu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 08, 2009 9:32 AM
Subject: Re: včely na sile


> >Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z
> větrosnubných rostlin.<
> ---------------------------------------------------------
> Letos počátkem března rouskovaly včely i dřevěnný popel z krbu a 29.03.09
> rouskovaly pyl i na tůjích. To jasem také ještě neviděl. Pořídil jsem pár
> snímků.
> JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.244) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35103)

>Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z větrosnubných rostlin.<
---------------------------------------------------------
Letos počátkem března rouskovaly včely i dřevěnný popel z krbu a 29.03.09 rouskovaly pyl i na tůjích. To jasem také ještě neviděl. Pořídil jsem pár snímků.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re:trubec (35096) (35105) (35106)

> dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na
> podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na
> to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...

Letos pres zimu jsem se na to zemeril, tedy na ty mrtvy trubce na podlozce jakozto signal bezmatecnosti.... Specialne jsem si to poznamenaval. Vsechny matky (pres 20) kladou, a trubci byli minimalne na 7mi podlozkach. Ted pri namatkovych prohlidkach jsem uz videl zavickovane trubce, zive jsem nehledal :-) .

Ja si to vysvetluju tak, ze kdyz dva delaji totez asi to neni totez ...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096) (35105)

A.Turčáni:>
Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom,<
...........

Ještě mne napadá v souvislosti se slíděním to, že takový sběr provádí zimní generace létavek, která prostě nezná co je to květový pyl. Takže vedou je nejprve pudy a až přísun různých kvalit rousek do hnízda a hodnocení létavky při ochutnávání přínosu jiné potravy od jiných létavek rozhodne časem co je v tu chvíly lepší a sběr potravy se přesune.

.........
>> G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

> jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?<
.........

Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?

Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné podmínky. <<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 4. 2009
Re: trubec (35096) (35105) (35106)

> p.k. (90.178.157.91) --- 8. 4. 2009
trubec (35096) (35105)

dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...<
.........

Typický začátečník. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 8. 4. 2009
trubec (35096) (35105)

dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl? Jirka

Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom, ktoré sa jej zachytia na telových chĺpkoch. Toto je len dôsledok toho, že mechanizmus zberu každej včele je založený na obnôžkovaní kvetného peľu. Postojte chvíľu pri kre s kvetmi, na ktorých včela obnôžkuje -rouskuje peľ, včela priletí na peľnice kvetu a doslova po nich "pobehá" a od kvetu na chvíľu vzlietne nad kvety a pracuje jaýčkom a nohami, slinami ak potrebuje zvlhčí peľ nachytaní na spodku tela na chytínové chĺpky a dvomi prednými pármi si z tela stiera peľové zrnká a prenáša ich na zadné nohy do peľových košíkov.
To je vše, po niekoľkých návštevách kvetov s peľom odlieta z nákladom do úľa.
Potom zber prachových častíc nič neznamená, akich uloží do buniek, pozdejšie ich včely vyhodia. Iná vec je ak nazbieraný prach do obnôžok obsahuje bielkoviny, potom ho včely môžu i spotrebovať.
Pred 5-timi rokmi roľníckom družstve začali používať novú technológiu uloženia drviny z kukurice do tzv. krechtov-tunelov z plastov EUROBAG, pomocou konzervácie kyselinou mravčou a propionovou. Krechty otvárajú už vo februári-únoru a mali by ste vidieť ten tanec včiel na porozsýpanej drviny, na ktorú nalietavajú už pri slnečnej oblohe a teplote od +8˚C včely. Nikdy som nezbadal, aby prinesenú drvinu, vyhadzovali, spotrebujú ju bezozbytku.

Zbieranie prachových častí z neupotrebiľných látok v chove včiel, je len prirodzená biologická reakcia zdedených génov.
Je to len malá epozóda zo života včiel, ktoré sa dajú vysvetliť ak dokážeme aplikovať na tento akt, čo apidológia doteraz odhalila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072) (35081) (35087) (35100)

/K 35103/ P. Texl, to len potvrdzuje to, čo som napísal dňa 7.7 - pod č. 35OO7

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z větrosnubných
rostlin. Jejich jehnědy a květy obecně jsou obvykle barevně nevýrazné a
nemají ani vůni, a práškovitá konzistence, jakou se vyznačuje pyl, se v této
době v přírodě jinde běžně nevyskytuje, tak včelkám pro využití toho pylu
stačilo obecně fixovat sběr na práškovitou konzistenci.
Já ještě pamatuji podněcování včelstev sojapylem, ten se dal do bedny někde
na sluníčko před včely a ty jemnější částečky rouskovaly a odnášely do úlů,
v krabici zbyl jen ten hrubší podíl.
V té souvislosti mě napadá otázka, jistou dobu se mluvilo o tom, že včely
taky využívají pyl z větrosnubných rostlin i jindy a to sice v srpnu a září
pyl z kukuřice na zrno i na siláž. Pozoroval jste to někdo? Tyhlety hlasy se
totiž ozývaly v době na konci socíku a já jsem měl trochu podezření, že to
je spíše součást podpory pěstování kukuřice na siláž, která se tehdy cpala i
do chladnějších oblastí a na jakkoliv svažitý pozemek. Aby kravičky měly
siláž a socialistický člověk dostatek mléka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 4:00 PM
Subject: včely na sile


> dobrý den,
> všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
> to dělají? připomíná jim to pyl?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: Langstroth (35092)

Pepe:>Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku langstroth.<
..........
Pepe koukni na http://beesource.com/plans/index.htm a stáhni si pdf který Tě zajímá, a vyjeď ho nejlépe tiskárnou. Potom bych si koupil asi nejlépe palcovej svinovací metřík a hurá do toho. (i když trochu pozdě, úly maj být už hotový, teď se jen začne zatavovat a bude za chvílu podzim ;-) )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.244) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088) (35089)

>Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň? <
-----------------------------------------------------------
Možná se mýlím. Ale za roky co chovám včely, diskutuji se včelaři, pročítám odbornou literaturu jsem si vytvořil takový názor na tuto otázku že v období podletní slídivosti včel i vos je u normálního zdravého včelstva vyprovokován i obranný mechanizmus. Ten zabezpečí dostatek strážných včel. Narušení tohoto pořádku může způsobit pouze nesoulad vnitřního stavu včelstva (choroba, vadná nebo žádná matka ...) kdy včely ztratí zájem o sebezachování. O přešlechtění matek u mne nemůže být řeč. Já matky nešlechtím. To ponechávám fundovanějším. Snažím se pouze o pravidelnou obnovu chovného materiálu z více zdrojů. Pro názornost uvádím, že česna již po mnoho let nezužuji, jsou stále po celý rok otevřená na výšku 7 mm a celou délku úlového dna, to zn. délka 380 mm. Také mám otevřená celoročně očka ve třech nástavcích odspodu (zimuji ve čtyřech nízkých nástavcích)a jako perličku uvádím, že loňského roku jsem poprvé podsadil dva nástavky po posledním vytáčení medu (po polovině srpna) a tyto jsem odebíral teprve koncem října. Přesto jsem žádnou loupež od vos ani včel nezaznamenal.

>Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy. Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém. <

Zde patrně došlo k nepochopení. Já nemám problém s vosami ani loupícími včelami. Pouze jsem se snažil přispět do již probíhající diskuse. Přesto se ale čas od času stane, že u některého včelstva (jinak vizuelně dobrého) jsou zatím zastřené problémy. Zde takový indikátor v podobě vos na problém (počínající špatnou kondici včelstva) upozorní. Vosy totiš cítí do kterého včelstva se mohou s trochou trpělivosti vžebrat. Potom je lepší včelstvo zavčasu spojit než je nechat přes zimu zajít. Pokud se spojení provede včas, během dvou dnů je spojené včelstvo konsolidováno a chová se jako každé normální včelstvo v dobré kondici. Dnes již chápu dávno nežijící včelaře kteří mi říkali: "je třeba neustále pozorovat česna úlů, nejvíce je na česnech vidět v časných ranních hodinách". To platí i v případě vos. Včely ještě nelétají, je chladno, ale vosám chladno nevadí. Některé úly jsou vosami obletovány méně a některé více. U více obletovaných úlů je počínající problém. Ten je potřeba řešit. V takovém včelstvu nezřídka najdeme i motýlici.

Tak přátelé dobrou noc. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Texl (89.24.6.33) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072) (35081) (35087)

"pamět včel"
Chci se s vámi podělit o zajímavou zkušenost: Kamarádi mě přemluvili, abych před pár lety převezl na jarní výstavu Hobby v ČB včelstvo. Převoz byl v rámci města ČB asi 5km. Na místo původního místa včelstva jsem dal pro jistotu roják s otevřeným česnem. Výstava byla asi týden - v rojáku nic - ani včelka. Po ukončení výstavy jsem využil převozu a zpět jsem dal toto včelstvo o cca 4 metry vedle původního místa (tak jak radí literatura, když potřebujete přemístit úl o několik metrů). Roják jsem nechal na původním místě. Po několika dnech mě napadlo se do rojáku podívat - velké překvapení, roják byl plný mrtvých včel, které tam patrně hledaly své včelstvo.
vysvětloval jsem si to tak, že když přemístite včelstvo mimo dolet, tak se přizpůsobí, znovu zorientují atd. Vrátíte-li je do blízkosti původního stanoviště, rychle se zorientují podle již dříve zafixovaných orientačních bodů. Jde o to, do jaké doby "odloučení" si toto pamatují - minimálně po dobu života včel, které to "zažily"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

> jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?<
.........

Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?

Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné podmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 7. 4. 2009
RE: včely na sile (35096)

Asi ano. Já např. mám fotku z 12.4.2004, na které je zachycena včela
rouskující dřevěný prach ( jemné piliny na ruční pásové brusce).
Také jsem viděl včely, jak rouskují hladkou mouku ze svislých boků válu na
těsto. Také při řezání suchého dřeva na cirkulárce je možné sledovat včely,
jak se pokouší rouskovat poletující dřevěný prach a jemné piliny.
Má pozorování jsou vesměs z období počátku dubna. Domnívám se proto, že
potřeba pylu je v té době tak kritická, že včely hnány pudem "bezhlavě"
proslídí kdejaké zdroje rouskovatelného prachu. Sice splní "úkol", ale
nejsou pravděpodobně schopny jednoznačně určit, zda tím donesou kýžené a
využitelné výživové hodnoty.
Přitom je zajímavé, že pyl některých rostlin opomíjejí a nechají se oklamat
např. moukou, škrobem, nebo pilinami.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Tuesday, April 07, 2009 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
to dělají? připomíná jim to pyl?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 4. 2009
Re: rozšíření (35068)

Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů?
______________________________________________________________

Vložte nástavek dolů. Rozšíření odspoda můžete provést kdykoliv. Včelstvu tím nemůžete uškodit ( teplo stoupá nahoru... uteplený strop! ). Po obsednutí rozšiřovacího nástavku ho přemístěte nahoru ( lepší dostavení ) a na dno položte další rozšiřovací nástavek.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 7. 4. 2009
RE: Langstroth (35092)

Tloušťka by neměla být menší než 3/4", nejčastěji je uváděno 7/8".
J.T.

> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku
> langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm
> http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf        Je mi jasné že
jaký si to
> udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
> Díky Pepe

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:Langstroth (35092)

orginál byla údajně bedna od zboží

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepe <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Langstroth
> Datum: 07.4.2009 12:57:42
> ----------------------------------------
> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku
> langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm
> http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf        Je mi jasné že jaký si to
> udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
> Díky Pepe
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 7. 4. 2009
Re: Langstroth (35092)

Originál je 3/4". Pak je tzv. evropský Langstroth, který je kotován v mm a rozdílná je jen tlouštka 1" = 25mm.
Důvodem byla konzervativnost včelařů a vyřešeníproblémů slabé čelní hrany.
----
U mě to řeším hmatovou lištou a ostatní dělám i 17-18mm.
Důležitý je vnitřní rozměr včetně drážky.

na webu n-vcelari.cz jsou snad taky informace včetně linku na německý web autorů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepe (82.202.44.205) --- 7. 4. 2009
Langstroth

Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf Je mi jasné že jaký si to udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
Díky Pepe

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)

Souhlas s tím vším. Snad jedině, takové včelstvo, kde už proniká plno vos a
podobně se zachránit dají respektive šly v zadovácích. Tam se to dělalo tak,
že se včelstvo radikálně zůžilo, klidně z plného úlu na 5 nebo dokonce 3
rámky. Včely se tak v úlu zkoncentrovaly a pokud bylo jinak včelstvo v
pořádku a mělo podstatně zůžené česno, dokázal se ten zbytek včel ubránit.
Přirozeně místo plného včelstva potom byl jenom jakýsi oddělek.
U nastavků by snad jedině pomohlo setřepání včel do velkého oplodňáčku, jeho
uvěznění s krmením na nějaký den v tmavém sklepě a potom umístění nejlépe na
nějakém jiném stanovišti. Je to ale takové "šušnění", plno práce, výsledek
je nejistý a možná výnos v případě úspěchu jeden oddělek, takže nic moc. U
zadováků to bylo lepší, tam se to zúžení udělalo z chodu bez přípravy, pokud
se při prohlídce včelstva nebo i obhlídce stanoviště objevila potřeba, o moc
pracnější než normální prohlídka to nebylo. A potom se prostě jen čekalo,
jestli se včely zmátoří a přes zimu tam bude oddělek nebo ne a potom bude
volný úl pro vytvoření oddělku na jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 9:21 AM
Subject: Re: fery


> Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení,
> vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to
> jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své
> včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než
> jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva.
> Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek?
> Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy
> chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako
> indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po
> letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u
> některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím,
že
> se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a
> spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však
> vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat
> jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro
> vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo
> oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od
> kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy
> ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je
> hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování.
> Ať Vám to bzučí, přátelé.
> JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088) (35089)

Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy.

Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém.
...................

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)

Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........

Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)

Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?

Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78251 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 35090 do č. 35150)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu