Včelařská konference

No, roj sedí po vyletění někde na větvi asi dvě hodiny, dokud včely pátračky
nenajdou vhodnou dutinu. Potom se zvedne a odletí. Že by zůstal někde přes
noc a potom odletěl se stává málokdy. Spíš už potom zůstanou na místě na
větvi nebo v rojáku, ale u rojáku je obvyklé, pokud tam roj vletí, hned
zavřít a dát někde do tmy a klidu, nechávat ho na tom místě přes noc se
nedělá.
Matečník se vyřezat může, není ale jasné, jestli tam už nejsou nějaké
vylíhlé matky. Pokud by jich tam bylo víc vylíhlých, nejspíš se vyrojí i po
vyřezání matečníku a zůstane tam nakonec jedna. Pokud tam žádná vylíhlá
matka není, tak po vyřezání toho matečníku nastane nouzová situace a včely
budou zakládat na plodu nouzové matečníky, jenže si na to vyberou nejspíš
svůj vlastní plod a ne nějaký cizí. Cizí by příjaly jen asi už hotový
matečník. A to i matečník někdy v takovém případě vykoušou. Takže úl je teď
velký otazník.
Já bych asi vzal volný nastavek a dno, plodiště rámek po rámku vybral, půl
až 2 /3 rámků se včelami a mladým plodem dal do toho volného nástavku někde
vedle a volný prostor zaplnil mezistěnami. A doufal, že pokud tam budou
nějaké vylíhlé matky, rojová nálady se tou manipulací zruší, takže se matky
"vykrátí" a v úlu zůstane jen jedna a včely původně připravené k rojení
začnou plnit další porojovou povinnost - sednou na mezistěny a začnou
stavět. A pokud tam matky nebudou, tak včely narazí nouzové matečníky a
vychovají novou matku.
Nebo mírnější variantu, část plástů s plodem, aspoň 5 bych z plodiště vytáhl
, včely otřepal a přidal do vedlejších včelstev a místo nich dal mezistěny.
Pokud by se včelstvo trochu rozrušilo prohlídkou každého plástu, mohlo by
potom na vložení mezistěn reagovat zrušením rojové nálady, zrušením
nadbytečných matek a rojové včely by se zaměstnaly stavěním mezistěn.
Výměna matky, zrušení linie jen kvůli tomu, že se včelstvo dvakrát po sobě
vyrojilo je podle mně zbytečné. Dříve, kdy nebylo běžným zvykem kupovat
chovné matky od chovatelů a včelaři po desetiletí rozchovávali svoje linie
včel, se někteří pokoušeli vyšlechtit nerojivé včely, které by pro výměnu
matky preferovaly tichou výměnu. A nikomu se to nepovedlo. Vždy 30 - 70 %
včelstev preferovaly rojení. Pokud tedy včelstvo stihne před rojením donést
hodně medu a i jinak je normální, není třeba příliš divoké, není důvod kvůli
rojení měnit matku, je totiž velká pravděpodobnost, že i ta nová bude
rojivá.
Dříve ani rojení včelařům tolik nevadilo, protože intenzívní včelaření,
které se vyznačovalo častými a časově náročnými zásahy do včelstev, bylo
mnohem častější. Včelařům tedy nedělalo větší problém, když rutinně
rozebírali po rámcích včely, zachytit stadium ještě před rojením a mohli se
v pohodě rozhodnout. Mohli zachovat starou matku a zrušit matečníky nebo
vybrat nejpěknější matečník a zrušit starou matku a ostatní matečníky. V tom
druhém případě nová letošní matka se už kromě výjimečných případů nerojila.
Ke včelaření tak stačil jenom jeden samotný úl, nebylo třeba používat ještě
další "bedničky" a podobné bazmeky, jako úlky pro oddělky nebo úly pro
pomocné včelstvo, které zabíraly často i víc místa než samotný úl. Pokud se
včelařilo ve včelínech, tak to byla dost důležitá věc. Se třemi včelstvy si
myslím se dá i dneska toto intenzívní včelaření bez nějakých větších
problémů provozovat.
Dneska se preferuje extenzívní včelaření, které se dá charakterizovat
maximální redukcí času potřebného na obsluhu na jeden úl a používáním
různých pomocných hejblátek, takže prostor potřebný pro jedno včelstvo je
potom mnohem větší. Když jsou úly umístěné na paletách někde samostatně
venku, tak to ale zas tam moc nevadí. Proti rojení se v květnu hodně používá
odebrání plodu a vytvoření oddělku, ve kterém se vychová nová matka. Ta se
potom ve včelstvu mění buď ještě v létě, nebo třeba na podzim v listopadu
nebo i případně později. Využívá se toho, že taková loňská matka, pokud má v
nástavkovém úlu dost prostoru, se rojí málo a rojení se potom ještě omezí v
tom květnu odebráním toho plodu pro výchovu nové matky. Jak je ale nějaký
rojový rok, tak se rojí všechny od května po červenec, snad jedině z
výjimkou letošních matek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lada" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 21, 2009 11:59 PM
Subject: zapomenutý matečník - chci novou matku


> Dobrý den,mám tři včelstva 37x30cm, v neděli 17.5. jsem stočila med a v
> jednom včelstvu jsem našla hodně matečníků (asi 12let jsem měla 2včelstva,
> ale loni se mi jedno vyrojilo-koupila jsem mu nový úl,tak mám včelstva tři
> a právě ten loňský roj měl ty matečníky).
> Myslela jsem,že jsem všechny matečníky vyřezala (jeden tam zůstal),dala
> jsem jim mezistěny... Včera se vyrojily-na hrušku ďvě zahrady dál-roják
> jsem nechala do rána pod stromem,ještě večer tam byl klid,skoro všechny
> včely v rojáku. Dnes si pro ně příjdu a ta paní mi říká,že se ráno včelky
> vznesly,sedly znovu na strom a uletěly někam dáááleko. Nevadí, stejně jsem
> neměla další úl a nevěděla jsem, jak bych ty včely dala zpět do úlu,aniž
by
> se znovu vyrojily :-(
> Dnes jsem včelstvo zkontrolovala,ty dvě mezistěny z neděle mají vystavěné,
> na nich několik misek (prázdných),našla jsem ten jeden zapomenutý malý
> matečník,nelíbí se mi, navíc nechci mít už druhou matku v generaci z roje!
> DOTAZ: můžu ten matečník vyřezat a přidat tam plást s plodem ze sousedního
> úlu? Že by si vykrmily novou matičku??? Jaký plást přidat? Vajíčka? Nebo
> larvičky? Jak staré? Sice včelařím delší dobu, ale jsem stále
> začátečník-když jsem začínala, znala jsem včelu jen z učebnice.
> Díky!