Včelařská konference

Pro: Aleš.

Díko moc za odpověď. Asi před půl rokem se tu někdo na něj ptal a žádná reakce na něj nebyla. Já o tom fakt silně uvažuji, jen se mi nechtělo zas koupit nějakej "krám" :-) Už mi medování začíná dělat dost velké problémy a takto by se to dalo dost urychlit. Mám sice dvě rámkové míry, ale na každém stanovišti meduji zvlášť. Jen mám strach z těch rámků.....mezerníky....kam se člověk podívá....všude jinde. Do nových už dávám na boky, ale i přes to, těch starých je ještě dost. Hofmana nepoužívám. Cezení přímo při medování, tak nějak po staru ještě dělám, ale tuším, že tudy cesta nevede, asi bude nejlepší, nechat med samovolně vyčistit a pak doladit až při flaškování na čisto. Dělám medovinu ze všech zbytků a víček, tak mi to větší množství odpadu vcelku nevadí. Ještě se zeptám, používáte elektrocentrálu? Protože jak jsem se dočetl je na 220. Jinak u nás točíme akát a vypadá to velmi slibně, holky dohnaly ten propadák s řepkou. Zatím průměr 18,5 kg, ale jsem tak ve třetině, snad se to ještě nepokazí. Na slovákách jsem četl průměry kolem 22 kg na akátu. Jo a ještě jedno info pro všechny. Před asi dvěma třema lety jsem mluvil se známým (včelařem) o ceně medu a on že prodává za 120,-- já tehdy prodával za 80,--. Debatu o ceně ukončil rázně: JÁÁÁÁ SI SVÉ PRÁCE VÁŽÍM !!!!!

Včelaři, co si myslíte o internetové stránce http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/.
Co vám tam chybí?
Objevují se na ní chyby (i v zobrazení)?
Už jste tam byli?
Víte, co je to za stránku?
Úspěšný včelař si klade za cíl sdružovat všechny internetové včelaře a také informovat všechny včelaře.
Zapojit se můžete i vy zasláním článku, reportáže, či fotografie do soutěže.
Proč si nevytvořit takovou internetovou knížku o včelaření, ať k ní mají přístup všichni a zadarmo, že?
Piště na E-mail, pište i zde.
Jsem zvědavý na vaše názory.
webmaster - Pavel

Zvyk dávat "ovonět" nebo "zavoskovat" umělohmotné misky je jeden z tradovaných včelařských mýtů. Také jsem to dělal, ale poslední roky larvím rovnou do nových misek. Ročně odchovám stovky matek tak snad je to ověřeno praxí. Na přijetí to má v mých podmínkách malý, nebo vůbec žádný vliv. Za mnohem důležitější považuji:
1. Chovnou náladu - ochotu včel chovat matečníky. V tom je tajemství úspěchu.
2. Podmínky při larvení - nejhorší je horko a sucho, kdy larvy zaschnou. Vlhko a teplota kolem 15-20 C je ideální. Proto larvím obvykle zvečer.
3. Použití mateří kašičky - v době rojení to jde výborně i na vodu.

Bohužel není teď v sezoně čas psát, tak jen ztručně.
Broněk Gruna

> Předplatil jsem si Moderního včelaře (modernivcelar.eu). Toho čtu a do
> Včelařství jen sem-tam nahlédnu.


To je presne, delam to bohuzel take tak.

Tenhle posledni vytisk je fakt mazec, rikal jsem si hned jak jsem to prolistoval ze se to tu objevi :-)) Po prolistovani jsem ho hodil do kouta - bohuzel. Ja si opravdu nechci cist tolik stranek o nejakem panovi ktery chce do bruselu a nahodou ma neco spolecneho se vcelama - doufam ze mu nekrivdim ale fakt jsem to necetl, primo me to odrazuje - politika. Obecne mi take vadi ta neskryvana reklama vybranym jedincum. Uz delsi dobu uvazuju ze Vcelarske preklady budou hodnotnejsi ...

T.H.

Koukám, že je zájem o informace kolem mého postupu čeření medu. Veškeré postupy s nákupem věcí na modernizaci mého včelařského provozu a následnou pomoc s přispěním dotací jsem čerpal s časopisu Včelařství.
Pokud chcete vědět více, nebo to co je mezi řádky, rád pomohu. Napište na můj mail v.zemanek/=/post.cz. Rád se podělím o informace s těmi co mají zájem a je jim to ku prospěchu. Né že by to bylo tajné, ale tak už to chodí. Všem pozdrav Vlasta

Vlasta:
Nic doma nekutím - jsou 50% dotace.
-----
Poučte mě prosím, ať to nemusím studovat. Věci na vytáčení, od kdy dokdy má být prodejní doklad a do kdy se má dávat žádost. To teď někdy asi končí.

díky.

Karel

Všem děkuji za reakci.
Na vlastu - tento návrh považuji za nejlepší - kde by se to dalo nejrychleji sehnat - do 3 týdnů na další točení.
Ale abych pro to nemusel jet 1000 km.
Moc děkuji za odpověď.

Já jsem koukal, jak náš předseda zazářil v Bruselu. Na zasedání komise pro
včely a med konference agrárních komor, či jak se to vůbec jmenuje. Podle
všeho to vypadá, že čeští včelaři podporují zákaz používání pesticidů a
zákaz pěstování geneticky modifikovaných rostlin v EU. :-( Zřejmě proto, že
tyto snahy se rodí u zelených stolů kancelářských úředníků EU a když už u
těch stolů byl i předseda, zřejmě chtěl zanechat dobrý dojem. Źe by vedle
státní podpory koukala možnost získat ještě nějaké další penízky z EU?
Každopádně to je vlezdozadelismus jak vyšitý.

R. Polášek

Je to skutečně ten co je vidět na www.vcest.cz za 40 tis. Kč
(snad na něj dostanu dotaci).
Zkušenost:
Nejprve si jej musíte vyštelovat na svoje rámky. Šířku vyladíte vyštípáním nerezových metliček. Výšku má přepínatelnou nízký, střední a vysoký, ale i tak je potřeba doladit pojezd, aby metličky nervaly horní a dolní loučky.
Používám hofmanky, takže bez problámů, mezerníky na horní loužce (taky je ještě někde mám)trochu vadí - ohnou se (tak se zase narovnají).
Pak ještě nastavit šířku mezi metličkami (aby nebraly moc nebo málo). U křivějších plástů zůstávají kousky neodvíčkované, ale to jen drápnu vidličkou.
Při štelování mi to rozbilo 3 rámky, než jsem to vyladil (mám 39x24).
Víkendové vytáčení:
- dělá to i s manipulací 3 - 5 rámků za minutu (má regulaci rychlosti posuvu - panenský plást lze max. rychlost - starší a ještě nahoře hodně ztluštělý pomaleji.
- z celkových vytočených 220 plástů - 380 kg bylo dole ve zběrné nádobě z víček vykapáno cca 15 kg medu a asi 8 kg vosku - víček.
Poučení - nesmí vám vypadnout z uchycení plást (důsledně odřezávat můstky z louček)jinak ho to seštotuje.
- proti ručnímu je v medu mnohem více jemných částí vosku, jež rychle ucpávají síta.
Až dořeším sítování, tak jsem přesvědčen, že v dané cenové kategorii jsem dobře koupil (v pohodě krmím 6 rámkový zvratný medomed nastavený na cca 3 minuty) a točím bez pomocníků.
Takhle zvládnu obstojně točit cca 400 - 500 za víkend - v pátek odpoledne a v sobotu dopoledne vytahat, odpoledne asi i do noci vytočit, v neděli vrátit plásty do včel, uklidit a med již v 5 kg sklenicích navozit domů a v pondělí zahájit prodej.
Slyším tu stesky, že je špatný rok (asi jak je kdo náročný),
já si nestěžuji ( Liberecko 330 m/m ) - první točení průměr 17,5 kč - ale jsou tam i rekordmanky s 39 kg.
Včera jsem pozoroval včely jak sbíraly medovici na olši - zajimavé - strom bez květu a hučí, včely se zavěsily ze spoda na větvičku a sosákem jí ojížděly. Ale mají přijít prudké deště, tak asi bude konec.

Sluneční tavidlo mám už nějak z 70 let. Tehdy tam byl galvanicky pocínovaný
plech. Vytavoval se tam materiál s vodnými složkami, jako je voští s plodem
nebo vlhká víčka z vytáčení a tak to poměrně rychle zkorodovalo. Plech, na
kterém se taví voští byl potom udělaný z obyčejného černého plechu 2 mm
silného a ten byl v galvanovně opatřen vrstvou galvanického niklu. To docela
vyhovovalo, akorát jsem si to poškrábal sám, když jsem plech čistil od
zbytků. Podle mého názoru je vhodné, když je ten plech tenký, potom se
zbytky voští nechají ztuhnout přes noc a ráno se odloučí prostým ohnutím
plechu.
Pozinkovaný plech podle mně bude trpět, když se v tavidlu bude likvidovat
voští plodem nebo třeba vlhká víčka. Zinek bude s voskem reagovat za vzniku
zinkových mýdel, ta ale, protože se za teploty v tavidle neroztaví, budou
zůstávat v zbytcích a do korýtka bude téct víceméně čistý vosk. Pokud se tam
nebude dávat jen výhradně suchý vosk, tak za 3 roky bude těch 100 mikronů
zinku na pozinkovaném plechu pryč.
Před pár dny jsem se tady ptal na možnost vystlat rezavý plech v tavidle
černou polyetylénovou fólií. zatím jsem se ale k tomu nedostal, možná
dneska. Dělat nové tavidlo, možná bych si pohrál s přípravou kvalitního
jemného betonu a vylitím 2 - 3 cm silné betonové desky armované rabicovým
nebo králičím pletive nebo jinými armovacími záležitostmi. Nebo sehnal
pořádně tlustou černou polyetylénovou hydroizolační fólii, v Řempu jsou až
několik milimetrů silné a posílají je od metru délky. Dneska, když je krize,
by možná bylo nejlepší řešení nerez, už se tady zmiňoval tuším př. Stonjek,
že cena nerezového plechu spadla dolů, zbývá jen najít prodejce, který by se
piplal s jedním nebo 2 plechy cca metr x metr a poslal je nějakou zásilkovou
službou. Lesklý nerez by taky byl ideální na odrazné zrcadlo, jednou za čas
by ho stačilo prostě přeleštit a měl by tam vydržet hodně dlouho. Já tam asi
budu dávat starý hliníkový plech, co mám doma, pokud se mně ho podaří
vyleštit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 25, 2009 9:57 PM
Subject: Jaký materiál na stékání vosku v tavidle.


> Jaký se může použít materiaál pro odtok vosku ze slunečního tavidla, dal
by
> se použít pozinkovaný plech? díky za odpověďi.

Mám zkušenost, že při použití sádky stačí dát skutečně misky jen "ovonět"
třebas i jen do podmetu a larvičky jsou pak přijímány i bez předchozího
ovoskování....
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 26, 2009 8:33 AM
Subject: RE: larvení


Můžeš dát více larviček do jedné misky a včely si skutečně vyberou. Když si
nejsem jistý, zda se larvička nepoškodila či pokud se překlopila na opačnou
stranu (zalepí se jí dýchací otvory z obou stran), pak pro sichr přidám
další. Pokud použiješ misky z umělé hmoty (já je také používám), tak je
třeba je dát na pár dní před přelarvováním do včelstva. Přelarvuje se jen do
těch, u kterých je okraj misky včelami ovoskován. Pokud není vosk po celém
obvodě či chybí úplně, pak je zbytečné do ní něco dávat.
Pepa



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4103 (20090525) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Můžeš dát více larviček do jedné misky a včely si skutečně vyberou. Když si nejsem jistý, zda se larvička nepoškodila či pokud se překlopila na opačnou stranu (zalepí se jí dýchací otvory z obou stran), pak pro sichr přidám další. Pokud použiješ misky z umělé hmoty (já je také používám), tak je třeba je dát na pár dní před přelarvováním do včelstva. Přelarvuje se jen do těch, u kterých je okraj misky včelami ovoskován. Pokud není vosk po celém obvodě či chybí úplně, pak je zbytečné do ní něco dávat.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of MC
Sent: Monday, May 25, 2009 10:34 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: larvení

Díky moc za rady určitě se na to o víkendu vrhnu!!!A ještě jsem vypátral,že prý je nejlepší si misku udělat z vosku potažmo z víček,že přijetí je na 99%.Minulý víkend jsem vytáčel takže víček dost :-).Musejí se také nechat ovonět tyto voskové misky????A četl jsem ,že se mohou vkládat i dvě larvičky a oni si jednu vyberou.......jaký je na to Váš názor??Díky MC

Ještě jeden dodatek na extenzivní včelaření.Chci stále více a více medu, abych splatil daň , nemocenskou, abych se uživil nebo jen si přilepšil, mám dobrý ...
-----
KaJi:>Přátelé, je to právě čím to poměřujete.


Pro nás je to právě intenzita práce. Míra pracovního úsilí za jednotku času.Poměřuji to časem, námahou a množstvím medu. Stárnutím se nám tyto hodnoty mění, proto se někteří už na to připravují včas. Včelaři to řeší jen snižováním počtu včelstev, ale pořád je tam zvedání jako hlavní zátěž.
Nebudu zde používat výpočet pracnosti, protože je na webu. Minimální počet rámků a nástavků s minimálním počtem zásahů. Někdo používá i pět nástavků na úle, když na stejný výnos stačí pořádné dva. Vůbec se nástavky nemusí zvedat ručně.Pracuje se s minimálním počtem rámků na včelstvo. Připravovat silná včelstva na maximální výnos. Včelařit bez sbírání rojů, bez mřížek, bez sbíjení rámků, bez zatavování, děrování, drátkování, a další zbytečných prací. Dnes když přijdu k úlům a nevidím hned stav v úlech, tak takové včelaření s rozebíráním pří kontrole by mne už nebavilo a zdržovalo.Základ je v jednoduchosti včelaření, aby při změnách počasí šla nárazová práce v pohodě zvládat Takové podmínky si může vytvořit každý sám, protože se nedají koupit. Už v mládí je třeba myslet na stáří, ale na to jsme taky nemysleli, protože se všechno hravě zvládalo… .

Letos jsem vytáčel dříve , i když jsem se zařekl, že před prvním červnem již nikdy. No nikdy neříkej nikdy. Vše je o dva týdny posunuté i rojení. Řepka v Brdech již odkvetla a pole co bylo asi kilometr je již cca pět dní zelené. Med je opravdu tmavší. Spíše hnědý , než žlutý. Řepky v něm bude minimum. A to ji včelky preferovaly dokud aspoň trochu voněla a ignorovaly pás skalníků za úly. Jak řepka skončila , vrhly se na skalníky. Kvetoucí akáty tam nemám , až na malý růžový a na tom jsem včely ještě neviděl , co teď bude jako pastva? Med je v nádobě již šest dní a včera jsem ho zkoušel pastovat a vypadá stále stejně tekutě. Přitom zbytek ve trojáku je již jako houba.

Odkaz je zde http://www.imkershop-seip.de/shop/article_A5325/Konisches-Feinfiltersieb-A-5325.html?shop_param=cid%3D1%26aid%3DA5325%26
-------
Včera jsem prolézal katalog Logaru, jestli tam něco takového neuvídm - na to webu vypadají některé věci jako od Logaru.
Ale mě tam chybí informace o průměru, představil bych si tam nahoře ještě jedno síto, proti hrubším nečistotám a pak taky proti včelám, vosám atd. Je tam sice ta poklice, ale člověk zapomene. Přiklopit, nebo zavřít okno a škoda medu či včel.

GP:
No já jsem si vždy myslel, že když se řekne chov včel, tak jde o včely a jestli peníze, tak jde o peníze.
-------
Tak je vše skvělé, nevím na co si pořád stěžuješ. Včely intenzívně chováš, kdyby náhodou šlo peníze, tak je skvělá výkupní cena, že se to bude letos bude rentovat i těm méně intenzívním. :-)

Karel

PS:
Těžko se dohadovat o tak mnohoznačném pojmu jako je intenzita.


Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
----------
Pojem intenzita (řidčeji zastarale intenzivita) má více významů v různých oborech lidské činnosti :

obecně
stupeň síly, stupeň mohutnosti, síla, mohutnost, vydatnost nějakého jevu, děje či procesu
ve fyzice
intenzita fyzikální pole
intenzita elektrického pole
intenzita magnetického pole
intenzita práce (fyzika)
intenzita záření
intenzita světla či intenzita osvětlení
intenzita vyzařování
intenzita zvuku
... atd. apod. ...
v genetice a biologii
intenzita selekce - odborný genetický pojem vyjadřující míru tzv. selekčního tlaku
v meteorologii
intenzita srážky
intenzita slunečního svitu
v zemědělství
intenzita snášky (vajec)
v ekonomii
míra pracovního vypětí (úsilí), mohutnost ekonomické činnosti vůbec
intenzita práce (v ekonomii)

==========
Takže včely chová skoro každý intenzívně - okolo 800včel/dm2

Já používám plovoucí síto na 50kg medu. Nádoba je jak na protékání medu tak i na stáčení medu do sklenic. Nic doma nekutím - jsou 50% dotace. Odkaz je zde http://www.imkershop-seip.de/shop/article_A5325/Konisches-Feinfiltersieb-A-5325.html?shop_param=cid%3D1%26aid%3DA5325%26
Je třeba včelařit a né se snažit vynalézat to co je už vynalezeno.
S pozdravem Všem včelařům Vlasta

V Ducháč:
řešíte tady jistě důležité věci. ale je snůška???? tady pod Orlickými Horami před týdnem dokvetla řepka a od té doby je na váze každý den 1/2 až kilo úbytek,
-----
Na Jičínsku u řepky to vypadalo nic moc, tady pod horama u Labe si myslím že nosí. Podle pohledu na česno a večer podle čuchu. V plástech (panenských) je tmavší sladina. Hádám medovici z listnáčů. Známý od Žacléře povídal, že dělal v lese dřevo pod javory a že z nich kapalo až na ně lítaly včely. :-)
Váhu nemám a asi už nebudu:-) tak jen tak subjektivně.

Karel

> Sám se divím, med jiné roky světle žlutý letos tmavě žlutý.

Potvrzuju, dokonce i pastovany med neni letos bily jak je obvykle, chutove je ten med take trochu jinde. Cim to ze je letos z kvetove snusky tmavsi nez je obvykle?

Skoro si rikam ze nebudu vse pastovat, protoze chut i barva je paradni. Pockam co to udela...

T.H.
.

Jde to v pohodě.Mám to zrovínka tak udělané a taví to jako hrom.V neděli se mi v tavidle dokonce zkroutila matečníková miska jaké tam je teplo.Tady se podívej jak to mám udělané.
http://pupek73.blog.cz/0905/tavidlo-2

KaJi:>Přátelé, je to právě čím to poměřujete. Nemocenská atd se neplatí medem, ale penězi. Takže první předpoklad, pokud to hodnotíme, je že budeme vyjadřovat intenzitu v korunách.
A pak je to celkem jedno, otázka je jak dosáhnout maximálního zisku - výdělku. V prvé řadě se tam podle mě bude objevovat příjem, tedy za jakou cenu se med prodá. Do výkupu, maloprodej mínus odbytové náklady a nedejbože daně atd.<
..........
No já jsem si vždy myslel, že když se řekne chov včel, tak jde o včely a jestli peníze, tak jde o peníze.

Intenzivní chov včel by mělo být o nějaké intenzivní myšlence nebo slově nebo skutku probíhající u nějaké osoby nebo osob ve včelařství, které disponují s určitými třeba i viruálními nástroji.

Intenzivní může být kupříkladu i cilené využívání všech pomocí (dotací) ve včelařství vedle nebo místo samotného kvalitního intenzivního chovu včel. Chybou je, že místo intenzivního chovu včel se za takové virtuální dotační pomoci stavá dost často chov včel v určitém smyslu extenzivním, protože ty čísla na papíru a schopnost vypsat nějaký formulář docela slušně vynáší a nemusí se tak cíleně dbát na samotný základní intenzivní např. medný výnos.

a Špaček vykupuje za 55 taková ceny nikdy za kvěťák nebyla...VD

řešíte tady jistě důležité věci. ale je snůška???? tady pod Orlickými Horami před týdnem dokvetla řepka a od té doby je na váze každý den 1/2 až kilo úbytek, ještě že je v Kauflandu cukr za deset.. Ale matky se daří a tak alespoň přece něco jde a roje nejdou, je to ale letos sakra divný rok co??? Zdraví Vašek Ducháč.

Mám na Vás prosbu. Rozepsal by jste se trochu o tom odvíčkovacím stroji ze Slovinska. Já na to už několikrát koukal na netu....cena se mi zdá velmi dobrá, ale není tam nic o funkci, čím to odvíčkuje, co to dělá s mezerníky, rozměry rámků, kolik je z toho odpadu, čištění atd. Znám hodně lidí co to zajímá.....ale fakt neznám nikoho kdo by ho měl :-) Předem mockrát díky.

Ještě jeden dodatek na extenzivní včelaření.Chci stále více a více medu, abych splatil daň , nemocenskou, abych se uživil nebo jen si přilepšil, mám dobrý ...
-----
Přátelé, je to právě čím to poměřujete. Nemocenská atd se neplatí medem, ale penězi. Takže první předpoklad, pokud to hodnotíme, je že budeme vyjadřovat intenzitu v korunách.
A pak je to celkem jedno, otázka je jak dosáhnout maximálního zisku - výdělku. V prvé řadě se tam podle mě bude objevovat příjem, tedy za jakou cenu se med prodá. Do výkupu, maloprodej mínus odbytové náklady a nedejbože daně atd.
To zda to vztáhnu jen na čistý příjem z medu, nebo s různými přesměrovanými dotacemi - za přednášky, za matky, taky jestli k tomu vyrábím úly atd.
Nakonec se ukáže, že úlový systém v tom bude hrát minimální roli. Kolik /velko/včelařů nakonec vlastně je schopna uživit medná produkce a jak? Peníze se u nás vydělávají vedlejšími činnostmi. A tam se dá intenzifikace docela slušně provozovat. A není závislá na rozmarech přírody ani úlovém systému.

Karel

Díky moc za rady určitě se na to o víkendu vrhnu!!!A ještě jsem vypátral,že prý je nejlepší si misku udělat z vosku potažmo z víček,že přijetí je na 99%.Minulý víkend jsem vytáčel takže víček dost :-).Musejí se také nechat ovonět tyto voskové misky????A četl jsem ,že se mohou vkládat i dvě larvičky a oni si jednu vyberou.......jaký je na to Váš názor??Díky MC

Ještě jeden dodatek na extenzivní včelaření.Chci stále více a více medu, abych splatil daň , nemocenskou, abych se uživil nebo jen si přilepšil, mám dobrý odbyt ...\Včelařím intenzivně / různý pohled - kočování, šlechtení, spojování, posilování..../ a jsem na maximu a chci stále více a více medu, musím přistoupit na extenzivní včelaření -zvyšování počtu včelstev tvorbou oddělků, či nových včelastev, nákupem a pod. Včelařím intenzivně a při tom určitý čas i extenzivně a neodporuji si.
Měl jsem raději psát ve třetí osobě a ne první, není to můj případ. Já včelařím opačně a neznám pro to název, již třetí rok snižuji nejméně o 20.Léta přibývají, síly ubýbají. Pohledů na tato dvě slova může být více.

Jaký se může použít materiaál pro odtok vosku ze slunečního tavidla, dal by se použít pozinkovaný plech? díky za odpověďi.

Časopis je celkem v pořádku ale ta nenadálá osvěta a propagace někoho a to hned na několik stran o kom jsem dnes četl poprvé a kdo zřejmě pro včelaře prozatím neudělal mnoho mě celkem dostala!
Nikoho takového nehodlám podporovat!
Snad nestane časopis propagátorem dobrých koryt pro vybrané jedince.Název Včelařství potom tak nějak zaniká.

Takže med se čeří a po vyčeření je perfektně čistý.

Pán Chmelíček, myslíte si, že ak hovoríme o dobrých cedidlách, tak len preto, že my ostatní žijeme v džungli a nevieme o tom, že med s dá aj čeriť v nádobách? Ale dobré opravdivé cedidlo je vynikajúce (vždy záleží aké použijeme sitá), veď získať čistý med zároveň s medobraním, sa nedá zaplatiť. Včelár po naplnení nádob precedeným medom môže ísť ihneď do skladu alebo z cedidla plniť do obalov.

""Přečtěte si to pořádně Tady někdo něco zahlédl a už psal ....""
Tak u vás jde jen o včely!? a co člověk ? Jsou tu země v EU, co pesticidy ve včelařství nepoužívají, nebo je alespon omezují. K čemu se tedy pan předseda hlásí? Pokud k alternativním postupům v léčbě, musíme jen jásat. Byl by to zásadní obrat k dobrému v postoji vedení ČSV. Tady není řeči o žádné holi!!!
Mimochodem amitraz není pro včely žádný pamlsek a ke zdraví jim také moc nepřidá.

""""Ten časopis je o českém svazu včelařů. O včelách jsou odborné .............""""


Asi jste nečetl žádný zájmový časopis. Jeli časopis o Českém svazu včelařů, je i i včelách a včelařích, o problémech a činnostech, o aktualitách z domova a z ciziny a o vědeckých poznatcích včetně našeho 1/5nového VÚDu. Standardizace úlů je také tabu a výhody či nevýhody již léta nikdo neprovětral. To, že někdo zveřejní rozměry Langstrothu starého 150 let nikomu újmu na právech nezpůsobí. Proč by měl včelař pátrat po internetu po novinkách a nechávat se "fascinovat" či ohlupovat jak bylo v některém z předchozích vydání, když to mají v rukách ve vedení. Ta politická agitka na 5 stránek je opravdu příliš. Místo toho bych vítal osvětu o moru včelího plodu a překlady souvisejících předpisů do obyčejné včelařštiny. Nechci tím říci, že je úplně všechno špatně, ale zásadní obrat by to zasloužilo.

dělám to bdobně Pak mpráci oceňuji 120 Kč a poměřuji s množstvím vyrobeného medu a dostanu tak sumu pod kterou med neprodávám nikomu cenu mám 95 protože je u nás ještě jeden s 20 včelstvy ,ale upaltňuji množstevní slevy na balení nad 5 nad 10 a nad 30. Všechno zpastované
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: intenzivní a extenzivní
> Datum: 25.5.2009 11:41:03
> ----------------------------------------
> Já množství práce na jednotku - jeden úl. Dále potom množství plochy na
> stanovišti plus v dílně a na půdě, včelíně atd pro skladování všeho možného
> na jeden úl. Přitom medný výnos nesmí být podprůměrný a náklady nadprůměrné.
> Radost pak přijde sama.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, May 25, 2009 10:41 AM
> Subject: Re: intenzivní a extenzivní
>
>
> > Intensita se většinou bere tak, že něco dělím něčím.
> >
> > Takže co vlastně poměřujete.
> > Výnos medu na jednotku práce, na spotřebovaný med včelstvem, na včelstvo,
> > na investice a odpisy, provozní náklady....
> > Někdo poměřuje výnos včelstva na spotřebovaný cukr.
> >
> > Pro mě je intensita jednoznačná - celkový výnos peněz po odečtení nákladů
> > děleno celková spotřeba času.
> >
> > Prakticky mě ale zajímá víc radost, prachy jsou hned vedle:-))
> >
> > Karel
>
>
>
>

Nemohu pochopit , proč je nutno cedit med.Jsou s tím jen problémy,cedníky se ucpávají víčky a dlouho trvá,než med vyteče.Prostě to chce mít více konví,ty naplnit po hrdlo a za 2 dny se med vyčeří,vše lehčí vyplave napovrch,to se sebere třeba obyčejnou lžící,na další prázdnou konev se dá
obyčejný cedník z kuchyně,tam se to přendá a za 2 hodiny
je med odkapaný.Jen je třeba nebát se jít s tou lžicí hlouběji,o med nepřijdete.Je to stará metoda a jistá.Kdo dnes vytočí a zítra prodá,ten musí med cedit,větší včelaře tato otázka nezajímá,času mají dost a hlavně zkušností.
Takže med se čeří a po vyčeření je perfektně čistý.

uznávám svou chybu. ale brát to takhle doslova je absurdní.
to by byl konec např. repelentů a ostatně i mnohých léčiv... nedělejte paniku:-)

Může to mít souvislost a nemusí. Amitraz, fluvalinat, acrinatrin a co
všechno se za chemikálie na léčení včelstev proti varaóze používá, tak
tohletove VUVČ v Dole nevymysleli. Prostě se jen porozhlédli, co se v
zemědělství na roztoče používá a vyzkoušeli a upravili to pro použití ve
včelaření. Tak třeba Amitraz se používal na parazitické kožní roztoče na
kravách. Tuším Acrinathrin se používal nebo používá na roztoče na vinné
révě.... Fluvalinat se taky na něco v zemědělství používal.
R. Polášek

Přečtěte si to pořádně Tady někdo něco zahlédl a už psal na netu i když to nepochopil Chce to také i jiné informace které s tím souvisejí
Důležité bylo aby měl na co nadávat. Kdo chce psa bít hůl si již najde. Některé látky se ukazují jako včelám nebezpečné i když se to nepředpokládalo a o ty právě šlo. a tyto se stejně musí často obměňovat neb ztrácejí účinnost

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?kaz pou?v?n? pesticid? v EU
> Datum: 25.5.2009 15:25:40
> ----------------------------------------
> na co včelaři potřebují pesticidy?
> (pesticid=látka chránící ROSTLINNOU kulturu proti rostlinným a živočišným
> škůdcům)
> ------
> Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení
> rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob,
> technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka.
> Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.
>
> http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticid
>
> Takže naše léčiva jsou pesticidy.
> Ale je možné, že se ČSV vydalo na cestu biovčelaření. A bude podporovat
> kyselinu mravenčí, MiteGone, Nasenheidery a jiné odpařovače. Gabon a
> amitráz půjdou na smetiště dějin.
>
> Nebo někdo nedohlédl souvislostí a neuvědomil si, že v EU nemají tak
> vymakaný systém léčení jak my.
> Nátěr+fumigace, Gabon, 2x fumigace, jedenkrát aerosol, nátěr+,....
>
> Dokonce jsou prý země v EU kde je povolena jen KM atd.
> :-))
>
>
>

Ten časopis je o českém svazu včelařů. O včelách jsou odborné knihy.
Ten časopis tě má informovat o dění ve svazu. a je tam pro každého něco. Když to tam nebude zase jich budeš napadat za nic nedělání a co bys tam chtěl pořád také psát čekáš že ti budou stále radit jak máš vytahovat rámky s úlů nebo popisovat složité postupy při inseminaci matek? To by pak stačil jeden ročník na 10 let když se tam psalo o příbuzenské plemenitbě tak zase se frflalo , že tomu stejně nikdo nerozumí. popisovat výhody tu nebo onoho úlu by bylo možno považovat za skrytou reklamu. některé postupy pak jsou výrobním tajemstvím takže chceš li informace tak ti zbývá internet Hodně ti napoví již katalogy zahraničních firemnebo tohle http://www.imkerei.com/_menus_fr/index.htm?menu.htm&0

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ela?stv? ?asopis a v?el?ch ?i n?co jin?ho
> Datum: 25.5.2009 11:48:55
> ----------------------------------------
> Dnes se mi dostal do rukou časopis včelařství 6/2009.Po vyndání z obalu a
> zalistování v něm si kladu otázku zda je to časopis pro včelaře nebo
> agitační plátek či něco jiného.Z 48 stran je poměrně zajímavé čtení na 21
> stranách (dost málo)ostatní pro řadového včelaře naprosto
> nezajímavé.Spousty obrázků nic neříkajících potentátů vychvalující své
> zásluhy,spousty stran tak trochu připomínajících politickou omáčku.Zajímal
> by mě názor ostatních včelařů na tento takříkajíc nepovině povinný zájmově
> odborný časopis.Který nám náš svaz za takříkajíc levný peníz vnutil.Ptám se
> proč?Snd proto že někdo vyrobí několik set výtisků měsíčně a má vlastně
> paušální klientelu ať si píše jak se mu zlíbí bez ohledu na to jestli to
> někoho zajímá či nikoli.Takto zmršený časopis bych si ve volném prodeji
> nikdy nkoupil a to ho odebírám 30 roků jeho kvalita se blíží prach
> obyčejnému braku.Promiňte mi má slova a ať se na mě nikdo nezlobí tento
> časopis je podprůměrným počtením pro mne jako včelaře.
>
>
>

na co včelaři potřebují pesticidy?
(pesticid=látka chránící ROSTLINNOU kulturu proti rostlinným a živočišným škůdcům)
------
Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticid

Takže naše léčiva jsou pesticidy.
Ale je možné, že se ČSV vydalo na cestu biovčelaření. A bude podporovat kyselinu mravenčí, MiteGone, Nasenheidery a jiné odpařovače. Gabon a amitráz půjdou na smetiště dějin.

Nebo někdo nedohlédl souvislostí a neuvědomil si, že v EU nemají tak vymakaný systém léčení jak my.
Nátěr+fumigace, Gabon, 2x fumigace, jedenkrát aerosol, nátěr+,....

Dokonce jsou prý země v EU kde je povolena jen KM atd.
:-))

Poraďte jak cedit med, tak aby šel rovnou stáčet do sklenic, ale v medárně už bohužel nemám místo na cca 1 - 2 stokiloví dekantační nádoby (zřizoval jsem ji v době, kdy jsem měl 5 včelstev a malý medomed).
Všem předem děkuji za odpověď.

Mne už roky dokonale funguje veľkoobjemové cedidlo, uverejnené na tejto adrese. Ihneď po skončení denného vytáčania (300-500 kg), môžete stáčať do "skleníc", takú má dokonalú čistotu. Vyrobiť sa dá za deň a skôr. Najväčší problém bude široký lievik, ktorý musí prijať nádobu s medom z pod medometu. Vytáčajúci sa absolutne nemešká s čistením mušelínovým rukávom. Anton

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=183&mode=&order=0&thold=0

na co včelaři potřebují pesticidy?
(pesticid=látka chránící ROSTLINNOU kulturu proti rostlinným a živočišným škůdcům)
léčiva proti varoáze mezi pesticidy nepatří...
přesto ale pochybuji, že někdy v dohledné budoucnosti někdo prosadí zákaz pesticidů - jedině snad některých typů nebo se zpřísní podmíky užití.

Bohužel neporadím, ale byl bych vděčný zainfo o tom odvíčkovači. Za kolik, od koho a hlavně jak fachá.

Díky.

Karel

Prosím někoho s více včelstvy o radu. Mám 20 včelstev (+/-).
Loni jsem se plácl přes kapsu a zakoupil 6 rámkový zvratný medomed (dříve 3 rámkový s el. pohonem). Zjistil jsem, že nestíhám odvíčkovat vidličkou, ani stáčet do sklenic. Tak jsem přesvědčil rodinu a zakoupil letos odvíčkovač (Slovinsko). A opět jsem narazil - sám na tomto soustrojí bych udělal i 100 kg za hodinu (o víkendu jsem točil 350 kg)- narazil na cezení. Tento odvíčkovač udělá v medu mnohem více úlomků vosku a klasická síta (dvojsíto) jsou po ani né 10 kg ucpaná a tak stále meju síta a čekám na cezení (trvalo mi to skoro 12 hodin).
Poraďte jak cedit med, tak aby šel rovnou stáčet do sklenic, ale v medárně už bohužel nemám místo na cca 1 - 2 stokiloví dekantační nádoby (zřizoval jsem ji v době, kdy jsem měl 5 včelstev a malý medomed).
Všem předem děkuji za odpověď.

Pro mě by stačily nějaké 2 stránky měsíčně s nutnými údaji např. o termínech (vzorky, dotace, hlášení,...), které se nesmějí prošvihnout, veterinární opatření a podobně. Všechno ostatní je zbytečnost.

Vrcholem všeho se mi pak zdá doslovné přetiskování zákonů a vyhlášek o dotacích bez toho, aby k tomu byl vysvětlovací článek předžvýkaných informací ve stylu "letos můžete dostat dotaci na to a to a jestli ji chcete, musíte udělat tohle". Pes aby se v tom vyznal.

Předplatil jsem si Moderního včelaře (modernivcelar.eu). Toho čtu a do Včelařství jen sem-tam nahlédnu.

zkus si nechat vychovat matky z nouzaku taky to jde jen das do oddelku jeden ramek z otevrenym plodem aje to

Včelaři si to přece před léty prostřednictvím svých zvolených zástupců
odhlasovali. Odhlasovali, že Včelařství bude mít zaručený odbyt, protože ho
bude odebírat každý člen ČSV a odhlasovali, že mimo Svaz nebude volně k
prodeji. Takže zaručený odbyt redakci vůbec netlačí k nějakému zkvalitňování
a zatraktivňování časopisu podle potřeb čtenářů a tím, že nebude volně na
stáncích vedle jiných zájmových časopisů zase není možnépodle prodeje
náhodným zájemcům nevčelařům porovnat atraktivitu Včelařství s jinými
zájmovými časopisy.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Joska" <Sjosef/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 25, 2009 11:48 AM
Subject: Včelařství časopis a včelách či něco jiného


> Dnes se mi dostal do rukou časopis včelařství 6/2009.Po vyndání z obalu a
> zalistování v něm si kladu otázku zda je to časopis pro včelaře nebo
> agitační plátek či něco jiného.Z 48 stran je poměrně zajímavé čtení na 21
> stranách (dost málo)ostatní pro řadového včelaře naprosto
> nezajímavé.Spousty obrázků nic neříkajících potentátů vychvalující své
> zásluhy,spousty stran tak trochu připomínajících politickou omáčku.Zajímal
> by mě názor ostatních včelařů na tento takříkajíc nepovině povinný zájmově
> odborný časopis.Který nám náš svaz za takříkajíc levný peníz vnutil.Ptám
se
> proč?Snd proto že někdo vyrobí několik set výtisků měsíčně a má vlastně
> paušální klientelu ať si píše jak se mu zlíbí bez ohledu na to jestli to
> někoho zajímá či nikoli.Takto zmršený časopis bych si ve volném prodeji
> nikdy nkoupil a to ho odebírám 30 roků jeho kvalita se blíží prach
> obyčejnému braku.Promiňte mi má slova a ať se na mě nikdo nezlobí tento
> časopis je podprůměrným počtením pro mne jako včelaře.

Já ještě pole bez pesticidů pamatuji. Včelaření by to výrazně pomohlo,
protože prakticky všechny kultury, obilí, řepka mimo dobu květu , okopaniny,
by se staly spolehlivým dlouhodobým zdrojem aspoň udržovací snůšky pro
včelstva. V případě chyby zemědělců i zdrojem medu z plevelů pro včelaře.
Ale zemědělci by to nemuseli přežít, protože by hodně poklesly výnosy. Proto
se to nejspíš nestane, zakázané pesticidy vyráběné jedními firmami budou
okamžitě nahrazeny jinými vyráběnými zas jinými firmami, penízky od
zemědělců tedy jenom půjdou někde jinde. Není to nic nového, za posledních
cca 20 let se pesticidy obměnily už snad dvakrát.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 25, 2009 10:15 AM
Subject: Zákaz pouívání pesticidů v EU


> Předseda ČSV Luděk Sojka zazářil v Bruselu, mimo jiné se zasadil o zákaz
> používání pesticidů v EU (zdroj Včelařství str. 143). Mám tomu rozumět
tak,
> že i včelaření se vzdá pesticidů? nebo jen káži vodu a piji....
> Co vy na to, přátelé?

Dnes se mi dostal do rukou časopis včelařství 6/2009.Po vyndání z obalu a zalistování v něm si kladu otázku zda je to časopis pro včelaře nebo agitační plátek či něco jiného.Z 48 stran je poměrně zajímavé čtení na 21 stranách (dost málo)ostatní pro řadového včelaře naprosto nezajímavé.Spousty obrázků nic neříkajících potentátů vychvalující své zásluhy,spousty stran tak trochu připomínajících politickou omáčku.Zajímal by mě názor ostatních včelařů na tento takříkajíc nepovině povinný zájmově odborný časopis.Který nám náš svaz za takříkajíc levný peníz vnutil.Ptám se proč?Snd proto že někdo vyrobí několik set výtisků měsíčně a má vlastně paušální klientelu ať si píše jak se mu zlíbí bez ohledu na to jestli to někoho zajímá či nikoli.Takto zmršený časopis bych si ve volném prodeji nikdy nkoupil a to ho odebírám 30 roků jeho kvalita se blíží prach obyčejnému braku.Promiňte mi má slova a ať se na mě nikdo nezlobí tento časopis je podprůměrným počtením pro mne jako včelaře.

Já množství práce na jednotku - jeden úl. Dále potom množství plochy na
stanovišti plus v dílně a na půdě, včelíně atd pro skladování všeho možného
na jeden úl. Přitom medný výnos nesmí být podprůměrný a náklady nadprůměrné.
Radost pak přijde sama.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 25, 2009 10:41 AM
Subject: Re: intenzivní a extenzivní


> Intensita se většinou bere tak, že něco dělím něčím.
>
> Takže co vlastně poměřujete.
> Výnos medu na jednotku práce, na spotřebovaný med včelstvem, na včelstvo,
> na investice a odpisy, provozní náklady....
> Někdo poměřuje výnos včelstva na spotřebovaný cukr.
>
> Pro mě je intensita jednoznačná - celkový výnos peněz po odečtení nákladů
> děleno celková spotřeba času.
>
> Prakticky mě ale zajímá víc radost, prachy jsou hned vedle:-))
>
> Karel

Intensita se většinou bere tak, že něco dělím něčím.

Takže co vlastně poměřujete.
Výnos medu na jednotku práce, na spotřebovaný med včelstvem, na včelstvo, na investice a odpisy, provozní náklady....
Někdo poměřuje výnos včelstva na spotřebovaný cukr.

Pro mě je intensita jednoznačná - celkový výnos peněz po odečtení nákladů děleno celková spotřeba času.

Prakticky mě ale zajímá víc radost, prachy jsou hned vedle:-))

Karel

(Polabská nížina, dadanty, 200 mnm, u lesa)
Řepka a ostatní medonosné rostliny vykvetly
brzo, ale včelky to zvládky průměr 25 kg. Rojivost minimalní, až nyní se váhavě objevuje a to je po snůžce.
Sám se divím, med jiné roky světle žlutý letos tmavě žlutý.
Cena pastovaného 100,- Kč. Vše pastuji zákazníci si velice rychle zvykli a jiný už nechtějí.

S pozdravem
K.Ř.

Zkus postupovat přesně podle Liebiga:
8 rámků s převahou zralého plodu z různých včelstev do nástavku. Po 10 dnech
vylámat matečníky a vložit vsádku. V té době bude oddělek přetékat mladými
včelami, které spolehlivě přijmou a odchovají většinu matek. Po odchovu
matek toto chovné včelstvo (osiřelec) kompletně rozebereš na oddělky. Podle
mých prvních zkušeností je úspěšnost 85%. Problém je spíš s tím, jak potom
všechny matky v krátké době rozumně zužitkovat.
J.T.

> Dobrý večer,už nevím co dělám špatně,nedaří se mi aby mě přijaly misky a
> vystavěly matečníky.
> Mám normálně séryji na deset misek,nechám je ovonět,nalarvím bud na
> kašičku,nebo kapku vody(obijí jsem zkusil :-)).Vezmu dva plásty s
> nezavíčkovaným plodem a mezi ně ji hodím a to celé dám nad mřížku do
> medníku.No a přijdu druhý den a misky jsou vyleštěné......
> Mám zrovna jednu matku která nádherně klade a "nerojí se" a její ul měl
> krásný výnos...tak bych chtěl zachovat nějaký potomky :-)Tak jestli mohu
> poprosit o radu.....
> Díky MC

Předseda ČSV Luděk Sojka zazářil v Bruselu, mimo jiné se zasadil o zákaz používání pesticidů v EU (zdroj Včelařství str. 143). Mám tomu rozumět tak, že i včelaření se vzdá pesticidů? nebo jen káži vodu a piji....
Co vy na to, přátelé?

Včely musí mít t.zv. chovnou náladu. To znamená, že musí chtít vychovávat matku. Ta vzniká např. před rojením, v osiřelci a pod. Startér je vpodstatě osiřelec. Pokud chovná nálada je, pak přijmou i larvičky přelarvené nasucho stéblem trávy (nesmí to ale zaschnout), pokud chovnou náladu nemají, pak sérii nepřijmou ani když prosíš se sepjatýma rukama.
Pepa

Nemůžu si pomoct, ale včelaření v nástavcích má hodně extenzívní rysy. Ať se
to bere podle zabrané plochy potřebné pro včelstva nebo podle snahy co
nejvíc zkrátit dobu ošetřování jednoho včelstva, aby včelař mohl stihnout
chovat co nejvíce včelstev a tím celkem mít co největší výnos medu a peněz
( pravda, dneska je to existenční nutnost, před 30 lety se průměrnému
ročnímu výdělku rovnal výnos z cca 50 včelstev, dneska na to musí být výnos
z cca 200 - 500 včelstev) Může se to taky brát podle průměrného objemu úlu
určeného pro jedno včelstvo, svádí k ponechávání doneseného medu v úlu delší
dobu, protože včely i tak mají dost prostoru.
Ale už vidím trochu shodu. "Ještě bych dokázal akceptovat jako extenzivní
chovy, nechat jim volný průběh, sbírat desítky rojů možná něco vytočit "
To bych bral. Teď je otázka,kolik včelařů takhle včelaří dneska. Kdo musí
mít spoustu prázdných úlů. aby měl kde usazovat roje a kdo musí odchovávat
spoustu oddělků, protože musí doplňovat počet včelstev, která mu na
stanovišti uhynula? Pravda, jsou to hodně včelaři v zadovácích, protože ve
svých 70 - 80 letech ty včelstva už jaksi nestíhají. Nebo jejich dědicové,
co se drží rad nástavkářů a tudíž dělají spoustu chyb. Ale kolik je takových
samotných nástavkářů?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 25, 2009 12:10 AM
Subject: Re: intenzivn? a extenzivn?


Jenže mát háček aby jsi zachoval množství práce musíš to nějak zjednodušit a
vylepšit . tím pádem tedy zintenzivnit svůj přístup k problému.
extenzivně včelařili jen brtníci když vybírali dutiny, PRVOPOČÁTKEM
INTENZIVNÍHO PŘÍSTUPU BYLO JIŽ OSAZOVÁNÍ DALŠÍCH DUTIN A POZDĚJI JEJICH
PŘENESENÍ DOMŮ. Ddnes kdy již nakupujeme matky, děláme oddělky, bojujeme
proti rojovce, chorobám a parazitům, to chcete považovat za extenzivní
chovy? Ještě bych dokázal akceptovat jako extenzivní chovy, nechat jim volný
průběh, sbírat desítky rojů možná něco vytočit ale to bychom se dostali do
konce 19 století kdy byl již špičkový výnos 5 kg medu na úl.

Pepan

Nejde o vzdálenost stanovenou v metrech. Žádný právní předpis vzdálenost včelstev od obydlí nestanovuje a ni samotná vyhláška obcí toto nemůže upravovat (tyto snahy tu čas od času jsou). Pokud chováte mírné včely mohou být klidně vedle domu. Pokud budete chtít mít jistotu, že nikoho nebudou obtěžovat nad míru příměřenou poměrům (§ 127 Občanského zákoníku) umístěte je, tak jak si budete myslet, že je to dostačující - k lesu, na konec zahrady s výletem do terénu, s přírodní či jinou zábranou (pro usměrnění letu včel). Ještě na konec upozornění, alergie souseda není důvodem pro přesun včelstev (viz i judikatura soudů).

Já znám med z javoru klenu a ten je ztuhnutý do žlutozelena. Bílý rozhodně
není. Tady je to obvykle med druhé snůšky, je první snůška z řepky nebo
zbytků ovocných stromů, ta se musí rychle vytočit, aby se stihl už naplno
kvetoucí javor klen. Letos ale se tady řepka opozdila a javor klen začal o
něco dříve, takže to splynulo.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "vosař" <sedmilha*/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 24, 2009 9:48 PM
Subject: Re: bily med


> Už třetí rok takový med točím.Po delším pátráni jsem přišel na to,že to je
> med z javoru.

Jaká je doporučená vzdálenost včelstava od obydlí.

Děkuji.

Jenže mát háček aby jsi zachoval množství práce musíš to nějak zjednodušit a vylepšit . tím pádem tedy zintenzivnit svůj přístup k problému.
extenzivně včelařili jen brtníci když vybírali dutiny, PRVOPOČÁTKEM INTENZIVNÍHO PŘÍSTUPU BYLO JIŽ OSAZOVÁNÍ DALŠÍCH DUTIN A POZDĚJI JEJICH PŘENESENÍ DOMŮ. Ddnes kdy již nakupujeme matky, děláme oddělky, bojujeme proti rojovce, chorobám a parazitům, to chcete považovat za extenzivní chovy? Ještě bych dokázal akceptovat jako extenzivní chovy, nechat jim volný průběh, sbírat desítky rojů možná něco vytočit ale to bychom se dostali do konce 19 století kdy byl již špičkový výnos 5 kg medu na úl.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: intenzivn? a extenzivn?
> Datum: 24.5.2009 23:27:16
> ----------------------------------------
> Domnívám se, že nebudu opět pokárán, ale dalo by se to vysvětlit i trošku
> jinak.
> Ne menší či větší výnos medu, ale stejný výnos medu docílit větším úsilím u
> určitého počtu včelstev neboli intensivním ošetřováním včelstev /
> hrabání, mechanizace , šlechtěním.../ nebo stejný výnos docílit extensivním
> chovem tedy zvýšeným počtem včelstev bez usilovné práce, spíš to nechám na
> starost přírodě bebo pánubohu.
>
>
>

Také se mi nedaří v odchovu matek v mednících při matce. Čtyřikrát jsem přelarvoval, vždy do několika úlů. Úspěšnost byla jen šestiprocentní. Včely nemám v kondici, takže se jim nechce množit. Vrátím se ke staré metodě, naražení matečníků ve startéru a dochovu při matce. Vloni jsem zkoušel odchov matek ve směsném oddělku (viz. odkaz dole) a výsled také nic moc. Ne všechny publikované metody lze použít v různých podmínkách.
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=108:chov-matek-ve-sbernem-oddelku&catid=37:technologie&Itemid=68

Domnívám se, že nebudu opět pokárán, ale dalo by se to vysvětlit i trošku jinak.
Ne menší či větší výnos medu, ale stejný výnos medu docílit větším úsilím u určitého počtu včelstev neboli intensivním ošetřováním včelstev / hrabání, mechanizace , šlechtěním.../ nebo stejný výnos docílit extensivním chovem tedy zvýšeným počtem včelstev bez usilovné práce, spíš to nechám na starost přírodě bebo pánubohu.