Včelařská konference

jak poznam ze michani medu pri pastovani je jiz mozne ukoncit a zacit naplnovani litrovych sklenic. za radu dekuji Vladimir

Myslel jsem to tak, že to nemůže být až takový lajdák. Některé úly byly nové, jiné, třeby ty palubkové nástavky udržované. Takový včelař se o včely stará.
Na OV nám říkali, že na přeloučsku se odhalil v tak velkém množství mor, protože se celá organizace rozhodla dát měl na rozbor na mor.
Tonda
>Nátěr nic neznamená pro pochopení spíše naopak, včelaři často zvenku něco napatlají a myslí si, že mají profylaxi hotovou. Profilaxe a nátěr zvenku je doufám naprosto odlišná logika problému při morech. Není tam ani jeden pohled na stáří díla, rámky mám také světlé, ale dílo v něm je u mne u medometu často během nynější práce vyřazováno pro mnoho košilek a nahrazováno mezistěnami dokud staví. Nátěr byl z velké pravděpodobnosti u všech úlů a to letošní aplikace.

Na hromadě byly i palubkové typu velké rámkové míry a moc bych zato nedal, že ty měly víc jak 20 let a ty navíc "nové" jak píšete, mohly mít i kolem 10ti a více let. Takže pravdu o profilaxi zná pan dotyčný veterinář, páni chovatelé - majitelé žehu. Tam je pravda infikace ale většinou velmi ukryta

GP:
-----
Nátěr nic neznamená pro pochopení spíše naopak, včelaři často zvenku něco napatlají a myslí si, že mají profylaxi hotovou. Profilaxe a nátěr zvenku je doufám naprosto odlišná logika problému při morech. Není tam ani jeden pohled na stáří díla, rámky mám také světlé, ale dílo v něm je u mne u medometu často během nynější práce vyřazováno pro mnoho košilek a nahrazováno mezistěnami dokud staví. Nátěr byl z velké pravděpodobnosti u všech úlů a to letošní aplikace.
-------------------
Koukal jsem na fotky, nástavky jen tak pro zajímavost - řešení. Ale abych si udělal obrázek tak na rámky. A těch pár nástavků co je tam vidět - tak spousta nových rámků.

Takže to nevypadá, že by tohle byla pěstírna spor.
-----
GP:Když se neznají tyto aspekty okolo náhrad morů, je to tím, že s morem nejsou praktické zkušenosti, tj, že jde o čisté území.
------
častý názor - "My to tady máme čisté, to tamhle mají mor."
Už mě to nebaví stále opakovat "oni na rozdíl od vás vědí na čem jsou" :-(

Karel

To byly ale pěkné, nové nástavkové úly. Měly i kapsy na bocích pro nošení. Pěkně natřené, tedy ošetřované.
Tonda
...........
Nátěr nic neznamená pro pochopení spíše naopak, včelaři často zvenku něco napatlají a myslí si, že mají profylaxi hotovou. Profilaxe a nátěr zvenku je doufám naprosto odlišná logika problému při morech. Není tam ani jeden pohled na stáří díla, rámky mám také světlé, ale dílo v něm je u mne u medometu často během nynější práce vyřazováno pro mnoho košilek a nahrazováno mezistěnami dokud staví. Nátěr byl z velké pravděpodobnosti u všech úlů a to letošní aplikace.

Na hromadě byly i palubkové typu velké rámkové míry a moc bych zato nedal, že ty měly víc jak 20 let a ty navíc "nové" jak píšete, mohly mít i kolem 10ti a více let. Takže pravdu o profilaxi zná pan dotyčný veterinář, páni chovatelé - majitelé žehu. Tam je pravda infikace ale většinou velmi ukryta.

On Wednesday 17 June 2009 07:33:51 PetrM wrote:
> Tak už nevidim na oko. Doufam, že to brzy opadne. Jak dlouho, vám tak
> trvalo, než jste si vytvořili v těle protilátky, proti otíkání.

dd,

v mych vcelarskych zacatcich jsem jednou dostal take zihadlo do oboci - byl to
ctvrtek vecer, v sobotu jsem oslepl (natekla vicka) , v pondeli to bylo lepsi
(uz jsem videl) - cca ve ctvrtek to bylo dobre. Jak tu psali drive, zalezi
tajke na rychlosti vyjmuti zihadla, ja ho nevindal - tedy plna davka jedu.
Pote, co jsem jednou dostal opravdu hodne zihadel mi alergie zmizela.

Honza

To byly ale pěkné, nové nástavkové úly. Měly i kapsy na bocích pro nošení. Pěkně natřené, tedy ošetřované.
Tonda
>Často tvrdím laikům, že je to ekonomický problém, který může vyustit z důvodu omezených financí do obnovy díla a úlů, které bylo v minulosti v obnovách mnohem lepší než v kapitalistickým dnešku. To co penize znamenaly včera, neznamenají dnes, ale ani zítra. ;-)

Také zdůvodňuji nemoci u včelstev právě probíhající očistou generací včelařů, kteří s přibívajícími léty polevují od manuální práce, které včelařina přináší a to má souvisloti s prvním zdůvodněním. Také úlovou otázkou, která podle mého názoru hoří.

Dále včelaři, kteří často podědili svůj majetek a vidí v úlech naprosto pevnou a trvalou ivestici, kterou při morech někdo při likvidaci automaticky přes státní úředníky proplatí. Takže na silu včelaří s vidinou medu nebo alespoň státního pohřebného.

Vidím problémy hlavně ve znalostech mnoha včelařů, kteří dělají dlouhodobě úkony, které jsou nepřirozené a hlavně zdravotně škodlivé, často jde i o odborníky, kteří tak činí. A ty úkony jsou gilotinou, která jednou prostě spadne a sekne.

Co si myslíte, mám dát pro laiky na nářek "Maří včelařské Magdaleny" nebo mluvit o problémech jak jsem přiblížil výše. Nevěřím přístupu, který totiž umí přehodnotit během krátké doby hodnoty včelařství natolik, že o chov včelstev v podstatě dnes ani nejde, ale jde oto vytěžit co nejvíce tak říkajíc na dluh našich potomků. Mne to připadá jako taková u dělnic anatomicky kladoucí trubcokladnost ve včelstvu a bezvýchodnou, navíc státem podporovanou beznaděj.

Možná to bude znít divně ale chce to asi trénink.
Když jsem začínal tak jsem občas chytil pinzetou včelu za křídla na kytce a nechal jí bodnout do předloktí a to na obou rukou třeba současně.Časem už to tak neotékalo a bylo to lepší.Myslím si že je lepší to zkusit na ruce než pak dostat na obličej a mít hlavu jako meloun.
Jak dlouho ten trénink dělat to může být u každého individuální.
Míra

Dnes se mi nebude dobře usínat - je toho mnohem víc, co mne štve.
-------
Ani nám co máme okolo včely. Tohle vypadá na někoho všímavého, kdo má včely na světle a všiml si toho, že mu to včely odněkud přinesly. Jak říkají prý epidemiologové - pacient číslo NULA. Tak tohle vypadá na STANOVIŠTĚ číslo NULA.

Karel

Tak už nevidim na oko. Doufam, že to brzy opadne. Jak dlouho, vám tak trvalo, než jste si vytvořili v těle protilátky, proti otíkání.

Josef Kala (e-mailem) --- 17. 6. 2009
RE: Mor je vsude kde se podivam (36205):
>A ne vždy v tom bude jen snaha vytěžit z toho nějaké peníze - dost těch,
které já nazývám držiteli včelstev ani neví, že existují nějaké náhrady<
..........
Komunikace uvnitř včelařské komunity probíhá podobně jako ve včelstvu. Vždy každý jedinec totiž obdrží v různých cyklech podle druhu alespoň jednu dávku "pospolité organizovanosti" a v sezoně mnoho dávek atraktantů sběrů.

Jinak řečeno nevěřím neznalostem o státem proplácených morů u včelařů, když mory na určitém území řádí. Ví se onich dobře. Existuje časopis Včelařství, které se sice v celku ve členské základně nečte, ale okolo vedlejšího příjmu peněz z chovu včelstev obvzláště v dnešních alternativách příjmu, je všeobecná znalost. Když se neznají tyto aspekty okolo náhrad morů, je to tím, že s morem nejsou praktické zkušenosti, tj, že jde o čisté území. V pásmech se při pozitivních údajích musí nějak reagovat a prvotní reakce může být i taková, že se oničem neví, ikdyž vše má podrobně načtené z bobkového listu. (Včelařství)

Nedávno jsem dostal jedno pigáro jak se říká "rovnou mezi světla" do kořene nosu a natekl mi ale jen opravdu trošku jeden koutek oka a druhý den už to bylo pryč.Do čela to bylo stejné.Malá boulička a dobrý.Na rukou je to také celkem dobré ale na předloktí to občas nateče.
Jednou jsem ale dostal od vosy skoro do koutku oka a to jsem měl půlku hlavy jako meloun s nefunkčním jedním okem.Zřejmě mají jed ostřejší.
Toliko moje zkušenost.
Míra

Kdysi, když jsem začínal, tak žihadlo znamenalo automaticky třídenní otok na
15 centimetrů daleko od místa bodnutí. Žihadlo nad oko znamenalo párkrát
půl dne, den na to oko nevidět, protože oteklina prostě oko uzavřela. Dneska
už dlouho po bodnutí nijak neotékám a pokud ano, je to záležitost tak dvou
centimetrů od místa bodnutí a tak na půl dne. Otíkají malíčky a trochu
všechny prsty na rukách, když do nich dostanu více než jedno žihadlo a potom
někdy předloktí na rukou nebo spodní část lýtek na noze. Kromě těch prstů je
je to vzhledově prakticky nepoznatelný otok
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "PetrM" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 16, 2009 9:58 PM
Subject: Bodnutí


> Ahoj kamarádi, dnes jsem přidával do včel mezistěnu a jedna včelka mi
> štípnula pod obočí a docela dost jsem otekl. Jak jste na tom vy, taky
> otíkáte nebo ne? :-DDD

S odpařoači mám nejepší zkušenosti.Nechci hanit formidolové desky ale nemám čas se vrtat často v ůlech a nemám zbytečné finance.Odpařovače jsou sice jednoráová investice 129,-kč + pravidelný nákup kyseliny mravenči v 5 kg baleních cca 460 kč.Vývoj Varoy je 12-16 dnů formidolová deska je odpařena třetí den a pokud chcete pokrýt vývojový cyklus varoy musíte dát alespoň 5 desek nehledě pokud se spozdíte s vytažením desek hrozí znečištění jak úlu samotného tak i medu.Oproti tomu odpařovače jsou naplňeny naředěnou kyselinou mravenčí na cca 60-65% Vlož se do úlu a za 18 dnu se vyjmou.Na léto doporučuji dát knoty delší ale rozestřihlé uhlopříčně delší hranou umístit k nádržce(lépe se zakládá do držáku knotu)mírně se tím prodlouží doba odpařováni.Doporučuji knoty sezoně vyměnit za nové,do úlu stačí po jednom .Umístit s rámkemnad plod do středu úlu nejlépe do medníku.Doporučuji léčení provádět ve třech fázích a tak aby byla ukončena cca 2-3 týdny před vytáčením medu popř.zahájit hned po výtáčení.Idealní je mít pro každý úl vlastní odpařovač aby bylo možné celé stanoviště najednou.Pokud by jste měli konkrétni dotazy ozvěte se e-mailem m.skvarek/=/seznam.cz

Problémy s morem zatím naštěstí nemám. Ale mohou přijít. A s větou o
beznaději trubcokladného včelstva bezvýhradně souhlasím.
Pro mne je totiž naprosto deprimující např. zakrývání chorobných projevů ve
včelstvu, katastrofální laxnost, neodbornost a neochota přijmout a využít
podstatné informace některými držiteli ( i několika desítek ) včelstev.
Napsal jsem o tom něco do MV. A jsem opravdu rozezlen, protože včely nejsou
rybičky v akváriu. Už si nevím jiné rady, než že zastávám a hlásám názor, že
kdo se se svým majetkem pohybuje ve veřejném prostoru, měl by složit zkoušky
a prokázat odborné schopnosti ( řidičák, zbrojní průkaz a pod. jsou běžné
doklady o kvalifikaci a málokdo se nad tím pozastaví). A s tím bezprostředně
souvisí i poznání veterinárně přijatelného úlového systému, diagnostiky
chorob, znalosti postupů léčení, odvaha požádat místního prohlížitele a
potažmo veterinu o pomoc a mnoho dalšího podstatného pro trvale udržitelné
včelařství.
A ne vždy v tom bude jen snaha vytěžit z toho nějaké peníze - dost těch,
které já nazývám držiteli včelstev ani neví, že existují nějaké náhrady a
když už jim to hyne, tak se to snaží ututlat ( třeba vybírají s lupou v ruce
roztoče z měli a pod.)
Hasiči, myslivci nebo jogíni mají stavovskou čest, znalosti - včelaři jen
někteří.
Dnes se mi nebude dobře usínat - je toho mnohem víc, co mne štve.
Ale také musím přiznat, že např. pouhé sledování včelařských konferencí
považuji za středoškolské studium včelařiny, tedy za dost dostačující.
Ale je nás zoufale málo.
J. Kala


G.Pazderka napsal:


Vidím problémy hlavně ve znalostech mnoha včelařů, kteří dělají dlouhodobě
úkony, které jsou nepřirozené a hlavně zdravotně škodlivé, .......
Nevěřím přístupu, který totiž
umí přehodnotit během krátké doby hodnoty včelařství natolik, že o chov
včelstev v podstatě dnes ani nejde, ale jde oto vytěžit co nejvíce tak
říkajíc na dluh našich potomků. Mne to připadá jako taková u dělnic
anatomicky kladoucí trubcokladnost ve včelstvu a bezvýchodnou, navíc státem
podporovanou beznaděj.

Byl bych rád za to, o co jde, protože nikdo nikdy neví, kdy případná alergická reakce třebas i u včelaře může příjít.

_gp_
.........
Musel bych se dojít podívat do auta. Tuším, že Loration Pharmatom ( ani se
mi ten z hlavy vypuštěný název nechce napsat, abych se neblamoval).
Poradili mi to v lékárně a údajně to účinkuje i na zmijí uštknutí a alergie
na komáry a pod.
Ale pokud je na "příjmu" MUDr. Hubač, ten by dostupné a účinné věděl z hlavy
- už před pár lety jsme o tom zde v konferenci mluvili. On tehdy také
doporučoval (pokud si vzpomínám ) nějaký jiný prostředek.
Stačí když kouknu zítra večer? Už se mi nechce se oblíkat a jít na
parkoviště.
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Tuesday, June 16, 2009 11:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Bodnutí

J.Kala:>Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum.<
...........
Šlo by to okolo toho antialergika říci o co přesně jde? (obchodní název,
účinná látka a její množství a dávkování ..., atp.)

Děkuji

Máme stále problémy s morem ...

http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicinsko-kyje-mor-vcely-likvidace20090607.html

...jinak nevím často jak reagovat u laických zvědavců.

Často tvrdím laikům, že je to ekonomický problém, který může vyustit z důvodu omezených financí do obnovy díla a úlů, které bylo v minulosti v obnovách mnohem lepší než v kapitalistickým dnešku. To co penize znamenaly včera, neznamenají dnes, ale ani zítra. ;-)

Také zdůvodňuji nemoci u včelstev právě probíhající očistou generací včelařů, kteří s přibívajícími léty polevují od manuální práce, které včelařina přináší a to má souvisloti s prvním zdůvodněním. Také úlovou otázkou, která podle mého názoru hoří.

Dále včelaři, kteří často podědili svůj majetek a vidí v úlech naprosto pevnou a trvalou ivestici, kterou při morech někdo při likvidaci automaticky přes státní úředníky proplatí. Takže na silu včelaří s vidinou medu nebo alespoň státního pohřebného.

Vidím problémy hlavně ve znalostech mnoha včelařů, kteří dělají dlouhodobě úkony, které jsou nepřirozené a hlavně zdravotně škodlivé, často jde i o odborníky, kteří tak činí. A ty úkony jsou gilotinou, která jednou prostě spadne a sekne.

Co si myslíte, mám dát pro laiky na nářek "Maří včelařské Magdaleny" nebo mluvit o problémech jak jsem přiblížil výše. Nevěřím přístupu, který totiž umí přehodnotit během krátké doby hodnoty včelařství natolik, že o chov včelstev v podstatě dnes ani nejde, ale jde oto vytěžit co nejvíce tak říkajíc na dluh našich potomků. Mne to připadá jako taková u dělnic anatomicky kladoucí trubcokladnost ve včelstvu a bezvýchodnou, navíc státem podporovanou beznaděj.

Musel bych se dojít podívat do auta. Tuším, že Loration Pharmatom ( ani se
mi ten z hlavy vypuštěný název nechce napsat, abych se neblamoval).
Poradili mi to v lékárně a údajně to účinkuje i na zmijí uštknutí a alergie
na komáry a pod.
Ale pokud je na "příjmu" MUDr. Hubač, ten by dostupné a účinné věděl z hlavy
- už před pár lety jsme o tom zde v konferenci mluvili. On tehdy také
doporučoval (pokud si vzpomínám ) nějaký jiný prostředek.
Stačí když kouknu zítra večer? Už se mi nechce se oblíkat a jít na
parkoviště.
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Tuesday, June 16, 2009 11:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Bodnutí

J.Kala:>Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum.<
...........
Šlo by to okolo toho antialergika říci o co přesně jde? (obchodní název,
účinná látka a její množství a dávkování ..., atp.)

Děkuji

J.Kala:>Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum.<
............
Šlo by to okolo toho antialergika říci o co přesně jde? (obchodní název, účinná látka a její množství a dávkování ..., atp.)

Děkuji

Podle toho kam a kdy bodne a jak dlouho nechám jed do svého těla pumpovat.
Do obočí, rtů a nosu je to sázka, jestli vůbec, nebo jak hodně oteču.
Ale do oka je to smrtelně nebezpečné - je snad ještě v paměti mnohých, kdy
asi před 20 roky dostal hajný v Plzni-Bolevci žihadlo přímo do oční bulvy.
Na následný šok zemřel. Osobně jsem ho znal.
Sám jsem před mnoha lety dostal najednou více než 60 žihadel a jen jsem byl
poněkud více naštvaný, ale neotekl jsem vůbec. Někdy stačí jedno do špatného
místa u kotníku a druhý den nedokážu našlápnout na nohu.
Hodně bolestivé je sednout si na včelku, která pak v sebeobraně bodne přímo
do řiti. To stříkají slzy z očí jak z vodotrysku!
Hodně nebezpečné je žihadlo do horního patra v ústech a do jazyku.
Mám jedno stanoviště poblíž cyklistické stezky a občas se nějaký zpocený
cyklista zastaví. Už se stalo, že dostal žihadlo. Není to sice ničím uložená
moje povinnost, ale mám sebou antialergikum. Zatím jsem ho pro cyklisty
použil jen jednou a pro sebe také jen jednou ( ale to jsem dostal žihadlo od
sršně a během pěti minut se mi špatně dýchalo, musel jsem si sednout do
stínu a sám v lese čekal, jak to dopadne - prášek asi zabral - po
čtvrthodince už bylo dobře).
Jsou snůšková období, kdy se mi udělá otok ( např. v předloktí ) i po
žihadle do hřbetu dlaně.
A známá hláška: máš-li malý ..., strč ho do úlu a zabouchej nefunguje - jen
to bolí :-O
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
PetrM
Sent: Tuesday, June 16, 2009 9:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Bodnutí

Ahoj kamarádi, dnes jsem přidával do včel mezistěnu a jedna včelka mi
štípnula pod obočí a docela dost jsem otekl. Jak jste na tom vy, taky
otíkáte nebo ne? :-DDD

Ahoj kamarádi, dnes jsem přidával do včel mezistěnu a jedna včelka mi štípnula pod obočí a docela dost jsem otekl. Jak jste na tom vy, taky otíkáte nebo ne? :-DDD

Roj jsem měl 19.5.2009 z oddělku s novou matkou / teď konečně začala klást-matka/, u druhých včel jsem náhodou objevil maldou matku v medníku / stará šla do věčných lovišt-pěkně jsem se s ní rozloučil/. Snůška veskrze žádná- Boskovicko.

Neřekl bych že si rostliny jsou podobné jde o dva různé rody i když z čeledi křížokvětých Podle toho květu se toho moc nepozná důležitější je tvar listů a celkový vzhled rostliny podle výšky bych hádal na řepici ta se více podobá Řepce hlavně větvením lodyhyŘepice má list spíše srdčitý podobnější Řepce a dorůstá výšky 150- 170 cm. Hořčice má list pěřenodílný lirovitého tvaru na omak drsnější spíše se podobá Ohnici a mnohem méně se větví. dorůstá výšky tak do jednoho metru.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: snůka
> Datum: 16.6.2009 17:21:32
> ----------------------------------------
> http://img7.imgup.eu/horcice.jpg
> Vyfotil jsem detail květu. Je to tedy hořčice? Porost je vysoký 1,60 až 1,70
> m.
> Zdraví HaF
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 15, 2009 8:58 PM
> Subject: Re: snůka
>
>
> > Pomůcka pro zapamatování, zda je rostlina, o které je reč, řepka nebo
> > hořčice. Rostliny jsou si za květu velice podobné, ale rozdíl je v
> > kališních lístcích (zelené lístky pod květem) . U hořčice se tyto lístky
> > "hořce" od květu odklání, u řepky naopak. Výška rostliny je závislá na
> > předplodině a zanechaném množství živin. V porostu brambor, které jsou
> > pohnojeny kompostem a Cereritem, mi vyrostla rostlina hořčice,která je už
> > cca 1,2 vysoká a určitě, pokud ji nechám růst, bude vyšší. Hořčice setá na
> > zelené hnojení po předplodině, která živiny z půdy vyčerpá a před zasetím
> > není pohnojená (třeba ledek vápenatý atp.), vyroste nízká, brzo vykvete.
> >
> > Jiří
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4156
> > (20090615) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

http://img7.imgup.eu/horcice.jpg
Vyfotil jsem detail květu. Je to tedy hořčice? Porost je vysoký 1,60 až 1,70
m.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 15, 2009 8:58 PM
Subject: Re: snůka


> Pomůcka pro zapamatování, zda je rostlina, o které je reč, řepka nebo
> hořčice. Rostliny jsou si za květu velice podobné, ale rozdíl je v
> kališních lístcích (zelené lístky pod květem) . U hořčice se tyto lístky
> "hořce" od květu odklání, u řepky naopak. Výška rostliny je závislá na
> předplodině a zanechaném množství živin. V porostu brambor, které jsou
> pohnojeny kompostem a Cereritem, mi vyrostla rostlina hořčice,která je už
> cca 1,2 vysoká a určitě, pokud ji nechám růst, bude vyšší. Hořčice setá na
> zelené hnojení po předplodině, která živiny z půdy vyčerpá a před zasetím
> není pohnojená (třeba ledek vápenatý atp.), vyroste nízká, brzo vykvete.
>
> Jiří
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4156
> (20090615) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Právě proto, že je obtížné zjistit původ roje, hrozí nebezpečí zavlečení
nakažlivých onemocnění včel. Z toho důvodu je nařízeno roj neznámého původu
likvidovat, i když - přiznávám - je ho člověku líto ...
S pozdravem Petr

From: "Ivo Kučera" <ikucera/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 16, 2009 11:32 AM
Subject: uletěly včely


Na zahradě se mi usadil roj včel. Na Internetu jsem se dočetl jak hasiči je
likvidují RAIDem, což naprosto nechápu. Všude se píše o nedostatku
včelstev, jejich vymíráni ať už zimou nebo morem, problémy s opylováním či
nedostatkem medu - a hasiči je zabíjí?
Poradí mi někdo, co s rojem včel na zahradě? Jak je předat nějakému včelaři
nebo jak zjisti, komu uletěly?

děkuji
Ivo Kučera


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4158 (20090616)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4158 (20090616) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Na zahradě se mi usadil roj včel. Na Internetu jsem se dočetl jak hasiči je likvidují RAIDem, což naprosto nechápu. Všude se píše o nedostatku včelstev, jejich vymíráni ať už zimou nebo morem, problémy s opylováním či nedostatkem medu - a hasiči je zabíjí?
Poradí mi někdo, co s rojem včel na zahradě? Jak je předat nějakému včelaři nebo jak zjisti, komu uletěly?

děkuji
Ivo Kučera

Tady na severu (Liberecko) to stojí za prd.Medníky po prvním medobraní 30.5. (průměr 28 kg - mx 41 kg) skoro prázdné.
Počasí nic moc a včely tak mají roupy - od soboty (po 3 letech klidu) již 3. roj z 23 včelstev. Úly na 5 - 6 nástavkách (tachováku) se 3 nástavky plodiště, vloženo a vystavěno již 18 mezistěn, z každého úlu 6.5. udělán oddělek se 3 plodovými plásty (letos dobré oplodnění - z 23 oddělků se chytlo 19)- pro mne tedy rojový rok - to bych se v tom musel pořád hrabat (a to není smysl mého včelaření).
Potvrzuji 100% sebrání (stačí roj sklepnout na zem vedle 1 nástavkového úlu), když do něj vložíte mezi mezistěny jeden plodový plást, které cestou seberete nějakému včelstvu.
Včely tam matku donutí vlézt. A večer již usazuji na stanoviště. Vyplatí se místo, kde seděl roj něčím nasmrdět (stačí třeba silně počoudit), aby se ztratila vůně včelstva a včely se sem dlouho nevracely - pak sebrání a usazení na stanoviště nezabere ani hodinu.
Jak to s rojením vypadá jinde?

Pomůcka pro zapamatování, zda je rostlina, o které je reč, řepka nebo hořčice. Rostliny jsou si za květu velice podobné, ale rozdíl je v kališních lístcích (zelené lístky pod květem) . U hořčice se tyto lístky "hořce" od květu odklání, u řepky naopak. Výška rostliny je závislá na předplodině a zanechaném množství živin. V porostu brambor, které jsou pohnojeny kompostem a Cereritem, mi vyrostla rostlina hořčice,která je už cca 1,2 vysoká a určitě, pokud ji nechám růst, bude vyšší. Hořčice setá na zelené hnojení po předplodině, která živiny z půdy vyčerpá a před zasetím není pohnojená (třeba ledek vápenatý atp.), vyroste nízká, brzo vykvete.

Jiří

Takže děkuji panu Bojanovskému, který mne to zaslal a sděluji, že tyto
informace jsem četl jako starší informace zjištěné od včelařů nad 150
včelstev a ty použity v brožuře, které byly sepsány jako státní
zakázka pro zjištění úrovně komerčního včelaření u nás v ČR.

Jsou to opravdu jen kusé a neúplné, vlastně skoro doslova podruhé
opsané informace o vyfukování včel a výkluzech. Nebýt fotogalerie,
která to obohacuje, vlasně nic by to ani malým včelařům neřeklo.Těm je
to stejně k ničemu, protože vůbec do vyfukovačů a výkluzů ani
investovat moc nikdy nebudou.

Toliko vše. :-)

_gp_

2009/6/15 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Nejde to trochu shnout? Toto Včelařství nemám.
>
> 2009/6/15 Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>:
>> Včelařství č.3/2007, str. 66.
>>
>> -----Original Message-----
>> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
>> Josef Kala
>> Sent: Monday, June 15, 2009 6:35 PM
>> To: vcely/=/v.or.cz
>> Subject: RE: ometání včel
>>
>> Před asi rokem či dvěma bylo zhodnocení několika způsobů ometání včel z
>> medných plástů uveřejněno v článku F. Kamlera ve Včelařství.
>>
>>
>> No virus found in this outgoing message.
>> Checked by AVG - www.avg.com
>> Version: 8.5.364 / Virus Database: 270.12.69/2176 - Release Date: 06/14/09 17:54:00
>>
>>
>

Každá metoda ometání včel z medných plástů je dobrá, ale každá má své
pro a proti. Jde oto, oco Vám přesně jde při tom ometávání? Jaké máte
číslo medných plástů za sezonu?
_gp_

2009/6/15 Jan aroch <jan.saroch/=/o2.com>:
> Ahoj přátelé :-)
> zjišťuji že při medobraní mne hodně zdržuje ometání včel z rámků. Výkluzy
> jsem zavrhnul - vychladnutí medu, Repelenty také - chemie. Zaujalo mne
> vyfukování. Máte s tím někdo zkušenosti? Mám RM 39x24.
> Díky Honza
>

Nejde to trochu shnout? Toto Včelařství nemám.

2009/6/15 Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>:
> Včelařství č.3/2007, str. 66.
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef Kala
> Sent: Monday, June 15, 2009 6:35 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: ometání včel
>
> Před asi rokem či dvěma bylo zhodnocení několika způsobů ometání včel z
> medných plástů uveřejněno v článku F. Kamlera ve Včelařství.
>
>
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.364 / Virus Database: 270.12.69/2176 - Release Date: 06/14/09 17:54:00
>
>

Včelařství č.3/2007, str. 66.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Kala
Sent: Monday, June 15, 2009 6:35 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: ometání včel

Před asi rokem či dvěma bylo zhodnocení několika způsobů ometání včel z
medných plástů uveřejněno v článku F. Kamlera ve Včelařství.

Opravuji: sedmá věta měla být:
A chtělo by to pomocníka.....
J.Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Monday, June 15, 2009 11:31 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: ometání včel

Jan Šaroch:
Výkluzy jsem zavrhnul - vychladnutí medu
------

Výkluzy jsem používal, a přestal jsme ze dvou důvodů - hlavně nejsem pánem
svého času, takže nemůžu zaručit, že když je nasadím, tak druhý den ráno
vytáčím,
Potom to že se musí machrovat dvakrát se včelama a
hlavně to, že mi to jde i bez nich. V době snůšky se v nástavcích na
zavíčkovaném medu zdržuje minimum včel.

Průšvih v případěš výkluzů byl, když tam člověk v době bez snůšky nechal
mezeru, zbytek včel medník neubránil. A bylo po práci.

Vychladutí medu jsem nijak nepocítil jako problém - Langstroth 45*23cm.

Karel

Odstranění včel vyfukováním na r.m. 39x24 je nedokonalé - odhadem cca 30%
včel na plástech zůstane.
Účinnější je na nižších rámkových mírách ( mám ověřeno, že dostatečně účinně
funguje na r.m. Optimalu 42x17).
Mám agregát ( vyfukovač listí Homelite s dvoutaktním motorem ). S tuhou
hadicí se špatně manipuluje, zplodiny a hluk jsou nesnesitelné pro mne.
Obojí pozoruji, že vadí i včelám.
Možná by tichý čtyřtakt a kvalitní, lehká a dostatečně dlouhá hadice
přinesla zlepšení. A pomocníka, který by otvíral, zavíral úly, přesouval
agregát a pod. Ale ani úspora času není pro mých cca 15 až 20 včelstev na
stanovišti nijak výrazná.
K soustředěné činnosti ometání včel přibude další starost o chod agregátu,
jeho tahání po stanovišti, mytí rukou od benzinu.
Před asi rokem či dvěma bylo zhodnocení několika způsobů ometání včel z
medných plástů uveřejněno v článku F. Kamlera ve Včelařství.
Mám podobnou zkušenost.

Včely ometám smykem, nebo náběhem do rojáku, obvykle je použiji pro posílení
nebo tvorbu oddělků a smetenců ( zejména při prvním vytáčení).
Nebo je výhodné smetat včely pomocí hranatého smyku nasazeného místo zadního
přístupu do podmetu. Po odejmutí medníku, včelstvo shora uzavřu a
minimalizuji tak možnost vzniku loupeže mezi rozrušenými včelstvy.

Podstatné množství včel srazím krátkým úderem hrany dlaně na boční loučku
poblíž horní loučky. Zbytek včel ometu. Zásadně nepoužívám nějaké namočené
košťátko, ale jen pevný suchý husí brk, nebo peroutku z husího křídla.
Ruční ometání včel do shora otevřeného včelstva je asi nejhorší z možných
způsobů.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan
aroch
Sent: Monday, June 15, 2009 9:51 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: ometání včel

Ahoj přátelé :-)
zjišťuji že při medobraní mne hodně zdržuje ometání včel z rámků. Výkluzy
jsem zavrhnul - vychladnutí medu, Repelenty také - chemie. Zaujalo mne
vyfukování. Máte s tím někdo zkušenosti? Mám RM 39x24.
Díky Honza

Jan Šaroch:
Výkluzy jsem zavrhnul - vychladnutí medu
------

Výkluzy jsem používal, a přestal jsme ze dvou důvodů - hlavně nejsem pánem svého času, takže nemůžu zaručit, že když je nasadím, tak druhý den ráno vytáčím,
Potom to že se musí machrovat dvakrát se včelama a
hlavně to, že mi to jde i bez nich. V době snůšky se v nástavcích na zavíčkovaném medu zdržuje minimum včel.

Průšvih v případěš výkluzů byl, když tam člověk v době bez snůšky nechal mezeru, zbytek včel medník neubránil. A bylo po práci.

Vychladutí medu jsem nijak nepocítil jako problém - Langstroth 45*23cm.

Karel

Ahoj přátelé :-)
zjišťuji že při medobraní mne hodně zdržuje ometání včel z rámků. Výkluzy jsem zavrhnul - vychladnutí medu, Repelenty také - chemie. Zaujalo mne vyfukování. Máte s tím někdo zkušenosti? Mám RM 39x24.
Díky Honza

No před setím kukuřice letos tady zemědělci pole po hořčici na zelené
hnojení na jaře důkladně připravili. Ale je fakt, že tu hořčici tam na
podzim zaseli dost podivně přímo do strníště s kolejemi nebo naopak s
hromadami zeminy, jak tam asi při sklizni vjeli s technikou a na poli bylo
dost bláto.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 14, 2009 11:06 PM
Subject: Re: snůka


Hořčice ( Sinapis alba) se dnes pěstuje na semeno a na zelené hnojení se
používá jako krycí plodina která rychle zakrývá pole a zabraňuje tak růstu
plevelů pak se nechává přes zimu na poli a na jaře není třeba ji zaorávat
protože zmrzne a zbytky zní tvoří ten nejcennější humus hned na povrchu půdy
seje se pak na jaře přímo do toho Po zasetí kvete za 6 týdnů. Píci z ní
dobytek přijímá neochotně. Dosahuje výšky 80 cm

pepan

Hořčice ( Sinapis alba) se dnes pěstuje na semeno a na zelené hnojení se používá jako krycí plodina která rychle zakrývá pole a zabraňuje tak růstu plevelů pak se nechává přes zimu na poli a na jaře není třeba ji zaorávat protože zmrzne a zbytky zní tvoří ten nejcennější humus hned na povrchu půdy seje se pak na jaře přímo do toho Po zasetí kvete za 6 týdnů. Píci z ní dobytek přijímá neochotně. Dosahuje výšky 80 cm

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: snůka
> Datum: 14.6.2009 22:50:27
> ----------------------------------------
> Právě že by vykvést mělo, zelené hnojení se likviduje právě tehdy, kdy je v
> zelené hmotě nejvíc využitelných živin a to by mělo být během kvetení,
> případně začátku zrání semen.. Pak tam jsou ještě požadavky, aby po
> likvidaci porostu ze zeleného hnojení z něho nebyly žádná životaschopná
> semena, která by dělaly problém v dalším porostu a to potom směřuje na
> časnější likvidaci někdy na začátku doby květu. Setí zelené hořčice na
> zelené hnojení po sklizmi ozimů je dáno pouze okénkem v osevních postupech,
> kdy následuje nějaká plodina setá až na jaře. Kdyby existovala nějaká
> plodina, která by se sela v polovině června, zemědělci by toho využili a
> seli by hořčici na zelené hnojení v dubnu.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, June 14, 2009 10:27 PM
> Subject: Re: snůka
>
>
> > 1,5 metru je hodně, ale metr a čtvrt bych řekl může mít úplně klidně.
> > jinak zelené hnojení se seje po sklizni ozimů, v praxi konec srpna až
> září.
> > kvést by vlastně ani nemělo, někdy to ale stihne, výška rostlin je pak
> > ovšem mnohem menší, 30-50cm.
>
>
>
>

Právě že by vykvést mělo, zelené hnojení se likviduje právě tehdy, kdy je v
zelené hmotě nejvíc využitelných živin a to by mělo být během kvetení,
případně začátku zrání semen.. Pak tam jsou ještě požadavky, aby po
likvidaci porostu ze zeleného hnojení z něho nebyly žádná životaschopná
semena, která by dělaly problém v dalším porostu a to potom směřuje na
časnější likvidaci někdy na začátku doby květu. Setí zelené hořčice na
zelené hnojení po sklizmi ozimů je dáno pouze okénkem v osevních postupech,
kdy následuje nějaká plodina setá až na jaře. Kdyby existovala nějaká
plodina, která by se sela v polovině června, zemědělci by toho využili a
seli by hořčici na zelené hnojení v dubnu.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 14, 2009 10:27 PM
Subject: Re: snůka


> 1,5 metru je hodně, ale metr a čtvrt bych řekl může mít úplně klidně.
> jinak zelené hnojení se seje po sklizni ozimů, v praxi konec srpna až
září.
> kvést by vlastně ani nemělo, někdy to ale stihne, výška rostlin je pak
> ovšem mnohem menší, 30-50cm.

Podle té výšky by to mohla být řepice.(Brasica rapa) ta se jako ozimá pěstuje na píci vzhledem se podobá hořčici je, je vyšší na rozdíl od hořčice přezimuje a poskytuje nejranější píci . dobytek ji lépe přijímá protože není tak moc chlupatá dá se pěstovat i z jarních výsevů . Poskytuje i olejnatá semena jen výtěžnost je o něco nižší na krmení se seče ještě před rozkvětem.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: snůka
> Datum: 14.6.2009 20:33:59
> ----------------------------------------
> Souhlas, spíš to bylo pro semeno, ale roste hořčice metr a půl velká? Před
> pár lety jsem kolem hořčice na semeno kvetoucí v červnu procházel a ta byla
> tehdy kvetoucí ještě nižší a menší než řepka, tak 50 - 70 centimetrů. Jedině
> že to tehdy byla odrůda pěstovaná na semeno na potravinářské účely a ne
> odrůda hořčice určená na zelené hnojení.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Radek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, June 14, 2009 6:14 PM
> Subject: Re: snůka
>
>
> > Je to na 100% hořčice, v tuto dobu kvetou porosty určené na semeno. Na
> > zelené hnojení kvete hořčice až koncem léta a na podzim (kdy z ní pro
> > včely nic moc není).
> >
> > radek k.
>
>
>
>

1,5 metru je hodně, ale metr a čtvrt bych řekl může mít úplně klidně.
jinak zelené hnojení se seje po sklizni ozimů, v praxi konec srpna až září. kvést by vlastně ani nemělo, někdy to ale stihne, výška rostlin je pak ovšem mnohem menší, 30-50cm.

Ve srovnání s krmením z kyblíku mě napadají hlavně nevýhody - časově
náročnější krmení, rušení včelama při dolívání.


Výhody: půjde s nimi krmit i za studeného počasí (září), to už se včelám
nahoru do kýble nechce a roztok neberou. Druhá výhoda: asi nebude tak
velká slídivost na stanovišti (vždy když krmím z kýble, nebo i z
prosakovacích sklenic, tak je horní krycí nástavek vždy obestoupený
slídivkami, které se snaží vecpat do úlu)


Někdo to už tu doporučoval, pro krmeni oddělku, nebo slabších včelstvev
to bude asi výhoda jich par mít, na silná produkční včelstva jedině
kýble a otep slámy :)



petr j.

J.Chramosta napsal(a):
> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>

Tak dnes jsem udělal prohlídku a v těch včelkách kde byla matka, která nekladla tak dnes jsem tam našel vajíčka / přidal jsem tam jeden rámeček plodu z oddělku od původní matky, jestli to bylo tím tedy nevím, že najednou začala po cca 1 měsící klást. A v druhých včelkách jsem při prohlídce medníku objevil novou matku/ ikdyž nevím kde se tam vzala - žádný mätečník jsem tam neměl/ jen v plodišti jsem měl ponechány matečníky na tichou výměnu a ty byly vykousané z boku / konečně vím jak to vypadá/ a stará matka v plodišti / tu jsem humánně odstranil-bylo mě ji líto, ale byla stará a už neplodovala/ a ponechal jsem tam jen tu novou tak jsem zvědav kdy se rozploduje. Ještě vyřešit co udělám s tím oddělkem se starou matkou / žlutá/ zda-li spojit nebo ponechat.

Souhlas, spíš to bylo pro semeno, ale roste hořčice metr a půl velká? Před
pár lety jsem kolem hořčice na semeno kvetoucí v červnu procházel a ta byla
tehdy kvetoucí ještě nižší a menší než řepka, tak 50 - 70 centimetrů. Jedině
že to tehdy byla odrůda pěstovaná na semeno na potravinářské účely a ne
odrůda hořčice určená na zelené hnojení.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 14, 2009 6:14 PM
Subject: Re: snůka


> Je to na 100% hořčice, v tuto dobu kvetou porosty určené na semeno. Na
> zelené hnojení kvete hořčice až koncem léta a na podzim (kdy z ní pro
> včely nic moc není).
>
> radek k.

Je to na 100% hořčice, v tuto dobu kvetou porosty určené na semeno. Na zelené hnojení kvete hořčice až koncem léta a na podzim (kdy z ní pro včely nic moc není).

radek k.

Rozhodně to je barvou i vzhledem mnohem blíže hořčici než řepce. Asi nějaká
odrůda hořčice vyšlechtěná na zelené hnojení na velkou produkci zelené
hmoty? Jestli to v druhé polovině kvetení zemědělec zaorá, bude to jasné.
R. Polášek

řepka to 100% není.
s největší praděpodobností opravdu hořčice.

http://img2.imgup.eu/repka.jpg

Mám dotaz? - je to řepka nebo hořčice?
Na hořčici je to příliš mohutný porost, výška cca 1,50 m, stonky dole silné jako prst. Takových porostů je zde více v různém stadiu vegetace. Na foto je porost v plném květu, na jiných plochách začíná kvést, tak ještě zdroj snůšky nějakou dobu potrvá. U nás je žluto od poloviny dubna a potrvá to do konce června. Dnes byl na porostu silný nálet včel. Přeji všem dobrou snůšku .
Haf

žádnou ideologii a propagandu jsem v tom neviděl
-----
O to je to cenější, holá skutečnost.

Pokud si vzpomínám, je to víc jak dvacet let co jsem to viděl, tak dárce krve z NDR nemohl jednoduše sednout do auta a přejet hranici. To mi tak nějak utkvělo v paměti a záběr padajícího roje. Na ten jsem si občas vzpoměl, když jsem sbíral roj a nějak se to nepovedlo:-))

Karel

Slyšel jste někdo opastování medu ultrazvukem?

no, dneska by to bylo stejnatý (připitomělý policajti a úředníci, laxní saniťák versus lidé ochotní pomoci), jen komunikace by byla snažší díky mobilům.
žádnou ideologii a propagandu jsem v tom neviděl...

No, dneska by takový film mohla být hraná rekonstrukce skutečné nebo
fiktivní události. Co si ten film pamatuji, viděl jsem ho už dříve nejméně
dvakrát, tak tam je až trochu na ten název všechno realistické bez nějakého
přehánění. Není v něm taky žádná nějaká větší ideologie. Mladé generaci
neznalé socialistické reality by to mohlo docela dobře ukázat pro ně už
historické reálie socialismu. Pokud se na to v konkurenci různých akčních
dějových dnešních filmů vydrží dívat, na dnešek má ten děj dost malý spád.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 13, 2009 2:11 PM
Subject: Film


> Dnes v 16,25 na nově budou dávat film Cena Medu.V upoutávce píšou:::::Tým
> lékařů se pokouší o záchranu malého chlapce, který byl pobodán včelami a
je
> alergik. Český film (1986). Hrají: O. Vlach, P. Pospíchal, J. Vondráček,
M.
> Hrachovinová, M. Zounar, H. Vávrová... Režie: J. Borek
>
> Život pětiletého Péti, alergika, je vážně ohrožen po pobodání včelím
rojem.
> Tým lékařů z malé nemocnice se pokouší o jeho záchranu výměnou krve. Je
> vyhlášeno pátrání po včelařích, jejichž krev by měla obsahovat potřebné
> protilátky. Podaří se malého chlapce zachránit?
>
> Toš jsem zvědavý

Toš jsem zvědavý
----
Toš buď a vychutnej si.

Zdravotní pomoc z bratrské NDR nedostupná přes hranice, přesun podél neprostupných bratrských hranic atd.

Matně si vzpomínám, o včelách minimum, o tomhle hodně.

Nedávno jsme našel pas, tak jsme si v něm zalistoval a vzpoměl na celní deklarace, příděl východních MArek a šacování na hranici kolik vezeme bot.

Včera jsem urgoval fakturu z Německa. (Termín dotací na krku, chci znát přesně cenu.) A tak si tak vzpomínám, jaké bylo terno sehnat v NDR stáčecí nádobu s ventilem dole a jak se to prý některým i podařilo :-))

Tož se podívej, jaké to bylo skvělé když byl med za garantovaných 35Kč.

Karel

Dnes v 16,25 na nově budou dávat film Cena Medu.V upoutávce píšou:::::Tým lékařů se pokouší o záchranu malého chlapce, který byl pobodán včelami a je alergik. Český film (1986). Hrají: O. Vlach, P. Pospíchal, J. Vondráček, M. Hrachovinová, M. Zounar, H. Vávrová... Režie: J. Borek

Život pětiletého Péti, alergika, je vážně ohrožen po pobodání včelím rojem. Tým lékařů z malé nemocnice se pokouší o jeho záchranu výměnou krve. Je vyhlášeno pátrání po včelařích, jejichž krev by měla obsahovat potřebné protilátky. Podaří se malého chlapce zachránit?

Toš jsem zvědavý

Brukvovité jsou pro včely vždy velice atraktivní. Kromě toho lípa ( ale
zkušenosti mám jen s malolistou) potřebuje pro masívní medování teplé noci a
to teď není. Při vlhkých teplých nocích a trochu podmračeném dni bez deště,
kdy je slunce pod mrakem a nevysušuje nektar ve květech lípa dává podle mého
odhadu několikrát více než při jasném slunečném počasí, kdy je v noci zima a
ve dne jasno a suchý vzduch. To je pak druhá věc, lípa je zřejmě mnohem
více citlivá na vysušování nektaru ve květech suchým vzduchem než třeba
hořčice. V létě za doby květu lípy jsem vypozoroval, že včely na lípy létají
hlavně ráno a potom k večeru, viz ono bzučení v korunách kvetoucích lip už s
rozbřeskem a večer prakticky do tmy, ale přes poledně spíše létají na něco
jiného.
Velkolistá lípa je u mně spojena s občasnými bodovými obrovskými
medovicovými snůškami, ve městech to občas z takových líp doslova teče na
asfalt, někdy tam je obrovské množství včel, někdy tam včely nejsou žádné.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 13, 2009 7:10 AM
Subject: Re: snuka - znáka


> Přímo nad úly odkvétá lípa velkolistá a připravuje se na květ lípa
> malolistá. Na velkolisté jsou vidět pouze čmeláci a i jiná havěť. Včely
> létají o cca 300 m dále na kvetoucí lán hořčice.
> JK

U nás velkolistá lípa začíná kvést teď okolo 15 června, končí na začátku
července a malolistá lípa naplno kvete až za cca měsíc okolo 10 - 15
července. Není ale problém najít dokvétající malolistou lípu ke konci
července, některý rok dokonce i v prvním týdnu srpna. Mezi lípou velkolistou
a malolistou je u nás výrazná přestávka, kdy nekvete ani jedna Kdysi jsem se
na to díval kdesi na internetu a pamatuji si z toho, že lípa malolistá má
mít i určité poddruhy, které se od sebe liší právě dobou květu. A právě díky
odlišné době květu se tyto poddruhy velice málo kříží a spojují v jeden
geneticky blízký druh, ale naopak z velké částí rostou vedle sebe. Ale u
nás je původní druh zřejmě jenom lípa malolistá, která pořád ještě hojně
roste venku v lesích a z dřívějška ještě v hojném počtu kdysi vysázená ve
vesnicích kolem baráků, kostelů a vodních toků. Lípa velkolistá je u nás
záležitost uměle vysázených stromů ve městě, v parcích a v blízkosti města,
takže snůška současně s obou druhů lip mají jen někteří včelaři. Možná
dokonce mladé stromky lípy velkolisté tady u nás se v přírodě nedokáží
prosadit a pokud se její semena dostanou někde do lesa, v konkurenci jiných
hynou, protože mně připadá, že lípy velkolisté se u nás sází už nejméně 100
let a o nějakém exempláři stromu lípy velkolisté, o kterém by se dalo
předpokládat, že vyrostl přirozeným způsobem z nějakého navátého semene
někde v přírodě, nevím. I když možná to je tím, že lípa malolistá má mnohem
menší semena, které mohou každé silnější podzimní větry roznést kilometry
daleko, zatímco u lípy velkolisté by na to musela být vichřice
Podobně mají různou dobu kvetení posunutou nejméně o týden i javory kleny a
i tam se dá hovořit o tom, že časně kvetoucí a pozdě kvetoucí forma javoru
klenu se vzájemně opylovat a tím mezi sebou křížit moc nebude.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 13, 2009 6:50 AM
Subject: Re: snuka - znáka


> Kvete velkolistá lípa a za 10 dní jde malolistá a je konec,... F.P.
>
> Takéto správy o kvitnutí dvoch druhov líp čítam i na vcely.sk. Tohoto roku
> som si dal námahu a zisťoval som, ako je to s ich kvitnutím. V mestách
vždy
> stromy kvitnú o niečo skôr (vyššia teplota) a tam kvitne prv lipa
> malolistá, Na svojej včelnici mám lipu veľkolistú a tá ešte nekvitne!
> Literatúra (Haragsim) udáva lepšiu mednatosť lipy veľkokvetej, až 300 kg
> nektáru, lipa malolistá 200 kg pri teplote okolo 30&#730;C, peľ z líp je
> svetložltý a dávajú ho pomerne málo (to všetko si môžete prečítať v knihe
> od Antona Juríka).

Přímo nad úly odkvétá lípa velkolistá a připravuje se na květ lípa malolistá. Na velkolisté jsou vidět pouze čmeláci a i jiná havěť. Včely létají o cca 300 m dále na kvetoucí lán hořčice.
JK

Literatúra (Haragsim) udáva lepšiu mednatosť lipy veľkokvetej,

Pardon, lipy veľkolistej,

Kvete velkolistá lípa a za 10 dní jde malolistá a je konec,... F.P.

Takéto správy o kvitnutí dvoch druhov líp čítam i na vcely.sk. Tohoto roku som si dal námahu a zisťoval som, ako je to s ich kvitnutím. V mestách vždy stromy kvitnú o niečo skôr (vyššia teplota) a tam kvitne prv lipa malolistá, Na svojej včelnici mám lipu veľkolistú a tá ešte nekvitne! Literatúra (Haragsim) udáva lepšiu mednatosť lipy veľkokvetej, až 300 kg nektáru, lipa malolistá 200 kg pri teplote okolo 30˚C, peľ z líp je svetložltý a dávajú ho pomerne málo (to všetko si môžete prečítať v knihe od Antona Juríka).

Cena medu v Jižních Čechách je u Špačka, ale i pro Včelpo 60,00Kč pro výkupce, ten si nechává 2, Kč ,to zn do 19 je 58 do 21 57,Kč nad 21 je 55,-Kč. Myslím, že to nejsou letos konečné ceny a správně je třeba počkat a zpeněžit lépe. 500t shání Cech komerčních včelařů a to je další šachysta na trhu s medem. Jinak zásoby u včelařů jsou nulové po loňském roce a je třeba mít doma zásobu nelépe na tři roky v sudech. Nic se mu nestane. Aby bylo co prodávat ze dvora minimálně 80,-. Někteří malovčelaři jsou nepolepšitelní a nepoučitelní. Měli by dávat med špačkům zdarma. Je trouba ten sedlák, který prodává obilí ve žně. Byl bych rád,kdyby chyběli v naší společnosti troubovití sedláci, měli bychom se všichni lépe a včelařit by se vyplácelo. Ono to se snůškou může být jako vloni. Kvete velkolistá lípa a za 10 dní jde malolistá a je konc, krmíme a když všechen med dáme špačkům ,tak co bude pro zákazníky ze dvora? A o tom to je. Zdraví Felix Pečenka_

Ještě by bylo dobré,kdybyste nám sdělil,kolik u Vás výkupci
letos platili za med,řepkový , akátový a jestli je u Vás dominantní výkupce medu také Špaček jako u nás?

Špaček je dominantný len na východnom Slovensku, cez firmu Medar ponúka 2,20 eur, 66 Sk/kg, agátový med vraj nevykupujú. Môj tradičný výkupca ponúkol za jarný med len asi 54 Sk. Z odpredajom sa neponáhľam, počkám si na slušnú cenu. Agátového medu cenu nepoznám, počkám na výhodné ceny. Je škoda, že pre včelárov stanovujú ceny výkupcovia a nie samotní včelári.
Je to asi preto, že pre skladovacie priestory, blokovanie nádob pre ďalšiu potenciálnu znášku a väčšie množstvo medu, sa ho včelári zbavujú aj za lacný peniaz.

Od odkvitnutia agátu ani u nás nič nemeduje, hoci už kvitnú lipy, pre malý počet stromov je zbožňovaná lipa o ničom. Priemerná znáška na včelstvo bola 11,5 kg a agátová je okolo 22 kg.
---------------------------------------------
Co k tomu dodat ? U nás ještě lípa nekvete ale zanedlouho bude a možná nám dá letos i slušný výnos.
----------------------------------------------
Ještě by bylo dobré,kdybyste nám sdělil,kolik u Vás výkupci
letos platili za med,řepkový , akátový a jestli je u Vás dominantní výkupce medu také Špaček jako u nás.