Včelařská konference

GP:Ano, pořád matka, ikdyž klade do morových buněk se rozmnožuje.
-----------
Že si s rojem můžu nasadit do včelína roztoče, - souhlas.
Ale mor? Kdysi když se tu mor objevil jsem byl vyplašený ze šíření moru roji. Dnes už jen ze šíření moru včelaři.
Protože morem může onemocnět jen larvička a ty s rojem neletí.
Pak jsou dvě možnosti - včelstvo je promořeno sporami, smrdí klihem a přesto se rojí. Málo pravděpodobné ale možné.
Včelstvo si tedy bere sebou med a v něm spory.

A na tohle mají včely vyvinutý systém - stím se v přírodě setkávaly. Se včelařem, který strká plásty ze včel do včel, posiluje chcípáky, osazuje úly po uhynulých včelách atd - na to nemají vyvinuty žádný systém obrany.

Včely vystaví nové dílo - bez spor, matka zaklade a nastoupí kojičky. Každá včela co nesla med má ve volátku česle, kterým med čistí. To samé kojička, pokud by ten med jedla.Nejmladší jednodení lervičky ale dostávají snad 100% krmnou kašičku.
Potřebná dávka na usmrcení larvičky je v ve stovkách až tisících spor. V závislosti na hodinách stáří. Po dni 24hodinách je larvička téměř imuní.

Pokud nějaká larvička uhyne, tak v době kdy je ve včelstvu ve vysoké koncentraci donesený med. Ale to je tam ještě málo plodu a včely o něj intenzívně pečují. Tedy se dá očekávat, že včely mrtvou larvu hned odnesou. Tedy ještě dřív, než se stane zdrojem nákazy.

Ale když se podívám na roj osazený do bedny a bez mezistěn a vidím jak pomalu tam přibývá dílo, pak to matka zaklade, a třiapůldne trvá, než se vylíhne larvička co může být nakažená.

Pravděpodobnost je podle mě velmi malá.

A tady u nás se taky šíření moru sem k nám na sever zarazilo na lese. Ne že by v něm nebyly včely, ale nebyly v něm včelaři.

To tedy k šíření moru roji ve volné přírodě.

Pokud takový roj usadíme, dáme mezistěny, k tomu přidáme plást aby matka mohla hned klást, třetí den zakrmíme, a dále třeba i posilujeme plodem aby nám roj dal užitek,...

Tak tohle všechno prolamuje přirozenou obranyschopnost včel proti MVP.

Karel