Včelařská konference

Je na čase zhodnotit průběh letošního včelařského roku.
Ubyl nám přítel Václavek,či že ne? Kterému to mnoho zdejších účastníků baštilo,je to ale na své mládí machr.
Ty brďo,máme tady ale zase Bláhu na konferenci,kde se vzal,tu se vzal. Bláha je od zkomoleného slova vláha a té letos bylo požehnaně.I když ten dotyčný toto slovo rád zajisté nemá,nemůže s tím nic nadělat,akorát se k tomu vyjádřit tím svým způsobem jak je jeho zvykem a jsme přesvědčeni,že to tak i bude.
Letošní rok byl co se týče výnosu medu podprůměrný.Suchý květen udělal své,přesto ale alespoň řepka nezklamala , první týden sice propršel za nízkých teplot a tak včely využily alespoň těch dalších 14 - 20 dnů. Pak v červnu nastaly bouřky každodenně a ponejvíce odpoledne. Dopoledne si včely jakž takž něco donesly pro svoji obživu.Chov matek se moc nedařil,o tom by mohli zde povyprávět ti,co je chovají na výdělek. Červenec opět nezklamal s bouřkami a důsledek je ten,že každodenní lijáky veškeré mšice spláchly a je vymalováno.Takže dnes je asi třetí den,kdy se počasí jaksi umoudřilo,jenže pro nás včelaře je pozdě. Včely začínají vyhánět trubce a vytahovat i jejich plod.Lípa i když letos měla vláhy dost a mohla něco dát,nedala a odkvetla bez užitku,akorát nám zavoněla. Takže nečekejme na sv.Annu,letos je to všechno dříve. Za měsíc jsou žně a to znáte,sekáči na pole a včely z pole.
Včelaři jsou lidé,kteří mají vždy naději ve svá včelstva,jinak by je nechovali,co není letos,může být napřesrok.V tom mají velkou pravdu, mají lásku ke svým včelám a pokud ony mohou,mnohonásobně to svému chovateli vynahradí.Dnes včela nemůže přežít bez svého včelaře a proto chraňte si své včely a mějte je rádi a starejte se o ně.

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

_____________________________________________________________

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.
_____________________________________________________________

Přítel Linhart se zmiňuje o genetické rovnováze. To je něco jiného, něž co máte na mysli. Rozhodně se nejedná o přirozený stav. Ten je někdy LBV metodě nadbytků trubců nesprávně podsouván ( rojení je přece přirozené!!! ).

______________________________________________________________

LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?
______________________________________________________________

Sice ji publikovalo, ale naši ,,odborníci,, z VÚVč mají jiný názor ( nikoliv zkušenosti ... metodu LBV nezkoušeli, pouze kritizují její teoretický rámec, což včelařské praxi nic nepřinese ). Takže Včelařství od toho dalo ruce přič a již se tím nechce dále zabývat.

____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.
____________________________________________________________

Abych řekl pravdu já, podle mého laického názoru je teorie LBV stavěna na pouhé schodě čísel vzniklých genetickými výpočty a čísel získaných při praktické aplikaci metody ( berte to z rezervou, taky té ,,genetice,, nerozumím! ). Průlomová je metoda, nikoliv teorie. Princip metody: odčerpání nadbytků krmných kašiček trubčím plodem a mladými trubci ( prosté, jednoduché, účinné... více k tomu říci nelze ). Princip teorie: ,,genetická rovnováha,, ( co to je? ).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Já jsem zase někde slyšel a držím se toho, že včely velice dobře vnímají
nízké tóny pod frekvencí 20 hz. Ty vznikají třeba při tom kosení a obecně
chození a dupání po pozemku a šíří se potom přednostně půdou a přes stojan
se dostanou ke včelstvu. Včely jsou na ně citlivé. Už proto, že dříve mohly
signalizovat příchod predátora nebo počátek destrukce jejich sídla.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 2:28 PM
Subject: Re: Problém SZV ?


> Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i
> na vcely - muze byt??? .
>
> Kolega Vám nesprávne "ríkal", včelstvo je veľmi citlivé na vysoké tóny,
> ktoré vydáva ostrie kosy. Človek ich nepočuje, ale včely áno. Ja som často
> kosil prístupový chodník na včelnicu, ktorý končil pri bránke-vráta na
> včelnici. Pri plote bola vysoká stena z malín a úľ tak 2,5 - 3.5 m, včely
> absolútne nemohli vidieť, čo sa za touto bariérou robí. Akonáhle som
> párkrát zakosil do trávy, včely začali reagovať a útočiť, vždy som musel
> zutekať z "bojiska".
> Prácu som mohol dokončiť až po západe slnka alebo pred východom. Včely
> čujne strážia svoj príbytok a reagujú na každú anomáliu, ktorá ich popudí
k
> útoku.

Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? .

Kolega Vám nesprávne "ríkal", včelstvo je veľmi citlivé na vysoké tóny, ktoré vydáva ostrie kosy. Človek ich nepočuje, ale včely áno. Ja som často kosil prístupový chodník na včelnicu, ktorý končil pri bránke-vráta na včelnici. Pri plote bola vysoká stena z malín a úľ tak 2,5 - 3.5 m, včely absolútne nemohli vidieť, čo sa za touto bariérou robí. Akonáhle som párkrát zakosil do trávy, včely začali reagovať a útočiť, vždy som musel zutekať z "bojiska".
Prácu som mohol dokončiť až po západe slnka alebo pred východom. Včely čujne strážia svoj príbytok a reagujú na každú anomáliu, ktorá ich popudí k útoku.

> To je zajímavý názor a může být pravdivý. Mám také několik drobných
> mravenišť před úly. Pokud je přejedu sekačkou, některá včelstva (pouze
> některá) jsou rozrušená a počnou hledat zdroj rušení. Přičítám to
> agresivitě některých včelstev na narušení zóny před česny. U těchto
> včelstev mněním matky. Až přestane pršet, vezmu hrábě a to nejbližší
> mraveniště před úly zkusím rozhrabat. Může k tomu někdo již zkušený podat
> nějakou informaci?
> Zdravím JK


Jeste dodam ze dotycny kolega mluvil o stejne vlnove delce ktere maji jak mravenci tak vcely stejnou pro poplach. Nechci do oboru fyziky moc pitvat, doufam ze jsem nepasal uplnou hloupost :-))

T.H.

Oddělek na cca 6 rámcích 39x24, půllitrovou flašku s rozpuštěnými cca 0.4 kg
cukru vyberou do hodiny, dávám tak jednou za 2 - 4 dny podle počasí a odhadu
snůšky. Tu odhaduji vedle znalostí, co v okolí kvete podle letu včel kolem
česen
A krmit za tmy se má, pokud tomu nebrání závažné důvody. Stačí trochu
pozorovat krmení za světla. jak z každého včelstva vyrazí hordy létavek, co
všude možně v okolí hledají tu "kvetoucí řepu" a jak ji nenajdou, zkoumají
nejméně další hodinku vzájemně obranu jednotlivých úlů.
Co se týká vylupování včelami, dá se to v přírodě považovat za mechanismus,
jak zachránit zásoby, které jsou v současné době v držení slabých včelstev
nebo včelstev, které mají třeba nějakou pohromou rozbitou dutinu kmene, kde
sídlí, takže taková včelstva by stejně nepřežila a zásoby, pokud by si je
jiná včelstva neodnesly, by byly zmařeny. Je to víceméně v pořádku, když na
stanovišti, kde je 10 stejně ošetřovaných včelstev, 1 - 2 nejhorší v obraně
proti zlodějkám jim podlehnou, jsou obrána o všechny zásoby a následně,
pokud to bude tichá loupež, uhynou v podstatě na zastavení plodování i jiné
aktivity z absolutního nedostatku zásob. nebo jsou zlodějkami přímo
povražděny zjevnou loupeží. Včelař by stejně tyto nejslabší včelstva
vybrakoval.
Problém je v činnosti včelaře produkujícího velice často dočasně oslabená
včelstva. Třeba pozdě vytvořené oddělky, které nedosáhnou potřebnou sílu,
oddělky nebo včelstvo oslabené častými prohlídkami, včelstvo oslabené třeba
nešťastným zamáčknutím matky, usazený příliš slabý roj, který včelař
přecenil.... Až tyto včelstva zesílí a stanou se plnohodnotnými, přinesou
příští rok spousty medu a zlodějky si ani neškrtnou, jenomže nyní, kdy
snůšky pomalu končí a zlodějky nastupují, jsou tyto jednotky slabé a jejich
obranu zlodějky snadno překonají. A to dá rozum, že když je málo obránců,
tak nejvíc se jim pomůže, když nebudou muset bránit plochu plně otevřeného
česna a několika oček k tomu, případně dokonce celý průřez úlu, ale když se
jejich obrana zůží na na jeden malý vlet třeba nějakého zůženého očka.
Dala by se dokonce i z tohoto důvodu obrátit přednost nástavkového úlu,
který má umožňovat chov velice silných včelstev v jeho nevýhodu a sice že
chov jiných než silných a velice silných včelstev je v nástavkovém úlu
nemožný, na rozdíl od jiných úlů. Včelař, který má důsledně pořád a naplno
otevřené česno ve dnu úlu, všechny nebo většinu oček, má buďto v úlech
velice silná včelstva nebo má prázdné úly.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 09, 2009 7:25 AM
Subject: RE: Problém SZV ?



> Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
> jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal
s
> oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
> doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví
a
> obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
> plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.

Co si predstavit pod pojmem soustavne vydatne prikrmovani. Kdo krmite
oddelky napiste jak, kolik denne a jak casto - diky

Mam oddelky nyni ve stavu ze vylupnou 0.7l za noc, pomalu budou na dalsi
nastavek - zacina se lihnout hodne vcel. Krmim uz dlouho, cca mesic.
Krmim ob dva tri dny tech 0,7 az litr roztoku 1:1. Cas si na to rad
udelam, je to nahrada za stourani se do vcel :-)) Ted uz si rikam ze by to
pomalu chtelo davat jim denne ci zvetsit davky. Ale zas je pred nami jeste
skoro dva mesice.

Take jsem odhadl mezi radky ze asi lze krmit vice, doslova to do nich prat
pod tlakem aby jely a pak jim prebytecne zasoby odebrat do produkcnich -
dela to nekdo tak ci je to hloupost? Samozrejme dbat na prostor na kladeni.

A jinak prosim nestraste porad s loupezi. Ja uz jsem z toho z konference
tak vydesenej ze radsi nic nedelam a krmim za tmy :-)) Ano clovek na to
musi myslet hlavne v nadchazijici dobe, byt opatrnejsi, nedelat veci co
loupez podporuji. Ale to neznamena ze kdyz udelam oddelek a soupnu ho
nekde dal od produkcnich do travy ze mi ho hned automaticky vyloupej. A to
ze je nekdo obden rozebere urcite taky neznamena ze ho pote vyloupej - oni
si umi poradit, jde jim o kejhak. Mluvim o oddelku s pridanou kladouci
matkou, ne ze si ji samy vychovaj.

K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden
postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho
predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou
:-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach
funguje i na vcely - muze byt??? .

T.H.

Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? T.H.<
-----
Zajímavé.
O víkendu jsem sekal kosou a mravenišť tam bylo víc jak úlů. A taky jsem si říkal, která z nových matek odchovává obranářky. A přitom to bylo dost daleko od úlů, když jsem sekal přímo před úly, tak tam to kupodivu šlo bez problémů.
Udělám pár pokusů. Stačí zvednout drn z mraveniště a jít ke včelám.
----
Ale taky je nutno vzít v úvahu že je mizerné počasí a snůška leckde končí. Líp už nebude.

Karel

>K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou :-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? T.H.<
------------------------------------------------------------
To je zajímavý názor a může být pravdivý. Mám také několik drobných mravenišť před úly. Pokud je přejedu sekačkou, některá včelstva (pouze některá) jsou rozrušená a počnou hledat zdroj rušení. Přičítám to agresivitě některých včelstev na narušení zóny před česny. U těchto včelstev mněním matky. Až přestane pršet, vezmu hrábě a to nejbližší mraveniště před úly zkusím rozhrabat. Může k tomu někdo již zkušený podat nějakou informaci?
Zdravím JK

klidně naráz po posledním medobraní jim dej 15 kilo a v srpnu jim naval klidně naráz tolik co budou fakt rychle odebírat na zásoby,jak to začnou už jen tak líně cucat na denní spotřebu tak jim to seber- v toto momentě maj zásob až do třešně ,není třeba řešit ,že ty maj 20 a tam ty 14 vyjde jim to fakt přesně jak kdyby znaly budoucnost,nebudeš mít cukr na jaře a nebude ani nutné dokrmovat,včely moc dobře ví kolik.....krmte jak chcete,ale nejpozděj a z většiny o prázdninách,jak maj dost tak to už jen tak líně cucaj ,jak nemaj tak jsou na to hrr.......

mám i rámky výšky 24 cm, pár let to valím bez mřížek a bez oček,protože proto,a nemám žádnej problém,na teto míře se stejně nevyhnete práci s rámky....

letos na tom stanovišti zimovalo 9 oddělků na deseti r. 24X39,zatím 320 kg a 4 oddělky(spíš mladá včelstva na 2 N-20 r.),polovina matek letošní ročník šla do lípy,2N vystavěných souší na každém ,bez mřížky a oček, a stejně ta míra, to je fakt otřesný,není dobrá ani pro včelaře ani pro včely,ale pro rojaře

takže 35x42 plus 17,5x42

a pro ty co maj fakt pocit ,že to bez mřížky nejde,přidejte snad N mezistěn mezi plod a medník,kde používáte panenský souše

a stejně sem přesvědčenej ,že mřížka je zbytečnost a matky ju normálně oběhnou přes očko když na to přijde a kolikrát přišlo.....

nevím,že nevím,ale hlavně ,že vy to víte...

udavač sice udává rythmus, ale to se nosilo za komunistů,no jo vlastně kdo neokrádá okrádá vlastní rodinu,tak se mějte zloději...

> Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
> jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal s
> oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
> doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví a
> obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
> plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.

Co si predstavit pod pojmem soustavne vydatne prikrmovani. Kdo krmite oddelky napiste jak, kolik denne a jak casto - diky

Mam oddelky nyni ve stavu ze vylupnou 0.7l za noc, pomalu budou na dalsi nastavek - zacina se lihnout hodne vcel. Krmim uz dlouho, cca mesic. Krmim ob dva tri dny tech 0,7 az litr roztoku 1:1. Cas si na to rad udelam, je to nahrada za stourani se do vcel :-)) Ted uz si rikam ze by to pomalu chtelo davat jim denne ci zvetsit davky. Ale zas je pred nami jeste skoro dva mesice.

Take jsem odhadl mezi radky ze asi lze krmit vice, doslova to do nich prat pod tlakem aby jely a pak jim prebytecne zasoby odebrat do produkcnich - dela to nekdo tak ci je to hloupost? Samozrejme dbat na prostor na kladeni.

A jinak prosim nestraste porad s loupezi. Ja uz jsem z toho z konference tak vydesenej ze radsi nic nedelam a krmim za tmy :-)) Ano clovek na to musi myslet hlavne v nadchazijici dobe, byt opatrnejsi, nedelat veci co loupez podporuji. Ale to neznamena ze kdyz udelam oddelek a soupnu ho nekde dal od produkcnich do travy ze mi ho hned automaticky vyloupej. A to ze je nekdo obden rozebere urcite taky neznamena ze ho pote vyloupej - oni si umi poradit, jde jim o kejhak. Mluvim o oddelku s pridanou kladouci matkou, ne ze si ji samy vychovaj.

K bodavosti - take s tim bojuju. Pribehy ani nebudu psat :-) Jen jeden postreh, sekal jsem kosou a najednou cca 5-10 vcel ve vlasech - bez nejakeho predchoziho varovani, ani nemam tak velkou dlan abych dal deset jednou ranou :-)) Kolega mi rikal ze jsem seknul do mraveniste a ze jejich poplach funguje i na vcely - muze byt??? .

T.H.

Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

Každý začátečník je zvědavý. Z tohoto důvodu používám na úlech sklo.Mají přehled bez rušení včel. V MV 6/ 2008 v článku „ Jak včelaří sedmák“, má všechny úly bočně opatřené sklem včetně podmetů . Začátečník nejsem, ale přesto můžu jednoduše sledovat stav bez rušení včel v deseti skloúlech. Snadno lze porovnávat rozvoj jednotlivých včelstev, který je v každém úle jiný, a např. vybírat materiál na šlechtění, nebo jak už víčkují med,přímo způsob kladení matky na ploše rámků atd.
B.V.

Je vidět, že nevíte o čem mluvíte. Ale ve vašem případě Vás to omlouvá.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Wednesday, July 08, 2009 7:50 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


asi si tam zajdem spolu... ,jste mimo mísu ,nebo potrefená husa

Ber to tak, že od snesení vajíčka do vyběhnutí včely uplyne 21 dnů. Za jeden
den se toho proto v rozvíjejícím se oddělku příliš nezmění, alespoň ne
tolik, aby jsi jej musel každý den rozebírat po plástech. Chce to
trpělivost. Pokud jsi se již přesvědčil, že je matka v pořádku a že klade,
včely více neruš a dopřej jim dostatek klidu. Kontroluj jen česno a máš-li
shora přístupné úly se strůpkem z průhledné PVC fólie, stačí pouhý pohled
přes fólii. Pokud fólii nebudeš snímat, včelám pouhé sejmutí stříšky nevadí.
Potřebuješ docílit toho, aby oddělek do zimy co nejvíce zesílil a jelikož
jako začátečník určitě nemáš vystavěné souše (kromě těch, které jsi dostal s
oddělkem), musíš se soustředit na soustavné vydatné přikrmování a postupné
doplňování mezistěn. Mezistěny přidávej postupně až když je včely vystaví a
obsadí. Nepřidávej je úplně na kraj, ale vedle rámků s plodem z obou stran
plodového hnízda. Dovnitř hnízda mezi rámky s plodem mezistěny nevkládej.
J.T.

> Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám
> problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem
> pracovat bez rukavic.
> Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký
> den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

V celku průměrný rozhovor s dlouholetým včelařem praktikem, až na pár momentů:
LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem. Považuje ji za největší včelařský objev za celý jeho život. Odmítavý postoj k této technologii ze strany časopisu Včelařství přirovnává k tragédii nepřijetí langstrothu za dob Adamce.

Docela zajímavé náměty na diskuzi.

S pozdravem M. Václavek
---------------------------
S tím Langstrothem to trefil, těch 6cm za to nestálo :-))
LBV metodu snad publikovalo Včelařství. Takže jak může být proti?

Abych řekl pravdu já ji nepochopil. Tedy tu teorii.

Že si včely udrží sami rovnováhu bez včelaře, to je snad známo déle.

Dnes jsme koukal jak jedny vystavěly nad plodištěm nástavek 45*13,7, většinou bez mezistěny. Překvapilo mě, že asi tak 70% dělničiny. Dole v plodišti 45*30 jsou jen 2 rámky trubčiny. Stavěly to asi 3 týdny, tedy už 14 dní odhaduji staví dělničinu. Přitom je momentálně snůška. A i když je dole vysoké plodiště, nejen trubčina ale i z části dělničina je zakladena.
Co jsem koukal včera jinde, kde mám stavební normálně v nástavkách 24cm, většinou na krajích, tak tam stavěly trubčinu a moc dělničiny jsem neviděl.

Napadá mě, že tady staví v místě, kde by normálně začaly na jaře plodovat. Tedy nad plodovým hnízdem. A tam je moc trubčiny na jaře na škodu.

Jsem zvědav jak jsou na tom jinde s NN. Začínám s nimi a tak je dávám porůznu na různé pozice mezi vysoké nástavky stavět. Tenhle je první co jsem viděl skoro celý postavený.

Je tady ještě někdo kdo to zkouší bez mezistěn? jaký má poměr T a D?


Karel

No, já píšu pro včelaření s vyššími rámky 39x24. Tam je mateří mřížka
nezbytná. Z toho vyplývají i ty očka.
------------
Líný včelař povaleč včelaří i na 24 a 30 bez mřížky.
Ale je velmi závislý na dobré snůšce.

Na druhou stranu, pokud má včely dobře připravené - tedy přidal nějak matku, nebo jinak zajistzil její obměnu, tak má jedinou starost - odchovat matku a oddělek na přidání a zvládnout rojení. Jinak si včel kromě vytáčení a léčení nemusí všímat.

Jen jim bere přebytky. A doufá, aby byly veliké. :-))
------
A aby je mohl brát a nebyl v tom plod, nechává někdy v tuto dobu jen spodní očka, aby šla matka s plodem za kyslíkem. Někdy se to podaří:-)

Karel

No, já píšu pro včelaření s vyššími rámky 39x24. Tam je mateří mřížka
nezbytná. Z toho vyplývají i ty očka. Česno ve dnu úlu spíše potlačuji a jak
to tak vypadá, budu ho využívat málo. Teď, jak skončí snůška, ho budu kvůli
zlodějkám zavírat. Pro "hlavní česno", kterým včely nosí většinu medu, je
podle mně nejlepší místo okolo mateří mřížky, kvůli nošení pylu do medníku
po většinu doby spíše pod mateří mřížkou než nad. Jak jsem se nedávno díval,
česnem ve dnu mi teď včely prakticky ani nelétají, všechny létají rovnou do
nástavků. Jedině když bylo třeba odpařovat donesenou sladinu, seděly houfně
kolem česna ve dnu úlu a foukaly vzduch ven, zřejmě nasávaly horem a
vyfoukávaly spodem. Ostatně letos to vyšlo tak, že nade dnem je nástavek v
podstatě prázdných plástů, matka klade a včely vychovávají plod až v dalším
nástavku pod mřížkou. Létavkám se asi nechce "pěšky" přes prázdné plásty,
raději to berou "zkratkou" horem.

R Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 10:22 PM
Subject: Re: Očka nástavků


> Mám zcela opačné zkušenosti. Používám celoročně otevřená očka.Při
> respektování zákona česna nepotřebuji mateří mřížku, nemám problém s
> mrtvými trubci nad mřížkou, nemám problém s nadměrným zanášením pylu do
> medníkových nástavků. Plodové těleso je přirozeně umístěno převážně ve
> spodních nástavcích u otevřených oček, nepočítáme-li zakladené stavební
> rámky a mezistěny dodatečně vložené do horních pater, které jsou pro matku
> neodolatelným lákadlem. Ty ostatně při snůšce po vylíhnutí plodu včely
> stejně zanesou medem. Nemám problém s loupeží. Pokud včelstva mají
> kvalitní matky, celkově dobrý zdravotní stav a nejsou hladová. Mám
> celoročně naplno otevřené hlavní česno v úlovém dně. To uzavírám pouze v
> případě léčení. Nad úlovým dnem mám otevřená očka (pomocná česna) ve
třech
> až čtyřech nástavcích podle celkového počtu nízkých nástavků 6 - 7 a
> velikost otvorů neměním. Na zimu mám otevřená pouze 3 očka ze 4 nástavků a
> to na plno tak jako v létě v nástavcích, kde bylo poslední plodové těleso
a
> je nyní zimní hrozen. Ty uzavírám též v případě léčení a ihned je po
> aplikaci opět otevřu. Rozdíly v názorech způsobují rozdílné zkušenosti a
> též i tradice chovu v různých úlových soustavách. To ale musí každý
> vyzkoušet sám. Rozhodně však po vytvoření zimního sezení včelstva
> nedoporučuji měnit velikost otvorů oček.
> Zdravím JK
>
> >R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
> Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596)
> Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro
> únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému
> otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v
> nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a
nechá
> se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely
> ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.<

Oddělek se usadí a potom se v podstatě rozvíjí sám. Tam není co zkazit a
jakákoliv podrobná prohlídka je v podstatě zbytečná. Oddělek potřebuje jenom
dostatek prostoru , mezistěn a plástů, do kterých by se mohl rozvíjet a
dostatek sladiny, buď ze snůšky nebo z krmení, aby na to měl energii.
Kontrolní prohlídka je vhodná jen jedna, tak týden po dovezení a kontroluje
se, jestli matka nebyla při převozu poškozena nebo ztracena a návazně k
tomu, jestli její plod nakladený na novém místě prostě je a vypadá normálně.
Tak jednou za týden, 14 dní se kontroluje, kolik má oddělek ještě volného
prostoru, nadzvihne se strůpek a podívá na rámky nebo se prostě koukne
zespoda do podmetu, to je otázka jedné minuty a včely si toho pomalu ani
nevšimnou. Jediné úskalí pro slabší a pozdní oddělky jsou potom zlodějky v
bezsnůškovém období, hlavně v podletí. Jinak se sleduje pouze cvrkot na
česnu, jestli se včely chovají normálně.
Jestli potřebuješ i přesto včely kontrolovat, vyber na kontroly jeden, ten
nejslabší a zbývající dva nech na pokoji. Nejslabší proto, že oddělek bude
častými kontrolami oslaben, prohlídka totiž znamená přerušení práce včelstva
až na jeden den a potom bude s velkou pravděpodobností v podletí vyloupen
zlodějkami a zničen.
Co se týká agresivity včel, moje zkušenosti mi zatím ukazují, že zásah do
včelstva, při kterém byly včely rozdivočeny, si pamatují i 14 dní. O to
dříve se při dalším zásahu rozruší a o to jsou více rozdivočené až nakonec i
nejklidnější včely jsou útočné a bodají hned od začátku. Pokud se do
včelstva chodí častěji než cca jednou za týden, je třeba s tím počítat.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr M" <exll/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 5:06 PM
Subject: Re: Problém SZV ?


> Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám
> problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem
> pracovat bez rukavic.
> Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký
> den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

Mám zcela opačné zkušenosti. Používám celoročně otevřená očka.Při respektování zákona česna nepotřebuji mateří mřížku, nemám problém s mrtvými trubci nad mřížkou, nemám problém s nadměrným zanášením pylu do medníkových nástavků. Plodové těleso je přirozeně umístěno převážně ve spodních nástavcích u otevřených oček, nepočítáme-li zakladené stavební rámky a mezistěny dodatečně vložené do horních pater, které jsou pro matku neodolatelným lákadlem. Ty ostatně při snůšce po vylíhnutí plodu včely stejně zanesou medem. Nemám problém s loupeží. Pokud včelstva mají kvalitní matky, celkově dobrý zdravotní stav a nejsou hladová. Mám celoročně naplno otevřené hlavní česno v úlovém dně. To uzavírám pouze v případě léčení. Nad úlovým dnem mám otevřená očka (pomocná česna) ve třech až čtyřech nástavcích podle celkového počtu nízkých nástavků 6 - 7 a velikost otvorů neměním. Na zimu mám otevřená pouze 3 očka ze 4 nástavků a to na plno tak jako v létě v nástavcích, kde bylo poslední plodové těleso a je nyní zimní hrozen. Ty uzavírám též v případě léčení a ihned je po aplikaci opět otevřu. Rozdíly v názorech způsobují rozdílné zkušenosti a též i tradice chovu v různých úlových soustavách. To ale musí každý vyzkoušet sám. Rozhodně však po vytvoření zimního sezení včelstva nedoporučuji měnit velikost otvorů oček.
Zdravím JK

>R. Polášek (83.208.54.27) --- 8. 7. 2009
Re: Očka nástavků (36572) (36583) (36596)
Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a nechá se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.<

V celku průměrný rozhovor s dlouholetým včelařem praktikem, až na pár momentů:
LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem. Považuje ji za největší včelařský objev za celý jeho život. Odmítavý postoj k této technologii ze strany časopisu Včelařství přirovnává k tragédii nepřijetí langstrothu za dob Adamce.

Docela zajímavé náměty na diskuzi.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

asi si tam zajdem spolu... ,jste mimo mísu ,nebo potrefená husa

Děkuji za přesnou odpověď..
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 6:58 PM
Subject: RE: pojištění


Pojistná smlouva mezi ČSV a pojišťovnou je zveřejněna:
1) v časopise Včelařství č. 5/2001 - vnitřní příloha
2) na serveru ÚV ČSV v rubrice "Včelaři pomáhají včelařům" pod názvem
"Úrazové pojištění členů ČSV" včetně potřebných formulářů.

Ve vysvětlivkách k pojistné smlouvě je mimo jiné uvedeno:
". . . .Povinnost pojišťovny k poskytnutí odškodnění neukládá každý
včelařský úraz, ale jen ten, který buď zanechá trvalý následek nebo smrt . .
. Konstatuje-li lékař, že nepředpokládá trvalé následky úrazu, je zřejmě
zbytečné hlásit se o pojistné plnění . . ."
A.B.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4224 (20090708) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Pojistná smlouva mezi ČSV a pojišťovnou je zveřejněna:
1) v časopise Včelařství č. 5/2001 - vnitřní příloha
2) na serveru ÚV ČSV v rubrice "Včelaři pomáhají včelařům" pod názvem
"Úrazové pojištění členů ČSV" včetně potřebných formulářů.

Ve vysvětlivkách k pojistné smlouvě je mimo jiné uvedeno:
". . . .Povinnost pojišťovny k poskytnutí odškodnění neukládá každý
včelařský úraz, ale jen ten, který buď zanechá trvalý následek nebo smrt . .
. Konstatuje-li lékař, že nepředpokládá trvalé následky úrazu, je zřejmě
zbytečné hlásit se o pojistné plnění . . ."
A.B.

-----Original Message-----
From: lokvenc.petr
Sent: Wednesday, July 08, 2009 5:21 PM
Subject: pojištění
Prosím o informaci je-li možné očekávat plnění za
zlomenou ruku.

Ja očka používam. Dokonca priemer 32 mm -takú som mal frézku- a podla mňa sú prínosom. V zime otvorené až na úplne horný nádstavok. V lete uzatvorené až na úplne spodný nádstavok. Ale otváram ich nad mriežkou - trúdi, ak použijem fóliu na oddelenie nadstavku - slúži ako letáč napr pri separácii matky pri rojovej nálade pri chove matiek a pod. Ak otvorím očko na medníku slúži na vetranie počas znášky atď.
Miro

Jednak rušení, jednak počasí. Dnes na mě taky nebyly hodné. Před bouřkou, za bouřky a deště atd se do včel nechodí, když není nutno.

Mladušky jsou hodné, a u létavek je lepší když létají. Za deště jsou všechny namačkané v úle, nasr... jak já, když nemůžu vyletět do hospody:-))

Karel

Dobrý den. Prosím o informaci (pokud někdo víte bez prohlížení starších
čísel časopisů, čemuž se snažím tímto způsobem sám vyhnout), jak je nyní
svazovou pojistkou ošetřen úraz včelaře; je-li možné očekávat plnění za
zlomenou ruku. Vím, že dříve býval pojistnou událostí pouze úraz s následkem
smrti, ale nevím, nedošlo-li k nějakým změnám. Na samotných svazových
stránkách jsem tuto informaci nenalezl.
Děkuji za odpověď....
S pozdravem Petr


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4224 (20090708) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

když se do nich jde každý den, tak se nedivím, že jsou vzteklý:) zvlášť v tomhle deštivým počasí.
je jasný, že začátečník chce a musí do včel častěji, aby se něco naučil, ale stačí jednou, dvakrát týdně a není třeba otvírat všechny, ne?
raději pozorujte chování nerozrušených včel vně úlu, člověk se tak lecos naučí.
že se neotevírají za deště a před deštěm je snad jasné...

Dobrý den, zakoupil jsem tři oddělky včeliček před čtrnácti dny a mám problém s jejich agresivitou. Přitom první týden byli mírné a mohl jsem pracovat bez rukavic.
Je možná přícina agresivity častá kontrola jejich díla, kntroluji je kažký den, jsem začátečník.. Mnohokrát děkiji za odpověď Petr

Doplňuji předchozí zprávu o tyto informace webeditorky Českého rozhlasu
Brno:
1) V sestřihu pořadu rozhovoru s př. Janem Dvořákem je konstatováno, že
pokračování rozhovoru bude vysíláno 10.7.2009. Přítel Dvořák však odmítl
znovu do rozhlasu přijít, proto žádné pokračování nebude.
2) Dodatečně je možné si přes internet poslechnout rozhovor s učitelem
včelařství př. Liborem Hanouskem v pořadu "Jak na tom jsme?" z 17.5.2009 na
adrese:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=4152
(tam vyhledat odkaz na 17.5.2009)
A.B.

-----Original Message-----
Sent: Wednesday, July 08, 2009 10:34 AM
Subject: rozhovor v rozhlasu

Rozhlas Brno vysílal 26.6.2009 v pořadu Apetit zajímavý rozhovor se včelařem
Janem Dvořákem z Bratčic u Brna. Sestřih tohoto pořadu (25 minut) ve formátu
MP3 je ke stažení na adrese:
http://www.rozhlas.cz/_audio/00954860.mp3

Já ty kupované věci nepoužívám,ale malý otvůrek má smysl v době snůšky pro únik trubců, kteří jsou jinak nad mřížkou zavření a zároveň díky malému otvoru tam nelétají včely a nenosí tam pyl. Má taky smysl, když je v nějakém slabším včelstvu rozvinutá loupež, všechny česna se uzavřou a nechá se jen malý otvor v očku nejblíž plodu včelstva, malý otvor pak včely ubrání proti zlodějkám mnohem snadněji.

Pokud o takovém případu ví a neoznámí ho stává se spoluviníkem

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Chorobný a taky včelař
> Datum: 08.7.2009 11:45:17
> ----------------------------------------
> Měl bych asi napsat "Vážený pane", ale nejsem si jist, nestal-li bych se
> pokrytcem ...
> To ty dotace někomu tak tuze moc závidíte, že ztrácíte soudnost? Ti Vaši
> "včelaři, co si najdou cestičky" jsou prostě včelaři, kteří splňují podmínky
> pro získání té či oné dotace. Prostředky na ty dotace nedává svaz včelařů a
> ani nestanovuje podmínky - jen prostě zúřaduje to, co dává stát, nebo EU a
> to přesně podle jejich regulí.
> Máte-li dojem, že se dotací někdo zmocňuje neprávem, podvodně, pak je
> neúčelné tady neadresně nadávat vlastně všem, vyjma sebe. Pro zabránění
> podvodům jsou vhodnější místa k oznámení trestného činu.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 08, 2009 8:40 AM
> Subject: Re: Chorobný a taky včelař
>
>
> neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím
> pro mladý,se vzpamatujte,
> nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama
> odvádíte od tématu,nebo kde jsme?
>
> vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí
> grázlů je fakt fajné.....parada
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Díky za radu, má smysl si nějak hrát s těmi pozicemi krytky očka? Někde jsem slyšel, že někdy včely tu dírkovanou pozici krytky zalepí? A co ty další pozice (ovál a škvíra) mají nějaký speiální využití v průběhu roku?
Díky
R

Není žádný důvod neměnit otevírání oček, pokud se to neděje každý týden a pokud je k tomu důvod

Jsem přesvědčen o tom, že to nejsou sousedi, nebo že Vám někdo něco závidí.
Ten problém je ve Vás samotném a v agresivtě se kterou se nedovedete vypořádat a tuto agresivitu přenášíte na včelařskou konferenci, která slouží k jinému účelu.
Nedivím se sousedům jak se k Vám chovají. Říká se - na hrubou díru hrubá záplata,
Nechci Vám radit, jste nemocný člověk, který potřebuje co nejdříve vyhledat psychyjatra.
Mně je jedno jestli je někdo evangelík, katolík, husita, bezvěrec apod. respektuji poctivou práci nejen včelařů, ale i ostatních pracovitých lidí.
A od takových negativních lidí, z kterých čiší zášť a nenávist je zapotřebí se důrazně distancovat.


Josef





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Wednesday, July 08, 2009 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím
pro mladý,se vzpamatujte,
nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama
odvádíte od tématu,nebo kde jsme?

vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí
grázlů je fakt fajné.....parada

To je jediné, co se nemá. Často měnit otevírání oček. Nejlépe je nechat po celý rok stejně. To už si ale musíte vybrat sám.
Tonda
>Očka jsou jen malá součást celkového způsobu včelaření. Silná
superživotaschopná ideální včelstva, kterých chce každý včelař dosáhnout,
ale nemá je, očka vůbec neovlivní. Pro běžná reálná včelstva je třeba se
starat. V pozdním létě a podletí, kdy je velký sklon k loupežím, spíše
otevřená očka omezit, protože jsou bránou pro zlodějky. V době posledního
krmení a v září a říjnu v nástavcích se studenou stavbou spíše otevřít ,
protože včely mají snahu poslední plod umístit u čerstvého vzduchu. Dosáhne
se tím žádoucího umístění zimního chumáče na začátku rámků, kdy včely na
začátku zimy potom budou mít za sebou a tudíž k dispozici celou délku rámků
se zpracovanými zásobami. V době mrazů a sněhu očka spíš zavřít, protože
ptáci si mohou zvyknout klepat do oček, rušit včely a lákat je ven. V době
časného jara spíš otevřít, protože včely potom využijí každé oteplení a
nemusí kvůli výletům chodit po spodním studeném nastavku do hlavního česna.

mám Langstry.

R

Je to přesně tak, oni mluví úplně z cesty. Navíc slov včelaři se i medicinálního oleje zkusmo napili a neměli údajně ani sr.... . Myslím si, že kdyby si chtěli dát malého panáčka acetonu PA dopadli by daleko hůře./ Když demagogie tak demagogie/ Tento přístroj se používá v celé Evropě zvl. na jihu a jedině kdo ho neustále a hlavně neodborně kritizuje je Dol. Inu zavedená monopolní trafika!!!Ideální by bylo, kdybychom mohli čerpat dotace na všechna zařízení schválená v EU, tzn odpařovače KM apod.Ale to je asi hodně zcestné přání, kšeft je kšeft. Zdraví R. S.

V těch velikostech otvorů je vhodné mít rezervu. jednak může nastat nějaký
kiks, jeden otvor může být z nějakého důvodu o nějakou desetinku větší než
ostatní a potom je problém, jednak otvory velikosti blízké hranici se včely
snaží stále procházet, zdržuje je to a mohou v těch otvorech váznout a
uhynout v nich. V česnových plíškách mých starých starých úlů jsou otvory
vrtané vrtákem pr 3 nebo 3,5 mm a to je akorát. Pokud se jedná o děrovaný
plech, je to věc vyzkoušení. Průměr otvorů děrovaného plechu by šel trochu
jakoby zmenšit kvalitnějším lakováním.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 07, 2009 8:55 PM
Subject: přepaka 4x4 mm


> Zajímalo by mě zda projde včela otvorem 4x4mm protože chci z plechu s
> těmito otvory uděla přepášku ve stropním krmítku. Jde o to aby včela přes
> tento otvor nepřešla, zkoušel jsem to dávat k česnu vypadalo to, že včely
> neprojdou, ale když jsem měřil královskou mžížku tak má také 4mm. Děkuji
za
> odpověď

>Zajímalo by mě zda projde včela otvorem 4x4mm protože chci z plechu s těmito otvory uděla přepášku ve stropním krmítku. Jde o to aby včela přes tento otvor nepřešla, zkoušel jsem to dávat k česnu vypadalo to, že včely neprojdou, ale když jsem měřil královskou mžížku tak má také 4mm. Děkuji za odpověď.....Dalibor<
...........................................................
Mateří mřížka má spáry mezi dráty 4,25 mm. Plastová mat. mřížka (výrobek tehdejšího NDR) taktéž 4,25 mm. Měřeno šuplerou (pro mladší generaci - posuvným měřítkem). Při výrobě přidávacích klícek pro matky navrtávám otvory o průměru 4 mm. Ještě se mi nestalo, že by matka v těchto klíckách měla společnost. Tedy kulatou dírou o průměru 4 mm neprojdou. Jak je to se čtvercovou dírou 4x4 mm, zvláště pokud za ní bude lákavé žrádýlko, to chce vyzkoušet.
Zdravím JK

Taky jsem si ho chtěl koupit, tak jsem si zjistil v Dole jejich názor.

Vážení,
spaliny jsou neurčitého složení a tak z hlediska hygienického tento
způsob ošetření nedoporučujeme a není také povolen
-----
Spaliny z knotu jsou jakého určitého složení?

Nevím, ale fritovací olej mi smrdí v kuchyni často, občas ukápne omastek na plotýnku vařiče a odpaří se.
Určitě to zdraví neprospívá, ale třikrát ročně a vlastně za život včely?
Asi bych se spíš zajímal o spaliny uhlovodíků, Noxy atd u včelstev postavených ve městech a u frekventovaných silnic.

Karel

Měl bych asi napsat "Vážený pane", ale nejsem si jist, nestal-li bych se
pokrytcem ...
To ty dotace někomu tak tuze moc závidíte, že ztrácíte soudnost? Ti Vaši
"včelaři, co si najdou cestičky" jsou prostě včelaři, kteří splňují podmínky
pro získání té či oné dotace. Prostředky na ty dotace nedává svaz včelařů a
ani nestanovuje podmínky - jen prostě zúřaduje to, co dává stát, nebo EU a
to přesně podle jejich regulí.
Máte-li dojem, že se dotací někdo zmocňuje neprávem, podvodně, pak je
neúčelné tady neadresně nadávat vlastně všem, vyjma sebe. Pro zabránění
podvodům jsou vhodnější místa k oznámení trestného činu.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 8:40 AM
Subject: Re: Chorobný a taky včelař


neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím
pro mladý,se vzpamatujte,
nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama
odvádíte od tématu,nebo kde jsme?

vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí
grázlů je fakt fajné.....parada


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4223 (20090708) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Při přemetení na mezistěny musí aspoň část těch mezistěn mít vůni včelstva.
Obvykle se do včelstva dávají na pár dní vystavěné mezistěny, stačí dvě a ty
se pak vloží mezi ty nové. Mně stačily dvě. Ideální je, když je na těch
mezistěnách mladý plod. Pokud se setřepe jen čistě na nové mezistěny, včely
nové mezistěny s cizí vůní nepřijmou a na hodiny vylezou všechny ven z úlu.
Spousta se jich pak prostě zvedne a vžebrá do okolních úlů. Zbytek včel
potom nestačí mezistěny vystavit a taky ochránit úl před zlodějkami a je
problém. Matka se obvykle nemění, aspoň při současných používaných
metodách.. Při změně rámkové míry musí být možné 2 - 4 vystavěné mezistěny
staré rámkové míry, ideálně i se včelami ze starého úlu nějak provizorně na
pár prvních dnů zavěsit do nového úlu, jinak to nedopadne dobře, cizí vůni
vedle mezistěn má i nový úl.
Jiná věc je setřepání včelstva do rojáku a jeho "zcelení" minimálně přes
noc, maximálně přes 3 noci někde ve sklepě ve tmě, klidu a chladu. Vznikne
tak takzvaný umělý roj, který se chová úplně stejně jako klasický roj. Může
se potom usadit v jakémkoliv novém úlu na zbrusu nové mezistěny a ochotně je
přijme. Pokud se krmí nebo je snůška, mezistěny ochotně vystaví. I když na
stejném stanovišti je lepší umístit úl na stejném místě, některé včely si
mohou původní úl i před třídenní věznění ve sklepě pamatovat a mohouse tam
snažit vracet. Snadno se tam provádí výměna matky, včely se střepou do
rojáku bez matky a tak za půl hodiny, jak začnou brečet, se přidá vyjídací
klícka s matkou. Do rojáku se dávají tak 2 polovystavené mezistěny zajištěné
proti pohybu. Pokud se dají nové mezistěny, musí být pečlivě a šikmo
drátkovány, protože celá hmotnost včel bude na nich a kolmo drátkované
mezistěny by mohly po drátku sjet. Pokud se mění matka a roj se nechá v
rojáku déle než přes noc, je vhodné je nakrmit tak čtvrt půl kilem cukru.
Včely už potom v rojáku začnou stavět, mezistěny vytahovat a ukládat do nich
sladinu.
Tento způsob je jinak podle mně ideální pro přemísťování nakoupených
včelstev od původního majitele, který je má v různých starších atypických
úlech. Roják se včelami je jen pár kilo těžký, nemusí se přitáhnout se
včelami žádné atypické plásty, často tmavé a zatížené různými zárodky
kdovíčeho podobně jako úly a roják se dá bez problémů zabalit na půl hodiny
do igelitu a vyfumigovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomas" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 08, 2009 9:55 AM
Subject: Premeteni na mezisteny s vymenou matky


> Zdravim
>
> dotaz na ty co jiz s tim maji zkusenost - premeteni na mezisteny spojene s
> vymenou matky - teorie jsem precetl uz dost, pekne clanky na toto tema
jsou
> v MV (p.Zeleny, p. Blecha, nedavno tu naznacil p. Kala ze to pouziva)
>
> Muj duvod je elegantni zmena ramkove miry. Zajimave je i ozdraveni vcel,
> nove dilo, vyuziti potencialu letnich vcel atd.
>
> Premetu je urcite v nejblizsi dobe, vaham ted zda to spojit s vymenou
matky
> - jakou mate zkusenost, jake mohou nastat problemy (treba prazdny ul :-)
> ). Vim z clanku ze nekteri chovatele to pouzivaji a spojuji i s vymenou
> matky.
>
> Druha moznost je premest se starou matkou (fyzicky je letosni takze se
> nebojim ze by to nedohnaly) a pozdeji ji vymenit (je dost ostra cimz se
vse
> dost komlikuje :-)) ).
>
> Diky za reakce zda to spojit s vymenou M ci radsi ji vymenit pozdeji
>
> T.H.
>
>

Do loňska jsem s polohou oček laboroval, letos jsem s tím přestal a po celý rok nechávám otevřená očka ve spodních 3 NN ( u oddělků jen 1-2 očka ). Tím nelze nic zkazit. Otevírání horních oček může přinést komplikace ( pokud to považujete za komplikace ) v podobě přecházení plodového tělesa do horních pater spolu s jejich zanášením pylem, ale především(!) vede k opouštění hlavního česna.

Co se týče větrání, nejvíce se mi osvědčilo větrání drátěným dnem v kombinaci se stropním větráním přes větrací vložky ( vlastní provedení ). Zajímavé je, že tento systém podporuje ukládání medu do horních nástavků ( logické: při mém provedení vznikají u stropu úlů ideální podmínky ke zrání a zahušťování sladiny ... teplo a odvod vodních par ). Dnes jdu dokončovat očková krmítka. V současnosti vyvíjím metodu léčení kyselinou mravenčí přes očka. Takže očka jsou pro mě nemalým plusem.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

PS

Výsledky 2. léčení HCOOH provedeného 4.7. metodou kapesníků:
P1: 71 roztočů/den, P2(o 1/3 slabší než P1)!: 182 roztočů/den
Oddělky: O1+O2: 9 roztočů/den, O3+O4: 0 roztočů/den

Pro zájemce v pátek pošlu fotodokumentaci mého větracího systému a očkových krmítek.
Email: klub.rv/=/seznam.cz

Rozhlas Brno vysílal 26.6.2009 v pořadu Apetit zajímavý rozhovor se včelařem
Janem Dvořákem z Bratčic u Brna. Sestřih tohoto pořadu (25 minut) ve formátu
MP3 je ke stažení na adrese:
http://www.rozhlas.cz/_audio/00954860.mp3

A.B.

Očka jsou jen malá součást celkového způsobu včelaření. Silná
superživotaschopná ideální včelstva, kterých chce každý včelař dosáhnout,
ale nemá je, očka vůbec neovlivní. Pro běžná reálná včelstva je třeba se
starat. V pozdním létě a podletí, kdy je velký sklon k loupežím, spíše
otevřená očka omezit, protože jsou bránou pro zlodějky. V době posledního
krmení a v září a říjnu v nástavcích se studenou stavbou spíše otevřít ,
protože včely mají snahu poslední plod umístit u čerstvého vzduchu. Dosáhne
se tím žádoucího umístění zimního chumáče na začátku rámků, kdy včely na
začátku zimy potom budou mít za sebou a tudíž k dispozici celou délku rámků
se zpracovanými zásobami. V době mrazů a sněhu očka spíš zavřít, protože
ptáci si mohou zvyknout klepat do oček, rušit včely a lákat je ven. V době
časného jara spíš otevřít, protože včely potom využijí každé oteplení a
nemusí kvůli výletům chodit po spodním studeném nastavku do hlavního česna.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim" <racer/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 07, 2009 10:31 PM
Subject: Očka nástavků


> Dobrý den,
> poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně
> včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat
> jejich velikost?
> Děkuji R

Taky jsem si ho chtěl koupit, tak jsem si zjistil v Dole jejich názor.

Vážení,
spaliny jsou neurčitého složení a tak z hlediska hygienického tento
způsob ošetření nedoporučujeme a není také povolen

Zdravim

dotaz na ty co jiz s tim maji zkusenost - premeteni na mezisteny spojene s vymenou matky - teorie jsem precetl uz dost, pekne clanky na toto tema jsou v MV (p.Zeleny, p. Blecha, nedavno tu naznacil p. Kala ze to pouziva)

Muj duvod je elegantni zmena ramkove miry. Zajimave je i ozdraveni vcel, nove dilo, vyuziti potencialu letnich vcel atd.

Premetu je urcite v nejblizsi dobe, vaham ted zda to spojit s vymenou matky - jakou mate zkusenost, jake mohou nastat problemy (treba prazdny ul :-) ). Vim z clanku ze nekteri chovatele to pouzivaji a spojuji i s vymenou matky.

Druha moznost je premest se starou matkou (fyzicky je letosni takze se nebojim ze by to nedohnaly) a pozdeji ji vymenit (je dost ostra cimz se vse dost komlikuje :-)) ).

Diky za reakce zda to spojit s vymenou M ci radsi ji vymenit pozdeji

T.H.

Mám 3/4 langstroth. Spodní tři nástavky jsou plodiště a očka po celý rok otevřená. Čtvrté až sedmé nástavky jsou medníkové a očka zavřená, aby tam nenosily pyl. Pokud nechám na zimu ještě čtvrtý nástavek, očko je taky otevřené. Vše je bez problémů.
Tonda
>poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat jejich velikost?

Ale Krejčo,je to fakt fajné...parada.Uvadiš tvuj letošni vynos na 60 kg v pruměru a to i s tema kamenama,co ti tam sousedi co chodí do kostela hažou.Budiž ti přano. Ale když z teto konference co nejdřiv zmyzis,bude nejlepe a budeme vědět,že jsi už v te cvokarně.Jineho nezasloužiš,protože takovyto sprostak zde již dlouho nebyl a neni o co stat.Telefonovat ti nebudu,nestojiš mi za to.

ještě jedna poznámka
Při rozšiřování podstavováním nimi mohou ven trubci a to je snad jediná nesporná přednost

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> Datum: 08.7.2009 09:18:11
> ----------------------------------------
> Proto neexistuje žádná dobrá rada jedni je doporučují druzí zavrhují.Jedni je
> mají otevřeny všechny po celý rok, druzí je mají uzavíratelná. Stačí si vybrat
> Některé včelstva přes očka zapráskají medník pylem , jiná ne a každým rokem je
> to jinak. prý jsou nutná kvůli zimnímu větrání aby v úlu nebyla plíseň a přesto
> v některých je i v létě. očka neočka. Je to jedno z věčných témat pro naši
> diskusi ktré nikdo nerozřeší.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> > Datum: 08.7.2009 08:58:00
> > ----------------------------------------
> > o jaký úl se jedná?
> >
> >
> >
>
>
>

Proto neexistuje žádná dobrá rada jedni je doporučují druzí zavrhují.Jedni je mají otevřeny všechny po celý rok, druzí je mají uzavíratelná. Stačí si vybrat
Některé včelstva přes očka zapráskají medník pylem , jiná ne a každým rokem je to jinak. prý jsou nutná kvůli zimnímu větrání aby v úlu nebyla plíseň a přesto v některých je i v létě. očka neočka. Je to jedno z věčných témat pro naši diskusi ktré nikdo nerozřeší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: O?ka n?stavk?
> Datum: 08.7.2009 08:58:00
> ----------------------------------------
> o jaký úl se jedná?
>
>
>

o jaký úl se jedná?

pokud se ta trubička propaluje ,kam asi utíkají oxidy mědi? a s čím jsou schopný se spojit...?

neřešte tu sousedy, ale ty zkurvený včelaře ,co jsi najdou cestu k dotacím pro mladý,se vzpamatujte,
nebo jste to VY ,co mě tu psujete,VY co jste toho zneužili,a blbýma kecama odvádíte od tématu,nebo kde jsme?

vaše výchovný kecy si nechte do kostela apod,vaše moralizování a krytí grázlů je fakt fajné.....parada

no očka se vykašli ,jsou stejně dobrý jak k ničemu,ale máš- li čas si hrát na vrátnýho...

Dobrý den,
poradí někdo začátečníkovi (nebo doporučí nějaké stránky) jak správně včelařit v nást. úlech s očky - respektive, jak v průběhu roku regulovat jejich velikost?
Děkuji R

Zajímalo by mě zda projde včela otvorem 4x4mm protože chci z plechu s těmito otvory uděla přepášku ve stropním krmítku. Jde o to aby včela přes tento otvor nepřešla, zkoušel jsem to dávat k česnu vypadalo to, že včely neprojdou, ale když jsem měřil královskou mžížku tak má také 4mm. Děkuji za odpověď

Já nepocopill o co jde ono se jedná o odpařovač ,tedy páry varidoru a ne o varidor ve formě aerosolu. také mne zmátlo ,že hledá dodavatele léčiva když si ho může zajistit přes svaz a s dotací . léčiva se zajišťují i pro nečleny přece.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyv?je? areosolu
> Datum: 07.7.2009 14:02:16
> ----------------------------------------
> Na to ti musí odpovědět právě v té prodejně. Tady je vidět, jak ošemetné je
> chtít být papežčejší jak papež a poslouchat hlasy různých prudilů.
>
> pepan
> ----------
> No nejhorší byl ten prudil ALVA.
>
> Jak von se jmenoval, pořád prudil, louče mu nebyly dost dobré, svíčky
> čadily, petrolejky blikaly, plynové osvětlení zase potřebovalo trubky.
>
> Jo. Tomáš Alva Edison. A ten Marconi, ten zas šetřil na drátech.
>
> A někomu se nechce oddělávat strůpek, zavírat česna, kapat na knot, matlat
> si ruce Varidolem, zapalovat a hodinku posečkat a za hodinku oddělat česno.
> Prudí, koupí si něco od konkurence, a za hodinu je na jiném stanovišti. A
> takových šikovných teplých dní je na podzim jen pár a on prudil udělá za
> den deset stanovišť. Místo aby si stím od září pěkně hrál, jedno, dvě
> stanoviště za den.
>
> Karel
>
>
>

Číslo na pana Žáka-605 12 00 22