76391

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: Úly a dřevo

Oprava : aby mezi nástavky nevznikaly mezery.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 1:17 PM
Subject: Re: Úly a dřevo


> Jednostěnný nástavek nesmí pracovat a křivit se, aby mezi nástavky
vznikaly
> mezery. Toho se dosáhne důkladným vysušením dřeva, použitím stejného dřeva
> na jeden celý nástavek nebo aspoň na stěny proti sobě a sestavením stěn
> nástavků z více kusů, které pracují proti sobě.
> Stěny nástavku nesmí praskat a tak vytvářet průduchy do úlu. Toho se
dosáhne
> použitím dřeva, které není náchylné k praskání. Praská často už jednou
> použité dřevo a potom dřeva z některých dřevin, třeba z topolu.
> Nástavek musí držet pravé úhly a nesmí se v úhlech hýbat. Toho se může
> dosáhnout cinkem a lepením ale stejně tak dobře sešroubováním delšími
vruty
> v patřičném množství.
> To je všechno. Vůbec z toho nevyplývá, že na výrobu nástavků je
> bezpodmínečně potřeba nějakou hoblovku, dlabačku a další drahé věci. Tyto
> věci výrobu nástavků pouze zrychlují a vylepšují jejich vzhled. Podstatné
je
> skládání stěn nástavku z jednotlivých kousků. Čistě teoreticky mít k
> dispozici takový polotovar, slepené desky o výšce bočnic a čel plus nějaké
> laťky, stačí k výrobě plnohodnotného nástavku ruční pila, ruční vrták
> šroubovák, kladivo a pár dalších kousků obyčejného nářadí.
> Pro zajímavost, nic z toho neplatí pro výrobu dvoustěnného izolovaného
> nástavku. Tam se klidně může použít dřevo, co a praská a klidně i pracuje,
> třeba nějaké staré odpadní dřevo a nástavek nemusí držet pravý úhel, může
> pracovat. Dvě stěny plus izolace mezi nimi praskliny a netěsnosti udělá
> bezvýznamné.
> Co se týká epoxidu na lepení dřeva, vytvrzený epoxid je tvrdý a křehký a
> nepracuje se dřevem. Stačí jednou, dvakrát, když nástavek pořádne zvlhne a
> zase vyschne a spoj epoxid dřevo povolí. Spoj drží potom už jen za
> nerovnosti mezi epoxidem a dřevem a postupně, jak dřevo dále pracuje,
dřevo
> se v nerovnostech otlačuje a spoj povoluje. Navíc tam vzniká mezera ,
> kterou do dřeva proniká vlhkost a dřevo od lepených spár odehnívá. A
> zvláště u cinkovaných spojů, kde ta délka mezery je podstatně větší než u
> spoje natupo.
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36792) (36794) (36797)

Jednostěnný nástavek nesmí pracovat a křivit se, aby mezi nástavky vznikaly
mezery. Toho se dosáhne důkladným vysušením dřeva, použitím stejného dřeva
na jeden celý nástavek nebo aspoň na stěny proti sobě a sestavením stěn
nástavků z více kusů, které pracují proti sobě.
Stěny nástavku nesmí praskat a tak vytvářet průduchy do úlu. Toho se dosáhne
použitím dřeva, které není náchylné k praskání. Praská často už jednou
použité dřevo a potom dřeva z některých dřevin, třeba z topolu.
Nástavek musí držet pravé úhly a nesmí se v úhlech hýbat. Toho se může
dosáhnout cinkem a lepením ale stejně tak dobře sešroubováním delšími vruty
v patřičném množství.
To je všechno. Vůbec z toho nevyplývá, že na výrobu nástavků je
bezpodmínečně potřeba nějakou hoblovku, dlabačku a další drahé věci. Tyto
věci výrobu nástavků pouze zrychlují a vylepšují jejich vzhled. Podstatné je
skládání stěn nástavku z jednotlivých kousků. Čistě teoreticky mít k
dispozici takový polotovar, slepené desky o výšce bočnic a čel plus nějaké
laťky, stačí k výrobě plnohodnotného nástavku ruční pila, ruční vrták
šroubovák, kladivo a pár dalších kousků obyčejného nářadí.
Pro zajímavost, nic z toho neplatí pro výrobu dvoustěnného izolovaného
nástavku. Tam se klidně může použít dřevo, co a praská a klidně i pracuje,
třeba nějaké staré odpadní dřevo a nástavek nemusí držet pravý úhel, může
pracovat. Dvě stěny plus izolace mezi nimi praskliny a netěsnosti udělá
bezvýznamné.
Co se týká epoxidu na lepení dřeva, vytvrzený epoxid je tvrdý a křehký a
nepracuje se dřevem. Stačí jednou, dvakrát, když nástavek pořádne zvlhne a
zase vyschne a spoj epoxid dřevo povolí. Spoj drží potom už jen za
nerovnosti mezi epoxidem a dřevem a postupně, jak dřevo dále pracuje, dřevo
se v nerovnostech otlačuje a spoj povoluje. Navíc tam vzniká mezera ,
kterou do dřeva proniká vlhkost a dřevo od lepených spár odehnívá. A
zvláště u cinkovaných spojů, kde ta délka mezery je podstatně větší než u
spoje natupo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36792) (36794)

Prošel bych si tuto konferenci přes nějaké vyhledávání. Diskuze se tu často opakuje a třeba na toto téma jsou tu odkazy na:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=33426&
z obsahu:
http://www.vcelky.cz/fotobanka/podpis/0088p.jpg


Dojdete potom nato, že třeba cinkování není až tak potřeba jak píše p. Stonjek. Osobně zpracovávám pro svůj chov cca 6 - 10 m3 řeziva ročně, výbava stačí s 300mm pojezd pokosovka cca za 6 tisícKč, dvě vrtačky jedna těžká na šroubování druhá lehká na předvrtávání, záhlubník pro hlavičky šroubů na nasazení na předvrtávácí vrták 3mm, (300kč zn. Narex, vrták prodloužený! do železa), karbina na 150 brusný kotouč hr.40, (Ferm kolem 1000Kč, brusný k. je kolem 160,-) běžné zakalené šrouby PZ (80-90/5-6spíš 6/hodnota - krček - ne celozávit!)na nástavek 16-20ks špička kvalitní PZč2, nen Narex - má je překalené, trvanlivé (cca utáhlých 1500ks šroubů)jsou dvoubarevné, stojí kolem 60-80Kč/ks. Je jich potřeba cca 2ks, když se jedna opotřebuje je druhá.

Krácení a sešroubování:
Potom si stačí zakoupit stavební řezivo, přičíst vlhkost,(na délku dávám cca mm) nasekat seřízenou pokosovkou na "polínka", sešroubovat rovný podstavec - formu z jednoho nástavku, na který se přišroubují boky - mantinely na sestavování, předvrtat sadu děr, nasadit šrouby dotáhnout otočit, přihodit další přířez a furt tak dokola. Přířezy spojuji natupo, musí se při předvrtávání do přípravku z nástavku (viz výše) šroubování pokládat na rovné ne stahovat, jen pokládat, hlídat třísky, které jako zapadlé na rovné ploše dělají schody, nelepím nic. Je nutné mít ale stejnou várku řeziva sesychá to stejnoměrně na výšku. Kontrola a podložení rohu kvůli rovné základně nástavku se dělá při prvním sešroubovávání, přetočit o 90 ° a jde to vidět, nerovnost stačí vypodložit jeden roh a je po problému. Hlavní při kroucení je předem dobré seřízení kosení pokosovkou. Ušetří se tím další nervy. Seskládává se tak, aby při seřezávání výšky(viz níže) do cesty nepletl suk a i jako tak měl alespoň 15 mm ještě navíc navh vlákna, protože i suk umí rovný řez po nějaké době prohnout.


Zařezávání výšky:
Celý sešroubovanec má horní mez kam předvrtávat a dávat horní poslední šroub, protože se na výšku kolem dokola seřezává podle pravítka na stolní cirkulce, tak aby se neohoblovaly vidiové zuby na kotouči.

Obrušování venku:
Nejšpinavější práce pro venek. (dvůr) Je potřeba dávat pozor, mít rukavice, karbina je dobrý pomocník, ale zlý pán.Dělat v úrovni pasu a nehrbit se, je dobrý druhý pár rukou který nástavek na podstavci přetáčí. Opracovává se směrem zvrchu dolů aby po třísce tekla voda. Taková úprava je mnohem lepší než nějaké hoblování, protože se tím docílí vyšší odolnost proti povětrnosti spolu s nátěrem. Zaoblit hrany.

Proti stékající vodě a pro rozpěrák:
Dělám ještě na stolní cirkule poslední úpravu a to šikmým posunem v úhlu asi 40° podle pravítka zaoblení horní hrany, nezatíká stékající voda do úlu a má to význam pro rozpěrák. (používám jen normální plochý šroubovák, který padne do kuřáku)

Nátěr:
Nejdražším včeličkám dávám nejlepší a jen nejdražší stříbrnou syntetiku S 2013 9110. Nemá to ale rád louh. Umyje to, takže je to potřeba po dezinfekci znovu zvenku obnovit. Jinak než bez nátěru nemá smysl nástavky vystavovat, protože bez nátěru každé dřevo trpí měnící se vlhkostí povrchu. (povrchové pnutí a povolování v třísky)


Důležité je dodržet u kompaktibility vnitřní rozměr nástavku a jestli je nějaký falc, tak odskok falce. Jestli to víte, tak Optimal je vlastně slovák. Rámek je 420, výška podle výběru. A, B, C nebo Optimal.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 7. 2009
VD monitoring

http://www.beedol.cz/ - výzva z 13.7.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 18. 7. 2009
Re: ZabitĂŠ zaĹĄkolkovanĂŠ matky (36774) (36788)

Pokud používám medník jako líheň matečníků, vkládám matečníky do klíček do kterých se nemohou dostat včely. Kdysi se vyráběly pouze dřevěné klícky , které měly dvířka z umělé hmoty perforované a z druhé strany byla hřebíčky připevněná hustá drátěná síťka. Na dnešní umělohmotné klícky je možné připevnit s obou stran jemné pletivo a nikdo vylíhlé matce neublíží nebo používat jiné třebas vlatnoručně vyrobené klícky nepřístupné včelám. Je vhodné do takovýchto klícek při zaškolkování vlořit dvě až tři včely.Do normálního upraveného rámku ve dvou poschodích lze umístit 18 klícek a všechny se úspěšně vylíhnou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36792)

G.Pazderka napsal(a):
> Zdravím, ta chytrá kniha se jmenuje stavební tabulky a tam podle druhu a
> zjištěné momentální vlhkosti najdete hodnoty smrštitelnosti dřeva.
> Umělé vysoušení dřeva je alchymie. Ve skleníku může dojít k vážnému
> poškození struktury.
>
> Otázku mimo, kolik celkem nástavků den a vík plánujete zhotovit?
>
> _gp_
> .......
> Petr Boleloucký (194.228.235.12) --- 17. 7. 2009
> Úly a dřevo
>
>
>> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
>>
> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
> 25mm a šířku 180mm.
> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
> Petr Boleloucký <
>
> V první várce bych rád 10 den a vík a 80 nástavků, do 2 let bych se rád dopracoval k 50.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789)

Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více. Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit mezi ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou vrstvou doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít hadrem. Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale jen u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a pak se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil 10 úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let. To je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí, že to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776)

Zdravím, ta chytrá kniha se jmenuje stavební tabulky a tam podle druhu a zjištěné momentální vlhkosti najdete hodnoty smrštitelnosti dřeva.
Umělé vysoušení dřeva je alchymie. Ve skleníku může dojít k vážnému poškození struktury.

Otázku mimo, kolik celkem nástavků den a vík plánujete zhotovit?

_gp_
........
Petr Boleloucký (194.228.235.12) --- 17. 7. 2009
Úly a dřevo

>Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku 25mm a šířku 180mm.
Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
Petr Boleloucký <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 7. 2009
Re: ZabitĂŠ zaĹĄkolkovanĂŠ matky (36774)

První vsádku (4 matky) jsem 13.7. školkoval. Dnes jsem se chystal je zužitkovat a našel jsem je v klíckách všechny zabité. trestik

Nič také sa mi nestalo, pretože MB pravidelne každých päť dní zaškôlkujem (každých päť dní aj prelarvujem), keď do škôlkovacej klietky vkladám CMC a 3-5 včiel. Chov robím v ležanoch pri matke, chovná časť je oddelená pevnou priehradkou. Plod do časti B prekladám podľa potreby. Podľa možnosti do oplodňovacích jednotiek vkladám MB, ale ak sa M vyliahnu pridávam aj tie. Do škôlkovacej klietky včely nemajú voľný vstup, preto sa nemôže stáť, aby matky úľové včely usmrtili, i keď sa niekedy o to snažia, sú zahryznuté do vetracej sieťky.
Dôležité je pri 5 dňových MB, aby škôlkovací rámik bol vždy v časti A, kde je stále ošetrovaný plod, ulička so ŠR je vždy medzi aspoň čiastočne otvoreným plodom.Nikdy sa nestane, aby mladé MB zachladli, alebo aby matky mali nevyvinuté krídla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 7. 2009
Re: ZabitĂŠ zaĹĄkolkovanĂŠ matky (36774)

První vsádku (4 matky) jsem 13.7. školkoval. Dnes jsem se chystal je zužitkovat a našel jsem je v klíckách všechny zabité. trestik

Nič také sa mi nestalo, pretože MB pravidelne každých päť dní zaškôlkujem (každých päť dní aj prelarvujem), keď do škôlkovacej klietky vkladám CMC a 3-5 včiel. Chov robím v ležanoch pri matke, chovná časť je oddelená pevnou priehradkou. Plod do časti B prekladám podľa potreby. Podľa možnosti do oplodňovacích jednotiek vkladám MB, ale ak sa M vyliahnu pridávam aj tie. Do škôlkovacej klietky včely nemajú voľný vstup, preto sa nemôže stáť, aby matky úľové včely usmrtili, i keď sa niekedy o to snažia, sú zahryznuté do vetracej sieťky.
Dôležité je pri 5 dňových MB, aby škôlkovací rámik bol vždy v časti A, kde je stále ošetrovaný plod, ulička so ŠR je vždy medzi aspoň čiastočne otvoreným plodom.Nikdy sa nestane, aby mladé MB zachladli, alebo aby matky mali nevyvinuté krídla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36780) (36783) (36784)

Psal jste, že dřevo máte. Předpokládal jsem nějaké kmeny z vlastního nebo
blízkého lesa od známého. Co se týká sušení, uvádí se, pokud si to dobře
pamatuji, první centimetr z kraje pár měsíců a potom každé další dva
centimetry tloušťky dřeva další rok. Někde na zahradě Takže coulové řezivo
uschne přes léto a v zimě se může dělat, tlusté klády budou schnout několik
let. Třeba u mně na půdě - plechová střecha rozpalovaná sluncem, by to schlo
nejméně dvakrát rychleji.
Pro nástavky já používám jako základ desku širokou 8 nebo 10 cm - coulové
řezivo cca třetí jakosti původně určené na výrobu palet. Desky jsou přejeté
ručním hoblíkem, takže nejhorší drsnost je sražena. Na desku ve svěráku
natluču hřebíky a přilepím disperzním lepidlem z jedné nebo obou stran další
desku asi 4 cm širokou. Na natlučení používám hřebíky asi 3,5 cm dlouhé a ty
zapouštím asi 2 cm do dřeva, takže jsou ve dřevech zhruba půl na půl. Tím
získám patřičně vysokou desku, a vždy dvě a dvě takové desky srazím na
cirkuli na stejnou výšku a dělám z nich bočnice. Stěny nástavků lepím a
těsním obyčejným akrylátovým tmelem kartuše za 40 Kč, natupo a až tmel
ztvrdne, šroubuju je. Nedávno jsem zakoupil mafl, kterým se dají dělat
drážky, takže další stěny nástavků budu spojovat na péro.
Co se týká lepení, dneska je podle mně nejvýhodnější truhlářské vodovzdorné
disperzní lepidlo. Ale první nástavky jsem lepil obyčejným truhlářským
disperzním lepidlem, je o něco levnější, a žádné rozdíly na nástavcích
lepených obyčejným a vodovzdorným lepidlem nepozoruji. Epoxyd je až zbytečně
moc pevný a úměrně k tomu drahý. I manipulace, míchání s tužidlem je
složitá. Podstatně vyšší pevnost lepidla než je pevnost dřeva není k
ničemu, protože potom stejně první povolí dřevo. Disperzní lepidla na dřevo,
pokud se při lepení neudělá nějaká hrubá chyba, už pevnost dřeva převyšují.
Epoxid navíc vyžaduje na styčných plochách velice kvalitní opracování dřeva
s přesností na desetinu milimetru a při lepení velice silný tlak, aby vrstva
epoxidu ve spáře byla minimální. Lepení ulů je ale stejně spíše jen pomocné
spojování. Dřevo stejně pořád pracuje, zatímco lepidlo ne. A to nemluvím o
impregnaci parafínem. Nástavek jen čistě lepený by se brzo rozpadl na
původní dřevěné díly. Spoje musí být v první řadě zajištěny nějak mechanicky
vruty, hřebíky, péry, čepy atd a lepidlo jen zajišťuje, že se spoje nehýbou
a těsní spáry. Lepidla jsem dodnes koupil jednu 750 ml flašku PVAC disperzní
obyčejné na papír a dřevo a jednu 750 ml flašku PVAC disperzní vodostálé na
dřevo a překližku, obyčejného mám dneska ve flašce odhadem tak pětinu flašky
a vodostálého tak polovinu a mám slepených 20 - 30 nízkých nástavků.
Co jsem se poučil, když jsem lepidla kupoval, dost záleží, kde se kupuje.
Hlavně menší firmy nebo drogerie si přirážejí dost velkou marži.
Cinkový spoj je třeba na http://jjvcela.sweb.cz/Vyroba_cimburi.html
Problém vlastní dřevařské výroby doma je ale ten, že bez znalostí pár fíglů
a určité dovednosti pravé úhly nebudou pravé a milimetr nebude žádná míra.
Nedají se hned z fleku vyrábět výrobně složité nástavky v profesionálním
provedení a kvalitě. Nejdřív je třeba za tou pilou a hoblovkou strávit
nějaké větší množství hodin a řekl bych tak minimálně kubík dřeva předělat
na piliny a neúspěšné pokusy. Nebo dělat výrobně jednoduché nástavky.
R Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 17. 7. 2009
Re: ZabitĂŠ zaĹĄkolkovanĂŠ matky (36774)

Na jaře by se serie matek zdařila, kde je mladá matka, bylo by třeba mřížku z větší části přikrýt. Dnes je již pozdní doba na chov nad matkou, u nás je již velká slídivost a včely se dobývají kam nemají.Zkuste na těch sedm dní zcela zakrýt mřížku nebo nechat jen nepatrný průchod.
Pokud byly nové klícky /to asi není tento případ/ mohlo dojít k otravě matky a doprovodných včel od barvy na drátěné mřížce / to byl kdysi zase můj případ/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36780) (36783) (36784) (36786)

Již jsem viděl hodně těh cinkových spojů jak se venku rozšklebily jistější jsou okenní vinkly v rozích. Můžete to pak klidně brát za rohy i bez klížení a nehraje to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Úly a dřevo
> Datum: 17.7.2009 20:44:25
> ----------------------------------------
> e-mail/=/nezadan napsal(a):
> > Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se
> > jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva,
> > schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a
> > dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro
> > dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich
> > máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
> > odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly
> > můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já
> > je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve
> > větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké
> > napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo
> > když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí
> > prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou
> > truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za
> > zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého
> > úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo
> > nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl
> > stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a
> > finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po
> > desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte
> > mi. Zdraví R. Stonjek.
> >
> >
> Díky, taky jsem si myslel že by byl nejlepší cinkový spoj v rozích, ale
> budu muset sehnat někoho, kdo mi jej udělá, nebo sehnat postup, jak si
> ho udělat sám. mám k dispozici slišnoi pilu, protahovačku a srovnávačku
> a myslím že by byl hřích toho v zimě nevyužít, zvláště když mi to sníží
> významě náklady.
> Pokud víte jak na to a můžete poradit, či poslat plánek či postup, budu
> velmi rád.
> Díky
> P.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36780) (36783) (36784)

e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se
> jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva,
> schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a
> dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro
> dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich
> máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
> odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly
> můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já
> je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve
> větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké
> napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo
> když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí
> prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou
> truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za
> zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého
> úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo
> nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl
> stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a
> finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po
> desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte
> mi. Zdraví R. Stonjek.
>
>
Díky, taky jsem si myslel že by byl nejlepší cinkový spoj v rozích, ale
budu muset sehnat někoho, kdo mi jej udělá, nebo sehnat postup, jak si
ho udělat sám. mám k dispozici slišnoi pilu, protahovačku a srovnávačku
a myslím že by byl hřích toho v zimě nevyužít, zvláště když mi to sníží
významě náklady.
Pokud víte jak na to a můžete poradit, či poslat plánek či postup, budu
velmi rád.
Díky
P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ä?ermĂĄk K. (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: ZabitĂŠ zaĹĄkolkovanĂŠ matky (36774)

Školkujte matečníky do klícek bez přístupu včel dovnitř a matky Vám zůstanou vždy živé. Klícky s mřížkou jsou riziko pro matky - 10 krát se nemusí matkám nic stát a po 11. to co Vám. Prostě - včely si dělaj´ co chtěj...
K. Čermák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36780) (36783)

Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva, schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte mi. Zdraví R. Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36780)

Radim Polášek napsal(a):
> Když bude střecha v pořádku a vespod budou trvale otvory, aby skleník
> profukoval, tak proč ne. Ale jestli to je masívní dřevo, bude skleník
> blokovat nejméně dva roky, než dřevo vyschne, to je lepší uložit dřevo na
> nějaký vyšší podstavec, aby profukovalo zespodu přímo na zahradě a zakrýt
> kvalitní plachtou.
> Stěny úlů ale není vhodné dělat z jednoho kusu, jsou potom velmi náchylné ke
> kroucení a praskání. Je vhodnější je dělat podélně ze 3 - 4 kusů a ty
> spojovat, když se správně složí, pracují proti sobě a prakticky se nekroutí
> a nepraskají.
>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 17, 2009 12:44 PM
> Subject: Úly a dřevo
>
>
>
>> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
>> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a
>>
> šířku
>
>> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal
>>
> tloušťku
>
>> 25mm a šířku 180mm.
>> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
>> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
>> Petr Boleloucký
>>
> Dobrý den
>
Děkuji za radu,
Pokud budu tedy kupovat dřevo, tak mám koupit užší desky a ty mi i lépe
vyschnou? Respektive pokud je nakoupím nyní, mohou se v zimě
zpracovávat, nebo mám pro zimní zpracování navštívit sušičku?
A poslední otázka - jaký je tedy nejlepší podélný spoj a jaké mám použít
lepidlo?
Děkuji předem za informace.
P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781)

Petr napsal(a):
> Blahopřeji Vám,že jste se rozhodl pro Optimaly,jestli už s nimi
> nevčelaříte.Jestli budete mít stanoviště v jižnější ,teplejší oblasti
> republiky,máte s těmito úly vyhráno.Jednoduchě včelaření s velmi vysokými
> výnosy medu.Dosahujizde na jihu moravy v dlouhodobém průměru cca 60kg na
> včelstvo.Mateří mříž nepoužívám,jelikož velmi silné včelstvo(6-7nástavků po
> řepce)zanáší již od květu meruněk nejhornější dva nástavce tak rychle,že
> matka nestačí zakládat.Doporučuji zavčasu rozšiřovat a používat také trubčí
> rámečky,kterých mám ve včelstvu i několik.NEZNáM roje.Oddělek vytvořím za
> květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy
> včelařím dvoumatečně.Bývají velmi silná včelstva,která i ve velmi
> vleklé,dlouhé zimě nestrádají..Přeji hodně úspěchů.P.Z.
>
>
Děkuji za podporu,
jedno stanoviště je na jihu Brna, kde jsou výborné snůškové podmínky a
průměru 50 kg nebylo problém dosáhnout ani v univerzálech, ale ta práce.
Druhé stanoviště chci mít trochu výše - na Blanensku. Doufám že se tam
optimaly osvědčí též.
P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776)

Blahopřeji Vám,že jste se rozhodl pro Optimaly,jestli už s nimi nevčelaříte.Jestli budete mít stanoviště v jižnější ,teplejší oblasti republiky,máte s těmito úly vyhráno.Jednoduchě včelaření s velmi vysokými výnosy medu.Dosahujizde na jihu moravy v dlouhodobém průměru cca 60kg na včelstvo.Mateří mříž nepoužívám,jelikož velmi silné včelstvo(6-7nástavků po řepce)zanáší již od květu meruněk nejhornější dva nástavce tak rychle,že matka nestačí zakládat.Doporučuji zavčasu rozšiřovat a používat také trubčí rámečky,kterých mám ve včelstvu i několik.NEZNáM roje.Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.Bývají velmi silná včelstva,která i ve velmi vleklé,dlouhé zimě nestrádají..Přeji hodně úspěchů.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776)

Když bude střecha v pořádku a vespod budou trvale otvory, aby skleník
profukoval, tak proč ne. Ale jestli to je masívní dřevo, bude skleník
blokovat nejméně dva roky, než dřevo vyschne, to je lepší uložit dřevo na
nějaký vyšší podstavec, aby profukovalo zespodu přímo na zahradě a zakrýt
kvalitní plachtou.
Stěny úlů ale není vhodné dělat z jednoho kusu, jsou potom velmi náchylné ke
kroucení a praskání. Je vhodnější je dělat podélně ze 3 - 4 kusů a ty
spojovat, když se správně složí, pracují proti sobě a prakticky se nekroutí
a nepraskají.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 17, 2009 12:44 PM
Subject: Úly a dřevo


> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a
šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal
tloušťku
> 25mm a šířku 180mm.
> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
> Petr Boleloucký

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.107.218) --- 17. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36759) (36761)

Už asi 15 roků používám k rozpouštění cukru míchadlo: el. motor 370W/380V, prodloužený hřídel, vrtulka /chlazení z alternátoru/ asi 5 cm nade dnem 200 l sudu. 100 l studené vody + 150 kg cukru, doba míchání 20-30 min. /pauza na kafe/. Míchadlo volně položeno ma sudu, osa točení přibližně uprostřed sudu. Pořizovací a provozní náklady minimální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

rado (e-mailem) --- 17. 7. 2009
vcelovizia s linkom (36777)


priatelia vcelari,
uvazovali ste niekedy co robia Vase vcely ked ste praci, pripadne ked
vonku prsi,ci ked ste na dovolenke?
nas tato otazka zaujala a preto smeo na nasej stranke rozbehli
projekt ziveho prenosu z jedneho z nasich ulov-včelovíziu:-)
Mozte sa pozriet co robia vcely dnes, zajtra, v noci jednoducho hocikedy..
mozete nam dat vediet Vase nazory,namety...

www.vcelovina.cz/vcelovizia_cz.php

pekny den,

rado opalek,slovensko

PS technicke info:
Ul je nizkonastavkovy dreveny tenkostenny, typ Langstroth, sitové dno.
Na sledovanie potrebujete mat nainstalovanu Javu vo Vasom prehliadaci.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

rado (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Fwd: vcely


priatelia vcelari,
uvazovali ste niekedy co robia Vase vcely ked ste praci, pripadne ked
vonku prsi,ci ked ste na dovolenke?
nas tato otazka zaujala a preto smeo na nasej stranke rozbehli
projekt ziveho prenosu z jedneho z nasich ulov-včelovíziu:-)
Mozte sa pozriet co robia vcely dnes, zajtra, v noci jednoducho hocikedy..
mozete nam dat vediet Vase nazory,namety...

pekny den,

rado opalek,slovensko

PS technicke info:
Ul je nizkonastavkovy dreveny tenkostenny, typ Langstroth, sitové dno.
Na sledovanie potrebujete mat nainstalovanu Javu vo Vasom prehliadaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (194.228.235.12) --- 17. 7. 2009
Úly a dřevo

Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku 25mm a šířku 180mm.
Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
Petr Boleloucký

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (193.165.74.84) --- 17. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36750) (36753) (36754) (36767) (36768)

p. Stonjek - Nejlepší je české hliníkové, tzn. těžké...

Můžete uvést značku a typ?
díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 17. 7. 2009
ZabitĂŠ zaĹĄkolkovanĂŠ matky

Protože se mi jarní matky kvůli nepříznivému počasí nezdají být dobře oplodněné, chtěl jsem si vychovat další. První vsádku (4 matky) jsem 13.7. školkoval. Dnes jsem se chystal je zužitkovat a našel jsem je v klíckách všechny zabité. Současně bylo v klíckách poměrně hodně mrtvých včel (jako kdyby se tam o matky bojovalo). Podotýkám, že se jednalo o chov při matce nad mřížkou. Zatím jsem vždy choval matky bez problému v směsném oddělku bez matky (v osiřelci). Toto je můj první chov nad matkou. V čem byla chyba? Nebyla chyba v tom, že jsem je po zaškolkování denně nekontroloval a okamžitě je po vylíhnutí nezužitkoval? Dnes je 17. den od snesení vajíčka. Larvičky mohly být +/- ? dne staré a nepředpokládám, že by se matky proto líhly o tolik dříve než 16. den. Matky jsem denně nekontroloval Mám ještě druhou vsádku a nerad bych dopadl stejně.

J.T.



==========================

Ing. Josef Třeštík - TREE

Libnič 78

373 71 Rudolfov

==========================

tel.: +420 387 228 207

fax: +420 387 228 659

mobil: +420 602 734 136



e-mail: trestik/=/trestik.cz

web: www.trestik.cz <http://www.trestik.cz/>

www.qtree.cz <http://www.qtree.cz/>

www.ksq.cz <http://www.ksq.cz/>

===========================





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 17. 7. 2009
Re: ?erpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36750) (36753) (36754) (36767) (36771)

Došel jsem se podívat. Je to ALKO DRAIN 10500, 750 W, Q max 10,5 m3/h.
Tonda
>uvedte od oka kolik ma wattu a pripadne i jaka je to znacka. Nejak jsem to v clanku neobjevil. Chci ho poridit a rad bych sel trouchu na jistotu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Premeteni na mezisteny s vymenou matky (36581) (36770)

Bodavost hodne ovlivnuje nadbytek nebo vytízení vcely nebo tak nejak.
Normální vcelstvo, do kterého se zasahuje jen standartne v kvetnu odebráním
nejakého plástu s plodem a vcelami do oddelku, dosáhne toho prebytku vcel
nekdy v prubehu cervna a drzí ho tak do poloviny, konce srpna. Dá se tomu
rozumet tak, ze v dobách, kdy zrovna není silná snuska, spousta starsích
vcel létavek ve vcelstvu jen víceméne necinne existuje a tak v prípade
nejakého rozruchu zacnou útocit a bodat. Zase v prípade útoku zlodejek tyto
vcely asi zacnou bránit vcelstvo. Existují intenzívní metodiky, kdy je
produkcní vcelstvo a pomocné vcelstvo. Pomocné vcelstvo je urceno k tomu,
aby soustavne produkovalo plásty s plodem, kterými se v prípade snusky
posiluje produkcní vcelstvo, tudíz má stále nedostatek vcel, zatímco
produkcní nadbytek. Velice bezný je potom velký rozdíl v bodavosti, pomocné
vcelstvo je obvykle mírné, produkcní, jakmile není snuska, bývá spíse
divoké. Závisí to i na prostoru úlu, pokud jsou vcely hodne nahloucené,
bývají bodavejsí.
Pri premetení na mezisteny se uvádí, ze i létavkám se zaprahlé voskové zlázy
obnoví a prakticky vsechny vcely se tak zapojí do stavby. Tady asi je
prícina té snízené bodavosti. Az mezisteny vystaví a zaplodují a vyrovnají
úbytek vcel daný ztrátou pri premetení a upracováním pri stavení mezisten,
bodavost se zase trochu obnoví. Ne uz ale tak moc, muj dojem k tomu je
takový, ze pokud mají v úlech starsí plásty, pripadá mi, ze jsou obecne
náchylnejsí k bodavosti nez na vystavených mezistenách.
Jeste to chtelo v dobe, kdy v úlu nebyl plod, vzít knot a provést fumigaci.
R. Polásek
----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 17, 2009 7:03 AM
Subject: Re: Premeteni na mezisteny s vymenou matky


> Tak aby nezustalo jen u recit tak se podelim o zkusenost.
>
> Minuly patek jsem premetl jeden ul na mezisteny. Vahal jsem zda to
nespojit s vymenou matky ale pak jsem radsi sel na jistotu a matku nemenil.
Sel jsem na jistotu az tak ze jsem zavesil jeden puvodni ramek s vajicky na
loucku nove miry a dal na dva dny do ulu. Tento ramek jsem za dva dny
vymenil za mezistenu.
>
> Nyni co vzaly necelych 9kg maji 8mezisten plne vystavenych z 11 a v nich
plno vajicek, cukru a i pyl. Zkoukl jsem namatkou tri ramky zda stavi
rozumne. Ve vsech elipsa vajicek a kolem dokola roztok i pod plodem a jsou
v palstech i kolecka pylu. Pyl mozna bude problem ale ten dodam kdyztak
pozdeji.
>
> Akce jsem se trochu obaval protoze vcely predtim byly extreme neprijemne -
bodave - a to jsem dost zvykly - a i proto si to vyslouzily to premeteni.
Vyradil jsem tim stary ul s jinou mirou - nyni jsou na 39x24.
>
> Bonusem pro me bude vosk, posileni oddelku o vybihajici plod, nove dilo a
to nejvetsi prekvapeni je zmena chovani vcelstva :-))
>
> Pozoruju super zmenu, najednou jim mohu vzit flasku na roztok i bez
rukavic - to by me predtim stalo desitky zihadel jen bych trochu ohrnul
folii. A najednou je mozne se pohybovat kolem ulu bez utoku vcel - to me
sra.. nejvic. Kdyz do nich lezu a bodaj tak ok ale aby me a ostatni honily
po zahrade prdeli napred - to fakt ne. Mozna je to tim ze prisly o letavky
ale mnozstvi pylu naznacuje ze urcite ne o vsechny, nebo rychle doplnily
zdroje. Nezda se mi ze by jich ubylo, pridam druhy N mezisten.
>
> Poctive jsem se na akci pripravil - oblekl, vystrojil N mezisten, nato
flasku s krmenim do 2N a zacal pres smyk premetat. Pockal jsem do 9 az bude
chladneji. Za 15min jsem sel tocit stare souse. Smyk jsem po prvnim ramku
zavrhnul a vse oklepal primo do nastavku.
>
> Ted uz jen jak dopadnou v pristi sezone - uvidime.
>
> T.H.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: ?erpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36750) (36753) (36754) (36767)

Prosim

uvedte od oka kolik ma wattu a pripadne i jaka je to znacka. Nejak jsem to v clanku neobjevil. Chci ho poridit a rad bych sel trouchu na jistotu.

Dekuji

T.H.


> Používám ho já už několik let a bez problémů. Bylo z krámu, ale levné.
> Vypne maximálně jednou za celé míchání.
> Tonda
> >http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005111401
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Premeteni na mezisteny s vymenou matky (36581)

Tak aby nezustalo jen u recit tak se podelim o zkusenost.

Minuly patek jsem premetl jeden ul na mezisteny. Vahal jsem zda to nespojit s vymenou matky ale pak jsem radsi sel na jistotu a matku nemenil. Sel jsem na jistotu az tak ze jsem zavesil jeden puvodni ramek s vajicky na loucku nove miry a dal na dva dny do ulu. Tento ramek jsem za dva dny vymenil za mezistenu.

Nyni co vzaly necelych 9kg maji 8mezisten plne vystavenych z 11 a v nich plno vajicek, cukru a i pyl. Zkoukl jsem namatkou tri ramky zda stavi rozumne. Ve vsech elipsa vajicek a kolem dokola roztok i pod plodem a jsou v palstech i kolecka pylu. Pyl mozna bude problem ale ten dodam kdyztak pozdeji.

Akce jsem se trochu obaval protoze vcely predtim byly extreme neprijemne - bodave - a to jsem dost zvykly - a i proto si to vyslouzily to premeteni. Vyradil jsem tim stary ul s jinou mirou - nyni jsou na 39x24.

Bonusem pro me bude vosk, posileni oddelku o vybihajici plod, nove dilo a to nejvetsi prekvapeni je zmena chovani vcelstva :-))

Pozoruju super zmenu, najednou jim mohu vzit flasku na roztok i bez rukavic - to by me predtim stalo desitky zihadel jen bych trochu ohrnul folii. A najednou je mozne se pohybovat kolem ulu bez utoku vcel - to me sra.. nejvic. Kdyz do nich lezu a bodaj tak ok ale aby me a ostatni honily po zahrade prdeli napred - to fakt ne. Mozna je to tim ze prisly o letavky ale mnozstvi pylu naznacuje ze urcite ne o vsechny, nebo rychle doplnily zdroje. Nezda se mi ze by jich ubylo, pridam druhy N mezisten.

Poctive jsem se na akci pripravil - oblekl, vystrojil N mezisten, nato flasku s krmenim do 2N a zacal pres smyk premetat. Pockal jsem do 9 az bude chladneji. Za 15min jsem sel tocit stare souse. Smyk jsem po prvnim ramku zavrhnul a vse oklepal primo do nastavku.

Ted uz jen jak dopadnou v pristi sezone - uvidime.

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 16. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36745)

"př. Třeštík"
S tím naprosto souhlasím.
Mnozí včelaři si poprvé zkusili včelařit skoro přirozeným způsobem vedení včelstva a diví se tomu, že to funguje. LBV je jen plamenný projev bez ověřených faktů a souvislostí, ale měla ve smyslu provokace přínos. Lidé více věří senzaci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 16. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36750) (36753) (36754) (36767)

Nejlepší je české hliníkové, tzn těžké. Plastová jsou lehká a musí se k nim uvázat nějaké závaží. Míchám za studena cca 10 let a to už je nějakých kubíků! Nejlevnější plastová přestávají při poměru 3 : 2 pumpovat. Když jsme u těch čerpadel,nevíte o vhodném čerpadle na teplý med, žádný velký výkon ,Výtlačná výška tak cca 2m? Musím ještě pár věcí v medárně dodělat. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 16. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36750) (36753) (36754)

Používám ho já už několik let a bez problémů. Bylo z krámu, ale levné. Vypne maximálně jednou za celé míchání.
Tonda
>http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005111401

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Černý (90.179.229.219) --- 16. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu (36760) (36762) (36765)

Z> Vse se porad meni, zlepsuje a vyviji. Tim ovsem riziko pro vcely a vcelare stoupa.

Tomu příliš nerozumím. Vše se mění a vyvíjí od počátku světa (s tím zlepšováním je to otázka). Že v dostatečně dlouhém časovém horizontu dojde k zániku včel i včelařů, je téměř jisté.


Z> Mimochodem u medu s kontaminovanym pylem zapomente na biomed!

Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen pro produkci biomedu. Pro případ "náletu" pylu z GMO rostlin si nejsem jist, jak se to řeší. Pokud vím, tak přípustný strop představují stávající prahové hodnoty pro označování. V pravidlech pro umístění stanoviště jsou formulace jako "oblasti tvořené převážně ekologicky pěstovanými plodinami nebo přirozenou vegetací". Kde sousedí pozemky v eko-režimu s pozemky v běžném režimu, musí ekozemědělec činit vhodná opatření k snížení rizik škodlivých vlivů na jeho pozemky na nejnižší možnou míru. Nedovedu si ale dobře představit, co by v případě přenosu pylu z GMO rostlin mohl dělat jiného než zrušit vítr a hubit hmyz.
Je-li tu někdo znalý, prosím poučte nás.

Kdybyste našel zdroje těch tvrzení z německého článku, byl bych Vám vděčný.

Děkuji
Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu (36760) (36762)

>Pane Zdeňku, šlo by prosím uvést zdroje těch tvrzení o geneticky modifikovaných rostlinách, případně i stručný popis, jak se ke GM staví legislativy v zemích EU, abychom si mohli udělat srovnání?

Legislativa EU, to je prilis obsahle (hory papiru) na prispevek tady v tom ramecku. Cili vec pro pravniky. CSV zamestnava pravniky, at se tim prohrabou, maji i casopis k publikaci.

Tech kukuric je cela rada, jejich vlastnosti se daji snadno v internetu nalezt. Vsechny maji umele vpraveny gen, ale principy jeho funkce jsou ruzne. Gen. modifikovana kukurice ma vzdy nejakou pridanou vlastnost, ktera u puvodni kukurice chybi, napr. je schopna odbouravat nejakou chemickou latku a je tak odolna proti chemickym postrikum. Nebo naopak produkuje nejakou chemickou latku navic, ktera pusobi proti urcitym skudcum atd. Vse se porad meni, zlepsuje a vyviji. Tim ovsem riziko pro vcely a vcelare stoupa.

Mimochodem u medu s kontaminovanym pylem zapomente na biomed!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762)

Záporný postoj legislativy EU ke GMO je z velké části dán proniknutím
zelené ideologie do příslušných institucí. Už logicky bez znalosti
jakýchkoliv důkazů je odmítnutí GMO jako celku neodůvodnitelné..... A
skutečně vědecké konkrétní důkazy a studie, ne ty ovlivněné odpůrci GMO toto
dokazují. Ovšem hlavní proud je dneska v EU odmítání GMO. Dokázal to i náš
předseda pan Sojka, podle článku v dubnovém nebo květnovém Včelařství
navštívil jakési instituce EU tuším právě v Německu a zřejmě ve snaze urvat
pro včelaře nějaké evropské dotace jim tam zalezl do zadele prohlášením, že
ČSV je proti GMO.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Ivan Černý" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 16, 2009 2:37 PM
Subject: Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu


> Ty zmíněné německé ekologické svazy jsou známy svými poměrně radikálními
> názory. Na jejich webových stránkách lze například najít, jaká pravidla
> předepisují pro včelaře. Každý si může určit, jakou změnou by musel jeho
> včelařský provoz projít, kdyby chtěl tato jejich pravidla dodržovat.
>
> Pane Zdeňku, šlo by prosím uvést zdroje těch tvrzení o geneticky
> modifikovaných rostlinách, případně i stručný popis, jak se ke GM staví
> legislativy v zemích EU, abychom si mohli udělat srovnání?
>
> Děkuji a zdravím
> Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 7. 2009
Nový prostředek proti roztoči varroa

Něco pro redaktory včelařských časopisů.
Frank Schneider (Ludwigshafen) a Ralf Schütz (Mannheim) obdrží příští týden cenu Artura-Fischera za vynálezy ve spolkové zemi -Baden Württemberg. Oba dva objevili chemický prostředek pro boj s včelími parazity. Frank Schneider a Ralf Schütz nejsou ani tak včelaři jako nadšení biologové. Frank Schneider provozuje Zoohaus W & S v Maudachu, Ralf Schütz internetový shop Faunimex. V popředí jejich zájmu jsou pavouci, hadi a škorpióni.
Proto i jimi objevený prostředek vyzkoušeli nejprve na pavoucích, kteří rovněž jsou napadáni roztočem varroa.
Nová směs proti varroa je již patentována a patent si lze přečíst zde:
http://www.freepatentsonline.com/EP1909568.html.

V krátkosti: jedná se o směs primárního nebo sekundárního alkoholu (komponenta A), ketonu (komponenta B) a látky etherického oleje (komponenta C).
V porovnání se směsí voda, etherický olej a aceton vykazuje nový přípravek 300x větší účinek na mortalitu škůdce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Černý (90.179.229.219) --- 16. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu (36760)

Ty zmíněné německé ekologické svazy jsou známy svými poměrně radikálními názory. Na jejich webových stránkách lze například najít, jaká pravidla předepisují pro včelaře. Každý si může určit, jakou změnou by musel jeho včelařský provoz projít, kdyby chtěl tato jejich pravidla dodržovat.

Pane Zdeňku, šlo by prosím uvést zdroje těch tvrzení o geneticky modifikovaných rostlinách, případně i stručný popis, jak se ke GM staví legislativy v zemích EU, abychom si mohli udělat srovnání?

Děkuji a zdravím
Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36759)

Pokud si pamatuji, poslední 2 - 4 roky se tady o tom dost diskutovalo
vždycky kolem doby krmení včel. Je to o tom, že ty čerpadla obecně při
přípravě hustého roztoku pracují na hranici dovolené hustoty a v případě
teplé vody i teploty čerpané kapaliny. Stačí tedy míchat cukr s trochu
větším množstvím vody a případně za studena nebo ne příliš dlouho atd a už
by mělo stačit to čerpadlo z Baumaxu za necelou tisícovku. Je to ale o
štěstí na kupovaný kus a typ. Někteří výrobci dělají tyto čerpadla na doraz,
spíše na koukání a na dobrý pocit majitele. Počítají s tím, že čerpadlo
jednou, třikrát za rok vyčerpá pár kubíků někde z bazénu a po zbylou dobu
kdesi leží. A při takovém způsobu provozu vydrží 2 - 3 roky. Jiní dělají to
levné plastové čerpadlo tak, že po ty 3 roky může třeba v tom bazénu po celé
léto dělat cirkulaci a vydrží. Rozeznat při nákupu to od sebe nejde. Poznat
podle zvuku nebo něčeho jiného, že to čerpadlo při míchání dostává zabrat a
je čas ho na chvilku vypnout jde taky dost těžko. Možná sledováním proudu,
který čerpadlo odebírá... Čerpadlo prvního výrobce při míchání cukru
přirozeně rychle odejde. Čerpadlo od druhého vydrží. Podle mého názoru a
znalostí techniky se dá zlikvidovat i to kovové čerpadlo za 5 tisíc, když se
třeba použije příliš málo vody a hustota roztoku se potom bude blížit
hustotě medu nebo když se přežene teplota. Pokud to není čerpadlo rovnou
dělané na práci ve vařící vodě...
.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 16, 2009 1:53 PM
Subject: Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou


> >Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém
> čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru? Petr <
> -----------------------------------------------------------
> V BAUMAXU ani OBI takové nenajdete. Podívejte se na stránky výrobce
> čerpadel Grundfos. Vyrábí kalová čerpadla která snáší teplotu přečerpávané
> kapaliny až 70 st.C. Musíte se podívat do nabídky. Před dvěma roky jsem
> takové pořídil za 5 750,- Kč. Z plastových vodovodních trubek jsem
zhotovil
> "vírník" aby čerpadlo nevyhazovalo roztok ze sudu. Používám horkou vodu z
> boileru cca 50 - 55 st. C. Jsem naprosto spokojen. Za 15 minut je cukr
> rozpuštěný.
> JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 7. 2009
Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu

Stuttgart 13.7.2009. Ekologické svazy Bioland, BUND, Demeter a NABU podaly trestní oznámení u státního zastupitelství ve Stuttgartu na neznámého pachatele v souvislosti s nepovolenou výsadbou geneticky modifikované kukuřice. Opírají se přitom o právní analýzu, ze které vyplývá, že i pěstování malého množství ilegální kukuřice naplňuje podstatu trestného činu. Aby se předešlo škodám na přírodním prostředí a lidech, požadují spolky znečištěný kukuřičný porost sklidit a zničit.

Na ploše asi 170 hektarů byly letos na jaře omylem vysazeny geneticky modifikované druhy kukuřic NK 603 a MON 810 firmy Monsanto. Osivo bylo znečištěno jednou ze zmíněných druhů kukuřic v koncentraci 0,03 % až 0,1 %. Kukuřice NK 603 není povolena ani evropskými vyhláškami. Výsadba kukuřice Mon810 je od 17. dubna 2009 v Německu zakázána.

Řada zemědělců a včelařů v okolí postižených ploch a také většina spotřebitelů se obává kontaminace sklizně a ovlivnění okolního prostředí. Protože se rostliny mohou přenosem pylu v období květu kukuřice v červenci a srpnu nekontrolovaně množit, nelze ekologické důsledky odhadnout.

Teprve nedávno připustila evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA), že pyl kukuřice MON 810, který vykazuje účinky chemického insekticidu, představuje vážné riziko pro motýly a jiné druhy hmyzu. Kromě toho existuje nebezpečí, že geneticky modifikovaný pyl bude dále šířen medonosnou včelou nebo se dostane do včelího medu. Pokud je včelí med kontaminován geneticky modifikovaným pylem, musí být stažen z prodeje a zlikvidován.

V ČR se každoročně konají pokusy s výsadbou geneticky modifikované kukuřice GA21 firmy Syngenta. Tato kukuřice obsahuje gen, který v rostlině vytváří protein, který kukuřici chrání před účinkem chemického insekticidu od stejné firmy s názvem round up. V praxi to pak vypadá tak, že na poli postříkaném jejich insekticidem round up vše živé uhyne, pouze kukuřice GA21 přežije.

Právě v době květu kukuřice v červenci a srpnu mají včely u nás většinou akutní nedostatek pylu. Není proto výjimkou, že navštěvují i porosty kvetoucí kukuřice. Pokusná místa v Česku, kde se sadba kukuřice GA21 testuje: Popůvky, Pohořelice nad Jihlavou, Ivanovice na Hané, Jarohněvice (zdroj z internetu)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749)

>Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru? Petr <
-----------------------------------------------------------
V BAUMAXU ani OBI takové nenajdete. Podívejte se na stránky výrobce čerpadel Grundfos. Vyrábí kalová čerpadla která snáší teplotu přečerpávané kapaliny až 70 st.C. Musíte se podívat do nabídky. Před dvěma roky jsem takové pořídil za 5 750,- Kč. Z plastových vodovodních trubek jsem zhotovil "vírník" aby čerpadlo nevyhazovalo roztok ze sudu. Používám horkou vodu z boileru cca 50 - 55 st. C. Jsem naprosto spokojen. Za 15 minut je cukr rozpuštěný.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 7. 2009
Re: Zakladni statisticke udaje pro Cesko (36659) (36665) (36751)

A zde je promptni prave prisla odpoved ministerstva zemedelstvi:

včelařská statistika je zveřejňována v Situační a výhledové zprávě Včely, kterou najdete na stránkách MZe. Tato zpráva vychází 1x za 2 až 3 roky, poslední je 2007 a v letošním roce bude publikována opět v říjnu. Počty včelařů v roce 2008 – 47 128, počet včelstev k 31.10. 2008 – 461 086
včelařů v roce 2007 – 48 919, počet včelstev k 31.10. 2007 – 520 084

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 7. 2009
RE: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36745) (36756)

A u silných to bude jen malá část z celé plochy těch 10 rámků V
> životě jsme doma trubce neomezovali a dávali vždy 1 rámek na nástavek a když
> dám dva tak se ten druhý bývá s dělničinou nebo smíchaný. Za průlom tak lze
> považovat konec omezování trubčiny.

Pravda je ze, nekdy to byva namichane s delnicinou ale nekdy ne. Zdrejme to neco o vcelstvu vypovida - sila apod.

Mam vcelstva co si postavily 4 ramky trubciny 39x24 a zakladly. A mozna by si postavily jeste vice, kdo vi. Je to pak pri proletech paradni hukot. A mel jse taky vcelstvo co vystavelo trubcinu a chovalo minimum trubcu, ramky zustaly prazdne - jakoby na neco cekaly - tam jsem nechapal. Silne vcelstvo. Najare nazebrovane.

Kazdopadne si take myslim ze o nejaky rizeny nadbytek nejde, jen dostanou prilezitost at si delaj co umi. Jak si muzem myslet ze je donutime delat vic trubcu nez oni samy chteji??

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 7. 2009
RE: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36745)

Již ten název nadbytek trubců je zavádějící včelstvo bude mít trubců jen tolik kolik uzná samo za vhodné. Celá tato teorie vychází z představy že trubci jsou darmožrouti a proto celá staletí jejich počet někteří s chovatelů jejich počty silně omezovaly a dnes trpí představou o jejich nadbytečnosti. Skuste dát do nástavku slabšího včelstva deset stavebních rámků a možná nebudete mít ani jeden s trubčinou. A u silných to bude jen malá část z celé plochy těch 10 rámků V životě jsme doma trubce neomezovali a dávali vždy 1 rámek na nástavek a když dám dva tak se ten druhý bývá s dělničinou nebo smíchaný. Za průlom tak lze považovat konec omezování trubčiny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: rozhovor v rozhlasu - LBV
> Datum: 15.7.2009 21:48:22
> ----------------------------------------
> Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
> nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
> rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
> trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
> mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
> než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
> předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
> natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
> blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
> J.T.
>
> ...
> > LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem.
> ...
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (80.188.226.13) --- 16. 7. 2009
koupím med

Zdravím,
pokud chce někdo prodat med, mám zájem koupit cca 1000kg. Cenu respektuji a určitě se dohodneme.
Kontakt: 776 189 667
Děkuji,
Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 16. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36750) (36753)

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/jak-jsem-krmil-vcely
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005111401

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 16. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36750)

Potvrzuji, odzkoušené s kvalitním čerpadlem (6.000,- Kč).
A přidáte-li jen trochu teplou vodu, nic neumícháte. Pojistka vyhazuje a jen čekáte až zase na 1-2 minuty sepne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 16. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749) (36750)

To staré české kovové kalové čerpadlo - fotku najdete na fascinovaném včelaři jsem viděl používat i na farmách na rozmíchávání mnoha kubíkových nádrží cukru. A v podmínkách v jakých jsme ho viděl pracovat na stavbách atd. si nemyslím že by při rozumném zacházení něco hrozilo.

Z nových čerpadel byl kdysi na včelařskýchnovinách.cz popsán postup s nějakým žlutým plastovým.

K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo. Disponovalo dostatečným výkonem, když mířila tryska ze dna směrem nahoru, tak nad hladinou roztoku byla ještě velká boule a sud mi začal přetékat. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 7. 2009
Re: Zakladni statisticke udaje pro Cesko (36659) (36665)

Dekuji.

S CMSCH to neni jednoduche, oni data neposkytuji (pouze sbiraji), odkazuji na ministerstvo zemedelstvi a tam je treba nejprve o informace pozadat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 7. 2009
Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou (36749)

Nechci kazit radost z napadu, ale kalova cerpadla nejsou urcena k cerpani vysoce viskoznich roztoku jako jsou ty cukerne. Budou se proto prehrivat, tim padem i vypinat a pokud k tomu pridame vyslovne upozorneni vyrobce, ze cerpadlo neni urceno k profesionalnimu pouziti, je nasnade, ze muze timto zpusobem rychle odejit.

Ja mam za to, ze vetsina tech kalovych cerpadel je montovana v jedne cinske fabrice, pouze se lisi barvou plastu, nalepkou atd.

Cerpadlo na med by melo bez potizi cerpat i cukerny roztok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (193.165.74.84) --- 16. 7. 2009
čerpadlo s tepelnou pojistkou

Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru?
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36745)

>Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
J.T.<
------------------------------------------------------------
To záleží na úhlu pohledu. Včely, ty to vědí již dávno. Ale mnozí včelaři ne. Mnozí včelaři ještě dnes považují trubce ve včelstvu za něco nepatřičného. Proto v jejích včelstvech včely pro stavbu trubčiny prostor doslova kradou. Zveřejněná "metoda LBV" vlastně není o včelách a trubcích, ale o včelařích. I když to nebylo záměrem autorů. Zveřejnění metody můžeme přirovnat ke kameni hozenému autory do naší poklidné bažinky, který rozčeřil hladinu. Starým zajetým praktikům to nic neřekne. Ti již mají své názory vytříbené a nikdo je nebude poučovat. Snad ti mladší si uvědomí, že ne vše co se od starých praktiků učí jako dogma je to pravé ořechové. Abych ale starým praktikům nekřivdil. Jako malý kluk jsem díky svému otci poznal dva, kteří včelstvům nechávali trubčinu stavět i když za to sklízeli posměšky od těch, kteří v té době razili nejnovější Sovětské zkušenosti. To je ale stará známá daň za vlastní názor. A tak můžeme jen počkat, až to přijde z Ameriky. Jako třeba "Zebrování". To potom bude díra do světa .... :-))
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 15. 7. 2009
Re: Končí snůka (36731) (36736)

daval sem do včelpa (obora), za kvetovy 58,- za medovicovy 62,-, srážka
za vlhkost je 3,- na kilo....


petr j.

KaJi napsal(a):
> Za kolik se na konec vykupoval med?
> Pokud někdo dával do výkupu? A měl co.
>
> Karel
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 7. 2009
Re: (36701) (36711) (36712)

Někdo radí matku počůrat :-)To opravdu někdo dělá? Opravdu mě to pobavilo. MV
-----------------------------------------------------------
Údajně ano. Jelikož se však jedná o našeho poměrně dobře známého včelařského odborníka a já mám tuto informaci pouze zprostředkovaně - ne přímo z jeho vlastních úst, nebylo by ode mne etické jej jmenovat. Prý má touto metodou poměrně vysoké procento úspěšnosti. Nejlepší ověření je metota pokusu. Pozor ale na žihadlo do onen úkon provádějícího orgánu. Je to bolestivé a pro nás bez významu. Již nenatékáme :-)).
Přeji mnoho úspěchů. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 15. 7. 2009
RE: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613)

Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
J.T.

...
> LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem.
...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.77) --- 15. 7. 2009
Re: (36701) (36711)

Asi nic z toho článku není můj vynález. Vše jsem převzal od starých praktiků. Výměnu matky pomocí staré dnes např. používá známý chovatel Singer a RNDr Dibus ze Slovenska. Vše samozřejmě využívám i já s poměrně vysokým procentem úspěšnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 15. 7. 2009
Re: Pokud to zajima (36738)

Myslím si, že to je důležitá zpráva. Uzavírá předkolo právních úkonů před záměrem prodeje jednoho z posledních majetků státu. Lesy se budou prodávat. Takže jak je nezajímavá tato souvislost s Liechtensteinským majetkem? Přeci se může zprivatizovat. (i se včelaři, které si všeobecně stát hýčká) ;-)


............
Zdenek (79.127.160.5) --- 15. 7. 2009
Pokud to zajima
>Hospodarske noviny prinesli vcera zpravu, ze Ceska republika uzavrela konecne diplomaticke styky s knizectvim Liechtenstein.
Liechtensteinum patrily v minulosti rozsahle lesni pozemky, predevsim na Morave (dnes Lesy CR) zabavene jim ceskoslovenskym statem po roce 1945. Ceska vlada se nechala take slyset ze, knize se zrekl naroku na rodinna sidla v Lednici a Valticich, coz muze uklidnit jinak tradicne negativne smyslejici verejnost ve vztahu k cizincum.

Proc tato zprava sem? Sprava liechtensteinskych lesu v minulosti proslula moudrym obhospodarovanim svych lesu, coz prospivalo take zdejsim vcelarum.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 15. 7. 2009
Re: Končí snůka (36731) (36737) (36740) (36741)

Naposledy se točilo okolo 15 srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
R. Polášek
------
Pokud se někde pěstuje svazenka na semeno (většinou podhůří, málo to vydělává) tak se dá taky točit v srpnu.

Letos prvně mám skoro 50ha u jednoho stanoviště. Takže jsem zvědav, oproti jiným rokům sucho není :-), půda tam je dobrá a už se těším, až se tam půjdu podívat. Jsem docela napjatý. Tohle pole zachrání asi snůšku včelařům široko daleko.

Doam vidím na podložce pyl černý jak mletý mák. Napdá mě právě ten mák. Je ještě nějaký jiný černý pyl v tuto dobu?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 7. 2009
Re: Končí snůka (36731) (36737) (36740)

Souhlas
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 15, 2009 2:20 PM
Subject: Re: Končí snůka


Řekl bych to jinak. Snůšková situace je obec od obce pokaždé jiná. Vyžaduje
to znalost místních podmínek, sledování situace a hlavně neblbnout podle
ukvapených rad a dogmatických návodů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Končí snůka
> Datum: 15.7.2009 10:37:15
> ----------------------------------------
> Tak před 20 lety bylo v tuto dobu produkční období v plném proudu.
Probíhala
> předposlední snůška, zbytek opožděných lípových květů a k tomu medovice z
> lesa. Točilo se zhruba poslední týden v červenci. Potom se vzaly včely a
> odvezly do jetele. Pokud bylo sucho, byla poslední snůška z jetele na
> semeno. Ale i mimo jetel v lese něco přibylo. Naposledy se točilo okolo 15
> srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Voprálek" <voprka/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 14, 2009 6:27 PM
> Subject: Končí snůka
>
>
> > Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas
na
> > krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak
> > doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto
příspěvky,
> > že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
> > Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali
do
> > včelstev,které letos neuspokojily.
> > Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 7. 2009
Re: Končí snůka (36731) (36737)

Řekl bych to jinak. Snůšková situace je obec od obce pokaždé jiná. Vyžaduje to znalost místních podmínek, sledování situace a hlavně neblbnout podle ukvapených rad a dogmatických návodů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Končí snůka
> Datum: 15.7.2009 10:37:15
> ----------------------------------------
> Tak před 20 lety bylo v tuto dobu produkční období v plném proudu. Probíhala
> předposlední snůška, zbytek opožděných lípových květů a k tomu medovice z
> lesa. Točilo se zhruba poslední týden v červenci. Potom se vzaly včely a
> odvezly do jetele. Pokud bylo sucho, byla poslední snůška z jetele na
> semeno. Ale i mimo jetel v lese něco přibylo. Naposledy se točilo okolo 15
> srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Voprálek" <voprka/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 14, 2009 6:27 PM
> Subject: Končí snůka
>
>
> > Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas na
> > krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak
> > doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto příspěvky,
> > že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
> > Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali do
> > včelstev,které letos neuspokojily.
> > Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 15. 7. 2009
Re: Pokud to zajima (36738)

Proc tato zprava sem? Sprava liechtensteinskych lesu v minulosti proslula moudrym obhospodarovanim svych lesu, coz prospivalo take zdejsim vcelarum.
-----------
Měly tam paseky zarostlé maliním, spousta podrostu, náletových vrbiček a jív, velké plochy "nekulturního lesa" tedy přirozeného a nepodřízeného produkci dřeva.

Nevím jestli to co starý hajný označí za pěkný les je pěkné pro včely. Ukázkové lesy, co jsem takto viděl, to byly pěkně vyrovnané řady smrků a nic mezi tím, paseky s mladými stromky pěkně vysekané od malin atd.

Pěkný les pro včely mám za barákem. Pochází z doby Sovětský svaz náš vzor a prý se sázel tak, že na každý metr se dala sazenice myslím lípy, borovice a dubu. A co se ujalo to tam zůstala. Na pohled velmi nepěkný les. Teď v něm kvete lípa malolistá.
Škoda že tahle věc se víc nekopírovala.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76391 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 36739 do č. 36799)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu