78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36842)

>No, někdo zalistoval v nějakých starých souhrnech zpráv, protože v letní okurkové sezóně potřeboval vyplnit kus papíru nebo obrazovky

Ano, soucasna vysadba je leckde opravdu naprosto tragicka, nemozne jehlicnany, vsechny exoticke blbosti a lipy se dokonce kaceji. A zar par let se to znelibi (jak take jinak) a promrhaji se penize zase jinak.

Cim to je, ze uz nahore nesedi komunista, ktery vsechno hlidal pevnou v rukou? ja myslim, ze ne tak presne, ale je to urcity projev upadku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 22. 7. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1920

6.3. Schuze delegatu svazu ceskoslovenskych vcelaru v Brne.Ze Slovenska poslan omluvny list,Dolezal a Kozlik vysvetluji:v ZU Brno bylo vse zmeneno:zavazne odebirani casopisu,zruseni primych clenu.zmena stanov.Neni zadnych prepazek,ktere by nedovolovaly spolkum-Sdruzeni-se do ustredniho spolku se vratiti.Na uhrazeni nakladu kazde ZU dle poctu clenu,20haleru na clena.V zadne zemi nebudiz vice nez 1Zemske Ustredi.

ZU Brno valna hromada: predseda Dolezal hovori o tezkych pomerech nastalych po valce svetove.Touzi po tom,aby vsichni byli spravedlivymi a opravdove uvedomelymi cechy,po vzoru vcelicek.Navrhuje pozadati Pozemkovy Urad o velkostatek v Bohuticich pro vcelarskou skolu.Dle navrhu delegata Bilka, vykonana volba aklamaci.Fiala navrhuje: starostou Dolezala, namestky Valis,Prikryl,tajemnikem Zasmeta,pokladnik Silhavy. Delegat Brnenskeho spolku zada o subvenci a jine,jak bylo drive projednano.Navrh na zrizeni vcelarske skoly se neschvaluje.

16.5. SVAZ valna hromada. Volby navrzeny aklamaci.
Clenu :Cechy=21000, Morava=7000, Slezsko=600,Slovensko=1500,

ZU Brno : Krajinske spoky se vyzivaji,aby zaslaly memoranda svym poslancum a zadaly o zakroceni.Predsednictvo doufa ze Cukerni komise uzna potrebu zmenit sve rozhodnuti a uvolni v srpnu cele mnozstvi cukru.Vysledek letosniho mizerneho vyrizovani se nam jeste nikdy nedelo ani z nepratelske Vidne.Zda se nam,ze jest to umyslne poskozovani vcelarstvi a hospodarstvi,jest to umyslne stvani abychom nebyli v republice spokojeni,jest to umyslne okradani vcelaru.

14.9.Ministr zemedelstvi Sontag rozhodl zriditi Vyzkumny Ustav.Jednano o koupi dvoru v Nostavic u Prahy.Nyni se mluvi o Uhrinevsi,o komplexu pozemku ktere dostaneme,a neobycejnem povzneseni vcelarsvi podobne jako o Zidlochovicich.

Jos.Kozlik:Bratri...Prichazim se svoji radou znovu,kdy se nam cechum...z navodu madaru,zidu a lidi nezodpovednych cini tolik prikori a prekazek,jako bychom my nemeli dobrych umyslu a nepracovali svedomite pro dobro a blaho svych bratru slovaku a rusu. Na svych cestach 1919 neprihodilo se nic nepratelskeho...Avsak tehdy bylo Slovensko nove zbavovano madarskych bolseviku,lid nebyl postvan a rozestvan, tehdy se cechum dekovalo ze zachranili Slovensko.Prichazim tedy jako pritel a bratr se dvema vecmi pro vcelarstvi důlezite:abyste vcelek svych sirou a ledkem nedusili,ale pridali ke kosum mednikove truhliky,a poridii si medomety na vytaceni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859)

Nejak jsem opomnel natukat do kolonky nahore jmeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834)

>od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily.
Upozorňovat je málo, je třeba konat.

Chtel bych tuto diskuzi jeste trosicku usmernit. Kdyz se poznalo, ze ty cizokrajne lipy pritahuji vcely a cmelaky, kteri pod nemi umiraji, myslelo se, ze nektar obsahuje pro hmyz nejakou jedovatou latku (cukr manitol nebo tak nejak). Leckde se opravdu kacelo!
Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a ejhle ozili.

Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu, ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.

Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.

Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari je proti srsti.

Ostatne kdosi tu porad haleka nad ceskym jazykem a jeho ochranou. Neni snad nase lipa narodnim symbolem? Tak proc si sazeji ve mestech americke lipy? To je jak s tim radarem nebo ne?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766)

>Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen pro produkci biomedu.

Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to muze zpusobit.

Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?

Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar, ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence muze neco dokazat.

A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.

Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet) nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak. Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to nijak neprida.
I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to ve svem okoli znat.
Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni hluboko v minulem rezimu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857)

Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? JK

Pán Kŕapka, ono je to všetko inak. Istého času som matkám zastrihával jedno krídlo, chcel som ich mať pod kontrolou. V čase výletu rojov som vždy čakal pri letáči rojaceho sa včelstva, čakal som na M odlietajúcu s rojom a keďže som vedel že M neodletí, vždy som ju v tráve zachytil. S istotou môžem tvrdiť, že M vybehla z úľa až keď bolo v povetrí už 90% včiel. Roj napriek tomu odlietal a sadol na vetvu stromu bez matky!, a po 20-30 min sa poslušne vrátil do úľa, ale nie vždy, niekedy si polietal, nesadol a vrátil sa do úľa. Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Z toho čo som napísal vyplýva, že M pri rojení hrá druhé husle a rojenie riadia rojové včely.

Vracanie sa včiel na mieste sedenia je logické, za čas strávený na vetve sa niektoré včely zalietali, čiže si miesto osvojili a pamätali sa naň a logicky sa tam vracali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837)

>Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.<
-----------------------------------------------------------
Jsem také toho názoru, že mateří látka se ve včelstvu šíří též za pomoci včelích sosáčků aktivním olizováním celého povrchu těla matky, ale i olizováním míst, která matka navštívila, pokud zde mateří látka (feromon) dosud nevyprchala a jejím předáváním spolu s regurgitovanou (nenatrávenou)potravou ostatním dělnicím a tím je zajištěn koloběh mateří látky ve včelstvu. Tedy, když jsem uzavřel obě matky na několik dnů do jedné přidávací klícky, včely měli přístup k mateří látce pouze omezený přez otvory přidávací klícky a na malé ploše, přestal fermon působit ve větší vzdálenosti(zeslábl, vyprchal)počaly včely pociťovat osyřelost a narazily nouzové matečníky. Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? Vysypeme-li včely na hromadu a dáme jim vybrat z několika matek i na vzdálenost, vždy neomylně naleznou tu svoji a k té se stáhnou a ostatní matky ponechají bez povšimnutí? Je zde tedy otázka zda je olizování jediný způsob šíření mateří látky ve včelstvu zda zde nehraje svoji roli také vůě mateří látky a čich dělnic?
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36836) (36855)

Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely.

6e včely ruší pri vyliahnutí MB alebo úspešne prijatej M, je kontexte ich biologického správania sa. Vo včelstve je M, tým potreba poistky už doznela a včely ich odstránia.

ty usmrtí matka a vykoušou včely.Toto tvrdenie som si niekoľkokrát overoval priamo v čase keď včely po vyliahnutí matky odstraňovali MB. Tie, ktoré boli 1-3 dni pred vyliahnutím a včely ich vyhrýzali žili, preto ich práve valiahnutá M nemohla usmrtiť a ani by to nedokázala, nie ešte fyzicky zdatná a keďže pridávame oplodnenú M, funkcia jej žihadla je už nefunkčná, pretože je zmenené na kladielko.

Potom včely robia poriadky s materskými bunkami bez ich predčasného usmrtenia, ale to je len môj osobný názor.

Ešte jeden príklad: raz som zachránil M, ktorú včely vyhrýzli z predu a snažili sa M odstrániť, M žila, odobral som im ju a vložil do oplodniačika, M sa oplodnila a plodovalana malom priestore, po viac vajíčok, ale zaviečkovaný plod bol s plochými viečkami a pravidelný. Pri hľadaní príčiny som záhadu objasnil, M mala odstránené tykadlo od kĺba, preto nemohla zisťovať obsah bunky a preto hromadily do jednej bunky aj 4-6 vajíčok, z ktorých jedno včely oštrovali.
rochu dlhé, len som chcel tým poukázať na fakt, že odstraňovaná M nebolo v bunke usmrtená!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36836)

To se traduje, ale není to zdaleka takové nebezpečí. Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely. Je fakt, že při vložení klícky s přidávanou
matkou (hned po odstranění staré) matečníky ještě nemají, ale brzy na to
je narazí. Přístup včelám k těstu uvolňuji po3 dnech. Úspěšnost
přijímání je vyhovující (letos z 20 přidávaných zatím 1 nepřijatá). V NN
úlech pro mě nepřichází v úvahu hledat a rušit všechny nouzové matečníky...
K. Čermák

Josef Kala napsal(a):
> ... přidávat matku
> do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní
> a určitě bych zvolil jinou metodu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 21. 7. 2009
Re: Trudokladni vcely (36829) (36832) (36845)

Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice nemuze letat.
______________________________________________________________

Tvrdí se to, ale nikdo to nevysvětluje. Proč trubčice ( fyziologické ) nemohou létat?

S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 21. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36827) (36844) (36848)

Mladý muž hamuj-brzdi, ešte si nepreskočil, ešte si nie za latkou a už kričíš hop. Tých teórií vo včelárskom svete už bolo až nakoniec po nich ani pes neštekol.
Ináč v Tvojich rokoch máš dar písania obdivuhodný, len ho treba podoprieť štúdiom, ktoré Ťa naučí, že ak chceš mať pravdu, každé tvrdenie potrebuje dlhoročný výskum a jeho platnosť v každých podmienkach a kdekoľvek na svete.A v tomto prípade to stále chýba.

______________________________________________________________

Souhlasím. Aby bylo jasno, nepatřím mezi lidi, kteří chtějí mít za každou cenu pravdu. Rád sděluji své názory. Zda-li je to pravda, to ať ukáže čas a zkušenosti.

Jinak co se týče teorie anatomických trubčic, tu jsem samozřejmě nevymyslel já. Je to již starší teorie ( opravdová teorie, nikoliv pouze hypotéza... bylo to odpozorováno výzkumy, bohužel nemám o nich ucelený zdroj ). LBV metoda nadbytku trubců mi připadá jako dokonalý model aplikace této teorie. Mimochodem samotný př. Linhart ve svém prvním článku o LBV metodě ve Včelařství její účinek vysvětloval pomocí teorie trubčic. Přímo o ni nepsal, ale když si to pročtete a porovnáte to s mým předchozím příspěvkem, dojdete k závěru, že je to obsahově velmi podobné. Je to docela paradoxní, protože dalšími články svůj výklad úplně změnil. Ve všech ostatních prací se zmiňuje především o genetické stránce věci ( teorie sobeckého genu ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847) (36849)

Mám nejméně 3 takové lípy nějakých 100-300m od městského stanoviště.
Včely jsem pod nimi uhynulé neviděl, čmeláky ano, ale jen některé roky -
letos ne. Včely na ně houfně létají už od časného rána (v 6:30 čilý
provoz na česnech).

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
> podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
> městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
> nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
> jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847) (36849)

Také by to mohl být samečci. z hmyzu u nás přezimují jen samičky a právě v tuto dobu generace samečků se stává nepotřebnou a umírá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 21.7.2009 16:07:10
> ----------------------------------------
> Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
> podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
> městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
> nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
> jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:57 PM
> Subject: Re: smrtici lipa
>
>
> > Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně
> > atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou
> > vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru
> > neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.
> >
> > Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú
> včely
> > na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého
> > nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli
> > treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou
> > dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť
> > neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z
> generácii
> > a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 21. 7. 2009
Re: prodej matky (36843)

608 98 32 97

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847)

Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:57 PM
Subject: Re: smrtici lipa


> Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně
> atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou
> vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru
> neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.
>
> Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú
včely
> na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého
> nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli
> treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou
> dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť
> neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z
generácii
> a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36827) (36844)

LBV metoda tento systém řeší od základu:
Trubčí plod v dostatečném množství ( 10 000 buněk ) se postará o odčerpání všech nadbytečných krmných kašiček a ještě k tomu krmičky vytíží do té míry, že i přes případné krátkodobé výpadky v plodování je znemožněna tvorba dostatku anatomických trubčic k propuknutí vrcholné rojové nálady a následnému vyrojení.MV

Mladý muž hamuj-brzdi, ešte si nepreskočil, ešte si nie za latkou a už kričíš hop. Tých teórií vo včelárskom svete už bolo až nakoniec po nich ani pes neštekol.
Ináč v Tvojich rokoch máš dar písania obdivuhodný, len ho treba podoprieť štúdiom, ktoré Ťa naučí, že ak chceš mať pravdu, každé tvrdenie potrebuje dlhoročný výskum a jeho platnosť v každých podmienkach a kdekoľvek na svete.A v tomto prípade to stále chýba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841)

Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.

Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú včely na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z generácii a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: Trudokladni vcely (36829) (36832) (36845)

Jiná teorie říká, že trubčice tím, že se dostanou najednou ven a musí se
vžebrávat zpátky do svého úlu utrpí šok a najednou přestanou být
trubčicemi.
Každopádně ten návod funguje a ty z vysypaných včel, které najdou úl a
vžebrají se česnem ( má být zůžené) posílí oddělek o cenné na svůj úl
zalétané létavky.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:27 PM
Subject: Re: Trudokladni vcely


> To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu
on se
> pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .


Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice
nemuze letat. Vyzkousel jsem to, vysypal jsem je na mezidno a do vecera mi
tam zustaly tri vcely a ty jsme pak prohlasil za trubcice. Zkusel jsem je
nadhodit ale i tak padaly na hubu -neletaly.

Zbytek osazenstva se vratillo na puvodni misto do ulu kde uz na ne cekalo
nove osazenstvo oplodnacku s mladou matkou, a zacly normalne fungovat.
Puvodni vcelstvo byl roj - spis poroj kteremu se nasledne ztratila matka.
Uz na stavbe dila bylo poznat ze je neco spatne...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: Trudokladni vcely (36829) (36832)

> To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu on se
> pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .


Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice nemuze letat. Vyzkousel jsem to, vysypal jsem je na mezidno a do vecera mi tam zustaly tri vcely a ty jsme pak prohlasil za trubcice. Zkusel jsem je nadhodit ale i tak padaly na hubu -neletaly.

Zbytek osazenstva se vratillo na puvodni misto do ulu kde uz na ne cekalo nove osazenstvo oplodnacku s mladou matkou, a zacly normalne fungovat. Puvodni vcelstvo byl roj - spis poroj kteremu se nasledne ztratila matka. Uz na stavbe dila bylo poznat ze je neco spatne...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 21. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36827)

Lebo viac trubcov znamena viac nic neprodukujucich pozieracov medu
______________________________________________________________

Tento ,,poznatek,, je poměrně hluboce zakořeněn v naší včelařské tradici. Novodobé poznatky ( metoda LBV je vzorovým příkladem ) ukazují, že to pravda není. Trubci nejsou darmožrouti. Jsou plnohodnotnými členy včelích společenství a jako takových by si jim měl každý včelař vážit a nebránit jejich vzniku.

Dospělí trubci konzumují med kvůli zajištění energie. Každý tvor potřebuje k životu energii. Dělnice také spotřebovávají med. Většinu času trubci věnují nečinnosti v úlu. Jen velmi malou část dne létají na trubčích shromaždištích, kdy vůbec lze hovořit o nějakém plýtvání energií ( medem ). Trubci zahřívají plod, čímž umožňují za chladnějších dní uvolnění většího počtu létavek a starších úlových včel na snůškové činnosti.

Neznám nikoho, kdo by si při aplikaci LBV metody stěžoval, že se mu snížily medné výnosy ( valná většina tvrdí opak ).

___________________________________________________________________________

okrem toho viac trubcieho plodu kladie vecsie naroky na krmenie

___________________________________________________________________________

Žravost trubčích larev je při eliminaci rojové nálady nepřekonatelně efektivní a neznám lepší způsob, jak odčerpat přebytky krmných kašiček, než-li metodou LBV.

Pro ranou fázi jarního rozvoje je typické, že na jednu krmičku připadají 2 i více larev. V průběhu rozvoje se tento poměr posouvá k 1:1, čehož se dosahuje v období mezi prvním dnem vrcholu plodování a prvním dnem vrcholu síly včelstva. Zpravidla nejpozději tehdy se dostavuje latentní rojová nálada ( včely stavějí rojové misky a připravují je k zakladení ). Potom stačí již jen malé krátkodobé omezení plodování ( např. následkem zhoršení počasí, zanesením plodiště nárazovou snůškou, nebo naopak výpadkem snůšky ) a propuká vrcholná ( zjevná ) rojová nálada ( matka zaklade misky a včelstvo se začne kompletně připravovat na vyrojení... hromadná tvorba rojových včel, všeobecné utlumení běžných aktivit ).

Dílčí prvek celého mechanismu rojení souvisí s anatomickými trubčicemi ( pokud někomu vadí tento termín, může místo něho používat termín prostý: rojové včely... anatomické trubčice a rojové včely jsou jedny a tentýž objekty ). V době před a v průběhu latentní rojové nálady anatomické trubčice vznikají následkem neupotřebení všech krmných kašiček. Přebytky kašiček zkonzumují krmičky. Následkem toho se jim zvětší tukobílkovinné zásoby a zduří jim vaječníky, což ovlivní jejich chování. Jednoduše řečeno: přestanou pracovat ( úplně neaktivní nejsou: zahřívají plod, pomáhají při klimatizaci úlového prostoru a částečně se podílejí na snůšce ( zpracování zásob ), mimo to stavějí rojové misky ). Jakmile stoupne jejich počet nad určitou mez, latentní rojová nálada přechází do vrcholné.

Včelstvo je organizmus, který je stavěn na nepřetržitý růst. Jediným vnitřním limitujícím faktorem je matka. Ta není schopna neomezeně zvětšovat svoji výkonnost. V každém průměrném ( i ve slabém ) včelstvu musí v průběhu jarního či až časně letního rozvoje dříve nebo později nastat den, kdy matka začne klást maximum vajíček, co jí biologické vlohy ještě umožní. Nejpozději tehdy se včelstvo dostává do vývojové krize předznamenávající rojení. V průběhu jara se včelstva chtějí i přes dosažení vrcholu kladení neustále rozvíjet, proto tvorba krmných kašiček neklesá ( ,,výkrmnost,, krmiček neklesá, včelstva jsou neustále schopná fungovat s krmičko-plodovým poměrem daleko převyšující vrcholové 1:1 ). Logickým důsledkem tohoto stavu je neodvratný vznik nadbytků krmných kašiček a následná tvorba rojových včel.

LBV metoda tento systém řeší od základu:
Trubčí plod v dostatečném množství ( 10 000 buněk ) se postará o odčerpání všech nadbytečných krmných kašiček a ještě k tomu krmičky vytíží do té míry, že i přes případné krátkodobé výpadky v plodování je znemožněna tvorba dostatku anatomických trubčic k propuknutí vrcholné rojové nálady a následnému vyrojení.

___________________________________________________________________________

viac trubcieho plodu znamena aj viac kliestika.

___________________________________________________________________________

Po letošní zkušenosti souhlasím. Chce to provádět varroamonitorig a podle potřeby léčit, léčit, léčit!

Dnes mám v plánu, že si u předsedy naší ZO vyprosím Gabony. Rozhodně je nemíním vládat až kolem 10. srpna jako vloni a předloni.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 21. 7. 2009
prodej matky

Dobrý den přátelé včelaři,nemá někdo z vás na prodej oplozenou matku?Napište číslo a já zavolám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841)

No, někdo zalistoval v nějakých starých souhrnech zpráv, protože v letní
okurkové sezóně potřeboval vyplnit kus papíru nebo obrazovky, na kterou
neměl skutečně aktuální zprávy. Tohleto se ví nejméně 20 let. Možná i mnohem
déle. Aspoň před nejméně 20 lety se o tom psalo ve včelařské literatuře.
Akorát že dneska to můžná pomůže k tomu, aby se někteří radní v některých
městech chytlili za nos a místo cizokrajných stříbrných lip požadovali lípy
místní, velko nebo malolisté. Vypadá to totiž, že sazenice líp stříbrných
jakožto cizokrajné dřeviny se dodávají za mnohem větší peníze, tudíž
zahradnictví či zahradní nebo městští architekti, kteří dostanou zakázku,
mají z použití stříbrných lip větší vývar než třeba z malolistých. Jejichž
sazenice se dají jakožto místní dřeviny klidně vytěžit u nejbližšího potoka
a nemusí na to být nějaká zahradní školka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 21, 2009 12:06 PM
Subject: Re: smrtici lipa


> Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně
> atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou
> vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru
> neprodukuje, nebo jen minimum.
>
> Je to jako se souší, která neobsahuje med, ale jen úlovou vůni. A ta vůně
> by v porovnání ale musela být udržovaná, trvalá a silná. A těch plástů
jako
> plocha by muselo být jako povrch koruny stromů v součtu celkem. Někde to
je
> opravdu problém a asi by to bylo nejlepší s tou pílí opílit. ;-)
> .......
> Zdenek:>Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka".
> Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato
lipa
> znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti
> slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem
letu
> prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu
> odletet.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831)

Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru neprodukuje, nebo jen minimum.

Je to jako se souší, která neobsahuje med, ale jen úlovou vůni. A ta vůně by v porovnání ale musela být udržovaná, trvalá a silná. A těch plástů jako plocha by muselo být jako povrch koruny stromů v součtu celkem. Někde to je opravdu problém a asi by to bylo nejlepší s tou pílí opílit. ;-)
........
Zdenek:>Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka". Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato lipa znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem letu prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu odletet.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: P?id?n? matek (36822) (36826) (36833)

> Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu
> Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce
> se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového
> těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces
> výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však,
> že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.

Poprve jsem byl take prekvapen, jak muze byt matecnik a nova pridana matka na plastu - odporuje to tomu co se rika a co jsem cetl :-))

A co kdyz tak jak mi nekdy jedem pri vymene matky na jistotu (treba bez plodu) tak jedou i vcely na jistotu? Matka je veznena a nevedi ze prijdem a pomuzem ji osvobodit. Tak si narazi nouzaky - pro jistotu....

Nebo v case kdy jeste neni cele vcelstvo pod feromonovou kontrolou nove matky (na zacatku vymeny) narazi matecniky, no a pak ji casem diky jeji atraktivite prohlasi za svou kralovnu a nechaji ji matecniky odstranit nebo to udelaji dokonce samy.

Predat materi latku usty ve velkem vcelstvu taky asi chvili trva? A je otazka za jak dlouho si nove matky pres klicku liznou - hned???

A ktere vcely si liznou a latku po ulu roznesou - mlade vcely, ci prave vylihle co nepoznaly matku? i pres odpor starsich zakouslych do mrizky?

zas spousta otazek :-) = nuda v praci - pardon...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: P?id?n? matek (36822) (36826)

> Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk
> vykousaných z boku.
> ------------------------------------------------------------
> Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky
> okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť
> náhradný chov a vy hovoríte, že ste našiel vo včelstve niekoľko zrušených
> MB (predpokladám NCH) a potom, nové matky nemohli byť vložené do včelstiev
> v dobe odňatia starých matiek, ale oveľa pozdejšie . V NCH môže byť
> zaviečkovaná MB o 5 dní, ale obyčajne je to neskoršie. Tak potom boli nové
> M vložené do včelstiev v ten istý čas a boli uzavreté do doby zaviečkovania
> prvých MB, alebo nové M boli vlože oveľa pozdejšie.


Osobne jsem se uz s tim parkrat setkal. Nova vymenena matka a vedle matecnik :-) Bud uz zruseny matkou nebo pred zrusenim. Mam na mysli vymenu stare matky za novou pres klicku ve ktere se nova matka min dva dny vezni - predpokladam ze to tak delal i pan Krapka - diky Vam za upozorneni na pekny clanek v MV - nejak mi lehce unikl coz je skoda protoze jsem to zrovna potreboval. Urcite tu metodu vyzkousim, zda se to jako dobra finta jak osalit vcely :-)

"Za mlada" jsem matky menil nevedomky v podstate s odkladem - coz je dost prace hlavne s lamanim matecniku u NN a pro vcelstvo to taky neni ono, ale bylo to u me 100 procentni.

Dva roky uz jedu dle toho co jsem se docetl a posleze i dostal navod na vymenu matky. A to tak ze starou vyjmu a novou vlozim mezi plod v klicce, pockam dva-3dny dle chovani vcel na klicce a pak ji necham vysvobodit. Vcely si pri tom vetsinou narazi nouzove matecniky. Matka si je pak sama zrusi.

Nekolikrat jsem videl nejdriv matecnik - ky , pak podlehl panice :-)) a pak zahledl novou pridanou matku. Z toho plyne ze je potreba pockat s kontrolou tyden a ne jak ja-sasek riskovat uz druhy, treti den :-) Pan Dvorsky to hezky popsal v clanku.

Neni to jiste nejbezpecnejsi zpusob, ale hledejte matecniky na 30nn ramcich. Uspesnost teto metody je u me neco malo pres 90% u produkcnich vcelstev.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36836)

Termínově to podle toho jak to př. Křapka uvádí vychází jako reálné. Jen ty
matečníky musel při hledání staré matky přehlédnout.

Ste úplne mimo. Pr. Křapka nič neprehliadol, urobil presne to čo radí známa 9 dňová metóda, odobrať M a na 9 deň pridať mladú M, v jeho prípade dal mladú do klietky so starou, ale to na veci nič nemení, feromón starej na mladú neprejde, má svoj genetický kód od svojho zrodenia, až po koniec života.

Pravda je jediná, ak včelstvo nemá možnosť sa dostať k feromónu cez svoju M a ani cez plod, ktorý je nositeľom toho istého génu, prijme novú matku bez svojich "pripomienok", ide mu o svoju záchranu. Ako to včelár urobí, je len v použití technologického postupu výmeny M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833)

Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.

- zabiť starú M a vložiť ju do klietky je zbytočný efekt, nemá žiadny racionálny základ a vplyv na prijatie M. podstatné bolo, že vo včelstve nastal stav, aj za prítomnosti mladej matky v klietke, ako by tam matka nebola a včely robili náhradný chov.

Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.
Teda pridanie M vo vašom prípade bolo založené, na odstránenie kontaktu včiel s matkou (zabitá a vložená v klietke), mladá taktiež s mŕtvou matkou a tým došlo k vlastnej záchrane včelstva, vychovaním novej matky. V čase vypúšťanie mladej matky bo stav včelstva bez vplyvu pôvodnej matky.
Ak využijeme tento poznatok, že chuť matky je tým základom na prijatie matky, potom stačí na určitý čas oddeliť plod od včiel kde M pridávame, čím vyvoláme efekt na okamžité pridanie M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 20. 7. 2009
RE: Přidání matek (36822) (36826) (36833)

Možná počítám špatně, ale zdá se mi, že se nic překvapivého nestalo. Nouzové
matečníky založilo včelstvo ještě za přítomnosti živé původní matky. Po
vložení klícky s novou matkou a usmrcenou původní ( a po klícce rozetřenou)
matkou včelstvo plynule "přepřáhlo" z feromonů uhynulé matky na feromony
přidané matky a tu po vyběhnutí z přidávací klícky považovalo za svou. Ta
ihned po "vylíhnutí" z přidávací klícky splnila svůj úkol nově nastoleného
vládce: zlikvidovala své "protikandidáty". Proběhlo něco jako tichá výměna
za přispění včelaře, kde se věci za přispění zajímavé metody odehrály v
pravý čas.
Termínově to podle toho jak to př. Křapka uvádí vychází jako reálné. Jen ty
matečníky musel při hledání staré matky přehlédnout. Protože přidávat matku
do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní
a určitě bych zvolil jinou metodu.

Považuji proto sdělení př. Křapky za zajímavou informaci. Dodávám, že
vlastní podobnou zkušennost nemám.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Monday, July 20, 2009 10:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Přidání matek

>Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky
okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť
náhradný chov <
----------------------------------------------------------
Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu Moderní
včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce se starou
usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového těsta. To
znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces výměny trvá
cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, že
přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
Zdravím JK

V příspěvku z 13.7. př. Křapka píše:
..........
Způsob přidávání nové matky za přítomnosti usmrcené matky staré. Tento
způsob jsem uplatnil minulý týden když jsem dostal poštou 2 inseminované
matky
........
Tento způsob jsem uplatnil o několik dnů později u dalších čtyř produkčních
včelstev s matkami z vlastní produkce. Jejich přijetí budu kontrolovat
koncem tohoto týdne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834)

Já mám před úly mrtvé trubce . Už vím proč!
Já celý život pracoval v jako zahradník sadovník a včely na tyto lípy nelétají. jen ojediněle zato je tam mnoho jiného hmyzu
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 20.7.2009 22:40:58
> ----------------------------------------
> Zdeněk:
> ...Predpokladam, ze ucitele vcelarstvi na svych dotovanych prednaskach na
> toto pravidelne upozornuji.
> ----
> od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily.
> Upozorňovat je málo, je třeba konat.
> Popíliť!
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831)

Zdeněk:
....Predpokladam, ze ucitele vcelarstvi na svych dotovanych prednaskach na toto pravidelne upozornuji.
----
od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily.
Upozorňovat je málo, je třeba konat.
Popíliť!

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826)

>Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov <
----------------------------------------------------------
Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 7. 2009
Re: Trudokladni vcely (36829)

To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu on se pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pete Mal <cscipion/=/yahoo.com>
> Předmět: Trudokladni vcely
> Datum: 20.7.2009 17:59:28
> ----------------------------------------
>
> Stalo sa mi v jednej rodine, ze matka sa asi nevratila z oplodnenia a vcely
> zacali klast trubcov.
>
> Pridal som tam plodujucu matku (spolu s 5 ramikami plodu a vciel z odlozenca),
> ale neprijali ju a dalej kladu trubcov.
>
> Co robit v takomto pripade?
>
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 20. 7. 2009
smrtici lipa

Dulezity clanek pro vcelare:

http://www.lidovky.cz/exoticke-lipy-zabijeji-ceske-cmelaky-ti-hynou-po-tisicich-pmq-/ln_domov.asp?c=A090720_173823_ln_domov_ani


Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka". Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato lipa znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem letu prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu odletet.

Vcelari organizovani v CSV by toto meli vedet a preventivne pusobit v mistni obci proti vysadbe takovych cizokrajnych lip. To jaksi k vyspelemu vcelarstvi patri. Vcelari by vubec meli ve sve obci provadet osvetovou cinnost ohledne vysadby nektarodarnych stromu a rostlin. Pak by je leckde nepovazovali za sveraznou particku duchodcu. Predpokladam, ze ucitele vcelarstvi na svych dotovanych prednaskach na toto pravidelne upozornuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 20. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816) (36818) (36821) (36825)

Ano Milane,je to jakákoliv síťka s oky tak asi dva krát dva mm,(kidně i perlinka)rýsováčkama přichycená na rámeček tlouštky 1-2cm.Včely z obou dvou včelstev jsou v kontaktu,ale nemůžou navzájem se promíchávat.Dříve,jako začátečníkovi mě někteří včelaři varovali,že jestliže tuhle přepážku oddělám a včelstva neoddělím alespoň novinovým papírem,tak že dojde ihned ke kolapsu a včely se navzájem "poperou" a zlikvidují i tu jednu matku,která ve včelstvu zůstává.Tohle jsem se také očas dočetl ve starší včelařské literatuře,ale napsal to asi ten,kdo tento způsob spojení nikdy nevyzkoušel.Včelařství je hodně založené na dogmatech,které se s oblibou přenášejí z otce na syna.Každý,kdo si najde vlastní cestu,kterou odzkouší,vhodnou pro dané klimatické podmínky,tak musí mít zákonitě úspěch.Taky se někteří včelaři podivují,jak je to možné,že odělek,který vytvářím pod produkčním včelstven není vyloupen.Sám to přesně nevím,nikdy se mě to nestalo,ale asi je to tím,že oddělek vytvářím minimálně z osmi zaplodovaných rámečků z velkým množstvím mladušek a vytvářím ho v pozdních hodinách.Přes noc se oddělek zkonzoliduje a následný den ma zformovanou obranu.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal (e-mailem) --- 20. 7. 2009
Trudokladni vcely


Stalo sa mi v jednej rodine, ze matka sa asi nevratila z oplodnenia a vcely zacali klast trubcov.

Pridal som tam plodujucu matku (spolu s 5 ramikami plodu a vciel z odlozenca), ale neprijali ju a dalej kladu trubcov.

Co robit v takomto pripade?





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 20. 7. 2009
Re: P???ezy 159 L (36673)


Přířezy vyrábí na Langstroth 159 L. Nerad, Bálkova Lhota u Tábora www.inerad.wz.cz jsou s drážkou mám je od něho a jsou k nezaplacení přesná práce. Franta




> ----------------------------------------
> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159 takové,
> že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti
> drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal (e-mailem) --- 20. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV


V com je vlastne prinos tejto metody? - donesie potom takato rodina viac medu?

Lebo viac trubcov znamena viac nic neprodukujucich pozieracov medu a okrem toho viac trubcieho plodu kladie vecsie naroky na krmenie a viac trubcieho plodu znamena aj viac kliestika.
Ja prave naopak pri prehliadkach vecsie plochy trubcieho plodu nicim.

--- On Sat, 7/18/09, Vorja <e-mail/=/nezadan> wrote:

> From: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Subject: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Saturday, July 18, 2009, 8:40 AM
> LBV metoda není založena na
> nabídce, ale na přinucení. Stavební rámky se
> postupně vkládají do centra plodové plochy ( dva
> stavební rámky nesmějí být
> vedle sebe! ). Já používám alespoň 6 stavební rámků
> 42x17 ( každé včelstvo
> ). Nelze je vložit najednou. Pokud se naučíte
> vychytávat správnou chvíli,
> nebudete mít problémy s jejich zastavěním trubčinou a
> zakladením. Stavba
> trubčiny v podmetu, volná stavba ( včelaření bez
> mezistěn ), či krycí
> stavební rámky nemají s LBV metodou nic společného.
> ---------------------------------------------------------------------------
> ---------------------------------------------------------
> Také je to po dvouleté aplikaci metody LBV můj názor,
> že je to metoda
> přinucení včelstev chovat nadbytek trubců. Je to ale
> správné?
> Navržená metoda LBV byla ověřena autory v oblast i a
> době dobrých
> snůškových podmínek. Tyto podmínky však nejsou
> stejné v různých částech
> naší republiky. Pokud jsou včelstva silná, trvalá (
> nebo téměř trvalá )
> snůška,  pak se metoda LBV jistě projeví 
> kladně. V horších snůškových
> podmínkách, kde nelze normálním způsobem docílit
> silná včelstva, je její
> plošné nasazení  spíše kontraproduktivní.
> Proto se domnívám, že je potřeba provést odborné
> ověření pro různé snůškové
> podmínky a sílu včelstev, vyhodnotit výsledky a
> předložit upřesňující
> doporučení široké včelařské veřejnosti. Je
> nejvyšší čas pro naplánovaní
> této akce. Nebo to raději necháme včelařícím
> včelařům, aby byli sami sobě
> výzkumáky? Snad nám může něco napovědět i ohlas na
> tuto metodu v cizině.
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822)

Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk vykousaných z boku.
------------------------------------------------------------
Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov a vy hovoríte, že ste našiel vo včelstve niekoľko zrušených MB (predpokladám NCH) a potom, nové matky nemohli byť vložené do včelstiev v dobe odňatia starých matiek, ale oveľa pozdejšie . V NCH môže byť zaviečkovaná MB o 5 dní, ale obyčajne je to neskoršie. Tak potom boli nové M vložené do včelstiev v ten istý čas a boli uzavreté do doby zaviečkovania prvých MB, alebo nové M boli vlože oveľa pozdejšie.
Nakoniec , niekedy pred 25 rokmi bol popísaný spôsob včelárov z Moravy, ktorí mali odskúšané spôsoby pridania matiek pomocou umelých meterských buniek už na 5 deň od odobratia M, v čase zaviečkovania buniek z NCH. a to všetko bez bez "pomazania" obsahom z rozmliaždenej odobratej M, čo s prijatím matky nemá z biologického hľadiska nič spoločné.

Potom prijatie M je výsledok straty vplyvu materskej látky starej M a zaviečkovaného plodu, pretože včelstvo ako také už nemá čo prekážať prijatiu novej matky. Včely prijímajú materskú látku ako chuť a nie ako vôňu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.132.179.14) --- 20. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816) (36818) (36821)

Děkuji panu Petrovi za podrobnější popis jeho metodiky ošetřování včelstev, i když jak vypadá Vaše síťka jste nenapsal.Usuzuji, že to bude dvojitá síťka proti mouchám do oken v rámu asi 2cm silném,kterou používají někteří chovatelé matek na osiření včelstva.Pokud ne-opravte mne.

Panu Turčánimu děkujiza link a svolení k soukromému kontaktu. V této době mám již matky odchované a nové oddělky praskají ve švech. Takže Systém dvou včelstev budu skoušet až příští rok až Vaše pojednání pořádně nastuduji. Budu-li mít potíže dovolím si Vás kontaktovat. Slovenské včelařské stránky též navštěvuji a Vše články si velmi cením.
Milan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 20. 7. 2009
RE: Zabité zaškolkované matky (36774) (36785)

Děkuji za radu, druhá vsádka už se líhne beze ztrát. Nechal jsem se zmást
postupem mého kamaráda. Viděl jsem totiž u něho, že používá průlezné klícky
i při školkování při matce. Nepostřehl jsem však, že v tomto případě položí
na mřížku fólii a z medníku vlastně vytvoří osiřelec. Ta fólie mi unikla.
J.T.

>
> Školkujte matečníky do klícek bez přístupu včel dovnitř a matky Vám
> zůstanou vždy živé. Klícky s mřížkou jsou riziko pro matky - 10 krát se
> nemusí matkám nic stát a po 11. to co Vám. Prostě - včely si dělaj´ co
> chtěj...
> K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 20. 7. 2009
Re: Ceslo...uhynule vcelstvo

10.7. K.Cermak: Ceslo dovede cast pylovych zrn,spor,kvasinek a podobne v mednem vacku oddelit a posunout do zaludku.Odfiltruje castice 0,5 -100 mikrometru,neodstrani ale vsechny 59 -79 %
10.7. R.Polasek: ramky z uhynulych vcelstev: na jedne strane ramku uhynule vcely-na druhe strane plno zasob.
10.7. A Turcany : Nie tak davno mi uhynulo vcelstvo v studenej stavbe s letacom v strede ula.Ulozilo se pri letaci, vybralo zasoby smerem hore a horizontalne ale nedokazalo pokracovat Krajne vcely boli -zapichnute-1,5 cm od zasob. Moznou pricinou bolo nieco ine napr.Vcelstvo bolo slabe.

Predpokladam ze dulezitost cesla je v regulaci obsahu vody a jeji nedostatek byl i pricinou uhynutim vcelstva.
franta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 19. 7. 2009
Přidání matek

Počátkem týdne jsem slíbil, že budu informovat o přijetí dalších čtyř matek metodou, kterou popsal v posledním MV ing. Leoš Dvorský. Dnes dopoledne jsem využil krátkého zlepšení počasí a zkontroloval přidávací klícky. Všechny matky byly osvobozené a v plodových plástech jsem nalezl položená vajíčka a taktéž najmladší larvičky zalité krmnou kašičkou. Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk vykousaných z boku. Takže konstatuji stoprocentní úspěšnost přijetí.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 19. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816) (36818)

Zimuji na medu,protože horní(produkční)včelstvo si dokáže po odebrání medu(po odkvětu lípy)ještě udělat dostatěčnou deseti až patnácti kilovou zásobu ze slunečnice,různých plevelnýh roztlin(zlatobýl,bodláky,hořčice) a svazenky.Maximálně dodám 1-2sklenice cukru,ale to jen proklid svojí duše,že mám včeličky pěkně napapané a zalité dva vrchní nástavce potravou.Tohle produkční (horní)včelstvo mám v tuhle dobu ve třech nástavcích.Spodní oddělek mám ve dvou a odděluje ho síťka v rámečku.Tento oddělek nekrmím,vše co včely nanosí,spotřebují pro svoji výživ a zásobu nemají.Nemají vlastně ani prostor pro jeho uložení.Koncem srpna,kdy je spodní včelstvo(oddělek)nabitý k prasknutí vychytím některou (slabější) matku a sítˇku odstraním.Ještě se mě nikdy nestalo,že by včelstvo odebrané matky zlikvidovalo matku,kterou jsem ponechal.Spojení je naprosto stoprocentní.Asi koncem září odstraním nejspodnější nástavec a asi tak za další měsíc čtvrtý nejspodnější nástavek a zimuji ve třech.Přes zimu mám otevřené celé česno,dvě očka a zasíťované dno.
Nástavky mám vyrobené ze sololitových tabulí a také z coulových desek.Nic nezatepleného a spíš se snažím včelám "udělat" průvan.Nezdá se mě,že by jim to škodilo.Když si vzpomenu,jak před asi 40ti léty můj strýc včelařil s úly,se kterýmy jsme nemohli dva pohnout i když byly prázdné, s výnosem nějakých deset kilo a stále se mu ty stěny zdály málo tlusté a zaizolované,tak se tomu i přez to ,že tu už není musím smát.Takže tímto vlastně zároveň poděkuji p.V.Ptáčkovi,který někdy začátkem osmdesátých let navrhl a do praxe dostal tuhle sestavu,kterou nazval Optimalovou.Myslím si,že optimální pro teplé,jižní kraje opravdu je.
S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 19. 7. 2009
Re: plástečkový med (2368) (2372) (2659) (2660) (2661) (2664) (36819)

poradi nekdo jake rasy vcel by bylo nejvhodnejsi chovat ve Velke Britanii
-------------
No hlavně ty co mají královnu. Ty naše co mají jen matku nebudou odpovídat britské tradici.
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koloman mucha (82.9.87.221) --- 19. 7. 2009
Re: plástečkový med (2368) (2372) (2659) (2660) (2661) (2664)

poradi nekdo jake rasy vcel by bylo nejvhodnejsi chovat ve Velke Britanii

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 19. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816)

Petr napsal:Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.
Můžete prosím podrobněji popsat vaše spojení odd. se včelstvem? Kdy, jak vypadá "síťka",A jak je zajištěn volný pohyb včel pro oddělek.
Někteří včelaři spojují oddělek s matečným včelstvem přez mateří mřížku. Děkuji.
------
Mě by spíš zajímalo, jestli zimuje na medu, nebo jak krmí spodní včelstvo? Nebo zásoby udělá jen horní oddělek pro obě dvě včelstva? A který měsíc je do zimy?
Také děkuji.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781) (36816)

Na tomto linku si môžete niečo nájsť o tvorbe nových včelstiev in situ (na mieste materského včelstva) a včelárení, v časti Technológia tvorby druhého včelstva. Potrebujete k tomu obyčajné medzidno a mladú oplodnenú M. Nazval som to SVD-systém dvoch včelstiev.
Nové včelstvá v tomto čase už nedoporučujem, tak až o rok. Môžete ma kontaktovať súkromnou poštou.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=197&mode=&order=0&thold=0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.132.179.14) --- 19. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36781)

Petr napsal:Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.
Můžete prosím podrobněji popsat vaše spojení odd. se včelstvem? Kdy, jak vypadá "síťka",A jak je zajištěn volný pohyb včel pro oddělek.
Někteří včelaři spojují oddělek s matečným včelstvem přez mateří mřížku. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: Krmítka z titanzinku (36801) (36810) (36814)

Barvy na barevné kovy, co neobsahují pigmenty těžkých kovů.
Obecně na zinku by měly dobře držet epoxidové barvy a potom akrylátové
barvy. Rozpouštědlové nebo i vodouředitelné. Potom epoxidové práškové
vypalovací barvy. S titanzinkem jinak ale moc zkušeností asi nebude.
Legurami je tam podporován vznik patiny, coby další mezivrstvy, tu by bylo
vhodné odstranit. Měl by na to stačit třeba ocet nebo kyselina mravenčí.
Barvy na barevné kovy by potom na titanzinku měly spolehlivě držet, zase ale
trvale ponořené v cukerném roztoku nemusí, to nikdo nezaručí, že tak druhý
rok při krmení ta barva nesleze. Prostě titanzinek se běžně nelakuje a
krmítka na cukerný roztok z titanzinku, která je třeba nalakovat, už vůbec
ne. Jestli nebude lepší prostě použít nerez, cenově to o moc dražší být
nemůže a nerez může vydržet dost déle, titanzinek je přece jen defakto
"obyčejný" zinek a ten je dost reaktivní. Nebo obyčejný černý plech pořádně
nalakovaný, třeba opatřený forézním základem a potom práškovou barvou.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 7:14 PM
Subject: Re: Krmítka z titanzinku


> A co nějaký nátěr? Pro jistotu. Nerad bych včely zatežoval zinkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 18. 7. 2009
Re: Krmítka z titanzinku (36801) (36810)

A co nějaký nátěr? Pro jistotu. Nerad bych včely zatežoval zinkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793) (36803) (36812)

Takovy dodatek, stari mistri si davali dycky hrebiky do ust. Tim padem doslo
jiz k zminovanem korozi rychleji.

2009/7/18 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné
> nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně
> cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním
> průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to
> lakování
> mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké
> jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak
> funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly.
> Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve
> včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho.
> Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované
> spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány
> kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky
> sbité dostatečným množstvím hřebíků.
> Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí.
> Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných
> hřebíků
> nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje,
> třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé,
> odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba
> stlouct
> a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém
> prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně
> stejně nebo možná ještě lépe než vrut.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové
> desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak
> 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také
> k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793) (36803)

Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné
nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně
cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním
průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to lakování
mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké
jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak
funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly.
Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve
včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho.
Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované
spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány
kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky
sbité dostatečným množstvím hřebíků.
Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí.
Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných hřebíků
nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje,
třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé,
odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba stlouct
a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém
prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně
stejně nebo možná ještě lépe než vrut.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM
Subject: Re: ?ly a d?evo


Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak
2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také
k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793) (36803) (36809)

Ty středové sesky jsem měl na mysli ve spojení s cinkováním. Bjbě jsem to napsal. středové desky také mají jěště jednu výhodu. jsou lehčí a právě při použití vrutů a okenních rožků to nic nedělá.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly a d?evo
> Datum: 18.7.2009 17:51:24
> ----------------------------------------
> Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule
> takže jsou k ničemu,
> ........
> To je blbost, středových desek jsem rozřezal v jedné várce asi 40 a nic.
> Šroub nějaký pohyb na cca 450 mm délky udrží. Várka to byla luxusní,
> protože jsem si natřikrát nechal asi před 5ti lety dovést na zimní práci na
> objednání řezivo 265x2000x25 až z Vysočiny. A středů jak jsem napsal tam
> bylo dost. Byla to dost fajnová práce. Nástavky jak lusk a práce jak když
> luskne. Leželo to asi půl roku, seschlo to přesně do 256mm a doschlo v
> toleranci na 250. Příště bych si ale nechal přesto dovést raději šíři 270.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: Krmítka z titanzinku (36801)

Titanzinek nejspíš bude uvolňovat ionty zinku do cukru vždycky, jak cukr v
krmítku zůstane stát a mikroorganismy začnou rozkladem cukru produkovat
kyseliny. Stejně jako čistě zinkový plech. A zinek je pro včely coby těžký
kov určitě jedovatý. Ale někdy tyhle věci zas nejsou tak jisté. V dobách kdy
už jsem nějakou dobu včelařil, mně jednou nápadně velkou hmotností zaujalo
jedno z korýtkových krmítek používaných v zadováku. A protože zrovna předtím
jsem měl co do činění se zinkovým plechem, uvědomil jsem si, že to krmítko
na rozdíl od ostatních je uděláno taky z zinkového plechu nějak jeden nebo
1,2 milimetru silného. A že zinek a cukerný roztok nejdou k sobě, ukazovala
spousta prohlubní přes většinu tloušťky plechu coby projevy důlkové koroze.
Včely v cukerném roztoku musely za roky toho zinku zkonzumovat celkem dost.
A nic se nestalo, teda žádné náhlé otravy včel...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 3:31 PM
Subject: Krmítka z titanzinku


> Chtěl bych se zeptat, zda je z hlediska hygienické nezávadnosti možná
> výroba krmítek z titanzinku ( přímý styk s roztokem cukru ).
> Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem M Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793) (36803)

Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu,
.........
To je blbost, středových desek jsem rozřezal v jedné várce asi 40 a nic. Šroub nějaký pohyb na cca 450 mm délky udrží. Várka to byla luxusní, protože jsem si natřikrát nechal asi před 5ti lety dovést na zimní práci na objednání řezivo 265x2000x25 až z Vysočiny. A středů jak jsem napsal tam bylo dost. Byla to dost fajnová práce. Nástavky jak lusk a práce jak když luskne. Leželo to asi půl roku, seschlo to přesně do 256mm a doschlo v toleranci na 250. Příště bych si ale nechal přesto dovést raději šíři 270.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 18. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36745) (36800)

LBV metoda není založena na nabídce, ale na přinucení. Stavební rámky se postupně vkládají do centra plodové plochy ( dva stavební rámky nesmějí být vedle sebe! ). Já používám alespoň 6 stavební rámků 42x17 ( každé včelstvo ). Nelze je vložit najednou. Pokud se naučíte vychytávat správnou chvíli, nebudete mít problémy s jejich zastavěním trubčinou a zakladením. Stavba trubčiny v podmetu, volná stavba ( včelaření bez mezistěn ), či krycí stavební rámky nemají s LBV metodou nic společného.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Také je to po dvouleté aplikaci metody LBV můj názor, že je to metoda přinucení včelstev chovat nadbytek trubců. Je to ale správné?
Navržená metoda LBV byla ověřena autory v oblast i a době dobrých snůškových podmínek. Tyto podmínky však nejsou stejné v různých částech naší republiky. Pokud jsou včelstva silná, trvalá ( nebo téměř trvalá ) snůška, pak se metoda LBV jistě projeví kladně. V horších snůškových podmínkách, kde nelze normálním způsobem docílit silná včelstva, je její plošné nasazení spíše kontraproduktivní.
Proto se domnívám, že je potřeba provést odborné ověření pro různé snůškové podmínky a sílu včelstev, vyhodnotit výsledky a předložit upřesňující doporučení široké včelařské veřejnosti. Je nejvyšší čas pro naplánovaní této akce. Nebo to raději necháme včelařícím včelařům, aby byli sami sobě výzkumáky? Snad nám může něco napovědět i ohlas na tuto metodu v cizině.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 18. 7. 2009
Re: Krmítka z titanzinku (36801)

Titanzinkové slitiny obsahují kromě zinku měď, titan, v malém množství hliník a olovo. Celkový obsah legujících prvků dosahuje cca 1 % a obsah titanu se v materiálu pohybuje v rozmezí 0,06–0,2 hm. % viz ČSN EN 988.
JIstě není horší než běžný zinek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36792) (36794) (36797) (36802) (36804) (36805)

>výšce nástavku na 240 mm až 6 mm<
.....
výška je 250, 240 má rámek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36792) (36794) (36797) (36802) (36804)

KaJi:>
To ořezávání sešroubovanců je taky dobrý, jen dotaz. Co je to za prkna, že už mají dobrou hranu. Jestli tomu dobře rozumím, řežeš jen jednu, nebo pak ořízneš i tu druhou? <
...........
Zařezávám to pohybem dopředu podle pravítka a přetočit, pokaždé odpadne odřezek, na výšku jen jednou. Spodek by trval další den při počtu 200 ks (pracovní čas můj den v zimě má cca 3,5 - 5hodin) Podle vlhkosti se musí přidat na výšce nástavku na 240 mm až 6 mm, to seschnutí často předvídám, ale mne to vychází. Seschne to během používání do tolerance +-1mm a to je v normě zaty prachy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2009
Re: Úly a dřevo (36776) (36792) (36794) (36797) (36802)

KaJi:>
To ořezávání sešroubovanců je taky dobrý, jen dotaz. Co je to za prkna, že už mají dobrou hranu. Jestli tomu dobře rozumím, řežeš jen jednu, nebo pak ořízneš i tu druhou? <
......
No když nemáš hrby kvůli zapadlé třísce předvrtávání a seskládávání "polínek" (pokosených desek), tak stačí to obrousit. Brousím nejprve spodek a vrch načem leží nástavek, boky směrem od sebe (dolu ke dnu), každý roh před přetáčením po ukončení jednoho boku na druhý a nakonec lehce hranu spodku a vrchu. Přehodil jsem pořadí. Nakonec se brousí. To šikmé ofrézování proti zatékání a pro rozpěrák je předposlední.

Mám na toto normu, 3 týdny práce bez neděl na 200ks nástavků vč. nátěru. Dělám to sám od nákupu po nátěr. Trvalivost je dostatečná. Kroucení není. Stavební řezivo musí mít sílu 2.55-2.6mm Hodně pil dělá z lidí tady voly, že coulka je 2,4mm. Takže pozor. Ze zbytků je další mé NH, :-) dělám z nich rámky. (a určitě to není nic nového, že se při práci se dřevem používá hlava)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793)

Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b) propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly a d?evo
> Datum: 17.7.2009 23:38:20
> ----------------------------------------
> Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit mezi
> ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou vrstvou
> doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít hadrem.
> Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale jen
> u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a pak
> se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil 10
> úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let. To
> je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí, že
> to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 36803 do č. 36863)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu