76140

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: uvaha - leceni varoazy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028)

ÚVAHA.

Nebylo by schůdnější zmeěnit techniku covu a více ji připodobnit ciklům Včely květn.é Ta se 2 x ročně stěhuje to znamená , že přerušuje plodování. V čela medonosná jen jednou . Tím dává dostatek prostoru parazitovi. Řešením by mohlo být norské zimování nebo by možná stačilo vytočit a hned nekrmit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: l??en? varo?zy
> Datum: 29.7.2009 15:12:53
> ----------------------------------------
> >Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie
> včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou
> poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné
> nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
> ------------------------------------------------------------
> To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie
> včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne?
> Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo
> vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To
> určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je
> stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie
> "některých" také včelařů.
>
> Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá,
> než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme
> sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme
> vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti,
> nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí
> získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm
> pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky.
> Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055)

Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
R Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
ponechat místo pro další,nemyslíš?
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043)

> Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a
> veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je
> lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám
> viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a
> vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost
> kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od
> slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

A jaky spad brat (berete) jako hranicni? Vic jak 5 denne uz je prusvih? Kolik je jeste unosne pro vynechani gabonu a pouziti pouze KM? V jakem case?
Jake mate zkusenosti? O tom by mela byt diskuse....

Treba letos, zacly padat az minuly tyden, zatim maximum je 1ks/den. Je to na gabon? Ci postaci kyselina? Po osetreni kyselinou pred 14dny (NH) padlo dosud 8 roztocu. Verim - mozna alibisticky, ze by slo u me letos gabon vynechat, samozrejme vim ze kazde vcelstvo to ma jinak. Na druhou stranu zas prosakuje ze vlhky cerven a cervenec udelal sve a lze cekat nastup roztoce.

Spousta otazek, malo odpovedi, zkusenosti. Mate k tomu nekdo nejake postrehy?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....

Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat. Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a ponechat místo pro další,nemyslíš?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rada na zimování (37052)

Na 20 , 22 rámcích 39x24 se dneska už zimovat musí, protože včely ten
prostor v podletí potřebují na odchov dostatečně velkého množství zimních
včel.
Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
Plastový neprodyšný úl potom bude vyžadovat strúpek prodyšný pro vlhkost.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Nezbav" <Nezbav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 10:55 AM
Subject: Rada na zimování


> Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm
> polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych
> zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná
> dna.
> Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno
> plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít
> mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
> Za každou podnětnou radu děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Černý (90.179.229.219) --- 30. 7. 2009
Léčení varroózy - Projekt SMYV

Vážení přátelé,
určitě je dobré o tomto tématu diskutovat alespoň se znalostí stavu ve vlastních včelstvech.
PSNV-CZ a VÚVč Dol právě spolupracují na projektu SMYV, který mimo jiné naučí včelaře další metodu diagnostiky VD a určitě jim poskytne zajímavý obrázek o vlastních včelstvech.

Pokud jste letos ještě nenasadili léčiva a máte chuť se zapojit, jste vítáni do teamu. Potřebný materiál k práci je pro účastníky projektu poskytovám bezplatně.

Podrobnosti na http://www.n-vcelari.cz/smyv/

Zdravím
Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 30. 7. 2009
Rada na zimování

Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná dna.
Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
Za každou podnětnou radu děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hi (85.248.21.79) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37034) (37038) (37042)

Ra-Po- ... napsal:Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně toleranrní k varaóze tady budou.
Asi by si bral, kdyby někdo vložil do včely gen odolnosti proti parazitům, může přidat ještě gen odolnosti proti moru a je to. Dostaneš GMO včelu. Bylo by to asi za kratší čas, než čekat, až se to podaří tím nejméně efektivním spůsobem šlechtění, to je selekcí a výběrem. To může trvat ne 40 let, ale i 100-200-1000 let.Jak je to jednoduché

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37017) (37029) (37048)

Plesnivění rámků ve spodním nástavku se podle mně odvíjí od umístění úlu na
stojanu. Pokud je úl nízko nebo z jiného důvodu je při každém dešti spodní
nástavek zacákaný vodou a blátem, vlhkost do úlu pronikne a rámky neobsazené
včelami chytnou plíseň. Ne tu zjevnou, ale spíš tu skrytou, kdy na rámku
není skoro nic vidět, ale celý rámek kompletně smrdí plísní. Ovšem plíseň se
rozvíjí jenom když je teplo, takže je to záležitost teplého vlhkého podzimu,
kdy plíseň přerazí tenkou propolisovou vrstvu, kterou je voští včelami
potaženo a teplé zimy a předjaří. Za nízkých teplot, pod + 5 st C odhadem,
se s rámky nic neděje, pokud po rámcích přímo neteče voda.
Záleží tedy na konkrétním umístění úlu, jestli je vhodné podsadit medníkové
plásty pod včelstvo nebo je skladovat v suchu pod střechou.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:00 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora


> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz
musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych
ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje
volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se
do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci
plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni
ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z
plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri.
Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely
ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych
nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz
odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze
vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37034) (37038) (37042) (37047)

> Ale co je dobře a co špatně?
> Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak
někteří
> vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
> Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl
roztoč
> pořád na nule.
> A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem
> odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té
> varoatolerantnosti něco bylo.

No, podle mně si většina včelařů myslí, že včely náchylnější k varaóze by
měly uhynout a prostě zmizet. Jenže by se to jaksi muselo udělat tak, aby ty
včely náchylnější k varaóze byly výhradně u jiných včelařů, ne u něho.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37017) (37029)

> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri. Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37034) (37038) (37042)

Radim Polášek napsal:
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té koupené matky.
...............

Dovolím si tipnout, že to tak úplně není.
Podle mě dost hlavně starších včelařů matky vůbec nekupuje.
Možná se mýlím, ale myslím, že Ti "flegmatici" a "laxňáci", "držitelé včel" jsou možná právě Ti, kterým na včelách funguje aspoň trochu přírodní výběr. Než by furt do včel chodili léčit, občas si zanadávají na úhyny (i v letech kdy poctivě léčícím žádný úhyn nenastal), udělají oddělky, trochu poléčí, když je čas...
A tak to jde dokola.
Možná to tak vůbec není, možná aspoň trochu je :)

Možná by se kolem toho mohla rozpoutat bouřlivá diskuse o komisích a sankcích a pod.

Ale co je dobře a co špatně?
Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak někteří vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl roztoč pořád na nule.
A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té varoatolerantnosti něco bylo.

Co je dobře pro včely?
Je dobře když uhyne včelstvo, které se nedokáže přizpůsobit protředí, nebo špatně?
Je jasné, že při loupeži roztočem promořených včeltev dochází k reinvazi a k zamořování včelstev těch, kteří poctivě léčí.
Proto zřejmě nikdy nebude oficiálně přijatelné při našem zavčelení tolerovat úhyny.
Chápu to, ale osobně mi lidé, kterým občas včelstva uhynou na varroázu, přestali vadit (nevadili mi nikdy, ale kdysi jse si myslel, že poctivým léčením se mi nemůže stát to, co jim).


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37035) (37037) (37039) (37041)

> 1)Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)
2)Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....
3)Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím. Radek Krušina <
------------------------------------------------------------
1) To bude nejspíš tím, že rozlišuji mezi nemohoucností a pitomostí. Nemohoucí RS zcela jistě neměl na mysli. Ti totiš přijdou 3x jestli se již nemá léčit.

2) Umíte si představit, že "ošéfujete" 2500 včelstev na "korbě náklaďáku" při kočování z jihu na sever a zpět v sezóně? To je lepší vymyslet CCD a mluvit o hledání linie roztoči odolných včel. To již není o chovu včel ale pouze o tvrdém podnikání, kde včely jsou jen výrobním prostředkem.

3) Já tomu také nevěřím. Pokud nevyšlechtíme novou linii včelařů odolných .... Jedni jsou flinkové ...

Tak tedy hezké ráno. Jdu počítat včely jak říkají moji blízcí když mne hledají. :-D))
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043)

RS:
....Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou.
.....
-------
On Dol posílá bez předpisu Gabony?
Tohle není ojedinělá story - těch jsme sylšel, když funkcionáři nebo veterina bránili nasazení Gabonů.

V podstatě v takových případech je jediná rada. Neplatit zbytečně poplatky ČSV a peníze využít efektivněji - zajít do normální veterinární ordinace a přes ní si objednat léčivo. I s nějakou to přirážkou to vyjde možná levněji.Pak skutečně bude léčivo včas a podle požadavků včelaře. Je dobré takhle dělat větší objednávky pokud se ti rozumnější domluví spolu a ostatní nechají žít svým spokojeným životem a neruší je v činnosti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: chu medu (36971) (36974) (36999) (37004)

> Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
>
> Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale opravdu na 99% u nas neni...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040)

No když vynecháme ty pitomce, kterými jsem nechtěl urazit, ale vyprovokovat k zamyšlení udělal jste zásadní chybu. Na roztoče jste přišel pozdě. V toto dobu už na většině stanovišť bylo rozhodnuto. Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37034) (37038)

> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem
včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné
matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té
koupené matky. A tak pořád dokola. Aby měl stále chovné matky a aby měl
stále největší výnosy medu, aby se mu vrátily peníze do včelaření vložené.
Takže žádný výběr není, pokud nějaké včelstvo odolnější varaóze vznikne,
jeho geny v další etapě výměn matek zase zaniknou. Vrstva x tisíců včelařů,
co každý rok ze svých pár desítek včelstev poctivě brakovali ty špatné,
udržovali linie těch průměrných v jednotlivých úlech a rozmnožovali ty
nejlepší a tak po nějakých 20 letech vytvořili každý svou linii včel
přizpůsobenou na včelaření toho včelaře a okolí se smrskla na několik
chovatelů několika v ČR chovaných linií. Kteří sice provádějí kvalitní
šlechtění té linie, ale je jich málo a na 100 - 200 komerčních
rozchovávatelů těchto liní a prodejců matek, kteří jen víceméně kontrolují
vlastnosti chovaných linií a jen v případě výrazně nepříznivých okolností
brakují.
Ono to zlepšování genetického základu je proces náročný na čas i na peníze.
Muselo by to mít svůj řád. Museli by být v oblasti vytypováni spolehliví
včelaři s větším počtem včelstev, kteří by vybrali vždy jedno k varaóze
nejvíc tolerantní včelstvo. Někdo by potom musel od toho včelaře odvézt
třeba oddělek z takového včelstva a z několika desítek takových oddělků a
později včelstev soustředěných na jednom místě by zase musel vybrat pár těch
nejlepších, ty by zas musel převést na jiné definitivní místo. Na tom
definitivním místě by se zase vybírala včelstva tolerantní k varaóze,
brakovala ta špatná a vybírala ta dobrá a z těch případně zase šly matky
zpátkyk těm řadovým včelařům. Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně roleranrní k varaóze tady budou.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:04 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Radim Polášek napsal:
> >No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit
> jen o velice malý kousíček.
> >Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
> ................
>
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
> Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i
> na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými
včelstvy
> podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom,
jak
> se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.
>
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
> Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel
od
> kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav
> Čermák to zřejmě dělá).
>
> Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti
> roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším
> včelám.
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37035) (37037) (37039)

Josef Křapka napsal:
>Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude.
>Včelami vlastními i těch druhých.
>Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce).
>Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci....
>Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci.
...................

Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)

Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....

Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarka (82.100.28.4) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021)

Pane Stonjek. Asi mně také budete řadit mezi"pitomce",protože v roce 2OO7 jsem přišel o dvě včelstva ze tří takto.Koncem července začali padat na podložky roztoči,když jich bylo denně devět jel jsem na vet.správu,kde mně doporučili formidol. Během týdne jsem ho sehnal, aplikoval,nějaký spad byl, na podzim fumigoval, ale o včely jsem přišel. V roce 2OO8 nakoupil včely, po vytočení nasadil Gabon,který jsem sehnal z "druhé ruky" a vše v pořádku.Letos když se 18.7. objevil spad roztočů a za 5 dní dosáhl v průměru 4-6,požádal jsem na VS o předpis, že bych si Gabon okamžitě objednal v Dole a nasadil. Příslušný veterinář mně odmítl,že recept může vystavit pouze pro celou ZO a že pro mně nemůže nic udělat. Nevím jak to řeší ostatní včelaři ZO, ale o Gabon nemají zájem. Poraďte. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37035) (37037)

>Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal. RK <
-----------------------------------------------------------
To nezávisí na diskusi ale na "chovné linii" včelařů. Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude. Včelami vlastními i těch druhých. Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce). Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci. Zde je příteli Krušino ta správná půda pro vaši diskusi. Nikdo z nich ale na tuto konferenci nechodí. Musíte do terénu. Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci. Ale ti ostatní jsou ti o kterých hovoří RS. Já mu dávám za pravdu.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37034)

Radim Polášek napsal:
>No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen o velice malý kousíček.
>Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
.................

Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými včelstvy podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom, jak se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.

Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit odolnost na roztoče nejlepší.
Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel od kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav Čermák to zřejmě dělá).

Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším včelám.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032) (37035)

A. Turčáni napsal:
>diskusia nenaučí včely plniť naše prianie
.............

Však to taky nikdo netvrdí.
Ale diksuse pomáhá orientovat se v problému řešením námitek či otázek oponenta. :)
Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 7. 2009
Re: Re: (36954) (37022) (37030) (37033)

nebudou mít dostatečně suché prostory

Ahoj Radek, med som vyložil na slnko a situácia s nedostatočne zahusteným medom sa nevyskytuje tak často! Mám skúsenosti s výkupcom medu, keď vykupoval agátový med s 20 a viac percentami od kočovníkov. ktorí tiahli od maďarských hraníc na sever Slovenska, pretože chceli med získať z pozdejšie kvitnúcich agátov. Exportér medu v Maďarsku Golden nektár dokázal agátový med "vysušiť". To len tak na okraj.

a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců...

To som nevedel, že aj alkohol môže byť liekom. Hovorí sa o ňom, že je to metla-košte ľudstva. Ešte jedno nie mi je jasné, kvasinky za prítomnosti prebytku cukru nekvasia, ale hynú, preto odborníci radia, obsah cukru v roztoku by nemal presiahnuť 22%, inak cukor ostáva neprekvasený, u medoviny sa to cení, keď je zároveň aj príjemne sladká, ale ak je v mede len 20-24%.....? Ja som za 50 rokov včelárenia nežil skvasený med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032)

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ja s pánom J.Křapkom súhlasím a diskusia nenaučí včely plniť naše prianie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032)

Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen
o velice malý kousíček. Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva
vybrat nejdou. Musel by vybírat profesionál mezi cca tisíci včelstvy a
zřejmě takovými metodami, které by byly vzhledem k těm tisícům včelstev
hodně drahé. Nebo vzít nějaký ostrov 50 kilometrů v moři, vyvézt tam aspoň
několik tisíc včelstev zamořených varaózou a nechat včely tak, aby se s
varaózou popasovaly samy. Nebo aspoň omezit léčení u nás tak, aby
nejcitlivěší včelstva varaóza vzala s sebou, to znamená nadstavit intenzitu
léčení tak, aby každoročně na varaózu hynulo řekněme 10 % včelstev.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 4:51 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Josef Křapka napsal:
> >To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková
> linie včel?...
> ................................
>
> Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)
>
> Ale je zde podle mě jádro problému.
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
>
> Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný
včelař:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/
>
>
> Josef Křapka napsal:
> >Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
> ..................................
>
> Napsal to jasně, to je pravda :)
> Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
> Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: Re: (36954) (37022) (37030)

Ahoj Tono, ja sa vobec nečudujem, len si predstav, že to včelaři zopakují, nebudou mít dostatečně suché prostory a světe div se med zkvasí, i když bude mí po vytočení 19-20%vody.. Dávno pominula doba, kdy včelaři byly přivezeny konve a vykoupen med za cenu, za kterou se potom prodával v maloobchodě, medovina není pro mistry, prakticky každý si ji může vyrobit a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců... Vžy mám větší poptávku než množství medoviny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 29.7.2009 16:33:09
> ----------------------------------------
> Já to řeším medovinou. Radek
>
> A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť?
> Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.
>
> Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som
> chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový
> nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a
> prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda
> odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X.
> mesiaci.
>
> A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil.
> Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom
> prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028)

Josef Křapka napsal:
>To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel?...
.................................

Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)

Ale je zde podle mě jádro problému.
Nejde o nové linie včel.
Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit, umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie včelstev umí odhalit a rozchovávat.
A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.

Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný včelař:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/


Josef Křapka napsal:
>Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
...................................

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.103.157.154) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy a zamylení doktora (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37017) (37029)

Kozlík:
Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu.
----
Mám je venku na paletě neizolované. Zimuji ve 2-5 N 24cm protož jsmem líný to vozit a hlavně kvůli moru chci co nejmíň přemisťovat plásty, takže na jaře nebo v podletí vytřídím a včelstvu tam zůstávají. Některá včelstva používám jako skladiště na jaro.
Zkušenosti se zimováním ve velkém prostoru mám cca 10 let.

Nemyslím, že je to tak jednoduchá závislost. V prvé řadě je to o ventilaci. Ať si to každý pomalu odzkouší, ale podle mě je základ úspěšné větrání. Když není sítované dno a v těch spodních chybí jeden či dva rámky, nebo už tam jsou připraveny stavební, aby to mělo kudy táhnout, tak se to dá uskladnit se zhruba stejnými následky jako zimování mimo. I tam mi plásty někdy plesniví, když je mám mimo úly v komínu.


Co nefunguje je kombinace zateplených a nezateplených nástavků. Nahoře zateplené dole nezateplený - to plesniví spolehlivě - ale to vyplývá z fyziky par a plynů
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 7. 2009
Re: (36954) (37022)

Já to řeším medovinou. Radek

A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť? Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.

Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X. mesiaci.

A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil. Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy a zamylení doktora (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37017)

lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025)

>Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
------------------------------------------------------------
To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne? Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie "některých" také včelařů.

Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá, než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti, nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky. Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tylová (78.1.118.188) --- 29. 7. 2009
Apiguard

dobrý den, zdravím všechny včelaře, mezi které se vůbec nepočítám, ale chci pomoci svému známému. Žiji v Chorvatsku a zajímá mne , zdali se dá na českém trhu sehnat lék apiguard, jehož základní součástí je timol. Mělo by to být čistě na přírodní bázi a výrobci jsou Švýcaři. Budu vděčná za jakoukoliv informaci. děkuji mnohokrát a pozdrav z Makarské riviery Helena Tylová

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025)

> Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
> Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
> Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo
> neexistují?

Nechat to na přírodě, tak v první řadě by dramaticky poklesl počet
včelstev. Automaticky s tím by se zvýšilo množství sladiny, které by byly
jedny včely schopné z přírody vytěžit. Na rozdíl od dnešního stavu by
včelstva byly v prostředí trvalé nepřetržité ( kromě silně nepříznivého
počasí) snůšky od dubna po září. To by proti dnešku značně zvýšilo
životaschopnost včelstev. Potom, aby včely přežily, by 1 včelstvo muselo
vydržet v přírodě tak dlouho, aby se stihlo více než jednou vyrojit. Takže
včely by se musely vyrojit jako roj, ten by musel stihnout vystavit v nějaké
dutině plásty a donést na zimu aspoň 15 kg medu, na jaře se potom rozvinout
a stihout se aspoň jednou vyrojit, než by padl. V praxi by to asi většina
včelstev nestihla, ale včelstvo odolné trochu víc by se stihlo vyrojit
několikrát a díky snůšce by i slabé poroje nashromáždily do zimy dostatek
zásob.

Radim Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020)

R.S. napsal:
>Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům.
................................

To je věta na diskusi.
Když zůstaneme u varroázy, pokud člověk zaměří trochu pozornost do světa, nepřijde mi, že ti, kterým hynou včely, jsou pouze neschopní pitomci.
Někdy to spíš vypadá, že si s hynutím včel nevědí rady ani odborníci.

Po předloňském kolapsu jednoho mého stanoviště na varroázu si kladu i otázky, kam to vlastně s roztočem u nás můžeme dotáhnout.
Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat.
A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař)

U nás to je jinak. Těm včelařům, kteří poctivě léčí (mimo roky jako byl předloňský, kde to vždy taky nestačilo), přežívají všechna včelstva. Roztoči přežívají jen ti, kteří jsou proti chemii nejodolnější.
Kam tato cesta vede, je podle mě docela zřejmé - k roztočům odolnějším proti chemii. Což může v budoucnu vést zase jen k jednomu - zvyšování léčebných dávek a nakonec k rozšíření řad "neschopných pitomců" kterým budou hynout včely, které si neporadí se stále odolnějšími roztoči.

Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo neexistují?
Podle mě je logický závěr takovýto:
- pokud tyto linie včel neexistují, potom je vyhynutí včely medonosné jen otázkou času (kdy se vyšlechtí roztoč tak odolný, že ho už chemie nezastaví), popřípadě čekání na zázrak, že se objeví nějaký 100% účinný lék.
- pokud tyto linie existují, je potřeba je hledat, a to současný systém léčení téměř neumožňuje (paradoxně tomuto hledání napomáhají pouze ti "neschopní pitomci", kterým přírodní výběr přirozenou cestou vyřazuje včelstva citlivá na roztoče).

Nepřijde mi tento problém už vůbec tak jednoznačný, jak před dvěma lety, kdy jsem v tuto dobu měl ještě všechna včelstva, a myslel si, že když budu léčit podle metodiky a navíc jsem dal formidol, že včely mám ošéfované.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020)

Já souhlasím s tím, že to jsou základní věci a dříve už dost probírané věci.
Začátečníci včelaři se toto musí dovědět v první řadě ve svých ZO. Pokud se
někdo ptá tady, tak to znamená, že příslušní lidi v ZO nedělají správně svou
práci. Když je tady tolik dotazů, kolik je včelařů, co konferenci neznají a
co se třeba nezeptají vůbec? A pak se budou divit a platit za chyby jiných,
když budou nákladně obnovovat uhynulá včelstva nebo vůbec přestanou včelařit
a budou se pod cenou zbavovat následně už zbytečného včelařského vybavení.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:02 AM
Subject: Re: léčení varoázy


> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021)

Vážený příteli, zřejmě se vám můj příspěvek ani trochu nelbil a to byl také trochu jeho účel. Zřejmě jste už podle něj také sebe zařadil, jinak by jste byl v klídku. To co píšete o začínajících se sice hezky čte ale je to nesmysl. Jak se dá nazvat člověk, který si domů přivede štěně a utrápí ho hlady, nemocemi cizopasníky a vymlouvá se,že mu nikdo nic neřekl. Televize Nova by se o něm vyjadřovala daleko hůř než já a on by se musel domů plížit několik týdnů kanálem. No a vidíte skoro třetina včelařů žvaní o tom jak má včelky ráda a chová se k nim úplně stejně. Prostě ať chcem nebo nechcem,bez základních informací by si nikdo včelstva pořizovat neměl. Takže chci včelařit, koupím si za 250 Včelařství, není to nijaké veledílo ale rozhodně to nejlepší co na trhu je, přečtu si ho a až to trochu strávím, vyrazím shánět včely.Je li nablízku úspěšný včelař vyrazím také na zkušenou. No a pak se nemusím ztrapňovat. Jak to dělám já jsem psal, stačí číst a nemít červeno před očima. Občes vytáhnu podložky a protože tam nic červeného není, jsem v klídku. V pol. září píchnu u několika včelstev do zásob a není li tam tvrdo jdu v klidu domů, protože mám jistotu, že na co beru dotaci, tak s tím se na jaře setkám. No jestli je to u vás jinak není účelnější si tam nejdříve udělat pořádek???? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: (36954)

Je to velmi jednoduché - kupte si za cca 2000 kc refraktometr na měření vody v medu.
Evidentně nemáte zkušenosti s váhou, samozřejmě není nezbytná, ale je to naopak, když je přírůstek na váze alespon 3 dny nižší než půl kila je možné točit.
Na druhou stranu mám bohužel také osobní zkušenost, že obzvláště při velké nárazové snůšce na jaře a jabloně dávají víc než řepka jsou včely schopné zavíčkovat med s 21% vody a ten se klidně může sám rozkvasit.
Opatření :
koupit si vysoušeč medu - pro pár včelstev blbost
Med použít do medoviny
Možná by bylo možné pokud máte pár včelstev med mírně naředit a dát jim ho znovu když není snůška,ale to je dost práce.
jinou možnost jako dostatek prázdných souší ve snůšce atd nemusí být dostatečně efektivní.
Já to řeším medovinou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2009 15:09:46
> ----------------------------------------
> Prosím o radu!
> Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
> Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
> Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
> U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
> vytáčel zavíčkovaný.
> Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
> přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
> Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
> prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
> Díky.
>
>
> --
> Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
> ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020)

Vážený pane,
Vaše reakce je značně expresivní, obsáhlá a nic neříkající. Zřejmě
zapomínáte, že tuto diskuzi nesledují pouze staří a zkušení, ale i
začátečníci, kteří právě tady mohou získat maximum cenných rad.Proto snad
není třeba je nazyvat neschopnymi pitomci. Ani vy jste zkušený s nebe
nespadl.
Příště prosím buďte ve Vašich sděleních konkrétnější, abychm se mohli po
aplikaci Vašich skvělých metod radovat všichni.
S pozdravem Hanka

> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
> a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
> problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
> včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
> schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015)

Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2 roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije, alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků! Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu. Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června a potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších problémů! Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy včelařovy inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou schopni se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Pokorný (89.31.162.68) --- 29. 7. 2009
Konec sezóny

Dobrý den. Chtěl bych poděkovat panu A. Turčáňovi a B. Tichému za podnětné rady. Zkusím tedy letos dát medník dospodu (tak jsme to s dědem nikdy nedělali)na studenou stavbu. Pokud by i nějaký rámek přišel pryč, tak ho vytavím. Každý rok stejmě jednou třetinou měním dílo. Mám 20 včelstev tedy cca 600 rámků a každý rok si vyrobím stovku nových rámků a zatavuji celkem 200 mezistěn. Při skladování mi motolice vždy aspoň 50 rámků znehodnotila. Takže je to celkem jedno. Hlavně aby nebyl kamenný med a včely mi je nezanosily, ale to je o jiném povídání.

Přeji pěkný den. Radek Pokorný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy a zamylení doktora (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37017)

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=117:pozor-prave-se-varrooza-lame&catid=35:vms&Itemid=57

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 28. 7. 2009
Re: léčení varoázy a zamylení doktora (36992) (36994) (36995) (36997) (37015)

Žasnu nad slovy fasování, nařízení, nad tím, že by nějaký funkcionář měl rozhodovat od psacího stolu o mých včelstvech. Vyhlášky o léčení na rok vychází v předstihu, najdete je na internetu i ve Včelařství v Příloze. Řídím se podle toho a sleduji podložku i včelstva.Objednám si co já chci a ne co mi někdo poroučí... Ale to by bylo dlouhé povídání
Pan Turčány a pan Pokorný - odpověď byla dostatečná Proč si přidělávat práci s nějakým sundáváním, dalším ošetřováním, vyháněním včel, které mohou být ještě dlouhou dobu užitečné.Jen bych sdělil mou odlišnou praxi. Strůpek přes zimu nechávám tak jak je pocelý rok, tedy s folií. Na jaře se na ni sráží voda a slouží místo pracného dodávání vody. Vlhký vzduch přes zimu, to je vydýchaný je těžší a padá dolů a odchází česnem nebo sítem z úlu ven a je také sucho a plásty neplesniví, Před krmením upravím plásty tak, aby tam nebyly příliš staré, poškozené rámky, prostě odeberu co tam nepatří a udělám místo pro brzké jarní mezistěny a třebas i trubčí plásty, ušetřím si opět na jaře přidávání medníků a jen rozšiřuji, aby měla matka kam klást a včely nosit med. A také tam nic neplesniví, ale o tom již před nedávnem zde na konferenci bylo psáno.Ale to vše jsem již velmi podrobně popsal před několika lety v Kalendáriu.Pane POkorný obraťte se na pana Cafourka, má celý včelařův rok podle toho opsaný pro své následovníky.Ono se musí stále dělat něco co se dělá již sto let, poznatky nástavkových včelařů stále nejsou přebírány do všeobecné včelařské praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 28. 7. 2009
RE: léčení varoázy a zamylení doktora (36992) (36994) (36995) (36997) (37015)

Pokud je to nařízeno, mělo by se respektovat - Potud nekompromisně
souhlasím.
Ale není někde chyba, když: Veterinární správa nemůže vycházet z aktuálního
stavu, když léčiva se objednávají již na jaře?
Vím, že to tak bohužel je. Jak jsem napsal ve svém předchozím příspěvku: je
v tom od VS ( a v celém systému) hodně alibismu.
Protože co kdyby se v červenci ukázalo, že je epidemie kleštíka ( či jiné
choroby), pak by se někdo po VS vozil, že situaci včas neodhadli, zaspali a
k čemu tam vlastně jsou? Tak VS odpovědnost radši aspoň částečně přenesou na
ZO. Sami zřejmě nemají možnost nějakých objektivních zjištění. Chápu, že
"nedohlédnou" na všechna včelstva v okruhu své působnosti.
V ZO ČSV v březnu, či únoru ještě o případné invazi nemohou nic vědět
(zejména, pokud nemají ve své ZO někoho, kdo např. spad kleštíka sleduje i
únoru ). Takže VS asi vychází z výsledků laboratorního vyšetření měli, které
jsou odevzdány (kolem 25.ledna) k povinnému akreditovanému vyšetření.
Jsem už dost starý na to, abych si musel pomáhat lží, tak tedy: spotřebu
veterinárních léčiv pro včelstva i v roce 2009 čestně splníme. Díky
nezodpovědnosti některých včelařů nejsme schopni naplánovat jejich spotřebu
a zajistit plánování, výrobu a odbyt na celou pětiletku! Těm, co na jaře
včas nahlásili spotřebu se odměníme tím, že jejich požadavky v srpnu
splníme!

Bohužel se mi nedostalo odpovědi na otázku: jak VS zjišťují aktuální stav
včelích chorob v lokalitě své působnosti a jakými věšteckými metodami
prognózují jeho vývoj. Asi je to tajné. Nebo je to opravdu tak: co jim
nahlásí v únoru ( či březnu ) jednotliví zástupci ZO při schůzi v OV?
Jak to na všech ZO ČSV zjišťují?

Proto si projevy včelích chorob sleduji sám.
Všechny držitele včelstev, které pravděpodobně v budoucnu čeká to, co mne v
roce 2007 (kdy mi přes poctivé, leč neúčinné léčení zbylo 15% včelstev).
zdraví
Josef Kala



Př. Menšík napsal:
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního
stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji
mají objednat

Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 7. 2009
RE: léčení varoázy a zamylení doktora (36992) (36994) (36995) (36997)

Je třeba si uvědomit. že léčba koncem července a v srpnu je opravdu prevence. Zabraňuje napadení zimního generace plodu. Zasáhnout až po jeho poškození již není k ničemu. léčba veridolem je již jen doladění.
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji mají objednat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: léčení varoázy a zamylení doktora
> Datum: 27.7.2009 00:36:34
> ----------------------------------------
>
> Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
> Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
> Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
> rozhodnutí hodně překvapilo.
> Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
> sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
> jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
> zasíťované dno.
> Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
> alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
> rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
> Pokud to někdo víte, poučte mne.
>
> Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
> dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
> Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
> intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
> objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
> a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
> Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
> kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
> při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.
>
> Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
> mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
> před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
> včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
> léčiv.
>
> Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.
>
> Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
> rozhodování a vědomí odpovědnosti.
> Josef Kala
>
>
>
>
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 7. 2009
Re: Konec sezóny (37010) (37012) (37013)

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

- plesnivé rámky- Nie!, pretože upravím povalu úľa tak, aby vlhkosť odchádzala cez strop úľa, to znamená, že nad rámimi nie je plastová fólia, ale priedušný materiál

- včelie dielo je je uložené kolmo na letáč, teda tzv.studená stavba, ale jeden plást krajný odobrám.

- ja medové zásoby nechávam len tie čo sú v plodisku, po zhodnotení množstva vlastných zásob, doplním cukrovým roztokom 1:1 v množstve, ktorý je medzi vlastnými zásobami a stanovením celkového množstva do 16 kg. Mednú komoru nepreferujem.

- Počet plástov v zimujúcom včelstve je v mieste kde sa uloží zimný strapec-hrozen je 10, bez zúženia, v debničkách pod zimujúcim včelstvom 1x alebo 2x 9 plástov.

- v koľkých debničkách včelárim?, teraz už len v dvoch, tradičná zostava úľa tybu B, s vonkajšími rozmermi 420x250 mm. Takto mi to vyhovuje, ak je agátová znáška bohatá, vytočím dvakrát. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Pokorný (89.31.162.68) --- 28. 7. 2009
Re: Konec sezóny (37010) (37012)

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 7. 2009
Re: Konec sezóny (37010)

...a zda již začal sundávat medníky,...

Ja už 30 rokov tento problém nepoznám, pretože plásty sa nelepšie dajú prezimovať v debničkách a prebytočné odobrať s usporiadaním úľovej zostavy až v čase kvitnutia vŕb. celé debničky s medníkovými plástami presuňte pod plodisko a to nezužujte! Plásty nemusíte odnášať do skladov, netreba ich síriť, nepotrebujete sklad, nebude ich na jar znovu prinášať a pritom ich použijete podľa potreby. Ak máte zaáujem dajte otázky a podrobne Vám na ne odpoviem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 28. 7. 2009
konec sezony

Radek Pokorný (89.31.162.68) --- 28. 7. 2009
Konec sezóny
Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočiny, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačaly ani s loupeží mezi sebou.
------------------------------------------
Ano,je tu ještě někdo z jihozápadní Moravy.Co k tomu říci.
Letošní produkce medu v naší oblasti nebyla sice valná,ale na letošní rok po všech vydatných deštích uspokojivá.
Medníky jsem začal sundávat asi před týdnem a do 3 dnů budu
s tím hotov.Výnos sice je menší,ale dá se rovnat za poslední 3-4 roky,kdy poklesl výnos včel v průměru z 50kg
asi na 30-35 kg. Jinak o medovici z lesa se Vám může jenom zdát,možná jste měli na Hrotovicku nad lesy deštník.
Loupež na včelíně zásadně podporuje sám včelař,jinak je to oblast neznámá.Zdravím do Hrotovicka.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Pokorný (89.31.162.68) --- 28. 7. 2009
Konec sezóny

Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočina, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačli ani s loupeží mezi sebou.

S pozdravem
Radek Pokorný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (88.101.12.73) --- 28. 7. 2009
matky Vigor

Vážení, uvolnilo se několik volně pářených matek Vigor F1, máte-li někdo zájem, co nejdříve se ozvětě. Jiří Danihlík, chovatel matek Vigor, Valašské Meziříčí, tel: 724 758 774

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 7. 2009
Gabony (36992) (36994) (36995)

Samozřejmě, že dávat Gabony v půlce srpna může být hodně pozdě. Vloni jsem například v sousední vesnici zachytil již 6.7. včelstva těsně před kolapsem z důvodu varoázy - již se líhly téměř výhradně poškozené včely, roztočů nepočítaně. Letos je situace dobrá, kvůli slunečnici (ze které stejně nic nebylo) jsem letos dával Gabon o 2 týdny později, ale s vědomím, že se mi u nás situace letos jeví jako příznivá, skoro ze 30 včelstev jsem na podložce pod sítěným dnem prakticky neviděl roztoče.
O problému s pozdní distribucí Gabonů vím, ale nejsem za to odpovědný a myslím si, že i odpovědní na svazu a v Dolu o tom musí vědět... Vzhledem k tomu, že již léta v Pardubicích problémy nemáme, přičítám to lidem, kteří pozdě pro organizaci objednají a pak klidně čekají až na schůzi, přičemž mají Gabon ě měsíce doma...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??em? varo?zy a zamylen? doktora
> Datum: 26.7.2009 23:15:17
> ----------------------------------------
> RH:
> > -Ahoj všichni,
> samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec
> nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
> ----
> Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.
>
> Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně
> jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
> Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu.
> Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
> A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je
> podle mě pozdě.
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 28. 7. 2009
Re: chuť medu (36971)

Zdravim,

med nakysle chuti ( s pridavkem citronu :-)) jsem mel uz loni, pred tim jeste nikdy. Letos ho mam opet. Lidem chutna a je velmi zajimave, ze ta kyselost se postupne zmensuje. Kdyz jsem ten med ochutanl v zime, byl uz podstatne mene kysely. Nekde jsem se docetl, ze se jedna o nejaky typ medovice z listnatych stromu.
JInak med z pohanky sice zapacha, ale chut je lahodna, v zadnem pripade ne nakysla. Osobne jej mam velmi rad.

S pozdravem

Pavel Zajicek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (e-mailem) --- 27. 7. 2009
Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36872)

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Lidé se odjakživa bojí toho čemu nerozumí. šlechtění rostlin je vždy genetika Jen přirozeným výběrem dostáváme tam kde to potřebujeme žádoucí gen desítky nebo také stovky let. genetickou manipulací to je hotovo za pár roků a výsledek je úplně stejný přírodně získané mutace vznikají tím že se do DNA dostal nebo tam vznikl gen který tam nikdy nebyl. Také se to vyvolává radiačním ozařováním rostlin. konečné výsledky jsou úplně stejné.Také je může vyvolat nějaké přirozené onemocnění. odjakživa je člověk pak využíval ke svému prospěchu Nejjednodušší přenášení genů je třebas roubování
> Tak lze z nemocí poškozených jedinců vytvořit úplně nové jedince kteří se v ničem nepodobají původním Stejné lze dosáhnout i jejich řízkováním . Příkladem pro to 6e zelení mluví o něčem čemu moc nerozumí je Kateřina Auvajs a její biomasa
>
> pepan
>
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu
>> Datum: 22.7.2009 09:49:10
>> ----------------------------------------
>>
>>> Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
>>>
>> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
>> pro produkci biomedu.
>>
>> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
>> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
>> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
>> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
>> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
>> muze zpusobit.
>>
>> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
>> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
>> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
>> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
>> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>>
>> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam
>> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
>> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
>> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar,
>> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
>> muze neco dokazat.
>>
>> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
>> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>>
>> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
>> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak.
>> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
>> nijak neprida.
>> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
>> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
>> ve svem okoli znat.
>> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
>> hluboko v minulem rezimu.
>>
>>
>>
>>
>
>
Velmi mne pobavila rozhořčená diskuze o GMO. Musím(až na to roubování či
řízkování) souhlasit s Pepanem, je to pouze zkrácení doby, po kterou se
získává nová výkonější odrůda. Jen by mne zajímalo, zda ten kdo dělal
výzkumy a zjistil škodlivost těchto genů či jejich přenosu pomocí
bakterií, zkoumal také rostliny tzv. nemodifikované_ Nejspíše by dospěl
ke stejnému závěru, jen ne s takovou slávou. Koho to decimuje? Budou to
tzv. ekovčelaři, a jelikož se v zemědělství trochu pohybuji (nechci
nikomu křivdit), tak vím že toto označení nezaručuje kvalitu. Jen se
většina snaží dělat tak, aby se nepřišlo na zadní vrátka...........A to
nejen v ČR, ale i v okolí....takže si to nemalujme. Ono ukázat
exemplární případ, aby se vykázala činnost není nic složitého.
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 27. 7. 2009
re: prazdny nastavek


To Radek Hubač: ano ano, snažím se taky držet hesla, že v jednoduchosti je síla a moc ty drobnosti neřešit......ale znáte to, líná huba, holý neštěstí a navíc si člověk chce ujasnit některé pochybnosti. Takže díky za nápovědy a odpovědi, budu se snažit příliš nekombinovat.
----------------------------------------------------------
.....největším nepřítelem včel je včelař......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 7. 2009
Re: chu medu (36971) (36974) (36999)

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete

Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 27. 7. 2009
Re: Prazdny nastavek (36984) (36993)

On Sunday 26 July 2009 22:24:06 Radek Hubač wrote:

> úlu, i když jak jsem již napsal včely přežijí mnoho včelařových lstí. Já
> taky krmím roztokem v hranatých mísách z Globusu o objemu 15l, má to tu
> výhodu, že stačí krmit ve dvou dávkách a včelám odrazivá plocha nezajímá,

dobry den,

omlouvam se, ze je to trochu mimo vlakno,
ale nevite nekdo, kde sehnat stejne misy jako v Globusu, ale obdelnikove ( aby
se vlezly do langstrota 16 cm vyska ) ?
Sehnal jsem levneji, nez v Globusu, ale nemaji obdelniky.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 27. 7. 2009
Re: Odparn? desky (36980) (36981) (37000)

Dal jsem desky včera na zkoušku do čtyřech včelstev a nepozoroval jsem ani nějaký zvýšený rozruch nebo tak.Podložil jsem je aby byly výš pod rámečkama a ty větrací otvory jsem přelepil.4esno je zúžené kvůli loupeži při krmení.Podíval jsem se do dvou na desky a nikde ani brouk.Možná by bylo lepší dát to nad plodiště otvorama dolů ale aby to zase nebylo moc výparu najednou.Gabon máme letos zakázaný a léčit budeme jen kyselinou a pak až aerosolem.Vyvíječ vlastní naše organizace teprve od letoška a tak to bude taky premiéra jako s tou kyselinou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 27. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36951)

Omlouvám se za špatně položenou otázku, a děkuji za vysvětlení a pomoc.
Petr Boleloucký

2009/7/24 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
> 25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
> Jaký dotaz, takové odpovědi......
> Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
> vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
> stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
> nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
> kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
> široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
> nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
> projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
> nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
> zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
> Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek,
> aby
> bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
> pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
> snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
> drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
> spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
> Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
> své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
> pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
> a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
> na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní
> strany
> přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
> řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
> umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je
> zbytečné.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Dobrý den,
> Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
> mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
> vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
> spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
> dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
> opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
> vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
> zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
> cinkování.
> Předem děkuji a přeji příjemný den.
> P.B.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 7. 2009
Re: Odparn? desky (36980) (36981)

Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje
> zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno
> včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití
> gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto
> prohlášení nyní proklejí.
> Tak směle do toho JK       

Vim o tom, ze se tvrdi ze formidol je spatny, ze se ztraci matky apod. Zatim jsem nikdy nemel problem at jsem ho dal kamkoliv. Do podmetu ( udajne spatna ucinnost), mezi nastavky (nejcasteji), nebo pod strupek. Mozna je to dle hesla nejblbejsi sedlak nejvetsi brambory - nevim, trikrat tukam na drevo. Samozdrejme vim-li ze bude 35stupnu ve stinu tak to tam nedam.

Spis myslim ze problem formidolu je ta prace s tim. Na den, dva dovnitr pak vyndat z igelitu a pak opet za den s nim ven protoze pak uz to cupujou. Tj. minimalne dvakrat, poctivci trikrat do vcel behem ctyr dnu - tydne.

To odparovace jsou o jinem, vrazi se tam treba pri poslednim vytaceni a vynda se pri kontrole zasob - treba.

A o tom leceni obecne - mozna je trend lecit alternativne ale proc stale vice velkych chovatelu nekupuje mezisteny - nechavaj si je delat ze sveho vosku - vicek??? Je to jen trend?

Ano gabon je hodne na jistotu - muzu mit zavreny oci cely rok. Gabon, varidol, pripadne dotace na uhyn. Nekomlikuju si zivot, mam klid. Bez gabonu budu muset stale minimalne podlozkovat a stale byt ve strehu. Kazdy si vybere dle sveho...

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 7. 2009
Re: chu medu (36971) (36974)

> >je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s
> přídavkem citronu<
> -----------------------------------------------------------
> Mám dotaz, neléčili jste před vytáčením Formidolem nebo jinou aplikací
> kyseliny mravenčí? Medu nic není. Odvětrání trvá asi tři měsíce.

Bohuzel me chutove bunky nejsou tak vycviceny abych po chuti poznal z ceho med je, ale muj med je take nakysle chuti, tmavy - a tusim ze takovy byl jeste nez zacala lipa. Je vyborny, zdal se ridci - nemam na to metr a podleham deni na konferenci takze jsem lehce nervozni - normalne bych nad kvasenim druheho medu vubec nepremyslel :-) Ale i po mesici se zda vse ok. Nevim jestli to je nejaka vypovidajici vec o vode v medu ale lahve ktere jsou v chladu cele zkrystalizovali.

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete. Ale ted jsem si na jedne louce kde pasou kone vsimnul plno fialovych kytek, musim mrknout co to je.

Kyselina dosud neprobehla, i kdyz ted to prijde, zacinaj trochu padat, polovine vcel spadl 1 roztoc za den a pul, predtim vetsina s nulou. V jednom ule kde uz tyden lecim kyselinou - NHjsem nasel 6 roztocu, bohuzel ale trochu na podlozku nateklo pri bource - to pocasi mi dela uz pul roku schvalnosti :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 7. 2009
Re: l??em? varo?zy a zamylen? doktora (36992) (36994) (36995)


> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel

nafasovano mame,
presny cas kdy ho nasadit dan neni, ale predpoklada se zdrejme srpen

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76140 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 36998 do č. 37058)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu