76392

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (213.29.160.115) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)

Již mám zakrmeno ( letos slavnostně naposledy sklenicemi ). Dnes jsem dokrmil poslední kg u jednoho oddělku. Gabony jsem vkládal minulý pátek. O snůšce si mohu nechat jenom zdát.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111) (37115)

Že jsem tak smělý, o kolik včelstev, jako svých, se staráte?

_gp_
............
Petr (94.125.216.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111)

>Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111)

Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (62.77.91.34) --- 2. 8. 2009
Re: Sousedovi meduje barák. (37104)

Řekl bych,že tomedovice nebude.Psí víno, jak říkáte, tedy loubinec, právě kvete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 8. 2009
Re: Omluva příteli F. Rouskovi (37108) (37112)

S pozdravem M. Václavek
------
S pozdravem Karel Jirus :-))
Ozvěte se mi prosím na mail karel.jirus na seznamu.

Děkuji.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 2. 8. 2009
Re: Omluva příteli F. Rouskovi (37108)

Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit
______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).

______________________________________________________________
Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
______________________________________________________________

Znovu opakuji, recese to v žádném případě nebyla! Nedělal jsem si z toho srandu a nevidím na tom nic vtipného! Chtěl jsem pouze pomoci rozvíjet racionální myšlení v řadách českých včelařů.

Již předem jsem měl o včelaření mnoho přečteného ( prakticky všechny časopisy Včelařství od roku 1970 do 1993 a některé novější výtisky, několik OVP, encyklopedii Včelařství, publikaci Včelaříme jednoduše a Nástavkové včelaření ), proto jsem se cítil být způsobilý prezentovat na Konferenci své poznatky, ač moje praxe byla prakticky nulová ( od roku 2004 do roku 2006 jsem pomáhal na včelnici pana Sehnoutky, od roku 2007 do současnosti včelařím sám, v letech 2005, 2006 a 2007 jsem se zúčastnit Letní školy mladých včelařů v Nasavrkách, v roce 2008 jsem byl v Nasavrkách na školení prohlížitelů včelstev ).

Postupem času začínalo být již poměrně dost jasné, že jsem začátečník, nikoliv zkušený praktik, jak jsem se zde nepřímo prezentoval. Předstíral jsem to kvůli tomu, abych si vytvořil umělou autoritu ( čím více přednášející působí věrohodně, tím je mu více nasloucháno a tím více může své posluchače ovlivnit ... začátečník nemůže mít názory podložené vlastními dlouholetými zkušenostmi ). Moje neúspěšná konfrontace s př. Dvorským na Fascinovaném včelaři pramenící z mé nezkušenosti ( za svoji praxi jsem udělal jenom dva smetence ) mě postupem času přesvědčila, že moje přetvařování již nadále v žádném případě ani v žádné podobě či míře nelze nadále provozovat, a že tím českému včelaření spíše škodím, než pomáhám, což byl a stále je můj prvořadý záměr. Proto jsem se letos po nabytí dostatečného odhodlání nakonec ke všemu zcela dobrovolně přiznal.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)

On Saturday 01 August 2009 23:09:31 flakatos wrote:
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.

snuska ze slunecnice je v plnem proudu - polabi.
krmit budu hned po vytoceni .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37106)

Dnes jsem dával Gabony a jedny včelky dával z medníku a po neděly začnu také krmit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097)

Stonjek napsal:
>30 let je z pohledu vývoje opravdu nic....
.................

Zkusím možná ještě jednou osvětlit, co jsem někde vyčetl a teď s tím dělám chytrého. :)
My tu nediskutujeme o tom, jestli vznikne nový druh včely (vznik nového druhu je podle evoluční teorie během na dlouhou trať), který si bude umět poradit s roztočem tím, že nějak zmutuje a vytvoří se mu na to nové geny.

Jde o to, jestli některé linie našich včel tyto geny už mají a jsou proti roztoči odolnější. Na naší laické úrovni zřejmě nemá smysl rozebírat, jakým způsobem se tato odolnost projevuje. Pokud tyto geny existují, je o to tato včelstva rozchovávat, a ostatním včelstvům nechat co nejmenší prostor pro šíření svých genů. To podle mě v praxi znamená kupovat matky od chovatelů, kteří tuto vlastnost sledují, u svých včelstev se snažit vyřazavat včelstva proti roztoči nejméně odolná (to je zřejmě poněkud obtížné poznat pro toho, kdo o roztočí ví málo, ale pokud to dobře chápu, není to nemožné, pro toho, kdo se nebojí o problém zajímat), a nešlechtit roztoče nadbytečnými chemickými zásahy.


Stonjek napsal:
>Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.
........................

Trochu bych to poopravil.
Jen se tu pokouším diskutovat o tom, co jsem se o problematice včely a roztoč varroa nočetl, když mi zkolabovalo stanoviště měsíc po vyjmutí gabonů.
Je možné samozřejmě namítnout, že kdybych slepě nevěřil jen léčivu, včely lépe sledoval, dal včas jinou chemii, nic by mi neuhynulo.
Je taky pravda, že dnes už bych o problému věděl víc.

Ale na počátku mého vstupu bylo označení těch, komu včely hynou na varroázu za neschopné pitomce.
A já stále tvrdím, že je to minimálně na diskusi.
Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám.
Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 8. 2009
Omluva příteli F. Rouskovi

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
.................................................................................................
Omluvu příteli F.Rouskovi beru.Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit,byli to ještě 2,stačí projít historií včel.konference.Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
Takže žádné vytáčení,ale čekáme od Vás jenom pouhé dotazy,nic víc,a studovat a studovat,to Vám bude nejvíc pasovat...



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Hric (217.197.155.190) --- 2. 8. 2009
Matky Vigor.

Vsechny Vás zdravím.
CHtěl bych, jestli mě někdo poradí. Které matky jsou lepší jestli matky Vigor nebo matky Slovinky - př. Havlína. Včelařím v jižní části okresu Prostějov. V doletu včel ZD nepěstuje řepku. Jsem odkázán na ovocné stromy a smíšený les. Úly mám nástavkové 39x28 4 nástavky a 39x30 3 nástavky. Nepoužívám mřížku. Děkuji za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)



vcera jsem zacal....

kaufland svitavy a globus brno cukr za 17,90 .... levnejsi sem zatim
nevidel :(




flakatos napsal(a):
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 1. 8. 2009
Krmení na zimu.

Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas, medovici neočekávám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 8. 2009
Sousedovi meduje barák.

Na psím vínu, či co to tam má obrostlé na baráku létají včely hučí to na několik metrů. Některé včely mají veget, ale některé intenzívně létají celý den a odpařují ještě hodinu po setmění. Vůně, kterou vyhánějí ven, připomíná kvasnice nebo chleba. Pravděpodobně je na té popínavce medovice. Jestli to je jen na těch pár metrech čtverečních u souseda, tak je to psí víno velice intenzívní zdroj medovice, tu snůšku pozoruji už několik dní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097)

Musím se Radka zastat, protože Ti, co mají dělat pro zvládnutí rozdoče VD svou práci - peníze přes státní zakázky - projekty nato stále dlouhodobě tečou, nedělají v tomto směru víc než musí.

On útok na roztoče včelou, je možný. Myslím, že v takovém včelařském, jen dotace pobírajícím zapadákově kde nic celkem nefunguje a vlastně nic není - letos ani med, nemůže ani povědomí o takovém možném útoku včely na VD zabrat.

Naštěstí tu máme síť, v které se lze dopídit výsledků. Jak takové činnosti u včel docílit ale bývá tajemstvím.

viz:
http://www.youtube.com/watch?v=Q4q_869q_4w&hl


............
Stonjek (90.183.70.9) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096)

>Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (81.2.214.3) --- 1. 8. 2009
Scháním matku

Zdravím, nemá někdo náhodou oplodněnou matku na prodej?Prosím o kontakt zde na konferenci nebo na telefon 603726112.
Dík Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099)

Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez výzkumníků by se varoa rozšířila stejně. R.P.

S týmto hodnotením prieniku V.J po r. 2002 V.D sa dá s autorom komentáru súhlasiť, až na to, že k nám prenikol V.D. z bývalého Sovietskeho zväzu a nie Bulharska (v podstate je to jedno).

Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy.

Ako píšete 100 rokov je o niečo dlhšia doba ako 30 rokov, tak ten proces obrany včelstva proti Vd už mohol cestou k nám niekde začať. Nie všade mal na svojom víťaznom ťažení do sveta včely európskej mal pod nohami chémiu, včela sa mohla úspešne brániť, ale ona to nedokázala. Veď včela má silné hryzadlá,m ktorá by nemala mať problém s odstraňovaním Vd z tela svojich družiek.

Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 1. 8. 2009
Re: Omluva příteli Františku Rouskovi (37091)

Už mě začíná zcela vytáčet kritika bez argumentů, přesněji řečeno urážky, zveřejňované anonymi a lidmi skrývajícími se pod všelijakými přezdívkami. Nemít zkušenosti z těchto stránek, od včelařů, jsou-li to vůbec včelaři ( teď používám ubohou rétoriku těch pomluvačů a vyhazovačů ) bych takové jednání neočekával. Očividně se dotyční stydí a bojí přiznat svoji identitu. Bohužel každý přítel není přítel.

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Buď se vitaxvita dopustil plagiátorství nebo je to př. Rousek, který se snaží předejít odhalení identity ( mimochodem vitaxvita př. Rouska určitě zná, jinak by nevěděl odkud je ).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097)

Vlivem výzkumníků se nedá říct. Začátek šíření varaózy je někdy v době před
80 lety, kdy v Indii nebyli spokojeni s výnosy z domácích druhů včelstev a
dovezli proto včelu medonosnou. Ta posloužila jako médium k šíření roztoče a
přes postupné rozšiřování této včely a místní převozy na malou vzdálenost se
rozšířila do středoázijských prostor a potom na Kavkaz, kde infikovala
tamější poddruh včely medonosné. Kavkazské včely byly potom dovezeny do
Bulharska, teď už nevím, jestli kvůli výzkumu nebo produkci a odtamtuď se
varaóza začala rychle šířit do Evropy. Toto potom ještě skutečně urychlil
výzkumný ústav včelařský v tehdy západním Německu, který si nechal dovézt
infikovaná včelstva přímo z Indie. U nás byla velká aféra tuším v roce 1983.
Někdy o dva roky dřív kdosi nelegálně dovezl na Pardubicko včelstva od
Košic, kde už tehdy varaóza byla. A než se na to přišlo, dost se rozřířila.
Tehdy byla vybita všechna včelstva na dost velkém území na Pardubicku a
Ústeckoorlicku, což pravděpodobně zpomalilo šíření varoa u nás o několik let
Akorát nevím přesně, jakým způsobem se roztoč Varoa Jacobsoni přešaltroval
na Varoa Destructor.
Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez
výzkumníků by se varoa rozšířila stejně.
Co se týká praxe, nejsem si vědom, že bych měl zrovna nějaký sen v tom nějak
zásadně zlikvidovat varaózu. Já prostě jen komentuji současný stav a
dovoluji si být ve svých nápadech stejně jako i jinde o jeden stupínek před
tím současným stavem. Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy. Byl by to prostě
klasický mnohokrát popsaný proces, kdy do početné životaschopné populace
vstoupí nějaký ze začátku extrémně zhoubný parazit. Nakonec by došlo k
nějakému dlouhodobému vzájemnému soužití, protože není v zájmu parazita
likvidovat každého svého nositele, se smrtí nositele uhyne i parazit.
Jinak jakým konkrétním způsobem potom se včely naučí vyrovnávat s varoou,
pokud k tomu dojde, souhlasím, že to je zatím teorie.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 01, 2009 2:23 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět
vinou
> výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy
> obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje
> opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných
> přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území
> přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou
> metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další
> příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí
> dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná
> varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že
> že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do
> včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je
> to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 8. 2009
Re: Prodám medomet (37094)

Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou.

Vy asi neviete, čo máte za poklad na včelnici. Ja som svoj trojrámikový (a nemá kôš antikorový), pred rokmi upravil na voľnobežný a nazval som ho honosne perpetum mobille, aj keď mu na začiatku musím venovať max. 5-7 otočení kľukou. Potom však zbytok vloženej energii dokáže odstrediť jednu stranu plásta, len jedno otočenie dokáže odstrediť (a dokonale) aj druhú stranu plásta.
Za túto dobu dokážem pripraviť tri ďalšie plásty na ručnom odviečkovači a k tomu, dokonale prečistím odstredený med vo veľkoobjemovom cedidle. Jedno včelstvo takto aj z dovozom do medárne dokážem "spracovať" za čas medzi 20 až 30 minút aj s uložením vytočených plástov do úľa, bez nejakej väčšej námahy a ďalšej pomoci. Otáčanie koša je ľavotočivé (proti smeru chodu hodín), horná latka musí po ľavej strane včelára (bunky sú postavené voči latke pod uhlom 6-8˚), čo umožňuje dokonalé zbavenie sa medu z plásta, preto pravotočivý pohyb koša nie nie potrebné.
Nepovažujte to za nejaké moje spiatočníctvo v dobe používania riadeného moderného medometu na elektrický pohon. Len jeden argument, tým že je medomet len na tri rámiky (v medníku mám len 9 rozšírených plástov), dokážem pohodlne za čas vytáčania, dokážem odviečkovať ďalšie tri plásty. Príprava odviečkovaných plástov npr. do 12 komorového zvratného medometu potrebujem oveľa dlhší čas.
nevýhoda: vložené rámiky musím obracať (len jedenkrát) ručne.

Úprava tangenciálneho medometu na kľukový ručný systém je bezproblémový a rýchly, stačí na prevodovej hlave odstrániť bočný dekel, ktorý pridržuje vodorovný pohon. po odstránení dekla môžeme točiť kľukov len doľava a v tom je tajomstvo zotrvačníkového efektu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096)

Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075)

>Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :) Radek Krušina <
-----------------------------------------------------------
To mi připomíná jednoho mého spolužáka ze základní školy. Jeho rodiče se přistěhovali po válce, když Stalin zabral i část území, kde žili Volinští Češi. Také chovali včely. Před pěti roky jsem se s tímto spolužákem setkal. Ukazoval mi včely a na nich jsem viděl pobíhat roztoče. Spolužák se smál a říkal, to už můj otecko a děduška říkali, že včely které mají blechy jsou zdravé. Co mám k tomu dodat. Včely se nedožily podzimu. Patrně se ani u jedněch z jeho dvanácti včelstev neprojevila varroatolerance. Asi o ní jeho včely nevěděly, nebo nejspíše o varroatoleranci nic nečetly. Je škoda, že můj spolužák s chovem včel, které jsou zdravé protože mají blechy skončil. Alespoň to tvrdí. Ale kdo ví. Možná jednou udělá díru do světa. S blechami.

Myslím, že je všeobecně známo, dostane-li se jakýkoli živočich nebo rostlina do prostředí které je příznivé jeho životním potřebám a kde nemá přirozené nepřátele, toto prostředí okupuje a původní faunu i flóru vyhubí. Nemusíme chodit pro příklad daleko. Stačí k protinožcům a tam dovezeným králíkům. Dnes mají obyvatelé tohoto kontinentu starosti s tím, jak se králíků zbavit. Obdobná, ne-li stejná situace je u nás i v ostatním světě s varroázou.

Jsem toho názoru, že hledáním linie varoatolerantních včel by se měly zabývat především výzkumné ústavy a jimi pověření a kontrolovaní výzkumníci třeba z řad zkušených a odborně zdatných včelařů. Neměl by to však být neorganizovaný chaos bandy chovatelů a šiřitelů roztočů. Přimlouvám se zato, abychom my ostatní dodržovali vypracované léčebné postupy abychom nebyli za pitomce bez včel. Z čeho by potom bylo možné vyšlechtit ty tak toužebně očekávané varroatolerantní včely?
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Bernkopf (213.194.221.34) --- 31. 7. 2009
Re: Prodám medomet (37094)

Ještě jsem zapomněl napsat cenu. :-)

3 000 Kč.

Jaroslav Bernkopf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Bernkopf (213.194.221.34) --- 31. 7. 2009
Prodám medomet

Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou.

Poblíž Valašského Meziříčí, v případě zájmu piště na bernkopf zavináč email tečka cz nebo volejte na 603 700 391.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kartousek (93.99.142.1) --- 31. 7. 2009
Včelařská konference

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kartousek (93.99.142.1) --- 31. 7. 2009
Včelařská konference

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2009
Omluva příteli Františku Rouskovi

Za prvé : nejsem Fr.Rousek a tímto se mu omlouvám,protože byl jmenován M.V. a přitom je v tom naprosto nevinně.
Za druhé : nejsem z okolí H.K. ani z východočeského kraje ale o trochu dál.
Za třetí : doporučuji zmíněnému V. aby se více věnoval studiu a po úspěšné maturitě a dokončení školy pokud bude mít sílu na V.Š.
aby pokračoval , či se zapojil do nějakého pracovního poměru. S Fr.Rouskem se asi znáte osobně a koho Vám připomíná asi zůstane tajemstvím. Mládí je pošetilé,přímočaré, ten stín tu zůstává možná navždy,měl byste se mu ale omluvit jako chlap.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064) (37066) (37067) (37072) (37076)

Viíš a já se zase postarám aby šly do zim v dolním nástavku a případně přikrmím aby nad nimi nebylo prázdno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 31.7.2009 09:10:33
> ----------------------------------------
> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám. Prostě jim dávám tolik cukru, kolik je na zimu třeba.
> Fakt je ale, že o možnosti jim dát cukru trochu víc a potom v předjaří ty
> plásty použít k podněcování způsobem podobným Blinově přepážce uvažuji a
> pokud se na jaře dostanu k přebytečným plástům se zásobami, zkouším to.
> Zatím ale s výsledky nejsem moc spokojen. Použít staré zásoby do oddělků se
> mně jeví vhodné jen pokud to je plást s troškou zásob. Pokud tam je hodně
> zásob, oddělek je stejně nespotřebuje a jenom v oddělku zabírají místo.
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 31, 2009 7:01 AM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> , nemám už 20 let zimní úhyny
> > způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a
> dostat
> > se k zbylým zásobám.
>
>
> A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky
> nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co
> s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)
>
> Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky
> a na rybizaky :-)
>
> T.H.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 31. 7. 2009
Rad...stále radí,ale neposlouchejte ho atd.

Ano,Rad...stále radi,dnes již po pate.Není možne,že bi to bil včelař,který v současny době ma moc prace,sundavat medniki,vytočit zbitky medů kterí tam zustaly,nasadit gaboni a nakrmit na zimu a naučit včely litat postupně jen vočkama. Da se predpokladat,že je to člověk nabity teorii ke ktere nejak prišel,na poznamky nektere v minulosti nedba a jak jednou napsal jeden človek,že ma hroši kuži.A tak se zda že je to člověk nejak telesne postizeny a sedi u pocitače,ktery je jeho jedina zabava.Tak ho nechme at se projevuje dal ale na jeho rady budme opatrny a dobře udelame když si radeji prolistujeme časopis Včelařstvi za nekolik roku zpatky.Taky mam dotaz na Radima: nebylo by lepši u toho gabonu udelat na druhem konci este jednu dirku a ty pasky zavesit ne svisle ale horizontalne,mozna by i ten stik se včelama byl učinejši a ing.Vesely na to nepřišel. Takže i dnes ješte se dockame nekolika prispevku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064) (37066) (37067) (37072) (37076) (37084) (37087)

Je to pane Polasku presne tak, jak pisete. Kdyz jsem mel vcelstev par, tak jsem si s nimi hral ( bavi me to dnes). Je to i velmi dulezite, aby ziskal clovek praxi, aby dokazal v pripade potreby vcas a spravne regovat atd. V soucasne dobe si takhle s radosti hraji s matkami a oddelky. Co se tyce produkcnich vcelstev, tak delam jarni prohlidku ( vlozeni stavebnich ramku) a pak az podzimni ( kontrola ulozeni zasob). V prubehu snuskoveho obdobi odebiram pouze horni nastavek s medem ( taktez pomoci vykluzu). Bohuzel cas je drahy, ale i presto, jak jsem psal, tu nadhernou praci se vcelami si nenecham vzit akorat uz to neni s produkcnimi vcelstvy.

Hezky den preje

Pavel Zajicek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064) (37066) (37067) (37072) (37076) (37084)

Je otázka, když si někdo říká včelař, co to je. Jestli to má být člověk,
který odebírá bedničky s medem, vytáčí ho, prodává ho, sbíjí úly a občas
přes sezónu zaletí na stanoviště pozpřeházet bedničky s těma včelama a
rychle jde pryč nebo člověk, který v první řadě se včelama pracuje a ostatní
dělá jaksi bokem. Nebudu přece to, že se včelami z nějakého důvodu nepracuji
a neuspořádám sezení včelstev před zimou nahrazovat tím, že do nich prostě
naperu 10 kilo cukru navíc. A i během sezóny si momentálně můžu dovolit se
včelami pracovat. To v první řadě pro mě znamená pracovat s plodištěm,
vybrané rámky nebo celý nástavek klidně otřepat nebo jinak zajistit, že tam
není matka a dávat do medníkových nástavků nad mřížku. Nechávat od dubna po
srpen plodiště tak bez zásahu mně připadá spíše jako nouzová metoda vyvolaná
nadbytkem ošetřovaných včelstev či nedostatkem času. Nebo módou. I když
nevylučuji, že časem se k této metodě z různých důvodů dostanu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 11:46 AM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....



> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou
cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich
nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu
sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace
tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas
pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-))
Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne
kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka
mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad
vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne
na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji
a zatim jsem nenarazil...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (37079)

Vzhledem k presunu vcel smerem k zasobam, by asi nebylo jednoduche najit tu optimalni polohu, kde matku zavrit, vcely by ji sice asi neopustili, ale pak by zase mohly pojit hladem. Jedine me napada nejaky pas cudnosti, aby z ni ani vajicko nevypadlo.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... ståle radí,ale neposlouchejte jej a udÏlåte dobøe.... (37055) (37070) (37080)

Tak o tom se nam jenom muze zdat, vcelstva ktere zimuji v jednom nastavku 39x24 maji na me vcelnici celkove v prumeru o 25 % mensi vynos, hlavne prvni snuska ( ovocne stromy + repka) pak to dozenou, v poslednich letech je vsak temer jista prave ta prvni snuska, proto zimuji dva nastavky a co nejsilnejsi vcelstvo. I tak v poslednich dvou letech prumer rocni u techto vcelstev 40/45 kg a kdyz se bavim s ostanimi vcelaremi v nasi organizaci, kteri zimuji jen jeden nastavek ( stare klasicke univerzaly ) tak jsou na polovine vynosu, ktery se dari me.
Je to urcite dano hodne i tou lokalitou.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064) (37066) (37067) (37072) (37076)


> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-)) Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji a zatim jsem nenarazil...

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 31. 7. 2009
Re: Nev?m pro? ? .. R?mkov? m?ra ? nev?m ... (37063) (37065) (37069) (37073)

Kdyz jsem zacinal, myslel jsem si, ze mam take silne vcely, dnes uz si to nemylim, ze ty vcely byly tehdy silne. Druha vec, vcera jsem vytacel lipu a neni vcelstvo jako vcelstvo. Pri porovnani primerene silnych vcelstev jsou rozdily treba i 30 %, tyhle vcelstva znacim a menim matky.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064) (37066) (37067) (37072) (37076)

Zdravim,

kdyz se da tech zasob o neco vice, tak to prece neni na skodu, staci je z jara rozrusit, vcely jej spotrebovavaji a med nam nosi do nastavku nahoru, ktery se tam umisti s rozkvetem tresne ptaci.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... ståle radí,ale neposlouchejte jej a udÏlåte dobøe.... (37055) (37070) (37080)

Neviem co tu kazdy riesi to zimovanie. Ja zimujem iba v plodisku (1 krabica) klasicke 11 ramikove B-cko.
----
Kolko cm je to klasické Béčko? A kolik má klasický český Adamec?
Jestli nebude ten problém v té naší míře, že to musíme dělat tak komplikovaně.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... ståle radí,ale neposlouchejte jej a udÏlåte dobøe.... (37055) (37070)


Zdravim,

Neviem co tu kazdy riesi to zimovanie. Ja zimujem iba v plodisku (1 krabica) klasicke 11 ramikove B-cko. Potrebujem tak zakrmit iba cca 9 kg cukru koncom Augusta - vcely preziju tak na 97% (t.j. z 30 rodin spadne v priemere 1 aj to zvecsa, lebo ju vyrusia mysi). Ranny rozvoj je prudky, zvecsa stale ostane vecsina zasob do jari, spad vciel minimalny - cez zimu minimalna spotreba zasob. Ked konci kvitnutie vrba a zacinaju ceresne vkladam na spodok mednik bez materskej mriezky - ak je teplo matky zlezu, ak nie ostavaju v hornom uli (mam odoberatelne dna a rovnake krabice ako ule).

Pred repkou vcely usporiadam-matky dole, dam matersku mriezku a davam 3 ul, pri slabsich rodinach nechavam len 2.
Za sezonu mam od rodiny v priemere cca. 70 kg medu a viem, ze je v nom minimum cukru zo zimy. Repka je zvecsa daleko, ale vcely donesu z nej+z ceresni takych 20kg, z agatu cca. 30 zbytok je medovica.

Prazdne ramiky skladujem v prazdnych mednikoch polozenych na seba vo vceline - vostinacky znicia mozno 1% ramikov - zvecsa tych najstarsich, ktore by som aj tak vyrezal, plesen sa neobjavuje. Skusal som zimovat v 2 uloch, ale vcely prezili slabe, tak 20% neprezilo vobec - no katastrofa.

Peter

--- On Thu, 7/30/09, M. Václavek <e-mail/=/nezadan> wrote:

> From: M. Václavek <e-mail/=/nezadan>
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a ud?láte dob?e....
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, July 30, 2009, 1:54 PM
> vitaxvita:
> Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač
> a budeš namydlenej.
>
> ______________________________________________________________
>
> A v té komisi budete přítomen i Vy, pane F. Rousku?
> :-)
>
> Víte, koho mi tímhle výrokem připomínáte? ... To
> raději nechtějte vědět!
>
> S pozdravem M. Václavek
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy

Tak mně napadá, uvažoval někdo o klíckování matky přes celou zimu až do
předjaří? Nebo se někomu povedlo zapomenout na podzim matku v klícce a ona
v klícce vydržela přes zimu? Bylo by to ideální protivaroázní opatření,
pokud by se to podařilo.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075)

> A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi
> pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje,
a
> jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti
> tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by
> si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami
> náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.
Přesně tak.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
> Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas
> roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.
>
> Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.
První dva nebo tři roky, než vyvinuli fumigaci, byl povinný postřik. Na
začátku prosince, kdy ve včelách neměl být plod, se včely rozebraly a každý
rámek se včelami se postříkal vodným roztokem léčiva. Na úl vyšlo tak 0,5 -
0,7 litru . Za mrazu a sněhu to byla lahůdka. Včely přežily bez problémů

> Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc
> šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva
> zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší
sezónu).
To se dneska provádí křížovým ošetřením. Roztoči, co bysi mohli vyvinout
odolnost na jeden prostředek, jsou likvidováni následným ošetřením dalším
prostředkem. Proto se má používat aspoň dva různé prostředky k hubení
rozotočů současně. Dlouhodobě se , pokud vím střídá účinná látka pro
fumigaci. Ale nic není dokonalé.

> K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit
> včely, a při našem zavčelení plošně.
>
> Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti
> roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných
> včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si
> chemicky hýčkáme
To by byla ve včelaření politická věc. Včelaře, dneska většinou zaměřené na
co nejvyšší výnos medu, by bylo třeba přesvědčit, aby léčili na varaózu
volněji s menší intenzitou, nekupovali potom pod rukou různá další léčiva a
"nepřiléčovali" a akceptovali každoroční ztráty nějakého procenta nejméně
odolných včelstev.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074)

Ono každá látka dodávaná do včelstva kvůli léčení má svůj specifický
mechanismus, jak včelám škodí. Porovnat vzájemně, jak moc která škodí, není
tak jednoduché a nedá se to dělat bez znalosti toho konkrétního mechanismu
působení. Jestli škodí víc látka, která poškozuje včely okamžitě, hodně
zasažené včely zemřou, ostatní to přežijí a za týden nebo 14 dní není po té
látce ve včelstvu ani památka nebo látka, která včely zdánlivě neovlivňuje
ale každé její použití zanechává trošku reziduí v medu, které imunizují
roztoče a které vytvářejí jakousi trvalou chemickou zátěž....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:59 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální
> návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím
> Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě
> trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a
> formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná
> víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace
> podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM
> nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná,
> přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci
> 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného
> odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené
> tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl
> a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to
> přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik,
jestli
> víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám
> šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o
> ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale
> naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu
> ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu.
Proto
> bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl
> vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v
> konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní
> látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s
> tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další
> generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na
> jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla
> šance. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064) (37066) (37067) (37072)

No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
mezeru, pak nemám. Prostě jim dávám tolik cukru, kolik je na zimu třeba.
Fakt je ale, že o možnosti jim dát cukru trochu víc a potom v předjaří ty
plásty použít k podněcování způsobem podobným Blinově přepážce uvažuji a
pokud se na jaře dostanu k přebytečným plástům se zásobami, zkouším to.
Zatím ale s výsledky nejsem moc spokojen. Použít staré zásoby do oddělků se
mně jeví vhodné jen pokud to je plást s troškou zásob. Pokud tam je hodně
zásob, oddělek je stejně nespotřebuje a jenom v oddělku zabírají místo.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:01 AM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


, nemám už 20 let zimní úhyny
> způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a
dostat
> se k zbylým zásobám.


A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky
nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co
s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)

Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky
a na rybizaky :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074)

R. Stonjek napsal:

>Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí.
.........................

Jen tak na okraj - přírodní výběr nemá až tak moc společného s evoluční teorií. Přírodní výběr je pozorovatelná a jistá věc, kterou si každý může ověřit a byla známá už před Darwinem. Evoluční teorie je neověřitelná, protože vznik druhů přeměnou z jiného zatím nikdo nepozoroval. Ale to je vedlejší :)

Pokud to dobře chápu, tak existují vědecké práce na to, že s odolností jak proti moru, tak proti roztoči se právě setkáváme už dnes. S větší či menší odolností.

A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje, a jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.

Pokud se stav nezmění, včely odolnější proti moru ani proti roztoči neuvidí ani další generace. Možná tak účinnější kombinace chemie.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.

Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.

Dnešní stav - téměř plošně povinný jarní nátěr plodu, fumigace, doporučení formidolu 1x až 2x podle stupně napadení (dává se i preventivně abych nebyl za neschopného pitomce), gabon, 3x fumigace nebo aerosol.
Takže klidně 8 ošetření za rok, při neléčení včelstva kolaps do 1 roku. A je jistota že za dalších pár let to bude stačit? Při tomto tempu šlechtění roztoče?

A to se zřejmě testuje kyselina šťavelová a thymol, aby byl arzenál chemie rozšířen na hrozící rezistence.

Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší sezónu).

Dejme tomu by se dalo říct že stojí otázka tak, zda to půjde nezvyšovat počet léčebných zásahů, a postupně počet zásahů snižovat až jednou možná třeba léčení nebude zapotřebí nebo jen jednou za pár let.

K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit včely, a při našem zavčelení plošně.

Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056)

Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná, přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik, jestli víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu. Proto bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla šance. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: Nev?m pro? ? .. R?mkov? m?ra ? nev?m ... (37063) (37065) (37069)

> No jenže problém ,je ten ,že ostatní přátelé ve spolku vytočili ještě o 5
> kilo (na včelstvo)více než je u nás průměrná snůška :)

No vidis tak uz preci vis kam se mas jit ucit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064) (37066) (37067)

, nemám už 20 let zimní úhyny
> způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a dostat
> se k zbylým zásobám.


A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)

Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky a na rybizaky :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mp (89.185.250.195) --- 31. 7. 2009
Re: jednoduchá výroba medocukrového těsta (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651) (27657) (27718) (27720) (27748) (27751) (27758) (28609)


OVP 2002/1/215

.... Při velkých dávkách se používají dva díly práškového cukru a jeden díl dobře teplého tekutého medu. Do náležitě velké uzavíratelné nádoby se dají vždy vrstvy práškový cukr-med, práškový cukr-med. Povrch vrstvy práškového cukru se zpevní stlačením dlaní. Nejhořejší vrstva v nádobě musí být vždy med. Nádoba se dobře uzavře. Po 3-4 týdnech je práškový cukr prosycen medem a těsto je hotovo. ...



----------------------------------------------------
Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose


----------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055)

vitaxvita:
Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.

______________________________________________________________

A v té komisi budete přítomen i Vy, pane F. Rousku?
:-)

Víte, koho mi tímhle výrokem připomínáte? ... To raději nechtějte vědět!

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chicony (81.201.60.169) --- 30. 7. 2009
Re: Nev?m pro? ? .. R?mkov? m?ra ? nev?m ... (37063) (37065)

No jenže problém ,je ten ,že ostatní přátelé ve spolku vytočili ještě o 5 kilo (na včelstvo)více než je u nás průměrná snůška :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028) (37032)

To je úvaha správným směrem - toleranci k V.d. je možno zlepšovat jen
postupně, po krocích. Velký problém je ten, že včely chováme
koncentrovaně, což znemožňuje tyto kroky uskutečnit - mnohonásobně se
tak zvyšují migrace kleštíků mezi včelstvy a tak udržuje jejich
životaschopnost a škodlivost pro včelstva. Tak se i malý pokrok ve VT
včel zničí. To by ve volné přírodě bylo zcela jinak. Další věc je -
jestli vůbec umíme ty nevelké rozdíly (způsobené geny) mezi včelstvy či
liniemi včel rozpoznat - podle čeho, podle jakých údajů, jak je změřit?
K. Čermák

Radek Kruina napsal(a):
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064) (37066)

Běžně zimuji na dvou nástavcích 39x24 a od té doby, co plodová hnízda před
krmením umisťuji vždy v horním nástavku a postarám se, aby neseděly
symetricky uprostřed rámků, ale na kraji, nemám už 20 let zimní úhyny
způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a dostat
se k zbylým zásobám. Jiné zimní úhyny občas jsou. Tuhá zima vůbec nevadí,
pokud je souvislá, protože neplodují a spotřebují jen minimum zásob. Vadí
teplá zima s teplotou +- kolem nuly, protože při takové zimě spotřebují
mnohem víc zásob a přitom stejně nezesílí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:02 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


běžně zimuji na dvou nástavcích 39 x24 spíše jsem zažil problém s příliš
časným plodováním a tuhou zimou a dlouho kdy nedokázaly přesunout zásoby k
plodu obvykle se to stane pokud začnou zimovat v uprostřed rámku v horním
nástavku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 20:53:01
> ----------------------------------------
> Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem,
jak
> včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5
minut.
> Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
> buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné
je
> to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání
zásob
> na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
> Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
> připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne
nepřekročit
> horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
> prázdné.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi
nástavky
> včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
> aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
> zatavování přikládat k ní a ne na horu.
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062) (37064)

běžně zimuji na dvou nástavcích 39 x24 spíše jsem zažil problém s příliš časným plodováním a tuhou zimou a dlouho kdy nedokázaly přesunout zásoby k plodu obvykle se to stane pokud začnou zimovat v uprostřed rámku v horním nástavku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 20:53:01
> ----------------------------------------
> Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem, jak
> včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5 minut.
> Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
> buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné je
> to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání zásob
> na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
> Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
> připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne nepřekročit
> horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
> prázdné.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky
> včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
> aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
> zatavování přikládat k ní a ne na horu.
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Nev?m pro? ? .. R?mkov? m?ra ? nev?m ... (37063)

5epka odkvetla příliš brzy včelstva nebyla dostaečně rozvinuta v důsledku pozního nástupu plodovánívlivem zimy .
Akát potřebuje teplotu nad 22 °C v době květu a vyjímečně meduje nad 250 m n.m.
ostatní spláchly deště. Takový stav je všady

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chicony <Apokaliptos/=/seznam.cz>
> Předmět: Nev?m pro? ? .. R?mkov? m?ra ? nev?m ...
> Datum: 30.7.2009 19:44:13
> ----------------------------------------
> Dobrý den ... po vytočení veškerého medu ,jsem zjistil ,že cukr ,který jsem
> jim dal a dávám se mi sice zaplatí ,ale moc peněz mi nezbyde ,nejde mi o
> výdělek ,(zatím jen můj velký koníček) jelikožv průběhu května jsem se
> kouknul do úlů a docela jsem se zhrozil .. neměli zaplněno ani 50% medníku
> a to bylo tak 50% řepky odkvetlý ... říkal sjem si ok počkam .., a koncem
> května jsem vytáčel ze 2 včelstev 22 kilo :( což docela býda ... (sice
> řepka byla docela daleko ,ale silné včelstvo by mělo přinést o hodně víc
> ),tak jsem to svedl na dálku .. přišel červen a kvetení agátů ... a to samé
> .. nepřinesli ani 22 kilo takže 1 včelstvo nepřineslo ani 11 kilo .. a to
> agáty mam kolem včelína ... je tam stovky stromů ,a tenhle rok agáty kvetli
> nádherně a ještě na poli vedle kvetla vojtěška ... tak nevím čím to je ? ..
> je to možné ,že jsem z jara přesedlal na rámkovou míru 39x30 ? nebo poradte
> co dělam špatně .. popřípadně napište výhody i nevýhody 39x30 nebo jestli
> někd máte 39x30 napište jak jste na tom :(
>
> Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061) (37062)

Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem, jak
včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5 minut.
Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné je
to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání zásob
na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne nepřekročit
horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
prázdné.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky
včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
zatavování přikládat k ní a ne na horu.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chicony (81.201.60.169) --- 30. 7. 2009
Nevím proč ? .. Rámková míra ? nevím ...

Dobrý den ... po vytočení veškerého medu ,jsem zjistil ,že cukr ,který jsem jim dal a dávám se mi sice zaplatí ,ale moc peněz mi nezbyde ,nejde mi o výdělek ,(zatím jen můj velký koníček) jelikožv průběhu května jsem se kouknul do úlů a docela jsem se zhrozil .. neměli zaplněno ani 50% medníku a to bylo tak 50% řepky odkvetlý ... říkal sjem si ok počkam .., a koncem května jsem vytáčel ze 2 včelstev 22 kilo :( což docela býda ... (sice řepka byla docela daleko ,ale silné včelstvo by mělo přinést o hodně víc ),tak jsem to svedl na dálku .. přišel červen a kvetení agátů ... a to samé ... nepřinesli ani 22 kilo takže 1 včelstvo nepřineslo ani 11 kilo .. a to agáty mam kolem včelína ... je tam stovky stromů ,a tenhle rok agáty kvetli nádherně a ještě na poli vedle kvetla vojtěška ... tak nevím čím to je ? .. je to možné ,že jsem z jara přesedlal na rámkovou míru 39x30 ? nebo poradte co dělam špatně .. popřípadně napište výhody i nevýhody 39x30 nebo jestli někd máte 39x30 napište jak jste na tom :(

Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060) (37061)

To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při zatavování přikládat k ní a ne na horu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 15:47:20
> ----------------------------------------
> Protože když sedí dole, tak většinu zásob uloží do horních rámků, ale spodní
> část horních rámků třetina, polovina zůstane prázdná Část zásob, nějaké kilo
> přitom uloží nad plod do spodních rámků. Když jim to pak vyjde takovým
> způsobem, že za mrazu spotřebují všechny dostupné zásoby v spodních rámcích,
> nedokáží prázdné buňky na spodku horních rámků překročit a hynou hladem.
> Když se usadí nahoře, tak se krmí, postupně jdou s plodem dolů a místo plodu
> dávají zásoby. Takže nad plodem a kolem plodu mají vždy na zimu dostatek
> zásob. Neexistuje, aby seděly úplně nahoře a zásoby měly jen pod sebou.
> Kromě případů kdy je teplý podzim a je krmeno co nejdřív. Včely potom na
> výživu plodu v srpnu, září, říjnu , listopadu a prosinci, pokud včelař
> nedoplní zásoby, nad sebou a kolem sebe je spotřebují a v zimě za mrazu
> jim to potom chybí.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 3:08 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v
> zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce
> na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře
> a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> > Datum: 30.7.2009 14:39:06
> > ----------------------------------------
> > Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat
> v
> > jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> > smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> > uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> > R Polášek
> > ----- Original Message -----
> > From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> > Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> >
> >
> > Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> > Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> > mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> > skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> > myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference
> vydrží,ale
> > já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> > komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> > ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> > máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> > dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> > ponechat místo pro další,nemyslíš?
> > --------------------------------------------------------------------------
> --
> > ----------------------------------------
> >
> > Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> > uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> > stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> > které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> > Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> > nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a
> září
> > budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> > opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> > Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> > rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> > nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> > nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> > umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057) (37060)

Protože když sedí dole, tak většinu zásob uloží do horních rámků, ale spodní
část horních rámků třetina, polovina zůstane prázdná Část zásob, nějaké kilo
přitom uloží nad plod do spodních rámků. Když jim to pak vyjde takovým
způsobem, že za mrazu spotřebují všechny dostupné zásoby v spodních rámcích,
nedokáží prázdné buňky na spodku horních rámků překročit a hynou hladem.
Když se usadí nahoře, tak se krmí, postupně jdou s plodem dolů a místo plodu
dávají zásoby. Takže nad plodem a kolem plodu mají vždy na zimu dostatek
zásob. Neexistuje, aby seděly úplně nahoře a zásoby měly jen pod sebou.
Kromě případů kdy je teplý podzim a je krmeno co nejdřív. Včely potom na
výživu plodu v srpnu, září, říjnu , listopadu a prosinci, pokud včelař
nedoplní zásoby, nad sebou a kolem sebe je spotřebují a v zimě za mrazu
jim to potom chybí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 3:08 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v
zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce
na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře
a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 14:39:06
> ----------------------------------------
> Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat
v
> jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference
vydrží,ale
> já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> ponechat místo pro další,nemyslíš?
> --------------------------------------------------------------------------
--
> ----------------------------------------
>
> Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a
září
> budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055) (37057)

Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 14:39:06
> ----------------------------------------
> Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
> jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
> já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> ponechat místo pro další,nemyslíš?
> ----------------------------------------------------------------------------
> ----------------------------------------
>
> Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
> budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: chu medu (36971) (36974) (36999) (37004) (37044)

musíš se podívat v okruhu až 8 km

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chu medu
> Datum: 30.7.2009 08:19:02
> ----------------------------------------
> > Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> > pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
> >
> > Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.
>
> Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale
> opravdu na 99% u nas neni...
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: uvaha - leceni varoazy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37025) (37028)

ÚVAHA.

Nebylo by schůdnější zmeěnit techniku covu a více ji připodobnit ciklům Včely květn.é Ta se 2 x ročně stěhuje to znamená , že přerušuje plodování. V čela medonosná jen jednou . Tím dává dostatek prostoru parazitovi. Řešením by mohlo být norské zimování nebo by možná stačilo vytočit a hned nekrmit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: l??en? varo?zy
> Datum: 29.7.2009 15:12:53
> ----------------------------------------
> >Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie
> včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou
> poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné
> nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
> ------------------------------------------------------------
> To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie
> včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne?
> Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo
> vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To
> určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je
> stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie
> "některých" také včelařů.
>
> Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá,
> než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme
> sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme
> vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti,
> nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí
> získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm
> pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky.
> Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře.... (37055)

Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
R Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
ponechat místo pro další,nemyslíš?
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76392 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37057 do č. 37117)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu