76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Petr (94.125.216.34) --- 4. 8. 2009
Re: Loupení včel (37148) (37151)

K této otázce se nemůžu vyjádřit a poradit,protože jsem se s loupeží u svých včel nikdy za těch deset let co včelařím nesetkal.A to ani u oddělků,které vytvářím v těsné blízkosti mohutných včelstev.Opravdu jsem ještě nikdy neviděl vyloupené včelstvo nebo oddělek.Ale jsem přesvědčen,že si za to mohou ti včelaři,které zajímá jen ta dotace a ti,kteří jen občas navštíví stanoviště,aby zkontrolovali medníky,kde to zeje prázdnotou.Ve svých občasných příspěvcích se snážím jen něco nastínit začátečníkům a myslím že ty rady nejsou úplně k zahození a jak a včem včelaří "staří"praktici včelaři je mě úplně jedno a trochu mě mrzí ironické až nepřejícně podrážděné odpovědi některých z nich.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Loupení včel (37148)

vitaxita- ďakujeme za poučenie (je senzačné!?), ale ráčte si prečítať otázku č. 37123 , ktorú predložil autor a potom mu to odpovedzte a poučte ho.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 4. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116)

Starám se o šestery včelstva.Ale opravdu starám.Mám náročné povolání na čas a tak tenhle počet mě k zábavě,rekonvalescenci a potěšení zatím úplně stačí.Okolní včelaři "hospodaří" s počtem několikanásobně větším a množstvím medu nedosahují ani pětinové produkce mých výnosů.Takže vím,že soused se stanovištěm vzdáleným pětset metrů s počtem dvanácti včelstev měl celkový výnos kolem padesáti kilo.Tohoto výnosu dosahuji já bezmála u jednoho včelstva.Včelařím v pastevně rozmanitém kraji okr.Uherského Hadiště.Doufám,že se dočkám doby,kdy budou zrušeny nesmyslné dotace na zimování a zůstanou jen opravdoví včelaři a ne šiřitelé nákaz a nemocí.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 8. 2009
Re: (37144) (37146)

Já mám holky ze železné opony. Ty to tam dobře omrkly a tak mají spolehlivou celní a pasovou kontrolu. Takže je to i o genetických vlohách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
Loupení včel

Loupení včel je věc nadmíru jasná,každý včelař po krmení se s tím setkal.Včely lítají po nakrmení / některé / až do tmy.To znamená,že někde loupí,protože snůška již v této době nebývá. Loupí asi tam,kde jiný včelař v okolí nevěnuje svoji pozornost svým včelám.Většinou jde o tak zvanou loupež tichou , a to včelař nepozná, je klid na včelnici,akorát u některých včelstev je trochu větší let.
Včelař který to snad pozná,je rád,že si trochu přilepší jeho včely.Ani o tom nikde nemluví.Suma sumárum,patří to těm taky včelařům,kteří jdou ke včelám 2x za rok a zarůstají jim česna travou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
loupení včel

Teda Radime,všeho s mírou,tentokrát jsi to asi přepísk,uznej to a budeš pašák.Pokud to neuděláš,nejsi včelař ale asi jako V...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: (37144)

Já to pro ty nechápavé ještě jednou zopakuji. Není žádný zvláštní problém
zarazit loupež, takže včelám nějaké zásoby zůstanou. Chce to jen chtít,
nechat jen jen jeden vletový otvor a pořádně ho zůžit. Pokud se jen žvaní o
tom, že loupež nejde zarazit a nechá se oddělku doširoka otevřené česno ve
dnu plus ještě případně otevřená očka, tak potom loupež skutečně zarazit
nejde a včely jsou vyloupeny do mrtě a zničeny.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Voprálek" <vopralka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 04, 2009 3:20 PM


> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
> Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)
> Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
> propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor
zbývajících
> včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za
> snůškou.
> ----------------------------
> Zase kážeš nesmysly a já se musím ozvat. Včelstvo,které z jakýchkoliv
> důvodů bylo napadeno loupícími včelami,je do mrtě vyloupeno,plásty
> rozkousány,vše na dně popadané a včely nikde.Samozřejmě se po tomto útoku
> domácí včely přidaly k lupičkám,protože pozbyly svoji matku a jiného jim
> také nezbývalo aby uhájily svůj život.Tady je vidět,že
> asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je
> úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po
> těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly. Jen tak dál Radime,pokračuj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140) (37142)

Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno.

Radime, je to umele vykonštruovaná situácia, veď len to, že rabovanie včiel preruší náhodná znáška v tomto čase je takáto situácia nepravdepodobná. A keby aj trvám na tom, že včelám ak sa naskytne príležitosť, neprestanú rabovať pre nejaký iný zdroj potravy a ak je na včelnici opustený úľ so zásobami, vyrabujú aj ten, budú odnášať z obidvoch, presne tak ako napísal Kozlík vytrhajú aj peľ uložený v bunkách plástov, až keď všetko odnesú, vtedy prestanú úľ navštevovať. Zhromažďovať zásoby je u včiel ten najsilnejší pud, ale to Tebe netreba zdôrazňovať, v teórii života včiel si dobre podkutý, ale v snahe niečo vysvetliť človek uletí do pozície, že ba to tak mohlo byť. Pri týchto odpovediach je riziko vysloviť domnienku príčiny, pretože autor otázky neuvádza všetky fakty (a keď nemusia byť pravdivé a úplné, ktoré by to mohli správne ozrejmiť.
Prepáč za to tykanie, ale pri častej konverzácii hoci aj na diaľku, človek nadobudne dojem, že vlastne sa dokonale poznáme a z toho pramení aj tykanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 4. 8. 2009

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)
Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor zbývajících
včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za snůškou.
----------------------------
Zase kážeš nesmysly a já se musím ozvat. Včelstvo,které z jakýchkoliv důvodů bylo napadeno loupícími včelami,je do mrtě vyloupeno,plásty rozkousány,vše na dně popadané a včely nikde.Samozřejmě se po tomto útoku domácí včely přidaly k lupičkám,protože pozbyly svoji matku a jiného jim také nezbývalo aby uhájily svůj život.Tady je vidět,že
asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly. Jen tak dál Radime,pokračuj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140) (37141)

Připadám si jak v Kocourkově, jestli jde o oddělek a jestli se navíc prováděla výměna matky a vrcholem je určitě začátečnická nezkušenost, určitě jde o varoázou lehlé včelstvo, které ještě při odchodu ped pár dny normálně sílilo. Určitě! :-))

Zásoby se také vyloupí určitě v jeden moment a včelstvo zmizí jak mávnutím proutku skoro ze dne na den. Vůbec nejsou žádné doznívající příznaky jako loupící vosy které odnáší vše zbylé.

Jestli máte zájem na tomto tématu, trvejte na fotodokumentaci stanoviště úlu a zbylých rámků - prý se zásobama.

Ach jo, asi stárnu.

_gp_


.........
Vojtěch (85.13.78.2) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

>>Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<<

>S tímto názorem musí souhlasit každý včelař.Toto je podstata chování všech včel. Jak vypadá loupež a co zůstane v úle a kolem je známo. Včelstvo nebylo pod dozorem pouze 2 dny. To by ještě znaky loupeže byly znatelné..
Jendo! Nenapsal jsi, že používáš vlastní typ moderních úlů, ve kterých každý může vidět rozvoj a stav včelstva.Máš je pořád pod kontrolou, včetně kleštíka, ale i kdokoliv. Někdo potřeboval krásně rozkladenou matku, protože vím, jak jsi se s ní chválil. To je nevýhoda těchto moderních úlů v takovém případě. Jinak jedna z možností praktického řešení situace ve včelařství.
B.V. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor zbývajících
včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za snůškou.
Pokud je ale otevřené česno ve dnu naplno, jak je teď zvykem u oddělků
umístěných v nástavkových úlech, zlodějkám nic nebrání pronikat dále do úlu
a oddělek i běhemsnůšky skutečně vyloupí úplně.
V praxi je to ostatně ale jedno, jestli v oddělku zbude troška zásob nebo
nic. Oddělek byl slabší už před loupeží, nyní je v oddělku jen zlomek včel a
i když tam je matka, kvůli nedostatku zásob stejně neklade. Až skončí
snůška, zlodějky se vrátí a oddělek dorazí. A i kdyby ho nedorazily, v
oddělku bude tak málo včel, že za nějaký týden sám vyhyne.
Varoa mně připadá málo pravděpodobná možnost, zvláště když by se oddělek měl
vylidnit ze dne na den. Ale uvidí se...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 04, 2009 9:48 AM
Subject: Re: Rada


> Myslím Antone, že máš pravdu a že se jedná o VD plus virózy. Čítankové
> příznaky! Je zajímavé že i po r. 2007 s určováním příznaků mají mnozí
> potíže. Neobvyklé je pouze to, že je to překvapivě brzy na celorepublikový
> stav a jarní léčení. Že by to byla nějaká polovičatá loupež je asi tak
> pravděpodobné jako pohádka o červené Karkulce. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<

S tímto názorem musí souhlasit každý včelař.Toto je podstata chování všech včel. Jak vypadá loupež a co zůstane v úle a kolem je známo. Včelstvo nebylo pod dozorem pouze 2 dny. To by ještě znaky loupeže byly znatelné..
Jendo! Nenapsal jsi, že používáš vlastní typ moderních úlů, ve kterých každý může vidět rozvoj a stav včelstva.Máš je pořád pod kontrolou, včetně kleštíka, ale i kdokoliv. Někdo potřeboval krásně rozkladenou matku, protože vím, jak jsi se s ní chválil. To je nevýhoda těchto moderních úlů v takovém případě. Jinak jedna z možností praktického řešení situace ve včelařství.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137)

Myslím Antone, že máš pravdu a že se jedná o VD plus virózy. Čítankové příznaky! Je zajímavé že i po r. 2007 s určováním příznaků mají mnozí potíže. Neobvyklé je pouze to, že je to překvapivě brzy na celorepublikový stav a jarní léčení. Že by to byla nějaká polovičatá loupež je asi tak pravděpodobné jako pohádka o červené Karkulce. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37130)

To je fakt nepravděpodobné. Jak začnou loupit a vykrádat a nikdo nebrání , tak to vezmou úplně , když není sladina , tak vykusují i to co tím jenom voní , tedy vykoušou i pyl , i když ho nikam nenosí. V roce 2007 kdy nastal kolaps včelstev , byly ve včelstev zakrmené zavíčkované zásoby poměrně dlouho bez vyloupení. Loupež vypukla po odkrytování takového úlu pro jen rychlou kontrolu. Pokud jsou zásoby zavíčkované a okolní včelstva jsou také slabé , může vydržet nevyloupený dlouho u mne nejméně 2 týdny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Ivan (37136)

Ivan a čo tak najskôr si preštudovať literatúru a potom sa pýtať na veci, ktorým nerozumiete?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135)

Něco podobného jsem zažil před 2 lety. Uprostřed řady 30 úlů jeden opuštěný i se zásobami a plodem, pozoruhodné bylo že jej ostatní včelstva nevyloupily. Ptám se do dneška, proč!! Pepan

Niečo také som zažil v r. 1989, keď mojej včelnici spôsobil kolaps Vd. Nemal som vyriešený spôsob fumigácie, fumigáciu som robil statočne, ale nerešpektoval som zaviečkovaný plod a detrukcia včelstva pokračovala ďalej.
Z 20-tich včelstiev som pri šiel o 12 vinou Vd. ešte do zimy. Kým som si uvedomil čo sa deje, vonkajšie včely mi vyrabovali zásoby v dvoch úľoch, ale v ostatných nie. Prečo asi? Nenašli ich alebo ešte presnejšie, ešte ich nenašli. Úle som samozrejme uzatvoril a znovu použil v budúcej sezóne.
Včelári majú zaužívané klišé, že každé včelstvo cudzie včely vyrabujú, jednoducho, môže to byť aj inak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.168.64.10) --- 4. 8. 2009
Ivan

Zdravím Vás priatelia vcelári.
Rozhodol som sa vceláriť v úľoch Langstroth, poradte aký je postup ako prezerať vcelstvá. Viem že sú väčšie výnosi medu na vcelstvo, je možnosť chovať viac včelstiev ale vcelár musí zvládnuť chov v úloch Langstroth. Predtým som mal úle czechoslovák.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133)

Něco podobného jsem zažil před 2 lety. Uprostřed řady 30 úlů jeden opuštěný i se zásobami a plodem, pozoruhodné bylo že jej ostatní včelstva nevyloupily. Ptám se do dneška, proč!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rada
> Datum: 03.8.2009 23:14:54
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby
> včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<
> .......
> Rozhodně bych rád ty zásoby na těch fotkách viděl. Jak jsem napsal, jde o
> loupež nebo probíhající loupež. Pokud jsou u toho vosy, snad to nemusím
> dále rozebírat. Pokud vostvo začně napodzim slídit, může mít docela dobrou
> baštu z takového nějakého pozdního nezcelého nebo sociologicky neúplného
> oddělku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109) (37119) (37122) (37124) (37132)

Radek Krušina:>Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken. Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :) <
...........


Bohužel člověk si vyrábí ve svém jazyku často slovní protiklady jako dobro - zlo, nebo život - smrt, atp. Často ale neví, že jsou tyto protiklady velmi s věcí, činností osobou nebo jiným propojeny.

Jaká láska k pravdě mi řekne, proč průměrně uhynulo včelařům v Evropě za poslední dobu (cca 3 roky) více než 25% zazimovaných včelstev v ročně? Jak je možné z tak že se z tak morově čisté a tím ukázkové země se stala za tak krátkou dobu po plošných detekcích oblast s tak velmi rozšířenou nebezpečnou nemocí?

Není potřebné si vedle nějaké lásky k pravdě i přiznat lži, nenávist a závist? Není přeci možné aby v řešení ve směrech u filosofie protikladů byla vidět jen jedna půlka.

Vždy u velké lásky z pravdy musí být i někde schovaná malá lež a nenávist či závist, která při celkovém posudku oboje vyváží.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129)

Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<
........
Rozhodně bych rád ty zásoby na těch fotkách viděl. Jak jsem napsal, jde o loupež nebo probíhající loupež. Pokud jsou u toho vosy, snad to nemusím dále rozebírat. Pokud vostvo začně napodzim slídit, může mít docela dobrou baštu z takového nějakého pozdního nezcelého nebo sociologicky neúplného oddělku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109) (37119) (37122) (37124)

G. Pazderka napsal:
>Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM.
>Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě.
>VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

>A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou.
>V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl.
>To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.
....................

Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken.
Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :)

A pokud je to o toleranci k roztoči pravda, ono se to časem nakonec provalí :)
A taky se podle mě minimálně jeden odborník do diskuse zapojil, jestli jsem si dobře všimnul.
Taky jistě nikomu neunikla zmínka o projektu SMYV, který zřejmě právě probíhá a to ve spolupráci s výzkumným ústavem v Dole.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.102.47.239) --- 3. 8. 2009
Re: Matky Vigor. (37107)

S matkami Vigor mám zkušenosti. Spíše bych je doporučil do pozdějších snůšek, protože na jaře jsou trochu pomalejší. Výborně staví, mají nižší spotřebu zimních zásob a jsou nerojivé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129)

Zlodějky nechávají zásoby v úlu, když už je jich jen málo a když se objeví
snůška nebo jiný zdroj, který je o hodně atraktivnější. Nebo zásoby
nenechaly, ale během pár dnů snůšky nějaké minizásoby doneslo těch pár
létavek, co tam zbyly.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 03, 2009 6:33 PM
Subject: Re: Rada


> Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou
> loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.
>
> Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky
> nechali časť zásob v úli. Autor predsa píše, že nejaké zásoby v plástoch
> zostali a preto zlodejky by dokonale vymietli všetky zásoby a nie len
časť.
>
> Skôr to vypadá na na to, že v úli vyčíňal Vd a včely to už neutiahli a
> vykapali mimo úľ. je to známy úkaz včelstva, ktoré bolo tak preťažené Vd,
> že staré včely "odišli" a mladé sa liahli poškodené a následne tak isto
> hynuli.
> Dalo by sa to vyvrátiť alebo potvrdiť nadvihnutím zaviečkovaného plodu
> (majiteľ píše, že plod v úli zostal) odviečkovacou vidličkou a zistiť
obsah
> buniek a zistiť, či sa v nich a na včelách nenachádza roztoč Vd.
>
> Dá sa to vysvetliť aj náhlym kolapsom starých včiel, ktoré to už neutiahli
> a mladé sa ešte neliahli. Tento stav sa ojedinele vyskytuje po dlhšej
> strate matky, pridanej novej, tá stihne ešte položiť vajíčka a staré včely
> sa z úľa vytratia.
> Ani lekár však na diaľku pacientovi neurčí príčinu choroby a tak je to i v
> tomto prípade. Bolo treba popísať presnejšie symptómy stavu včelstva, npr.
> aký je starý zaviečkovaný plod, či je napadnutý plodVd, či v úli nezostala
> M, tá dokáže v úli na zásobách prežiť aj dlhšiu dobu a pod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125)

Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.

Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli. Autor predsa píše, že nejaké zásoby v plástoch zostali a preto zlodejky by dokonale vymietli všetky zásoby a nie len časť.

Skôr to vypadá na na to, že v úli vyčíňal Vd a včely to už neutiahli a vykapali mimo úľ. je to známy úkaz včelstva, ktoré bolo tak preťažené Vd, že staré včely "odišli" a mladé sa liahli poškodené a následne tak isto hynuli.
Dalo by sa to vyvrátiť alebo potvrdiť nadvihnutím zaviečkovaného plodu (majiteľ píše, že plod v úli zostal) odviečkovacou vidličkou a zistiť obsah buniek a zistiť, či sa v nich a na včelách nenachádza roztoč Vd.

Dá sa to vysvetliť aj náhlym kolapsom starých včiel, ktoré to už neutiahli a mladé sa ešte neliahli. Tento stav sa ojedinele vyskytuje po dlhšej strate matky, pridanej novej, tá stihne ešte položiť vajíčka a staré včely sa z úľa vytratia.
Ani lekár však na diaľku pacientovi neurčí príčinu choroby a tak je to i v tomto prípade. Bolo treba popísať presnejšie symptómy stavu včelstva, npr. aký je starý zaviečkovaný plod, či je napadnutý plodVd, či v úli nezostala M, tá dokáže v úli na zásobách prežiť aj dlhšiu dobu a pod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (85.13.78.2) --- 3. 8. 2009
Re rada

Dekuji za radu.
Jenze poblíž by musely být nějaké mrtvolky a mrtva matka jak jste uvedl. A kdyby to byla loupež, tak tam zůstane trochu včel na plodu. Tam nebilo nic. Ještě tam byl živý plod,ktery se dnes vylíhnul.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123)

Stává se, že starší včely v oddělku jsou v takzvané tiché loupeži strženy
loupícími včelami a přidají se k nim, naberou zásoby v oddělku a odletí. V
oddělku potom zůstanou jen nelétající mlaďušky, které žijí ze zbytku zásob a
snaží se pečovat o plod. Obvykle to je ale reakce, když je při zjevné
loupeži zabita matka společně se včelami, které se ze začátku přece jen
brání. Málokdy se to stane při živé matce V takovém případě je ale mrtvá
matka nalezena na dně nebo před úlkem společně s nějakou hrstkou zabitých
včel. V úlku na dně je potom plno odpadů z víček rozhryzaných zlodějkami při
loupení zavíčkovaných zásob a podobných zbytků.
Že by nezůstala ani mrtvolka ani jiné zbytky, to se mně zdá divné. Pokud
pozůstalé včely úlek nevyčistily.... Mohla by to být taky reakce na náhodné
zamáčknutí matky včelařem, kdy včely se ztrátou feromonů matky ztrácejí vůli
bránit svůj úlek, dokud během pár dalších hodin nedojde k vytvoření
matečníků a tím k rozšíření feromonů matečného plodu, který vůli včel bránit
svůj úl zase do značné míry obnoví. Pokud v kritické době přišla nějaká
masívní loupež, mohly se včely místo bránění ke zlodějkám přidat.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jan" <Jnaikdohnalek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 03, 2009 1:01 PM
Subject: Rada


> Dobrý den
>
> Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z
> chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a
> včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy.
> Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co
byl
> v těch zmyzelích včelách.
> Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
> Děkuji Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 3. 8. 2009
Re: Sousedovi meduje barák. (37104)

U nas take huci hospodarska budova, prave zacina kvest prisavnik triprsty.
PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123)

Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.

..........
Jan (85.13.78.2) --- 3. 8. 2009
Rada

>Dobrý den

Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy. Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co byl v těch zmyzelích včelách.
Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
Děkuji Jan <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109) (37119) (37122)

Radim Polášek:>...Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi....<

.......
Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM. Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě. VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou. V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl. To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (85.13.78.2) --- 3. 8. 2009
Rada

Dobrý den

Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy. Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co byl v těch zmyzelích včelách.
Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
Děkuji Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109) (37119)

No, já nikoho neverbuju, aby dělal to a to. jen prostě píšu svůj názor. Co
se týká chemie proti varaóze, jasně se ukázaly její hranice před dvěma roky.
Kdy roztočů bylo stejně nebo ještě méně než dříve, ale protože se něco
stalo, dodnes se přesně neví co, tak by bylo bývalo tehdy třeba nasadit tu
chemii podstatně intenzívněji než bylo zvykem. Jenže to nikdo nevěděl
předem, léčilo se stejně (lajdácky) jako jiné roky a zjistilo se to, až bylo
pozdě. Následující rok to nejspíš bylo přesně opačně. Hrozba současného
působení varaózy s tím dalším neznámým činitelem pominula, ale léčilo se
znatelně intenzívněji a často možná zbytečně, jen se dodávaly rezidua do
včel.
Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi. A
včelám potom jen ponecháme úlohu "mikromašinek" sbírajících sladinu a
vyrábějících med v úle. Jenže ruku v ruce s tím, protože člověk není
neomylný a leccos se prostě zjistí dodatečně, pokud se objeví některý zatím
neznámý škůdce nebo choroba. Logicky těch několik vybraných rozchovávaných
linií nebude mít odolnost a zase to bude zaměstnávat množství lidí, od
výzkumníků, kteří budou hledat, čím to je a čím úhyny zastavit až po
politiky, kteří budou moct žvanit o tom, jak zachraňují životní prostředí
podporou včelařů, kterým uhynula včelstva.
Nebo jestli způsobem chovu aspoň částečně necháme včelkám vedle jejich úlohy
výrobce medu taky určitý prostor si samy vytvářet jakousi odolnost proti
současným i budoucím chorobám a parazitům.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 02, 2009 7:55 PM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen
> trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se
> mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat
> otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může
> akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce
> infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč
> přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění
> vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince
> stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné,
že
> v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou.
> Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A
> tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky,
ale
> spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce
> infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a
> pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem
> žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře,
> dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu.
> Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě.
> Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také
roztoči,
> molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále
> střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten
by
> se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
RE: Omluva příteli F. Rouskovi (37108) (37112)


Zdravim Martine.
Prijdu z dovolene, procitam prispevky konference a co nevidim sve jmeno. Drahy priteli nemam duvod se skryvat pod nejake pseodonymy. Vzdy rikam a pisi pod vlastni identitou a za svymi nazory si stojim. Z vlastni zkusenosti jiz vis, ze zde neni vse jak ma byt. Proto reagovat na nektere prispevky je ztrata casu.
Preji krasny vcelarsky den.
Frantisek

______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili
všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho
úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109)

>Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám. Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit. Radek Krušina<
------------------------------------------------------------
Nic si příteli nedělejte z toho, že namáte a neznáte žádná jednoznačná řešení. Taková nemáme a neznáme nikdo. Taková nemají a neznají ani renomovaní výzkumníci. Mají pouze větší přehled o možných příčinách. Nikdo také nechce přijmout za jedinou a jednoznačnou příčinu úhynů včelstev ve světě i u nás takto obviněnou varroázu. Ve hře je ještě další činitel a to jsou všudypřítomné viry. Zde je kleštík včelí činitelem který včely oslabí a tím umožní virům dokonat dílo zkázy. Nebo je tomu ještě jinak?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109)

Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné, že v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou. Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky, ale spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře, dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu. Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě. Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také roztoči, molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten by se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111) (37115)

Nový samospasiteľ včelárov! Kde sa naňho my ostatní hrabeme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)

Již mám zakrmeno ( letos slavnostně naposledy sklenicemi ). Dnes jsem dokrmil poslední kg u jednoho oddělku. Gabony jsem vkládal minulý pátek. O snůšce si mohu nechat jenom zdát.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111) (37115)

Že jsem tak smělý, o kolik včelstev, jako svých, se staráte?

_gp_
............
Petr (94.125.216.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111)

>Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111)

Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (62.77.91.34) --- 2. 8. 2009
Re: Sousedovi meduje barák. (37104)

Řekl bych,že tomedovice nebude.Psí víno, jak říkáte, tedy loubinec, právě kvete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 8. 2009
Re: Omluva příteli F. Rouskovi (37108) (37112)

S pozdravem M. Václavek
------
S pozdravem Karel Jirus :-))
Ozvěte se mi prosím na mail karel.jirus na seznamu.

Děkuji.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 2. 8. 2009
Re: Omluva příteli F. Rouskovi (37108)

Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit
______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).

______________________________________________________________
Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
______________________________________________________________

Znovu opakuji, recese to v žádném případě nebyla! Nedělal jsem si z toho srandu a nevidím na tom nic vtipného! Chtěl jsem pouze pomoci rozvíjet racionální myšlení v řadách českých včelařů.

Již předem jsem měl o včelaření mnoho přečteného ( prakticky všechny časopisy Včelařství od roku 1970 do 1993 a některé novější výtisky, několik OVP, encyklopedii Včelařství, publikaci Včelaříme jednoduše a Nástavkové včelaření ), proto jsem se cítil být způsobilý prezentovat na Konferenci své poznatky, ač moje praxe byla prakticky nulová ( od roku 2004 do roku 2006 jsem pomáhal na včelnici pana Sehnoutky, od roku 2007 do současnosti včelařím sám, v letech 2005, 2006 a 2007 jsem se zúčastnit Letní školy mladých včelařů v Nasavrkách, v roce 2008 jsem byl v Nasavrkách na školení prohlížitelů včelstev ).

Postupem času začínalo být již poměrně dost jasné, že jsem začátečník, nikoliv zkušený praktik, jak jsem se zde nepřímo prezentoval. Předstíral jsem to kvůli tomu, abych si vytvořil umělou autoritu ( čím více přednášející působí věrohodně, tím je mu více nasloucháno a tím více může své posluchače ovlivnit ... začátečník nemůže mít názory podložené vlastními dlouholetými zkušenostmi ). Moje neúspěšná konfrontace s př. Dvorským na Fascinovaném včelaři pramenící z mé nezkušenosti ( za svoji praxi jsem udělal jenom dva smetence ) mě postupem času přesvědčila, že moje přetvařování již nadále v žádném případě ani v žádné podobě či míře nelze nadále provozovat, a že tím českému včelaření spíše škodím, než pomáhám, což byl a stále je můj prvořadý záměr. Proto jsem se letos po nabytí dostatečného odhodlání nakonec ke všemu zcela dobrovolně přiznal.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)

On Saturday 01 August 2009 23:09:31 flakatos wrote:
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.

snuska ze slunecnice je v plnem proudu - polabi.
krmit budu hned po vytoceni .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37106)

Dnes jsem dával Gabony a jedny včelky dával z medníku a po neděly začnu také krmit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097)

Stonjek napsal:
>30 let je z pohledu vývoje opravdu nic....
.................

Zkusím možná ještě jednou osvětlit, co jsem někde vyčetl a teď s tím dělám chytrého. :)
My tu nediskutujeme o tom, jestli vznikne nový druh včely (vznik nového druhu je podle evoluční teorie během na dlouhou trať), který si bude umět poradit s roztočem tím, že nějak zmutuje a vytvoří se mu na to nové geny.

Jde o to, jestli některé linie našich včel tyto geny už mají a jsou proti roztoči odolnější. Na naší laické úrovni zřejmě nemá smysl rozebírat, jakým způsobem se tato odolnost projevuje. Pokud tyto geny existují, je o to tato včelstva rozchovávat, a ostatním včelstvům nechat co nejmenší prostor pro šíření svých genů. To podle mě v praxi znamená kupovat matky od chovatelů, kteří tuto vlastnost sledují, u svých včelstev se snažit vyřazavat včelstva proti roztoči nejméně odolná (to je zřejmě poněkud obtížné poznat pro toho, kdo o roztočí ví málo, ale pokud to dobře chápu, není to nemožné, pro toho, kdo se nebojí o problém zajímat), a nešlechtit roztoče nadbytečnými chemickými zásahy.


Stonjek napsal:
>Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.
........................

Trochu bych to poopravil.
Jen se tu pokouším diskutovat o tom, co jsem se o problematice včely a roztoč varroa nočetl, když mi zkolabovalo stanoviště měsíc po vyjmutí gabonů.
Je možné samozřejmě namítnout, že kdybych slepě nevěřil jen léčivu, včely lépe sledoval, dal včas jinou chemii, nic by mi neuhynulo.
Je taky pravda, že dnes už bych o problému věděl víc.

Ale na počátku mého vstupu bylo označení těch, komu včely hynou na varroázu za neschopné pitomce.
A já stále tvrdím, že je to minimálně na diskusi.
Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám.
Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 8. 2009
Omluva příteli F. Rouskovi

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
.................................................................................................
Omluvu příteli F.Rouskovi beru.Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit,byli to ještě 2,stačí projít historií včel.konference.Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
Takže žádné vytáčení,ale čekáme od Vás jenom pouhé dotazy,nic víc,a studovat a studovat,to Vám bude nejvíc pasovat...



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Hric (217.197.155.190) --- 2. 8. 2009
Matky Vigor.

Vsechny Vás zdravím.
CHtěl bych, jestli mě někdo poradí. Které matky jsou lepší jestli matky Vigor nebo matky Slovinky - př. Havlína. Včelařím v jižní části okresu Prostějov. V doletu včel ZD nepěstuje řepku. Jsem odkázán na ovocné stromy a smíšený les. Úly mám nástavkové 39x28 4 nástavky a 39x30 3 nástavky. Nepoužívám mřížku. Děkuji za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)



vcera jsem zacal....

kaufland svitavy a globus brno cukr za 17,90 .... levnejsi sem zatim
nevidel :(




flakatos napsal(a):
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 1. 8. 2009
Krmení na zimu.

Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas, medovici neočekávám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 8. 2009
Sousedovi meduje barák.

Na psím vínu, či co to tam má obrostlé na baráku létají včely hučí to na několik metrů. Některé včely mají veget, ale některé intenzívně létají celý den a odpařují ještě hodinu po setmění. Vůně, kterou vyhánějí ven, připomíná kvasnice nebo chleba. Pravděpodobně je na té popínavce medovice. Jestli to je jen na těch pár metrech čtverečních u souseda, tak je to psí víno velice intenzívní zdroj medovice, tu snůšku pozoruji už několik dní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097)

Musím se Radka zastat, protože Ti, co mají dělat pro zvládnutí rozdoče VD svou práci - peníze přes státní zakázky - projekty nato stále dlouhodobě tečou, nedělají v tomto směru víc než musí.

On útok na roztoče včelou, je možný. Myslím, že v takovém včelařském, jen dotace pobírajícím zapadákově kde nic celkem nefunguje a vlastně nic není - letos ani med, nemůže ani povědomí o takovém možném útoku včely na VD zabrat.

Naštěstí tu máme síť, v které se lze dopídit výsledků. Jak takové činnosti u včel docílit ale bývá tajemstvím.

viz:
http://www.youtube.com/watch?v=Q4q_869q_4w&hl


............
Stonjek (90.183.70.9) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096)

>Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (81.2.214.3) --- 1. 8. 2009
Scháním matku

Zdravím, nemá někdo náhodou oplodněnou matku na prodej?Prosím o kontakt zde na konferenci nebo na telefon 603726112.
Dík Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099)

Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez výzkumníků by se varoa rozšířila stejně. R.P.

S týmto hodnotením prieniku V.J po r. 2002 V.D sa dá s autorom komentáru súhlasiť, až na to, že k nám prenikol V.D. z bývalého Sovietskeho zväzu a nie Bulharska (v podstate je to jedno).

Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy.

Ako píšete 100 rokov je o niečo dlhšia doba ako 30 rokov, tak ten proces obrany včelstva proti Vd už mohol cestou k nám niekde začať. Nie všade mal na svojom víťaznom ťažení do sveta včely európskej mal pod nohami chémiu, včela sa mohla úspešne brániť, ale ona to nedokázala. Veď včela má silné hryzadlá,m ktorá by nemala mať problém s odstraňovaním Vd z tela svojich družiek.

Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 1. 8. 2009
Re: Omluva příteli Františku Rouskovi (37091)

Už mě začíná zcela vytáčet kritika bez argumentů, přesněji řečeno urážky, zveřejňované anonymi a lidmi skrývajícími se pod všelijakými přezdívkami. Nemít zkušenosti z těchto stránek, od včelařů, jsou-li to vůbec včelaři ( teď používám ubohou rétoriku těch pomluvačů a vyhazovačů ) bych takové jednání neočekával. Očividně se dotyční stydí a bojí přiznat svoji identitu. Bohužel každý přítel není přítel.

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Buď se vitaxvita dopustil plagiátorství nebo je to př. Rousek, který se snaží předejít odhalení identity ( mimochodem vitaxvita př. Rouska určitě zná, jinak by nevěděl odkud je ).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097)

Vlivem výzkumníků se nedá říct. Začátek šíření varaózy je někdy v době před
80 lety, kdy v Indii nebyli spokojeni s výnosy z domácích druhů včelstev a
dovezli proto včelu medonosnou. Ta posloužila jako médium k šíření roztoče a
přes postupné rozšiřování této včely a místní převozy na malou vzdálenost se
rozšířila do středoázijských prostor a potom na Kavkaz, kde infikovala
tamější poddruh včely medonosné. Kavkazské včely byly potom dovezeny do
Bulharska, teď už nevím, jestli kvůli výzkumu nebo produkci a odtamtuď se
varaóza začala rychle šířit do Evropy. Toto potom ještě skutečně urychlil
výzkumný ústav včelařský v tehdy západním Německu, který si nechal dovézt
infikovaná včelstva přímo z Indie. U nás byla velká aféra tuším v roce 1983.
Někdy o dva roky dřív kdosi nelegálně dovezl na Pardubicko včelstva od
Košic, kde už tehdy varaóza byla. A než se na to přišlo, dost se rozřířila.
Tehdy byla vybita všechna včelstva na dost velkém území na Pardubicku a
Ústeckoorlicku, což pravděpodobně zpomalilo šíření varoa u nás o několik let
Akorát nevím přesně, jakým způsobem se roztoč Varoa Jacobsoni přešaltroval
na Varoa Destructor.
Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez
výzkumníků by se varoa rozšířila stejně.
Co se týká praxe, nejsem si vědom, že bych měl zrovna nějaký sen v tom nějak
zásadně zlikvidovat varaózu. Já prostě jen komentuji současný stav a
dovoluji si být ve svých nápadech stejně jako i jinde o jeden stupínek před
tím současným stavem. Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy. Byl by to prostě
klasický mnohokrát popsaný proces, kdy do početné životaschopné populace
vstoupí nějaký ze začátku extrémně zhoubný parazit. Nakonec by došlo k
nějakému dlouhodobému vzájemnému soužití, protože není v zájmu parazita
likvidovat každého svého nositele, se smrtí nositele uhyne i parazit.
Jinak jakým konkrétním způsobem potom se včely naučí vyrovnávat s varoou,
pokud k tomu dojde, souhlasím, že to je zatím teorie.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 01, 2009 2:23 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět
vinou
> výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy
> obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje
> opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných
> přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území
> přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou
> metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další
> příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí
> dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná
> varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že
> že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do
> včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je
> to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 8. 2009
Re: Prodám medomet (37094)

Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou.

Vy asi neviete, čo máte za poklad na včelnici. Ja som svoj trojrámikový (a nemá kôš antikorový), pred rokmi upravil na voľnobežný a nazval som ho honosne perpetum mobille, aj keď mu na začiatku musím venovať max. 5-7 otočení kľukou. Potom však zbytok vloženej energii dokáže odstrediť jednu stranu plásta, len jedno otočenie dokáže odstrediť (a dokonale) aj druhú stranu plásta.
Za túto dobu dokážem pripraviť tri ďalšie plásty na ručnom odviečkovači a k tomu, dokonale prečistím odstredený med vo veľkoobjemovom cedidle. Jedno včelstvo takto aj z dovozom do medárne dokážem "spracovať" za čas medzi 20 až 30 minút aj s uložením vytočených plástov do úľa, bez nejakej väčšej námahy a ďalšej pomoci. Otáčanie koša je ľavotočivé (proti smeru chodu hodín), horná latka musí po ľavej strane včelára (bunky sú postavené voči latke pod uhlom 6-8˚), čo umožňuje dokonalé zbavenie sa medu z plásta, preto pravotočivý pohyb koša nie nie potrebné.
Nepovažujte to za nejaké moje spiatočníctvo v dobe používania riadeného moderného medometu na elektrický pohon. Len jeden argument, tým že je medomet len na tri rámiky (v medníku mám len 9 rozšírených plástov), dokážem pohodlne za čas vytáčania, dokážem odviečkovať ďalšie tri plásty. Príprava odviečkovaných plástov npr. do 12 komorového zvratného medometu potrebujem oveľa dlhší čas.
nevýhoda: vložené rámiky musím obracať (len jedenkrát) ručne.

Úprava tangenciálneho medometu na kľukový ručný systém je bezproblémový a rýchly, stačí na prevodovej hlave odstrániť bočný dekel, ktorý pridržuje vodorovný pohon. po odstránení dekla môžeme točiť kľukov len doľava a v tom je tajomstvo zotrvačníkového efektu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096)

Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075)

>Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :) Radek Krušina <
-----------------------------------------------------------
To mi připomíná jednoho mého spolužáka ze základní školy. Jeho rodiče se přistěhovali po válce, když Stalin zabral i část území, kde žili Volinští Češi. Také chovali včely. Před pěti roky jsem se s tímto spolužákem setkal. Ukazoval mi včely a na nich jsem viděl pobíhat roztoče. Spolužák se smál a říkal, to už můj otecko a děduška říkali, že včely které mají blechy jsou zdravé. Co mám k tomu dodat. Včely se nedožily podzimu. Patrně se ani u jedněch z jeho dvanácti včelstev neprojevila varroatolerance. Asi o ní jeho včely nevěděly, nebo nejspíše o varroatoleranci nic nečetly. Je škoda, že můj spolužák s chovem včel, které jsou zdravé protože mají blechy skončil. Alespoň to tvrdí. Ale kdo ví. Možná jednou udělá díru do světa. S blechami.

Myslím, že je všeobecně známo, dostane-li se jakýkoli živočich nebo rostlina do prostředí které je příznivé jeho životním potřebám a kde nemá přirozené nepřátele, toto prostředí okupuje a původní faunu i flóru vyhubí. Nemusíme chodit pro příklad daleko. Stačí k protinožcům a tam dovezeným králíkům. Dnes mají obyvatelé tohoto kontinentu starosti s tím, jak se králíků zbavit. Obdobná, ne-li stejná situace je u nás i v ostatním světě s varroázou.

Jsem toho názoru, že hledáním linie varoatolerantních včel by se měly zabývat především výzkumné ústavy a jimi pověření a kontrolovaní výzkumníci třeba z řad zkušených a odborně zdatných včelařů. Neměl by to však být neorganizovaný chaos bandy chovatelů a šiřitelů roztočů. Přimlouvám se zato, abychom my ostatní dodržovali vypracované léčebné postupy abychom nebyli za pitomce bez včel. Z čeho by potom bylo možné vyšlechtit ty tak toužebně očekávané varroatolerantní včely?
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Bernkopf (213.194.221.34) --- 31. 7. 2009
Re: Prodám medomet (37094)

Ještě jsem zapomněl napsat cenu. :-)

3 000 Kč.

Jaroslav Bernkopf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Bernkopf (213.194.221.34) --- 31. 7. 2009
Prodám medomet

Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou.

Poblíž Valašského Meziříčí, v případě zájmu piště na bernkopf zavináč email tečka cz nebo volejte na 603 700 391.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kartousek (93.99.142.1) --- 31. 7. 2009
Včelařská konference

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kartousek (93.99.142.1) --- 31. 7. 2009
Včelařská konference

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76367 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37092 do č. 37152)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu