78078

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Krmen? na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116) (37150) (37161) (37165)

Nebuďte směšní, kdo by dnes kvůli 150 Kč držel včely Kolik mu pak zůstane po zaplacení příspěvků včelař který tak má třebas 3 včelstva tak mu zbude akorát na 3 piva To nestojí ani za to si proto k důvěrníkovi jít. Ten kdo by je držel jen pro těch pár korun by nikdy neměl větší počet, protože to přece nějakou tu starost vydá. Z vašich úvah je cítit , že to stejně nestojí za mnoho. Vemte to tak, že je to od státu milé všimné za naši práci a važte si ho. Ještě k tomu ,že jsem si sám odpověděl. máš-li na mysli to sjednání platby za opylování tak si všimni, že dotace je za opylování planě rostoucích rostlin a ne zemědělských plodin které si musíš sám sjednat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Krmen? na zimu.
> Datum: 05.8.2009 10:24:48
> ----------------------------------------
> > Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co
> > dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se
> > zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy
> míry
> > byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi
> > vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování
> a
> > platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš
> sjednat
> > sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D
>
> Pepane, preci jsi si uz opovedel v prispevku ne? Nenechali by nekteri
> vcelareni kdyby nebyly dotace? Nevim. Ale na to myslim ze kolega narazi - a
> myslim ze opravnene.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Krmen? na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116) (37150) (37161)

> Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co
> dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se
> zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy míry
> byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi
> vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování a
> platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš sjednat
> sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

Pepane, preci jsi si uz opovedel v prispevku ne? Nenechali by nekteri vcelareni kdyby nebyly dotace? Nevim. Ale na to myslim ze kolega narazi - a myslim ze opravnene.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: loupe (37144) (37146) (37155) (37162)


> No a česna zarostlá travou, taky dobrý. Možná lepší než holá česna
> vystavená větru.

Spravna pripominka, preci to je prvni doporuceni pro oddelky, postavit mimo hlavni letovy koridor a do travy. A pak neni problem. Ja jsem se letos bal o odelek s kvalitni matkou, tak jsem jim opiral o cesno vetvicky a travu a pekne tim krmil slimaky - svinaky. Myslim ze to je dobra prevence.

Takze pro vsechny kdo pisou o taky vcelarech se zarostlymi cesny by stalo za to se zamyslet, protoze oni mozna maji vice rozumu a vklidu maji ted usmev na tvari a neresi nesmysly typu loupezi.

Ano loupez je problem, ale pro zacatecniky, dle me rozumny vcelar, ktery se jednou zucastni toho cvrkotu na stanovisti kdyz zacnou poradne slidit pripadne loupit uz vzdy dela vse proto aby k tomu nedal sebemensi zaminku.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 5. 8. 2009
Re: Krmen? na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116) (37150) (37161)

Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

pepan
---------------------------
No 40 kilo na včelstvo, letos prodávat med pod stovku je dobročinnost, tedy 4 000 na včelstvo. Tohoto šťastlivce už nějakých 150Kč nevytrhne, i když to bude příjemné. :-)

No doufám že příští rok už budu mít taky takové starosti, kam s medem :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 5. 8. 2009
Re: loupež (37144) (37146) (37155)

Nejlepší proti loupeži je nemít u oddělků otevřené česno ale jen očko. To si včely snadno ubrání i za chladných rán, kdy létají vosy a slabé včely jsou ještě na rámkách.

A u oddělků používat rámkové krmítko a suchý cukr. Je to ta nejlepší přepážka. Mě to včely slušně berou a nevynáší ven jak se traduje. Zvlášť když je vzdušná vlhkost jako letos.

Pokud je u oddělků větrání, tak si myslím, že v případě loupeže je možné včely na den zavřít úplně. Lupičky se naučí létat jinam, včelstvo se skonsoliduje a pak skulinka v očku na jednu včelu.

No a česna zarostlá travou, taky dobrý. Možná lepší než holá česna vystavená větru.

Vládní exkurze do Dublinu na Apidomiii si dělal srandu z molitanů v česnech na tamní včelnici. Používám léta, umožňuje plynulou regulaci otvoru, zbytek je dobře utěsněn, pasuje do všeho. :-))
Plochý molitan cca 8mm se dá sehnat v zelenině, od hroznového vína, bude se hodit i na podzim při fumigaci.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Krmen? na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116) (37150)

Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy míry byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování a platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš sjednat sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? na zimu.
> Datum: 04.8.2009 18:39:22
> ----------------------------------------
> Starám se o šestery včelstva.Ale opravdu starám.Mám náročné povolání na čas
> a tak tenhle počet mě k zábavě,rekonvalescenci a potěšení zatím úplně
> stačí.Okolní včelaři "hospodaří" s počtem několikanásobně větším a
> množstvím medu nedosahují ani pětinové produkce mých výnosů.Takže vím,že
> soused se stanovištěm vzdáleným pětset metrů s počtem dvanácti včelstev měl
> celkový výnos kolem padesáti kilo.Tohoto výnosu dosahuji já bezmála u
> jednoho včelstva.Včelařím v pastevně rozmanitém kraji okr.Uherského
> Hadiště.Doufám,že se dočkám doby,kdy budou zrušeny nesmyslné dotace na
> zimování a zůstanou jen opravdoví včelaři a ne šiřitelé nákaz a nemocí.
> P.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: (37144)

.Tady je vidět,že
> asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je
> úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po
> těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly.

Jeste ze jste nenapsal ze to zazil kazdy dobry vcelar :-))

Tichou loupez jsem jedenkrat zazil soude dle chybejicich zasob, stacilo se podivat vedle do ulu a bylo jasne kde jsou :-)) popisovanou destrukci vsak neznam...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 5. 8. 2009
Re: Loupení včel (37148)

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
Loupení včel
Včelař který to snad pozná,je rád,že si trochu přilepší jeho včely.Ani o tom nikde nemluví.Suma sumárum,patří to těm taky včelařům,kteří jdou ke včelám 2x za rok a zarůstají jim česna travou

Naopak o tom mluvím, protože mám včelstvo, které po vytočení loupí nemocná včelstva, plní zásobami ještě nedostavěné mezistěny a nosí kleštíky.Vzaly 10kg cukru a více nedostanou, protože jsou plné. Ostatní podložky v úlech jsou zatím bez spadu. Po nasazení Gabonu jsem napočítal 320 za den.Jen čekám, kdo se ozve, že má vyloupené včely, protože už by neměl včelařit.Stejně by o ně přišel, a zamořuje okolí.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140) (37157)

Shodou okolností zrovna minulý týden mně napadly zlodějky nejslabší oddělek.
Přišel jsem na to někdy v 10 hodin dopoledne, zlodějek jsem oddělek zbavoval
asi do 2 - 3 hodin odpoledne uzavřením a jen občasným vypouštěním. Od zhruba
3 hodin odpoledne známky loupeže pominuly. Česno je od té doby zůženo na
jednu včelu. Včel v oddělku zůstalo málo, ale stačí to na to, aby v noci
vybraly krmítko s cukrem. Tento týden, až bude pěkně, je prohlídnu a
rozhodnu, jestli je posílím nebo zlikviduji.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Křepelka (92.62.224.8) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

Podobný případ s oddělkem se mi také stal a včely jsem našel
vyrojené na stromě. Podle mého názoru neměly v úle dobré
podmínky k životu. Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 4. 8. 2009
Re: (37144) (37146)

Minulý týden jsem krmil cukerným roztokem. Dával jsem po vytočení medu naráz 9 kg cukru (3 láhve 3:2). Po umístění krmení jsem asi za půl hodiny zjistil, že s největší pravděpodobností jeden z úlů našly cizí včely a loupí. U úlu byl obrovský cvrkot včel, úl měl čtyři nástavky včetně nástavku na flašky, otevřené očko ve spodním nástavku a česno otevřené naplno. Chuchvalce včel se "utrhávaly" od očka vahou vlastních těl a padaly na česno, česno bylo téměř ucpané. Loupež jsem nikdy před tím neviděl a ze zkušeností přečtených v knihách jsem věděl, že ji nejde zastavit, nebo jen obtížně. Očko v nástavku jsem zavřel a česno zúžil na jednu včelu. Byla tam obrovská tlačenice. Vzal jsem kuřák a chuchvalce včel jsem dýmem rozháněl. Když jsem přestal dýmit, situace byla stejná, jako před tím. Nicméně moje včelky situaci zvládly, asi za půl hodiny lupičky vzdaly svůj útok. Můj zásah určitě ovlivnil výsledek souboje. Když jsem se díval na zasíťované dno, bylo plné mrtvolek včel, včelstvo bylo poměrně silné, tak se ubránilo. Jak ve svém příspěvku píše Radim, dá se loupež, pokud se zachytí na počátku, ovlivnit ve prospěch vylupovaného včelstva, zásahem včelaře. Nevím,jak by to dopadlo, kdybych tam zrovna nebyl a nevšiml si toho.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 8. 2009
Re: (37144) (37146)

Už jste proti loupeži někdo vyzkoušel česnové vložky proti loupeží od Lengala co zasílá etikety. Je to 100% a považuji to za vynález ve včelařství přirovnavající se vynálezu mob. telefonu. To opravdu nemá chybu. Loupený oddělek je do 20 minut bez lupiček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kornoutek (93.99.142.1) --- 4. 8. 2009
Včelařská konference

Radime,rádi sice radíme ale aby to bylo pravdivé a aby to mělo smysl.Kam se včela zalítá,nepřestane dokud tam pro ni něco je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 4. 8. 2009
re: Rada

....Připadám si jak v Kocourkově....Ach jo, asi stárnu....
------------------------------------------------------------
Pro G.Pazderku: Tak a teď vysvětlit obyčejnému člověku, jako jsem já prosím. (-: OK, varroáza takovým fofrem - i začátečníkovi jako já se to zdá divné. Bez známek loupeže, taky divné. Tak jakou máte na jazyku hypotézu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 4. 8. 2009
Re: Loupení včel (37148) (37151)

K této otázce se nemůžu vyjádřit a poradit,protože jsem se s loupeží u svých včel nikdy za těch deset let co včelařím nesetkal.A to ani u oddělků,které vytvářím v těsné blízkosti mohutných včelstev.Opravdu jsem ještě nikdy neviděl vyloupené včelstvo nebo oddělek.Ale jsem přesvědčen,že si za to mohou ti včelaři,které zajímá jen ta dotace a ti,kteří jen občas navštíví stanoviště,aby zkontrolovali medníky,kde to zeje prázdnotou.Ve svých občasných příspěvcích se snážím jen něco nastínit začátečníkům a myslím že ty rady nejsou úplně k zahození a jak a včem včelaří "staří"praktici včelaři je mě úplně jedno a trochu mě mrzí ironické až nepřejícně podrážděné odpovědi některých z nich.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Loupení včel (37148)

vitaxita- ďakujeme za poučenie (je senzačné!?), ale ráčte si prečítať otázku č. 37123 , ktorú predložil autor a potom mu to odpovedzte a poučte ho.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 4. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116)

Starám se o šestery včelstva.Ale opravdu starám.Mám náročné povolání na čas a tak tenhle počet mě k zábavě,rekonvalescenci a potěšení zatím úplně stačí.Okolní včelaři "hospodaří" s počtem několikanásobně větším a množstvím medu nedosahují ani pětinové produkce mých výnosů.Takže vím,že soused se stanovištěm vzdáleným pětset metrů s počtem dvanácti včelstev měl celkový výnos kolem padesáti kilo.Tohoto výnosu dosahuji já bezmála u jednoho včelstva.Včelařím v pastevně rozmanitém kraji okr.Uherského Hadiště.Doufám,že se dočkám doby,kdy budou zrušeny nesmyslné dotace na zimování a zůstanou jen opravdoví včelaři a ne šiřitelé nákaz a nemocí.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 8. 2009
Re: (37144) (37146)

Já mám holky ze železné opony. Ty to tam dobře omrkly a tak mají spolehlivou celní a pasovou kontrolu. Takže je to i o genetických vlohách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
Loupení včel

Loupení včel je věc nadmíru jasná,každý včelař po krmení se s tím setkal.Včely lítají po nakrmení / některé / až do tmy.To znamená,že někde loupí,protože snůška již v této době nebývá. Loupí asi tam,kde jiný včelař v okolí nevěnuje svoji pozornost svým včelám.Většinou jde o tak zvanou loupež tichou , a to včelař nepozná, je klid na včelnici,akorát u některých včelstev je trochu větší let.
Včelař který to snad pozná,je rád,že si trochu přilepší jeho včely.Ani o tom nikde nemluví.Suma sumárum,patří to těm taky včelařům,kteří jdou ke včelám 2x za rok a zarůstají jim česna travou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
loupení včel

Teda Radime,všeho s mírou,tentokrát jsi to asi přepísk,uznej to a budeš pašák.Pokud to neuděláš,nejsi včelař ale asi jako V...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: (37144)

Já to pro ty nechápavé ještě jednou zopakuji. Není žádný zvláštní problém
zarazit loupež, takže včelám nějaké zásoby zůstanou. Chce to jen chtít,
nechat jen jen jeden vletový otvor a pořádně ho zůžit. Pokud se jen žvaní o
tom, že loupež nejde zarazit a nechá se oddělku doširoka otevřené česno ve
dnu plus ještě případně otevřená očka, tak potom loupež skutečně zarazit
nejde a včely jsou vyloupeny do mrtě a zničeny.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Voprálek" <vopralka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 04, 2009 3:20 PM


> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
> Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)
> Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
> propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor
zbývajících
> včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za
> snůškou.
> ----------------------------
> Zase kážeš nesmysly a já se musím ozvat. Včelstvo,které z jakýchkoliv
> důvodů bylo napadeno loupícími včelami,je do mrtě vyloupeno,plásty
> rozkousány,vše na dně popadané a včely nikde.Samozřejmě se po tomto útoku
> domácí včely přidaly k lupičkám,protože pozbyly svoji matku a jiného jim
> také nezbývalo aby uhájily svůj život.Tady je vidět,že
> asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je
> úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po
> těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly. Jen tak dál Radime,pokračuj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140) (37142)

Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno.

Radime, je to umele vykonštruovaná situácia, veď len to, že rabovanie včiel preruší náhodná znáška v tomto čase je takáto situácia nepravdepodobná. A keby aj trvám na tom, že včelám ak sa naskytne príležitosť, neprestanú rabovať pre nejaký iný zdroj potravy a ak je na včelnici opustený úľ so zásobami, vyrabujú aj ten, budú odnášať z obidvoch, presne tak ako napísal Kozlík vytrhajú aj peľ uložený v bunkách plástov, až keď všetko odnesú, vtedy prestanú úľ navštevovať. Zhromažďovať zásoby je u včiel ten najsilnejší pud, ale to Tebe netreba zdôrazňovať, v teórii života včiel si dobre podkutý, ale v snahe niečo vysvetliť človek uletí do pozície, že ba to tak mohlo byť. Pri týchto odpovediach je riziko vysloviť domnienku príčiny, pretože autor otázky neuvádza všetky fakty (a keď nemusia byť pravdivé a úplné, ktoré by to mohli správne ozrejmiť.
Prepáč za to tykanie, ale pri častej konverzácii hoci aj na diaľku, človek nadobudne dojem, že vlastne sa dokonale poznáme a z toho pramení aj tykanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 4. 8. 2009

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)
Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor zbývajících
včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za snůškou.
----------------------------
Zase kážeš nesmysly a já se musím ozvat. Včelstvo,které z jakýchkoliv důvodů bylo napadeno loupícími včelami,je do mrtě vyloupeno,plásty rozkousány,vše na dně popadané a včely nikde.Samozřejmě se po tomto útoku domácí včely přidaly k lupičkám,protože pozbyly svoji matku a jiného jim také nezbývalo aby uhájily svůj život.Tady je vidět,že
asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly. Jen tak dál Radime,pokračuj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140) (37141)

Připadám si jak v Kocourkově, jestli jde o oddělek a jestli se navíc prováděla výměna matky a vrcholem je určitě začátečnická nezkušenost, určitě jde o varoázou lehlé včelstvo, které ještě při odchodu ped pár dny normálně sílilo. Určitě! :-))

Zásoby se také vyloupí určitě v jeden moment a včelstvo zmizí jak mávnutím proutku skoro ze dne na den. Vůbec nejsou žádné doznívající příznaky jako loupící vosy které odnáší vše zbylé.

Jestli máte zájem na tomto tématu, trvejte na fotodokumentaci stanoviště úlu a zbylých rámků - prý se zásobama.

Ach jo, asi stárnu.

_gp_


.........
Vojtěch (85.13.78.2) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

>>Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<<

>S tímto názorem musí souhlasit každý včelař.Toto je podstata chování všech včel. Jak vypadá loupež a co zůstane v úle a kolem je známo. Včelstvo nebylo pod dozorem pouze 2 dny. To by ještě znaky loupeže byly znatelné..
Jendo! Nenapsal jsi, že používáš vlastní typ moderních úlů, ve kterých každý může vidět rozvoj a stav včelstva.Máš je pořád pod kontrolou, včetně kleštíka, ale i kdokoliv. Někdo potřeboval krásně rozkladenou matku, protože vím, jak jsi se s ní chválil. To je nevýhoda těchto moderních úlů v takovém případě. Jinak jedna z možností praktického řešení situace ve včelařství.
B.V. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor zbývajících
včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za snůškou.
Pokud je ale otevřené česno ve dnu naplno, jak je teď zvykem u oddělků
umístěných v nástavkových úlech, zlodějkám nic nebrání pronikat dále do úlu
a oddělek i běhemsnůšky skutečně vyloupí úplně.
V praxi je to ostatně ale jedno, jestli v oddělku zbude troška zásob nebo
nic. Oddělek byl slabší už před loupeží, nyní je v oddělku jen zlomek včel a
i když tam je matka, kvůli nedostatku zásob stejně neklade. Až skončí
snůška, zlodějky se vrátí a oddělek dorazí. A i kdyby ho nedorazily, v
oddělku bude tak málo včel, že za nějaký týden sám vyhyne.
Varoa mně připadá málo pravděpodobná možnost, zvláště když by se oddělek měl
vylidnit ze dne na den. Ale uvidí se...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 04, 2009 9:48 AM
Subject: Re: Rada


> Myslím Antone, že máš pravdu a že se jedná o VD plus virózy. Čítankové
> příznaky! Je zajímavé že i po r. 2007 s určováním příznaků mají mnozí
> potíže. Neobvyklé je pouze to, že je to překvapivě brzy na celorepublikový
> stav a jarní léčení. Že by to byla nějaká polovičatá loupež je asi tak
> pravděpodobné jako pohádka o červené Karkulce. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<

S tímto názorem musí souhlasit každý včelař.Toto je podstata chování všech včel. Jak vypadá loupež a co zůstane v úle a kolem je známo. Včelstvo nebylo pod dozorem pouze 2 dny. To by ještě znaky loupeže byly znatelné..
Jendo! Nenapsal jsi, že používáš vlastní typ moderních úlů, ve kterých každý může vidět rozvoj a stav včelstva.Máš je pořád pod kontrolou, včetně kleštíka, ale i kdokoliv. Někdo potřeboval krásně rozkladenou matku, protože vím, jak jsi se s ní chválil. To je nevýhoda těchto moderních úlů v takovém případě. Jinak jedna z možností praktického řešení situace ve včelařství.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137)

Myslím Antone, že máš pravdu a že se jedná o VD plus virózy. Čítankové příznaky! Je zajímavé že i po r. 2007 s určováním příznaků mají mnozí potíže. Neobvyklé je pouze to, že je to překvapivě brzy na celorepublikový stav a jarní léčení. Že by to byla nějaká polovičatá loupež je asi tak pravděpodobné jako pohádka o červené Karkulce. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37130)

To je fakt nepravděpodobné. Jak začnou loupit a vykrádat a nikdo nebrání , tak to vezmou úplně , když není sladina , tak vykusují i to co tím jenom voní , tedy vykoušou i pyl , i když ho nikam nenosí. V roce 2007 kdy nastal kolaps včelstev , byly ve včelstev zakrmené zavíčkované zásoby poměrně dlouho bez vyloupení. Loupež vypukla po odkrytování takového úlu pro jen rychlou kontrolu. Pokud jsou zásoby zavíčkované a okolní včelstva jsou také slabé , může vydržet nevyloupený dlouho u mne nejméně 2 týdny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Ivan (37136)

Ivan a čo tak najskôr si preštudovať literatúru a potom sa pýtať na veci, ktorým nerozumiete?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135)

Něco podobného jsem zažil před 2 lety. Uprostřed řady 30 úlů jeden opuštěný i se zásobami a plodem, pozoruhodné bylo že jej ostatní včelstva nevyloupily. Ptám se do dneška, proč!! Pepan

Niečo také som zažil v r. 1989, keď mojej včelnici spôsobil kolaps Vd. Nemal som vyriešený spôsob fumigácie, fumigáciu som robil statočne, ale nerešpektoval som zaviečkovaný plod a detrukcia včelstva pokračovala ďalej.
Z 20-tich včelstiev som pri šiel o 12 vinou Vd. ešte do zimy. Kým som si uvedomil čo sa deje, vonkajšie včely mi vyrabovali zásoby v dvoch úľoch, ale v ostatných nie. Prečo asi? Nenašli ich alebo ešte presnejšie, ešte ich nenašli. Úle som samozrejme uzatvoril a znovu použil v budúcej sezóne.
Včelári majú zaužívané klišé, že každé včelstvo cudzie včely vyrabujú, jednoducho, môže to byť aj inak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.168.64.10) --- 4. 8. 2009
Ivan

Zdravím Vás priatelia vcelári.
Rozhodol som sa vceláriť v úľoch Langstroth, poradte aký je postup ako prezerať vcelstvá. Viem že sú väčšie výnosi medu na vcelstvo, je možnosť chovať viac včelstiev ale vcelár musí zvládnuť chov v úloch Langstroth. Predtým som mal úle czechoslovák.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133)

Něco podobného jsem zažil před 2 lety. Uprostřed řady 30 úlů jeden opuštěný i se zásobami a plodem, pozoruhodné bylo že jej ostatní včelstva nevyloupily. Ptám se do dneška, proč!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rada
> Datum: 03.8.2009 23:14:54
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby
> včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<
> .......
> Rozhodně bych rád ty zásoby na těch fotkách viděl. Jak jsem napsal, jde o
> loupež nebo probíhající loupež. Pokud jsou u toho vosy, snad to nemusím
> dále rozebírat. Pokud vostvo začně napodzim slídit, může mít docela dobrou
> baštu z takového nějakého pozdního nezcelého nebo sociologicky neúplného
> oddělku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109) (37119) (37122) (37124) (37132)

Radek Krušina:>Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken. Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :) <
...........


Bohužel člověk si vyrábí ve svém jazyku často slovní protiklady jako dobro - zlo, nebo život - smrt, atp. Často ale neví, že jsou tyto protiklady velmi s věcí, činností osobou nebo jiným propojeny.

Jaká láska k pravdě mi řekne, proč průměrně uhynulo včelařům v Evropě za poslední dobu (cca 3 roky) více než 25% zazimovaných včelstev v ročně? Jak je možné z tak že se z tak morově čisté a tím ukázkové země se stala za tak krátkou dobu po plošných detekcích oblast s tak velmi rozšířenou nebezpečnou nemocí?

Není potřebné si vedle nějaké lásky k pravdě i přiznat lži, nenávist a závist? Není přeci možné aby v řešení ve směrech u filosofie protikladů byla vidět jen jedna půlka.

Vždy u velké lásky z pravdy musí být i někde schovaná malá lež a nenávist či závist, která při celkovém posudku oboje vyváží.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129)

Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<
........
Rozhodně bych rád ty zásoby na těch fotkách viděl. Jak jsem napsal, jde o loupež nebo probíhající loupež. Pokud jsou u toho vosy, snad to nemusím dále rozebírat. Pokud vostvo začně napodzim slídit, může mít docela dobrou baštu z takového nějakého pozdního nezcelého nebo sociologicky neúplného oddělku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109) (37119) (37122) (37124)

G. Pazderka napsal:
>Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM.
>Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě.
>VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

>A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou.
>V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl.
>To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.
....................

Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken.
Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :)

A pokud je to o toleranci k roztoči pravda, ono se to časem nakonec provalí :)
A taky se podle mě minimálně jeden odborník do diskuse zapojil, jestli jsem si dobře všimnul.
Taky jistě nikomu neunikla zmínka o projektu SMYV, který zřejmě právě probíhá a to ve spolupráci s výzkumným ústavem v Dole.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.102.47.239) --- 3. 8. 2009
Re: Matky Vigor. (37107)

S matkami Vigor mám zkušenosti. Spíše bych je doporučil do pozdějších snůšek, protože na jaře jsou trochu pomalejší. Výborně staví, mají nižší spotřebu zimních zásob a jsou nerojivé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129)

Zlodějky nechávají zásoby v úlu, když už je jich jen málo a když se objeví
snůška nebo jiný zdroj, který je o hodně atraktivnější. Nebo zásoby
nenechaly, ale během pár dnů snůšky nějaké minizásoby doneslo těch pár
létavek, co tam zbyly.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 03, 2009 6:33 PM
Subject: Re: Rada


> Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou
> loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.
>
> Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky
> nechali časť zásob v úli. Autor predsa píše, že nejaké zásoby v plástoch
> zostali a preto zlodejky by dokonale vymietli všetky zásoby a nie len
časť.
>
> Skôr to vypadá na na to, že v úli vyčíňal Vd a včely to už neutiahli a
> vykapali mimo úľ. je to známy úkaz včelstva, ktoré bolo tak preťažené Vd,
> že staré včely "odišli" a mladé sa liahli poškodené a následne tak isto
> hynuli.
> Dalo by sa to vyvrátiť alebo potvrdiť nadvihnutím zaviečkovaného plodu
> (majiteľ píše, že plod v úli zostal) odviečkovacou vidličkou a zistiť
obsah
> buniek a zistiť, či sa v nich a na včelách nenachádza roztoč Vd.
>
> Dá sa to vysvetliť aj náhlym kolapsom starých včiel, ktoré to už neutiahli
> a mladé sa ešte neliahli. Tento stav sa ojedinele vyskytuje po dlhšej
> strate matky, pridanej novej, tá stihne ešte položiť vajíčka a staré včely
> sa z úľa vytratia.
> Ani lekár však na diaľku pacientovi neurčí príčinu choroby a tak je to i v
> tomto prípade. Bolo treba popísať presnejšie symptómy stavu včelstva, npr.
> aký je starý zaviečkovaný plod, či je napadnutý plodVd, či v úli nezostala
> M, tá dokáže v úli na zásobách prežiť aj dlhšiu dobu a pod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125)

Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.

Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli. Autor predsa píše, že nejaké zásoby v plástoch zostali a preto zlodejky by dokonale vymietli všetky zásoby a nie len časť.

Skôr to vypadá na na to, že v úli vyčíňal Vd a včely to už neutiahli a vykapali mimo úľ. je to známy úkaz včelstva, ktoré bolo tak preťažené Vd, že staré včely "odišli" a mladé sa liahli poškodené a následne tak isto hynuli.
Dalo by sa to vyvrátiť alebo potvrdiť nadvihnutím zaviečkovaného plodu (majiteľ píše, že plod v úli zostal) odviečkovacou vidličkou a zistiť obsah buniek a zistiť, či sa v nich a na včelách nenachádza roztoč Vd.

Dá sa to vysvetliť aj náhlym kolapsom starých včiel, ktoré to už neutiahli a mladé sa ešte neliahli. Tento stav sa ojedinele vyskytuje po dlhšej strate matky, pridanej novej, tá stihne ešte položiť vajíčka a staré včely sa z úľa vytratia.
Ani lekár však na diaľku pacientovi neurčí príčinu choroby a tak je to i v tomto prípade. Bolo treba popísať presnejšie symptómy stavu včelstva, npr. aký je starý zaviečkovaný plod, či je napadnutý plodVd, či v úli nezostala M, tá dokáže v úli na zásobách prežiť aj dlhšiu dobu a pod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (85.13.78.2) --- 3. 8. 2009
Re rada

Dekuji za radu.
Jenze poblíž by musely být nějaké mrtvolky a mrtva matka jak jste uvedl. A kdyby to byla loupež, tak tam zůstane trochu včel na plodu. Tam nebilo nic. Ještě tam byl živý plod,ktery se dnes vylíhnul.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123)

Stává se, že starší včely v oddělku jsou v takzvané tiché loupeži strženy
loupícími včelami a přidají se k nim, naberou zásoby v oddělku a odletí. V
oddělku potom zůstanou jen nelétající mlaďušky, které žijí ze zbytku zásob a
snaží se pečovat o plod. Obvykle to je ale reakce, když je při zjevné
loupeži zabita matka společně se včelami, které se ze začátku přece jen
brání. Málokdy se to stane při živé matce V takovém případě je ale mrtvá
matka nalezena na dně nebo před úlkem společně s nějakou hrstkou zabitých
včel. V úlku na dně je potom plno odpadů z víček rozhryzaných zlodějkami při
loupení zavíčkovaných zásob a podobných zbytků.
Že by nezůstala ani mrtvolka ani jiné zbytky, to se mně zdá divné. Pokud
pozůstalé včely úlek nevyčistily.... Mohla by to být taky reakce na náhodné
zamáčknutí matky včelařem, kdy včely se ztrátou feromonů matky ztrácejí vůli
bránit svůj úlek, dokud během pár dalších hodin nedojde k vytvoření
matečníků a tím k rozšíření feromonů matečného plodu, který vůli včel bránit
svůj úl zase do značné míry obnoví. Pokud v kritické době přišla nějaká
masívní loupež, mohly se včely místo bránění ke zlodějkám přidat.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jan" <Jnaikdohnalek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 03, 2009 1:01 PM
Subject: Rada


> Dobrý den
>
> Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z
> chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a
> včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy.
> Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co
byl
> v těch zmyzelích včelách.
> Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
> Děkuji Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 3. 8. 2009
Re: Sousedovi meduje barák. (37104)

U nas take huci hospodarska budova, prave zacina kvest prisavnik triprsty.
PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: Rada (37123)

Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.

..........
Jan (85.13.78.2) --- 3. 8. 2009
Rada

>Dobrý den

Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy. Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co byl v těch zmyzelích včelách.
Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
Děkuji Jan <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109) (37119) (37122)

Radim Polášek:>...Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi....<

.......
Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM. Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě. VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou. V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl. To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (85.13.78.2) --- 3. 8. 2009
Rada

Dobrý den

Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy. Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co byl v těch zmyzelích včelách.
Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
Děkuji Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109) (37119)

No, já nikoho neverbuju, aby dělal to a to. jen prostě píšu svůj názor. Co
se týká chemie proti varaóze, jasně se ukázaly její hranice před dvěma roky.
Kdy roztočů bylo stejně nebo ještě méně než dříve, ale protože se něco
stalo, dodnes se přesně neví co, tak by bylo bývalo tehdy třeba nasadit tu
chemii podstatně intenzívněji než bylo zvykem. Jenže to nikdo nevěděl
předem, léčilo se stejně (lajdácky) jako jiné roky a zjistilo se to, až bylo
pozdě. Následující rok to nejspíš bylo přesně opačně. Hrozba současného
působení varaózy s tím dalším neznámým činitelem pominula, ale léčilo se
znatelně intenzívněji a často možná zbytečně, jen se dodávaly rezidua do
včel.
Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi. A
včelám potom jen ponecháme úlohu "mikromašinek" sbírajících sladinu a
vyrábějících med v úle. Jenže ruku v ruce s tím, protože člověk není
neomylný a leccos se prostě zjistí dodatečně, pokud se objeví některý zatím
neznámý škůdce nebo choroba. Logicky těch několik vybraných rozchovávaných
linií nebude mít odolnost a zase to bude zaměstnávat množství lidí, od
výzkumníků, kteří budou hledat, čím to je a čím úhyny zastavit až po
politiky, kteří budou moct žvanit o tom, jak zachraňují životní prostředí
podporou včelařů, kterým uhynula včelstva.
Nebo jestli způsobem chovu aspoň částečně necháme včelkám vedle jejich úlohy
výrobce medu taky určitý prostor si samy vytvářet jakousi odolnost proti
současným i budoucím chorobám a parazitům.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 02, 2009 7:55 PM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen
> trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se
> mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat
> otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může
> akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce
> infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč
> přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění
> vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince
> stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné,
že
> v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou.
> Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A
> tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky,
ale
> spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce
> infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a
> pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem
> žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře,
> dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu.
> Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě.
> Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také
roztoči,
> molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále
> střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten
by
> se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
RE: Omluva příteli F. Rouskovi (37108) (37112)


Zdravim Martine.
Prijdu z dovolene, procitam prispevky konference a co nevidim sve jmeno. Drahy priteli nemam duvod se skryvat pod nejake pseodonymy. Vzdy rikam a pisi pod vlastni identitou a za svymi nazory si stojim. Z vlastni zkusenosti jiz vis, ze zde neni vse jak ma byt. Proto reagovat na nektere prispevky je ztrata casu.
Preji krasny vcelarsky den.
Frantisek

______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili
všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho
úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109)

>Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám. Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit. Radek Krušina<
------------------------------------------------------------
Nic si příteli nedělejte z toho, že namáte a neznáte žádná jednoznačná řešení. Taková nemáme a neznáme nikdo. Taková nemají a neznají ani renomovaní výzkumníci. Mají pouze větší přehled o možných příčinách. Nikdo také nechce přijmout za jedinou a jednoznačnou příčinu úhynů včelstev ve světě i u nás takto obviněnou varroázu. Ve hře je ještě další činitel a to jsou všudypřítomné viry. Zde je kleštík včelí činitelem který včely oslabí a tím umožní virům dokonat dílo zkázy. Nebo je tomu ještě jinak?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37109)

Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné, že v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou. Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky, ale spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře, dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu. Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě. Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také roztoči, molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten by se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111) (37115)

Nový samospasiteľ včelárov! Kde sa naňho my ostatní hrabeme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)

Již mám zakrmeno ( letos slavnostně naposledy sklenicemi ). Dnes jsem dokrmil poslední kg u jednoho oddělku. Gabony jsem vkládal minulý pátek. O snůšce si mohu nechat jenom zdát.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111) (37115)

Že jsem tak smělý, o kolik včelstev, jako svých, se staráte?

_gp_
............
Petr (94.125.216.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111)

>Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111)

Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (62.77.91.34) --- 2. 8. 2009
Re: Sousedovi meduje barák. (37104)

Řekl bych,že tomedovice nebude.Psí víno, jak říkáte, tedy loubinec, právě kvete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 8. 2009
Re: Omluva příteli F. Rouskovi (37108) (37112)

S pozdravem M. Václavek
------
S pozdravem Karel Jirus :-))
Ozvěte se mi prosím na mail karel.jirus na seznamu.

Děkuji.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 2. 8. 2009
Re: Omluva příteli F. Rouskovi (37108)

Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit
______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).

______________________________________________________________
Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
______________________________________________________________

Znovu opakuji, recese to v žádném případě nebyla! Nedělal jsem si z toho srandu a nevidím na tom nic vtipného! Chtěl jsem pouze pomoci rozvíjet racionální myšlení v řadách českých včelařů.

Již předem jsem měl o včelaření mnoho přečteného ( prakticky všechny časopisy Včelařství od roku 1970 do 1993 a některé novější výtisky, několik OVP, encyklopedii Včelařství, publikaci Včelaříme jednoduše a Nástavkové včelaření ), proto jsem se cítil být způsobilý prezentovat na Konferenci své poznatky, ač moje praxe byla prakticky nulová ( od roku 2004 do roku 2006 jsem pomáhal na včelnici pana Sehnoutky, od roku 2007 do současnosti včelařím sám, v letech 2005, 2006 a 2007 jsem se zúčastnit Letní školy mladých včelařů v Nasavrkách, v roce 2008 jsem byl v Nasavrkách na školení prohlížitelů včelstev ).

Postupem času začínalo být již poměrně dost jasné, že jsem začátečník, nikoliv zkušený praktik, jak jsem se zde nepřímo prezentoval. Předstíral jsem to kvůli tomu, abych si vytvořil umělou autoritu ( čím více přednášející působí věrohodně, tím je mu více nasloucháno a tím více může své posluchače ovlivnit ... začátečník nemůže mít názory podložené vlastními dlouholetými zkušenostmi ). Moje neúspěšná konfrontace s př. Dvorským na Fascinovaném včelaři pramenící z mé nezkušenosti ( za svoji praxi jsem udělal jenom dva smetence ) mě postupem času přesvědčila, že moje přetvařování již nadále v žádném případě ani v žádné podobě či míře nelze nadále provozovat, a že tím českému včelaření spíše škodím, než pomáhám, což byl a stále je můj prvořadý záměr. Proto jsem se letos po nabytí dostatečného odhodlání nakonec ke všemu zcela dobrovolně přiznal.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)

On Saturday 01 August 2009 23:09:31 flakatos wrote:
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.

snuska ze slunecnice je v plnem proudu - polabi.
krmit budu hned po vytoceni .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37106)

Dnes jsem dával Gabony a jedny včelky dával z medníku a po neděly začnu také krmit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097)

Stonjek napsal:
>30 let je z pohledu vývoje opravdu nic....
.................

Zkusím možná ještě jednou osvětlit, co jsem někde vyčetl a teď s tím dělám chytrého. :)
My tu nediskutujeme o tom, jestli vznikne nový druh včely (vznik nového druhu je podle evoluční teorie během na dlouhou trať), který si bude umět poradit s roztočem tím, že nějak zmutuje a vytvoří se mu na to nové geny.

Jde o to, jestli některé linie našich včel tyto geny už mají a jsou proti roztoči odolnější. Na naší laické úrovni zřejmě nemá smysl rozebírat, jakým způsobem se tato odolnost projevuje. Pokud tyto geny existují, je o to tato včelstva rozchovávat, a ostatním včelstvům nechat co nejmenší prostor pro šíření svých genů. To podle mě v praxi znamená kupovat matky od chovatelů, kteří tuto vlastnost sledují, u svých včelstev se snažit vyřazavat včelstva proti roztoči nejméně odolná (to je zřejmě poněkud obtížné poznat pro toho, kdo o roztočí ví málo, ale pokud to dobře chápu, není to nemožné, pro toho, kdo se nebojí o problém zajímat), a nešlechtit roztoče nadbytečnými chemickými zásahy.


Stonjek napsal:
>Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.
........................

Trochu bych to poopravil.
Jen se tu pokouším diskutovat o tom, co jsem se o problematice včely a roztoč varroa nočetl, když mi zkolabovalo stanoviště měsíc po vyjmutí gabonů.
Je možné samozřejmě namítnout, že kdybych slepě nevěřil jen léčivu, včely lépe sledoval, dal včas jinou chemii, nic by mi neuhynulo.
Je taky pravda, že dnes už bych o problému věděl víc.

Ale na počátku mého vstupu bylo označení těch, komu včely hynou na varroázu za neschopné pitomce.
A já stále tvrdím, že je to minimálně na diskusi.
Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám.
Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 8. 2009
Omluva příteli F. Rouskovi

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
.................................................................................................
Omluvu příteli F.Rouskovi beru.Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit,byli to ještě 2,stačí projít historií včel.konference.Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
Takže žádné vytáčení,ale čekáme od Vás jenom pouhé dotazy,nic víc,a studovat a studovat,to Vám bude nejvíc pasovat...



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Hric (217.197.155.190) --- 2. 8. 2009
Matky Vigor.

Vsechny Vás zdravím.
CHtěl bych, jestli mě někdo poradí. Které matky jsou lepší jestli matky Vigor nebo matky Slovinky - př. Havlína. Včelařím v jižní části okresu Prostějov. V doletu včel ZD nepěstuje řepku. Jsem odkázán na ovocné stromy a smíšený les. Úly mám nástavkové 39x28 4 nástavky a 39x30 3 nástavky. Nepoužívám mřížku. Děkuji za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105)



vcera jsem zacal....

kaufland svitavy a globus brno cukr za 17,90 .... levnejsi sem zatim
nevidel :(




flakatos napsal(a):
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78078 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37106 do č. 37166)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu