Včelařská konference

> Soubor kompilovaného helpu (přípona chm) je formát, ve kterém je
zpracovaná
> nápověda ve Windovs i nápověda k mnoha dalším programům. Jako zdroj slouží
> html stránky, u starší verze to byl textový rtf soubor.
>
> Nenašel jsem žádný vhodnější formát pro uložení Včelařství, i když možná
> existuje a poradíte mi.

Nevím v jakém formátu jsou zdrojové soubory, ze kterých kompilovaný help
(jinak též HTML help) vytváříte. Ale z příspěvků jsem vyrozumněl že
časopisy
budou asi převedené do textu.
Co se týče formátů, já osobně jsem vyzkoušel trochu obšírnější obecný formát
pro
výměnu dat XML. Ve spojení s definicemi DocBook, které slouží právě pro
psaní
příruček, časopisů, knih atd. je co se týče generování výsledných formátů
nepřekonatelný.
Dájí se z něho vytvořit např. tyto formáty: RTF (pro MS Word), PDF, HTML
stránky, již
zmíněný HTML help a další. Nevýhodou tohoto formátu je to, že slouží pro
popis obsahu dokumentu,
což v praxi znamená že musíte do textu doplnit řadu informací pro popsání co
ten text znamená. Takže
např. který text je nadpis článku, který obsahuje jméno autora, co je
odstavec a jaký ...
Výhodou je naproti tomu velké množství výstupních formátů a snadné, velmi
cílené hledání v dokumentech.

> Jeho nevýhodou je nepřenositelnost na jiné operační systémy (než Windows).
> Lze ho však velmi snadno dekompilovat a výsledkem jsou opět html soubory,
> které je možno zpracovat i pro jiný OS.

> Výhodou je to, že je šiřitelný zdarma.

Jinak si myslím, že by stačilo vygenerovat z HTML helpu (přípona chm)
jednotlivé HTML stránky, které
je možno prohlížet snad na všech systémech.
Nakonec jde o šíření informací, ne programů.

Zdraví
Milan Čáp

Požádal jsem svoji přítelkyni o vyjádření k tématu. Takže viz níže.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá


1) Natírané dřevo zbavit všech starých nátěrů až do čistého dřeva (obrousit,
vyhladit).
2) Koupit terpentýn (např. v drogerii nebo Bauhausu apod.), nalít nejlépe do
staré plechovky (ne do plna), tu vložit do lázně s teplou vodou (např. větší
hrnec) a zahřívat na sporáku. Voda v hrnci může mírně vřít.
3) Nachystat si včelí vosk (čistý!, bez nečistot, jinak by se musel roztok
filtrovat) a postupně přidávat do teplého terpentýnu a mícháním rozpouštět.
Na 1/2 litru terpentýnu jsme dávali odhadem 200 až 250g vosku, čím více, tím
lépe. Zkrátka, udělat nasycený nebo téměř nasycený roztok.
4) Teplým roztokem dřevo důkladně natřít (je lépe nenechat roztok
vychladnout a ponechat ho i při natírání stále v teplé vodní lázni, protože
chladem houstne a nevsákne se tak dobře do dřeva). Nátěr nechat ztuhnout
(nejlépe přes noc).
5) Konečná fáze je vyleštění natřené vrstvy. To se dělá tak, že si vezmete
větší starší kartáče (např. 1 hrubší tzv. na podlahy a 1 měkčí např. na
šaty). Nejprve se povrch důkladně překartáčuje hrubším kartáčem a pak se
vyhladí měkčím kartáčem. Záleží zde hodně na nasycenosti roztoku a tím na
tloušťce voskové vrstvy, která na dřevu zůstala po ztuhnutí, a také na
nerovnostech povrchu dřeva. Pozor, při kartáčování odletují šupinky vosku
všude kolem! Vyleštěný povrch má být matně lesklý a příjemný na omak (jakoby
měkký a teplý) bez viditelných zbytků vosku. Kartáčování se lépe dělá za
studena kdy se vosk příliš nepatlá a dá se pěkně vyleštit. Taky je možno na
závěr přetřít i nějakou bavlněnou látkou, která sebere poslední šupinky a
povrch pěkně vyčistí.
My jsme s tím natírali staré trámy v pokrovním bytě před 5 lety a dodneška
pěkně voní a nemají chybu.

Důležitá upozornění:
- Zahřívaný a teplý roztok dosti silně smrdí! Proto větrat, pokud možno
nedělat v bytě nebo alespoň tam 1-2 noci nespat. Po vyvětrání terpentýnového
zápachu zůstane příjemná vůně medu a vosku.
- Nanáší se pouze 1 vrstva. Další by už do dřeva nevsákla. Takže je lepší
vyzkoušet nejprve na menší ploše nebo kousku dřeva. Jinak se s tím dělá
dobře, pokud je dobrý roztok (dosti nasycený voskem), není celkem co zkazit.
- Štětce a kartáče už se většinou nedají dobře vyčistit, takže použít a
vyhodit nebo schovat na další nátěry voskem.
- Při natírání nešetřit a pořádně dřevo "napajcovat", co bude navíc,
okartáčuje se.
- Roztok by se měl dát uschovat a znovu po rozehřátí by měl být použitelný.
- Nátěr nezmění příliš barvu a kresbu dřeva, má mírný medový nádech a nátěr
zůstává průhledný.

Hodně štěstí při práci!
S pozdravem Milena Hrudičková

A čo keby si zmenil trebárs 1 slovo v každom článku.
Bolo by to potom porušenie autorských práv - ak nie
mohol by si to dať na internete a my by sme si to
stiahli.

Peter M.
--- Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz> wrote:
> >Jiné časopisy mají volně ąířenou elektronickou
> verzi s několikaměsíčním
> zpoľděním a to je >komerčně neohrozí. Sám dávám
> přednost čtení z papíru, ale
> kdyľ se něco hledá, tak je el. podoba
> >nenahraditelná a název článku je
> málo. Doufám, ľe tam nemáą i ty stránky s výročím
> narozenin >včelařů.
>
> Jsou tam i články, které pravděpodobně nebudou
> nikoho zajímat, ale někoho
> moľná ano. Příspěvky typu "výročí" jsem se snaľil
> vynechávat, ale vzhledem k
> tomu, co píąü níľe to není vľdy dodrľeno.
>
> Musím upozornit, ľe nejde o fulltextový formát a
> hledat lze pouze v
> nadpisech. To je vąek vyváľeno tím, ľe téměř kaľdý
> článek je zařazen do
> obsahu a tam ho lze podle tématu snadno najít. Kdo
> máte zkuąenosti s chm
> soubory jistě víte, ľe funkce "hledání" je ąpatná,
> protoľe pokud chci najít
> něco o matkách a zadám matka, nenajde mi to slova
> jako "matek, matky" ani
> kdyľ pouľiju volbu "podobná slova". Toto jsem
> vyřeąil napsáním programu,
> který automaticky vytvoří řejstřík vąech slov (je
> jich více neľ 10 tisíc) a
> potom funguje hledání velmi dobře.
>
> Fulltextově jsem zpracoval pouze asi jeden ročník,
> ale s opravou chyb a
> udrľením původního formátu stránky jsou takové
> problémy, ľe jsem toho musel
> nechat a pochybuji, ľe by se to někomu povedlo.
>
> Jde proto o oskenované stránky propojené hyperlinky
> a kaľdá je nahoře
> popsaná, zařazená do obsahu a rejstříku. Hyperlinky
> směřují na předchozí a
> daląí stránku případně na pokračování článku. Takto
> jsou propojeny vąechny
> stránky a lze se tedy prolistovat od roku 1990 aľ po
> rok 2003, i kdyľ to
> není účelem. V několika málo případech je na stránce
> jeątě link na
> související témata, jinak se podobná témata objevují
> v obsahu na pravé
> straně obrazovky.
>
>
> Pol
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Kontakt na dalšího výrobce mezistěn:


VČELAŘSTVÍ ŠKOLA-ŠKOLOVÁ EVA
tel.: 374 792 225
Vyškovská ul.,
Chodová Planá

No to sa mi hneď nezdalo, že cena toho akože pravého
medu u nás je v obchodoch len zhruba o 30%ˇvyššia ako
vo výkupe. Nečudo keď v obchodoch je len 20 % medu a
ostatok je cukrový roztok. Za tento podvod na
zákazníkovi by mal byť niekto trestne stíhaný.

Peter M.

--- Gabriel Kominek <kominek/=/ives.vs.sk> wrote:
> Dna 26.8.2003 priniesol denník Pravda clánok Na
> Slovensku sa predáva
> falsovaný med. Vyberám z neho niekolko myslienok.
> Velké mnozstvo medu, ktoré
> sa predáva v slovenskej obchodnej sieti sa iba
> vydáva za pravý vcelí med.
> Tento podiel tvorí najmenej 60 percent.To co
> ludia kupujú v obchodoch,
> nie je nic iné len sladká hmota, ktorá obsahuje 20
> az 30 percent cistého
> medu, zvysok tvorí izoglukoza, glukozový sirup,
> skrobový, alebo repný cukor.
> Slovenskí veterinári si dali urobit rozbory
> aj v partnerskom ceskom
> laboratoriu v Jihlave, ale sto percentné dôkazy im
> neposkytli ani tam.
> Riaditel potravinárskeho dozoru a hygieny potravín
> na Slovesku pán Peter
> Turek uviedol , ze poslú dvoch pracovníkov z
> laboratória v Dolnom Kubíne na
> zaskolenie na specializované pracovisko do nemeckých
> Brem, kde vedia presne
> zistit co ten- ktorý med obsahuje.
> Pán Turek priznal, ze zachytili viacero
> podozrivých vzoriek. Ich
> pôvod vsak nechcel prezradit. Prehlásil , ze vo
> chvíli, ked budú jasné
> dôkazy, vsetkých predajcov pomenuje a med sa z trhu
> stiahne.
> Záver: Môj priatel mi práve nasepkáva, ze aj z
> púpavy - pampelisky a
> cukru vie tiez navarit pravý vcelý med.
> Gabriel Komínek
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

>Jiné časopisy mají volně šířenou elektronickou verzi s několikaměsíčním
zpožděním a to je >komerčně neohrozí. Sám dávám přednost čtení z papíru, ale
když se něco hledá, tak je el. podoba >nenahraditelná a název článku je
málo. Doufám, že tam nemáš i ty stránky s výročím narozenin >včelařů.

Jsou tam i články, které pravděpodobně nebudou nikoho zajímat, ale někoho
možná ano. Příspěvky typu "výročí" jsem se snažil vynechávat, ale vzhledem k
tomu, co píšü níže to není vždy dodrženo.

Musím upozornit, že nejde o fulltextový formát a hledat lze pouze v
nadpisech. To je všek vyváženo tím, že téměř každý článek je zařazen do
obsahu a tam ho lze podle tématu snadno najít. Kdo máte zkušenosti s chm
soubory jistě víte, že funkce "hledání" je špatná, protože pokud chci najít
něco o matkách a zadám matka, nenajde mi to slova jako "matek, matky" ani
když použiju volbu "podobná slova". Toto jsem vyřešil napsáním programu,
který automaticky vytvoří řejstřík všech slov (je jich více než 10 tisíc) a
potom funguje hledání velmi dobře.

Fulltextově jsem zpracoval pouze asi jeden ročník, ale s opravou chyb a
udržením původního formátu stránky jsou takové problémy, že jsem toho musel
nechat a pochybuji, že by se to někomu povedlo.

Jde proto o oskenované stránky propojené hyperlinky a každá je nahoře
popsaná, zařazená do obsahu a rejstříku. Hyperlinky směřují na předchozí a
další stránku případně na pokračování článku. Takto jsou propojeny všechny
stránky a lze se tedy prolistovat od roku 1990 až po rok 2003, i když to
není účelem. V několika málo případech je na stránce ještě link na
související témata, jinak se podobná témata objevují v obsahu na pravé
straně obrazovky.


Pol

Soubor kompilovaného helpu (přípona chm) je formát, ve kterém je zpracovaná
nápověda ve Windovs i nápověda k mnoha dalším programům. Jako zdroj slouží
html stránky, u starší verze to byl textový rtf soubor.

Nenašel jsem žádný vhodnější formát pro uložení Včelařství, i když možná
existuje a poradíte mi.

Jeho nevýhodou je nepřenositelnost na jiné operační systémy (než Windows).
Lze ho však velmi snadno dekompilovat a výsledkem jsou opět html soubory,
které je možno zpracovat i pro jiný OS.

Výhodou je to, že je šiřitelný zdarma.

Pol


----- Original Message -----
From: "TOSOVSKY Ales" <tosovsky/=/znalecka.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 28, 2003 8:03 AM
Subject: Re: Včelařství na CD


> From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Sent: Wednesday, August 27, 2003 9:49 PM
>
>
> Právě dokončuji zpracování časopisu Včelařství (1990-2003)
> do elektronické podoby (soubor kompilovaného helpu).
> =====================================
>
> Promiňte, že se ptám, ale co je to "soubor kompilovaného helpu"?
> Ptám se hlavně proto, jestli to není něco závislého na jednom
> operačním systému (windows). To by byla škoda.
>
> --
> zdravím
> Tošovský
>

Dna 26.8.2003 priniesol denník Pravda clánok Na Slovensku sa predáva
falsovaný med. Vyberám z neho niekolko myslienok. Velké mnozstvo medu, ktoré
sa predáva v slovenskej obchodnej sieti sa iba vydáva za pravý vcelí med.
Tento podiel tvorí najmenej 60 percent.To co ludia kupujú v obchodoch,
nie je nic iné len sladká hmota, ktorá obsahuje 20 az 30 percent cistého
medu, zvysok tvorí izoglukoza, glukozový sirup, skrobový, alebo repný cukor.
Slovenskí veterinári si dali urobit rozbory aj v partnerskom ceskom
laboratoriu v Jihlave, ale sto percentné dôkazy im neposkytli ani tam.
Riaditel potravinárskeho dozoru a hygieny potravín na Slovesku pán Peter
Turek uviedol , ze poslú dvoch pracovníkov z laboratória v Dolnom Kubíne na
zaskolenie na specializované pracovisko do nemeckých Brem, kde vedia presne
zistit co ten- ktorý med obsahuje.
Pán Turek priznal, ze zachytili viacero podozrivých vzoriek. Ich
pôvod vsak nechcel prezradit. Prehlásil , ze vo chvíli, ked budú jasné
dôkazy, vsetkých predajcov pomenuje a med sa z trhu stiahne.
Záver: Môj priatel mi práve nasepkáva, ze aj z púpavy - pampelisky a
cukru vie tiez navarit pravý vcelý med.
Gabriel Komínek

Nečekal jsem takový ohlas na můj příspěvek do konference. Nezbývá mi než vše sepsat, pořídit jednoduché fota a zájemcům dopřesnit. Nejedná se o můj výmysl, tak jak jsem to zveřejnil minule tak to opravdu používám. Motorek nehledejte v současných PC, dle informací v bazaru se jednalo o původní tzv. sálový počítač, spolupráce SSSR.Stavebnice regulace se dá pořídit na adrese v Amatérském Rádiu, číslo AR a stavebnice zveřejním. Zapojení bylo původně určeno pro regulaci motoru modelové železnice 12V (menší úprava 24V). Zbytek příště, vše připravím.

A takhle vzniká celé "pirátství" :-)

       Ale ne teď vážně, plně s tebou souhlasím, protože je velice těžké dohledat
autory (a ještě k tomu všechny, myslím si i zbytečné) a pokud si správně
vzpomínám, tak elektronická podoba díla je úplně něco jiného než tištěná.
Podobný problém jsem také řešil s právníkem, protože jsem zpracoval program,
který byl dříve napsán v nějakém basicu (myslím tím program. jazyk) a my ho
přepsali celý do C. Vzniká tím dílo nové a tudíž nová autorská práva. Jinak
by to CD musel vytvořit a někoho zaplatit ČSV, lépe řečeno redakce. Buďme
rádi za to, že si tu práci někdo dal a za drobný peníz ji může nabídnout
členům. Rozhodně radši skladuju jedno CD než stoh časopisů a rád se oprostím
od inzerátů!!!

       Jsem určitě první zájemce o toto CD, na ceně se dohodneme. :-)

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Jan Čáp [mailto:capjan/=/ekolog.cz]
Sent: Thursday, August 28, 2003 6:55 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Včelařství na CD


>Právě dokončuji zpracování časopisu Včelařství (1990-2003) do elektronické
podoby
> (soubor kompilovaného helpu). Nejde pouze o nadpisy, ale o téměř kompletní
obsah (bez
> inzerátů). Bylo s tím celkem dost práce a myslím, že je škoda nachat si to
jenom pro sebe.

Ahoj Michale, blahopřeji Ti k dokončení Tvého projektu.

> Víte někdo o možnosti, jak dát toto CD k dispozici i ostatním včelařům
abych neměl
> problémy s porušováním autorských práv?

Přistoupil bych k tomu opačně - nehledat zaručeně bezpečný způsob (on ani
neexistuje, neb srážka s blbce je a zůstane tím čím vždy byla), ale udělat
si jasno v tom, čemu se je třeba určitě vyhnout.
Nemělo by se především jednat o skutky, které mají povahu šíření
(znovuvydání) díla, napadá mne:

* obchod s tímto CD
* zveřejnění jeho obsahu na Internetu

Obecně se časopisu týká dvojí autrorsko-právní ochrana:

1) jednotlivé články - autorská práva mají jejich autoři, právo nakládat pro
účely otištění v časopisu pak vydavatel

2) celé číslo jako dílo souborné - jeho autorství může nárokovat pouze
vydavatel

Myslím že pokud pošleš jinému příteli (vaše věc zda a za jakou protislužbu),
členovi svazu tohle CD, lze to chápat jako službu převodu jeho papírových
časopisů (které užívá legálně) do eleltronické podoby, a ne jako nové vydání
díla ve smyslu AZ. Zrovna tak pokud ho pak on někomu přenechá, je to obdobné
jako kdyby donesl papírové časopisy do antikvariátu - tam také (zatím:)
nestojí zástupci OSA s policajtem a nekontrolují lidem tašky :).


> Předpokládám, že v konferenci je i někdo z redakce.

Pokud ano, tak celá léta zarytě mlčí ..

Zdraví
Honza Čáp
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.512 / Virová báze: 309 - datum vydání: 19.8.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.512 / Virová báze: 309 - datum vydání: 19.8.2003

Tiez som zacinajuci vcelar a preto by ma zaujimalo s akymi dalsimi rozmermy ramikov mate skusenosti.
Lebo v mojom okoli neviem najst nikoho ani so "slovenskou mierou A ".
Vdaka.
MA

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 28, 2003 8:51 AM
Subject: RE: Rozměr úlu a rámků


>
> Už som to tu pár krát spomínal ja mám najlepšie
> skúsenosti s rámikom typu B (na Slovensku
> najrozšírenejší) na 11 rámikov. Je to rozmer rámika
> 42x27. Vnútormý rozmer úľa je šírka - 39, dĺžka - 43,
> výška - 28 cm. Zimujem len v jednom nadstavku a na
> vrchol sezóny potrebuješ 3 nadstavky. Úľ ma
> odoberateľné dno s letáčom, takže nadstavky sú rovnaké
> - na zimovanie používam izolované nadstavky, na leto
> neizolované len z 2,5 cm dosák (zimovanie v jednom
> resp. v dvoch nadstavkoch som dlho testoval a vyšlo mi
> jednoznačne zimovanie v jednom pri zakŕmení 9 kg
> cukru. Úle sa ľahko vyrábajú - zbiješ 4 dosky
> 43x28x2,5. Skúšal som aj iné rozmery aj s iným počtom
> rámikov a tento mi vyšiel pre kraňku a moju nadmorskú
> výšku najvýhodnejší(len pri prechode s 9 rámikových na
> 11 rámikové mi výnosy poskočili o cca 15 kg). Váha
> nadstavkov sa avšak môže vyšplhať i na 25 kg, tak je
> to vhodnejšie ak si mladší a ak ešte niekoľko
> desaťročí to budeš zvládať. Včelárim v nadmorskej
> výške cca 350 m nad morom.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
> http://sitebuilder.yahoo.com

:>Víte někdo o možnosti, jak dát toto CD k dispozici i ostatním
:>včelařům abych neměl problémy s porušováním autorských práv?
:>Předpokládám, že v konferenci je i někdo z redakce.
:>
:>Pol


Podle autorského zákona nemůžeš časopis kopírovat (jen jednou pro svou potřebu)
a ani dát někomu kopii. Ale není žalobce, není soudce.
Pokud bys chtěl být na legální bázi, tak bych doporučoval se domluvit s vydavatelem časopisu. Vzhledem k tomu, že se u nás přímo neprodává, nemusel by mít proti šíření elektronické verze námitky.
Vloni byl kontakt: redakce.vcelarstvi/=/worldonline.cz

Jiné časopisy mají volně šířenou elektronickou verzi s několikaměsíčním zpožděním a to je komerčně neohrozí. Sám dávám přednost čtení z papíru, ale když se něco hledá, tak je el. podoba nenahraditelná a název článku je málo. Doufám, že tam nemáš i ty stránky s výročím narozenin včelařů.

Už som to tu pár krát spomínal ja mám najlepšie
skúsenosti s rámikom typu B (na Slovensku
najrozšírenejší) na 11 rámikov. Je to rozmer rámika
42x27. Vnútormý rozmer úľa je šírka - 39, dĺžka - 43,
výška - 28 cm. Zimujem len v jednom nadstavku a na
vrchol sezóny potrebuješ 3 nadstavky. Úľ ma
odoberateľné dno s letáčom, takže nadstavky sú rovnaké
- na zimovanie používam izolované nadstavky, na leto
neizolované len z 2,5 cm dosák (zimovanie v jednom
resp. v dvoch nadstavkoch som dlho testoval a vyšlo mi
jednoznačne zimovanie v jednom pri zakŕmení 9 kg
cukru. Úle sa ľahko vyrábajú - zbiješ 4 dosky
43x28x2,5. Skúšal som aj iné rozmery aj s iným počtom
rámikov a tento mi vyšiel pre kraňku a moju nadmorskú
výšku najvýhodnejší(len pri prechode s 9 rámikových na
11 rámikové mi výnosy poskočili o cca 15 kg). Váha
nadstavkov sa avšak môže vyšplhať i na 25 kg, tak je
to vhodnejšie ak si mladší a ak ešte niekoľko
desaťročí to budeš zvládať. Včelárim v nadmorskej
výške cca 350 m nad morom.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Michale, klobouk dolů !!!
Podle mého názoru, pokud máš pouze obsahy, není to porušením žádných
autorských práv.

P.S. Celkem by mne zajímala databáze (zdroje). Je to zřejmě něco víc, než co
jsi mi posílal, že ?

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
> Sent: Wednesday, August 27, 2003 9:50 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Včelařství na CD
>
>
> Právě dokončuji zpracování časopisu Včelařství (1990-2003) do
> elektronické podoby (soubor kompilovaného helpu). Nejde pouze
> o nadpisy, ale o téměř kompletní obsah (bez inzerátů). Bylo s
> tím celkem dost práce a myslím, že je škoda nachat si to
> jenom pro sebe.
>
> Víte někdo o možnosti, jak dát toto CD k dispozici i ostatním
> včelařům abych neměl problémy s porušováním autorských práv?
> Předpokládám, že v konferenci je i někdo z redakce.
>
> Pol
>

From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2003 9:49 PM


Právě dokončuji zpracování časopisu Včelařství (1990-2003)
do elektronické podoby (soubor kompilovaného helpu).
=====================================

Promiňte, že se ptám, ale co je to "soubor kompilovaného helpu"?
Ptám se hlavně proto, jestli to není něco závislého na jednom
operačním systému (windows). To by byla škoda.

--
zdravím
Tošovský

Pokud zalistuješ v archivu konference, zjistíš, že otázka optimální rámkové míry není dosud jednoznačně vyřešena. Každý upřednostňuje něco jiného, podle toho, s čím má nejlepší zkušenosti.
Já k tomu řeknu pouze tolik, že je dobré mít jednotnou rm pro všechny úly (spojování, vybavení, ...). Nejlépe od začátku.
A co se týče výroby, pokud nemáš truhlářské vybavení, je lepší úly koupit. Nabídka na trhu je myslím dostatečná.
Zdraví Pavel

> Začínám včelařit. Mohl by mi někdo poradit jaké úly bych si měl
> vyrobit.Vím, že je mír mnoho.Zatím mám pár úlů 39 x 24.
>

>Právě dokončuji zpracování časopisu Včelařství (1990-2003) do elektronické
podoby
> (soubor kompilovaného helpu). Nejde pouze o nadpisy, ale o téměř kompletní
obsah (bez
> inzerátů). Bylo s tím celkem dost práce a myslím, že je škoda nachat si to
jenom pro sebe.

Ahoj Michale, blahopřeji Ti k dokončení Tvého projektu.

> Víte někdo o možnosti, jak dát toto CD k dispozici i ostatním včelařům
abych neměl
> problémy s porušováním autorských práv?

Přistoupil bych k tomu opačně - nehledat zaručeně bezpečný způsob (on ani
neexistuje, neb srážka s blbce je a zůstane tím čím vždy byla), ale udělat
si jasno v tom, čemu se je třeba určitě vyhnout.
Nemělo by se především jednat o skutky, které mají povahu šíření
(znovuvydání) díla, napadá mne:

* obchod s tímto CD
* zveřejnění jeho obsahu na Internetu

Obecně se časopisu týká dvojí autrorsko-právní ochrana:

1) jednotlivé články - autorská práva mají jejich autoři, právo nakládat pro
účely otištění v časopisu pak vydavatel

2) celé číslo jako dílo souborné - jeho autorství může nárokovat pouze
vydavatel

Myslím že pokud pošleš jinému příteli (vaše věc zda a za jakou protislužbu),
členovi svazu tohle CD, lze to chápat jako službu převodu jeho papírových
časopisů (které užívá legálně) do eleltronické podoby, a ne jako nové vydání
díla ve smyslu AZ. Zrovna tak pokud ho pak on někomu přenechá, je to obdobné
jako kdyby donesl papírové časopisy do antikvariátu - tam také (zatím:)
nestojí zástupci OSA s policajtem a nekontrolují lidem tašky :).


> Předpokládám, že v konferenci je i někdo z redakce.

Pokud ano, tak celá léta zarytě mlčí ..

Zdraví
Honza Čáp

Kdysi jsem rozšiřoval místní vrby. Protože podle literatury se vrbové řízky mají řezat od prosince do února a správná ( samčí) vrba se pozná později až když kvete, vyřešil jsem to pomocí fotoaparátu. Na jaře jsem vrbové keře vyfotil, samčí jsem předtím označil kapesníkem nebo kusem papíru. Na podzim jsem vzal fotky a z těch správných keřů nařezal pruty. Byly to hlavně keřové vrby, které kdysi vysadili kvůli regulaci na břeh řeky, něco byly i stromové vrby.

Právě dokončuji zpracování časopisu Včelařství (1990-2003) do elektronické podoby (soubor kompilovaného helpu). Nejde pouze o nadpisy, ale o téměř kompletní obsah (bez inzerátů). Bylo s tím celkem dost práce a myslím, že je škoda nachat si to jenom pro sebe.

Víte někdo o možnosti, jak dát toto CD k dispozici i ostatním včelařům abych neměl problémy s porušováním autorských práv? Předpokládám, že v konferenci je i někdo z redakce.

Pol

Začínám včelařit. Mohl by mi někdo poradit jaké úly bych si měl vyrobit.Vím, že je mír mnoho.Zatím mám pár úlů 39 x 24.

Naprosto souhlasím s rozsáhlejší výsadbou vrb, ať už z důvodu včelí pastvy, nebo z důvodu protirozivních.

Jenom bych doporučoval, nejdříve se poohlédnout po našich vrbách, než začnete své okolí zamořovat dovezenými klony, kultivary a odrůdami(ať už z ameriky, nebo z japonska). Aby jsme zase jednou nedivili, co že je to ta "klíněnka", že ona krásná okrasná rostlinka je jedovatá pro to a to, že vytlačuje původní druhy atd. Myslím, že našich "domácích" druhů vrb je dostatek....

Opravuji link článku -
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003082701

Zdeněk Čejka
správce sítě
Úřad práce v Blansku
e-mail: cejka/=/upbk.cz
tel.: 516 417 112
fax: 516 482 173
mobil: 777 949 929
ICQ: 64648026


> -----Original Message-----
> From: Čejka Zdeněk, Informatika (UP-BK)
> Sent: Wednesday, August 27, 2003 12:35 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Včelařské noviny Info ze dne 2003-08-27
>
>
> Nové články:
> ===========
>
> Včelí pastvou proti velké vodě! - Jiří Mottl:
> http://vcelarskenoviny.wz.czview.php?cisloclanku=2003082701
>
>
> Různé:
> =====
> - přidán obsah Včelařství 9/2003
> - přidány odkazy na stránky Čejkův úl a úl "Troják"
>
>
> Posílejte příspěvky, fotky, náměty.
>
>
> S pozdravem
> redakce
>

Nové články:
===========

Včelí pastvou proti velké vodě! - Jiří Mottl:
http://vcelarskenoviny.wz.czview.php?cisloclanku=2003082701


Různé:
=====
- přidán obsah Včelařství 9/2003
- přidány odkazy na stránky Čejkův úl a úl "Troják"


Posílejte příspěvky, fotky, náměty.


S pozdravem
redakce

Zdravim,
tiez ma toto napadlo. Len som zvedavy ako s tou voskovou ipregnaciou prezije nastavok vijacku voskovu.
Drzim vam palce.
Milan

----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2003 9:00 AM
Subject: Re: vceli vosk jako naterova hmota


> Od letošního roku vyrábím nástavky ze slepené vlnité papírové lepenky. Pro
> impregnaci používám včelí vosk (zlomky z mezistěn) rozpuštěný v acetonu.
> Rozpouštění probíhá dost pomalu, musí se často míchat, ale vznikne hustá
> kejda, která se velmi dobře roztírá a rychle zaschne. Aceton není už druhý
> den z nátěru cítit na rozdíl od benzínu, který je navíc pro včely toxický.
> Honza
>

Jak jste si možná někteří všimli, posledních pár dní nefungovaly stránky
Včelařských novin. Bylo to způsobeno chybou na straně serveru (poskytovatele
prostoru pro stránky www.kgb.cz). Jelikož to není poprvé a problémy jsou
stále, rozhosl jsem se, že stránky přemístím na jinou adresu.

Nová adresa je: http://vcelarskenoviny.wz.cz.

Doufám, že jsem vám tím nezpůsobil problémy a věřím, že na stávající adrese
bude provoz bez podobných problémů.

Zdeněk Čejka

Od letošního roku vyrábím nástavky ze slepené vlnité papírové lepenky. Pro impregnaci používám včelí vosk (zlomky z mezistěn) rozpuštěný v acetonu. Rozpouštění probíhá dost pomalu, musí se často míchat, ale vznikne hustá kejda, která se velmi dobře roztírá a rychle zaschne. Aceton není už druhý den z nátěru cítit na rozdíl od benzínu, který je navíc pro včely toxický.
Honza

ľádnou. já tam nic nedávám.

jose
----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 26, 2003 12:37 PM
Subject: S?l do zimn?ho krmen?


| Rád bych se dozvěděl, jakou máte kdo zkuąenost s přidáváním soli do
zimního
| krmení.
| Honza
|

On Fri, 22 Aug 2003, [windows-1250] Jan Čáp wrote:

> kdo ještě u nás vyrábí mezistěny?

pí. ©kolová, Chodová Planá, tel. 374 792 225

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

O této metodě jsem slyšel dříve, taky jsem to vyzkoušel.
Do sleničky jsem nalil benzín, pak jsem tam nalámal vosk z poškozených mezistěn a nechal jsem to do druhého dne rozpouštět. Občas jsem roztok míchal, aby se vosk rozpustil a abych nenatíral dřevo jen benzínem.
Pak jsem to obyčejným štětcem natíral na povrch. Nechal jsem to zaschnout a opakoval druhý den. Protože povrch i po zaschnutí byl trochu lepkavý, přeleštil jsem to starou plínou. Dřevo dostalo krásný lesk a vypadá moc pěkně.
Zdraví Pavel

OK --- ale asi jde spíš o restaurování a zachování původní technologie.
Takže skutečně potřebuji originální recepturu na nátěr voskem.
Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 26, 2003 1:04 PM
Subject: RE: vceli vosk jako naterova hmota


Z voskem zkušenost nemám, ale co se týká nátěru dřeva, tak velice pěkný
povrch udělá Sadolin nebo Herbol, ale je třeba natřenou plochu před každým
dalším nátěrem přebrousit. Tak se dosáhne nádherného povrchu, z dálky to
vypadá jako plast. Ale musí se udělat min. 3 nátěry.

Zdeněk Čejka

Není sůl pro včely toxická?

Z voskem zkušenost nemám, ale co se týká nátěru dřeva, tak velice pěkný
povrch udělá Sadolin nebo Herbol, ale je třeba natřenou plochu před každým
dalším nátěrem přebrousit. Tak se dosáhne nádherného povrchu, z dálky to
vypadá jako plast. Ale musí se udělat min. 3 nátěry.

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Tuesday, August 26, 2003 12:55 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: vceli vosk jako naterova hmota
>
>
> Přátelé!
> Mám prosbu! Známý schání předpis na nátěrovou hmotu na bázi
> včelího vosku. Vím, že se to rozpoustí v benzínu. Jaké jsou
> ale poměry složek, ze kterých se taková nátěrová hmota
> skládá a technologický postup jak nátěrovou hmotu vyrobit?
> Nikde jsem to zde na konferenci nenašel.
>
> Případně jak vyrobit hezký povrch na dřevě. Kolik nátěrů, jak
> řídkou disperzi. Zda se to nahřívá apod. Máte někdo zkusenosti?
>
> Díky a hezký den.
> Arnošt
>

Nebylo to jeątě ze starých ADT-ček?
Známý si udělal pohon z motoru, který byl původně v páskové jednotce
(tuąím).
Ale zkouąel jsem ji schánět i u servisáků, kteří s tím kdysi dělali a
neuspěl jsem.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 25, 2003 12:27 PM
Subject: Re: Pohon na medomet (3732)


> Dne po 25. srpen 2003 11:31 v.zemanek napsal(a):
> > Není nutné hledat nic sloľitého. V bazaru s pouľitou PC techikou jsem
> > zakoupil za 50,- kč pouľitý motůrek na 24V 70W. K tomuto motůrku jsem
>
> Dobry den,
> dobry napad, jen nechapu co je to za motorek. To je od zdroje ?
> Naky cas uz se zivim opravami PC, ale vetsinou tam jsou motorky na 12V.
> Mohl by jste to nejak upresnit ?
>
> Honza

Přátelé!
Mám prosbu! Známý schání předpis na nátěrovou hmotu na bázi včelího vosku.
Vím, ľe se to rozpoustí v benzínu. Jaké jsou ale poměry sloľek,
ze kterých se taková nátěrová hmota skládá a technologický postup jak
nátěrovou hmotu vyrobit?
Nikde jsem to zde na konferenci nenaąel.

Případně jak vyrobit hezký povrch na dřevě. Kolik nátěrů, jak řídkou
disperzi.
Zda se to nahřívá apod.
Máte někdo zkusenosti?

Díky a hezký den.
Arnoąt

Rád bych se dozvěděl, jakou máte kdo zkušenost s přidáváním soli do zimního krmení.
Honza

Vím, že se o tom zde už psalo, ale chtěl bych se zeptat, co vše musí udělat
včelař, který má trvalý pobyt v v místě jedné organizace a včely má umístěny
v jiné organizaci. Jak má postupovat podle stanov, zákona apod., aby vše
bylo podle regulí ?

Zdeněk Čejka

:>Přátelé,
:>nemáte někdo rozumné vysvětlení, proč tam nic není? Jsem z toho čím
:>dál tím nervóznější:

Jestli ti to ti roztoči neudělali schválně aby tě naštvali.
Jaks na ně byl na jaře ošklivý, tak se urazili a šmytec, taky mají svou hrdost.
Ale povedlo se jim to! Nebuď smutný, však on se do zimy nějaký vrátí!

pohon k medometu lze zakoupit i v prodejně včelařských potřeb Jihlava, 12 V cena 6900,- Kč

Přátelé,
nemáte někdo rozumné vysvětlení, proč tam nic není? Jsem z toho čím
dál tím nervóznější:

Měl jsem vysoký spad, tak jsme z jara natírali plod a fumgovali. Byl
to jeden úl, tam spadlo za hodinu přes 30 roztočů, ostatní měly 0.
Řádně vyděšen jsem na začátku července dal do sedmi úlů podložky s
velkou sítí a malou sítí, přesně jak se popisuje, sítě jsem koupil u
Loeffelmanna. Ob týden nebo dva kontroluji a čistím, naposledy včera
a - nic. Totální nula. Na roztoče oči mám, včely tam nedosáhnou, i
když se snaží, zbytky na dně jsou normální, tu a tam mravenec, larvy
motýlice, pisivky.

Nezdá se mi možné, že bych byl bez varroy. Kdo to může ukízet?

Dík za tipy
Ivan

Až si budeš i Ty počítat aspoň 250,-Kč/hod dojdeš k ještě neuvěřitelnějším
cifrám. :-))
A proto raději nepočítej. :-))

Poptejte přítele Vodičku na jar.vod/=/volny.cz a http://www.apidomia.cz/
Jistě rád splní Vaše přání.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Bohuzel ceny techto nahonu byly ,podle mne, velmi
> nadhodnoceny.

Ide o to, že by som potreboval vedieť kde konkrétne sa
takýto pohon dá kúpiť (v SR alebo na Morave). Nie som
žiaden elektrotechnik a nejakých 1000 korún u mňa
nerozhoduje.

Peter M.

--- Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz> wrote:
> Dne po 25. srpen 2003 12:37 Pavel Prchal napsal(a):
> > Jan Cervenka napsal(a):
> > > Dne po 25. srpen 2003 11:31 v.zemanek napsal(a):
> > >>Není nutné hledat nic složitého. V bazaru s
> použitou PC techikou jsem
> > >>zakoupil za 50,- kč použitý motůrek na 24V 70W.
> K tomuto motůrku jsem
> >
> > A pulsni regulaci taky hned nevymysli, kdo uz jich
> par nezkonstruoval ...
>
> Dobry den,
> nejsem sice zadny radioamater, ale regulace na
> stejnosmerne motory prodavaji
> jako stavebnici za cca 150 - 350 Kc , podle vykonu
> motoru.Ja osobne si chci
> poridit na pohon medometu stare traktorove dynamo +
> regulace + kus zelezneho
> pasku. Vlastne to bude napodobenina starsich orig.
> nahonu. Jinak se velmi rad
> poucim od nekoho kdo to absolvoval, nez abych
> znovuobevil kolo. Mozna je
> lepsi si uz koupit hotove. Bohuzel ceny techto
> nahonu byly ,podle mne, velmi
> nadhodnoceny.
>
> Honza


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Dne po 25. srpen 2003 12:37 Pavel Prchal napsal(a):
> Jan Cervenka napsal(a):
> > Dne po 25. srpen 2003 11:31 v.zemanek napsal(a):
> >>Není nutné hledat nic složitého. V bazaru s použitou PC techikou jsem
> >>zakoupil za 50,- kč použitý motůrek na 24V 70W. K tomuto motůrku jsem
>
> A pulsni regulaci taky hned nevymysli, kdo uz jich par nezkonstruoval ...

Dobry den,
nejsem sice zadny radioamater, ale regulace na stejnosmerne motory prodavaji
jako stavebnici za cca 150 - 350 Kc , podle vykonu motoru.Ja osobne si chci
poridit na pohon medometu stare traktorove dynamo + regulace + kus zelezneho
pasku. Vlastne to bude napodobenina starsich orig. nahonu. Jinak se velmi rad
poucim od nekoho kdo to absolvoval, nez abych znovuobevil kolo. Mozna je
lepsi si uz koupit hotove. Bohuzel ceny techto nahonu byly ,podle mne, velmi
nadhodnoceny.

Honza

Jan Cervenka napsal(a):

> Dne po 25. srpen 2003 11:31 v.zemanek napsal(a):
>
>>Není nutné hledat nic složitého. V bazaru s použitou PC techikou jsem
>>zakoupil za 50,- kč použitý motůrek na 24V 70W. K tomuto motůrku jsem

A pulsni regulaci taky hned nevymysli, kdo uz jich par nezkonstruoval ...

> Mohl by jste to nejak upresnit ?

Taky prosim ... PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Dne po 25. srpen 2003 11:31 v.zemanek napsal(a):
> Není nutné hledat nic složitého. V bazaru s použitou PC techikou jsem
> zakoupil za 50,- kč použitý motůrek na 24V 70W. K tomuto motůrku jsem

Dobry den,
dobry napad, jen nechapu co je to za motorek. To je od zdroje ?
Naky cas uz se zivim opravami PC, ale vetsinou tam jsou motorky na 12V.
Mohl by jste to nejak upresnit ?

Honza

RP> ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je
RP> paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

>Vyřazené slaměné košnice se někde používaly jako vědra na vodu, protože byly
>zevnitř zavoskované a zapropolisované tak, že nepropouštěly.

>Pro sebe jsem si stanovil, že na páru je neljepší očko a zasíťované
>dno a natírám zvenku balakrylem. Nejstarší nástavky jsou po cca 15 letech
>omšelé, ale dřevo je v pohodě.
>Zdravím Ivan


Proto se taky úl ze slámy kdysi osvědčil, včely vytmelily vnitřek úlu, takže z úlu do slámy se dostalo jen málo vlhkosti a pokud sláma z venku úlu nebyla zakrytá, ale volná, to málo vlhkosti s přehledem uniklo ven. Takže sláma byla pořád suchá ať včely v předjaří uvnitř plodovaly jak chtěly. Stěny úlu ze slámy byly, i z důvodu mechanické pevnosti silné cca 6- 8 cm, což z hlediska tepelné izolace odpovídá tak asi 4 cm pěnového polystyrenu, takže to byly uteplované úly. A většina vlhkosti unikala česnem, které bylo, aspoň co jsem viděl obrázky, v horní polovině úlu, takže někde, jako je dnes očko. Řekl bych, že tehdejší včelaři znali i takové postupy, něco jako na začátku zimy vytvořit menší otvory a netěsnosti na dně úlu a tím vytvořit mírné proudění vzduchu uvnitř úlu, který přes česno nahoře odváděl nadbytečnou vlhkost.
Věřim, že pokud se vzal nepoškozený vytmelený slaměný úl a nalila se do něho voda, tak hned nevytekla. Ale jako vědra? Propolis a vosk je sice materiál vysoce lepivý a dost odolný, ale jen při úlové teplotě. Pokud se vystaví teplotě pod řekněme 25 st. C , stane se křehký a lámavý. Takže by asi stačilo takový úl naplněný vodou po hodině zdvihnout, tmel uvnitř úlu by popraskal a z vědra by se stal spíše předmět vhodný jako filtr pro cirkulaci vody v zahradním bazénu. Dokonce by měl, díky propolisu určité baktericidní vlastnosti.

Ale zpátky k nátěrům úlu. Domnívám se,že nemá smysl podporovat odstraňování vlhkosti z úlu přes dřevěné stěny úlu. Nátěr úlu musí především chránit dřevo úlu, nesmí být jedovatý pro včely a pokud možno nezanášet do prostředí cizorodé látky, musí mít dostatečně kvalitní vzhled a samotný nátěr musí vydržet dostatečně dlouho. A nesmí být zbytečně drahý.
A vlhkost z úlu odstranit jinak. Já používám taky zasíťované dno a na stropě mám na rámcích silonovou síťovinu a na ní několik cm paropropustných uteplivek, jako jsou noviny, filcové uteplivky a hobru. Očka používám málo, jednak je zatím na některých nadstavcích nemám, jednak v zimě sýkorky na otevřená očka rády v zimě klepají a lákají tím včely ven.
s pozdravem
R

Není nutné hledat nic složitého. V bazaru s použitou PC techikou jsem zakoupil za 50,- kč použitý motůrek na 24V 70W. K tomuto motůrku jsem zhotovil pulsní regulaci a dodal (opět bazarový) trafo na 24V. Motorek jsem připevnil přímo na osu 3-rámkového medometu. Dnes tento pohon má zasebou již druhou sezónu - bez jakých koliv prolémů. V případě zájmu možno zaslání fota. Více zodpovím na v.zemanek/=/post.cz.

RP> ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je
RP> paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

Vyřazené slaměné košnice se někde používaly jako vědra na vodu, protože byly
zevnitř zavoskované a zapropolisované tak, že nepropouštěly.

Pro sebe jsem si stanovil, že na páru je neljepší očko a zasíťované
dno a natírám zvenku balakrylem. Nejstarší nástavky jsou po cca 15 letech
omšelé, ale dřevo je v pohodě.
Zdravím Ivan

Ano, omlouvám se, zapomněl jsem.
Správný odkaz je tedy:
http://vcelarstvi.kgb.cz/main/view.php?cisloclanku=2003082501

Děkuji za upozornění.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Monday, August 25, 2003 7:40 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Včelařské noviny Info ze dne 2003-08-25
> Importance: Low
>
>
> Mně funguje jen tento odkaz: (rozdíl je v /main/)
> http://vcelarstvi.kgb.cz/main/view.php?cisloclanku=2003082501
>
> :>-----Original Message-----
> :>From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> :>Sent: Monday, August 25, 2003 7:35 AM
> :>To: vcely/=/v.or.cz
> :>Subject: Včelařské noviny Info ze dne 2003-08-25
> :>
> :>
> :>Nové články:
> :>===========
> :>
> :>Finské (norské) zimování:
> :>Autor: Josef Kala
> :>http://vcelarstvi.kgb.cz/view.php?> cisloclanku=2003082501
> :>
>
> :>S pozdravem
> :>redakce
> :>
>

Mně funguje jen tento odkaz: (rozdíl je v /main/)
http://vcelarstvi.kgb.cz/main/view.php?cisloclanku=2003082501

:>-----Original Message-----
:>From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
:>Sent: Monday, August 25, 2003 7:35 AM
:>To: vcely/=/v.or.cz
:>Subject: Včelařské noviny Info ze dne 2003-08-25
:>
:>
:>Nové články:
:>===========
:>
:>Finské (norské) zimování:
:>Autor: Josef Kala
:>http://vcelarstvi.kgb.cz/view.php?cisloclanku=2003082501
:>
:>S pozdravem
:>redakce
:>

Nové články:
===========

Finské (norské) zimování:
Autor: Josef Kala
http://vcelarstvi.kgb.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

S pozdravem
redakce

Krásný večer,
mohu nabídnout čtyřrámkový tangenciální medomet, zachovalý. Cena 1000 kč.
Daniel Prokeš
Klíčany
Praha-východ
----- Original Message -----
From: "Pavel Hrabak" <hrabakp/=/aquatest.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 21, 2003 2:12 PM
Subject: včelařské vybavení


> Zdravím,
> pro mladého začínajícího rekreačního včelaře sháním levnou výbavu: medomet
> (ruční pohon), kuřák, rozpěrák, ....
> Z oblasti Praha a jižně od Prahy.
> Pavel Hrabák

>Je znamo, ze jednim z nejlepsich materialu pro stavbu ulu >v nasich
>podminkach je slama, a jako jeden z duvodu byva uvadena >prave jeji
>optimalni propustnost par.

>Zdravi PP.

Určitě, pokud ale vnější povrch úlu tvoří přímo sláma, maximálně sláma chráněná kovovým sítem, děrovaným sololitem a podobnými materiály. Pokud ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

s pozdravem
r. Polášek

Nejlepší je zničit sprejem na hmyz, nejlépe tím, který je určen na postřik proti plazivému hmyzu, protože působí dlouhodobě. Pokud se se sprejem dostaneš až k hnízdu.
V noci jim stříkni sprej proti hmyzu cca 10 vteřin zblízka z 10 - 15 centimetrů výletovým otvorem do hnízda. Před nastříkáním lze bliknout baterkou snad maximálně dvakrát na 1 - 2 vteřiny, pokud déle, sršni se rozruší a vyletí, pak to může být průšvih. Po nastříkání do hnízda jim bude trvat nějakou desítku vteřin, než překonají šok a vyletí v noci ven, to je doba na ústup. Jed působí nejdřív za několik minut. Proveď to ještě druhý a třetí den, sršni a vosy někdy nocují mimo hnízdo. Je lepší to dělat spíš uprostřed noci, kdy je chladněji, než hned večer a pozor na nelétající, ale ještě živé sršně vypadlé z hnízda. Za týden je vše ve hnízdu spolehlivě mrtvé a hnízdo se může zničit, nejlépa zakopat, protože je zamořené jedem.

Jinak ale sršni a vosy jsou užiteční, likvidují škodlivý hmyz a jsou taky dost snášenliví.
Před pár rokama se nám usídlili sršni pod stěnou na zemi něco přes metr od zadních vchodových dveří do baráku.
Nevadili nám, nebyli útoční. Mohli jsme tam i sedět a pobývat, ale blíže než metr jsme se k nim nepřibližovali. Nakonec jsem je ale musel zlikvidovat, protože jsem na ně zapomněl a odložil jsem rýč tak, že jsem jim poškodil hnízdo a oni začali útočit.

Prosóm Vás, ako sa zbavíme srsnov na dvore,
ktorí si spravili hniezdo, nakoľko to už
je nebezpečné.

S pozdravom Miloš

R. Polásek wrote:
> Kvalitně a správným přípravkem napustit úl znamená vykonat cca 80 % v
> ochraně úlu, nátěr na úlu je už potom jen zbytek a vylepšení vzhledu.

> nepřilnavou barvu odstranit a natřít znova. Připadá mně to jako snaha
> získat za hodně peněz málo muziky.
> Opravdu potřebuješ odstraňovat vlhkost       zrovna přes stěnu úlu?

On ne, vcely :-)

Je znamo, ze jednim z nejlepsich materialu pro stavbu ulu v nasich
podminkach je slama, a jako jeden z duvodu byva uvadena prave jeji
optimalni propustnost par.

Zdravi PP.

Kvalitně a správným přípravkem napustit úl znamená vykonat cca 80 % v ochraně úlu, nátěr na úlu je už potom jen zbytek a vylepšení vzhledu.
Z přírodních látek je na napouštění asi nejlepší fermež, z umělých lazurovací laky, dále z umělých by šly ještě použít barvy na asfaltové bázi. Odvar z bylinek nebo něco podobně přírodního se pokud vím na ochranu dřeva nepoužívá. Každopádně napuštění dřeva těmito látkami znamená utěsnění pórů cca 1-2 mm vrstvy dřeva napouštěcí látkou a tím pádem nepropustnost této vrstvy pro vodní páru i pro dřevokazné houby a hmyz. Tyto látky fungují na základě bariérového efektu. Ochranné látky, které nechávají ve dřevu póry, působí na principu „jedovatosti“ na dřevokazný hmyz a houby, obvykle jsou jedovaté i pro včely nebo nevhodné pro venkovní prostředí.
Paropropustná barva na dřevo - Speciální barvu pro tento účel neznám. Mohla by fungovat paropropustná barva pro fasády, obyčejné hašené vápno, to má díky své chemické reakci docela určitě ochranný vliv na dřevo nebo nějaká namíchaná barva z nějaké vodouředitelné disperze ( třeba Sokrat nebo třeba disperzní lepidlo na dřevo ), malířské hlinky, vápna atd. Každopádně, protože dřevo nepůjde pod nátěr napustit, bude mít takový nátěr omezenou přilnavost. Může to dopadnout tak, že co půl roku bude třeba vzít kartář, nepřilnavou barvu odstranit a natřít znova. Připadá mně to jako snaha získat za hodně peněz málo muziky.
Opravdu potřebuješ odstraňovat vlhkost zrovna přes stěnu úlu?

Přátelé,
kdo ještě u nás vyrábí mezistěny? Podařilo se mi najít:

Stražisko
Včelpo
JSG Straka
KEVVA - p. Vašek, na toho jsem na internetu ani v telefonních seznamech
nenašel kontakt

Znáte někdo ještě další zdroj (výrobce nebo dovozce) mezistěn?

J.Čáp

Děkuji všem za rady.Z hlediska zákona se má bolševník odstranit do konce června a nyní je již opravdu téměř pozdě.Semena jsem ostříhal a spálil,zelené listy už mělo jen málo rostlin na vlhčích místech.Myslel jsem,že byly jen 2 rostliny,nakonec jsem jich našel asi 10,většinou ale bez listů.Listy které ještě zbyly,jsem postříkal Round upem-Bioaktiv.Původně jsem chtěl použít ten hobby,ušetřil bych za postřikovač,ale jelikož jsem zjistil jaké jsou jeho nevýhody-škodlivý pro vodní živočichy a mám tam ty zelené skokánky-už jsem viděl 2 najednou,vrátil jsem se k bioaktivu.Bude to prostě běh na dlouhou trať.Musím postřik aplikovat na jaře na ty rostliny,které vyrazí.A taky víc sekat.

Hmmm, díky za obsáhlou odpověď.
Tedy, pokud ul nechci "natírat", stačí pro jeho ochranou pouhé "napuštění" například lněnou fermeží?
Existují i jiné ochranné "napouštěcí" roztoky? Předpokládám, že by to muselo být něco na bázi přírodních látek...
Jde mi hlavně o zachování maximální parové propustnosti dřevěné stěny úlu.

Můj přítel "taky včelař" má včelnici s 5 včelstvy asi 200 m od vsi. Moc tam nechodí a tak si nevšiml, že v prázdném úlu, který používá jako skříň na ukládání pomůcek, se mu usadila sršeň. Před týdnem mu přišly objednané matky a potřeboval tento úl obsadit. Jakmile odtrhl medník zjistil, že je obsazený nežádoucím vetřelcem. Rozdělal dýmák a dul do úlu tak mocně, že papírovina sršního hnízda chytla a od ní shořel celý úl.

Tentýž včelař spolu s kamarádem vybírali poslední med ze slunečnice a rámky s medem odkládaly do prázdným truhlíků na kárku. Protože včely značně slídily a rámky měly přímo obalené včelami, odvezli rámky s cca 50 kg medu do vsi, kde je zavřely do dřevěné kůlny s tím, že to vytočí až druhý den po ránu. Další den na to se podivili, že souše jsou prázdné a poničené. Kůlna byla spíš přístřeškem než uzavřenou místností.

Zdravím všechny Honza

Návod k přípravku Roundup-Bioaktiv viz:
http://www.roundup.cz/etiketa143.html
Výcuc z výše uvedené WWW stránky:
Roundup Biaktiv je neselektivní listový herbicid se systemickým účinkem.
Rostliny ho přijímají výhradně zelenými částmi, listy a oddenky a
asimilačním prouděním je rozveden do celé rostliny včetně kořenového
systému. Působením přípravku v rostlině se docílí zničení jejích podzemních
i nadzemních částí. Vzhledem k tomu, že Roundup Biaktiv je na povrchu půdy
okamžitě inaktivován a mikrobiálně odbouráván, neproniká půdou ke kořenům a
nepůsobí na semena. Předpokladem úspěšného hubení vytrvalých hluboko
zakořeněných plevelů je vytvoření dostatečné plochy listů v době postřiku,
aby se zabezpečil co největší příjem účinné látky do rostlin. Nejúčinnější
jsou ošetření prováděná v době od nasazení poupat do odkvětu, kdy jsou
rostliny v plném růstu. Příznaky působení jsou postupné vadnutí, žloutnutí,
zasychání až zhnědnutí zasažených rostlin.

Nátěr či postřik pařezů je nutno provést do 8-9 hodin po prořezání kmínků.
Nejvhodnější termín aplikace je léto a podzim

Libor Jarolím
Stará Bělá
PS: fungujeto, používám to často a už dlouho