78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



bernard (90.177.59.108) --- 17. 9. 2009
varroa

Můj poznatek z V.d. Do 21.7.09 v 70 včelstvech dení spad 0 roztočú.Proto jsem se příhlasil na smyv ,21.7.jsem provedl smyv z náhodně vybraných čtyř včelstev,v domacím vzorku to bylo 5 0 2 3
v laboratoři 0 1 3 0
co stoho pro mne vyplynulo, že včely které mají 5 roztočů mají ve skutečnosti minymálně 500 roztočů. Týž den jsem začal lečit všechna včelstva K.M. a spad se potvrdil,po čtrnácti dnach ještě jednou opakoval lečit K.M.a spad byl od nuly do stovky.U včelstev kde bylo nejvíce roztočů, třetí ošetření K.M.to bylo za tři týdny, roztočů kolem 500 kusů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738) (37739)

Já bych se právě vrátil k tomu, kdy se líhnou "zimní" včely.
Myslím si, že ti co tvrdí že to je postupný proces, který probíhá už od června mají spíše pravdu.
Setkávám se s tvrzením, že je třeba dávat gabon najednou až všichni vytočí. Často až v půlce srpna.
Osobně si myslím, že je třeba jej dávat právě včas a bez ohledu na ostatní a tehdy, když se k tomu rozhodnu na základě "faktů" a ne nějakého kolektivního vědomí.
Myslím si, že organizované celookresní preventivní podávání gabonů je příčinou postupné rezistence včel na Gabon.

Takže je mi sympatická praxe některých ZO, kde si včelař na jaře objedná léčivo, to mu je do léta dodáno a pak je to jen jeho zodpovědnost.

A mám pocit že něčemu nerozumím když na jarní výročce je čteno rozhodnutí, že letos se bude/nebude dávat Gabon. To není případ jen jednoho okresu. Dva jsem zažil, o dalších slyšel.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 9. 2009
Apimondie

PSNV poprvé vystavuje a reprezentuje český med na světové výstavě a taky přináší první internetovou reportáž.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=125:have-zpravy-z-apimondie-2009-dil-i&catid=38:napady&Itemid=68

PSNV stále vpředu :

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa

Rovněž zdravím.
S tou informací jsem se již setkal také a byla to i moje vlastní domněnka.
Na školení v Nasavrkách (12. 9. 2009) nám ale přednášející přítel Dlab
říkal, že kraňská včela má narozdíl od dříve rozšířené černé včely ve
vzdušnicích chloupky, které roztočíku včelímu zabraňují v proniknutí do
jejich dýchacího ústrojí. Kde je pravda ovšem nemohu zaručit, ke štěstí mi
ale stačí fakt, že nás jedna včelí nemoc přestala obtěžovat :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 17, 2009 4:31 PM
Subject: Re: varroa
Zdravim,

co jsem cetl, tak vymizeni roztocika, ale i vcelomorky a dalsich ma co do
cineni prave s fumigacemi a jejich plosnym vyhubenim (nasledkem fumigace).

Honza


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4433 (20090917)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4433 (20090917) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738) (37739)

Dne Thursday 17 of September 2009 16:17:45 lokvenc.petr napsal(a):
> V pořádku. Jen bych se vyhnul tomu, označovat roztoče warroa jako
> roztočíka. Roztočík včelí, který poškozuje dýchací ústrojí včel, již v
> poslední době téměř nebyl zaznamenán, protože se mu na kraňce nedaří.

Zdravim,

co jsem cetl, tak vymizeni roztocika, ale i vcelomorky a dalsich ma co do
cineni prave s fumigacemi a jejich plosnym vyhubenim (nasledkem fumigace).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735) (37738)

V pořádku. Jen bych se vyhnul tomu, označovat roztoče warroa jako roztočíka.
Roztočík včelí, který poškozuje dýchací ústrojí včel, již v poslední době
téměř nebyl zaznamenán, protože se mu na kraňce nedaří. Leckterého nováčka s
prozatím jen s převážně teoretickými vědomostmi by ale pojmenování
"roztočík" mohlo poplést.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 17, 2009 3:41 PM
Subject: Re: varroa


Máš pravdu proto bychom měli znát stav roztočíka již v první polovině
července . Po sundání medníků je pak nutné léčbu okamžitě zahájit a podle
toho volit způsob
Varidorem. Můžeme okamžitě usmrtit všechny samičky které jsou mimo buňky.
Formidolem taktéž, jeho výhodou je že působí proti nosemně a částečně i v
zavíčkovaných buňkách
Kys. mraven. v odpařovačích taktéž výhodou delší expozice v úlu nevýhodou
je nebezpečnost při neopatrném zacházení.
Gabon Při jeho aplikaci krmičky jak se otírají o pásky zanášejí pak účínou
látku do buněk a zabraňují tak rozvinutí nákazy a hlavně poškození zimních
včel
Poškozené včely roztočíkem se se pak nemusí dožít jara, nebo pak na jaře
již nejsou schopny řádně ošetřit jarní plod a zajistit do statek potravy pro
něj. V důsledku se pak může přihodit, že i když budeš zimovat 2 plné
nástavky včel tak výnos můžeš mít menší než nějaký děda v budečáku který je
zimoval na 7 rámcích, ale včas řádně ošetřené.

Pepan




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4433 (20090917) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734) (37735)

Máš pravdu proto bychom měli znát stav roztočíka již v první polovině července . Po sundání medníků je pak nutné léčbu okamžitě zahájit a podle toho volit způsob
Varidorem. Můžeme okamžitě usmrtit všechny samičky které jsou mimo buňky.
Formidolem taktéž, jeho výhodou je že působí proti nosemně a částečně i v zavíčkovaných buňkách
Kys. mraven. v odpařovačích taktéž výhodou delší expozice v úlu nevýhodou je nebezpečnost při neopatrném zacházení.
Gabon Při jeho aplikaci krmičky jak se otírají o pásky zanášejí pak účínou látku do buněk a zabraňují tak rozvinutí nákazy a hlavně poškození zimních včel
Poškozené včely roztočíkem se se pak nemusí dožít jara, nebo pak na jaře již nejsou schopny řádně ošetřit jarní plod a zajistit do statek potravy pro něj. V důsledku se pak může přihodit, že i když budeš zimovat 2 plné nástavky včel tak výnos můžeš mít menší než nějaký děda v budečáku který je zimoval na 7 rámcích, ale včas řádně ošetřené.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa
> Datum: 17.9.2009 13:28:29
> ----------------------------------------
> Pepan:
> ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU LÉČBY VAROÁZYJE, ŽE MUSÍ BÝT ZAHÁJENA NA ZAČÁTKU VÝCHOVY
> ZIMNÍCH VČEL..
> ------
> To je kdy?
> -----------
> ... určen pro preventivní použití při výchově plodu ....
> Asi se neshodneme v tom, že Gabon je určen k preventivnímu léčení. Tak
> nějak jsem konzervativního názoru, že se léčí na základě diagnozy.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 9. 2009
RE: varroa (37731) (37732)

> Dovolím si však presentovat stručnou ukázku z mnoha dotazů, které bych si
> položil, kdyby mne potkala stejná událost. A při kladné odpovědi aspoň na
> jednu z nich bych do včel nasadil kyselinu mravenčí.
> Ten průměr denního spadu je u všech včelstev hodně podobný?
> Jaký spad mají včelaři v doletovém okolí?
> Je na podložkách větší počet světlých roztočů?
> Byl proti kleštíkovi v předchozích letech nasazen stejný typ gabonu?


Dovolim si pridat dalsi otazky, ktere si vnitrne resim ja v souvislosti s lecenim KM (s Gabonem to ale muze byt podobne). Po aplikaci KM se da ocekavat spad diky leceni. Jak dlouho je to jeste diky KM a kdy uz ne? Ma pusobit pod vicky, cili 20dni az mesic? Ci jeste vice? Nekolikrat jsem cetl na netu, ze po aplikaci KM prestava byt v.d. schopen reprodukce i kdyz hned neuhyne.

Svetli roztoci - nyni mi pada prevaha - je to diky KM ktera pracovala i pod vicky nebo naopak diky mnozeni roztocu?

Zkusil jsem u vcelstev lecenych formidolem zopakovat lecbu nahodnym vyberem a vrazil jsem ho do 3 vcelstev - zatim nic moc nespadlo - do 15ks v jednom, zbytek temer 0.
Obecne celkovy spad od cervence co monitoruju je v radu 10tek, jen 2-3 vcelstva z 20monitorovanych prekrocily 100ks. Jsou i vcelstva kde je skoro 0. Takze bud blbe lecim KM (f, nh, mg) nebo jich moc v okoli nemame, uvidime po fumigaci.

Na zaver kuli dotazu co padl co delat mezi letnim a podzimnim leceni me napada otazka: Jak moc skodi roztoci co jezdi na vcelach (foreticti jestli se nemylim), jsou napichly na vcelu cimz ji zabijeji nebo jen ji pouzivaji jako "dopravni prostredek" ? Plodu jiz ubyva takze bud jsou vsichni natesno uvnitr bunek nebo uz jich je jich vetsi pomer na vcelach.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: mezery mezi n?stavky (37718)


> Zdravím, používám nástavky Langstroth o výšce 192 mm bez falců, 2,5 cm
> borovice. Jak se nástavky vlivem vlhkosti drobek hýbou, vzniká leckde
> včelstvům mezi nástavky třeba i 1,5 mm fuga, a to třeba i skoro přes 3/4
> šířky čela nástavku.....to že si ji doteď nezapropolisovaly chápu tak, že
> asi vědí lépe co dělají.....ale nějak si to neumím představit v prosinci až
> poduje 3 m/s severák o venkovní teplotě mínus deset......tím pádem bude
> foukat rovnou do hroznu......Jinak včelstva jsou volně ložená venku na
> louce, žádné větrolamy okolo. Nemáte nějaké zkušenosti, jestli to tak má
> být? Děkuji.

Jestli to tak ma byt je otazka, ale ja to tak taky obcas mam. Skviry se prihodi, pockej az zacne poradne prset a bude vlhko :-)) Poprve jsem mel taky velke obavy, nyni uz to moc neresim. Nejake extra vlivy na vcely nepozoruju. Samozrejme to lze pro klid duse necim ucpat.

Problem s tim zapropolisovanim je kdyz je pak pozdeji kdy je uz chladno rozeberes, tim ji mo to zrusis - tady se zvedavost nemusi vyplatit :-) Kuli obmene dila na podzim by se proto hodilo zvedaci zarizeni, zvednou vice NN a dole si to vklidu prebrat.

NN mam vlastni vyroby a pozoruju ze cim starsi tim lepsi - zda se mi, ze zpocatku ty nastavky dost cvici, pozdeji si to sedne a je klid. Ono ty podminky ve kterych to drevo (vyschle) je jsou dost narocne, jak zvenku tak zevnitr...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731) (37734)

Pepan:
ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU LÉČBY VAROÁZYJE, ŽE MUSÍ BÝT ZAHÁJENA NA ZAČÁTKU VÝCHOVY ZIMNÍCH VČEL..
------
To je kdy?
-----------
.... určen pro preventivní použití při výchově plodu ....
Asi se neshodneme v tom, že Gabon je určen k preventivnímu léčení. Tak nějak jsem konzervativního názoru, že se léčí na základě diagnozy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 9. 2009
Re: varroa (37731)

Použití gabonu až teď bylo k ničemu. a je jen škoda těh peněz které vyly do něj vloženy. Je určen pro preventivní použití při výchově plodu aby se zabránilo škodám na vyvíjejících se zimních včelách. Škoda na nich je již způsobena a žádná další léčba ji již nenapraví. Fumigace a aerosol má již jen zahubit roztoče kteří přežily nebo byli doneseni od jinud. ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU LÉČBY VAROÁZYJE, ŽE MUSÍ BÝT ZAHÁJENA NA ZAČÁTKU VÝCHOVY ZIMNÍCH VČEL.. Dnešní spad bych považoval za kritický. Osobně bych první fumigaci provedl okamžitě a pak pokračoval jako ostatní Účinnost na dospělce je u gabonu nižší a pomalejší jako u fumigace, kde je okamžitá.
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varroa
> Datum: 16.9.2009 21:48:47
> ----------------------------------------
> Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až
> 50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu
> 1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října
> a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj
> třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání
> gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít
> KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak?
> Díky, Libor.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 17. 9. 2009
RE: varroa

Včelstva jsou letošní dospělé oddělky v počtu 4 ks a u všech je situace podobná. Se včelaři v doletovém okolí se zatím bohužel neznám.....ale myslím si, že mám zdejší krajinu dost prochozenou a nejbližší včelstvo jsem zaregistroval 2,5km vzdušnou čarou. Na podložkách je v drtivé většině tmavý roztoč, světlých bych napočítal vždy max do tří kusů na podložce. Ano, taky mne svrběj ruce s KM, ale rád si poslechnu ještě další názory, pokud budou...Preventivně ale asi začnu shánět Mitegone, i kdyby mi měl ostat v šuplíku....snad ho seženu i přes tu naši českou zákazovou byrokracii. Díky, libor/=/humlak.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 16. 9. 2009
RE: varroa (37731)

Nedělám si nárok na "jediný správný názor". Vzhledem k tomu, že jsem gabon
za svůj včelařský život použil jen 2x, tak ani nemám dostatečné zkušenosti.
Tak spíš očekávám, že se díky své reakci něco dozvím od skutečných
odborníků.

Dovolím si však presentovat stručnou ukázku z mnoha dotazů, které bych si
položil, kdyby mne potkala stejná událost. A při kladné odpovědi aspoň na
jednu z nich bych do včel nasadil kyselinu mravenčí.
Ten průměr denního spadu je u všech včelstev hodně podobný?
Jaký spad mají včelaři v doletovém okolí?
Je na podložkách větší počet světlých roztočů?
Byl proti kleštíkovi v předchozích letech nasazen stejný typ gabonu?

Jak se znám, neváhal bych kyselinu nasadit hned i v souběhu s gabonem.
Nejde mi přece prvořadě o sledování účinnosti gabonu, ale o co nedřívější
uchránění (nesnížení) počtu zdravých přezimujících včel.

Po 26. září nemusejí být takové podmínky, aby účinnost odpařovačů kyseliny
byla dostatečná. Většina včelstev již teď by měla omezovat rozsah
zaplodovaných ploch.
Říjnová fumigace by ukázala, zda bude nutný i prosincový aerosol.

J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Libor
Sent: Wednesday, September 16, 2009 9:49 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: varroa

Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až
50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu
1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října
a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj
třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání
gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít
KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak?
Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 16. 9. 2009
varroa

Zdravím, již cca 18 dní mám ve včelstvech vložen Gabon a denní spad 30 až 50 kusů není problém (gabon jsem vložil až po zaregistrování denního spadu 1 až 3 ks) ......náš zdravotní referent plánuje fumigaci na polovinu října a v prosinci aerosol. Gabon plánuji vyndat dle návodu po 25-30 dnech, tj třeba 26.září. Předpokládám, že tenhle "pěknej spad" vydrží až do vyndání gabonu....Ale co pak? Vyčkat až do říjnové fumigace, nebo mezitím použít KM? Je tohle při gabonu normální spad, nebo kritický spad, nebo jinak? Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 16. 9. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1923

-Vcelarske Rozhledy- Ivan Kitzbergr,Milos Horejs,Karel Straka,Vaclav Batha. Prohlasujeme,ze chceme budovat a nikoliv borit.Doplnovat ceske i slovenske listy vcelarske.-Rozhledem-chceme byt stikou v rybnice.Nazyvajili oposici ty,kdo nechteji se podrobiti diktatu nebo teroru nekterych lidicek,pak budeme oposici.
Na prani mnohych nasich vcelaru,tlumocim zde vseobecnou nespokojenost s dnesnim vyucovanim vcelarstvi v Cechach,je rozdeleno na 21 okresu vyucovacich,v kazdem jeden ucitel.Vyucovani zestatneno,dano pod spravu Statniho ustavu vyzkumneho.
Dva neradni chovatele Vohanka a Kitzbergr zaridili si oplozovacku na divcim skoku v Divoke Sarce v blizkosti restaurace Divci skok,kde dostanete i chleb s maslem a medem.

ZU Brno dalo 60.000 Kc na zrizeni stanice v Zidlochovicich.Predseda Dolezal prednesl svuj referat a Druzstvo zrizeno bude.Jezto se proti druzstvu jevi odpor,usneseno aby upisovani podilu nebylo povimme.Spolky ktere zadaji o subvenci,k zadosti budiz uvedeno kolik podilu upsanych na zrizeni Druzstva. Zadosti s uvedenym popisem i od spolku,ktere jiz o nejakou subvenci drive zazadali.Prikryl navrhuje aby subvence udelovany s podminkou ze dodaji- roj -nejblizsi plemenne stanici.

ZU Praha prof.Novotny:-Rozhledy- nejsou nic jineho nezli pokracovani cinnosti neboztika V.Svarce,a jako on utluce se Kitzbergr taky.Prof.Novotny zvolen vedoucim plemenneho chovu.Pocet clenstva klesl na 10725.Dalsi odhlasky clenu vyridime jen tehdy,kdyz soucasne spolek za odhlaseneho clena prihlasi noveho.Radostna zprava.Min.Rada schvalila zrizeni Ustavu a jeho prednosta Schonfeld zada o vcelstva.Vcelarum se dostalo prava jmenovati do kuratoria 2lidi.

Min.financi: Vcela neni zvire ale obtizny hmyz a podpory nezasluhuje,neni zvire.Neni zakoneho podkladu aby daneprosty cukr ke krmeni vcel byl povolen.Dane prosteho cukru jest pripusteno jen ke krmeni zvirat.
V posledni dobe siri se povesti,ze p.senatorka Ecksteinova zna aferu,kde jeden z predaku ZU se spolecnikem zkrmili nezdaneny cukr vcelarum poskytovany.ziskali mnozstvi medu,ktery pak draze prodali...Proto nyni podala navrh,aby se vcelarum nevyhovelo.Bylo to r.1918 tehda byla predsedkyni risske hospodarske komise a to bylo jedine forum kde se mohlo mluvit,a take to tam mela dolozeno.Mohla by se podivat,ale odpira sdelit jmena.Jednani bylo za zavrenymi dvermi komise.Ona to vi a dnes je ji to jedno,sneseli to stat,at da vcelarum co chteji,nema nic proti tomu.

Sjezd SVAZU v Kosicich Starosta svazu:Sjez tento vyznamenal se zvlastni jednomyslnosti,plnou shodou a pratelstvim.Cukr pro podzimni krmeni dosud nevyrizen a mnoho nadeje neni.Stat nechce prijit o dan ktera obnasi 11mil.

ZU Brno v ustredi je 177spolku,zpravu zaslalo 118 spolků. Subvence spolků od r.1916 ukladali na vkladni knizku,vyckavajice az budou pristroje a predmety lacinejsi.Ubytkem clenu od r.1921 ubylo pres 1000 ctenaru,vytisku je nyni 4500 ks

ZU Praha Vyvoz medu selhal,jelikoz med v cizine je levnejsi.346 spolku, 12.060 clenu,-12500 vytisku.Zrizeni Ustredni prodejny medu:Upisovani podilu setkalo se s vysledkem jen u 55spolku,prihlasilo se 298 upisovatelu, s1313 podily po 20 Kc.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 9. 2009
Re: Octomilky (37721) (37723)

Kala:
letos jsem byl
obtěžován jen několika stovkami vos
-----
Vosy jsou v normálu, spíše možná méně, ale sršńů je letos nadbytek. Na více místech a na všech stanovištích jsem na ně nrazil.
DOkonce mě jeden napadl a dal žihadlo. Po třiceti letech mírumilovného soužití.

Letošní rok je asi extrémně bez medu, nejen pro mě jako včelaře ale i pro včely. Množství cukru co musím dodávat je nebývalé, včely dlouho plodují.
U včely co jsem zakrmoval v polovině léta je tak málo zásob, že raději neriskuji a dokrmuji.
I teď v polovině září normální včelstva berou deset litrů z kontejneru se slámou najednou.
Podle letu včel bych soudil že je stále snůška, před cca 10 dny jsem našel rámky plné řídké sladiny (bez krmení).

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 9. 2009
Re: Octomilky (37721) (37725)

>Medovina musi jeste chvili pockat ale uz ne dlouho ...TH<
------------------------------------------------------------
Pro vážené nerozhodnuté přátele si dovoluji upozornit na strány Úspěšného včelaře, jsou tam i docela pěkné recepty
na medovinku.

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/

Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 15. 9. 2009

Do 50 l kvasu prospěje přidat asi tak šťávu ze 3-4 citronů , asi tak 5l kvasu vyndat ze sudu ,ohřát na teplotu.aby už se tam nevydržely prsty !ale víc ne) vrátit nazpátky do sudu, zamíchat .A jsou-li tam kvasnice, tak za krátkou dobu se to rozjede, radost pohledět!. (Může se taky,je-li místo, nalít jenom horká voda).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 15. 9. 2009
Re: Krmení v Langstrothu (37719)

Já jsem nějak nepchopil princip plastového krmítka pro Langstroth viz. http://eshop.a-jeto.sk/index.php?cPath=32_39&osCsid=cfafc9fe3859fa439b27bcc3b876c44d

Roztok se lije přímo do krabice nebo musím přikoupit plastové nádoby a teprve potom můžu používat? Pokud by se to lilo přímo do krabice bylo by to podle mých představ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 9. 2009
Re: Octomilky (37721)

Vcera jsem cedil slivovici z medovych vicek, je to pro me velka dobrota a chutna to i jinde :-) Mnoho octomilek, prkne otravnych se mi tam pekne prizivilo.

Medovina musi jeste chvili pockat ale uz ne dlouho, tesim se. Mate nekdo zkusenost s kvasinkama Schimansky (vim ze mate :-) ) - navod je tam dost strucny oproti Dolskemu :-) Letmo jsem to prolit a koukam ze se ani nedela zakvas, pouze se teplou vodou kvasinky ozivi - nebo se pletu?

Rybizak se povedl a ted jsem trhal svestky takze zabava je porad, byt tak vic casu :-(
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 15. 9. 2009
RE: Octomilky (37721) (37722)

Pálenka z medoviny se nazývá medovec.
Nechci být puntičkář, ale terminologie je základním prvkem komunikace.
Mám medovce z předloňska pár litrů z melecitózního medu. Problém byl v
certifikované pálenici ( nesmějí to pálit - jen ze zákonem vyjmenovaných
druhů ovoce, doložených výpisem z katastru nemovitostí o vlastnictví ,
včetně prohlášení o příslušných stromech - fuj), částečný problém také byl,
jak naředit 72% na pitelných 40. Ale popravdě - medovec je bez chuti -
pálenka nevýrazná a v cenové kalkulaci neskutečně drahá. V likérech se však
může projevit osobitost původce a těch 72% je výhodou. Mám už svůj recept,
koštujte, stvořte svou vlastní, lokálně atraktivní značku.
Všem svým alkoholumilovným přátelům podsouvám: když chlastat, tak zdravě.
Pijte moji medovinu, můj likér dejte dámám a svět i dámy budou aspoň na
chvíli krásnější.

J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jezek.obecny
Sent: Monday, September 14, 2009 11:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Octomilky


Na medovinu nee, ale na medovici /slivovice z medu/ ano :)

Palim koncem zari, tak sem zvedavy jake to bude pití, jestli dobré nebo
k bl... :)

petr j.

Josef Křapka napsal(a):
> Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské
konference.
> Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá
a
> je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
> Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
> vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
> poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
> již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
> krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
> medovinu? Je nejvyšší čas.
> JK
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 15. 9. 2009
RE: Octomilky (37721)

Octomilky mne letos netrápí. Předloni mi lezly i do postele a do očí.

Medoviny jsem založil letos jen 50 litrů - vždy ji založím jen "výplachem"
při omývání včelařských nádob, sít, víček a pod. Když se to rozkvasí, teprve
zahustím na požadovanou hustotu. Medu jsem měl letos zoufale málo - jen
třetinu množství, které bych potřeboval na uspokojení poptávky mých věrných
odběratelů.

Zdá se mi, že témata trošku souvisí. Jak?

Přestože Česko je geograficky malé, nabízí dle mého soudu velmi širokou
škálu jak snůškových podmínek, tak podmínek pro prosperitu různých mušek,
vos, kleštíka a pod. Ale i aktuální chování stejných linií včel.
Často se mi stává, že příspěvek v konferenci popisuje nějaký jev, který já
pozoroval před rokem, nebo naopak návrat k mnoha minulým příspěvkům
(předloňským, či loňským ) mi pomáhá orientovat se v mé aktuální situaci.

Jak jsou jiné roky vosy záludnou nevyčerpatelnou armádou, letos jsem byl
obtěžován jen několika stovkami vos. Ale na pivo mršky nechtěly a to jsem
jim nabízel Kozla, Svijany, Gambrinus. Ale sebevražedně se srocovaly jen na
náhodně odložená víčka od prosakovacích krmítek. U nás je nedostatek ovoce
(zejména hrušky, které vosy i octomilky milují). Nějak tu neúrodu asi
tušily, že byly opatrné při rozmnožování.
A ani klíšťata! Jak jsem jich v roce 2007 přinesl z lesa i 11 za den.

Na Moravě, nebo v polabí to asi bude úplně jiné, ale hluboce si vážím těch,
co pozorují, zjišťují a sdělují ( třeba i takovéto zdánlivé banálnosti).
Je to o přátelství a sounáležitosti i když v odlišných, pestrých lokalitách
ČR.
Hezký večer přeji i těm, kteří, momentálně nemají ve sklence nalitu svojí
medovinku.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Monday, September 14, 2009 9:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Octomilky

Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference.
Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a
je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
medovinu? Je nejvyšší čas.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 14. 9. 2009
Re: Octomilky (37721)


Na medovinu nee, ale na medovici /slivovice z medu/ ano :)

Palim koncem zari, tak sem zvedavy jake to bude pití, jestli dobré nebo
k bl... :)

petr j.

Josef Křapka napsal(a):
> Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference.
> Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a
> je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám.
> Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou
> vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je
> poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se
> již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky
> krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na
> medovinu? Je nejvyšší čas.
> JK
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 14. 9. 2009
Octomilky

Sedím u počítače a doslova číhám na nový příspěvek do Včelařské konference. Na stole vedle mne stojí sklenka loňské medoviny. Je docela dobře uleželá a je poněkud sladší. Nechutná jenom mým známým ale též i muškám octomilkám. Přikrývám sklenku mezi každým douškem papírem ale mušky si vždy najdou vhodnou chvilku a do skleničky vlezou. Nechci je cedit přez zuby a tak je poctivě vybírám zcela nehygienicky prstem. Zase žádný příspěvek. Dnes se již asi nedočkám. Další sklenku si již nenaliji. Kdo by ty mrchy octomilky krmil. Škyt, pome clapci zabékáme si. Mimochodem, už jste naložili na medovinu? Je nejvyšší čas.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 9. 2009
Re: mezery mezi nástavky (37718)

V zimě jim to moc vadit nebude, na jaře budou plodovat a udržovat teplo na plástech v uličkách.
Problém buse spíše ten vítr na otevřeném stanovišti obecně.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (78.98.28.247) --- 14. 9. 2009
Krmení v Langstrothu

pre krmenie v Langstrothoch treba používať krmítko pre Langstrothy,
kladie sa na horný nádstavok,je jedno aké nízke ci vysoké nádstavky máte,
včely si berú rotok priamo z úla, môžete dolievať aj niekolkokrát bez kontaktu z včelami,

krmítka robia napr. francúzi, možno ich na dobierku zakúpiť napr.:
http://eshop.a-jeto.sk/index.php?cPath=32_39&osCsid=cfafc9fe3859fa439b27bcc3b876c44d

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 14. 9. 2009
mezery mezi nástavky

Zdravím, používám nástavky Langstroth o výšce 192 mm bez falců, 2,5 cm borovice. Jak se nástavky vlivem vlhkosti drobek hýbou, vzniká leckde včelstvům mezi nástavky třeba i 1,5 mm fuga, a to třeba i skoro přes 3/4 šířky čela nástavku.....to že si ji doteď nezapropolisovaly chápu tak, že asi vědí lépe co dělají.....ale nějak si to neumím představit v prosinci až poduje 3 m/s severák o venkovní teplotě mínus deset......tím pádem bude foukat rovnou do hroznu......Jinak včelstva jsou volně ložená venku na louce, žádné větrolamy okolo. Nemáte nějaké zkušenosti, jestli to tak má být? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 14. 9. 2009
Re: stanovitě pod vysokým napětím

Zdravim,
také máme dvě místa na včelíně s bludnými proudy, které nutí včelky do
zuřivosti. Stejná zkušenost s posunutím úlů.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 14, 2009 10:32 AM
Subject: RE: stanovitě pod vysokým napětím


Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese
v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně.
včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho
vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby
stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely
extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi
zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...


Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of bajo
Sent: Thursday, September 10, 2009 11:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: stanovitě pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí
(22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám
vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696) (37714) (37715)


V poslední době je moderní strašit lidi tajemnými vlnami zejména v politickém boji o americký radar v Brdech. Protože politici pokládají "obyčejný lid" za tupé stádo, zastrašují ho přímo nesmysly, jaké produkuje např. soudruh ing. Hlobil nejspíš na politickou objednávku. Protože potom odborníci před svými kolegy vypadáme jako debilové, byli jsme nuceni se také ponořit do této špíny a napsat v odborném časopise své vědecké stanovisko:

ŠROLL, J., SCHEJBAL, V. Zdravotní rizika radarů; Sdělovací technika 2/2009; ISSN 0036-9942 Page(s) 9-13

Politické hledisko americké základny u nás je jiná věc, kterou neřešíme. Je pravda, že hmyz je k elektrickému poli mnohem vnímavější, než člověk, včela vnímá i směr magnetického pole (dokázáno), ale pod našimi vedeními do výšky člověka nejsou pro člověka nebezpečná pole, což je i požadováno normami. Pokud však nějaký inteligent se bude snažit tyčí dosáhnout na vodiče, bude toho v lepším případě litovat.
Jen přirovnání pro laiky: U plotu radarové základny je menší pole, než u ucha člověka ze zapnutého mobilu.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of G.Pazderka
Sent: Monday, September 14, 2009 11:02 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: stanovitě pod vysokým napětím

Podle všeobecných informací záleží na dvou věcech. Na vlnové délce a výkonu takové vlny.

Jestli bych si měl něco laicky najít na wikipedii, potom musím dojít nato, že vedení jsou různá. A v Americe jsou tak silná, že je zakázáno pod ním se i zdržovat a kvůli nebezpečí se dělají kovové klece kvůli přesměrování vln třeba nad komunikací.

Takže jestli má někdo včely pod VVN, může se také stát, že pouhým umístění u kovového plotu nebo plechovou stříškou se zdraví nebezpečné vlny přesměrují a určitá škodlivost jde jen na člověka, který se právě pod ním nachází.

Nejsem elektrikář, ale mohlo by toto prospět různým teoriím o škodlivosti VVN pod kterými jsou včely a tomuto tématu.

_gp_


........
Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 14. 9. 2009
Re: stanovitě pod vysokým napětím (37696) (37714)

Podle všeobecných informací záleží na dvou věcech. Na vlnové délce a výkonu takové vlny.

Jestli bych si měl něco laicky najít na wikipedii, potom musím dojít nato, že vedení jsou různá. A v Americe jsou tak silná, že je zakázáno pod ním se i zdržovat a kvůli nebezpečí se dělají kovové klece kvůli přesměrování vln třeba nad komunikací.

Takže jestli má někdo včely pod VVN, může se také stát, že pouhým umístění u kovového plotu nebo plechovou stříškou se zdraví nebezpečné vlny přesměrují a určitá škodlivost jde jen na člověka, který se právě pod ním nachází.

Nejsem elektrikář, ale mohlo by toto prospět různým teoriím o škodlivosti VVN pod kterými jsou včely a tomuto tématu.

_gp_


.........
Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696)

>Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně. včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...<


Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 9. 2009
RE: stanovitě pod vysokým napětím (37696)

Před léty jsem byl na návštěvě u přítele Hanuše, jeho včelín je přímo v lese v průseku pod vysokým napětím (110kV). 10 úlů ve včelíně, ostatní volně. včely velice mírné. Ale přestože má pozemek oplocený, nějací dělníci mu jeho vysazené jívy podřezali - prostě pod vedením se to tak musí udržovat, aby stromy nelezly až do drátů.
Já mám doma jedno místo, tam když dám úl, i přechodně, tak jsou včely extrémě zuřivé. Stačí je dát o pár metrů dál a pohoda. Prý tam je v zemi zakopán hrnec dukátů, že abych tam kopal. Hmm...


Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of bajo
Sent: Thursday, September 10, 2009 11:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: stanovitě pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674) (37708) (37712)

Ale jo, prý jo, normálně se prý přímo v sezoně mění matky ve velkém. Mám rád takové příběhy na pokračování. Pěkně se to čte.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/volim-cislo-14#comment58873892


.......
Stonjek (90.183.70.9) --- 13. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674) (37708)

>Nikomu neberu jeho názory, ale tento způsob k nám přišel od velkých farmářů, včetně českých a je velmi malá pravděpodobnost, že by tito prováděli něco, co by nefungovalo a je velmi malá pravděpodobnost, že např při výměně 300 matek by všechny vychytali.< ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 13. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674) (37708)

Nikomu neberu jeho názory, ale tento způsob k nám přišel od velkých farmářů, včetně českých a je velmi malá pravděpodobnost, že by tito prováděli něco, co by nefungovalo a je velmi malá pravděpodobnost, že např při výměně 300 matek by všechny vychytali. Takže nefunguje li to u někoho, není příčinou, že dělá něco špatně? V mých Dadantech to funguje s velmi slušnou spolehlivostí, ale přednost dávám zašlápnutí staré M, pak je to beze ztrát. Příští týden mě to čeká, kontrola nakrmení a výměny. Jsem zvědav jestli si nebudu muset vrazit na nos o nějakou dioptrii navíc. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (193.86.243.17) --- 13. 9. 2009
Re: Český med (37700) (37702) (37704) (37706)

Tak je to jasné. Snad příště. Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 12. 9. 2009
Re: mlčení včel (37707) (37709)

Pěkně čisté video v HD kvalitě jinak nic co by se neprobíralo na diskusích a fórech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 9. 2009
Re: mlčení včel (37707)

bernard (90.177.59.108) --- 12. 9. 2009
mlčení včel

Ještě jsem nezaznamenal odezvu na dokument, MLČENÍ VČEL.http://www.youtube.com/watch?v=p4MSytmmpiw
Rád bych si přečet postřehy jiných.
.............

A co chceš jako postřeh slyšet?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 9. 2009
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev (37665) (37666) (37669) (37674)


______________________________________________________________
> Od: "A.Turčáni"
> Komu: Včelařský mailing list
> Datum: 09.09.2009 07:02
> Předmět: Re: spojování včelstev
>
Matku není nutno hledat. Včely si vyberou přirozeně tu lepší
Stačí spojit přes perforované noviny.

Riskovať život lepšej a mladšej M je risk a nedoporučujem ho, lebo včely
nedokážu vyberať "tú lepšiu". Na druhej strane to môže dopadnúť aj inak.
Pred 10-timi dňami som spájal 5 včelstiev cez novinovú bariéru, kontrola na
5 deň potvrdila úspešné prijatie M. V dvoch prípadoch (nenašiel som M,
ktoré som chcel odstrániť) a spoľahol som sa na náhodu, no sa vytvoril stav
dvojsúžitia matiek (kládli vajíčka), včely vyletovali cez spoločný letáč,
včely si ich ponechali. Ale netreba na to spoliehať, to len svedčí o tom,
že musíme byť opatrní pri svojich záveroch, včely sú nevyspytaľné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 12. 9. 2009
mlčení včel

Ještě jsem nezaznamenal odezvu na dokument, MLČENÍ VČEL.http://www.youtube.com/watch?v=p4MSytmmpiw
Rád bych si přečet postřehy jiných.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 11. 9. 2009
Re: Český med (37700) (37702) (37704)

>Dík já vím, že to bylo v osmičce , ale tu nemám. Na stránkách VUVčDol jsem kromě loňských výsledků nepořídil. kozlík <
------------------------------------------------------------
Jak se tak dívám do přílohy Včelařství č. 8/2009, termín zasílání vzorků a přihlášky do soutěže skončil dne 10.09.09.
Tak tedy až příští rok. Zkuste se ale domluvit s ing. Titěrou.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 9. 2009
Re: stanovit? pod vysok?m nap?t?m (37696) (37698)

Já bych se nejspíš napřed zajímal je-li vůbec něco takového možné

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: stanovit? pod vysok?m nap?t?m
> Datum: 11.9.2009 07:41:18
> ----------------------------------------
> Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí
> (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám
> vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?
>
> A z čoho pramení Vás strach? Pred 8 rokmi som musel opustiť trvalé
> stanovište s 75 včelstvami a dobré prístupné miesto a ochotu mi ho požičať,
> bol pod takým istým napätím (je živé). Miesto uloženia úľov je 30x30m a
> jedna časť je rovno pod osou vysokého napätia. Nejaký rozdiel vo výnosoch
> alebo v chovaní včiel som nezaznamenal. Tak to smelo využite.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 11. 9. 2009
Re: Český med (37700) (37702)

Dík já vím, že to bylo v osmičce , ale tu nemám. Na stránkách VUVčDol jsem kromě loňských výsledků nepořídil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 11. 9. 2009
Re: stanoviště pod vysokým napětím (37696)

<Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V). bajo<
-----------------------------------------------------------
Od 1984 do 1991 jsem měl jedno stanoviště včelstev (20)
umístěno po dohodě s Severočeskou energetikou umístěno
pod vysokým napětím 22 kV. Za celou tu dobu jsem nepozoroval žádný rozdíl ve výnosech ani chováním včel (agresivitu) oproti jiným stanovištím.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 11. 9. 2009
Re: Český med (37700)

>Nemáte někdo odkaz na soutěž Český med?<
----------------------------------------------------------
Časopis včelařství 8/2009 nebo se obraťte na stránky VÚDol
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.69) --- 11. 9. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36839)

V červenci př Křapka popisoval 100 % úspěšnost příjetí matky metodou popsanou př. Dvorským v MV. Stejným způsobem jsem testoval v období 7-15.8. výměnu 15 matek (běžné přikrmování). Úspěšnost přijetí byla 14 z 15 tj. 93 %. Polovina včelstev měla po 5 dnech ještě naražené matečníky, přestože zde byla vajíčka. Při další kontrole po 7 dnech byly až na to 1 včelstvo zrušeny. Hlavně zachovat klid, i když musím přiznat že se to chvíli nedalo vydržet

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 11. 9. 2009
Český med

Nemáte někdo odkaz na soutěž Český med?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 11. 9. 2009
Kutná Hora a spol

Přátelé příští víkend se chystám strávit na setkání spolužáků v Kutné Hoře. Nemáte někdo tip na výlet v okolí? pet.kozlik zav. volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 9. 2009
Re: stanoviště pod vysokým napětím (37696)

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

A z čoho pramení Vás strach? Pred 8 rokmi som musel opustiť trvalé stanovište s 75 včelstvami a dobré prístupné miesto a ochotu mi ho požičať, bol pod takým istým napätím (je živé). Miesto uloženia úľov je 30x30m a jedna časť je rovno pod osou vysokého napätia. Nejaký rozdiel vo výnosoch alebo v chovaní včiel som nezaznamenal. Tak to smelo využite.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 11. 9. 2009
Re: stanoviště pod vysokým napětím (37696)

Už 10 let mám stanoviště cca 20 - 50 metrů od krajního drátu VVN - nejprve 220 kV a ode předloňska (provedli rekonstrukci na 3 drát - asi to někdo zažil - Praha-Bezděčín)tam zkoušeli i 440 kV.
Nikdy jsem nepozoroval změnu chování (v průměru) ani včel ani moji.
Samozřejmě čas od času se na včelnici vyskytně 1 včelstvo, jež je nervoznější (přestože mívá nejvyšší výnosy - měním na podzim matky), ale to nebude tím magnetickým polem, ale děvenka asi potkala na snubním letu nějakého borce.
Takže u obyčejného VN 22 kV bych si být tebou nedělal žádné obavy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bajo (213.195.202.66) --- 10. 9. 2009
stanoviště pod vysokým napětím

Chci přestěhovat včely na místo nad kterým vedou dráty vysokého napětí (22000 V).Mám trochu strach, jestli vedení vysokého napětí nebude včelám vadit. Máte s takovým umístěním včel někdo zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688) (37693)

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688)

>Jaky ma objem toto krmitko (nejsem schopen si to prelozit)?<
........
No cosi pamatuji z fyziky, tak vnitřní míry krmítka v decimetrech, násobení a x b x c, a máme to v litrech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688) (37693)

Teď v září už nezbývá prakticky nic jiného než krmit postupně po těch 1 - 2 kilech cukru, cca 1 - 3 litry roztoku. V říjnu po půl litru až litru až v prosinci za teplého počasí po 0,2 - 0,3 litru roztoku, pokud by to někdo nechal zajít tak daleko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688)

> Ach jo.
> To je tak, když někdo opustí starý úl, ale zachová starou technologii
> obsluhy. Na vyslovení největší nevýhody krmení včelstev v langstrothu
> pramenící z neznalosti obsluhy musím reagovat. Osobně obdivuji zoufalce,
> kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z
> medníků použitých pro krmení. O následné péči o ně ani nemluvě. Krmení do
> prostoru po přerovnání rámků z jednoho do dvou nízkých nástavků nebudu
> raději ani komentovat. Pokud přijde u takto krmeném včelstvu ještě pozdní
> snůška, máte o zábavu postaráno. Ale i bez toho budou asi včely prázdný
> prostor při krmení prostavovat.

Zdravim, cekal jsem v odkazech nejakou bombu, bohuzel me to trochu zklamalo. To cesnove kmitko jsem zkousel - nelibi se mi ani trochu.

O ramkovem krmitku uvazuju ale jen pro oddelky. Jaky ma objem toto krmitko (nejsem schopen si to prelozit)?

Znam krmeni na 10x po 1,5kg - uz nejsem blazen, to radsi 2 -3 x tolik vcelstev a srpen u vody :-) Zvlast kdyz jsou vcely bodave a je vedro je to lahudka obden vcelarit :-)

Plast. krmitko jsou pro me penize, nastavky me v podsate stoji jen cas ve kterem bych stejne neco kutil a N se hodi vzdy. Takze je to o uhlu pohledu a ne o nejakych zoufalcich :-))

Na zaver dodam, ze az treba jednou nebudu zuzovat vubec tak mozna to bude lepsi alternativa protoze uz tak kybl se slamou nezvednu a komin by mohl spadnou - uvidime.

O prostavovani nemuze byt u me posledni 3sezony vubec rec, o pozdni snusce take ne.

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? na zimu (37682) (37683)


> Jen je nech stejne si to udelaji jak chteji hlavne je dostatecne zakrmit

Jeste ten Radimuv dataz doplnim o pribeh, ktery je duvodem proc uz jsem v soudech opatrnejsi, loni bych totiz napsal to same co stoji nahore.

Loni stejny problem jak resi nyni Radim, ja to neresil, jako problem jsem to nevidel, normalne se mi to ve 4 ci 5NN stalo nekolikrat - horni nastavek poloprazdny zasob. Rikal jsem si ze vedi vic nez ja co cini.

3NN bez ocek - prosklene cili stale on-line, osazene rojem pak jeste vymena matky, 18-20kg do zimy, sedly si v 1 a 2NN, ve druhem prevaha zasob, treti pod strupkem byl poloprazdny. Zima byla tuha, -20stupnu padlo, i v tomto case sedely na cele u cesna na plexiskle -neveril bych, cekal bych ze je to sakra studene...

Pak prisla nekdy v lednu par denni mensi obleva, a ejhle oni prelezly pod strupek (prekonaly temer cely NN smerem nahoru). A to uz jsem nebyl tak vysmatej, zvlast kdyz pak jeste hodne a dlouho mrzlo :-) a v unoru ci breznu jsem honem postrane hnizda pro sichr pridaval zasobni ramky co zbyly z oddelku. O tu matku jsem nechtel prijit. Prezily a podaly nadprumerny vykon, celkove se mi letos velmi libili - paradox. Do te doby jsem veril co jsem cetl, ze jen slaboch jde pod strupek...

Mohlo to dopadnout blbe - to si uvedomuju. A treba to byla vyjimka potvrzujici pravidlo. Proc prelezly nahoru nevim, ma-li nekdo nejake vysvetleni rad si jej prectu.

Dale si myslim ze duvod proc nektere sedi dole je cesno a mozna to dost ovlivnuje i stari dila, ja mel tusim nahore prevahu panenskych plastu (jak si to udelaly tak to mely). Loni jsem v tom nevidel souvislosti, muj pohled se letos dalsimi zkusenostmi trochu meni. Ale mohu se mylit...

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.242) --- 10. 9. 2009
Re: Krmení v Langstrothu (37678) (37690)

Pro krmení v Langstrothu používám sklenice od okurek s obsahem tuším 1,7lt.Jsou nízké a baňaté.Do nástavku s výškou 19,5cm se v pohodě vejdou.Do víčka napíchám šídlem dírky a můžou se tam postavit třeba čtyři najednou.Kupujeme je v Lídlu asi za 33kč.Zdrojem na sklenice na krmení se mi stala školní kuchyně kde mají jak ty velké i se šroubovacím uzávěrem od švestkových kompotů tak i tyhle menší a rádi se jich zbavují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 9. 2009
Re: Krmení v Langstrothu (37678)

Na krmení 3.5 litrovými flaškami už je nejspíš pozdě. Noci jsou chladné a studený cukr včely budou brát déle než tři dny, takže se začne kazit. Je třeba krmit menšími objemy 1 - 3 litry a krmítky, které přivádějí malé množství cukru blízko k sezení včel nebo které se dají dobře uteplit, takže cukr včely svým teplem ohřívají a dávku vyberou do jednoho, dvou dnů. Já v září vezmu polonástavek cca 13 cm vysoký a na vrch přidělám připínáky muší pletivo. Na to další polonástevek a v něm izolaci. Pod síto dávám na rámky nad plod včelstva jakoukoliv plochou misku nebo misky o objemu do tří litrů s kousky suchých čistých klacků jako plováky. Třeba vaničky od masa nebo na ležato odříznuté tetrapacky třeba od mlíka nebo misky pod květináč. Včely ještě plodují a tak dokáží ten prostor určitým způsobem vyhřát a cukr odebírat cca do poloviny října podle počasí. Roztok do misek se nalévá přes síto. Včelkám se sice takhle pozdě takový volný prostor nelíbí a když je třeba pod síto jít, bývají hodně divoké, ale cukr zpracují a uloží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685) (37688)

Osobně obdivuji zoufalce, kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z medníků použitých pro krmení. Přeslička

Keď čítam tieto rady o podávaní zásob na zimu, mám dobrý pocit, že môj spôsob vylučuje akýkoľvek styk s včelami pri vlievaní roztoku kŕmidla, sú maximálne bezpečné, primerane veľké na obsah a bezpečné pri odoberaní roztoku aj počas dňa, nemusím neustále odkladať a vracať striešky, sú umývateľné a ich cena je proti kupovaným nízka, robím si ich sám. Kŕmidlá sú dvojpriestorové, odberný priestor je s plaváčikom a nalievací priestor, čím včelár nemôže prísť do styku s včelami.

Kŕmidlá sú umiestnené z vonkajšieho priestoru úľa, roztok prípadne tuhé krmivo môžem podať, kedykoľvek, takisto do debničky do ktorej, to včely potrebujú v aj v menšom množstve, max. 5 litrov. Niečo také, ako rabovka, som ešte nezaznamenal!
Ako prvý typ so robil (slúži mi doteraz) tzv. povalové-stropné kŕmidlo, ktoré zároveň tvorí celoročný uzáver úľa z hora (tu, pravda musím plechovú striešku odložiť). Tento typ si včelár môže urobiť na každý úľ prístupný z hora. Je vyvložkovaný Al plechom, alebo lepenkou potiahnutou Al fóliou, takte vyhotovené je vynikajúce.

Druhý typ je ešte jednoduchší aj na výrobu, aj na umiestnenie na debničku, ani dorobenie na úle (hlavne jednostenné) nie je zložité, dá sa urobiť okružnou pílou z vonkajšej strany, čím vznikne kŕmny otvor na zadnej strane debničky. Na ich výrobu používam pevnejšie nádoby (používané na balkónoch) na kvety. Vyrobil so podobné kŕmidlá drevené plus sololit na steny a priehradku, umiestňujú sa tak isto, an zadnú stenu debničky.
Je to tak zhruba všetko, spôsob výroby nie je zložitý.

U mňa je to obrovská výhoda, pretože plásty potrebné pre budúcoročnú znášku, skladujem v úľoch pod plodiskom, pri kŕmení ich nasadení je jednoduché a rýchle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 10. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680) (37685)

Ach jo.
To je tak, když někdo opustí starý úl, ale zachová starou technologii obsluhy. Na vyslovení největší nevýhody krmení včelstev v langstrothu pramenící z neznalosti obsluhy musím reagovat. Osobně obdivuji zoufalce, kteří jsou ochotni vynaložit tolik zbytečné práce s vyndáním rámků z medníků použitých pro krmení. O následné péči o ně ani nemluvě. Krmení do prostoru po přerovnání rámků z jednoho do dvou nízkých nástavků nebudu raději ani komentovat. Pokud přijde u takto krmeném včelstvu ještě pozdní snůška, máte o zábavu postaráno. Ale i bez toho budou asi včely prázdný prostor při krmení prostavovat.
Technologie vedení včelstev v langstrothu řeší krmení rámkovým krmítkem https://www.dadant.com/catalog/product_info.php?products_id=214 Kdo má v oblibě klasické „okurkáče“, může krmit česnem za použití česnového krmítka. https://www.dadant.com/catalog/product_info.php?products_id=617 Vyzkoušel jsem obojí, ale pro nedostatek hrubého cukru do prosakovacích krmítek používám dvourámkové krmítko (6litrů) a jsem maximálně spokojený. Při krmení česnem je bezpodmínečně nutné !!! provádět krmení navečer. I při největší opatrnosti dojde k potřísnění lahve, co samozřejmě při krmení ve dne vyvolá loupež. Při doplňování navečer včely do rána vše důkladně vysuší a problém s loupeží není. Takto krmená včelstva musí být na klasickém dnu pro langstroth to je s 20mm vysokým podmetem a být v síle, kdy hrozen zasahuje až k samému krmítku. Včelstva slabá a na vysokém podmetu budou s největší pravděpodobností vyloupena.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: doplňování zimních zásob je žádoucí ukončit nejpozději v průběhu srpna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 9. 9. 2009
Re: Chemické slo?ení medu a chemické reakce spojené s medem (37682) (37683) (37686)

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Chemické slo?ení medu a chemické reakce spojené s medem (37682) (37683)

Mám prosbu,
můj syn mně požádal o sehnání materiálu na jeho seminárku o chemii (a
chemických reakcí) spojenou s medem.
nevíte o nějakých informačních zdrojích, které by se tím zabývali?

Předem děkuji

email: votrubec/=/spsul.cz
...........

Ucelená současná práce je :

Přidal, A., vyučovací předmět - Technologie medu, http://user.mendelu.cz/~apridal/sd_tm.pdf


Československá státní norma - Med, http://www.vpmc.cz/detail.php?katcis=6379

Zákony a vyhlášky ČR:
http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c1256cf400471da4?OpenDocument

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Chemické slo?ení medu a chemické reakce spojené s medem (37682) (37683)

Mám prosbu,
můj syn mně požádal o sehnání materiálu na jeho seminárku o chemii (a
chemických reakcí) spojenou s medem.
nevíte o nějakých informačních zdrojích, které by se tím zabývali?

Předem děkuji

email: votrubec/=/spsul.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4339 (20090816) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Re: Krmen? v Langstrothu (37678) (37680)

Dne Wednesday 09 of September 2009 12:40:52 Tomáš Heřman napsal(a):

> Dale nekteri pouzivaji vanicky na hracky z Ikei co se vlezou do nastavku,
> nedavno se to tu resilo.


DD,

tazatel neuvedl vysku nastavku - ja mam 168, a mel jsem problemy , pokud jsem
daval 2 nastavky (nemel jsem je hned po ruce - cca 60-70 ks, musel jsem
vyndavat souse a pak je vracet).
Letos jsem v Tesku objevil vanicku 11 l , vyska 14 cm, obdelnikovy tvar.
Akorat do langstrotha. Cena mirna 45 kc - a na rozdil tech krabic z Ikea ,
tato vanicka ma atest na styk s potravinou, coz krmeni cukrem dle mne je ,
ty krabice z ikea dost smrdej .... a atest nemaj.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 9. 2009
Re: Krmen? na zimu (37682)

> Dobrý den,
>
> jako začátečník letos poprvé krmím svoje 3 fčele na zimu a u jedněch jsem
> lehce narazil. Je to asi přirozená věc, že když 2 dělají totéž, není to
> totéž .....a co pak troje včelstva...
> Mám 3 včelstva na 3 nástavcích a ty jedny zmiňované absolutně ignorují 3
> (nejvyšší) nástavek. Pár maldušek tam sice předstírá práci, ale zásoby si
> ukládají pouze do těch 2 spodních. Vzhledem k tomu, že už tam mají přes
> 18kg cukru asi není naděje, že by se pustily do 3.nástavku nebo se pletu?
> Měl bych ten 3 nástavek dát dospod pod ně nebo ho úplně odstranit a zimovat
> ve 2 nástavcích? Nebo to nechat tak a doufat, že si to "přeukládají" v
> průběhu dalších týdnů?


Deje se mi obcas totez, a jeste na to neumim poradne a hlavne spravne odpovedet. Rozhoduje prostor, cesno, ocka, poloha plodu pred krmenim, dilo - tmave x panenske a asi jeste spousta veci zejmena pokud se zimuje ve vetsim prostoru.
Jeste to nemam tolik osahane, vzdy me trochu zaskoci poloprazdny NN nahore ale konce jsou zatim vzdy dobre, tuk tuk tuk :-)) Oni tak trochu veci co cini ale mozna je to trochu risk.

Na posledni polozeny dotaz myslim, ze uz znam odpoved, nahoru si to uz neprelozi (pokud uz nehodlate dokrmit). Naopak ty zasoby stahnou mozna jeste vice dolu k plodu aby si zaplnily vylihle bunky.

Zda prelozit nastavek dolu v tuto dobu nevim, jeste jsem to nedelal,rozhodl bych se dle toho jak moc je prazdny (poloprazdne jsem u produkcnich ponechal uz nekolikrat, pod tim NN byl vzdy plny) Pise se ze se do sestavy uz po zakrmeni nema sahat. Dalsi vec ale je ze to kolik N maji v nohach (pod sebou) vadi mnohem mene nez uplne prazdno nad hlavou.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37684 do č. 37744)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu