Včelařská konference

Spíše je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro včely. Kombinace totiž není klinicky vyzkoušena, takže není dost dobře možné dát jednoznačné doporučení.
S pozdravem V. Veselý, VÚVč Do

______________________________________________________________


A také je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro roztoče.
:-)

První domněnka, která asi každého napadne v souvislosti s diskuzí o „duálním“ podletním léčením je, že při správné aplikaci GABONu nemá současná aplikace HCOOH ( kyselina mravenčí ) význam.

Mám na to trochu jiný názor ovlivněný situací, v níž včelařím.

Za prvé: Jsem v ZO, která nasazuje Gabony na všech stanovištích bez ohledu na to, zda zvýšený zimní spad měli, či neměli, nebo případně měl neměli :-), a to kontinuálně již několik let za sebou.
Za druhé: Znám včelaře, kteří praktikují takové kuriosity aplikace pásků GABON jako je jejich vkládání do česen ( na moji radu, že je to zakázané a že jsou k tomu dost pádné důvody, samozřejmě nedají, protože já jsem začátečník a oni jsou včelařští „mudrci“ ). Že někteří včelaři nechávají pásky v úlech až do jara, o tom nepochybuji.
Proto se nemohu zbavit dojmu, že včelařím v oblasti s nemalým rizikem vzniku rezistence.

Příští rok po nakrmení mám v plánu přeléčit včelstva odpařovači HCOOH bez ohledu na to, zda v nich Gabony budou, či nebudou.

Suma sumárum:
Z hlediska problematiky rezistence na acrinathrin a podobnou chemii by nebylo od věci provést léčbu dvojího charakteru ( klasické chemikálie + alternativní látky...např. HCOOH, tedy látky bez rizika vytvoření rezistence u roztočů a eliminující již rezistentní jedince ), je-li podezření na propukající rezistenci, nebo jsou-li včelstva v oblasti s invazním tlakem rezistentních roztočů. Dvojitá rána je jistější než případná žádná rána.

Další možnost: léčit jenom alternativními látkami.

S pozdravem. M. Václavek
//\/\\//