77425

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Libor (62.168.45.106) --- 16. 10. 2009
re: vlněná plsť

Pane Václavku ještě nám prosím napište, v jaké nadmořské výšce včelaříte a zdali to hovoříte o včelstvech umístěných venku, v kolika jsou včelstva nástavcích, a tak. Díky, Libor.

----------------------------------------------------
M. Václavek napsal:
Uteplování v zimě nemá význam. Ten nastává až začátkem předjaří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Plesniveni plastu ve spodnim nastavku

Co pořád máte s tím luftováním úlů a plesnivěním plástů v prvním nástavku. Pokud je stabilně zima a mrzne celé dny, tak nemá šanci plíseň růst. Houba roste až když se začne zvedat vlhkost úměrně s teplotou. To v praxi znamená, že Vám plásty začínají plesnivět někde mezi březnem až květnem. A to všichni pletiváři zakrývají dno i víko kvůli plodování. Takže dejte pokoj s tím, že Vám plíseň v úlech neroste. Je jí tam plno do doby, než začne včela makat a odstraní ji s přibývajícím obsednutí a plodovou plochou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 16. 10. 2009
re: vlněná plsť

Pane Kalo, tomu říkám super příspěvek, bohatý na osobní zkušenosti. Vaše ochota podělit se o ně je vyloženě příkladná. Díky, Libor.

--------------------------------------------------------
Josef Kala napsal:
Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.Turčáni. Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba! Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost: Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.
Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p. Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev, než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24. Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Re: Bio značka u medu. (38099)

No nevím, ale ten e-shop má nějakou kategorizaci.

První úroveň je úroveň e-shopu.
Druhá úroveň má název: Bio zdravá výživa,med-včelí produkty
No a "peckou" nakonec je pododdělení:Med a včelí prudukty

Když se vleze třeba do alza.cz, tak to samé, ťukne se do procesorů a může vylézt nějaký seznam, kde něco patří do potkategorie Intel a něco AMD.





..........
KaJi (88.103.157.154) --- 16. 10. 2009
Bio značka u medu.

>Je dobrý med BIO nebo ne? To se tady diskutovalo.
Tady ten obchod v tom má jasno:

Má to v jednom regálu:
Bio zdravá výživa,med-včelí produkty

http://www.atojepecka.cz/kvetiny-bio-zdrava-vyziva-med-vceli-produkty/

Karel<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38080)

Máte-li nástavkové úly, na plsť v klidu zapomeňte. Drátěná dna neomezujte, větrejte horními očky, lépe prodyšnými stropy ( letos jsem se s tím nepáral a zimní sestavy jsem vyřešil tak, že jsem na nejvrchnější nástavek položil muší síťovinu, na ni jsem dal prázdný nástevek ( v něm se bude spalovat fumigační knot ) a víko jsem z vrchu vypodložil, aby pod ním vnikla vzduchová mezera... prostě včelstva mají nad "hlavami" pouze muší síťovinu, vzduch a jinak nic víc... vše za účelem komínového efektu ).

Včelstva nemusí být nijak obzvláště silná, aby se s podobnými "extrémy" vypořádala. Maximálně dojde ke zvýšení spotřeby zásob, což pro mě není významné kritérium ( těch pár kg úbytku váhy navíc se ztratí v "tlačenici" na rozdíl od kvant plesnivých plástů a nejarovizovaných včelstev s méně slibným rozvojem ). Pochybuji, že by alespoň středně silná včelstva ( 1 - 1,5 kg ) mohla být vzdušným zimováním nějak poškozena. Spíše se domnívám, že to má pro ně blahodárný efekt. Uteplování v zimě nemá význam. Ten nastává až začátkem předjaří.

Včelstvo je jako ovoce ... jedině v chladu vydrží do jara čerstvé.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 16. 10. 2009
RE: vlněná pls (38073) (38082) (38084) (38091) (38097)

No a ještě chci dodat, že by se neměl negativní, ani pozitivní význam
zateplení přeceňovat. Je třeba vyzkoušet.
Protože některé linie včelstev si plodují dle svého genetického "kalendáře"
ať jsou, či nejsou zatepleny. Mám několik roků možnost pozorovat zcela
odlišné projevy u Vigorek a Havlínek.
Ale to už s původním vláknem o vlněné plsti moc nesouvisí.

A přecejen k té plsti: rozhodně bych ji nedal přímo na rámky. Servat kusy
zničené plstěné uteplivky znamená přijít o propolis, klid včelstva i
uteplivky. ( o zužitkování propolisu mluvím jen v souvislosti se včelstvy,
která nebyla léčena amitrázy, fluvalinátem a pod.)
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Friday, October 16, 2009 10:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková
ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech
ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 10. 2009
Bio značka u medu.

Je dobrý med BIO nebo ne? To se tady diskutovalo.
Tady ten obchod v tom má jasno:

Má to v jednom regálu:
Bio zdravá výživa,med-včelí produkty

http://www.atojepecka.cz/kvetiny-bio-zdrava-vyziva-med-vceli-produkty/

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 16. 10. 2009
RE: vlněná pls (38073) (38082) (38084) (38091) (38097)

Ano, souhlasím. Uteplení strůpku má dle mého soudu praktický význam až v
době cca 40 dnů před rozkvětem ( u mne ovocných stromů ). Předčasné ( nebo
celozimní ) zateplení může mít na svědomí právě řadu problémů, které
souvisejí s rozsahem plodování, spotřeby zásob, vlhkostí atd.., možná i
nástupem množení kleštíka.
J. Kala


J. Křapka napsal:
Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38091)

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny. Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny přežít veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.241.69.148) --- 16. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034)

j

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38091)

S propustnými stropy, odvětrávacím rámečkem, nad tím polystyren, úly uteplené i neuteplené, to vše jsem zkoušel.

Pak sjem se vrátil k zasitovanému dnu - zdůvodu těsnosti při léčení jsme od nich odešel - a zjistiol jsme že i při netěsném zakrytí podložkou to nemá vliv na účinnost léčení a problém s vlhkem zmizel. Od té doby mám na stropě přes zimu běžně igelit (z toho jsme měl dřív strach) a po několika náhodných pokusech (azapoměl jsme dát PS pod strop) ustupuji od polystyrénu nad foliíí. Buď dělají problém v létě mravenci, nebo v zimě myši.
Postupně izoluji buď vzduchem - dávám pod víko mezidno, někdy silnou vlnitou lepenkou /12mm/ a někdy jen krabicovým víkem.
Pokud nějaké včelstvo potřebuje teplo, tak to stejně potřebuji řešit komplexně na jaře a jenom zateplení stropu nepomáhá. A silnějšímu je to jedno.

Ale včelařím v oblasti kde bývá obvykle lesní snůška, takže ten co je závsilý na květové může mít jiné zkušenosti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 16. 10. 2009
RE: vlněná pls (38073) (38082) (38084) (38091)

Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.
Turčáni.
Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba!
Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost:
Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle
originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období
léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.

Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil
jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p.
Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva
začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové
množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných
vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty
plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev,
než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve
výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou
pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými
kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24.
Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen
igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan
Sent: Friday, October 16, 2009 8:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Pane Pazderko,víte co jste to napsal za nesmysl?Myslím tím tu věc,že
netoužíte mít extrémě silná včelstva ,do kterých teče vlastní voda?To,že
máte jen nějaké střední a slabší je jen vaše věc.Ale jak jste proboha došel
k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste
někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste
takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.Tohle jsou právě ty
návyky a dogmata,která se dědí z pokolení na pokolení a kterou váš děd za
dob pana Fialy       a otec za pana Savvina vyčetli z dobové dosažitelné
literatury a vám předali jako zkušenost,kterou šíříte dál. A šíříte pěknou
hloupost.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 16. 10. 2009
vlněné uteplivky

Co se týče uteplení úlů na zimu mám úplně jiné zkušenosti než vy.Nechávám včelstva silná,podle toho co a jak obsedají,protože jsem ženská a nemám žádné zvedáky a navíc mi připadá hrozné nutit včelstvo obsedat malý prostor.Uteplivky jsem dávala naposled,když jsem měla včelstvo v úlu s deseti rámky a jeden medník v létě.Když tam uteplivky nebyly,včely na jaře ,,plavaly".Dnes mám úly od Břínka,používám polonástavky a neutepluji.Nad klasickou střechou mám střechy dřevěné potažené asi ipou/já vím houby,jak se to jmenuje/taky od Břínka.Někde mám silné polystyrény a na tom tašky.Ovšem tady je Polabí a teplé zimy.Včelstva mám na ,,teplé stavbě",studená mi nevyhovovala.Tedy včelám.Myslím,že záleží na typu úlu,kolik toho obsedají,nadmořské výšce a stavbě.Jo,ve víku jsou drátěná větrací očka.Jednou po fumigaci jsem z nich zapomněla vyndat ucpávky a poslední plástve dole zplesnivěly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38091)

P.Z.:>Ale jak jste proboha došel k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.<
.........

Já se produkcí medu úspěšně živím už bezmála 8 let a včelařím naplno 12 let. Vy také?

Přečtěte si ještě jednou laskavě co píšu a nedělejte ze mne dementa. Jsem dostatečně schopný Vám sdělit, že zimovat včelstva o Vaší domnělé váze chumáče 3-4 kg je kravina. Nevím proč bych měl mít v terénu místo cca 6q zivých včel při zazimování 2-3x tolik? Kvůli vyšší práci, nákladům nepůjdu do rizika a spokojím se s technologií ošetřování včelstev, která vychází z více běžných situací a simulací váhy populace včelstev. Proto píšu, že takové víko je globálnější řešení než Vaši nákladní siláci, kteří třeba donesou hodně řepky, nebo se také mohou domrtě všechny vyrojit a máte místo medu houby.

>U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084)

Pane Pazderko,víte co jste to napsal za nesmysl?Myslím tím tu věc,že netoužíte mít extrémě silná včelstva ,do kterých teče vlastní voda?To,že máte jen nějaké střední a slabší je jen vaše věc.Ale jak jste proboha došel k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.Tohle jsou právě ty návyky a dogmata,která se dědí z pokolení na pokolení a kterou váš děd za dob pana Fialy a otec za pana Savvina vyčetli z dobové dosažitelné literatury a vám předali jako zkušenost,kterou šíříte dál. A šíříte pěknou hloupost.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
A vcelari se zase navzajem okradaji

http://jindrichohradecky.denik.cz/pozary/zlodej-zamaskoval-kradez-vcelstev-vcelina20091015.html


Pěkný večer, _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Apislavie Rijen 2009

A máme tady oslavy. Škoda jen, že se jsem nezaregistroval zmínku o p. Krabcovi, který podle zápisu zasedání tuto akci koordinuje.( http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-INFORMACE_PUV_Klikanec_16-06-09.doc )


http://chrudimsky.denik.cz/multimedia/galerie/1663901.html?section=1,4

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť

Na webu jsem našel dodavatele, který vyrábí např. "Plsťové rolky" a "Plsťové tabule"....obecně tomu říká "technická plsť". K rolkám píše:
"zloženie: čistá vlnená plsť (98% vlna) alebo miešaná plsť (vlna/umelé vlákna) - hrúbka: od 2 mm do 30 mm - hustota: od 0,18 g/cm3 (veľmi mäkká) do 0,70 g/cm3 (veľmi tvrdá)"....
.....Tabule dělá až 5cm tlusté......

> G.Pazderka napsal:
> Nerozumím tomu, co se míní vlněnou plsťí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38085)

Antoni:>Myslím si, že svoje nadobudnuté návyky prevzaté od otca či včelárov len ťažko mení a hlavne používa to čo je preňho dosažiteľné a lacné a vyradené koberce sú také. <
.........

Já jsem oproti jiným včelařům 100% samorost. Pokud nejsem s něčím spokojen a nebo mě to zavazí při práci, tak to vyřadím a mám po problému. I u mne byla kobercová doba, bohužel je tu mírnější a vlhčí klima a to zapříčinilo, že konopné koberce se rozpadly za 2 zimy, na jekorech mi propolis začal plesnivět už první rok a takové ty svařované z chemlonu včely začaly cupovat a začali se také podélně párat. Potom jsem zkoušel koberce tzv. veletrhovky - výprodej z Brněnských veletrhů a ty měly pěnovou jednu vrstvu. Opět voda a kusadla zapracovala.

Po zvážení kolik úkonů musím udělat navíc kvůli tak jednoduché věci jakou je sejmou víko a dostat se k včelímu chumáči x počet včelstev, jsem dospěl z amatérského bodu "A" k bodu borců "B" a k investici podobající se opravdu nelevné záležitosti s výsledkem kompaktního sendvičového víka, s kterým jsem nadmíru spokojen. Řešením je vždy jednodušší práce než tisíce únavných úkonů zbytečných. I tak relativně drahé řešení bych zanic už nevyměnil. Normu na takové víka mám 150 ks za měsíc pro jednu sezonu a rozpočet za cca 1 barel medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jozef (80.251.250.154) --- 16. 10. 2009
Ruka v ohni?

Dám ruku do ohně,když tu místopřísežně prohlásím,že jaro roku 2011 bude kopírovat jaro roku 2007 v počtech úhynů včelstev na varoázu.Myslímsi,že situace bude ještě horší.Kdo nevěří,ať si počká a určitě nebude touhle prognozou překvapen.
Josef Jelínek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084)

Gusti, každý včelár má svoje osvedčené grify-ťahy alebo "triky", ktorým dôveruje a nedá na ne dopustiť a tak to robím ja a ako vidím tak aj Ty. Myslím si, že svoje nadobudnuté návyky prevzaté od otca či včelárov len ťažko mení a hlavne používa to čo je preňho dosažiteľné a lacné a vyradené koberce sú také.
Podľa mňa žiaden tepelný most sa cez vlhkú uteplivku nešíri spätne do včelieho chumáča, ak vlhkému vzduchu nebránime k odchodu do voľného priestoru, totiž vlhký vzduch z chumáča neustále odchádza a nedovolí sa ukladať do utepliviek. Toto každú zimu preverujem a mokré koberčeky nenachádzam.
Viem jedno, od doby keď som z ponad včiel odstránil nepriepustné materiály, moje včelstvá majú každý rok suché dná a ani uložené súše pod zimným chumáčom neplesnivejú, je to bezpečné.
Keď už mám "pero" v ruke, tak spomeniem svoje pozorovanie, ako prezimuje včelstvo, nad ktorým je neuteplený pristor jednej debničky, spojený s meraním teploty na strednou uličkou kde zimovalo včelstvo. Pri odpisovaní teploty som zakaždým musel včelstvo otvoriť, počas väčšieho vonkajšieho chladu bol chumáč vždy hlbšie v uličkách, ak sa oteplilo, včely vystúpili až nad rámiky. Teplota nad chumáčom bola oproti nameranej vonkajšej teplote len o 3-4 vyššia. Človek žasne, ako je všetko spojitosti so zimovaním včelstva inakšie, ako sa to podáva a traduje.
Záver: pokus mi poskytol nové pohľady na zimujúce včelstvo a dôležité bolo, že včelstvu sa to aj naprike každodennému vyrušovaniu na jeho kvalite neprejavilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073) (38082)

Největší průšvih při takovýchto řešení s textilem je vzduch, který zvlhne a místo uteplení vlivem zvýšené vlhkosti vytvoříme nad včelstvem vodivou a kondenzační jednotku mnohem větší, než když jsou vzduchové bubliny uzavřené a ve velké tloušťce, která opravdu izoluje a odráží teplo. Do 5ti cm nejde o izolaci ale jen takové tepelné šidítko. To samé kovová hliníková folie, která vlastně funguje jako litinová plotna na plynovém vařiči a tak pojímá a rozprostírá teplo a tím o něj i okrádá včelstvo. To se dá říci i o ostatních vlhkopojímajících materiálech. V podstatě by bylo lepší řešení jako u tradičního farmáře někde v U.S., kde jsou stropy jednoduché z překližky.

U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší.

_gp_

.......
Antoni:>prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073)

Nerozumím tomu, co se míní vlněnou plsťí? To má být technické rouno? Používá se u aut při šíři 2 cm např. ke zvukové izolaci. Barvou jde o recyklovaný textil namykaný a svařen do rouna. Dělala ho u nás tč. (cca 1990) textilka v Brně. Dnes nevím. ??

_gp_

.........
Libor (62.168.45.106) --- 14. 10. 2009
vlněná plsť

>Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073)

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor

Nad zimujúcim chumáčom nemá byť nemá byť nič, čoby zadržalo vlhkosť unikajúcu z prostredia úľa. Ak tam dáte plast, odrazovú fóliu aj samotná plsť je nepriedyšná a dávno som ju prestal používať o polystyréne ani nehovorím. Tento spôsob uteplenia včelstva z hora je hádam možný len vtedy, ak dokážete z prostredia včiel odviesť vlhkosť npr. komínovým efektom, npr. očkom v najvyššom mieste pod uteplivkou. Mám to odskúšané a funguje to, zimujúce včelstvo to bez problémov zvládne, teraz to používam len vo včelstvách, na ktorých mám stropné kŕmidlá v prednej stene s očkom.

prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.

Myslím si ale , že uteplivka nie je v priamom spojení s včelami a keď aj mokrá včelám neublíži, veď ona nevyhrieva, len neprepúšťa studený vzduch do úľa. Veď aj eskymácke iglu je postavené zo snehu prípadne z ľadu a ľudia v ňom nezamrznú. Preto nesmiete byť tak precitlivený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná pls (38080)

Plst je cca 2 cm tlusta.

Nad ní je už jen dřevěné víko.

Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
Pavel


----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
Subject: Re: vlněná pls


OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 15. 10. 2009
Re: vlněná plsť

OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích? Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.60.159) --- 15. 10. 2009
Re: dotace (38075)

Asi nejrozumnější bude, když se zeptáš přímo u zdroje, tedy na kraji na odboru živ. prostředí a zemědělství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 15. 10. 2009
Re: vlněná pls (38073)

Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně tak venku.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 14, 2009 11:10 PM
Subject: vlněná pls


Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073)

Používám plstěné uteplivky ještě ze zadováků nařezané na velikost 39x24 položené na novinách na silonovém muším sítu. Dá se jimi velice účinně odstraňovat vlhkost z úlu z předjaří. Vždy jednou za pár dní se mokré uteplivky hned u včel přehodí se suchými na vrchu uteplení. Kromě toho je samotná plsť pro vlhkost prostupná. Na druhé straně uteplivky na strůpku dostávají víc zabrat od plísní, v zadováky byly uteplivky automaticky impregnovány stykem s propolisem na stěnách úlu, jak včelař úl rozšiřoval a zužoval, to v nástavcích není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 15. 10. 2009
Re: vym?v?n? sklenic (38067) (38069) (38070) (38071)

Omlouvám se za "volnost" údajů, nemínil jsem rozpoutat odbornou diskusi, jen jsem to poznamenal jako "babičkovskou" moudrost (pleny a prádlo na sluníčku atd.) nakonec podpořenou i naší rodinnou lékařkou. Ale máte pravdu. :-) Samozřejmě, že celý den, je-li pěkné počasí, tak třeba i několik dní. Nástavky, (mezi)dna a pod. takhle "opékám" celkem pravidelně. Neměřím čas, jen instinkt. Ostatně co jsem začal včelařit, tak jsem k času získal úplně jiný vztah ...:-) Klidný den! Jiří


Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (82.100.22.132) --- 15. 10. 2009
dotace

Přátelé, nevíte někdo (pokud už to vůbec vědí na kraji), jak se to má s údajnou dotací Plzeňského kraje na příští rok na nové úly?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2009
Re: vln?n? pls (38073)

Já mám jako uteplivku Plsť, Hobru,¨i polystyren.
Hobra občas nasaje kondenzovanou vod a musí se vyměnit za suchou. V mokrém stavu se láme. Polystyren se občas zlomí ale je dostupnější a vodu nenasaje . Plsť občas také nasaje kondenzovanou vodu a je nutno ji vyměnit za sucho ale jiné nectnosti které by stály za zmínku nemá nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: vln?n? pls
> Datum: 14.10.2009 23:10:20
> ----------------------------------------
> Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
> místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 14. 10. 2009
vlněná plsť

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2009
RE: vym?v?n? sklenic (38067) (38069) (38070) (38071)

A co je spolehlivé! Ale uvedu příklad. Měl jsem na nohách úporně se držící plíseň Když všechny léky a kožní lékaři selhaly tak jeden starý lékař mi poradil rozepřít prsty zápalkou a 10 minut denně opalovat na slunci. Po týdnu se to zhojilo a vydrželo to již několik let, V zahradnictví jsme výsevní truhlíky vystavovali slunci jako ochranu proti padání klíčících rostlin. samozřejmě na sklenice to asi moc vhodné jako desinfekce není slunce sklem proniká a dostatečně se to nezahřeje Předměty na slunci dosahují běžně teplot okolo 70°C což na ničení spor obvykle stačí zvláště ve spojení s UV zářením.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 21:20:42
> ----------------------------------------
> Nechci mít pověst pedantického otravy.
> Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
> data.
> Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
> Deset minut, nebo deset hodin i déle?
>
> Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!
>
> Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
> účinky.
> Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
> dokonalá iluze.
> U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
> nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
> sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
> J. Kala
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: vym?v?n? sklenic
>
> Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
> Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
> desinfekční účinky proti plísním
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> > Datum: 14.10.2009 16:58:59
> > ----------------------------------------
> > Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> > na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> > pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 14. 10. 2009
RE: vym?v?n? sklenic (38067) (38069) (38070)

Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: vym?v?n? sklenic

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2009
Re: vym?v?n? sklenic (38067) (38069)

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (147.231.79.105) --- 14. 10. 2009
Re: vymývání sklenic (38067)

Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PV Skřivánek (213.226.254.30) --- 13. 10. 2009
[PRODAM] sdruzene oplodnacky L159

Nabízím k prodeji mírně použité sdružené oplodňáčky na rámkovou míru Langstroth, výška rámku 159 mm (půlený). Oplodňáček je pro 5 matek. Každé oddělení je na dva minirámečky. Společné víko. Česínka na různé strany. Větrací zasíťované otvory pro věznění. Materiál: styrodur 30 mm, dřevěný rám pro loučky, sololitové přepážky. Oplodňáčky jsou v dobrém stavu, použité pouze několik sezón. Oblast bez MVP.
Cena 250 Kč/kus, doklad o prodeji je samozřejmostí.

Pro porovnání přikládám ceny obdobných nových sdružených oplodňáčků na trhu (jiné rámkové míry):
Břinek..............4 sekce....450,-
Avos................4 sekce....800,-
Ještěd..............4 sekce....643,-
Koppová.............3 sekce....648,-

Zájemcům zašlu foto na email. Dotazy a podrobnosti taktéž prosím přes email.

JD
skrivanek(zavinac)beedol(tecka)cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 12. 10. 2009
vymývání sklenic

Když sklenice necháte okapat a pak otočíte hrdlem nahoru,nebývají tam kapky.Nejsou orosené a jdou dobře utřít.Poradil mi jeden kavárník.Je-li kvalitní voda,stačí je nechat uschnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan P. Baudis (85.207.197.36) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035)

Při pročítání příspěvků o sklenicích jsem si vzpomněl, co nám o tom říkali na přednášce ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole. Cituji:

Nové sklenice vyjdou levněji než staré, které musíme pracně vymývat a sterilizovat a mít na ně atest. Nové sklenice stačí vypláchnout horkou vodou např. v myčce na nádobí a nechat oschnout.

---------------

Citováno ze zápisu, který jsem si tenkrát na přednášce pořídil a publikoval jej zde na konferenci:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Zdravím všechny debatující včelaře!


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: (38061)

.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou
> dávají přednost medu tekutému.

V kratkem case se potkavam opet s timto nazorem, ze je nutne kuli prodeji med ztekucovat.
Med rozhrivam jen kdyz opravdu musim, tj. kdyz ho nestihnu nalit tekuty do sklenic - snazim se tomu vyvarovat a zatim to pri cca 400sklenicich jde.

Setrim tak svuj cas, penize a hlavne kvalitu medu. Radeji zakaznikovi vysvetlim ze si ho muze rozehrat sam pokud mu vyhovuje stekani medu z cheba :-)) Popravde uz ani nic nevysvetluju. Problem nepozoruju spis naopak, zas bude malo. Uz se ani nesetkavam s tim ze by po me chteli tekuty...

Je to o psychice (kdyz neni clovek obchodnik), mel jsem treba problem nabizet svelty pastovy, pak prisla sezona bez medovice a vse je naopak, pastovy dosel a stale je zadan...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Re: L??en? varidolem. (38034) (38041) (38055) (38063)

S léčením si žádné násilí nedělám Držím se metodiky a pokud některé včelstvo nepřežije, žádná škoda. Je to součást výběru a chovu kvalitních včelstev Nahrazuji je pak oddělky nebo roji od těch zdatnějších a odolnějších. Včelstva za každou cenu zachraňovaná stejně nedávají dobrý užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 12.10.2009 11:06:36
> ----------------------------------------
> Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou
> i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v
> maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se
> ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň
> poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
> --------------------------------------------------------
> > Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal.
> Po
> > takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> > napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> > druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> > ještě další 3-4 dny.
> ---------------------------------------------------------
> Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil
> jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po
> dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem
> diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna
> včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl
> přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad
> 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10
> roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny
> byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem,
> byl spad 3 roztoči.
> Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po
> fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí
> roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou
> znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že
> nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 %
> účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak
> říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní
> plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 12. 10. 2009
Re: Re: L??en? varidolem. (38034) (38041) (38055)

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
--------------------------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
---------------------------------------------------------
Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10 roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem, byl spad 3 roztoči.
Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 % účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051) (38057) (38058) (38059)

Já sklenice namočím na den, dva dny do vody. Všechno nepatříčné se buď přímo odmočí nebo aspoň změkne a dá se snadno odstanit. Zbytky lepidla a podobné oškrabuji nožem. Stopy po lepidle a povlak nečistot na zašlých hodně používaných flaškách, který normálně nejde sundat, vyleštím hadříkem s jemným pískem na nádobí. Ćisté sklenice vypařuji horkou vodou a zvenku i zevnitř utírám do sucha. Prakticky všechny sklenice tak získají čistě průhledný vzhled a lesk k nerozeznání od nových sklenic. Tak jedna z 20 - 40 sklenic, z nakoupených zavařenin a podobných obalů, nejde vyčistit vůbec, zůstane v celém povrchu matná a zašlá.
Pro prodej dvou tun medu a pokud musí být kvůli rentabilitě započítávána i práce, to není, ale pro prodej malého množství a dobrý pocit z skutečně ušetřeného životního prostředí, ne jako to lhaní s biovčelařením, to jde.
Profesionální myčky třeba v pivovarech asi čistí hlavně vysokým tlakem vystříkávané vody a teplotou k bodu varu. Louh nebo saponát je tam jen pomocný přípavek, který drží smyté nečistoty v lázni a zabraňuje, aby se zpětně usadily na dalších flaškách. Louh kromě toho nesmí mít vyšší koncentraci než pár procent, jinak napadá a zmatňuje povrch levného obalového skla stejně tak jako některé agresívní přípravky do myčky nádobí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 12. 10. 2009

Zdravím všechny.Ke sklenicím jen tolik.Když mi je přinesou zákazníci zpět,používám na mytí horkou vodu, drátěnku a jar.Nejde-li etiketa dolů,sklenici použiju na med pro sebe nebo příbuzné.Víčka používám nová a kovová.Med prodávám 100kč a letos bylo pár kilo medu hodně tmavého,ten jsem prodávala jako smíšený za 120kč.Pastový dělám z květového,prodávám ho rovněž za 100kč.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou dávají přednost medu tekutému.Tak ho rozpouštím v zavař.hrnci s teploměrem cca 50st.Každému zákazníkovi,jsem-li u prodeje,vysvětluji jak to s medem je,vyslechnou mě a pak si stejně vezmou tekutý...Letošní produkci už budu mít prodanou,ale toho rozehřívaného bylo tak 30sklenic,přece jenom pastový získává u zákazníků oblibu.Nemyslím,že by mi nějak vadily supermakety,spíš mi vadí včelaři,kteří mají med v konvi/já ho uchovávám v sklenicích 5i l a po vyčeření přelévám hned do sklenic 750ml/a rozehřívají ponorným vařičem.Snažím se,aby med ode mne ,,vypadal".Mám venku tabuli s nabídkou a ještě ceduli prodej medu.Obojí vyrobeno podle návrhu dcery.Mám štěstí,že je to u silnice.Neví-li zákazník o medu nic,uděláme exkurzi...Příští rok bych chtěla rozšířit nabídku o prodej medoviny.Nehodlám ji vyrábět,jen bych ráda,zajde-li sem občas někdo,kdo ji dělá,aby se ozval.Prodávala bych jeho/medovinu/.Nebude to žádný zázrak,lidi nejsou zvyklí,ale je to obohacení sortimentu.Jsem přesvědčená,že malovčelaři mají budoucnost co se odbytu týče,jen nesmí podvádět.I když nezbohatneme.Za to máme krásného koníčka,nemyslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Re: (38023) (38024)

> Malá poznámka k těm etiketám:
> Ty "nezničitelné" prodával Metapis někdy před pěti, šesti roky. Ty dnešní
> již v horké vodě s jarem nebo purem povolí snadno. Ale pro svých 4 - 5
> metráků myju sklenice ručně, protože s myčkou nemám dobré zkušenosti ( - co
> mi v ní dcerka umyla, musel jsem pak stejně ještě mýt znovu manuálně
> ...Ještěže mám na to jako penzista čas :-) ).


Ja cas nemam ale pro stejne mnozstvi to take jedu rucne, problem vidim v suseni kde nedokazu dovnitr strcit ruku s uterkou. Takze zamestnavam rodinne prislusnice. Zkousel jsem troubu na vysouseni ale dela to skvrny od kapek coz mi vadi.
Jako nejlepsi lepidlo na etiketu je obycejny kancelarske lepidlo na papir - corres - drzi skvele a etiketa jde teplou vodou lehce odstranit. Etikety si delam sam, tisknu je na obycejny papir.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051) (38057) (38058)

Jo když jsem byl ještě chlapec , tak ty pověsti o chlapovi co do sebe nalil louh , byly poměrně oblíbené. V pivovarech láhev prosvítí dvěma lasery a projde jen čistá a hlavně prázdná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051) (38057)

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan
-------
Přesně tak, tomu se říká, že pivo má říz. :-))

I když mám takový dojem, že párkrát se někdo napil hodně říznutého piva. Ale to je hodně dávno. Dnesšní senzorika asi stihne identifikovat neprázdné a nestandardní láhve.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051)

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 11.10.2009 20:38:20
> ----------------------------------------
> Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou
> to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 10.10.2009 19:50:25
> ----------------------------------------
> >To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně
> používat veškeré laboratorní sklo pepan<
> ------------------------------------------------------------
> Pokud je k dispozici zařízení na mytí laboratorního skla jako je tomu v
> akreditovaných laboratořích, není co řešit.
> Pochybuji však, že by mne na svém zařízení nachali mýt sklo k
> spotřebitelskému balení medu.
>
> Proto se hrdě hlásím k těm opatrníkům, kteří myjí sklo pouze vlastní, čili
> ze spotřeby medu výhradně mé vlastní rodiny. Zákazníkům tvrdím, že si jich
> velice vážím a proto si zaslouží sklo nové. Sklo od zákazníků zásadně
> neberu a to ani s mými vlastními etiketami. Nemůže se mi tedy stát, že se
> zákazník vrátí s medem, který má nepříslušný pach. Například po kyselých
> okurkách nebo feferonech nebo i naftě. "Špatně se zákazníkovi vysvětluje,
> že tento med byl sbírán na poli s nakládačkami" a včely pro něj jeli
> traktorem a cestou tankovali naftu u Benziny nebo Shelky :-)). Šetrnost
> je hezká a potřebná věc. Ale na správném místě.
>
> Budování pověsti o solidnosti je dlouhodobá záležitost. Ale zkažená pověst
> je zde natotata. Pověst o solidnosti je velmi křehká věc. Zvláště, když se
> o pokažení pověsti snaží konkurenti nebo závistivci, kteří nemohou přenést
> přez srdce, že každý včelař je "milionář".
> Tak tedy zdravím všechny milionáře :-)) JK       
>
>
>

U piva a jiných výrobků kupujete co kde se sklo točí dokola a skládky plné odpadů vám nevadí ?

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Re: L??en? varidolem. (38034) (38041)

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
Tak se mějte Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 10.10.2009 23:56:10
> ----------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051) (38053)

KaJi:>Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo. <
.........


Průchod horkou louhovou lázní by měl hliník na hrdle rozpustit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051)

Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo.

V pivovaře na to mají doslova vteřiny, myčka se s tím zase meje a šplouchá 120minut.

Ty pokusy se zavřením umyté sklenice jsme dělával ještě v dobách předmyčkové a bylo to OK.
Před cca deseti lety byl problém sehnat sklenice ze sklárny, vždyť tady ty věci se vlastně rozjely až po minulém sjezdu a krachu Včely. Před deseti a více lety se s obchodem se sklem málokdo zabýval a sehnat menší sklenici bylo za rozumnou skoro nemožné. A hlavně vzhledem k nízkým koncovým cenám včelařů bylo nemožné se vejít do tehdejší ceny.
V mém případě vím o čem mluvím, nikdy jsem vlastně nedával do výkupu. Vždycky mě šlo o kvalitu pro české děti:-)) Aby nemuseli jíst ten tekutý a převařený sirup ze Včely.
:-)
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041) (38043) (38044) (38048) (38050)

AT:
..Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.
.....
Aj ja som za fumigáciu. :-)
Když se to umí a kopne se pořádně do úlu, tak to jde i o vánocích. Taky jsem míval lepší výsledky s fumigací než s aerosolem.
Aerosol je takový tank pro ZO a jiné hrubé kolchoznické metody. A nebo pro naprosto nepředvídatlený náhlý příchod zimy. To člověk nikdy neodhadne. Takže taková záloha není marná, ale s kouřem to jde dostat taky na nulu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046)

Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041) (38043) (38044) (38048)

Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Ja vychádzam zo svojich skúseností a pozorovania včiel, vo včelstvách do 20.8 je klieštik na nízkej úrovni (aj tohto roku po fumigácii bol priemerný odpad 23 ks Vd a býva aj nižší), čo je dôsledok, dokonalého posledného ošetrenia (vždy 1-až 10.11). Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (88.83.187.3) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38037)

Požívám převážně nové svazové sklenice. Jednodušší je umýt novou sklenici. Ale pokud mi zákazník vrátí svazovou od medu, tak je používám znova.

Kolik z Vás pije pivo, dvě třetiny? Taky se prodává ve vratných láhvích. Ještě jsem neslyšel někoho nadávat na láhve od piva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041) (38043) (38044)

AT:
To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, .....
---------------------
To jsem netvrdil, že je nepoškodí.
Ale nepochopil jsem z příspěvku, čím tomu zabránit, abych neměl ve včelstvu 1000 roztočů.
Preventivním léčením? - nepoškodí je to víc a dlouhodoběji?
Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (88.101.12.73) --- 11. 10. 2009
pozvánka

pozvánka na můj blog:

vcelimed.blogspot.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (217.77.161.25) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040)

Dovolím si odporovat. I když umyjete fakt sklenici poctivě a vypaříte , použijete nové víčko a na nějakou dobu uzavřete.Zkuste měsíc a přičichněte. Pokud tam předtím byla výraznější látka - okurky ale třeba i med , tak uvidíte. Ten kopr sice za chvilku jakoby vyvane , ale zkuste znovu uzavřít. Prostě vůbec se nedivím, pokud někdo preferuje nové sklo a víčko. Ono to sklo vůbec není tak hladké a nepropustné , jak jsme si mysleli. Jiná věc je , jak máte lidi naučené a nakolik je kontaminovaný med zředěný celkovým obsahem. Kdysi jsem na škole měl med kontaminovaný pepřem. Když jsem se nachladil , byl to ten nejlepší med , jaký jsem kdy měl. Do dvou dnů jsem byl ok , na rozdíl od zbytku třídy. Když je vás ve třídě 7 , tak prostě zkoušení neuniknete. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem- .omluva (38034) (38041) (38043)

Omlouvám se za svůj příspěvek mimo mísu.
Nevím proč, snad pod vlivem související diskuze jsem si myslel že se jedná o nasazení gabonu. Příště budu číst pozorněji a myslet:-))

Proti varidolu v tuto dobu nic zásadního nemám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77425 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38045 do č. 38105)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu