Včelařská konference

Pane Kalo, tomu říkám super příspěvek, bohatý na osobní zkušenosti. Vaše ochota podělit se o ně je vyloženě příkladná. Díky, Libor.

--------------------------------------------------------
Josef Kala napsal:
Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.Turčáni. Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba! Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost: Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.
Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p. Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev, než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24. Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala