Včelařská konference

Úl se zatepluje tam, kde to má smysl. Teplo z chumáče jde v první řadě nahoru ke strůpku, potom jde trochu ke stěnám a prakticky vůbec ne ke dnu. Pokud je nástavkový úl třeba z 2 cm dřevěných desek, tak smysl má zateplení strůpku odpovídající tak 4 centimetrům dřeva stejně tak jako má smysl nechat dole ve dnu otevřené síto. To odpovídá na strůpku úlu z 2 cm dřeva tak 1 - 2 cm kvalitní plstěné uteplivky. Pokud je úl uteplený takovými 5 cm polystyrenu, tak je nesmysl nechat na strůpku jen 2 centimetry plstěné uteplivky, protože potom ty silně izolované stěny z polystyrenu jsou v podstatě zbytečné.
Plsť je jinak izolační materiál velice snadno prostupný pro vlhkost, takže pro jeho použití platí určitá pravidla, pokud nemá nasáknout vlhkostí a stát se naopak mokrou plesnivou houbou. Zevnitř úlu, kde vlhkost do plsti vstupuje, musí být vrstva, která prostup vlhkosti ztěžuje, zvenku musí být plsť naopak dobře větraná, aby vlhkost, co plstí projde z úlu, se odpařila a nehromadila se v plsti.
Na strůpcich úlů je použití plsti včetně takové izolace jako třeba obyčejných starých hadrů za prvé vhodné tehdy, když je kvůli způsobu zimování potřebné odvádět přes strůpek nějakou vlhkost navíc. Za druhé je vhodné tehdy, když je třeba tepelně izolovat členitý nerovný strůpek nebo nepřesný strůpek úlu s mezerami nebo soubor různých druhů úlů, kde každý z nich má strůpek odlišný. Měkká plsť je flexibilní a kde se namáčkne, tam prostor vyplní a izoluje, na rozdíl třeba od polystyrenové desky, která musí být přesně.