Včelařská konference

Ještě jsi zapomněl .Nebo to nevíš? Mor se léčí u sousedů při prvních příznacích přesypáním na mezistěny a všechno dílo včetně plodu ve všech stádiích se zničí. Hlavně nejde čekat na zdlouhavého šimla úředníků a veteriny. PÁLENÍM CELÝCH STANOVIŠŤ SE NEVRATNĚ ZBAVUJEME ODOLNÉHO GENETICKÉHO MATERIÁLU.ne každé včelstvo podléhá tlaku patogenu stejně rychle a proto je hloupost ty odolnější ničit TO NÁS PAK MUSÍ NUTNĚ PŘIVÉST K ANTIBIOTIKŮM.Mor nejvíce přežívá ve starém včelím díle a ne v úlu ROZNÁŠÍ HO PO ÚLU KRMIČKYa včely které čistí Buˇky A TY SE PRAMÁLO POHYBUJÍ PO STĚNÁCH ÚLU
----------------------

Toto já vím, ale dělají to v Německu. V zemi strochu jinou kulturou. Tam třeba verterina nevydává příkazy jak léčit VD ale jen doporučení. Zakazuje třeba některá léčiva, kde je podezření na zdravotní závadnost. Jinak je to civilizovaná země kde je včelaři doporučováno a on se přesto tím doporučením řídí, protože mu to doporučuje kvalifikovaný odborník. A včelař je dostatečně kvlifikován aby to dělal a většinou dělá. Jinak nemá včely.

A proto jsem napsal toto:
> I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.

A pokud budeš někdy mezi včelaři a znát jejich znalosti o moru a dalších, tak prostě začneš veterinu chápat.
A když si poslechneš nějakou přednášku učitele včelařství co o tom vykládá - tedy někoho kdo by měl o třídu převyšovat publikum, tak to pochopíš dokonale.

A když se trochu zorientuješ v ČSV tak pochopíš, že je zřejmě v duchu stanov ČSV /Tak musí přednášet přednášející v ČSV za peníze daňových polatníků z EU/ takto přednášet.

Za tímhle bohužel nejsou globalisti ale někteří Češi, kterým situace vyhovuje. A zdá se že i finančně - prodané oddělky, a další finanční toky.

Co třeba přesměrovat peníza za všetření zimních vzorků na VD
/tedy nic neříkající informaci o tom kolik včelařů včelaří ve víceprostorovém úlu a kolik jich nevymetá podložky oproti těm co si vyrábí vzory bez VD/ na vyšetření třeba desetiprocent stanovišť každou zimu na spory MVP?

Já diskutoval o tom, že za tím nejsou nějací Globalisti, ale nějací konkrétní Češi co jsou mezi námi.
Takže dobře nám tak. Máme co si zasloužíme:-))

Karel

Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny. Jako každý odvíčkovač je určen hlavně velkým včelařům. Je tam uzavřený oběh asi 30 kg medu a ten se dá zužitkovat jinak. Ale vmíchám li ho do několika tun medu??? nebo stejně potřebuji nějaký podřadný do těsta atd atd. Mě neoslovila šílená cena a pak to, že to pouze nahrazuje vidličku, jinak manipulace je stále ruční, o poloaut. provozu si mohu nechat zdát. Rovněž se mi zdá, že v rychlosti zatím nic moc. Jinak tamtéž byla představena nová linka českého výrobce a to je o něčem jiném, ceny ovšem brutální. Takže těžké rozhodování. Naštěstí já zatím nemusím. Zdraví R. Stonjek

děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju.

Lenže mne od doby keď som začal používať odviečkovač, manželka pripravuje obed. Ja si vystačím sám. Odviečkovať jeden plást mi trvá 25 sekúnd (do toho je započítané vyzdvihnutie plástu, upevnenie, odviečkovanie. vloženie do medometu, vytočenie a vrátenie do prepravky) a v tom je jeho prednosť, ďalšia jeho výhoda, je vždy pripravený poslúžiť včelárovi aj bez elektriky.

Ještě jsi zapomněl .Nebo to nevíš? Mor se léčí u sousedů při prvních příznacích přesypáním na mezistěny a všechno dílo včetně plodu ve všech stádiích se zničí. Hlavně nejde čekat na zdlouhavého šimla úředníků a veteriny. PÁLENÍM CELÝCH STANOVIŠŤ SE NEVRATNĚ ZBAVUJEME ODOLNÉHO GENETICKÉHO MATERIÁLU.ne každé včelstvo podléhá tlaku patogenu stejně rychle a proto je hloupost ty odolnější ničit TO NÁS PAK MUSÍ NUTNĚ PŘIVÉST K ANTIBIOTIKŮM.Mor nejvíce přežívá ve starém včelím díle a ne v úlu ROZNÁŠÍ HO PO ÚLU KRMIČKYa včely které čistí Buˇky A TY SE PRAMÁLO POHYBUJÍ PO STĚNÁCH ÚLU
.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mala nektarodarnost u hybridnich osiv v poslednich dvou sezonach
> Datum: 21.10.2009 19:27:49
> ----------------------------------------
> Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a
> malého úlového brouka.
> --------------
> No nevím jak po světě, ale tady v Čechách to budou asi včelaři.
>
> Ve většině případů co jsem slyšel, když se dohledal zdroj nákazy, tak to
> byl český úl. Mnohdy tak starý, že pamatoval jen Včelu a žádné dovozy.
>
> Buď toho o moru vím hrozně málo, ale nedovedu si představit nákazu morem z
> nbějaké vyhozené sklenice, pokud by byla od medu z oblastí kde se léčí
> antibiotiky a neléčí sirkou jako u nás.
>
> Těžko se dá kritizovat zároveň léčení sirkou a obchod s medem co obsahuje
> spory moru. Jakmile se budou včely léčit a nelikvidovat, tak budeme vytáčet
> med se sporama (a s antibiotiky). Já o to nestojím.
>
> I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v
> prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.
>
> Karel
>
>
>

děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=fumigace++podmet&go=Vyhledat

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195&mode=&order=0&thold=0

Klinite na nik.

Nič jednoduchšieho na dokonalé a rýchle odviečkovanie medových plástov nenájdete. Ak si to vyrobíte sami, bude to aj lacné. Ja som to dokázal navrhnúť a sám vyrobiť s malou pomocou zvárača a pritom nie som odborník "do železa". Odviečkovač používam už 18 rokov a stále je to vynikajúca pomôcka.

mám nástavkové úly a fumiguji jedině z podmetu.Moje paní nakape,já zapálím a na "60" hřebík a strčí kam dostanu.Přeci teplý kouř stoupá vzhůru......ahojda m.

Názor je k ničemu. Rozhodující je odborný výsledek hodnot z analýz.
Vypovídající jsou hodnoty HMF + enzymatická činnost a její hodnoty v odstupu
času. HMF narůstá ihned po degeneraci příměsí a enzymů probíhající při varu.
Ten může být startérem k rychlejšímu vrstvení (degeneraci) konečného medu.
Je to vlastně stejné, jako bych vykupoval kvalitou pekařský med a s tím
odvíčkovával kvalitní surovinu. Dochází k mísení ať v malé koncentraci, ale
dochází k mísení kvalitního a nekvalitního medu. Navíc je toto opravdu
provedení jen pro malý chov, protože právě medomed je nejpomalejší jednotkou
při dokonalém odstřeďování. A ne odvíčkování. A to zase nahrává vyššímu
porušení medu stálým varem.

_gp_



2009/10/21 Olda <e-mail/=/nezadan>

> Také se bojím těchto vysokých teplot,.......dávám odkaz pro posouzení
> ostatních a o jejich názor.
> http://www.apidomia.cz/index.php?p=new_way
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || | |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram

Také se bojím těchto vysokých teplot,.......dávám odkaz pro posouzení ostatních a o jejich názor.
http://www.apidomia.cz/index.php?p=new_way

Skvělý nápad ale příšerné řešení. Měl jsem pana Vodičku za seriózního
výrobce, protože seriózní výrobce se neopírá o nic jiného, než vlastní
výsledky při nárustu HMF a volbě typu technického řešení právě kvůli této
důležité otázce. Myslím, že peníze za patentové poplatky jsou zbytečně
vyhozeny. Medem když rozpouštím víčko plástu nesmí mít uzavřený koloběh.
Proč? Víčka obsahují obrovské množství pylu, pyl obsahuje různé kyseliny,
které ve spojení s cukry a časem po který je med ohříván na 90°C zapříčiní
ne hodinové limity ale už minutové násobky hodnot HMF. Je to dost dobrý
nápad, ale špatné řešení.

_gp_

2009/10/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> V Lysé, př. Vodička předváděl odvíčkování horkým medem a určitě začne s
> výrobou. Je to velmi chytré a naprosto originální nápad. Navíc by se to v
> pohodě dalo sfouknout na koleně za pár korun. Já jsem zatím v odvíčkování
> nic tak zázračného neviděl, kromě svého automatického bezporuchového
> zařízení vyznačujícího se malou spotřebou. Je to moje žena vyzbrojená novou
> odv. vanou a širokou 2 x lomenou vidličkou, kterou to teď nějak podezřele
> začalo bavit.Zřejmě začíná konec mého poflakování a zašívání v medárně.
> Zdraví R. Stonjek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

děkuji za další přístroj,je to velmi zajimavé.Ted jsem to shlédl na jeho stránkách,vypadá to lákavě!!Ale akorát jsem nikde neviděl cenu.......napíšu dotaz a uvidíme.....děkuji

V Lysé, př. Vodička předváděl odvíčkování horkým medem a určitě začne s výrobou. Je to velmi chytré a naprosto originální nápad. Navíc by se to v pohodě dalo sfouknout na koleně za pár korun. Já jsem zatím v odvíčkování nic tak zázračného neviděl, kromě svého automatického bezporuchového zařízení vyznačujícího se malou spotřebou. Je to moje žena vyzbrojená novou odv. vanou a širokou 2 x lomenou vidličkou, kterou to teď nějak podezřele začalo bavit.Zřejmě začíná konec mého poflakování a zašívání v medárně. Zdraví R. Stonjek

Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a malého úlového brouka.
--------------
No nevím jak po světě, ale tady v Čechách to budou asi včelaři.

Ve většině případů co jsem slyšel, když se dohledal zdroj nákazy, tak to byl český úl. Mnohdy tak starý, že pamatoval jen Včelu a žádné dovozy.

Buď toho o moru vím hrozně málo, ale nedovedu si představit nákazu morem z nbějaké vyhozené sklenice, pokud by byla od medu z oblastí kde se léčí antibiotiky a neléčí sirkou jako u nás.

Těžko se dá kritizovat zároveň léčení sirkou a obchod s medem co obsahuje spory moru. Jakmile se budou včely léčit a nelikvidovat, tak budeme vytáčet med se sporama (a s antibiotiky). Já o to nestojím.

I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.

Karel

Dobrý večer,mám trošku jiný dotaz do této konference.Scháníme s dědou odvíčkovací zařízení a zatím jsme našli jenom jednu firmu BAZE alfa s.r.o.Tak jsem se chtěl zeptat jestli někdo nemá nějaké další výrobce..... a hlavně dobré zkušenosti s nějakým výrobkem.Máme totiž r.m.39x24 klasiku.A jestli je zapotřebí přejít na hofmany atd......dějuji Olda

Dovolil bych si zapřemýšlet trochu nahlas ohledně krádeží včelstev, o kterých je možno se občas někde dočíst.....Chápu, že se dnes v této republice krade prostě všechno, co není přivázaný kotevním lanem. Auta, kola, láhve rumu v Lídlu, balónky na pouti.....všechno. Ale včelstva? Tak trochu si kladu otázku, kdo by kradl včelstva a za jakým účelem. Považte, neumím si představit včelaře, ať už malo nebo velkovčelaře, který sebere auto a pojede "někomu" ukrást včelstva, aby si je dal někde na zahradu, na louku, do lesa.....kamkoliv.....pominu-li morální stránku, tak výsledný poměr rizika že se na to přijde a toho, co "dobrého" ta krádež zloději přinese, hraje suma sumárum celkem dosti proti nápadu ukrást včelstva.....Další příklad: Žeby třeba sociálně slabšího jedince, ať už jakékoliv národnosti, napadlo krást včelstva? Co by s nima dělal? Úl už od pohledu váží fůru kilo a ukrást ho tedy nebude sranda a co s ním? Prodat ho? Komu? Maximálně vybrat med....Další příklad: Organizovaná banda, která ukradne cokoliv, ale asi jedině na objednávku....ale zase, kdo si objedná krádež včelstev a pak si je postaví na zahradu, louku atd a bude se špinavým svědomím včelařit v ukradených úlech? Jedině snad individuum s IQ pod 80, bez morálních zábran, ale jsem přesvěčen, že takoví lidé na druhou stranu zase nevčelaří, nýbrž se věnují jiným výnosným činnostem, jako je třeba hraní automatů atd, no prostě trochu jiná sociální skupina.....
Zato si umím představit, že existují i jiné faktory, které nejsou na první pohled vidět, nepíše se o nich, nemluví se o nich, jako jsou třeba: Špatné sousedské vztahy, nebo také špatné vztahy se sousedním včelařem, v této souvislosti mne napadají slova jako nemoci včelstev, pomsta, netolerance a podobně. No. Omlouvám se za trošku delší fejeton na toto téma, k zamyšlení určitě dobré. Ať se daří a přeji všem, aby se nic takového nikomu nedělo, Libor.

Je pravda, že zemědělci pláčou, že není vláhy, ale také je pravda, že před cca 2-3 let zpátky tak též zemědělci v okolí Olomouce a Kroměříže tak plakali nad suchými poli v Televizních Novinách až to nebylo pěkné a přitom včelaři točili klikama u svých medometů již v třetí dekádě měsíce dubna a nevěděli co s medem - někteří “dobří“ včelaři vytáčeli ve zmíněných oblastech řepkový med i třikrát. Takže kde je pravda???????

Ještě malá připomínka k mému předcházejícímu příspěvku. Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a malého úlového brouka. Naše neschopná veterina není schopna zachytit kontaminované dodávky a táž veterina “léčí“ mor včelího plodu sirkama. Globalisté si mnou pacinky nad tím jak jím roztou konta, veterina krčí rameny a chudák český včelař pláče nad plameny.

Policie v tomto případě těžko pomůže. Úly se špatně hledají. Skončí někde v lese nebo na zahradě. Sousedům to nápadné není, že se někde objevili nové úly. Ani si toho nevšimnou. Při žádosti o spolupátrání mezi jednotlivými útvary policie se taky policajti nikam nedostanou. Většina policajtů podle popisu úl nepozná. Když někdo ukradne auto, tak ho někdo může kontrolovat na silnici, úly asi těžko. Cesta by byla spolupráce ZO v okolí a hlavně důvěrníků, kteří by měli znát okolí a taky v rámci podzimního ošetření navštívit stanoviště ve svém okolí. Možná by pomohlo zveřejnit fotky ztracených úlů s popisem na včelařské stránky na netu nebo do včelařství.

Samozřejmě na tiskárně se nic nerozmaže/ většinou/. Už se mi stalo při manipulaci v polepenýma sklenicema, že jsem rozmazal nalepenou etiketu na sklenici. Měl jsem trochu vlhké ruce a už to bylo. Z laserové tiskárny je barva samozřejmě odolnější.

Když do vyhledávače napíšete Včelí matka praděd tak se vám hned na prvním místě objeví http://www.vcelimed.cz/sezona/matkyceny.asp

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> Datum: 21.10.2009 12:04:58
> ----------------------------------------
> Dobrý den,pane Menšíku!
> Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
> kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
> Děkuji!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> Datum: 11.8.2009 - 9:00:39
>
> > V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > > ----------------------------------------
> > > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > > to nevadí ale potřeboval bych
> > > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > > tu začíná kolikrát
> > > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > > to tak tvrdí sousedi
> > > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > > třeba v rozkvětu stromů.
> > > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

To je ode zdi ke zdi. Před pár lety se tady diskutovalo mezi zastánci izolovaných úlů se stěnami s 5 - 10 centimetry polystyrenu a mezi zastánci neuteplovaných úlů se stěnami s 2 centimetry dřeva. Dnes se tady diskutuje, jestli včely tepelně chránit aspoň těmi dvěmi centimetry dřeva nebo kompletně všechno teplo, co unikne z včelího chumáče, pouštět otevřenými očky ven. Fakt je, že včely víceméně uspokojivě přezimují ve všech verzích úlů kromě extrémů v řešení úlů a současně extrému v počasí.
Co se týká starých úlů, jsou poplatné tehdejší době, kdy kvalitní nenásakavá izolace byla velmi vzácná. Úly se tedy uteplovaly vším možným, co bylo k dispozici. A k dispozici byly takové materiály, jako seno, sláma, hobliny a podobně. Původně asi konstruktéři těchto úlů plánovali odvětrávání takové izolace, časem, jak si ty úly včelaři kopírovali jeden od druhého, bylo zřejmě odvětrávání izolace vypuštěno. Potom záleželo na včelaři. Včelař lajdák nechal vnější stěny těch úlů popraskat a vzniklými štěrbinami byla tato nasákavá izolace odvětrávána a včely zimovaly dobře. "Pořádný" včelař úl stále natíral a vzniklé praskliny zatmeloval, tím se vnější stěna úlu stala pro vlhkost neprostupná. Vlhkost se potom během zimy a předjaří hromadila až jako led v uteplení a potom během jara vycházela zpátky do úlu a byla odstraňována až včelami.

Pikantnost mor. universálů spočívala ve špatném zimování a ve snaze zadržovat teplo v úlu o což se stále někteří snaží Tento úl vyl konstruován na velmi intenzivní větrání Na zimu se otočilo zadní víko sítkem do chodbičky česna a to samo se u chodbičky krmítka Jen bylo nutné pokud se nezimovalo na celé ploše prostor za okénkem odizolovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 10:38:16
> ----------------------------------------
> Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína.
> Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou
> stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti
> je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy
> nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné
> podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které
> pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich
> uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny
> května.....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: folie pod strůpkem
> > Datum: 21.10.2009 09:53:10
> > ----------------------------------------
> > Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve
> spodních
> > nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy
> na
> > jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> > teoretiků- prospěšný.
> > Pepa
> >
> > Vážení pánové,
> > jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> > sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka
> nad
> > ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč
> z
> > úlu? Budu zimovat poprvé.
> > Děkuji Hanka
> >
> >
> >
>
>
>

http://www.vcelimed.cz/sezona/matkychar.asp

Dobrý den,pane Menšíku!
Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
Děkuji!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
Datum: 11.8.2009 - 9:00:39

> V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > ----------------------------------------
> > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > to nevadí ale potřeboval bych
> > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > tu začíná kolikrát
> > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > to tak tvrdí sousedi
> > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > třeba v rozkvětu stromů.
> > >
> >
> >

Je ale fakt, že se svými malými počty včelstev bych nezaznamenal, kdyby celková produkce sladiny z kvetoucí řepky klesla z dříve uváděných 800 - 1200 kg sladiny z hektaru na třeba 200 kg z hektaru.

Povolených řepkových odrůd je u nás tuším několik desítek. V první řadě bude třeba diskutovat o konkrétní odrůdě. Je možné, že odrůdy řepky budou rozlišeny pro použití na dobrých půdách v nížinách a pro použití na horších půdách v podhůří, protože pro mně v podhůří Beskyd se snůška ze řepky v posledních letech nijak nemění. Ať je řepka hned vedle na stanovišti v lese nebo dva kilometry daleko od stanoviště na zahradě, zaznamenávám z ní přínos. Co se týká letoška, řepka kvetla na většině území ČR za sucha a velkého horka, takže sladina v květech zasýchala a řepka nemusela produkovat med z tohoto důvodu. Zemědělci i sadaři v novinách tehdy na jaře řvali, že všechno bylo spáleno horkem a oni nebudou mít výnosy.

Řepka budiž, letos na aní nebylo počasí,
ale měl jsem stanoviště kde bylo hned vedle 50ha svazenky. Počasí bylo optimální, vláha, větru moc ne.
Doufal jsem, že alespoň tady se letos zahojím.
Bída. A nejvíc mě udivilo, že oproti předchozím letům tam bylo minimum modrého pylu.

Pamatuji na první zkušenost se svazenkou před cca 5lety - včely za ní létaly 7km, několik modrých plástů v každém velstvu. Tenkrát to bylo zelené hnojení, a v polovině července ji zaoraly. ALe byl z toho přínos jako hrom. Teď to kvete na semeno celý měsíc a nic.

Holt mají šlechtitelé náskok. Pořád se pláče jaká je bída o včely a že bez včel nebude co jíst, tak se pustili do šlechtěné odrůd co nepotřebují opylení :-((

Kare

Včely dokáží zhruba stejně dobře přezimovat ( i na konci léta zpracovat zásoby) v úplně utěsněném úlu jen s jedním otevřeným očkem o průměru 3 centimetry stejně tak jako v úlu se sítem ve dnu a s naplno otevřeným česnem a všemi očky v nástavcích. Jestli dávat nebo nedávat fólii pod vlhkostí propustným strůpkem pak záleží na tom, jak moc při zvoleném druhu zimování vlhnou a plesniví rámky a jak moc to včelaři vadí.
Obecně jsou potom dva směry zimování. První nechává společně se sítem ve dnu otevřená všechna očka, potom se tepelně izolační schopnosti úlu vůbec neuplatní a včely zimují v podstaě na venkovní teplotě a dostávají potom zabrat za větších mrazů. Vlhkost pak není třeba řešit. Druhý nechává očka zavřená, větrání je řešeno profukováním dole přes odkryté síto a česno ve dnu, které vedle větrání řeší základní odvod vlhkosti. Zbytek úlu nad dnem je proti profukování uzavřený, takže se uplatní izolační schopnost úlu, která je i při jen 2 cm silných dřevěných stěnách poměrně velká. Tam se potom může uplatnit dodatečný odvod vlhkosti utepleným, ale pro vlhkost prostupným víkem. V takovém úlu včely svým odpadním teplem vnitřek úlu částečně vyhřívají a tak zimování za mrazů je pro včely méně náročné. Zase za oblevy je větší pravděpodobnost předčasného rozplodování včel, což včelám taky dává zabrat to je ale stejně mnohem více než teplotou dané jinými vnitřními zákonitostmi včelstva a objevuje se i při zimování při úplně otevřených očkách.

Dne Wednesday 21 of October 2009 10:16:50 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva
> včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem
> na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4
> včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už
> jsem zoufalej,nevím co mám dělat

dd,

existuje zarizeni, ktere obsahuje soucasne gps a gsm telefon,
po odeslani SMS zasle sve GPS souradnice. Je to urceno na sledovani aut,
ale muze to sledovat cokoliv. Pak zjistite, kde se Vas ul nachazi.


Honza

Také řeším otázku, zda folii na zimu ponechat. Pokusně jsem do ní po krajích udělal pár dírek. Vloni jsem zimoval jeden červencový oddělek a v jednom nástavku, nahoře igelit. A spodní rohy dna vlhly hodně, jak začaly v lednu plodovat. Takže letos tento pokus. Používám Břínkovy palubkové úly, zimuji ve dvou VN, nahoře víko sololitové s uvnitř vloženým polystyrenem, na boku víka dva větrací otvory. Na něm leží širší venkovní dřevěné víko s Ipou, mezi oběma víky vzduchová bublina. Navíc tyhle úly mají dno s dvířky zezadu, v nich je i otvor se špuntem pro fumigaci. Ten špunt se dá občas vyndat a větrat i spodem. Tak by to mohlo fungovat, co myslíte? Klidný den. J. Matl

Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína. Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny května.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 09:53:10
> ----------------------------------------
> Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních
> nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na
> jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> teoretiků- prospěšný.
> Pepa
>
> Vážení pánové,
> jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad
> ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z
> úlu? Budu zimovat poprvé.
> Děkuji Hanka
>
>
>

Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4 včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už jsem zoufalej,nevím co mám dělat

Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých teoretiků- prospěšný.
Pepa

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Mám sejný poznatek, jako přítel Futera a další. Určitě je to více než 5 let. Můžu to říct takto: léta jsem neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem. Nevím jaký druh řepky se u nás pěstuje - nějak se to tají, kalí se voda a dost lidí mne má za hlupáka a výmyslo. Letos jsem měl řepku jen pár metrů od včelína (asi 6m ). V porostu nebyla žádná včela, ty však paběrkovaly na dokvétajících hrušních. Přestože nejsem botanik, tak jsem zjistil při bližším zkoumání květu, že nektarie jsou úplně suché i po ránu a teplejší noci, prašníky tvrdé, vůbec neuvolňovaly pyl a šly velmi těžko rozemnout mezi prsty. Jsem ale rád, že už mám tolik let, kolik mám a že se nedožiji případných neblahých následků, které nám připravují naši vědátoři, kteří jsou placeni z našich peněz a nustále pláčou, že mají malé platy a úplné minimum na výzum a nenasytní globalizátoři svými geneticky upravenými plodinami a jejich převážením mezi kontinenty!

Odpovídám na nektarodárnost řepky, doslechl jsem se, že je to v tom, že se v současné době pěstuje hybridní řepka. Od včelařů ze strakonicka i moje podezření. Franta




> ----------------------------------------
> Stejné "podezření" na snížení nektarodárnosti mám také už snad 5 let. A
> protože mám díky velké vstřícnosti místních zemědělců možnost přisouvat
> včelstva k různým odrůdám řepky na různých půdách, troufám si tvrdit, že
> změna tam je (při vší úctě k teorii pravděpodobnosti, při délce sledování,

Stejné "podezření" na snížení nektarodárnosti mám také už snad 5 let. A protože mám díky velké vstřícnosti místních zemědělců možnost přisouvat včelstva k různým odrůdám řepky na různých půdách, troufám si tvrdit, že změna tam je (při vší úctě k teorii pravděpodobnosti, při délce sledování, při mém počtu přísunů, počtu včelstev atd. atd.). Bylo by zbabělé vše svádět na změnu klimatických podmínek.
Pokud máte někdo nějaké pozitivní zkušenosti s některými odrůdami, sem s nimi! Sám mohu zjistit letošní, dle mého názoru, "nenektarodárné" odrůdy. Měl jsem letos několik včelstev mezi 2 velkými lány dvou odrůd řepky - květy řepky téměř bez včel a včely nosily modrý pyl (nejbližší jiný porost než řepka byl cca 1km). Podobné zkušenosti, ale za kratší období, mám i s hořčicí a svazenkou - díky alespoň za ten pyl.
Zájem o med dost prudce roste a uspokojení poptávky nelze řešit navyšováním počtu včelstev při poklesu výnosů. Co dál?
M. Futera
Náchodsko, 290 m. n. m., kde prakticky jedinými snůškami jsou ovocné stromy a řepka

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Produkce nektaru je podmíněna více faktory
Teplota vzduchu
Vlhkost vzduchu
Počasí
Čas
Odrůda
Půda

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mala nektarodarnost u hybridnich osiv v poslednich dvou sezonach
> Datum: 20.10.2009 23:47:59
> ----------------------------------------
> Kolem Pálavy v posledních dvou sezonách se děje zřejmě něco s
> nektarodárností u řepky a slunečnice. Projevuje se to tak, že je sice
> maxímální nálet, ale asi minimální nektarodárnost. Tu jsem ovšem neměřil.
> Jediné co tu dává jsou lužní lesy což mě utvrzuje v názoru, že se dějí dost
> závažné změny jen u nově prodávaných hybridních osiv.
>
> Má také někdo takové zkušenosti? Nechci šířit paniku ale jinak než velké
> změny u vlastností nových hybridů semen entomofilních výsevů to nevidím.
> Jestli by tomu opravdu tak bylo, chov včel pozbývá své podstaty a dle mého
> názoru je toto jen dalším prvkem v pořadí s vymíráním včelstev - tzv.CCD.
>
>
>

Odted by mela automaticka kontrola zabranit vkladani presmerovani ci jineho nezadouciho kodu - snad bude fungovat dobre.

Během měsíce října došlo na Jindřichohradecku na dvou stanovištích ke krádežím včelstev. Jedná se o obec Lásenice a Horní Pěná - Hejlíček - les. Na stanovišti Hejlíček bylo v kočovném voze okolo 13 včelstev. Stopy po krádeži byly zahlzeny tím, že pachatel kočovný vůz zapálil v nočních hodinách. Dnes tj. 20.10.2009 Policie ČR spolu s televizí Prima natáčeli pro pořad ve kterém pomáhaji občané řešit a objasnovat jednotlivé trestné činy. V následujících dnech jej uvidite na obrazovce. Je třeba dávat pozor a kontrolovat odlehlá včelařská stanoviště. Včelstva za hranicí státu nejsou a chybí. Pachatel využil příznivé doby, kdy včely nelétaji a nejsou ješt hodně stažené do hroznu, tak, že je v této době nepoškodí a klidně je převeze. Felix Pečenka

Kolem Pálavy v posledních dvou sezonách se děje zřejmě něco s nektarodárností u řepky a slunečnice. Projevuje se to tak, že je sice maxímální nálet, ale asi minimální nektarodárnost. Tu jsem ovšem neměřil. Jediné co tu dává jsou lužní lesy což mě utvrzuje v názoru, že se dějí dost závažné změny jen u nově prodávaných hybridních osiv.

Má také někdo takové zkušenosti? Nechci šířit paniku ale jinak než velké změny u vlastností nových hybridů semen entomofilních výsevů to nevidím. Jestli by tomu opravdu tak bylo, chov včel pozbývá své podstaty a dle mého názoru je toto jen dalším prvkem v pořadí s vymíráním včelstev - tzv.CCD.

Jestli není co fotit? Fotit je dobré. Vyfoťte si ten stav, udělejte si
fotoalbum a dokumentaci toho čistého a při příštím medobraní a počítání kil
medu si to pořádně prohlédněte. Možná, když už nic jiného, Vás napadne být
více nedůvěřivější k tomu, že včelám právě v té chvíly nic neškodí.

_gp_

2009/10/20 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>

> Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných
> buněk.
> Žádné příškvary nic všechno čisté.
>

Loni mi tak jedny z 30 také zmizely během krátké doby


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil ?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pr?zdn? ?ly
> Datum: 20.10.2009 17:58:17
> ----------------------------------------
> Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných
> buněk.
> Žádné příškvary nic všechno čisté.
>
>
>

lepím Herkulesem aby to šlo zase dobře umýt

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Etikety
> Datum: 20.10.2009 16:48:39
> ----------------------------------------
>
> > Mám předpotopní metodu, ale funguje.
>
> Tak nejak :-)
> Powerpoint, word 8x na stranku, tisk na papir, kancelarske lepidlo kores
>
> T.H.
>
>
>

Nic se na inkostovce nerozmazává

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Etikety
> Datum: 20.10.2009 16:38:21
> ----------------------------------------
> Mám předpotopní metodu, ale funguje. Vytvořím etiketu v nějakém grafickém
> programu / dělám v corelu /. Pak ji nakopíruju do texťáku / v mém případě
> word /. A to tak, že jich mám 10 na stránce A4. Dva sloupce po pěti
> etiketách. Pak kupuju v papírnictví samolepící etikety na formátu A4.
> Tisknu na laserové tiskárně. Inkoustovka by se mazala.
>
>
>

stačí na to úplně WordPad nebo malování ve Widousech nejsou na to potřeba žádné speciální programy zvládá to každý kancelářský balík Jako jsou Worx, 602, Word, Office, OpenOffice.

Pepan

.> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil ?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Etikety
> Datum: 20.10.2009 15:54:47
> ----------------------------------------
> Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení       etiket na počítači.
>
> Děkuji
>
>
>

Stalo se mi to rovněž u jednoho včelstva, byla to moje hloupost.Včelstvo bylo vyloupené.Ale bylo slabé než se tak stalo.Myslím,že to bylo před třemi roky.

Určitě inbríding nezpůsobuje větší bodavost včel, tedy v průměru.
Inbríding způsobuje to, že rozdíly mezi sourozenci - inbredy jsou větší,
než když by inbredi nebyli. Tedy např. rozdíl mezi nejbodavějším a
nejmírnějším bude větší u inbredních potomků. Stručněji se to vyjadřuje
tak, že inbríding zvyšuje variabilitu u inbredního potomstva. Nelze tedy
dělat zobecnění podle jednoho inbredního včelstva - když dostanu zrovna
to nejbodavější, mám prostě smůlu. Ale mohu dostat i jedno velmi mírné.
Jiná věc je, že inbríding způsobuje pokles životaschopnosti, tedy
inbrední depresi. U každé vlastnosti je ten pokles jinak velký s
hodnotou F (koef. inbrídingu). Obrana včelstva (bodavost) patří ke
znakům životaschopnosti. Proto by se dalo očekávat, že u inbredů může
být bodavost v průměru menší. Ale bude to patrné zřejmě až u vysokých
hodnot F. U plodnosti, dlouhověkosti včel, síly včelstva a výnosu medu
jsem inbr. depresi pozoroval.
K. Čermák


M. V?clavek napsal(a):
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda pro imbreední linie včel ( linie
> vzniklé pokrevním pářením ) jsou kromě např. velké mezerovitosti plodu
> charakteristické také zvýšenou agresivitou, nebo to není jejich typický
> znak, nebo-li ibreeding nemá vliv na agresivitu včel? Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem M. Václavek
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> Internal Virus Database is out of date.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.375 / Virus Database: 270.13.106/2381 - Release Date: 09/18/09 18:14:00
>
>

Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných buněk.
Žádné příškvary nic všechno čisté.

Takýto stav vzniká po premnožení Varroa destructor, útok na včelstvo začal po vytočení medu. Zásoby ak tam boli odnosili cudzie včely.

Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných buněk.
Žádné příškvary nic všechno čisté.

> Mám předpotopní metodu, ale funguje.

Tak nejak :-)
Powerpoint, word 8x na stranku, tisk na papir, kancelarske lepidlo kores

T.H.

Mám předpotopní metodu, ale funguje. Vytvořím etiketu v nějakém grafickém programu / dělám v corelu /. Pak ji nakopíruju do texťáku / v mém případě word /. A to tak, že jich mám 10 na stránce A4. Dva sloupce po pěti etiketách. Pak kupuju v papírnictví samolepící etikety na formátu A4. Tisknu na laserové tiskárně. Inkoustovka by se mazala.

Doporučuji Inkscape (http://www.inkscape.org/).
Je zdarma, v češtině a má funkce, které se určitě budou při tvorbě etiket hodit.
Mimojiné:
* Vytvořit klon (vytvoříte jednu etiketu, tu "naklonujete" tolikrát,
aby pokryly stránku. Každá další změna se pak projeví ve všech
klonech.)
* Zarovnat a rozmístit, Řádky a sloupce

Martin Peterka


2009/10/20 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>:
> Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení  etiket na počítači.
>
> Děkuji
>

Kamil Ř. (81.0.227.233) --- 20. 10. 2009
Prázdné úly

>Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti. <
.........

Fotky toho neštěstí by nebyly?

Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti.

Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení etiket na počítači.

Děkuji

Léčí někdo arosolovým přístrojem ZAL 07 nebo fureto? Jaké jsou výsledky, kolik potvor po léčení spadlo? Já jsem měl před léčením přirozený spad 0-1 brouk za 5 dní a u jednoho včelstva 3 za 5 dní. Po léčení se spad pohyboval kolem 3 a u toho napadenějšího byl spad 50 ks za 5 dní

Občas přitvrzuji v diskuzích a není to často na škodu. Dá se tak zvýraznit podstata témat a oto jde. Jestli včelařství v číslech v tomto případě není moc opakováno, potom se dělají základní chyby jako nestandardní úly, rozdíly v ošetřování s horšími výsledky, nepochopení tepelných výhod a nevýhod zateplení a nezateplení atp.

Potom včelaříte třeba 40 let a zjistíte, že po tu dobu jste mohl mít po nějakých nákladech mnohem vyšší zisk kdyby jste se oprostil některých zauzlovaných vlivů. A tak je to ve včelařství ve všem. Jsem také konzervativní člověk, ale umím o mnoha i banálních věcech přemýšlet a dávat do důležitých souvislostí.

_gp_
.........
Petr (94.125.216.34) --- 20. 10. 2009

Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38091) (38092)
>Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující. <

stonjek:>Když se do něj zapojil J.M, který je ode mě asi 1 km, tak nejbližší pozorovatel byl přes 10 km a tudíž tyto jeho informace mají význam pouze informativní! J.M. používal letos Gabon a já ne. <


stonjek:> Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé ...

...Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd.<


..........

Informace a zdroje informací jsou základem rozhodování. 2+2 se musí také naučit počítat podle nějakého systému. I ten nejchytřejší a nejnadanější jedinec co počítá z hlavy zlomky a plovoucí čárky atp., se musel někdy do systému počtů ponořit aby to pochopil a zvládl. S takovou schopností ihned počítat čísla bez předchozího učení a nebo pochopení se nikdo nenarodí. VMS také jednoduše počítá roztoče. Nevím a nechápu proč do toho taháte v přirovnání analytickou geometrii, když VMS je obyčejným počítáním. Když napočítám ze spadu VD za den nebo po zaléčení nějakou hodnotu, tak to zaznamenám a když se počty přehoupnou, dělám další opatření.

Jestli máte jiný systém, v pořádku, ale VMS je zaznamenávací metoda a systém, který má všeobecnou myšlenku naučit kolik je těch Vašich 2+2.