Včelařská konference

To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji
ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg
konev nebo 25 kg plechovka se rozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí). Abych při tom používal teploty vyšší nebo dokonce
90 st.C, na to si výsledku svého celoročního úsilí příliš vážím, než
abych med znehodnotil a zákazníkům prodával sladkou směs bez účinných
cenných látek. Nejde jen o rychlý nárůst HMF u vyšších teplot, ale i
současné ničení enzymů, vitaminů a dalších stopových látek příznivých
pro náš organismus. Množství HMF v medu je s obsahem těchto látek v
nepřímé úměře, jak známo.
K. Čermák

Jaroslav Vodi?ka napsal(a):
> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl.

K tomu slouží výzkum, který by jste měl mít také v jídelníčku. Jsou tam
data, která se mohou brát vážně a HMF nastupuje třeba i v roztoku kyseliny
šťavelové. Proto se nedá roztok dlouho skladovat, protože to je jeden z
hlavních důvodů při závadnosti kš a úmrtnosti dělnic. Co se týká medu, který
6 hodin ohříváte, ikdyž v různých intervalech na 90°C, tak tam bude hodnota
LD také velmi nízká.

_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl. Tepelná
> setrvačnost než med vystydne je velmi dlouhá. Pro představu - obsah nádoby
> nějakých 50 kg ohřátý na vysokou teplotu bude mít relativní úbytek tepla
> cca. 10 stupňů za 24 hodin. Po celou tuto dobu ale vzniká HMF. Proto med
> koluje přes tepelný výměník. Pokud se rozhodneme jej ochladit, jde to
> rychlostí 10 stupňů za 15 minut. Musím právě odjet, k dalšímu se vyjádřím
> postupně.
>
> JV
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Typické pro srovnávání malých a velkých medometů není jejich výkonost, ale
výkonost pracovníka, protože výchozí je 1 pracovník na několik desítek tisíc
plástů. A otu jde. Jestli mám dělat linkovou práci, potřebuji mít úkony co
nejvíce od sebe odděleny. Jestli je mám odděleny, dochází k odpočinku. Každá
změna s vytahováním a vkládáním plástů ubírá z tohoto odpočinku a tím chci
říci, že není jedno jestli za sezonu sice vytěžíte třeba přes dva 6ti
rámkové medomety 10 tun, ale musíte až 6-ti násobně přidat k sériovosti
úkonů energie než u medometů mnohem větších. Proto Váš přítel Kolomý má Vás
medomet někde v rohu a používáho na zkrystalizovaný med. Jiné využití u
velkého objemu plástů nevidím.


_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Tak připusťme tu možnost, že jsem zaujatý proti radiálním medometům. Ale
> zřejmě mám důvod. Peníze z toho nebo z toho, může mi to být přeci jako
> výrobci jedno.
> Ale proč myslíte že není ? Je mou povinností na to upozornit. Najdete mi
> člověka, který má možnost vyzkoušet si všechny typy medometů, dělá to stále
> a takže o tom ví nejvíce. Nemáte šanci. Ani u nás ani jinde. Když některý
> výrobce řekne aby prodal- radiální medomet je lepší a levnější, včelař má
> možnost přece zvednout telefon objednat mne, sejdeme se s konkurencí u
> něho, včelař připraví plásty.
> A pak mluvme a srovnávejme. Který medomet je lepší. Udělá to někdo pro vás
> a zdarma ? Bohužel se mi konkurence na taková setkání výhýbá.
>
> Na vložení a vyložení počítám + minutu, takže je to 20 várek po 6 plástech
> = 120 za hodinu.
> Čistý čas vytočení je 2 minuty, 3 minuty včetně prostoje.
> 60 minut děleno 3 = 20 várek po šesti nebo dvanácti plástech. 120-240 za
> hodinu.
>
--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže, druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl. Tepelná setrvačnost než med vystydne je velmi dlouhá. Pro představu - obsah nádoby nějakých 50 kg ohřátý na vysokou teplotu bude mít relativní úbytek tepla cca. 10 stupňů za 24 hodin. Po celou tuto dobu ale vzniká HMF. Proto med koluje přes tepelný výměník. Pokud se rozhodneme jej ochladit, jde to rychlostí 10 stupňů za 15 minut. Musím právě odjet, k dalšímu se vyjádřím postupně.

JV

Tak připusťme tu možnost, že jsem zaujatý proti radiálním medometům. Ale zřejmě mám důvod. Peníze z toho nebo z toho, může mi to být přeci jako výrobci jedno.
Ale proč myslíte že není ? Je mou povinností na to upozornit. Najdete mi člověka, který má možnost vyzkoušet si všechny typy medometů, dělá to stále a takže o tom ví nejvíce. Nemáte šanci. Ani u nás ani jinde. Když některý výrobce řekne aby prodal- radiální medomet je lepší a levnější, včelař má možnost přece zvednout telefon objednat mne, sejdeme se s konkurencí u něho, včelař připraví plásty.
A pak mluvme a srovnávejme. Který medomet je lepší. Udělá to někdo pro vás a zdarma ? Bohužel se mi konkurence na taková setkání výhýbá.

Na vložení a vyložení počítám + minutu, takže je to 20 várek po 6 plástech = 120 za hodinu.
Čistý čas vytočení je 2 minuty, 3 minuty včetně prostoje.
60 minut děleno 3 = 20 várek po šesti nebo dvanácti plástech. 120-240 za hodinu.

Tak to přece není tak těžké na porozumění ? Opak je pravdou, já jsem nezávislý ( nejsem zaujatý ) , ale včelaři jsou často ovlivěni subjektivním hodnocením a nemají tolik možností co mám já. Při tom všem ještě nabízím že to kdykoliv dokážu v terénu, proč si s tím dávám tu práci ? Co myslíte ?

Pochybuji že pan Stonjek chodí se stopkami u medometu, nemůže na to mít čas. To je moje práce. Takže když se teď zeptám jaký má výkon jeho medomet, nemyslím si že dostanu přesnou odpověď. Výkony se budou zásadně lišit podle rámkové míry, teploty okolí, druhu medu, odvíčkování atd... Ale důležité je, že je spokojený. Potřeby každého včelaře jsou různé.

Tvrzení o možnosti vytáčet melecitózu vzniklo bohužel snahou Vojty Protivínského, který použil ne úplně vhodná slova do článku. Já o tom vím. Přece netvrdím že se dá melecitóza vytočit když je to bílé. Honza Kolomý to už bílé měl. Přesto co šlo jsme udělali, byl za to vděčný. Dodnes jej používá právě na tyto medy.Linka mu stáhne rámek na nějakých 16 mm a pak to musí do zvratného našeho medometu. Špunty tím že nejsou tak vysoké tak už to jde lépe točit. To jsou jeho slova. Jinak radiální medomet má kouzlo v jednoduchosti. U nízkých rámků to v podstatě nijak nepocítíte. Ale třeba proč stavět temperovanou místnost, vždyť to přece stojí další peníze ? Jestliže odvíčkuji za 2-3 minuty plást krát 60 minut, tak je to minimálně 120 za hodinu. Na to navazuje medomet. Jeden člověk obsluhuje vše. Děláte pane Stonjek 120 plástů za hodinu a s vidličkou na radiálním medometu ?
Pokud ano, v pořádku. Přece Vám nic nenutím. Jen píšu informace.

Jaroslav Vodička

Důležité upozornění. HMF je jedovatý pro včely. Pane Vodičko, nepíšete ani
jakou má Vaše médium hodnotu HMF, takže Vám to jako praktik sděluji, protože
jej doporučujete v popisu v mnoha jazycích, vypusťte tu radu o zkrmování z
nich raději. To použité médium si dejte třeba do kávy.

Jinak. Rozumíte tomu špatně. Je to špatné provedení. Čas t je moc dlouhý ve
Vašem uzavřeném oběhu - bojleru (nebo jádru jak tomu momentálně říkáte)
poškozuje v krátké době enzymy a ty i v tak minimálním množství tak celkově
urychlují nástup HMF v horizontu dalšího zpracování medu. Celý proces nesmí
být uzavřený což jsem už dvakrát nastínil a jaksi nechcete pochopit úplně
jiné provedení, které nemáte chráněno - patentováno. Také k výkonosti trochu
pro Vám pustím mou žilou. Proč nemít lyžiny u linky posuvné - polozvratné
pro oboustranný postřik v horizontální poloze a mít trysek třeba 20 a tak
dělat 20 plástů naráz. Pane Vodičko chybí Vám přátelé, kteří vás zavalí
denně tak 1/4 tunou medu v plástu po dobu jedné medné sezony. Protože to je
asi tak maximální množství, co malý až střední včelař jako já dokáže sám
denně zpracovat. Potom by jste mohl dojít na něco lepšího. A čtvrt tuna k
čtvrt tuně, kamion je na dvoře. A nato mi zatím stačí opravdu jen vidlička.
Tato technologie je moc mladá abych doní nalil 100 tisíc bez věrohodných
výsledků z rozborů medu. Nepíšete o spotřebě enerií, které se podílí na
ohřevu a jsou ukazatelem kolik jste toho jak jste med i v tak nepatrném
množství ovlivnil. Počítám, že spotřeba bude vzhledem k dalšímu zpracování
medu coby suroviny až moc velká a čím větší energie, která je vložena na kg
koncového medu - a tím vyšší jeho porušení.

_gp_

2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Zdravím všechny včelaře,
>
> teď jsem si přečetl vaše příspěvky a tak můžu reagovat jestli chcete....
> Udělal jsem cca. 60 vzorků, začali jsme fotometrickou metodou. Později
> jsme přešli na přesnou chromatografickou ( LC/DAD ). V rámci svých možností
> jsem poctivě udělal co šlo. Neměl jsem bohužel k dispozici tisíce plástů,
> ale co jsem mohl, to jsem udělal. Jestliže věříte že funguje matematika a
> 2*2 jsou 4, pak 2*20 musí být nutně čtyřicet a snad nemusíme počítat po
> jedné jestli je v pořádku násobilka. Pomáhali mi moji známí chemici, jednak
> s rozborem medu a média a později i s modelováním situací, které můžou
> vzniknout za určitých podmínek, dokonce i v tom případě, že včelař nedodrží
> návod k obsluze a něco pokazí.
>
> Z příspěvků:
> Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu
> a spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí.
> Nevím proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
> jednoduché a velmi dostupné.
>
> Jestli tomu dobře rozumím, tak zřejmě chcete vynechat ohřívací modul. Ten
> je tam hlavně z důvodu, aby to šlo použít i na jiné operace než jen
> odvíčkování. Jde o vizi dostat více zařízení na co nejmenší plochu a za
> méně peněz.
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Myslím, že př. Vodička je proti radiál. medometům silně zaujat a primitivní matematiku vykládá jak se mu to hodí. Faktem je, že neudělá li něco s výkonem tak 2 plásty za minutu je žalostně málo, na to nepotřebuji stroj za x tisíc, ale tenhle výkon v pohodě umím vidličkou za cca 100 Kč s neomezenou životností a bez problémů s separací. Výkon medometu pak není 120 plástů ale méně, protože vtipně zapoměl odečíst čas na naplnění a vyskladnění. Osobně užívám radiál na 22 plástů a i při stejné rychlosti odvíčkování mu nestačím a to i při medovici. Celý jsem ho stavěl sám, s pomocí kamaráda klempíře a s odbornou konzultací u př. Havrlíka, průměr 85 cm. Nevidím nejmenší důvod proč bych si měl pořizovat zvratný. Pořídil jsem ho za cca kolem 10000 celý v anticoru a včetně pohonu měnïčem. Dále tvrzení že zvraťák umí melecitózu je k smíchu stačí si přečíst články z r 02/03 o Vodičkových medometech zapřenými o strop a o velkém fiasku. Kdo archivuje Včelařství, najde to tam. Samozřejmě ideální řešení není, vždy je něco za něco a i u rad. medometu by se pár výhod našlo. Jen chtít! Zdraví R. Stonjek

Podrobně byla tato věc probrána v Moderním včelaři, 2003, č. 3.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal
šéfredaktor časopisu Moderní včelař
vydavatel PSNV-CZ, o.s.
----- Original Message -----
From: "knopf" <knopf/=/volny.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 21, 2009 9:19 PM
Subject: fumigovat v podmetu


> Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek
> svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední
> plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
> Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z
> podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram
>

Zdravím všechny včelaře,

teď jsem si přečetl vaše příspěvky a tak můžu reagovat jestli chcete.... Udělal jsem cca. 60 vzorků, začali jsme fotometrickou metodou. Později jsme přešli na přesnou chromatografickou ( LC/DAD ). V rámci svých možností jsem poctivě udělal co šlo. Neměl jsem bohužel k dispozici tisíce plástů, ale co jsem mohl, to jsem udělal. Jestliže věříte že funguje matematika a 2*2 jsou 4, pak 2*20 musí být nutně čtyřicet a snad nemusíme počítat po jedné jestli je v pořádku násobilka. Pomáhali mi moji známí chemici, jednak s rozborem medu a média a později i s modelováním situací, které můžou vzniknout za určitých podmínek, dokonce i v tom případě, že včelař nedodrží návod k obsluze a něco pokazí.

Z příspěvků:
Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu a spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí. Nevím proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
jednoduché a velmi dostupné.

Jestli tomu dobře rozumím, tak zřejmě chcete vynechat ohřívací modul. Ten je tam hlavně z důvodu, aby to šlo použít i na jiné operace než jen odvíčkování. Jde o vizi dostat více zařízení na co nejmenší plochu a za méně peněz.


Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké > tabulky o HMF.
Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal
> na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem
> se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny.

Všechno je možné, lidé jsou šikovní, jsem si vědom jednoduchosti způsobu a tudíž toho, že to lidé budou chtít zkopírovat, počítám s tím. Těžko někomu vysvětlovat, že mám autorská práva, co mi to stálo úsilí a peněz - ale kdyby to bylo tak jednoduché - tak proč s tím už někdo nepřišel?
Firmy mám podchyceny patentem a obyčejní včelaři narazí na problémy s výrobou, není to tak jednoduché jak by se zdálo.

Nicméně dá se souhlasit s tím, že nejlepší patent je nízká cena. A ve srovnání se stávajícím stavem techniky to cena nízká je. A hlavně to funguje.

Další kroky:
Přes zimu máme instalovat jádro do vytáčecí linky.
Vyvíjí se nová zařízení aby byly jednodušší a mobilní.

Tyto zařízení budou levnější, ale také budou mít omezené použití, vždy něco za něco.

Výkon je také v pořádku. 2-3 plástů za minutu- jestli je to málo, tak už fakt nevím. To jsou pořád takové omezené názory, co vidí oko a nevidí hlava. Dříve jsem měl problém vysvětlit, že vícerámkový radiální medomet je výrazně pomalejší než například šestirámkový zvratný. Nakonec jste mi dali za pravdu až na skalní vytrvalce. S údivem a zděšením jsem v Lysé viděl firmu, která představila opět radiální způsob a nemluvila o výkonu, jako bych byl zpátky o dvacet let... Kdo to koupí, pozná o čem mluvím a možná ne, bude si myslet že to tak prostě má být.
A proč dělat linky ( za více peněz ? ) Kvůli ručnímu posuvu ? Aby to linka dělala 8-9 rámků za minutu ? Aby medomet nestíhal ? Medomet to zpomalí v lepším případě na pouhých 3-4 za minutu ...

Kdo má od nás medomet typu A, měl by vědět, že je rychlejší než radiální. Jenže pokud neumíte s medometem zacházet, ani o tom nemusíte vědět. Tak málo přitom stačí, jeden včelař se mne v Lysé zeptal- mám medomet od vás, ale točí mi za 5 minut, kratší čas neumí. Nechápal, když jsem mu odpověděl: Musíte medomet ukotvit. Nechápal souvislosti. Díval se na mne téměř s pobavením, že jsem asi mimo, jak to může mít vliv na rychlost vytáčení, podle něj to přece nesouvisí.

Když medomet je ukotvený a dobře nastavená regulace, pak je možné vytočit i 120 plástů za hodinu a právě na tento výkon navazuje odvíčkování a když to celé dokážu vmáčknout na 5 metrů čtverečních, tak si myslím, že to velký přínos je. Komu se to nelíbí, může například koupit vytáčecí linku za několik set tisíc, překlepat si mezerníky ( tisíce plástů ) , co se nepodaří odvíčkovat, udělat to vidličkou a stejně se zastaví na radiálním medometu nebo na nějakém pomalém levnějším zvratném. A přitom musí oželet desítky kil- možná stovky ztraceného medu ve voskové kaši nebo zase kupovat a kupovat další a další zařízení a taková investice může být přece problém do budoucna.

Zkusme tedy detailně, co vám není jasné, ptejte se. Jinak bylo by dobré a to se chci zeptat já- jestli jste ochotni spolupracovat ?

Mám představu, že pozvu včelaře na ukázku vytáčení a odvíčkování, každý přinese 2 zavíčkované plásty. Můžou to být zimní cukerné zásoby, uděláme to v zimě. Když se sejde dejme tomu 200 včelařů co mají o ukázku zájem, bude to už 400 plástů. Po vytočení je musíme zničit, pod veterinárním dohledem, do kontejneru a do spalovny. Každému je jasné proč. Uvidíte výkon systému, HMF se monitorovat nedá.

Nebo co by jste chtěli ? HMF ? V sezóně ? A u koho ? Komu věříte ? Výzkumáku ? Když jsem poprvé tvrdil, že radiální medomety nejsou zase až tak výhodné, ne každý mi věřil, objednal jsem se proto u pana Kamlera, že mu to ukážu pro srovnání, byl členem racionalizační komise, tak jsem měl iluzi, že bude mít zájem. Dva měsíce předem jsme se domluvili. Přijel jsem, ale bohužel k ukázce nedošlo, odmítl, nenašel si čas, to bylo v roce 2002. Jel jsem s prázdnou domů. A když tak vystoupil proti novému odvíčkování v Lysé, tak jsem mu opět nabídl, přijedu, ukážu, vyzkoušíme- odmítl, že on si své testy udělá, že si to mám prosadit mezi včelaře sám. To je pak těžké. Jak si udělá testy bez zařízení, to už neřekl.

Jaroslav Vodička

>Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou vzdálenost - cca 10m.
Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti. Děkuji Vlasta <
-----------------------------------------------------------
Před několika lety jsem stál před problémem přesunu včelstev cca o 30 m zdůvodu zachování dobrých sousedských vztahů. Po konzultaci s ing. Titěrou jsem včelstva přesunul o Vánočních svátcích kdy (tehdy) již cca 3 týdny nebyly včely venku. Po přesunu trvalo opět bezletné období do 20-tého ledna, kdy se teplota ve slunečném dnu náhle zvýšila a byly zcela bouřlivé prolety. Na místo, kde byly úly původně umístěny se houfně vracely včely, zde chvíli poletovaly a hledaly úly, poté počaly ubývat a po skončení letu na místě původních úlů se žádné včely nevyskytovaly, to znamená, že zde nezůstaly nikde vyvěšeny.
Jiná zkušenost: Po úmrtí včelaře zakoupil začínající včelař včelstva v letním období a přemístil je na vzdálenost cca 1 km. Včely se vrátily na původní místo, zde se vyvěsily na přilehlou kůlnu na stěnu a zde zůstali cca 14 dnů než se vytratily.
Závěr: - včelstva je možno přesunout i na krátkou vzdálenost několika desítek metrů,
- k přemístění včelstev na krátkou vzdálenost je vhodné podzimní, zimní nebo časné jarní období,
- v letním období je vhodné použít vzdálenější mezistanoviště,
- na místě původního umístění přesunutých včelstev nesmí zůstat nic, ani suchý rámek.

Po těchto zkušenostech již po několik let přesunuji k zimování v období měsíce října plemenáče (záložní včelstva)které mám roztroušeny po zahradě a které jsem jinak nezužitkoval. Plemenáče jsou v sestavě třech nástavků po pěti plástech. Čili záložní včelstvo má k dispozici 15 plástů. Je to takový menší nástavkový úlek. Tato záložní včelstva přesunuji za chladného počasí, navečer po skončení letu. Při nejbližším letovém dni je sice na původním místě poněkud rušno, ale včely se poslušně vracejí do svých úlků.
JK

>Ja používam hornú a dolnú latku širokú 21 mm, práve z dôvodov dokonalého zrezanie viečok. Navyše ja používam v debničke pre 10 plástov len 9, čo umožňuje včelám predĺžiť bunky 2mm na jednu a druhú stranu. A.T.<
------------------------------------------------------------
Nebýt toho, že používám šířku horní loučky pouhých 12 mm a spodní loučky 10 mm, již bych podobné zařízení na odvíčkování vyrobil. Při užití pily bych na plástu nenechal téměř žádné buňky. To, že část medu zůstane v seříznutývh víčkách nepovažuji za problém. Zde stačí vyrobit dvě klece a po skončení dne vytáčení vytočit i tato víčka v medometu, nebo je nechat pouze vykapat-jak je ctěná libost. Uvažuji o vložení plástu do pomocného rámu, který vedení pilového listu zabezpečí. Mám na to celou dlouhou zimu. I když ona ta zima zase tak dlouhá není :-))? Po vzoru př. Turčániho jsem letos vyrobil i cedidlo na med. Je to pro drobného včelaře pomocník k nezaplacení. V tuto dobu nádoba tohoto cedidla obsahuje 100 l kvasící medoviny, tudíž nezahálí ani po sezóně a nezabírá místo, prostě slouží.
JK

Počkal bych na trvalé ochlazení a teprve potom je přesunul (pokud ovšem něco takového jako je trvalé ochlazení vůbec nastane.)

Je úplne zbytočné čakať na zázrak, včely ani po zime nezabudnú na miesto, z ktorého vyletovali do zimy a jar sa ešte vracajú na predošlé miesto. Odpoviem Vám mojím posledným premiestňovaní 8-mich včelstiev.

Včelstvá som mal umiestnené na nevhodnom mieste a minulú zimu sa mi do jedného vlámal zlodej "požičal" si 2 plásty zo zásobami a teraz nechcem riskovať.

Včelstvá som premiestnil v čase, keď nemohli vyletovať (6 dní včely nelietali), 4 vč. o 10 a 4 vč. o 30 m. Dôležité je aby premiestnenie sa odohrávalo večerom a včely boli v úľoch a je jedno kedy to robím. Na pôvodnom mieste by nemalo nič ostať. Po 6 dňoch boli prelety a časť včiel, ktoré bola zalietané na predošlé miesto, sa pri preletoch vracala na pôvodné miesto, čo je myslím si prirodzené. Čo včelár nezbadá, včely na novom mieste pri prvom výlete z úľov, sa okamžite po výlete dokonale orientuje na nové miesto.

Preto, aj keď niektoré zaletia na pôvodné miesto, po krátkom čase využijú fotograficky zaznamenanú polohu a miesto úľov a poslušne sa vracajú na správneho úľa. Nie je to žiadne šarlatánstvo , ale prirodzené biologické sa chovania včiel. Už som to na tejto stránke písal a od včelárov som (ktorí poslúchli moju radu), mi osobne ďakovali. Jednoducho to funguje.

Uvažuji o něčem podobném jako má př. Turčáni. Používám ale hoffmanny a navíc ještě se zůženou spodní i horní loučkou.

Hoffmanov typický rámik pre sytéme zrezávania viečok buniek, je tak isto vhodný ako pri mojom. Ja používam hornú a dolnú latku širokú 21 mm, práve z dôvodov dokonalého zrezanie viečok. Navyše ja používam v debničke pre 10 plástov len 9, čo umožňuje včelám predĺžiť bunky 2mm na jednu a druhú stranu. Niektorí záujemci o výrobu odviečkovača ANTI mi vytýkali, že zrezanie buniek o 4mm na každej strane je zbytočné a tým aj med sa dostane do odviečkovancov. Práve naopak zrýchľuje prácu a rez je dokonalý, zrýchľuje prácu, získame viac vosku a o med neprídeme, pretiože odtečenie medu prebieha aj po skončení odviečkovania, čím získame čistý med. Obsah záchytnej nádoby pod sieťou (tá môže byť aj uhelonová s väčším priemerom očiek, ja ju mám antikoróvú) je 80-100 kg. Ja mám dno kontaminačnej nádoby šikmé - na 100 cm 2 cm, ale ani vodorovné nie je zlé, pretože úpo skončení vytáčania dve nožičky stačí podložiť. Výpustný ventil uloženého medu by mal byť cólový, ako je na medomete.

Ešte dodám, že nadstavba na trojbodové uchytenie rámika je výborná, lebo uvoľňuje ruky. Nakoniec v mieste osadenia nadstavby môžem vložiť hrot, na ktorý položím rámik kratšou stranou, rukou ho pridŕžam v hornej časti a pravou odviečkujem, otáčanie v predĺženej osy je praktické, oveľa ideálnejšie ako pri plošnou uložení plásta.

Já bych po tak krátkém ochlazení včelstva nepřesunoval. Vracely se mi po asi 6 týdnech bezletného počasí (ale čas jen odhaduji). Počkal bych na trvalé ochlazení a teprve potom je přesunul (pokud ovšem něco takového jako je trvalé ochlazení vůbec nastane.) Na 10 m by šly přesunout postupně po metru.

Tak už je to tady:: Komplet vytáčecí linka na med od firmy BAZE alfa s.r.o.249 900,-kč s DPH.

tak jsem obdržel e-mail z té firmy a cena pouze odvíčkovače činí 84.490 Kč(s DPH)Ještě se doptávám kolik by stála celá vytáčecí linka ?? :-)

>děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju. Olda<
----------------------------------------------------------
Máte pravdu Oldo. Ženská musí být zaměstnaná. Jak by zjistila, že to chlap pilkou zvládne bez ní, hned má roupy :-)).

Uvažuji o něčem podobném jako má př. Turčáni. Používám ale hoffmanny a navíc ještě se zůženou spodní i horní loučkou.
Pro rámky se stejnou šířkou louček je však "Turčániho pilka", pro malovčelaře ideální a též cenově dostupné řešení.
JK

Zdravim vespolek,

kdyz se chytnu toho, co rekl p. Pazderka, tak jedine co me napada pouzit misto toho prehrateho medu, by byl samotny tekouci vosk, ale to uz mozna i p. Vodicka zkousel bezuspesne. Za pokus by to stalo.

P.

Stonjek:
....Letos jsem poprvé vyzkoušel odvíčkování na hrotu a to je úplně o něčem jiném....
---
Ale ten asi není s manželkou a dvojitou vidličkou.
Nůž?
Díky.

Karel

Cenu si nepamatuji, řekl bych tak 400 000. Brilantní řemeslné zpracování. Součástí je paraelně radiální medomet s poloautomatickým plněním. V podstatě si dost lidí neuvědomuje, že musím li strčit ručně plást do odvíčkovače, pak ho vyndat, zandat do medometu a z něj pak růčo vyprazdňovat,tak je mi odvíčkovač na 2 věci. V podstatě ho nahradí dobrá stolice a vidlička. Letos jsem poprvé vyzkoušel odvíčkování na hrotu a to je úplně o něčem jiném.Také si plno lidí neuvědomuje, že potřebuji další stroj na separaci víček od medu a samozřejmě s příslušenstvím. Takže kravál, zabrání podlahové plochy v medárně apod. Myslím, že pro včelaře do 100 včelstev to je pouze drahá hračka. Je to jako kdybych si kvůli mléku do kávy pořizoval kravín. Zdraví R. Stonjek

Fumiguji úspěšně podmetem, ale mám dost vysoké podmety. Je potřeba pro začínající zdůraznit, že léčivo se aplikuje v podstatě odparem díky teplu vznikajícímu při doutnání pásku, tedy je nutné zachovat svislou polohu a kapky léčiva dávat k hornímu konci, aby se stihly odpařit, jinak shoří bez efektu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: knopf <knopf/=/volny.cz>
> Předmět: fumigovat v podmetu
> Datum: 21.10.2009 22:20:06
> ----------------------------------------
> Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek
> svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední
> plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
> Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z
> podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram
>
>
>

Jen tak pro zajímavost, kolik chtěli za tu českou linku a jak funguje?
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odv??kovac? stroj
> Datum: 22.10.2009 07:07:44
> ----------------------------------------
> Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké
> tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal
> na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem
> se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny. Jako
> každý odvíčkovač je určen hlavně velkým včelařům. Je tam uzavřený oběh asi
> 30 kg medu a ten se dá zužitkovat jinak. Ale vmíchám li ho do několika tun
> medu??? nebo stejně potřebuji nějaký podřadný do těsta atd atd. Mě
> neoslovila šílená cena a pak to, že to pouze nahrazuje vidličku, jinak
> manipulace je stále ruční, o poloaut. provozu si mohu nechat zdát. Rovněž
> se mi zdá, že v rychlosti zatím nic moc. Jinak tamtéž byla představena nová
> linka českého výrobce a to je o něčem jiném, ceny ovšem brutální. Takže
> těžké rozhodování. Naštěstí já zatím nemusím. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

úplně bez obav a bez problémů je můžeš přesunout
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlasta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?em?st?n? v?elstev
> Datum: 22.10.2009 09:22:11
> ----------------------------------------
> Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou
> vzdálenost - cca 10m.
> Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim
> včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém
> roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti.
> Děkuji Vlasta
>
>
>

Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou vzdálenost - cca 10m.
Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti.
Děkuji Vlasta

Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu a
spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí. Nevím
proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
jednoduché a velmi dostupné. Dokonce konstrukční řešení může mít několik
typů externích zdrojů tepla a mít takový stroj pro pracovníka a včelaře v
jedné osobě, někde v terénu může celou medárnu zmobilnit a vozit domů jen
med. Nevím proč ztrácí pan Vodička svůj čas takovou amatérskou slátaninou.

_gp_

2009/10/22 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké
> tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním.
>

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ještě jsi zapomněl .Nebo to nevíš? Mor se léčí u sousedů při prvních příznacích přesypáním na mezistěny a všechno dílo včetně plodu ve všech stádiích se zničí. Hlavně nejde čekat na zdlouhavého šimla úředníků a veteriny. PÁLENÍM CELÝCH STANOVIŠŤ SE NEVRATNĚ ZBAVUJEME ODOLNÉHO GENETICKÉHO MATERIÁLU.ne každé včelstvo podléhá tlaku patogenu stejně rychle a proto je hloupost ty odolnější ničit TO NÁS PAK MUSÍ NUTNĚ PŘIVÉST K ANTIBIOTIKŮM.Mor nejvíce přežívá ve starém včelím díle a ne v úlu ROZNÁŠÍ HO PO ÚLU KRMIČKYa včely které čistí Buˇky A TY SE PRAMÁLO POHYBUJÍ PO STĚNÁCH ÚLU
----------------------

Toto já vím, ale dělají to v Německu. V zemi strochu jinou kulturou. Tam třeba verterina nevydává příkazy jak léčit VD ale jen doporučení. Zakazuje třeba některá léčiva, kde je podezření na zdravotní závadnost. Jinak je to civilizovaná země kde je včelaři doporučováno a on se přesto tím doporučením řídí, protože mu to doporučuje kvalifikovaný odborník. A včelař je dostatečně kvlifikován aby to dělal a většinou dělá. Jinak nemá včely.

A proto jsem napsal toto:
> I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.

A pokud budeš někdy mezi včelaři a znát jejich znalosti o moru a dalších, tak prostě začneš veterinu chápat.
A když si poslechneš nějakou přednášku učitele včelařství co o tom vykládá - tedy někoho kdo by měl o třídu převyšovat publikum, tak to pochopíš dokonale.

A když se trochu zorientuješ v ČSV tak pochopíš, že je zřejmě v duchu stanov ČSV /Tak musí přednášet přednášející v ČSV za peníze daňových polatníků z EU/ takto přednášet.

Za tímhle bohužel nejsou globalisti ale někteří Češi, kterým situace vyhovuje. A zdá se že i finančně - prodané oddělky, a další finanční toky.

Co třeba přesměrovat peníza za všetření zimních vzorků na VD
/tedy nic neříkající informaci o tom kolik včelařů včelaří ve víceprostorovém úlu a kolik jich nevymetá podložky oproti těm co si vyrábí vzory bez VD/ na vyšetření třeba desetiprocent stanovišť každou zimu na spory MVP?

Já diskutoval o tom, že za tím nejsou nějací Globalisti, ale nějací konkrétní Češi co jsou mezi námi.
Takže dobře nám tak. Máme co si zasloužíme:-))

Karel

Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny. Jako každý odvíčkovač je určen hlavně velkým včelařům. Je tam uzavřený oběh asi 30 kg medu a ten se dá zužitkovat jinak. Ale vmíchám li ho do několika tun medu??? nebo stejně potřebuji nějaký podřadný do těsta atd atd. Mě neoslovila šílená cena a pak to, že to pouze nahrazuje vidličku, jinak manipulace je stále ruční, o poloaut. provozu si mohu nechat zdát. Rovněž se mi zdá, že v rychlosti zatím nic moc. Jinak tamtéž byla představena nová linka českého výrobce a to je o něčem jiném, ceny ovšem brutální. Takže těžké rozhodování. Naštěstí já zatím nemusím. Zdraví R. Stonjek

děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju.

Lenže mne od doby keď som začal používať odviečkovač, manželka pripravuje obed. Ja si vystačím sám. Odviečkovať jeden plást mi trvá 25 sekúnd (do toho je započítané vyzdvihnutie plástu, upevnenie, odviečkovanie. vloženie do medometu, vytočenie a vrátenie do prepravky) a v tom je jeho prednosť, ďalšia jeho výhoda, je vždy pripravený poslúžiť včelárovi aj bez elektriky.

Ještě jsi zapomněl .Nebo to nevíš? Mor se léčí u sousedů při prvních příznacích přesypáním na mezistěny a všechno dílo včetně plodu ve všech stádiích se zničí. Hlavně nejde čekat na zdlouhavého šimla úředníků a veteriny. PÁLENÍM CELÝCH STANOVIŠŤ SE NEVRATNĚ ZBAVUJEME ODOLNÉHO GENETICKÉHO MATERIÁLU.ne každé včelstvo podléhá tlaku patogenu stejně rychle a proto je hloupost ty odolnější ničit TO NÁS PAK MUSÍ NUTNĚ PŘIVÉST K ANTIBIOTIKŮM.Mor nejvíce přežívá ve starém včelím díle a ne v úlu ROZNÁŠÍ HO PO ÚLU KRMIČKYa včely které čistí Buˇky A TY SE PRAMÁLO POHYBUJÍ PO STĚNÁCH ÚLU
.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mala nektarodarnost u hybridnich osiv v poslednich dvou sezonach
> Datum: 21.10.2009 19:27:49
> ----------------------------------------
> Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a
> malého úlového brouka.
> --------------
> No nevím jak po světě, ale tady v Čechách to budou asi včelaři.
>
> Ve většině případů co jsem slyšel, když se dohledal zdroj nákazy, tak to
> byl český úl. Mnohdy tak starý, že pamatoval jen Včelu a žádné dovozy.
>
> Buď toho o moru vím hrozně málo, ale nedovedu si představit nákazu morem z
> nbějaké vyhozené sklenice, pokud by byla od medu z oblastí kde se léčí
> antibiotiky a neléčí sirkou jako u nás.
>
> Těžko se dá kritizovat zároveň léčení sirkou a obchod s medem co obsahuje
> spory moru. Jakmile se budou včely léčit a nelikvidovat, tak budeme vytáčet
> med se sporama (a s antibiotiky). Já o to nestojím.
>
> I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v
> prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.
>
> Karel
>
>
>

děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=fumigace++podmet&go=Vyhledat

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195&mode=&order=0&thold=0

Klinite na nik.

Nič jednoduchšieho na dokonalé a rýchle odviečkovanie medových plástov nenájdete. Ak si to vyrobíte sami, bude to aj lacné. Ja som to dokázal navrhnúť a sám vyrobiť s malou pomocou zvárača a pritom nie som odborník "do železa". Odviečkovač používam už 18 rokov a stále je to vynikajúca pomôcka.

mám nástavkové úly a fumiguji jedině z podmetu.Moje paní nakape,já zapálím a na "60" hřebík a strčí kam dostanu.Přeci teplý kouř stoupá vzhůru......ahojda m.

Názor je k ničemu. Rozhodující je odborný výsledek hodnot z analýz.
Vypovídající jsou hodnoty HMF + enzymatická činnost a její hodnoty v odstupu
času. HMF narůstá ihned po degeneraci příměsí a enzymů probíhající při varu.
Ten může být startérem k rychlejšímu vrstvení (degeneraci) konečného medu.
Je to vlastně stejné, jako bych vykupoval kvalitou pekařský med a s tím
odvíčkovával kvalitní surovinu. Dochází k mísení ať v malé koncentraci, ale
dochází k mísení kvalitního a nekvalitního medu. Navíc je toto opravdu
provedení jen pro malý chov, protože právě medomed je nejpomalejší jednotkou
při dokonalém odstřeďování. A ne odvíčkování. A to zase nahrává vyššímu
porušení medu stálým varem.

_gp_



2009/10/21 Olda <e-mail/=/nezadan>

> Také se bojím těchto vysokých teplot,.......dávám odkaz pro posouzení
> ostatních a o jejich názor.
> http://www.apidomia.cz/index.php?p=new_way
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || | |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram

Také se bojím těchto vysokých teplot,.......dávám odkaz pro posouzení ostatních a o jejich názor.
http://www.apidomia.cz/index.php?p=new_way

Skvělý nápad ale příšerné řešení. Měl jsem pana Vodičku za seriózního
výrobce, protože seriózní výrobce se neopírá o nic jiného, než vlastní
výsledky při nárustu HMF a volbě typu technického řešení právě kvůli této
důležité otázce. Myslím, že peníze za patentové poplatky jsou zbytečně
vyhozeny. Medem když rozpouštím víčko plástu nesmí mít uzavřený koloběh.
Proč? Víčka obsahují obrovské množství pylu, pyl obsahuje různé kyseliny,
které ve spojení s cukry a časem po který je med ohříván na 90°C zapříčiní
ne hodinové limity ale už minutové násobky hodnot HMF. Je to dost dobrý
nápad, ale špatné řešení.

_gp_

2009/10/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> V Lysé, př. Vodička předváděl odvíčkování horkým medem a určitě začne s
> výrobou. Je to velmi chytré a naprosto originální nápad. Navíc by se to v
> pohodě dalo sfouknout na koleně za pár korun. Já jsem zatím v odvíčkování
> nic tak zázračného neviděl, kromě svého automatického bezporuchového
> zařízení vyznačujícího se malou spotřebou. Je to moje žena vyzbrojená novou
> odv. vanou a širokou 2 x lomenou vidličkou, kterou to teď nějak podezřele
> začalo bavit.Zřejmě začíná konec mého poflakování a zašívání v medárně.
> Zdraví R. Stonjek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

děkuji za další přístroj,je to velmi zajimavé.Ted jsem to shlédl na jeho stránkách,vypadá to lákavě!!Ale akorát jsem nikde neviděl cenu.......napíšu dotaz a uvidíme.....děkuji

V Lysé, př. Vodička předváděl odvíčkování horkým medem a určitě začne s výrobou. Je to velmi chytré a naprosto originální nápad. Navíc by se to v pohodě dalo sfouknout na koleně za pár korun. Já jsem zatím v odvíčkování nic tak zázračného neviděl, kromě svého automatického bezporuchového zařízení vyznačujícího se malou spotřebou. Je to moje žena vyzbrojená novou odv. vanou a širokou 2 x lomenou vidličkou, kterou to teď nějak podezřele začalo bavit.Zřejmě začíná konec mého poflakování a zašívání v medárně. Zdraví R. Stonjek

Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a malého úlového brouka.
--------------
No nevím jak po světě, ale tady v Čechách to budou asi včelaři.

Ve většině případů co jsem slyšel, když se dohledal zdroj nákazy, tak to byl český úl. Mnohdy tak starý, že pamatoval jen Včelu a žádné dovozy.

Buď toho o moru vím hrozně málo, ale nedovedu si představit nákazu morem z nbějaké vyhozené sklenice, pokud by byla od medu z oblastí kde se léčí antibiotiky a neléčí sirkou jako u nás.

Těžko se dá kritizovat zároveň léčení sirkou a obchod s medem co obsahuje spory moru. Jakmile se budou včely léčit a nelikvidovat, tak budeme vytáčet med se sporama (a s antibiotiky). Já o to nestojím.

I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.

Karel

Dobrý večer,mám trošku jiný dotaz do této konference.Scháníme s dědou odvíčkovací zařízení a zatím jsme našli jenom jednu firmu BAZE alfa s.r.o.Tak jsem se chtěl zeptat jestli někdo nemá nějaké další výrobce..... a hlavně dobré zkušenosti s nějakým výrobkem.Máme totiž r.m.39x24 klasiku.A jestli je zapotřebí přejít na hofmany atd......dějuji Olda

Dovolil bych si zapřemýšlet trochu nahlas ohledně krádeží včelstev, o kterých je možno se občas někde dočíst.....Chápu, že se dnes v této republice krade prostě všechno, co není přivázaný kotevním lanem. Auta, kola, láhve rumu v Lídlu, balónky na pouti.....všechno. Ale včelstva? Tak trochu si kladu otázku, kdo by kradl včelstva a za jakým účelem. Považte, neumím si představit včelaře, ať už malo nebo velkovčelaře, který sebere auto a pojede "někomu" ukrást včelstva, aby si je dal někde na zahradu, na louku, do lesa.....kamkoliv.....pominu-li morální stránku, tak výsledný poměr rizika že se na to přijde a toho, co "dobrého" ta krádež zloději přinese, hraje suma sumárum celkem dosti proti nápadu ukrást včelstva.....Další příklad: Žeby třeba sociálně slabšího jedince, ať už jakékoliv národnosti, napadlo krást včelstva? Co by s nima dělal? Úl už od pohledu váží fůru kilo a ukrást ho tedy nebude sranda a co s ním? Prodat ho? Komu? Maximálně vybrat med....Další příklad: Organizovaná banda, která ukradne cokoliv, ale asi jedině na objednávku....ale zase, kdo si objedná krádež včelstev a pak si je postaví na zahradu, louku atd a bude se špinavým svědomím včelařit v ukradených úlech? Jedině snad individuum s IQ pod 80, bez morálních zábran, ale jsem přesvěčen, že takoví lidé na druhou stranu zase nevčelaří, nýbrž se věnují jiným výnosným činnostem, jako je třeba hraní automatů atd, no prostě trochu jiná sociální skupina.....
Zato si umím představit, že existují i jiné faktory, které nejsou na první pohled vidět, nepíše se o nich, nemluví se o nich, jako jsou třeba: Špatné sousedské vztahy, nebo také špatné vztahy se sousedním včelařem, v této souvislosti mne napadají slova jako nemoci včelstev, pomsta, netolerance a podobně. No. Omlouvám se za trošku delší fejeton na toto téma, k zamyšlení určitě dobré. Ať se daří a přeji všem, aby se nic takového nikomu nedělo, Libor.

Je pravda, že zemědělci pláčou, že není vláhy, ale také je pravda, že před cca 2-3 let zpátky tak též zemědělci v okolí Olomouce a Kroměříže tak plakali nad suchými poli v Televizních Novinách až to nebylo pěkné a přitom včelaři točili klikama u svých medometů již v třetí dekádě měsíce dubna a nevěděli co s medem - někteří “dobří“ včelaři vytáčeli ve zmíněných oblastech řepkový med i třikrát. Takže kde je pravda???????

Ještě malá připomínka k mému předcházejícímu příspěvku. Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a malého úlového brouka. Naše neschopná veterina není schopna zachytit kontaminované dodávky a táž veterina “léčí“ mor včelího plodu sirkama. Globalisté si mnou pacinky nad tím jak jím roztou konta, veterina krčí rameny a chudák český včelař pláče nad plameny.

Policie v tomto případě těžko pomůže. Úly se špatně hledají. Skončí někde v lese nebo na zahradě. Sousedům to nápadné není, že se někde objevili nové úly. Ani si toho nevšimnou. Při žádosti o spolupátrání mezi jednotlivými útvary policie se taky policajti nikam nedostanou. Většina policajtů podle popisu úl nepozná. Když někdo ukradne auto, tak ho někdo může kontrolovat na silnici, úly asi těžko. Cesta by byla spolupráce ZO v okolí a hlavně důvěrníků, kteří by měli znát okolí a taky v rámci podzimního ošetření navštívit stanoviště ve svém okolí. Možná by pomohlo zveřejnit fotky ztracených úlů s popisem na včelařské stránky na netu nebo do včelařství.

Samozřejmě na tiskárně se nic nerozmaže/ většinou/. Už se mi stalo při manipulaci v polepenýma sklenicema, že jsem rozmazal nalepenou etiketu na sklenici. Měl jsem trochu vlhké ruce a už to bylo. Z laserové tiskárny je barva samozřejmě odolnější.

Když do vyhledávače napíšete Včelí matka praděd tak se vám hned na prvním místě objeví http://www.vcelimed.cz/sezona/matkyceny.asp

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> Datum: 21.10.2009 12:04:58
> ----------------------------------------
> Dobrý den,pane Menšíku!
> Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
> kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
> Děkuji!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> Datum: 11.8.2009 - 9:00:39
>
> > V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > > ----------------------------------------
> > > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > > to nevadí ale potřeboval bych
> > > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > > tu začíná kolikrát
> > > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > > to tak tvrdí sousedi
> > > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > > třeba v rozkvětu stromů.
> > > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

To je ode zdi ke zdi. Před pár lety se tady diskutovalo mezi zastánci izolovaných úlů se stěnami s 5 - 10 centimetry polystyrenu a mezi zastánci neuteplovaných úlů se stěnami s 2 centimetry dřeva. Dnes se tady diskutuje, jestli včely tepelně chránit aspoň těmi dvěmi centimetry dřeva nebo kompletně všechno teplo, co unikne z včelího chumáče, pouštět otevřenými očky ven. Fakt je, že včely víceméně uspokojivě přezimují ve všech verzích úlů kromě extrémů v řešení úlů a současně extrému v počasí.
Co se týká starých úlů, jsou poplatné tehdejší době, kdy kvalitní nenásakavá izolace byla velmi vzácná. Úly se tedy uteplovaly vším možným, co bylo k dispozici. A k dispozici byly takové materiály, jako seno, sláma, hobliny a podobně. Původně asi konstruktéři těchto úlů plánovali odvětrávání takové izolace, časem, jak si ty úly včelaři kopírovali jeden od druhého, bylo zřejmě odvětrávání izolace vypuštěno. Potom záleželo na včelaři. Včelař lajdák nechal vnější stěny těch úlů popraskat a vzniklými štěrbinami byla tato nasákavá izolace odvětrávána a včely zimovaly dobře. "Pořádný" včelař úl stále natíral a vzniklé praskliny zatmeloval, tím se vnější stěna úlu stala pro vlhkost neprostupná. Vlhkost se potom během zimy a předjaří hromadila až jako led v uteplení a potom během jara vycházela zpátky do úlu a byla odstraňována až včelami.

Pikantnost mor. universálů spočívala ve špatném zimování a ve snaze zadržovat teplo v úlu o což se stále někteří snaží Tento úl vyl konstruován na velmi intenzivní větrání Na zimu se otočilo zadní víko sítkem do chodbičky česna a to samo se u chodbičky krmítka Jen bylo nutné pokud se nezimovalo na celé ploše prostor za okénkem odizolovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 10:38:16
> ----------------------------------------
> Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína.
> Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou
> stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti
> je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy
> nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné
> podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které
> pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich
> uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny
> května.....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: folie pod strůpkem
> > Datum: 21.10.2009 09:53:10
> > ----------------------------------------
> > Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve
> spodních
> > nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy
> na
> > jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> > teoretiků- prospěšný.
> > Pepa
> >
> > Vážení pánové,
> > jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> > sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka
> nad
> > ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč
> z
> > úlu? Budu zimovat poprvé.
> > Děkuji Hanka
> >
> >
> >
>
>
>

http://www.vcelimed.cz/sezona/matkychar.asp

Dobrý den,pane Menšíku!
Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
Děkuji!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
Datum: 11.8.2009 - 9:00:39

> V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > ----------------------------------------
> > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > to nevadí ale potřeboval bych
> > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > tu začíná kolikrát
> > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > to tak tvrdí sousedi
> > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > třeba v rozkvětu stromů.
> > >
> >
> >

Je ale fakt, že se svými malými počty včelstev bych nezaznamenal, kdyby celková produkce sladiny z kvetoucí řepky klesla z dříve uváděných 800 - 1200 kg sladiny z hektaru na třeba 200 kg z hektaru.

Povolených řepkových odrůd je u nás tuším několik desítek. V první řadě bude třeba diskutovat o konkrétní odrůdě. Je možné, že odrůdy řepky budou rozlišeny pro použití na dobrých půdách v nížinách a pro použití na horších půdách v podhůří, protože pro mně v podhůří Beskyd se snůška ze řepky v posledních letech nijak nemění. Ať je řepka hned vedle na stanovišti v lese nebo dva kilometry daleko od stanoviště na zahradě, zaznamenávám z ní přínos. Co se týká letoška, řepka kvetla na většině území ČR za sucha a velkého horka, takže sladina v květech zasýchala a řepka nemusela produkovat med z tohoto důvodu. Zemědělci i sadaři v novinách tehdy na jaře řvali, že všechno bylo spáleno horkem a oni nebudou mít výnosy.

Řepka budiž, letos na aní nebylo počasí,
ale měl jsem stanoviště kde bylo hned vedle 50ha svazenky. Počasí bylo optimální, vláha, větru moc ne.
Doufal jsem, že alespoň tady se letos zahojím.
Bída. A nejvíc mě udivilo, že oproti předchozím letům tam bylo minimum modrého pylu.

Pamatuji na první zkušenost se svazenkou před cca 5lety - včely za ní létaly 7km, několik modrých plástů v každém velstvu. Tenkrát to bylo zelené hnojení, a v polovině července ji zaoraly. ALe byl z toho přínos jako hrom. Teď to kvete na semeno celý měsíc a nic.

Holt mají šlechtitelé náskok. Pořád se pláče jaká je bída o včely a že bez včel nebude co jíst, tak se pustili do šlechtěné odrůd co nepotřebují opylení :-((

Kare

Včely dokáží zhruba stejně dobře přezimovat ( i na konci léta zpracovat zásoby) v úplně utěsněném úlu jen s jedním otevřeným očkem o průměru 3 centimetry stejně tak jako v úlu se sítem ve dnu a s naplno otevřeným česnem a všemi očky v nástavcích. Jestli dávat nebo nedávat fólii pod vlhkostí propustným strůpkem pak záleží na tom, jak moc při zvoleném druhu zimování vlhnou a plesniví rámky a jak moc to včelaři vadí.
Obecně jsou potom dva směry zimování. První nechává společně se sítem ve dnu otevřená všechna očka, potom se tepelně izolační schopnosti úlu vůbec neuplatní a včely zimují v podstaě na venkovní teplotě a dostávají potom zabrat za větších mrazů. Vlhkost pak není třeba řešit. Druhý nechává očka zavřená, větrání je řešeno profukováním dole přes odkryté síto a česno ve dnu, které vedle větrání řeší základní odvod vlhkosti. Zbytek úlu nad dnem je proti profukování uzavřený, takže se uplatní izolační schopnost úlu, která je i při jen 2 cm silných dřevěných stěnách poměrně velká. Tam se potom může uplatnit dodatečný odvod vlhkosti utepleným, ale pro vlhkost prostupným víkem. V takovém úlu včely svým odpadním teplem vnitřek úlu částečně vyhřívají a tak zimování za mrazů je pro včely méně náročné. Zase za oblevy je větší pravděpodobnost předčasného rozplodování včel, což včelám taky dává zabrat to je ale stejně mnohem více než teplotou dané jinými vnitřními zákonitostmi včelstva a objevuje se i při zimování při úplně otevřených očkách.

Dne Wednesday 21 of October 2009 10:16:50 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva
> včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem
> na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4
> včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už
> jsem zoufalej,nevím co mám dělat

dd,

existuje zarizeni, ktere obsahuje soucasne gps a gsm telefon,
po odeslani SMS zasle sve GPS souradnice. Je to urceno na sledovani aut,
ale muze to sledovat cokoliv. Pak zjistite, kde se Vas ul nachazi.


Honza

Také řeším otázku, zda folii na zimu ponechat. Pokusně jsem do ní po krajích udělal pár dírek. Vloni jsem zimoval jeden červencový oddělek a v jednom nástavku, nahoře igelit. A spodní rohy dna vlhly hodně, jak začaly v lednu plodovat. Takže letos tento pokus. Používám Břínkovy palubkové úly, zimuji ve dvou VN, nahoře víko sololitové s uvnitř vloženým polystyrenem, na boku víka dva větrací otvory. Na něm leží širší venkovní dřevěné víko s Ipou, mezi oběma víky vzduchová bublina. Navíc tyhle úly mají dno s dvířky zezadu, v nich je i otvor se špuntem pro fumigaci. Ten špunt se dá občas vyndat a větrat i spodem. Tak by to mohlo fungovat, co myslíte? Klidný den. J. Matl

Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína. Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny května.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 09:53:10
> ----------------------------------------
> Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních
> nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na
> jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> teoretiků- prospěšný.
> Pepa
>
> Vážení pánové,
> jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad
> ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z
> úlu? Budu zimovat poprvé.
> Děkuji Hanka
>
>
>

Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4 včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už jsem zoufalej,nevím co mám dělat

Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých teoretiků- prospěšný.
Pepa

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Mám sejný poznatek, jako přítel Futera a další. Určitě je to více než 5 let. Můžu to říct takto: léta jsem neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem. Nevím jaký druh řepky se u nás pěstuje - nějak se to tají, kalí se voda a dost lidí mne má za hlupáka a výmyslo. Letos jsem měl řepku jen pár metrů od včelína (asi 6m ). V porostu nebyla žádná včela, ty však paběrkovaly na dokvétajících hrušních. Přestože nejsem botanik, tak jsem zjistil při bližším zkoumání květu, že nektarie jsou úplně suché i po ránu a teplejší noci, prašníky tvrdé, vůbec neuvolňovaly pyl a šly velmi těžko rozemnout mezi prsty. Jsem ale rád, že už mám tolik let, kolik mám a že se nedožiji případných neblahých následků, které nám připravují naši vědátoři, kteří jsou placeni z našich peněz a nustále pláčou, že mají malé platy a úplné minimum na výzum a nenasytní globalizátoři svými geneticky upravenými plodinami a jejich převážením mezi kontinenty!