Včelařská konference

Vede tam polní a lesní asfaltová cesta až ke včelínu a sníh tehdy nebyl, dalo se tam v pohodě dojet jakýmkoliv autem. Ale oni tehdy dlouho šachovali s levným elektrickým kompresorem, že to udělají nadvakrát, jednou tam, kde je v dosahu prodlužovačky elektřina a potom tam bez elektřiny motorovým kompresorem, nakonec stejně přijeli s motorovým kompresorem a včely doma u baráku udělai s ním, na ty v lese už nějak nedošlo. Taky jsem se domluvil s důvěrníkem, dostal od něho nakapané knoty a při teplotě pod nulou tam nacpal aspoň knoty. Nevím, absolutně jejich chování nerozumím, snad kromě varianty úplného zhloupnutí těchto dobrovolných funkcionářů ZO. Fakt je ale, že když 10 lidí řekne, že něco je bílé, já se tam podívám a vidím, že je to černé, tak řeknu, že je to černé. Možná taky se jim nelíbilo, že jsem se dlouhodobě držel zásad pro přihlašování dotací a slabé oddělky jsem na dotace nepřihlašoval, tím pádem oni na ně nemohli strhávat peníze z dotace a léčili je v podstatě zadarmo. A měl jsem těch oddělků dost, protože jsem jednu dobu praktikoval ke každému včelstvu připojování jednoho oddělku a to až po léčení na konci prosince. Ale nikdy mně to z očí do očí neřekli. Nebo možná proto, že jsem trval a trvám na tom, že podle směrnice ČSV se žádosti o dotace odevzdávají do 15 září včetně a ne nějak do 10 srpna, jak se snažili řadové včelaře přesvědčit oni a zrovna tehdy jsem se kvůli tomu nedohodl přímo s předsedou ZO.