Včelařská konference

Karle, máte pravdu. Trochu obloukem jsme se tak, myslím, dostali zase k těm spolkům. Ostrůvky spřízněných duší bych je nazval. Vím, nejvyšší Klimatolog je nemá moc rád, ale ony jsou nebo mohou, či snad by měly být solí téhle země. Právě tím normálním vztahem vzájemnosti, který jakoby jinak vyšel už z módy. Spousta včelařských spolků žije desítky let, některé dokonce už uvažují, jak připomenou sté výročí trvání, jsou takové, které dokonce už tuhle metu mají za sebou. V tom je přece obrovská síla a naděje! Je dobré, že vytrvaly a doufejme, že vydrží i dál. Při vší úctě k individualismu, osobní zodpovědnosti i, řekněme, principům trhu a podobným věcem. Je to kotlík, v němž se vaří polévka, která posílí ty, kdož zrovna stonají. Tedy aspoň snad ...:-). Spojené nádoby ...
Klidný den. Jiří