78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38476)
ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače. Není taky chomáč jak chomáč v závislosti na teplotě jsou v něm včely různě složeny aby udržely správnou teplotu a potřebnou obměnu vzduchu.To je známo opravdu hodně dlouho. metoda nemusela být nijak modifikována protože byla odzkoušena v několika typech úlů ne jen v těh s chodbičkou U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 03.11.2009 19:59:01 > ---------------------------------------- > Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu > i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost > uzavřeného plodu téměř nulová > ----------------------- > Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a > prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku > léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na > listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té > doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů. > A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na > varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal > někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-)) > > A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i > sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za > socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak > nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla. > > Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na > podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy > nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná. > > Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je > to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) / > Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným > úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař > měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou. > > Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak > s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami. > > Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy > stejně v chomáči. > > A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko > a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči. > A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to > jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat. > > Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové > neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců. > V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely > chovají trochu jinak než v nástavkovém úle. > > Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro > nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována - > tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38481
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace-fumigácia (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475)
Pre Petra.
Môj technologický postup v boji proti Vd za pomoci fumigácie s amitrazom, nie je náhodný pochod, ale dobre odskúšaný postup, ktorý už 9 rokov praktizujem. Teploty v mesiaci november -listopad so svojimi dennými teplotami, nedovoľuje včelstvám plodovať a posledný plod je už vyliahnutý a to je veľmi dôležité. Samozrejme, že včelstvá pri teplote pod 10˚C sú viacmenej uložené do zimného chumáču-hrozna, ale ako som už viackrát zdôraznil, fumigant doňho prenikne tak isto ako vzduch, aj keď je zdanlive jeho zomknutosť prekážkou. Je pravdou, že teploty pri fumigácii včelstiev, ani raz neboli pod nulou, ale od 2 do 7˚C. Priemerný odpad už viac rokov na jedno včelstvo (celkovo 75) nepresiahol ani raz 100 ks) a odpad pri troch fumigáciách zaznamenávam spoľahlivo. V nasledujúcich dňoch budem fumigovať posledný krát bez ohľadu, aká bude denná teplota a dielčie výsledky spolu s celkovým uvediem na stránku.
V ZO máme aerosolovací prístroj máme, no ešte som ho nepoužil, dobre pripravené úľové zostavy dovolia fumigáciu previesť rýchlo a dokonale.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38480
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07 (38432) (38471) (38472) (38477)
MČ:
A jak se dávkuje léčivo? Stejná dávka do všech?
-------
Zatím jsme jely na jistotu a dávkovali to tak, že lahvička se dala do takového množství medicinálního oleje, že to dalo na asi padesát zmáčknutí. Tedy valstně klasické dávkování.
Ale jestli jsem pochopil to slovenské, tak tam lahvička je na 100 zmáčknutí. Tedy poloviční.
Ten kouř je tedy síla a asi se vetře skoro všude.
Včely byly v chomáčích a až se pohne trochu práce, tak to dám na web.
Dávkování v návodu pro varidol 2 a 4 kapky je asi nastavené na jistotu a tak to mají asi na Slovesnku už vyzkoušené.
No pokud to bude fungovat u mě, tak bych měl poloviční úsporu amitrázu, protže jsem zatím dával většinou 4 kapky.
No uvidím až se to vyhodnotí. Za rok v létě.:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38479
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 3. 11. 2009
Re: Sjezd, zmena stanov, med z Ukrajiny plujici Oborou atp. (38469) (38474)
FP:
Nevím jestli navrhovatel byl někdy funkcionářem svazu.
-------
No nevím, jestli dobře chápu kdo to předkládá, ale to jsou nejvyšší funkcionáři svazu.
Jako signatář I2J jsem byl při čtení rád, že myšlenky I2J nezapadly. A i ty co se nepodařilo realizovat jsou opět na programu.
Když vidím svazové sklenice, hřeje mi to u srdce, jak se myšlenka I2J prosadila. Krajské výbory jen napůl, půllitrové sklenice - ty už vůbec. Ale věřím, že to nezapadne. .-)
Takže bohatou předsjezdovou diskuzi přeji.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38478
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475)
Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová
-----------------------
Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))
A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.
Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.
Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.
Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.
Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy stejně v chomáči.
A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.
Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.
Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována - tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38476
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (94.125.216.34) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458)
Pane Turčáni,uvádíte,že fumigaci amitrazem provádíte i za nízkých teplot.Proč se v metodických pokynech stále opakovaně a striktně uvádí teplota minimálně deset nad nulou?Určitá logika v těch vašich argumentech,které uvádíte by mohla být.Jste opravdu přesvědčený o správnosti svého postupu a že opravdu roztoče zlikvidujete?Při kterých nejnižších teplotách fumigaci provádíte?Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová a tudíž považuji naprosto zbytečné již v prosinci včelstva zatěžovat aerosolem.P.Z.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38475
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (83.208.196.187) --- 3. 11. 2009
Re: Sjezd, zmena stanov, med z Ukrajiny plujici Oborou atp. (38469)
Nevím jestli navrhovatel byl někdy funkcionářem svazu. Tento návrh je tak ideální jako bychom měli tolik funkcionářů, kteří se rvou o funkce. Nevím.Nikde je nevidím a jsem rád, že funkci dělá i několik let zkušený důchodce, který nahání včelaře v ZO a je -li funkcionář OV tak jednotlivé ZO, Jsou tam některé dobré myšlenky, ale vesměs vysněný idealismus, realita ovšem je jinde. Asi tady jde o něco jiného a o co by to šlo? Za vším je boj o finance pro cech a ne pro malovčelaře. Co se týká krajů, tak už aby to bylo, a vzal si to někdo kdo niky funkci neměl. Protože ten kdo je zkušený funkcionář, tak by to nikdy nevzal, protože by se z toho poppo..... Oprvdu chce, aby včelařská veřejnost se k tomuto vyjádřila. Pravda je , že sjezd se blíží a všem včelařům je to šumafuk, tak je třeba se probudit. Myslím, že tento příspěvek Cehu by vás měl vyprovokovat atˇkladně nebo záporně. Díky autorovy, který jej na web umístnil. Felix Pečenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38474
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.104) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07 (38432) (38471)
Já léčil českým Grifinem, ale je to taky kopie Furreta.
Produktivita jako hrom. Víc času jsme ztrávili čekáním až vychladne než vlastním kouřením. 70 včelstev na 6 stanovištích.
Léčil jsem poprvé, spad před byl téměř nulový. Na asi měsíc vložených podložkách jsem téměř neviděl roztoče.
Spad po léčení druhý den od nul a jednotek až po pár desítek. Ale těch 50 jsem odhadem překročil málokde.
Fumigovány jednonástavkové oddělky i komíny nástavků. Většinou úly asi tak od 1/2metru do metru.
Kdyby se to ukázalo jako funkční, tak jsme tady byli dvacet let za blbečky co fumigací ztráví na podzim u včel víc času jak na jaře.
Samozřejmě si myslím, že rozumější asi bude jednou přejít na kyselinu, ale to taky bude chtít čas a chuť.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38472
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef (90.176.60.65) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07 (38432)
Zdravím K přístroji ZAL 07 byla diskuse již 26-27.10 vlákno "zkušenosti se ZAL 07"
Sám jsem již léčil 2 x cca 70 včelstev (téměř včechny nástavkové) práce jde velice rychle a efetivně. Co se týče spadu, před léčením téměř nulový po léčení 5-50 za týden/úl. Dnes půjdu počítat po druhém léčení, jsem zvědav?! Pokud pošlete e-meil zašlu tabulku přehledu.
Josef
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38471
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 11. 2009
Sjezd, zmena stanov, med z Ukrajiny plujici Oborou atp.
apiscech.cz informuje
Aktuality
Nový svaz.
kategorie: zprávy z cechu publikováno: 27.10.2009 autor: Petr Táborský
V příloze si stáhněte podrobný rozpis navrhů na změny v řízení svazu tak jak to vidí Cech.
Dokument ke stažení: Návrh na změny stanov.pdf ( http://www.apiscech.cz/data/Návrh%20na%20změny%20stanov.pdf )
Nový svaz
kategorie: zprávy z cechu publikováno: 12.10.2009 autor: Petr Táborský
V Lysé nad Labem byly prezentovány názory na nutné úpravy řízení celého našeho svazu. Bylo konstatováno, že současný stav zcela nevyhovuje změněné době a že je už potřeba vzít tyto změny na vědomi i v naší činnosti. Prezentace, kterou najdete v příloze, je jednou z možných variant a očekáváme, jaký na ni bude ohlas. Pokud máte lepší návrhy, rádi je také zveřejníme. Příští rok má být již sjezd ale přesto je všude klid a ohlasy na změny jsou jen minimální. Nestačí pouze nadávat na zkostnatělost, ale je potřeba vše konstruktivně řešit.
Vaše návrhy čekáme na : cech/=/vcely.cz
Dokument ke stažení: Směřování svazu - upraveno.ppt ( http://www.apiscech.cz/data/Směřování%20svazu%20-%20upraveno.ppt )
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38469
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 3. 11. 2009
Re: aerosol (38438) (38440) (38464)
Konkrétnější být nemůžu, protože takovou etiketu neznám.
V prodeji chemikálií je "aceton" jako výrobků více. Nejméně čistý je aceton technický, pak jsou třeba tyto http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php
Podle různých vyjádření z Dolu a podobně je nevhodný akorát technický aceton, tam má být acetonu, pokud si to z technických listů dobře pamatuji, jen okolo 95 % a zbytek těch 5 % jsou z velké části jiná organická ředidla, v takovém množství zřejmě včelám vadí. Ale třeba už acetom čistý s 1-2 % příměsí je pro fumigaci v pořádku.
Ta zveřejněná etiketa acetonu je netypická, buď pro lékařské účely nebo od cizokrajného dodavatele, kde jsou pro etiketu jiné normy, ale docela určitě bude možné u dodavatele, lékárníka nebo dodavatelské firmy zjistit totéž, kolik tam je příměsí a co zhruba ty příměsi obsahují. Jestli byl ten aceton drahý, tak na 99 % bude pro aerosol vhodný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38467
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38447) (38457)
Třebas Rakušáci to kupují v Brně. Já ho tam taky bral když jsem si skonil objednávku.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 02.11.2009 15:03:14 > ---------------------------------------- > prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks, > Varidol Kč 28/ sklenička, fum. Pás. Kč 0,84/ks, fum. Pás. Kč > 42/bal 50ks. > ---------------------------------------------- > Já u té ceny napsal smajlíka: :-))) > > "Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. > Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň > pokapané knoty. " > ---------------------- > Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším. > Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a > debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku. > > A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to > lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných > "drahých léčiv". > > A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné > léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček. > =========================================================== > Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten > Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře. > To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si > jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a > nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit. > ========================================================== > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38465
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 2. 11. 2009
Re: styropur, styrodur (38459)
Styrodur, Jackodur, Fibran, XPS, je to asi jedno a to samé, liší se to barvou a hustotou....koupit se to dá ve stavebninách....málo diskutovaná nevýhoda je to, že když se do styrodurové desky bouchne, rýpne, dupne, ohne, tak ten materiál se nevrací zpátky do výchozího stavu.....to znamená, že zůstane bouchnutý, rýpnutý, dupnutý, ohnutý....(-: Ale to jen aby řeč nestála.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38463
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (213.192.58.221) --- 2. 11. 2009
Re: styropur, styrodur (38459)
Já používám Styrodur 3035 CS.
http://pupek73.blog.cz/0809/fotky-ze-zpracovani-styroduru
http://pupek73.blog.cz/0811/dalsi-nastavky-a-ohrivac-vosku
http://pupek73.blog.cz/0811/staveni-styroduroveho-nastavku
http://pupek73.blog.cz/0812/rozmery-nastavku-a-plemenacu-ze-styroduru
Tady je několik odkazů na články z mojich stránek kde se dovíš něco o styroduru a jeho zpracování trošku jinak.Třeba ti to usnadní práci.Najdeš tam toho ještě víc.
Míra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38461
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448)
Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď. Vorja
1. Dve debničky miery B, 2 krát 10 plástov, fumigujem pod plástami.
2. Varidol (je to len predajný názov výrobku z Dolu) je presne to čo Taktic, teda i obsah amitrazu v 5 ml.
3. Robil som pokusy pri nízkych teplotách a amitraz vždy (ak už nebol plod) zabral dokonale, len pevnom chumáči uhynuté Vd vypadávajú aj 2-3 dni.
Splynovaný amitraz sa vždy dostane tam, kde aj vzuduch a keď včely ani Vd v zimnom uzavretom chumáči nezahynú, znamená to že sa do chumáča dostanú a kliaštika zabijú. Klieštik tak isto dýcha prieduchmi ako včela a ostatný hmyz,lenže dávka pre obrovskú včelu v pomere ku Vd nezahynie, ale nepomerne menší klieštik áno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38458
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.102) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38447)
prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks, Varidol Kč 28/ sklenička, fum. Pás. Kč 0,84/ks, fum. Pás. Kč 42/bal 50ks.
----------------------------------------------
Já u té ceny napsal smajlíka: :-)))
"Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty. "
----------------------
Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším.
Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku.
A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných "drahých léčiv".
A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček.
===========================================================
Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře.
To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit.
==========================================================
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38457
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 2. 11. 2009
Re: padáčky pro výkluz trubců (38451) (38453) (38454)
V době krmení by to nemělo smysl. Nasazovalo se to v sezóně, kdy byli trubci, pokud vím. Jinak někteří včelaři kdysi ještě padáčky montovali do oček medníků, myslím, že včely měly přicházet do medníku výhradně přes plodiště a mřížku, trubci měli odcházet z medníku přes padáčky. Já jsem to nikdy nepoužíval. Ale zrovna nedávno jsem tu kombinaci s mřížkou našel ve starých věcech. Jedna z včelařských věcí, která dnes prakticky nemá význam. Snad možná na nějaké speciální věci s trubci při rozmnožování matek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38456
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 11. 2009
Re: pad??ky pro v?kluz trubc? (38451) (38453)
Taky jsem to nikdy neviděl dej to na net
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: pad??ky pro v?kluz trubc? > Datum: 02.11.2009 13:34:11 > ---------------------------------------- > To je "vysavač trubců" z úlu pro včelaře, co byli přesvědčeni, že trubci > jen užírají včelám zásoby. Snad nejméně 50 let stará záležitost... Česno se > zakrylo mateří mřížkou a ta se doplnila řadou padáčků. Trubec vyletěl zpod > padáčku a už se do úlu nemohl vrátit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38455
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (62.240.171.245) --- 2. 11. 2009
padáčky pro výkluz trubců
Zdravím.
Dnes jsem v obchodě se včelařskými potřebami našel na dně krabice jednu zvláštnost o které jsem nikdy neslyšel a ani jí nikde na fotkách neviděl v paxi.Jedná se o padáčky pro výkluz trubců.Jsou to vystřižené plíšky po 20ks v sáčku a mají se asi navlíknout vedle sebe jako sklápěcí branky.Ven zřejmě trubec proleze a zpět už je pro něj otvor malí.Vyráběl to Ještěd.Můžete mi někdo vysvětlit KAM a JAK je to má instalovat a jestli s tím máte někdo a jakou zkušenost?
Díky Míra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38451
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 2. 11. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1925
ZU Praha val.hromada:132 delegatu z154 spolku.Ucast ta projevila nasemu jubilaru Msgru Kebrlovi jak jest oblíben.Kebrle ochuravěl a nemohl se dostaviti k oslave 40leteho predsednickeho jubilea.Zahajil Vancura,slavnostni proslov Schonfeld: Pred 3 roky byla upjata mysl nase ke zrizeni Vyzkumneho ustavu vcelarskemu.Tato myslenka se stala skutkem.Stat sejmul z nas tihu teto starosti,zridil ustav svym nakladem,polozen novy zaklad v cinnosti...
Nekolika tiskarnam rozeslany dotazniky,zac by tiskly Vcelare? Nejlacinejsi byla tiskarna Snajdrova z Kladna ktera oproti stavu nynejsimu slevila 1tis. na kazdem cisle,12000 Kc.
Svaz sjezd a vystava v Uzhorode: Lesnik z Kralove Lehoty p.Kabzan upozornil na ul sveho systemu:2 a 4 matecneho.Snahy primeti zdejsi vcelare k praci s dilem rozbornym stala se marnou.Desetitisice mrtvych vcel v medu, prodavaji jej za 3 Kc,roj vsak nedostanete ani za tisickorun-ulitlo by stesti.
Msgr Josef Kebrle zemrel14.8.telegram oznamil umrti az 18.8.,ihned odjela delegacek, pohrbu prijeli z nadrazi primo do kostela.
Svaz 5.Sjezd Svazu Kromeriz.Bylo dutklive nalehano a ucineno prohlaseni,ze jedinou prekazkou jsou neshody osobni.Jaks s durazem vytknul,ze nestaneli se zadany krok,bude vinnym vybor ZU Brno.Pritomni clenove:Dolezal, Fiala, Skvaril,Palcik,Silhavy,ze se vzdavaji svych funkci ve vyboru.Dolezal:jeho osoba nestoji nijak v ceste ke smireni.Redaktor Schonfeld pod dojmem splynuti obou spolku,vzdal se prednasky-Vcela vzor svornosti-poradku a vzajemne lasky.
ZU Brno schuze jako host predseda svazu Vancura:Kdyby se nase organisace zdvojnasobila,mel by z toho prospech nejen kazdy jednotlivy vcelar,ale ziskala by vedle toho znacnou merou jeho organisace.Vedle toho byla by umoznena ustredni sprava Svazu a jeho cinnost ve smeru poradnim ,publistickem, vychovnem a co hlavni,posilena neobycejne vaha SVAZU ktery vzhledem ku znacnemu poctu org.pracovniku na poli hospodarskem,nemohl by zustati povolanym kruhum lhostejnym.Po techto uvahahach vznasi zadost snaznou a opravnenou.
SDRUZENI valna hromada v Prerove ze 32 spolku uz jen 18 spolku pritomno.Zasluhou clena vyboru Gersla sdruzeni ktery necekal na splynuti a jednoduse vstoupil do ZU Brno a spolu s nim Horsky a Schmied.ZUBrno ani nemuselo menit Stanovy.Proti tomu byli: Kudrnac,Orel,Cerny,posledni cislo -Pokrokovy vcelar -vyslo v lednu 1926
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38450
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 2. 11. 2009
několik slov do diskuze
Takže za nejlepší kleště na rámky považuji kombinovaný rozpěrák. Mají ho např. ve Včelnexu. Dřevěná rukojeť a u ohnutí zubatý srp. Pracuje dokonale a když ho někde zapomenu, jsem jak bez pravé ruky. Co se ometače týče, velké nadějěe do něj vkládají hlavně ti, co to se včelami neumějí a to platí hlavně u malých rámků. Považuji to za dost velkou komplikaci zvl u menšího včelaře. Ale jsem překvapen, že ještě někdo zná buková ložiska. V podstatě jsou víc než dobrá. Co se týče zavčelení našich sousedů, čísla jsou poněkud jiná. Takže přibližně v Německu 2x méně včel na km2, ve Francii 4x méně, 10 x menší a více mají severské státy. Anglie je na tom také dost mizerně. Naposledy tyto čísla vyšla v MV a kdo je chce přesně, určitě si je tam najde. Na závěr: hodnotit úroveň včelaře podle toho kolik mu po první fumigaci spadne roztočů je hodně zcestné a o autorovi takových nesmyslů to hodně vypovídá. Kéž by to bylo tak jednoduché!!! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38449
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.108.145.2) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446)
Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.
---------------------------------------------------------
Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38448
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444)
prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks, Varidol Kč 28/ sklenička, fum. Pás. Kč 0,84/ks, fum. Pás. Kč 42/bal 50ks. Na ten varidonestojí zato ani strouhat tužku na žádost na dotaci a ten dol na tom taky asi moc netrhne pokud ti nezmrzne je použitelný nejméně 2 roky Rozdíl je v tom, že na ty léčiva z obchodu nenapasuješ dotaci. Místa kde se dají sehnat raději nepíši aby s toho neměli malér. kde to ale asi tak kupují zahraniční včelaři. stačí se poptat. Rozdávání pokapaných knotů je vůbec ta největší blbost než to dají do včel tak je to jen ten knot. varidol se vypařuje i bez toho ohně. o tom komisionelním léčení jsem již psal také To někdo jen opisuje bezhlavě zastaralé vyhlášky které nejsou podle jejich popisu ani proveditelné.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 01.11.2009 23:06:09 > ---------------------------------------- > tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde > sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční > zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný. > > Pepan > ---------- > To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-)) > > Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože > léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané > knoty. > A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení" > ve vyhláškách SVS. > Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek > > Takže co s tím naděláš? > > Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38447
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444)
To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))
Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38446
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 2. 11. 2009
RE: Dotace (38392)
Trocha kupeckých počtů neuškodí:
HDP ČR za rok 2008 byl 3700 miliard Kč. Kdyby byla pravda, že přínos včelstev pro HDP je 3,75 miliardy, jak uvádíte, potom by byl podíl včelstev na HDP 0,1%. Příjmy státního rozpočtu byly 1064 miliard Kč. Podle toho by se potom také dalo tvrdit, že podíl včelstev na příjmech státního rozpočtu je zhruba 1 miliarda Kč. Zemědělská kapitola výdajů státního rozpočtu je kolem 40 miliard Kč, což je cca 4%. I kdyby 4% byla kapitola jen pro včelaře (což samozřejmě zdaleka být nemůže), bylo by to (přepočteno na přínos ze včelstev do rozpočtu) pouze 40 miliónů (4% z 1 miliardy).
Víme, že celkový roční objem dotací pro včelaře je cca 170 miliónů, což je částka, která mnohokrát převyšuje částku, která by jí mohla náležet dle přínosu včelstev pro HDP. S přínosem včelstev pro HDP v souvislosti s dotacemi proto raději neoperujme. J.T.
> > Četl sem v odborném časopise , že přínos 450000 našich včelstev pro > hospodářství je ,,pouhých´´3750000000,-Kč, Kolik se z toho vrátí do > včelařství? Na 1 včelstvo to je cca 8333,-Kč za rok a to nedostaneš na > dotacích ani náhodou! Kam jdou ty peníze? Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38445
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443)
tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.
Pepan
----------
To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))
Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty.
A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení" ve vyhláškách SVS.
Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek
Takže co s tím naděláš?
Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38444
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437)
Nechápu proč nemáš doma svůj varidol i s knoty vykašlete se na důvěrníky a objednejte si sami a trvejte na tom u nás se to tak praktikuje 20 let a nejsou s tím problémy Novému včelaři to předvedu a vysvětlím a je to v pohodě Jen si to musí všichni včas objednat tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 01.11.2009 21:05:12 > ---------------------------------------- > No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s > ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně > nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat > dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to > dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem > po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde > minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38443
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437)
To není dobrá vizitka takový SPAD > ---------------------------------------- > No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s > ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně > nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat > dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to > dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem > po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde > minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38439
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.177.14.87) --- 1. 11. 2009
aerosol
Poraďte mi někdo s Acetonem na aerosol.Koupil jsem si v lékárně aceton , ale nemá označení , jaké mám v návodu na vyvíječ. Na tom mém je název Acetonium č. cert. 0702,/0407/522 , R věty R11 , S věty S9 ,S16,S23,S33, tára 510g , ČL2005 , 900ml/712g
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38438
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433)
No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38437
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410) (38421) (38422) (38426)
No, já jsem ten počet včelstev na plochu střelil bez většího rozmýšlení a to podle toho, kolik se na hektar zhruba dováží počet včelstev na opylování zemědělských kultur. Uznávám, pro dotace na zajištění opylování přírodních porostů by 1 - 10 včelstev na hektar bylo zbytečně moc
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38436
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: d?ev?n? n?doba na med (38412)
Již jen úvaho o skladování v dřevěných sudech tě vrací o 100 let zpět vhodné materiály na skladování medu jsou kamenina, hliník, sklo, nerez. potravinářské plasty, a nádoby s úpravou pro styk s potravinami. Vinařské sudy již pro svůj obsah jsou asi málo vhodné kvůli manipulaci s nimi.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Libor <libor/=/humlak.cz> > Předmět: d?ev?n? n?doba na med > Datum: 31.10.2009 22:04:44 > ---------------------------------------- > Pěkný večer vinšuju, chtěl bych se zeptat, pokud budu med skladovat v > dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni > dřeva....jak velký to může být problém? Věřím, že jímání vůně dřeva do medu > by se dalo zabránit třeba vylitím vnitřku sudu včelím voskem...ale jak to > udělat tak, aby se po stěně rozlila tenounká vrstvička vosku, pěkně držela > a netvořila tlusté stejkance při rychlém chladnutí vosku? Nebo vnitřek sudu > vytřít propolisem rozpuštěným v alkoholu? To by asi přenosu pachů do medu > nezabránilo....máte prosím nějaké nápady, případně zkušenosti? Díky, Libor. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38434
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428)
Copak o to - spad je spad a nemusí být vinou včelaře, že si to milušky odněkud natahají ... Mě spíš zaujala věta "a tak budu fumigovat podruhé v neděli ráno, kdy bude mrazík. " Pokud by to nebylo myšleno jako ironická nadsázka, pak mohu jen doporučit :-) - jaképak návody k použití, hlavně že jsou včelky v chomáči a nemusím si brát kuklu :-))) ! (Ona to ale asi je jen úsměvná provokace - alespoň doufám). S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, November 01, 2009 6:50 PM Subject: Re: Dotace
Pane PoLÁŠEK, tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad a hlavně, že jen nadáváte a kritizujete, nic jiného od Vás není slyšet. Franta
> Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s > těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a > že > mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam > prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20 > buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u > druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a > připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co > jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s > plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře > nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě > krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník > a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na > první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v > neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav, > při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo. > > >
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4562 (20091101) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4563 (20091101) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38433
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- dd (80.87.182.237) --- 1. 11. 2009
ZAL 07
Zdravím všechny. Tuto diskuzi každý den pročítám :-) a jsem fakt rád za ni. Teď bych se rád trochu zapojil, protože potřebuji probrat přístroj ZAL 07. Přečetl jsem o něm i o tom italském vše co jsem na netu našel. Jak tady tak i na slovenských stránkách. Letos jsem s ním dělal fumigaci. Vše dle návodu a vyčtených informací. Dávkování: 120 ml oleje.....2 lahvičky Varidol. Jde to opravdu bezvadně! Klasickou fumigací neudělám za den víc než cca 50 včelstev a s touto mašinou v pohodě stovku. Abych měl jistotu, že funguje, den před tím jsem zafumigoval klasicky 16 včelstev (1/2 vozu, včely pouze v plodišti). Podložky jak poseté makem, rozmezí 100 - 500 ks. Po fumigaci ZAL 07 jsem prohlédl podložky v druhé polovině vozu a výsledek stejný. Pro kontrolu jsem dal podložku i do jednoho z nástavkových úlů, kde zimuji na dvou nástavcích 39*24. No a s hrůzou jsem tam našel poze 3 roztoče. Tak jsem tam hned udělal klasickou fumigaci a po kontrole podložky cca 150 roztočů. V ostatních úlech jsem podložky neměl.
Tak nevím co si o tom mám myslet. Máte někdo zkušenosti se Zal 07 ve dvouprostorových úlech?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38432
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- B. Pravda (90.179.206.142) --- 1. 11. 2009
Re: Medobran? -odvcelen? (38327) (38335) (38338) (38379) (38390) (38394) (38406) (38411)
Dříve jsem používal vyfukovač, ale hlavně pro velký hluk jsem přešel na el. ometač. Je na mých stránkách -http://www.vcelar.com/gallery.php?akce=kategorie_ukaz&kat_id=10. Letos jsem používal celou sezonu a byl jsem nadšen.
Spíná se na fotobuňku a na jedno nabití baterie omete údajně 2000 rámků - nepočítal jsem to, občas jsem ji nabil.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38431
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428)
....tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad ....
----------------------
co to je včelstva ve špatném stavu?
Jsem poměrně překvapen diskuzí okolo spadu.
Na jedné straně syším dost začátečníků, kteří jsou dnes překvapeni, že vidí roztoče, pretože je minulé dva roky neviděli.
Ale mám dojem - že snad ve Včelařství kdysi někdo napsla že do 500VD to nelze považovat za "stav napadení". Nevím jaká přesně použili slova.
A pak nevím co lze soudit z toho, že má někdo po léčení spad 500.
Kolik včelařů je vám schopno říct jaký měli po léčení spad - naprostá většina se o to nezajímá. Mám snad z toho vyvozovat, že naprostáý většina, kteří nesledují spad po léčení jsou lajdáci?
Kolik procent včelařů sleduje napadení v průběhu sezony?
Myslím že o 1/10 by se dalo skoro s jistou vsadit.
Zajímavé je si udělat průzkum mezi funkcionáři co by měli jít příkladem. Například v mé bývalé ZO to asi nedělají ani funkcionáři a myslím že ani členové. To je realita. A když se podívám výš na OV tak co? Prý přišli o včely i čelní funkcionáři Svazu. Co se z toho dá vyvozovat? Pouze neutěšený celkový stav.
A když vezmu PSNV a projdu VMS a počet zadaného spadu - taky bída - abych se nemontoval jen k sousedům:-)
Ale je ten problém úhynů skutečně jen problém přemnožení VD?
Není to jen takový fetiš. Včelstav bez VD.
Nepotřebujeme včelstva a včelaře co umí včelařit s VD?
Karel
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38429
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371)
Pane PoLÁŠEK, tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad a hlavně, že jen nadáváte a kritizujete, nic jiného od Vás není slyšet. Franta
> Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s > těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a že > mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam > prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20 > buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u > druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a > připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co > jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s > plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře > nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě > krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník > a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na > první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v > neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav, > při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38428
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 1. 11. 2009
Re: Dřevěná nádoba na med (38425)
Proč dřevěný sud? Jednak si pohrávám s myšlenkou dárkového balení medu v dřevěném soudku (třeba 5 kg, 10 kg.....) a jednak, tedy pokud bude co prodávat, tak dřevo je klasika...mým potenciálním zákazníkům bude přírodně manipulovaný / uskladněný med chutnat cca 2x tolik, než uskladněný v plastu....ano s případnou krystalizací by byl problém, každopádně by musel být otevíratelný víkem. Plechové nerezové nádoby? Ano, pokud mne myšlenka s dřevem přejde, tak ani nic jiného nezbyde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38427
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdenek (81.19.46.234) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410) (38421) (38422)
Pokud mají být dotace skutečně na opylování v přírodě, tak nejefektivnější způsob by byl asi na plochu a to podle významu opylování na té ploše. Například intenzívně zemědělsky obdělávaná krajina jen sem tam s přirozeně rostoucími porosty kolem cest a potoků dotace vyplácet do zavčelení jedno včelstvo na dva hektary. Vesnické osídlení se zahradami do 5 včelstev na hektar. Smrková monokultura do 2 včelstev na hektar. Kvalitní smíšený les s bylinným podrostem, lužní nebo jiný dotace do 5 včelstev na hektar. Chráněná přírodní památka s nějakým původním vzácným podrostem 10 včelstev na hektar. A pokud někdo tam má včelstva navíc, má smůlu, další dotace nedostane. Dneska není technický problém tohle v počítači spočítat i pro běžnou krajinu, kde je od každého kousek.
xxxxxxxxxxxxxxxxx
pane Polášek,předpokládám že jste chtěl napsat ten počet
včelstev na jeden kilometr čtverečný ,ten hektar se Vám tam
dostal omylem
Zdenek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38426
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vilda (88.100.54.204) --- 1. 11. 2009
Dřevěná nádoba na med
Zdravím, Med je strašně citlívý na pachy i na vlkost. Toto všechno velice snadno a rychle absorbuje. Vylití voskem by nebylo špatné, ale zřejmě by se musel sud před tímto vylitím předehřát, aby vosk netuhl pod rukama. Myslím, že vylití vnitřku smůlou by bylo jednodušší.
Mimochodem, proč dřevěný sud? Jsem malovinař a dřevěný sud je sice hezké mít ve sklepě, ale velmi pracné jej udržet v zdravém stavu - sesichá ve vlhku plesnivý, když dřevo načuchne velmi dlouho se vněm tento pach drží a nakazí i obsah.
Než vrážet čas a peníze do dřevěných nádob, raději něco přidám a koupím nerez.
Hezký den.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38425
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 11. 2009
Re: dřevěná nádoba na med (38412)
Pravděpodobně s tím už nikdo praktické zkušenosti nemá. Z literatury vím, že se dřevěné sudy, třeba na pivo, vysmolovaly. Do sudu se nalila výpustním otvorem horká smola a válením sudu se dostala na celý vnitřek sudu. Potom se sud narazil výpustním otvorem dolů na jehlu s horkou párou a tou se sud vypařil. Smola zatekla do pórů dřeva a zbytek smoly ztekucené tou párou vytekl. Dřevěný sud jsem snad ještě viděl s pivem z místního pivovaru v 70 letech?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38424
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (90.179.34.205) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410) (38421)
Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.
---------------------------------------
http://fcelar.blogspot.com/
Globální populace včel roste, i přes místní ztráty
Ale nedávné analýzy globální populace včely medonosné (podle Aizen a Harder *) ukazuje 45% nárůst v celkovém počtu od roku 1961. Údaje pro tuto analýzu pochází z celosvětové databáze ošetřovaných včelstev. Stejní výzkumníci však poznamenávají, že globální populace včel roste pomaleji, než celková poptávka po nich, která pochází především z pěstování "luxusních" plodin, jako je ovoce a ořechy. Celoroční poptávka pro položky, jako jsou třešně, mango, mandle a pistácie, daleko překračuje světovou produkci, což vede k vnímání nedostatku opylovačů.
---------------------
Takže v konečném důsledku přeloženo do češtiny - za opylování nemusím platit, pokud mám převčelenou krajinu.
Tam se přísun včelstev nemůže projevit, protože nemůžu porovnat se situací bez včel. Takže si zemdělci radeji nakoupí nové stroj, opravují kravíny a na placení včelařům můžou dlabat, protže dotace jim umožní žít bez ohledu na ekonomickou efektivitu. To že dostanu dotaci minimalizuje můj zájem na maximální produkci. To je u včelařů i u zemdělců. Zcela zákonité.
No a že současné odrůdy řepky atd musí být schopné produkovat bez opylovařů je jasné, protže při současných osevních plochách a dříve doporučovaném počtu 5včelstev na ha by jsme museli na květen připravit 3x tolik včelstev než je vČR pro řepku - a co pak s nimi? Exportovat do Kalifornie? :-))
To je stejné jako s dětma - dokud byli lidi státu ochotni na své vlastní náklady vychovávat děti - budoucí vojáky, daňové poplatníky a lacinou pracovní sílu, tak nemuseli být žádné přídavky-dotace na děti.
No a když ta vůle opadne, tak to žádné dotace nezachrání. A pokud je, tak se jí dají ovlivnit skupiny kde ani tak není z pohledu ekonomického efektu příliš pravděpodobné, že to bude návratné - tedy další zdroj příjmu pro státní rozpočet a DPH. Takže to na sestupnou trajektorii evropské civizace nemá pozitivní vliv. Dotace josu příznakem degenerace systému. Neprobíhá selekce.
Je myslím že je podružné řešit včely, když to tak vypadá na poslední století civilizace, tak jak ji vnímáme my.
Pokud chcete aby vaše geny - potomci měly budoucnost, pobídněte potomky aby si hledaly partnery mezi "přistěhovalci".
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38423
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410) (38421)
Pokud mají být dotace skutečně na opylování v přírodě, tak nejefektivnější způsob by byl asi na plochu a to podle významu opylování na té ploše. Například intenzívně zemědělsky obdělávaná krajina jen sem tam s přirozeně rostoucími porosty kolem cest a potoků dotace vyplácet do zavčelení jedno včelstvo na dva hektary. Vesnické osídlení se zahradami do 5 včelstev na hektar. Smrková monokultura do 2 včelstev na hektar. Kvalitní smíšený les s bylinným podrostem, lužní nebo jiný dotace do 5 včelstev na hektar. Chráněná přírodní památka s nějakým původním vzácným podrostem 10 včelstev na hektar. A pokud někdo tam má včelstva navíc, má smůlu, další dotace nedostane. Dneska není technický problém tohle v počítači spočítat i pro běžnou krajinu, kde je od každého kousek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38422
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38422 do č. 38482)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu